9 Cmo 93/2024 - 63

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] za účasti: [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO navrhovatele B] sídlem [Adresa navrhovatele B] o vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady účastnice ze dne 6. 4. 2023, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 1. listopadu 2023 č. j. 55 Cm 115/2023-39, takto:

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 1. listopadu 2023 č. j. 55 Cm 115/2023-39 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se svým návrhem došlým soudu prvního stupně dne 6. 6. 2023 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady společnosti [Jméno navrhovatele B]. (dále též jen „společnost“) ze dne 6. 4. 2023 (dále též jen „usnesení z 6. 4. 2023“), kterým došlo jednak k odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti a jednak ke změně článku VII. bod 9 první část věty první před čárkou, společenské smlouvy společnosti tak, že se dosavadní text nahrazuje novým textem: Statutárním orgánem společnosti je jeden jednatel.

2. Navrhovatel byl na předmětné valné hromadě konané dne 6. 4. 2023 zastoupen zmocněncem - advokátem, tímto dnem se také dozvěděl o usneseních valné hromady. Argumentace navrhovatele v návrhu a stěžejní skutečnosti, jimiž svůj návrh odůvodnil byly následující: 1) Usnesení z 6. 4. 2023 nebylo přijato platně, tedy v souladu s § 191 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 259 o. z. 2) Navrhovatel se v souladu s § 2 notářského řádu v dobré víře domníval, že byly splněny všechny nezbytné formality, jak ukládá z. o. k., když zápis z mimořádné valné hromady byl sepsán formou notářského zápisu s ověřením všech formalit a nadto předsedou mimořádné valné hromady byl zvolen advokát, tedy osoba, od které se rovněž očekává dostatečná právní erudice k ověření všech skutečností nezbytných k prokázání způsobilosti valné hromady. 3) Navrhovatel proti usnesením valné hromady projednávaných pod body 3 a 4 podal v souladu s § 192 odst. 2 z. o. k. odůvodněný protest, který byl společnosti zaslán na její adresu s dodejkou, ale písemnost se vrátila dne 5. května 2023 navrhovateli, neboť jednatel společnosti ji nepřevzal. Protest tedy nebyl zmocněncem učiněn přímo na valné hromadě z důvodu uvedení společníků v omyl, neb byli ujištěni předsedou valné hromady o zákonnosti svolání a způsobilosti valné hromady (srov. rozhodnutí NS ČSR ze dne 29. listopadu 1922 sp. zn. Rv I 238/22, rozhodnutí NS ČSR ze dne 21. června 1946, sp. zn. Rv II 27/46). Jednoznačně se jedná o procedurální vadu, která byla společníkům skryta. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by se účastnil osobně, tak i při vynaložení potřebné péče v souladu se zásadou bdělosti nad svými právy, by zjištěnou vadu nezjistil, na to ji nezjistil ani jeho zmocněnec, který je advokátem. Zásadní, proč nebyla zjištěna vada, je skutečnost, že předseda valné hromady a notář osvědčil, že valná hromada je způsobilá k přijetí navrhovaných rozhodnutí, kdy splnění podmínky dané zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem deklaroval notářský zápis v bodu způsobilost valné hromady, a to následovně „z výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů vedené Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4747, který se zakládá do spisu.“ 4) Zmocněnec i společník vycházeli z metodiky a informování fungování automatického průpisu, kdy automatický průpis je mechanismus přebírání některých údajů z veřejných rejstříků a evidence svěřeneckých fondů do evidence skutečných majitelů. Fyzické osoby vedené ve veřejném rejstříku v určitých pozicích jsou s ohledem na naplnění zákonných předpokladů automaticky propsány jako skuteční majitelé. Automatický průpis zajišťuje sám informační systém a je nezávislý na aktivitě evidující osoby. Dojde-li ke změně ve veřejném rejstříku nebo v evidenci svěřeneckých fondů, které mají vliv na pozici skutečného majitele, projeví se změna i v evidenci skutečných majitelů. Navrhovatel se domnívá, že přímo na valné hromadě nebylo možno a především nebyl důvod pochybovat o citovaném výpise z evidence skutečných majitelů, navíc, když byl osvědčen předsedajícím valné hromady a notářem. 5) Důvod neplatnosti usnesení valné hromady č. 3 a č. 4 spatřuje navrhovatel v tom, že dle § 54 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. „Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva…“, přitom z výpisu (z evidence skutečných majitelů) založeného ve spise je zřejmé, že v evidenci skutečných majitelů jsou zapsáni pouze tři ze šesti skutečných majitelů, což plně naplňuje dikci zákona a evidenci skutečných majitelů, týkajících se zákazu výkonu hlasovacích práv na valné hromadě. Následnou kontrolou ve veřejné části evidence skutečných majitelů navrhovatel zjistil, že jsou skutečně zapsáni pouze tři majitelé, a to [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; zápis proběhl v prosinci 2022, důvod takového zápisu není navrhovateli zřejmý. Hlasování valné hromady o napadených usneseních proběhlo tedy v rozporu se zákonem.

