9 Cmo 77/2025

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A] sídlem [Adresa navrhovatele A] o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2025 č. j. S 7014/RD57/MSPH, Fj 446470/2024/MSPH, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2025 č. j. S 7014/RD57/MSPH, Fj 446470/2024/MSPH se 1) ohledně výroku I. a) v části „se zapisuje a vymazává“ mění tak, že u předsedy výboru [jméno FO] se namísto „den zániku funkce 11. listopadu 2024, den zániku členství 11. listopadu 2024“ zapisuje den zániku funkce: 10. září 2024, den zániku členství: 10. září 2024, u místopředsedy výboru [jméno FO] se namísto „den zániku členství 11. listopadu 2024“ zapisuje den zániku členství: 10. září 2024, den vzniku funkce: 11. listopadu 2019 se nezapisuje, den zániku funkce: 11. listopadu 2024 se nezapisuje, ve zbývající části tohoto výroku potvrzuje, b) v části „se zapisuje“ mění pouze tak, že u místopředsedy výboru [jméno FO] se den zániku funkce: 14. dubna 2019 nezapisuje, ve zbývající části tohoto výroku potvrzuje, 2) ohledně výroku II. a) mění tak, že se v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu S, vložce číslo 7014 zapisuje Statutární orgán Předseda výboru [jméno FO], nar. [Anonymizováno], r.ř. [RČ] bytem [adresa], [jméno FO] dar, [adresa] Den vzniku funkce: 11. září 2024 Den vzniku členství: 10. září 2024 Člen výboru [jméno FO], nar. [Anonymizováno] r.č. [RČ] bytem [adresa], [jméno FO] dar, [adresa] Den vzniku členství: 10. září 2024 Člen výboru [jméno FO], nar. 2. 2. 1982, r.č. [RČ] bytem [adresa], [jméno FO] dar, [adresa] Den vzniku členství: 10. září 2024 b) ve zbývající části potvrzuje.

Odůvodnění

1. [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A] se (coby navrhovatel - dále též jen „společenství“) svým návrhem doručeným soudu prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) dne 29. 11. 2024 domáhalo zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek stran personálního složení statutárního orgánu. Konkrétně výmazu předsedy (a současně i člena výboru) [jméno FO] a výmazu místopředsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) - (dále též jen „funkcionáři“) a zápisu u obou vymazávaných funkcionářů dne zániku funkce: 14. dubna 2024 a opětovného zápisu předsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) a místopředsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) a dne vzniku členství: 14. dubna 2014, dne vzniku funkce: 15. dubna 2024 a dále zápisu člena [jméno FO], den vzniku členství:

25. října 2016, den vzniku funkce: 15. dubna 2024. Stěžejním podkladem pro zápis (přílohou návrhu) byl zápis ze shromáždění společenství konaného dne 10. 9. 2025 (dále též jen „zápis“) a dále prohlášení a podpisové vzory k zápisu navrhovaných členů výboru (coby členů statutárního orgánu).

2. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl tak, že „I. V rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu S, vložce číslo 7014 se vymazává Statutární orgán Předseda [jméno FO], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den vzniku funkce: 15. dubna 2019 Den vzniku členství: 14. dubna 2014 člen výboru [jméno FO], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den vzniku členství:

25. října 2016 Místopředseda [jméno FO], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den vzniku funkce: 15. dubna 2019 Den vzniku členství: 14. dubna 2014 se zapisuje a vymazává Statutární orgán předseda výboru [jméno FO], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den vzniku funkce: 11. listopadu 2019 Den zániku funkce: 11. listopadu 2024 Den vzniku členství: 11. listopadu 2019 Den zániku členství: 11. listopadu 2024 místopředseda výboru [jméno FO], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den vzniku funkce: 11. listopadu 2019 Den zániku funkce: 11. listopadu 2024 Den vzniku členství: 11. listopadu 2019 Den zániku členství: 11. listopadu 2024 se zapisuje Statutární orgán U vymazávané osoby: [jméno FO], dat. nar.[Anonymizováno], r.č.[RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den zániku členství: 14. dubna 2019 Den zániku funkce: 14. dubna 2019 U vymazávané osoby: [jméno FO], dat. nar.[Anonymizováno], r.č.[RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den zániku členství:

