9 Cmo 7/2024 - 82

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ing. Radky Zahradníkové, Ph.D., a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele B] oba zastoupeni advokátem [tituly před jménem] sídlem [adresa] c) [Jméno advokáta A], narozený [Datum narození advokáta A] bytem [Adresa advokáta A] d) [Jméno advokáta B], narozená [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] za účasti: [Jméno advokáta D], IČO [IČO advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] zastoupené advokátem [Jméno advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] o neplatnost usnesení shromáždění ze dne 2. 2. 2023, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2023, č. j. 64 Cm 132/2023-55 takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2023, č. j. 64 Cm 132/2023-55, se a. ve výrocích I. a II. potvrzuje, b. ve výroku III. mění tak, že navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit účastníkovi na nákladech řízení před soudem prvního stupně společně a nerozdílně částku 6 076,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [Jméno advokáta E], advokáta, c. ve výroku IV. mění tak, že navrhovatelé c) a d) jsou povinni zaplatit účastníkovi na nákladech řízení před soudem prvního stupně společně a nerozdílně částku 6 076,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [Jméno advokáta E], advokáta.

II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit účastníkovi na nákladech odvolacího řízení společně a nerozdílně částku 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [Jméno advokáta E], advokáta.

III. Navrhovatelé c) a d) jsou povinni zaplatit účastníkovi na nákladech odvolacího řízení společně a nerozdílně částku 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [Jméno advokáta E], advokáta.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 4. 2023 se navrhovatelé a) a b) vůči [Jméno advokáta D] (dále jen „společenství“) domáhali, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství ze dne 2. 2. 2023.

2. Navrhovatelé a) a b) uvedli, že jsou spoluvlastníky jednotky č. [Anonymizováno] v domě spravovaném společenstvím a že dne 17. 1. 2023 obdrželi pozvánku na shromáždění, datovanou 13. 1. 2023. Na programu bylo schválení zpráv o hospodaření za roky 2020 a 2021 a účetních závěrek za stejné roky. V pozvánce byl odkaz na webové stránky společenství, na kterých se měli vlastníci seznámit s podklady. Mezi podklady však byly jen části účetních závěrek, chyběly výkazy zisku a ztráty. Navrhovatel a) na to dne 1. 2. 2023 upozornil emailem předsedu účastníka, aniž obdržel reakci. Navrhovatelé a) a b) mají za to, že shromáždění proběhlo v rozporu se zákonem, neboť vlastníci neměli možnost seznámit se s podklady. Tím bylo zasaženo do práv navrhovatelů, především do možnosti vypořádat se s jednotlivými námitkami navrhovatelů k účetním závěrkám, spojených s dlouhodobou snahou navrhovatelů zhojit účetnictví společenství.

3. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 2. 5. 2023 se navrhovatelé c) a d) vůči společenství domáhali, aby soud zrušil usnesení shromáždění společenství ze dne 2. 2. 2023 o schválení zpráv o hospodaření a účetních závěrek společenství za léta 2020 a 2021.

4. Navrhovatelé c) a d) uvedli, že jsou spoluvlastníky jednotky č. [Anonymizováno] v domě spravovaném společenstvím a že k účasti na shromáždění dne 2. 2. 2023 zmocnili [právnická osoba]. I navrhovatelé c) a d) namítají, že mezi podklady k hlasování o účetních závěrkách chyběly výkazy zisku a ztráty. Navíc předložené účetní výkazy jsou chybné, neboť obsahují nesprávné zahajovací stavy účtů, což je v nich samotných uvedeno, a chybí v nich podstatné informace, například o probíhajících soudních sporech, a nimi související finanční rezervy. Absence těchto informací hrubě zkresluje výsledek hospodaření společenství, neboť společenství samo připouští, že zápočty v těchto sporech jsou zčásti oprávněné. Společenství zveřejnilo účetní závěrky ve sbírce listin dříve, než byly na shromáždění projednány. Tím dává předseda společenství vlastníkům najevo, že schválení účetních závěrek je naprostou formalitou, která nijak nemůže ovlivnit jeho jednání. Porušení obecně závazných právních předpisů zakládá podle navrhovatelů důležitý důvod, pro který by měl ve věci rozhodnout soud.

5. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že v domě je celkem 16 jednotek, z nichž vlastníci 5 jednotek dlouhodobě neplní své povinnosti hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby. Mezi vlastníky těchto jednotek jsou také navrhovatelé. Společenství s nimi vede o jejich úhradu soudní spory. Napadáním usnesení shromáždění u soudu se navrhovatelé snaží o finanční vyčerpání účastníka. Společenství připustilo, že nedopatřením nebyly na webové stránky společenství včas nahrány podklady ke zprávám o hospodaření společenství za léta 2020 a 2021. I tak se vlastníci mohli s těmito podklady seznámit po předchozí domluvě u správcovské společnosti, na což byli upozorněni v pozvánce. Současný předseda společenství obdržel účetní doklady od minulého předsedy až 11 měsíců po svém zvolení a zjistil, že minulý předseda vedl účetnictví nedbale. Od té doby se současný předseda snaží o nápravu tohoto stavu. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že své povinnosti vůči společenství hradí prostřednictvím zápočtů, které společenství považuje za neurčité, a proto je nezahrnuje do účetních výkazů. Společenství upozornilo na ustálenou judikaturu, podle které schválení účetních závěrek a rozpočtu nepředstavuje důležitý důvod pro napadení usnesení shromáždění vlastníků.

6. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh navrhovatelů a) a b) (výrok I.), jakož i c) a d) (výrok II.) a společenství přiznal proti navrhovatelům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 12 153 Kč (výrok III.) a proti navrhovatelům c) a d) ve výši rovněž 12 153 Kč.

7. Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatelé a) a b) jsou spoluvlastníky bytové jednotky [Anonymizováno] v domě ve správě společenství, navrhovatelé c) a d) mají ve společném jmění jednotku č. 586/5 tamtéž. Pozvánkou ze dne 17. 1. 2023 svolal předseda společenství shromáždění, na jehož programu bylo mj. schválení zpráv o hospodaření a účetních závěrek za léta 2020 a 2021, schválení záměru instalovat do všech bytů vodoměry a schválení domovního řádu. Dne 1. 2. 2023 zaslal navrhovatel a) předsedovi společenství email, ve kterém upozornil na neúplnost podkladů pro shromáždění, spočívající v tom, že nebyly zveřejněny výkazy zisků a ztrát. Proto podle něj nebylo možné schválit účetní závěrky a termín shromáždění by měl být zrušen. Shromáždění se přesto dne 2. 2. 2023 konalo. Navrhovatele c) a d) zastupoval [právnická osoba], navrhovatelé a) a b) nebyli přítomni. Shromáždění bylo usnášeníschopné za účasti 90,82 % hlasů. Pod bodem 3 pořadu jednání byly schváleny účetní závěrky a zprávy o hospodaření za léta 2020 a 2021, navrhovatelé c) a d) hlasovali proti. Pod bodem 4 bylo schváleno pověření předsedy, aby zajistil šetření v jednotlivých bytech za účelem ověření technické a finanční náročnosti instalace vodoměrů. Pod bodem 5 byl schválen domovní řád.

8. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelé a) a b) nejsou ve věci aktivně legitimováni, neboť se shromáždění nezúčastnili a neuvedli žádný důvod, který by jim v tom bránil. Nejsou tedy přehlasovanými vlastníky. Navrhovatelé c) a d) naproti tomu přehlasovanými vlastníky jsou, neboť jejich zástupce hlasoval proti jimi napadenému usnesení o schválení zpráv o hospodaření a účetních závěrek. Návrh podali včas v poslední den tříměsíční lhůty. Soud prvního stupně však odkázal na ustálenou judikaturu, podle které schválení účetních závěrek nepředstavuje natolik intenzivní zásah do podstaty předmětu vlastnictví jednotky, aby byl dán důležitý důvod k přezkoumání takového usnesení. Neúplnost pokladů pozvánky na shromáždění potom nepředstavuje porušení § 1207 odst. 1 o. z., neboť se nelze seznamovat s podklady, které nebyly vytvořeny.