3. Společnost považovala návrh za nedůvodný. Dle společnosti je zápis v evidenci skutečných majitelů správný, když definici skutečného majitele dle zákona č. 37/2021 Sb. splňují pouze tři ze šesti společníků společnosti, a to bratři (osoby blízké): [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [adresa]. Dle ust. § 78 odst. 2 písm. g) z. o. k. se tito jmenovaní považují za osoby jednající ve shodě, jejich podíl na hlasovacích právech je 50 % a jsou tak ovládajícími osobami společnosti dle ust. § 75 odst. 3 z. o. k. K zápisu těchto osob do evidence skutečných majitelů došlo na základě návrhu společnosti, nejednalo se o automatický průpis. Ostatní tři zbývající společníci [Jméno navrhovatele A], Josef Suma, Josef Jílek dle společnosti nesplňují definici skutečného majitele a nemají tak být v evidenci skutečných majitelů zapsáni. Každý z těchto zbývajících společníků má podíl na společnosti ve výši jedné šestiny, každý z nich sleduje svůj vlastní zájem a žádný ze zbývajících společníků nemá rozhodující vliv ve společnosti ve smyslu zákona o evidenci skutečných majitelů. Navrhovatel byl dlouholetým jednatelem společnosti a jako statutární orgán byl tedy pro období výkonu funkce odpovědný za správnost zápisu v evidenci skutečných majitelů, na jehož nesprávnost nyní poukazuje. Navrhovateli nic nebránilo, aby se v rámci přípravy na jednání valné hromady seznámil s obsahem zápisu společnosti v evidenci skutečných majitelů dopředu a svoje případné námitky proti obsahu zápisu, respektive protest proti výkonu hlasovacích práv uplatnil přímo na jednání valné hromady. Ze všech výše uvedených důvodů má společnost za to, že valná hromada byla plně způsobilá k přijetí napadených bodů usnesení a k rozhodnutí, když se valné hromady osobně či v zastoupení účastnilo všech šest společníků společnosti se 100 % hlasů, kteří byli oprávněni na valné hromadě svoje hlasovací právo vykonávat a napadené body tudíž byly přijaty potřebnou většinou hlasů.

4. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Zamítá se návrh, aby bylo určeno, že usnesení mimořádné valné hromady ze dne 6.4. 2023, společnosti [Jméno navrhovatele B]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO navrhovatele B], o odvolání jednatele [Jméno navrhovatele A], nar. [Datum narození navrhovatele A], bytem [adresa], a o změně článku VII. bod 9 první část věty první před čárkou, společenské smlouvy tak, že se dosavadní text nahrazuje novým textem: Statutárním orgánem společnosti je 1 (jeden) jednatel, jsou neplatná.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).

5. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění uvedl, že vyzval účastníky řízení, aby ve stanovené lhůtě sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud bez dalšího za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na výzvu soudu sdělila společnost, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Navrhovatel se k výzvě soudu nevyjádřil, soud měl proto bez dalšího za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud vzhledem k výše uvedenému ve věci rozhodl vyhlášením rozhodnutí bez nařízení ústního jednání soudu v souladu s ust. § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. Dále soud prvního stupně citoval ustanovení § 191 odst. 1 a § 192 odst. 2 z. o. k. a § 259 o. z. s tím, že návrh byl podán v zákonem stanovené lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutích valné hromady dozvěděl. Z listinných důkazů (pozvánka na jednání valné hromady, notářský zápis z 11. 4. 2023 sepsaný [tituly před jménem], notářkou) vzal soud za prokázané, že jednatel společnosti pozvánkou svolal mimořádnou valnou hromadu na den 6. 4. 2023 s programem jednání: 1) zahájení, kontrola usnášeníschopnosti valné hromady, 2) volba orgánu valné hromady, 3) rozhodnutí o odvolání [Jméno navrhovatele A] z funkce jednatele korporace [Jméno navrhovatele B]., 4) rozhodnutí o změně společenské smlouvy - navrhuje se rozhodnout o snížení počtu jednatelů korporace z dosavadních dvou jednatelů na jednoho jednatele (článek VII. bod 9 společenské smlouvy). Na valné hromadě společnosti [Jméno navrhovatele B]., konané dne 6. 4. 2023, o níž byl pořízen notářský zápis, bylo o usnesení valné hromady, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele, hlasováno, navrhovatel se prostřednictvím zmocněnce [tituly před jménem], advokáta, zdržel hlasování o tomto usnesení. Dále bylo hlasováno o usnesení, kterým valná hromada změnila článek VII. bod 9 první část věty první před čárkou společenské smlouvy, navrhovatel se prostřednictvím zmocněnce [tituly před jménem] zdržel hlasování o tomto usnesení. V notářském zápise je u obou napadených usnesení konstatováno, že proti rozhodnutím valné hromady (o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, změna společenské smlouvy) nevznesl žádný přítomný společník ani jednatel protest. Proti výkonu hlasovacího práva dále nebyly vzneseny žádné námitky.