25. října 2021 U vymazávané osoby: [jméno FO], dat. nar.[Anonymizováno], r.č.[RČ] [adresa], [Jméno navrhovatele B], [adresa] Den zániku členství: 14. dubna 2019 Den zániku funkce: 14. dubna 2019 Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci II. Návrh na zápis změn se v části zápisu členů výboru [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] s dnem vzniku funkce ke dni 15.4.2024 zamítá.“ 3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) uvedl, že obsahem podaného návrhu byla změna týkající se statutárního orgánu, kdy došlo k opakované volbě členů výboru. Následně soud citoval příslušná zákonná ustanovení - § 19 z. v. r. a § 90 odst. 1 z. v. r. s tím, že navrhovatel ke svému návrhu doložil: zápis ze schůze shromáždění konaného dne 10. 9. 2024 včetně pozvánky a presenční listiny, dále byly soudu doložena čestná prohlášení zapisovaných členů výboru ohledně splnění podmínek pro výkon funkce. Dále soud uvedl krátké teoretické pojednání o tom, kdy vzniká/zaniká členství a funkce ve výboru, a to následně: každému zvoleném členu výboru vznikne členství ve výboru ke dni, kdy byl na schůzi shromáždění zvolen (pokud není určeno, že členství vznikne k určitému datu do budoucna) s tím, že následně se zvolení členové výboru sejdou na schůzi výboru a zvolí si ze svých členů předsedu a místopředsedu - tímto okamžikem pak vzniká funkce předsedy a místopředsedy. Dále členství ve výboru zaniká - uplynutím funkčního období, odstoupením během funkčního období, případně odvoláním; se zánikem členství ve výboru zaniká i funkce a citoval ustanovení § 26 z. ř. s. týkajícího se překročení návrhu v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu. Dále soud uvedl, že v souladu s výše uvedeným zák. ustanovením postupoval ve věci výmazu zapsaných členů výboru a zápis změn provedl následujícím způsobem: „z obsahu stanov bylo zjištěno, že funkční období zvolených členů výboru je 5 let. Předseda výboru [jméno FO] a místopředseda výboru [jméno FO] byli zvoleni dne 14. 4. 2014 - uvedeným osobám tedy zaniklo členství ve výboru dne 14. 4. 2019 na základě uplynutí funkčního období.“ Dále bylo z obsahu rejstříkového spisu zjištěno, že uvedené osoby byly znovu zvoleny do výboru dne 11. 11. 2019 a téhož dne jim znovu vznikla funkce předsedy a místopředsedy - soud tedy v souladu s výše uvedeným tuto skutečnost zapsal do veřejného rejstříku. Následně byl proveden výmaz těchto osob a to ke dni 11. 11. 2024 na základě uplynutí funkčního období. U členky výboru [jméno FO] bylo zjištěno, že tato členka byla do výboru zvolena dne 25. 10. 2016 - tzn. že dne 25. 10. 2021 této člence zaniklo členství ve výboru na základě uplynutí funkčního období. Na dotaz soudu, zda byla [jméno FO] opakovaně, po uplynutí funkčního období zvolena do výboru bylo navrhovatelem sděleno, že k opakované volbě shromážděním nedošlo a tato chyba byla napravena až na schůzi shromáždění konané dne 10. 9. 2024, kdy došlo k opakované volbě. S ohledem na tuto skutečnost soud do rejstříku zapsal jako den zániku členství ve výboru den 25. 10. 2021 na základě uplynutí funkčního období, neboť nebylo soudu prokázáno, že by oprávněný orgán po uplynutí funkčního období [jméno FO] znovu zvolil členkou výboru (vyjma zápisu ze dne 10. 9. 2024). Dále soud posuzoval, zda jsou splněny podmínky pro zápis opakovaně zvolených členů výboru na schůzi shromáždění konané dne 10. 9. 2024 s tím, že z obsahu zápisu schůze shromáždění zjistil, že na této schůzi došlo k volbě členů výboru [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Uvedení členové byli zvoleni zpětně ke dni 15. 4. 2024, následně soud citoval ust. § 548 odst. 1 a 2 o. z. Schůze shromáždění konaná dne 10. 9. 2024 rozhodla o volbě nových členů výboru a to zpětně ke dni 15. 4. 2024. Tímto způsobem není možné rozhodnout, neboť právní následky by vznikly ještě před samotným právním jednáním, s nímž zákon vznik či zánik spojuje - tzn. ke vzniku členství ve výboru by došlo ještě před samotným rozhodnutím o volbě členů výboru. Na uvedené rozhodnutí se tak dle soudu hledí jako by nebylo přijato, neboť zavazuje k nemožnému plnění, když má v rozporu se zákonem způsobit účinky zpětně, nikoliv ke dni jeho učinění či do budoucna při určení odkládací podmínky. Soud tedy rozhodl o zamítnutí části návrhu týkajícího se zápisu zvolených členů výboru, neboť podmínky pro jejich zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny. Dále soud odkázal na § 10 odst. 2 z. v. r. dle něhož v případě zamítnutí návrhu na zápis osoby, která je členem orgánu právnické osoby, se hledí na její povolání do funkce, jako by se nestalo a že zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, jak vyplynulo z obsahu všech navrhovatelem učiněných podání označených jako „vyjádření k návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek“, které došlo soudu dne 27. 1. 2025, následně „vyjádření k Fj 34387/2025/MSPH ze dne 3. 2. 2025“, které došlo soudu dne 7. 2. 2025 a „odvolání k soudu“, které došlo soudu dne 26. 2. 2025. Odvolání dle svého obsahu směřovalo proti de facto zpětné revizi zápisu dne zániku a vzniku funkcí členů výboru, a to z data 15. 4. 2019 na datum 11. 11. 2019, a proti „neprodloužení mandátu v roce 25. 10. 2021“ u paní [jméno FO] a dále proti výroku II.