9. Proti tomuto usnesení podali odvolání všichni navrhovatelé.

10. Navrhovatelé a) a b) uvedli, že jim soud nedoručil žádné usnesení o spojení věcí, přičemž spojení řízení o jejich návrhu s řízením o návrhu navrhovatelů c) a d) nepovažují za správné, neboť každý z návrhů se opírá o jiné hmotněprávní ustanovení a požaduje vydání jiného rozhodnutí. Výsledkem tohoto spojení je, že soud prvního stupně konstatuje nedostatek aktivní legitimace navrhovatelů k podání návrhu podle § 1209 o. z., přestože navrhovatelé takový návrh nepodali. Navrhovatelé zopakovali svou námitku, podle které účetní závěrka předložená shromáždění neobsahovala výkaz zisku a ztráty, který je podle § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, její povinnou náležitostí. Schválený dokument tedy nebyl vůbec účetní závěrkou, což podle navrhovatelů a) a b) zakládá nicotnost usnesení o jejím schválení a zároveň neplatnost všech ostatních usnesení sporného shromáždění pro vadu jeho svolání. Závěr soudu, že společenství nemohlo vlastníkům poskytnout výkaz zisku a ztráty, protože jej prostě nevytvořilo, považují navrhovatelé a) a b) za absurdní, vzbuzující otázku, nakolik je společenství vůbec povinno plnit svou zákonnou povinnost vyhotovit a vlastníkům ke schválení předložit úplnou účetní závěrku. Napadené usnesení tak legalizuje situaci, kdy společenství spravuje majetek vlastníků v rozporu se zákonem a stanovami, není za toto své jednání postižitelné, a tím pádem ani motivováno od něj upustit. Navrhovatelé považují za nesprávný i výrok soudu prvního stupně o nákladech řízení, neboť soud fakticky přisoudil společenství náhradu týchž nákladů řízení dvakrát. Navrhovatelé a) a b) navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a jejich návrhu vyhověl.

11. Navrhovatelé c) a d) uvedli, že přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění vlastníků je třeba hodnotit podle významu projednané záležitosti. Soud prvního stupně se nevypořádal se situací, kdy schvalované dokumenty jsou stiženy zásadními vadami, pro které je fakticky ani nelze považovat za účetní závěrky. Schválit účastní závěrku bez výkazu zisku a ztráty je fakticky nemožné. Toto porušení zákona může mít dopad i do majetkové sféry účastníků, neboť společenství čerpalo na základě smlouvy ze dne 8. 7. 2015 úvěr od [právnická osoba]., ve výši 5 476 000 Kč. Podle uvedené smlouvy je společenství povinno předkládat bance řádné účetní výkazy, přičemž porušení této povinnosti může mít za následek zesplatnění celého úvěru, na jehož úhradu ovšem společenství nemá prostředky. Vlastníci jednotek přitom za dluhy společenství ručí ze zákona; ke splnění tohoto závazku by tak mohli být nuceni i prodat své jednotky. I navrhovatelé c) a d) namítli, že soud prvního stupně přiznal v rozporu s advokátním tarifem společenství dvojnásobnou náhradu nákladů řízení.

12. Společenství se ve svém vyjádření ztotožnilo se závěry soudu prvního stupně. Doplnilo, že v paralelně probíhajícím řízení s dalším neplatícím vlastníkem, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 28 C 129/2022, byl zpracován soudní znalkyní [tituly před jménem] znalecký posudek ze dne 10. 4. 2024, podle kterého účetní závěrky za léta 2020 a 2021 poskytují věrný a poctivý obraz hospodaření společenství. Tvrzení navrhovatelů o chybném vedení účetnictví považuje proto společenství za účelová. Dále společenství zopakovalo svou argumentaci uvedenou již ve vyjádření k návrhům Společenství navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná jen v případě výroků o nákladech řízení.

14. Odvolací soud doplnil dokazování o znalecký posudek [tituly před jménem], zadaný Obvodním soudem pro Prahu 10 v řízení vedeném u něj pod sp. zn. 28 C 129/2022, podle kterého nebylo účetnictví společenství za léta 2012 až 2018 věrným a poctivým obrazem jeho hospodaření, neboť nebyly k dispozici všechny účetní doklady, případně nebyly průkazné. V dalších letech již účetnictví uvedené vady nevykazovalo. Vzhledem k námitkám navrhovatelů vůči správnosti uvedeného znaleckého posudku a níže uvedeným právním závěrům však odvolací soud vyhodnotil uvedený znalecký posudek jako nadbytečný, proto znalkyni nevyslechl a z uvedeného znaleckého posudku nevycházel.

15. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v prosinci 2022, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).

16. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).

17. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).

18. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

19. Soud prvního stupně správně vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu, učiněných v usnesení ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022: „Z novelizovaného znění ustanovení § 1209 o. z. vyplývá, že nesouhlasí-li přehlasovaný vlastník jednotky s usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek přijatým v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, může se - stejně jako v poměrech předchozí právní úpravy - domáhat zejména určení neplatnosti přijatého usnesení, avšak - na rozdíl od dřívější právní úpravy - může výjimečně navrhnout, aby soud o takové záležitosti přímo rozhodl, a to za podmínek upravených v ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. Z porovnání dosavadního a novelizovaného znění § 1209 o. z. však nelze dovodit, že by úmyslem zákonodárce bylo cokoli měnit na stávajícím nastavení (včetně nastavení judikaturního) předpokladů, za kterých má vlastník jednotky právo se domáhat u soudu vydání rozhodnutí v uvedené záležitosti návrhem podle § 1209 odst. 1 o. z. I nadále, resp. o to více v poměrech aktuální právní úpravy, která zčásti změnila (možná rozšířila) možnosti zásahu veřejné moci (soudu) do soukromoprávních vztahů, proto platí, že institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“ V usnesení ze dne 1. 11. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3020/2023, potom Nejvyšší soud vztáhl uvedená kritéria i na návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků. Jinak řečeno, i vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se podle Nejvyššího soudu může domáhat jen přehlasovaný vlastník a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod, resp. jde-li o důležitou záležitost.

20. Ustálená judikatura považuje za přehlasovaného jen toho vlastníka, který se zúčastnil hlasování o napadeném usnesení, hlasoval proti, avšak byl přehlasován většinou hlasů ostatních vlastníků. Výjimkou jsou případy, kdy vlastníkovi v účasti zabránily vážné zdravotní nebo jiné osobní důvody a situace, kdy se vlastník shromáždění neúčastnil, protože nebyl řádně předvolán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2022, sp. zn. 26 Cdo 189/2022, nebo ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 810/2019).

21. Za situace, kdy se navrhovatelé a) a b) shromáždění nezúčastnili, zabýval se odvolací soud jejich námitkou, že nebyli na shromáždění řádně pozváni, neboť mezi podklady chyběly výkazy zisku a ztráty.

22. Podle ustálené judikatury „pozvánka tedy musí vlastníkům jednotek poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen kdy a kde se bude zasedání konat, ale také jaké záležitosti se budou projednávat, tak, aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na zasedání připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou o záležitostech, které jsou na programu jednání, hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na shromáždění a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně hlasoval“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 778/2023).

23. V projednávané věci navrhovatelé netvrdili, že by z pozvánky nebylo zřejmé, kdy a kde se bude zasedání konat a jaké záležitosti se budou projednávat. I kdyby účetní závěrky, které byly podkladem shromáždění, nebyly úplné, nebránilo jim to v účasti na shromáždění. Správný je tedy závěr soudu prvního stupně, že navrhovatelé a) a b) nejsou přehlasovanými vlastníky, a postrádají tedy aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti sporných usnesení.

24. Správný je dále závěr soudu prvního stupně, že navrhovatelé c) a d) sice jsou přehlasovanými vlastníky, nemají však k podání návrhu na změnu sporného usnesení o schválení zprávy o hospodaření a účetních závěrek důležitý důvod. Závěr, že usnesení o schválení účetních závěrek nepředstavuje důležitou záležitost, která by zakládala důležitý důvod pro přezkoumání a případnou změnu usnesení shromáždění vlastníků, je ustálenou soudní praxí (viz např. soudem prvního stupně správně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3117/2022, a judikaturu tam citovanou). V projednávané věci potom odvolací soud neshledal důvody pro odchýlení se od této ustálené judikatury. Skutečným předmětem sporů mezi navrhovateli a společenstvím totiž není správnost či úplnost účetních závěrek, nýbrž otázka úhrady služeb spojených s užíváním bytových jednotek, která je předmětem jiných soudních řízení mezi účastníky.

25. Odvolací soud je přesto nucen konstatovat, že absence výkazu zisku a ztráty zakládá neúplnost účetní závěrky. Ta má totiž podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, sestávat z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a z přílohy, přičemž strukturu a rozsah těchto výkazů stanoví závazně vyhláška č. 504/2002 Sb. Skutečnost, že společenství jako mikro účetní jednotka podle § 1b odst. 1 zákona o účetnictví nemusí zakládat do sbírky listin rejstříku společenství vlastníků jednotek výkaz zisku a ztráty (§ 21a odst. 9 zákona o účetnictví), ještě neznamená, že jej nemusí sestavit a předložit jako nedílnou součást účetní závěrky shromáždění vlastníků k projednání. Bez sestavení výkazu zisku a ztráty ostatně nelze ani sestavit rozvahu, neboť výsledkem výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk nebo ztráta), který se převádí do rozvahy.