6. Dle soudu prvního stupně vyplývá z ust. § 192 odst. 2 z. o. k., že neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu. Zápisem z valné hromady bylo prokázáno, že navrhovatel jako společník, který se valné hromady zúčastnil prostřednictvím svého zmocněnce [tituly před jménem], proti dvěma napadeným usnesením, nevznesl protest. Jak vyplynulo z dalšího listinného důkazu (písemný protest z 18. 4. 2023) protest proti platnosti usnesení valné hromady byl podán písemně navrhovatelem adresovaným do sídla společnosti. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3364/2020) teologický výklad ust. § 192 odst. 2 z. o. k. vede k závěru, podle něhož důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nelze na zasedání valné hromady zjistit nejen v případě, že to není bez vynaložení nepřiměřených nákladů či nepřiměřeného úsilí objektivně možné, ale za určitých okolností ani tehdy, brání-li vznesení protestu z těchto důvodů subjektivní okolnosti (subjektivní okolnosti mohou představovat závažný důvod, pro který společník nemohl protest uplatnit). Takovou okolností může výjimečně být i naprosto nečekaný vývoj zasedání valné hromady, jež může trvat i jen velmi krátkou dobu, jímž je společník natolik zaskočen, že není sto ani uplatnit protest. Aplikováno na projednávanou věc, citovanými listinnými důkazy bylo prokázáno, že navrhovatel, jako společník společnosti, který se valné hromady zúčastnil prostřednictvím zmocněnce [tituly před jménem] (advokáta), nevznesl proti napadeným usnesením na valné hromadě žádný protest. Tento protest vznesl po konání valné hromady, a to písemně dne 18. 4. 2023. Důvody, které navrhovatel uvádí pro vyslovení neplatnosti napadených usnesení (hlasování proběhlo v rozporu se zákonem - ust. § 54 zák. č. 37/2021 Sb., když v evidenci skutečných majitelů jsou dle tvrzení navrhovatele zapsáni pouze tři ze šesti skutečných majitelů společnosti), nelze považovat za ty, které nebylo možno na valné hromadě objektivně zjistit bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, zejména za situace, kdy navrhovatel byl, až do svého odvolání na valné hromadě, jednatelem společnosti. Dále byl navrhovatel jako společník společnosti již v pozvánce seznámen s programem valné hromady s tím, že valná hromada svolaná na 6. 4. 2023 bude rozhodovat jednak o jeho odvolání z funkce jednatele a jednak o změně společenské smlouvy, pokud jde o počet jednatelů společnosti. Na valné hromadě nenastal proto žádný nečekaný vývoj, kterým by mohl být navrhovatel jako společník natolik zaskočen, že nebyl sto uplatnit protest. Nadto nelze přehlédnout, že navrhovatel byl na valné hromadě zastoupen osobou s právním vzděláním, která se u napadených usnesení zdržela hlasování. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že na straně navrhovatele nejsou žádné závažné důvody spočívající v subjektivních okolnostech, pro které nemohl uplatnit protest proti oběma napadeným usnesením již na valné hromadě konané dne 6. 4. 2023. Na straně navrhovatele tudíž nelze seznat žádnou výjimku z povinnosti vznést protest na valné hromadě. Soud se proto dále nezabýval důvody uplatněnými navrhovatelem pro případné vyslovení neplatnosti valné hromady a jeho návrh zamítl.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní argumentace je následující: 1) Základní premisou, kterou soud prvního stupně chybně interpretoval, přičemž nepřihlédnul k navrhovatelem tvrzeným skutečnostem, kdy naprosto ignoroval vyřešení základní předběžné otázky, ač se na ni ve svém usnesení odvolává, tedy, konkrétně v bodě 10 usnesení konstatuje: „jak vyplývá se shora citovaného ustanovení § 192 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu...“. V této souvislosti je třeba se odvolat na listinný důkaz „Protest proti platnosti valné hromady“ ze dne 18. 4. 