5. Stěžejní odvolací námitky byly následující: 1) Dne 20. 11. 2019 byl soudu zaslán návrh na zápis změny zapsaných údajů do rejstříku společenství vlastníků jednotek, konkrétně bylo žádáno o „prodloužení mandátu“ členů výboru pana [jméno FO] a pana [jméno FO] s tím, že k zániku funkce došlo podle návrhu ke dni 14. 4. 2019 a k vzniku funkcí ke dni 15. 4. 2019 a „takto byl návrh přijat a zapsáno do rejstříku; nebyl navrhovateli vrácen pro doplnění či opravu“. Dle odvoláním napadeného usnesení byl tento údaj zpětně opraven na 11. listopad 2019, k čemuž došlo nejspíše na základě doloženého „per rollam ze dne 11. 11. 2019“. Soud pravděpodobně nabyl dojmu, že „v tomto per rollam nebylo přesně specifikováno, že se jedná o prodloužení mandátu k 15. 4. 2019“ s tím, že „Údaj tedy neměl být v roce 2019 zapsán a měl být navrácen k opravě.“ (poznámka odvolacího soudu - k zápisu namítaných změn nedošlo v roce 2019, ale v lednu 2020). 2) Na shromáždění ze dne 10. 9. 2024 došlo k prodloužení mandátu výboru k datu 15. 4. 2024 (po uplynutí 5letého funkčního období).

6. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu bylo vyhověno.

7. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.

8. K první odvolací námitce (revize předchozího zápisu).

9. Dle § 98 z. v. r. „Neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v § 96 odst. 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět.“ (odst. 1), „Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle odstavce 1 za provedený.“ (odst. 2).

10. Dle § 101 odst. 1 z. v. r. „Zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno.“ 11. Dle § 78 odst. 1 z. v. r. „Řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.“ 12. Z výše citovaných ustanovení (§ 101 odst. 1 věta druhá z. v. r.) vyplývá, že rejstříkový soud je oprávněn, došlo-li k zápisu tzv. fikcí ve smyslu § 98 z. v. r. (dále jen „fikce“), revidovat takový zápis ex officio. Jinak řečeno - dojde-li v důsledku fikce zápisu k tomu, že zápis ve veřejném rejstříku neodpovídá skutečnému právnímu stavu, je třeba zjednat nápravu, tj. zesouladnit zápis ve veřejném rejstříku tak, aby odpovídal skutečnému právnímu stavu.