26. Neúplnost účetní závěrky však nezakládá nicotnost usnesení o jejím schválení. Důvodem nicotnosti usnesení shromáždění je podle § 245 o. z. jeho rozpor s dobrými mravy, překročení pravomoci shromáždění nebo změna stanov taková, že se stanovy dostanou do rozporu s kogentním zákonným ustanovením. Nicotným by mohlo být usnesení shromáždění také v případě, kdy by bylo neurčité nebo nesrozumitelné tak, že by tuto vadu nebylo možné odstranit ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.). Judikatura dovodila, že nicotným je také usnesení, které přijalo shromáždění osob, které vůbec nebyly členy dané korporace (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4364/2018). Neúplnost účetní závěrky potom ani není vadou srovnatelnou s vadami, které zakládají nicotnost usnesení shromáždění.

27. Soud prvního stupně tedy správně zamítl návrh navrhovatelů a) a b), neboť nejsou přehlasovanými vlastníky, i návrh navrhovatelů c) a d) pro absenci důležitého důvodu k jeho podání.

28. Správný byl rovněž postup soudu prvního stupně, který řízení o obou návrzích spojil, aniž o tom vydával usnesení. Podle § 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) jsou řízení o všech návrzích na vyslovení neplatnosti téhož rozhodnutí orgánu právnické osoby spojena ze zákona. V projednávané věci se sice jedná o souběh návrhů navrhovatelů a) a b) na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění s návrhem navrhovatelů c) a d) na uspořádání poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení, avšak citované ustanovení § 88 odst. 2 z. ř. s. se na takový souběh musí uplatnit analogicky.

29. Účelem § 88 odst. 2 z. ř. s. totiž je zabránit možným rozdílným rozhodnutím soudů v případě, že by se neplatnost téhož rozhodnutí projednávala v několika oddělených řízeních. Vedle toho je pravomocné usnesení soudu ve statusové věci právnické osoby podle § 27 z. ř. s. závazné pro každého. Zároveň je nutné všem navrhovatelům, kteří podají včas návrh na vyslovení neplatnosti usnesení orgánu právnické osoby, zajistit rovná procesní práva. Ta nemohou být popřena skutečností, že jiný navrhovatel podal návrh dříve (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016, s odkazy na starší judikaturu).

30. Nebezpečí rozdílných rozhodnutí soudů je v případně návrhu na úpravu poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení ještě vážnější. Zatímco totiž v případě návrh na vyslovení neplatnosti má soud jen dvě (tři) možnosti rozhodnutí (buď neplatnost vysloví, nebo návrh zamítne, případně rozhodne o nicotnosti sporného usnesení), v případě návrhu podle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. může soud přijmout několik variant řešení. Paralelně vedená řízení o úpravu poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení a řízení o vyslovení jeho neplatnosti, přezkoumávající stejné usnesení shromáždění, by mohla uvést společenství do chaosu vyvolaného navzájem se vylučujícími rozhodnutími soudů.

31. Odvolací soud tedy uzavírá, že řízení o návrzích všech navrhovatelů na změnu téhož usnesení shromáždění vlastníků jednotek podle slušného uvážení podle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. a řízení o návrzích všech navrhovatelů na vyslovení neplatnosti téhož usnesení jsou podle § 88 odst. 2 z. ř. s. spojena ze zákona. Deklarovat toto spojení usnesením není potřeba.

32. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

33. Nesprávné jsou však výroky soudu prvního stupně o nákladech řízení. Ve věci bylo vedeno jen jediné řízení, v rámci něhož činil právní zástupce společenství úkony týkající se jak návrhu navrhovatelů a) a b), tak i návrhu navrhovatelů c) a d), přičemž zastupoval jediného účastníka. Protože jde o spojení věcí ze zákona, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší (§ 8 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Hodnota obou spojených věcí je stejná, a to 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu. Stejně tak za jeden úkon přísluší advokátovi podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu jeden režijní paušál, bez ohledu na to, kolik účastníků tvoří protistranu. Za 3 úkony právní služby v řízení před soudem prvního stupně tedy společenství přísluší náhrada nákladů v celkové výši 12 153 Kč (výpočet samotný je v napadeném usnesení správný). Navrhovatelé nejsou nerozlučnými společníky (povinnost navrhovatelů a/ a b/, resp. c/ a d/ platit náhradu nákladů společně a nerozdílně vyplývá z jejich postavení spoluvlastníků, resp. manželů - § 1127 a § 713 odst. 3 o. z.), a proto je třeba povinnost platit náklady řízení rozdělit mezi ně rovným dílem. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že navrhovatelům a) a b), resp. c) a d) uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně po 6 076,50 Kč.

34. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství celkem činí 8 228 Kč a sestávají z a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 2 úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč, b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč, c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.

35. Uvedené náklady zaplatí účastníci rovným dílem tak, jak odvolací soud vysvětlil v odstavci 33 shora.

Poučení