2023, kterým soud disponoval, a který doslova uvádí, že celková doba trvání valné hromady byla cca 6-10 minut, a to včetně prezence přítomných a volby předsedy valné hromady. Jak dále je v protestu deklarováno, tak na místě nebylo možno se seznámit se všemi podrobnostmi notářského zápisu, vč. všech písemností, kdy notářka, respektive předseda valné hromady [tituly před jménem], advokát, osvědčil, že je vše splněno, tedy jak vyplývá ze samotného notářského zápisu [Anonymizováno], předseda valné hromady osvědčil způsobilost valné hromady společnosti k přijetí navrhovaných rozhodnutí, mimo jiné výpisem platných údajů z evidence skutečných majitelů vedené Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4747, který byl založen do spisu. Nelze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, který „adoptoval“ s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 27 Cdo 3364/2020) ve vztahu ke vznesení protestu. Valnou hromadu připravovala JUDr. Marie Tomanová, notářka se sídlem v Poličce. Jak vyplývá z kopie spisu notáře, tak pracovnice notářské kanceláře pořídila výpis z rejstříku skutečných majitelů dne 6.4.2023. [Jméno navrhovatele A], jakožto jednatel a společník, z důvodů nevhodného jednání společníků v rámci obce, kde má korporace [právnická osoba]. sídlo a kde vykonává svoji podnikatelskou činnost v rámci zemědělské prvovýroby, je některými společníky ostrakizován, lživě dehonestován, což mu jako dlouholetému občanovi a zastupiteli v jeho věku, který se zasloužil o rozvoj obce činí ostudu a poškozuje ho na cti, si právě z uvedených důvodů za zmocněnce zvolil Mgr. Radka Jilga, shodou okolností advokáta, mimo jiné i z důvodů, programu jednání valné hromady. [Jméno navrhovatele A] řádně vedl a byl jednatelem společnosti [Jméno navrhovatele B]., od 29. 7. 1993, tedy celých 30 let a je v oboru za uznávanou osobností. V rámci péče řádného hospodáře se zmocněnec ve spolupráci se zmocnitelem připravil na valnou hromadu konanou 6. 4. 2022 v 10:00 hodin, kdy nahlédnutím do registru skutečných majitelů zjistili, že nejsou zapsáni všichni skuteční majitelé. Tak jako notář je rovněž advokát vybaven pravomocemi v systému práva ČR a uvědomuje si, jaké jsou možnosti při zápisu do registru skutečných majitelů. Zmocněnec poté, co byl zvolen předseda valné hromady [tituly před jménem], advokát, dle notářského zápisu sepsaným dne 11. 4. 2023 [tituly před jménem], [Anonymizováno], a jak vyplývá z notářského zápisu společně s notářkou aproboval, že valná hromada je způsobilá k přijeli navrhovaných rozhodnutí, znejistěl, neboť disponoval informací, že tomu tak není, neboť není naplněno ustanovení, zjistil novou skutečnost, že pravděpodobně došlo k podstatné změně skutečností, že podle § 118j z. v. r. provedl těsně před konáním valné hromady zápis o skutečných majitelích do evidence skutečných majitelů notář, který osvědčoval průběh valné hromady. Vzhledem ke skutečnosti, že evidence o skutečném majiteli není dle § 118c z. v. r. veřejným rejstříkem. Z tohoto důvodu se údaje o skutečném majiteli neposkytují spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku podle § 3 až 5 z. v. r. Na základě uvedené skutečnosti, která se pro něj stala naprosto neočekávanou se hlasování zdržel, jak ostatně vyplývá z notářského zápisu. Na místě nebylo možno se seznámit se všemi podrobnostmi notářského zápisu, který byl vypracován až 11. 4. 2023, vč. všech písemností, kdy notářka osvědčila, že je vše splněno (část šestá: prohlášení notářky osvědčující existenci právních jednání a formalit, ke kterým jsou Společnost a valná hromada Společnosti povinny, u kterých jsem byla osobně přítomna a jejich soulad s právními Předpisy, a že rozhodnutí valné hromady, uvedená v notářském zápisu, byla valnou hromadou přijata; dále prohlášení, že obsah rozhodnutí valné hromady a způsob jejich přijetí je v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti). 2) Teleologický výklad § 192 odst. 2 z. o. k. vede k závěru, podle něhož důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným nelze na zasedání valné hromady zjistit nejen v případě, že to není (bez vynaložení nepřiměřených nákladů či nepřiměřeného úsilí) objektivně možné, ale za určitých okolností ani tehdy, brání-li vznesení protestu z těchto důvodů subjektivní okolnosti (i subjektivní okolnosti mohou představovat závažný důvod, pro který společník nemohl protest uplatnit). Zde byla onou subjektivní okolností skutečnost, že veškeré dokumenty nutné pro usnášeníschopnost valné hromady osvědčil notář (sám dokument vyhotovil), ale rovněž předseda valné hromady [tituly před jménem], advokát, jehož jedinou explicitně stanovenou povinností je jeho povinnost „vést jednání orgánu právnické osoby takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem“ (§ 80c odst. 3 notářského řádu). Jak ale uvedl i Nejvyšší soud, význam předsedy se rozhodně nevyčerpává v jeho odpovědnosti za náležitosti, pravdivost a úplnost notářského zápisu. Předseda valné hromady zejména z titulu své funkce odpovídá za řádný průběh valné hromady. Pravidla, jejichž dodržení je nezbytné pro řádný průběh valné hromady, stanoví zákon o obchodních korporacích a případně i stanovy. V případě předsedy valné hromady nemůže vznikat spor o to, zda za plnění povinností vyplývajících ze stanov předseda valné hromady odpovídá z titulu smluvní nebo zákonné odpovědnosti. Pro předsedu valné hromady totiž nemohou stanovy být zavazující ve smyslu smluvní teorie, když předseda ke společenské smlouvě nikdy nepřistoupil jakožto „outsider“. Je jimi vázán ze zákona, neboť je povinen zajistit řádný průběh valné hromady, přičemž podrobnosti „řádnosti“ průběhu valné hromady mohou bezpochyby určit i stanovy. V prvé řadě se jedná o projednání návrhů zařazených na pořad jednání valné hromady ve stanoveném pořadí. U každého návrhu je nutné ověření usnášeníschopnosti při každém hlasování podle § 412 z. o. k. Ověření usnášeníschopnosti v každém jednotlivém případě je důležité nejen z důvodu možné volatility počtu přítomných společníků, ale u specifických hlasování i s ohledem na § 412 odst. 2 z. o. k., kdy u různých hlasování mohou být vyloučeny jiné skupiny společníků pro účely výpočtu usnášeníschopnosti. A právě vedení valné hromady za součinnosti s notářkou, se staly takovou okolností, která zapříčinila naprosto nečekaný vývoj zasedání valné hromady (jež trvalo jen velmi krátkou dobu 6 - 10 minut), jímž byl zmocněnec natolik zaskočen, že nebyl s to uplatnit protest a ve svém důsledku nebyla na zasedání valné hromady možnost zjistit okolnosti týkající se způsobilosti valné hromady k přijetí navrhovaných rozhodnutí bez vynaložení nepřiměřených nákladů či nepřiměřeného úsilí objektivně možná. 3) Důvod neplatnosti usnesení valné hromady (odvolání jednatele pana [Jméno navrhovatele A]) spočívá v tom, že z důvodu chybného osvědčení právních skutečností, týkajících se výkonu hlasovacího práva v souladu s ustanovením § 54 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, nebyla společnost usnášeníschopná. Zákon o evidenci skutečných majitelů v ustanovení § 54 odst. 1) „Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva...“ V souvislosti s ustanovením § 191 odst. 1 z. o. k. se navrhovatel dovolává neplatnosti valné hromady pro rozpor s právními předpisy. 4) Výsledky notářské činnosti mají zákonem přiznané účinky spočívající v předpokladu jejich pravdivosti a zákonnosti. V uvedeném předpokladu pravdivosti a zákonnosti se promítá § 134 o. s. ř. 5) Ovládající osobou je ve smyslu § 74 odst. 1 z. o. k. osoba, která přímo či nepřímo uplatňuje rozhodující vliv. Na rozdíl od ovlivnění se vyžaduje trvalejší a dlouhodobější charakter. Nevyžaduje se skutečný výkon rozhodujícího vlivu, ale pouhá možnost takový vliv vykonávat. Nemůže jít však čistě o teoretickou či potenciální možnost, ale o možnost reálnou, podloženou určitou skutečností. O ovládání se proto jedná i v situacích, kdy konkrétní osoba skutečně rozhodující vliv má, ale zatím se ho rozhodla nevyužívat. Ovládání může být realizováno právně či fakticky. Právní skutečností, která bude zpravidla zakládat ovládání, je účast ovládající osoby na osobě ovládané. Ovládající osoba bude svůj rozhodující vliv uplatňovat prostřednictvím zastoupení v orgánech společnosti a účastí na valné hromadě s převažujícím počtem hlasů. U faktického vlivu bude situace srovnatelná s ovlivňováním a může plynout z jakékoliv významné okolnosti, například půjde o osobu blízkou většinovému společníkovi. V souvislosti s uvedenou povinností společníka osobně se podílet na činnosti korporace, zakotvenou rovněž ve společenské smlouvě (čl. V odst. 7, čl. IX), ani jeden ze společníků, vyjma [Jméno navrhovatele A], neplní. Tato povinnost je „výrazem skutečnosti, že společnost je zakládána především proto, aby se spojením osobních dovedností, znalostí a zkušeností společníků dosáhlo nové kvality, která umožní lépe obstát v konkurenci a poskytnout partnerům společnosti, ať jsou spotřebitelé nebo jiní podnikatelé, širší