13. Jak již výše vysvětleno, rejstříkový soud je oprávněn za účelem shody mezi skutečným právním stavem a zápisem ve veřejném rejstříku revidovat ex officio zápis učiněný v důsledku tzv. fikce, a to neodpovídá-li zápis ve veřejném rejstříku skutečnému právnímu stavu. Ve smyslu § 78 odst. 1 z. v. r. tak může učinit i v řízení, které za tímto účelem zahájí bez návrhu - ex officio. Na druhou stranu by bylo přepjatým formalismem vykládat toto ustanovení výlučně jen tak, že by soud nebyl oprávněn i v řízení zahájeném k návrhu učinit předmětnou revizi zapsaného stavu, který neodpovídá skutečnému právnímu stavu v důsledku předchozího zápisu tzv. fikcí. Opačný závěr by vedl k nepřiměřenému formalismu, zapovězenému judikaturou Ústavního soudu. Ten ve svém nálezu ze dne 8. 1. 2019 pod sp. zn. III. ÚS 1336/18 výslovně k otázce přepjatého formalismu uvedl, že „…ve své konstantní judikatuře mnohokrát zdůraznil, že orgánům veřejné moci a především obecným soudům netoleruje přepjatě formalistický postup v řízení … Zdůraznil přitom, že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, vyžaduje-li to účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku, a že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o výklad obecných norem a ústavních zásad [srov. např. nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) nebo nález ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 19/98 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.)]. Při použití a výkladu právních předpisů tak nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, neboť v každém z nich je třeba nalézat i právní principy uznávané demokratickými právními státy [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 50/03 ze dne 13. 6. 2006 (N 120/41 SbNU 499)].“ Shrnuto, rejstříkový soud byl tedy oprávněn revidovat svůj předchozí zápis, který učinil dne 9. ledna 2020 dle § 98 odst. 1 z. v. r., tedy fikcí.

14. V rejstříkovém řízení je třeba vyjít z následujícího: 1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání. 2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení shromáždění společenství, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí orgánu společenství, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti v době do právní moci rozhodnutí o tomto návrhu), jako na rozhodnutí platné. 3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí společenství hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

15. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“ Tyto Nejvyšším soudem přijaté závěry se plně uplatní i v posuzované věci stran společenství.

16. Dle § 1221 o. z. „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.“ Dle § 245 o. z. „Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“ 17. Pro posuzovaný případ je stěžejní objasnění, kdy nastávají účinky rozhodnutí shromáždění společenství ohledně volby člena statutárního orgánu - výboru. Funkce v širším slova smyslu, resp. členství ve výboru vzniká zvolením, tedy účinností rozhodnutí shromáždění vlastníků, jinak řečeno okamžikem, kdy je rozhodnutí přijato, neurčí-li dané rozhodnutí okamžik pozdější (rozhodnutí může totiž vyhradit účinky rozhodnutí k pozdějšímu okamžiku, než k okamžiku přijetí rozhodnutí). To s výhradou situací, kdy osoba k okamžiku účinnosti volby nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon funkce /to ji funkce člena nevznikne/ či nejde-li o první členy statutárního orgánu, jimž vzniká členství ve výboru až se zápisem předmětného společenství do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Se zvolením do funkce člena výboru (coby statutárním orgánu) se váže povinnost péče řádného hospodáře (viz § 159 o. z. „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“) a k ní se neoddělitelně váže i odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře (ručení věřitelům právnické osoby - viz § 159 odst. 3 o. z.). Z logiky věci je zřejmé, že je-li někdo zvolen do funkce člena statutárního orgánu, je zvolen k okamžiku volby, případně s účinnosti do budoucna, nikoliv zpětně, protože nikdo nemůže zpětně (do minulosti) odpovídat za jednání, kterého se ani hypoteticky nemohl dopustit, protože tuto funkci z logiky věci nemohl na základě takového rozhodnutí v minulosti vykonávat. To platí nebyl-li v této funkci před inkriminovanou volbou na základě jiného právního důvodu - předchozí volby a dosud neskončeného funkčního období.