spektrum zboží a služeb. Na základě uvedeného je zjevné, že zcela zásadním dokumentem, který vymezuje výkony konkrétních společníků, je společenská smlouva, viz výše. Ve znění povinností podílet se na chodu společnosti a pronajímat společnosti půdu ve vlastnictví se žádný ze společníků, tedy [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], minimálně 15 let nepodílí. Tato okolnost je velmi důležitá ve vztahu k určení neplatnosti valné hromady, jejího průběhu a porušení právních a smluvních povinností ze strany předsedy valné hromady a notáře. Navrhovatel nemůže abdikovat na svá práva a nemůže připustit, aby byl flagrantně porušen zákon ve smyslu zákona o evidenci skutečných majitelů v ustanovení § 54 odst. 1), který konstitutivně opírajíce se o výslovné ustanovení zákona uvádí, cituji „Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva...“ Pro posouzení rozhodujícího vlivu zákon o obchodních korporacích vymezuje některé vyvratitelné domněnky. Má se za to, že ovládající osobou je podle § 75 odst. 1 z. o. k. taková osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního či kontrolního orgánu obchodní korporace. Dále se má za to, že ovládající osobou je také osoba, která podle § 75 odst. 2 z. o. k. nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Další domněnky vycházejí z činnosti více osob jednajících ve shodě podle § 78 z. o. k. V posuzovaném případě tak bylo nezbytné určit, zdali tři bratři [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] naplňují obecné vymezení ovládající osoby či některou z uvedených domněnek. V posuzovaném případě by na společníky mohla dopadnout pouze domněnka uvedená v § 78 odst. 2 písm. i) z. o. k., tj. že osoby jednající ve shodě jsou osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. K tomu je třeba uvést, že o takové dohodě není nic známo. Nejsou-li naplněny domněnky dle § 78 odst. 2 z. o. k. a zároveň z posuzovaných okolností neplyne žádný vztah či dohoda o uplatňování vlivu mezi společníky, nelze dovodit jednání ve shodě. Pokud je třeba se vypořádat s příbuzenským vztahem jmenovaných, tak ani zde nedošlo k naplnění, neboť [adresa] na předchozích valných hromadách ve shodě s příbuznými nejednal viz zápis z valné hromady konané dne 22. 6. 2022. Nejednají-li společníci ve shodě, zbývá posoudit další dvě právní domněnky ovládání ve smyslu § 75 z. o. k. Již bylo uvedeno, že společníci [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nejsou schopni bez účasti zbylých tří společníků jmenovat či odvolat většinu členů orgánů společnosti. Podíl na hlasovacích právech bratrů Votavových sice činí 50 % procent, ale vlivem stanov nejsou schopni účinně prosadit svoji vůli ve společnosti. Domněnky v § 75 z. o. k. proto nejsou naplněny, respektive domněnka dle § 75 odst. 2 z. o. k. je vlivem smluvní volnosti společníků a díky vnitřní úpravě společnosti vyvrácena. Nelze též dovodit naplnění obecné definice institutu ovládání. Z rozboru vnitřních poměrů žalované tak plyne, že [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nejsou v postavení, které by umožňovalo uplatňovat přímo či nepřímo rozhodující právní vliv. Z provedeného dokazování nejsou patrné ani žádné skutečnosti, které by zakládaly rozhodující faktický vliv jmenovaných, a proto nejsou ovládající osobou dle úpravy obsažené v zákoně o obchodní korporacích. 6) Posuzuje-li soud soulad usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným s dobrými mravy (§ 191 odst. 2 z. o. k.), musí přihlédnout ke všem okolnostem konkrétní věci. V souvislosti s pozvánkou na valnou hromadou je nutno poukázat na usnesení Nejvyššího soudu (sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, R 9/2020), že ze zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. by mělo být společníkům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času seznatelné, proč jednatel (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. To se v daném případě rovněž nestalo. 7) Jsou dány zvláštní okolnosti, jež odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti a porušení právních předpisů, stanov a dobrých mravů má závažné právní následky ve vztahu k povinnostem společnosti, které jsou ze strany společníků porušovány ve vztahu k obchodním partnerům, často zastřeným způsobem.

8. Odvolatel navrhl, aby Vrchní soud v Praze zrušil odvoláním napadené usnesení a návrhu vyhověl a uložil společnosti zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů.

9. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně v dané věci zjistil všechny relevantní skutečnosti, vyvodil z nich správné skutkové závěry a věc správně posoudil i po právní stránce. Je třeba vidět, že soud prvního stupně sice nekonal jednání ve věci, nicméně účastníky vyzval k souhlasu s rozhodnutím ve věci bez jednání s tím, že nebude-li na výzvu v určené lhůtě reagováno, bude souhlas předpokládán. Takto se i stalo, když další účastník s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasil a navrhovatel se v určené lhůtě nevyjádřil, pročež byl jeho souhlas presumován. To bylo možné za předmětné situace, kdy věc sama stála jen na listinách, pročež soud zjišťoval rozhodné skutečnosti jen z listin, a kdy se účastníci řízení ve svých tvrzeních fakticky nerozcházeli (rozcházeli se ve svých stanoviscích a právním hodnocení). Shodná situace je dána i v řízení odvolacím. Odvolací soud účastníky řízení usnesením ze dne 11. března 2024 (doručeným dne 18. 3. 2023 navrhovateli uložením a dne 12. 3. 2023 zástupci dalšího účastníka) vyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Poučil je přitom, že nevyjádří-li se v soudem určené lhůtě, bude souhlas předpokládán (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Dále je poučil, že podle § 214 odst. 3 o. s. ř. jednání k projednání odvolání není třeba nařizovat, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud opakuje nebo doplňuje dokazování. K vyjádření jim poskytl lhůtu 30ti dnů od doručení výzvy, přičemž další účastník vyjevil dne 21. 3. 2024 soudu výslovně svůj souhlas, navrhovatel na výzvu nereagoval. Vzhledem k faktické nespornosti skutkových tvrzení vztahujících se ke svolání a konání předmětné valné hromady účastnice dne 6. 4. 2023 a k podání protestu, vzhledem k nepotřebě doplňování dokazování v odvolacím řízení, jakož i vzhledem k zásadě ekonomičnosti řízení, rozhodl i odvolací soud bez toho, aby ve věci nařizoval jednání.

11. Pokud jde o odvolání navrhovatele a v něm uvedené odvolací důvody, odvolací soud se s ohledem na shodu jeho závěru o včasném nepodání protestu proti usnesení valné hromady se závěrem soudu prvního stupně, v rámci podaného odvolání zabýval jen námitkami ve vztahu k podání protestu, nikoli již pak věcnými námitkami ohledně jednotlivých důvodů neplatnosti napadeného usnesení valné hromady. V daném případě byl o průběhu a rozhodnutí předmětné valné hromady pořízen notářský zápis, pročež platí domněnka pravdivosti a správnosti v něm uvedených skutečností. Podle § 567 o. z. totiž „veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon“. Podle § 568 o. z. „je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon“. Ve smyslu zák. č. 358/1992 Sb. notářský řád ve znění novel (dále i jen „not.ř.“) je veřejnou listinou i notářský zápis, přičemž o rozhodování orgánů právnických osob se vyhotovuje notářský zápis dle § 80a a násl. not.ř. Podle § 80a not.ř. „notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje, nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku nebo je rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku, i když zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu nevyžaduje… Notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen "zakladatelské právní jednání") právnické osoby“. Podle § 80b not.ř. „notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby na zasedání nebo jednání orgánu (dále jen "zasedání orgánu") musí obsahovat kromě jiného též „i) obsah rozhodnutí orgánu právnické osoby a nebylo-li přijato, obsah předneseného návrhu na rozhodnutí orgánu právnické osoby, j) údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby s uvedením počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a počet hlasů zjištěn, k) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu“. V daném případě z předmětného notářského zápisu sepsaného dne 11. 4. 2023 notářkou [tituly před jménem] pod sp. zn. [Anonymizováno] o rozhodnutí valné hromady předmětné společnosti konané dne 6. 4. 2023 nevyplývá žádná výhrada notáře ve vztahu k nezákonnosti rozhodnutí valné hromady. Navrhovatel v rámci svých tvrzení nenabídl žádné tvrzení vyvracející pravdivost případně správnost v předmětném notářském zápise coby veřejné listině uvedených skutečností, omezil se „jen“ na nedůvodné výhrady k práci předsedy valné hromady, notáře a dalších.