18. Dále je třeba poukázat na správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že každému členu výboru předmětného společenství vznikne členství v tomto výboru okamžikem účinnosti rozhodnutí o volbě (za předpokladu splnění zákonných předpokladů pro výkon funkce v širším slova smyslu). To znamená, že u takového „pouhého člena“ výboru se zapisuje jen den vzniku členství v tomto orgánu a den zániku členství v tomto orgánu. Funkcí v užším slova smyslu je míněna funkce v rámci kolektivního orgánu, např. předsedy nebo místopředsedy. Funkcionáře v užším slova smyslu, tedy např. předsedu obvykle podle stanov volí členové tohoto orgánu z řad svých členů. U takového funkcionáře je pak třeba rozlišovat a zapisovat nejen den vzniku členství, ale i den vzniku funkce (jenž se nemusí shodovat se dnem vzniku členství) a dále se logicky zapisuje při skončení daného funkčního období den zániku členství a den zániku funkce, přitom se zánikem členství končí každému „funkcionáři“ i funkce předsedy (či např. místopředsedy). Funkce předsedy může případně skončit i dříve, než uplyne či jinak skončí členství ve výboru. Z uvedeného vyplývá, že jen u členů výboru nelze zapsat den vzniku funkce, tím pádem ani den zániku funkce, když v žádné funkci tyto osoby nebyly, ale vzniklo jim jen členství v předmětném výboru.

19. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se společenství návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 26. 11. 2019 domáhalo zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek stran personálního složení výboru (coby statutárního orgánu společenství). Konkrétně výmazu předsedy (a současně i člena výboru) [jméno FO] a výmazu místopředsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) - (dále též jen „funkcionáři“) a zápisu u obou vymazávaných funkcionářů dne zániku funkce: 14. dubna 2019 a opětovného zápisu předsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) a místopředsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) a dne vzniku členství: 15. dubna 2019 a dne vzniku funkce: 15. dubna 2019. Stěžejní listinou doloženou k návrhu byl „zápis ze shromáždění per rollam vlastníků jednotek… ke dni 11. 11. 2019“ (dále též jen per rollam rozhodnutí“) s tím, že v něm byla obsažena věta „Prodloužení mandátu členů výboru bylo schváleno 100% zúčastněných hlasů per rollam“. Rejstříkový soud usnesením ze dne 28. listopadu 2019 vyzval navrhovatele k doložení návrhu „rozhodnutí mimo zasedání valné hromady“, který byl doručen všem vlastníkům jednotek. Navrhovatel k výzvě soudu předložil návrhy usnesení k rozhodnutí mimo zasedání shromáždění od jednotlivých vlastníků, přičemž na každé této hlasovací listině bylo po uvedení identifikačních údajů o každém hlasujícím vlastníku jednotky uvedeno následující: “rozhoduji takto: Hlasování o udělení souhlasu o znovu zvolení stávající členy výboru SJV, kterým skončil mandát pana [jméno FO] - předseda a pana [jméno FO] - místopředseda. Návrh usnesení: Schválení stávající členy výboru SJV pana [jméno FO] - předseda a pana [jméno FO] - místopředseda“ přičemž následně byla vyobrazena prázdná políčka pro zaškrtnutí příslušné varianty: „souhlasím nesouhlasím zdržuji se“, jež byla jednotlivými hlasujícími vyplněna. Lhůta pro vyjádření skončila dne 11. listopadu 2019. Rejstříkový soud však o podaném návrhu nerozhodl řádně formou usnesení coby rozhodnutí, ale „protokolem o zápisu dle § 98 odst. 1 zák. č. 304/2013“ - viz S 7014/RD41/MSPH, Fj 410533/2019/MSPH, resp. aplikoval ustanovení § 98 odst. 1 z. v. r., které upravuje důsledky porušení povinnosti rejstříkového soudu rozhodnout o zápisu do veřejného rejstříku anebo zápis provést v zákonem stanovené lhůtě. Důsledkem porušení stanovené povinnosti je tzv. fikce zápisu. To znamená, že navrhovaný zápis se považuje dnem následujícím po uplynutí stanovené lhůty za provedený. Toto ustanovení však rejstříkový soud aplikoval nedůsledně, když sice návrhu v důsledku fikce de facto „vyhověl“, avšak vyjma navrženého dne vzniku členství - do této rubriky zapsal datum 14. dubna 2014 namísto navrženého dne 15. dubna 2019. Nejspíš se v tomto případě jednalo o administrativní pochybení, resp. zjevnou nesprávnost.

20. Dle článku 13 odst. 4 stanov společenství (jejich posledního znění založeného ve spisu a i ve sbírce listin rejstříku společenství vlastníků jednotek) „Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním. Předsedu volí výbor z řad svých členů a z funkce předsedy jej odvolává.“ Dle článku 13 odst. 7 stanov společenství „Funkční období výboru činí 5 let.“ Dle článku 13 odst. 6 stanov společenství „Funkce člena výboru zaniká volbou nového člena výboru. Člen výboru může být z funkce odvolán shromážděním. Člen výboru může před uplynutím funkčního období z funkce odstoupit. Odstoupení musí oznámit výboru písemně. Jeho funkce končí dnem, kdy výbor odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím třiceti dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení.“ Dle článku 13 odst. 1 stanov společenství „Funkční období výboru činí 5 let.“ Dle článku 11 odst. písm. c) stanov společenství „do působnosti shromáždění patří volba a odvolávání členů volených orgánů….“ 21. Z obsahu rejstříkového spisu, jakož i z úplného výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, vyplývá, že členům výboru [jméno FO] a [jméno FO] vzniklo členství ve výboru na základě volby shromážděním dne 14. 4. 2014 (a dále tohoto dne vzniklo členství též Evě Farkas). Tím pádem jim skončilo funkční období uplynutím 5 let, tj. dne 14. 4. 2019 (jelikož nenastala žádná jiná rozhodná skutečnost, s níž by bylo spojeno skončení funkčního období dříve); člence výboru [jméno FO] vzniklo členství dne 25. října 2016 (která nahradila rezignující Evu Farkas), tím pádem jí skončilo funkční období dne 25. 10. 2021 (též uplynutím funkčního období). V důsledku fikce zápisu však došlo dne 9. ledna 2020 k zápisu předsedy (a současně i člena výboru) [jméno FO] a zápisu místopředsedy [jméno FO] (a současně i člena výboru) - a zápisu u obou zapisovaných funkcionářů dne vzniku funkce: 15. dubna 2019. Tento zápis však neměl žádného podkladu v doložených listinách (tzn. nevyplýval z doložených listin ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r.), proto byl rejstříkovým soudem takový zápis správně revidován.

22. Ke znovuzvolení předmětných členů výboru došlo - jak vyplývá z výše popsaného per rollam rozhodnutí, ke dni přijetí rozhodnutí, tj. ke dni 11. 11. 2019. Měl-li odvolatel případně za to, že tímto rozhodnutím došlo ke zvolení předmětných členů výboru zpětně ke dni 14. 4. 2019, kdy jim skončilo funkční období, tak se mýlil - závěr soudu prvního stupně o tom, že nelze zpětně někoho zvolit do funkce je totiž zcela správný (vysvětlení viz výše). Tudíž správně soud prvního stupně revidoval svůj předchozí zápis, avšak s výhradou ohledně funkcionářů, tj. zápisu předsedy a místopředsedy výboru. Z předmětného per rollam rozhodnutí vyplývá, že shromáždění znovu zvolilo do výboru členy [jméno FO] a [jméno FO], přičemž přijetím rozhodnutí jim vzniklo členství ve výboru ke dni 11. 11. 2019. Tzn. že tito nebyli členy výboru v období od 14. 4. 2019 do 11. 11. 2019. Předmětným per rollam rozhodnutím však nedošlo ke vzniku funkce v užším slova smyslu, tedy ke vzniku funkce předsedy [jméno FO] a vzniku funkce místopředsedy [jméno FO], neboť v tomto rozhodovalo shromáždění mimo svoji působnost - viz výše citovaná ustanovení stanov, dle nichž předsedu výboru volí výbor ze svých členů, nikoliv shromáždění a funkce místopředsedy navíc není stanovami zřízena. Jedná se proto o nicotné rozhodnutí, resp. se na něj hledí jako by nebylo přijato, ovšem jen v části týkající se volby „funkcionářů“. Ve zbývající části ohledně volby členů výboru rozhodnutí shromáždění plně obstojí. Z uvedeného dále vyplývá, že nebyl-li na základě per rollam rozhodnutí shromáždění zvolen předsedou [jméno FO], nemohla mu tímto dnem ani vzniknout funkce v užším slova smyslu (tj. funkce předsedy). Totéž platí stran funkce místopředsedy u [jméno FO], když navíc u daného společenství není tato funkce dle stanov konstituována.

23. Stran v současnosti navrženého zápisu výboru do rejstříku společenství vlastníku jednotek odvolací námitka ad 2) vztahující se k výroku II.

24. Ze zápisu ze shromáždění společenství konaného dne 10. 9. 2024 vyplývá, že shromáždění rozhodlo a dle zápisu mělo zvolit pana [jméno FO], [jméno FO] a paní [jméno FO] (k zápisu do rejstříku navržené členy výboru), a to zpětně k datu 15. 4. 2024. Z čestných prohlášení vyplývá, že navržené osoby splňují předpoklady pro výkon funkce. Dle zápisu ze zasedání výboru společenství konaného dne 11. 9. 2024 byl zvolen předsedou výboru pan [jméno FO] a dále je v zápisu uvedeno, že byl zvolen místopředsedou výboru pan [jméno FO].

25. Ohledně výroku II., jímž rejstříkový soud zamítl návrh „v části zápisu členů výboru [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] s dnem vzniku funkce ke dni 15. 4. 2024“ se tedy odvolací soud ztotožňuje se soudem prvního stupně potud, že nelze někoho zpětně zvolit do funkce v širším slova smyslu - viz výše formulované úvahy a závěry. Nicméně funkce v širším slova smyslu všem dotčeným osobám vznikla přijetím rozhodnutí shromáždění o jejich volbě k datu 10. 9. 2024. V této oddělitelné části totiž rozhodnutí shromáždění tzv. nicotné nebylo, proto je měl soud prvního stupně správně zapsat jako členy výboru, den vzniku členství: 10. 9. 2024, tedy s tímto jiným dnem vzniku členství, než bylo navrženo. Taková skutečnost vyplývala ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. z doložených listin a soud byl v takovém případě oprávněn návrh překročit (§ 120 z. v. r. ve spojení s § 26 z. ř. s.). Z doloženého zápisu ze zasedání výboru vyplývá, že dne 11. 9. 2024 byl pan [jméno FO] zvolen do funkce předsedy výboru. Dle tohoto zápisu měl být také dále zvolen výborem do funkce místopředsedy výboru pan [jméno FO], ale tuto funkci stanovy (viz jejich poslední ve spisu založené znění a i jejich poslední znění založené ve sbírce listin rejstříku společenství vlastníků jednotek) nezřizují. Proto nemohla být osoba [jméno FO] účinně zvolena do funkce místopředsedy výboru (v této části je rozhodnutí nicotné).

26. Dalším důsledkem volby členů výboru na shromáždění společenství konaném dne 10. 9. 2024 (tedy před uplynutím funkčního období stávajících členů výboru) je skutečnost, že funkční období členům výboru neskončilo uplynutím funkčního období až dne 11. listopadu 2024, jak rozhodl nesprávně soud prvního stupně, ale volbou nových členů výboru již dne 10. 9. 2024, tedy jejich „převolbou“ v souladu s článkem 13 odst. 6 věta první stanov („Funkce člena výboru zaniká volbou nového člena výboru.“) [jméno FO] a [jméno FO], zatímco u [jméno FO] došlo k „přetržení“ jejího funkčního období (od 25. 10. 2021 do 10. 9. 2024).

27. Ze všech výše vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu ve výše popsané části potvrdil jako věcně správné, a v další odvoláním napadené části podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak uvedeno ve výroku.

Poučení