12. Rovněž i podle odvolacího soudu lze tak vycházet z průběhu valné hromady v notářském zápisu zachyceném, pročež tento průběh nebyl zpochybněn, resp. pravdivost a správnost (a ani pravost) zápisu nebyla de facto odvolatelem zpochybněna, viz výše. Odmítnout je třeba v této souvislosti odvolací námitku o tom, že by notář měl být odpovědný za to, že zástupce navrhovatele na valné hromadě nezareagoval tak, že by na ní podal protest případně že by měl jinak věcně utvářet průběh a rozhodování valné hromady. To notáři z podstaty věci dané zákonem nepřísluší, ten ověřuje skutkový děj - průběh valné hromady, a dále to, že na něm bylo rozhodováno - přijata rozhodnutí a v případě svého zjištění o tom, že průběh jejich přijetí či ona sama odporují zákona, učiní o tomto tzv. výhradu (viz výše citovaný not.ř.). Důvodná není námitka ani vůči předsedovi valné hromady, neboť jeho právní vzdělání též nijak neznamená, že by snad měl poučovat zástupce navrhovatele ve směru, že má podat protest přímo na valné hromadě. Navrhovatel byl na valné hromadě zastoupen advokátem, tedy osobou znalou práva, pročež potud bylo jen a toliko na něm, zda protest na valné hromadě přímo podá či nikoli. Ani ze zápisu z valné hromady ani ze skutečností uváděných odvolatelem nevyplývá, že by jej podat nemohl. Potud není relevantní námitka o rychlosti průběhu valné hromady, neboť ta byla jednak dána logicky shodou společníků na navržených usneseních, jednak kvalitní přípravou valné hromady, jednak zřejmě i účastní notáře. Ze zápisu je přitom patrné, že zástupci navrhovatele bylo umožněno o navržených usneseních hlasovat, když tato usnesení byla dostatečně určitě uvedena v pozvánce na valnou hromadu, jejíž včasné obdržení nebylo navrhovatelem rozporováno. Nic tak nebránilo zástupci navrhovatele v tom, aby v rámci hlasování jednak hlasoval proti navrženým usnesením a především pak, aby ihned po jejich přijetí vznesl protest. Vzhledem ke včasnosti pozvánky na valnou hromady byl ostatně zcela reálně možný i předběžný protest, tedy protest vznesený ještě před konáním resp. zahájením valné hromady, v němž by byly podrobně uvedeny důvody nesouhlasu navrhovatele s přijímanými rozhodnutími, pročež přímo na valné hromadě by pak došlo k „zopakování“ protestu s možným odkazem na již řečené důvody, či samozřejmě s možností uvedení dalších důvodů. Protest musí být odůvodněn toliko věcně, a to zcela základním způsobem, není třeba jakékoli právní či jiné kvalifikace. Jak správně uvedl soud prvního stupně, žádný závažný důvod nepodání protestu v dané věci dán nebyl, když za něj nelze považovat průběh valné hromady (viz výše). Navrhovatel byl na valné hromadě zastoupen, a to advokátem - osobou práva znalou, pročež mu potud nic nebránilo v podání protestu (byl řádně a včas informován o konání valné hromady i o jejím programu). To ostatně vyplývá i ze samého odvolání navrhovatele, jenž v něm obšírně rekapituloval svoji přípravu na valnou hromadu (byť v souvislosti s údajným nezapsáním skutečných majitelů). Je tak zcela zřejmé, že navrhovatel byl dostatečně informován o tom, o čem bude na valné hromadě jednáno a rozhodováno.

13. Z důvodu výše uvedeného, kdy vzhledem ke včasnému nepodání protestu navrhovatele soudu již nepřísluší zkoumání toho, zda usnesení valné hromady bylo v rozporu se společenskou smlouvou, zákonem či s dobrými mravy, se odvolací soud nezabýval ani námitkami ohledně usnášeníchopnosti valné hromady a nutnosti její kontroly před jednotlivými usneseními, otázkami jednání společníků ve shodě či otázkami zápisu skutečných majitelů do příslušné evidence a dalšími věcnými námitkami odvolatele. Na závěr ještě odvolací soud uvádí, že na straně jedné je mu zřejmá pozice navrhovatele coby dlouholetého funkcionáře a pracovníka dalšího účastníka a jeho sepětí s jeho zemědělskou činností, na straně druhé je ovšem další účastník obchodní korporací - kapitálovou společností, u níž je v rozsahu daném společenskou smlouvou a zákonem vnitřní rozhodování společníků dáno velikostí podílu, resp. množstvím hlasů jednotlivých společníků na podíl připadajících.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, a to včetně správného nákladového výroku.

15. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšné účastnici. Té však žádné náklady řízení nevznikly, odvolací soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení