90 C 36/2018-229

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 357 149 Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

Právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný. O jeho výši a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení podle žaloby podané dne 19. 9. 2018 je nárok žalobkyně na zaplacení částky 357 149 Kč jako majetkové újmy na její provozní budově umístěné na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (při poškození sendvičových panelů, střechy betonového parapetu a stropního podhledu – vše opraveno za celkem 168 291 Kč), na tiskařských strojích (poškození výrobní linky [anonymizováno], oprava za 9 558 Kč, poškození stroje [anonymizováno] [číslo] – oprava a náhradní díly za 54 347 Kč, úplné zničení stroje [anonymizováno] – [anonymizováno] perforovačka v hodnotě 120 000 Kč) či dalším vybavení v této budově umístěném (elektroinstalace, oprava za 4 953 Kč). K poškození či zničení věcí došlo v důsledku pádu opěrné zdi nacházející se podél hranice mezi pozemkem žalobkyně p. [číslo] obklopujícím pozemek s provozní budovou, a pozemkem žalované [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalobkyně v počátku řízení dovozovala příčinu pádu zdi v pracích žalované v těsné blízkosti zdi, při kterých žalovaná stávající zeď podhrabala a oslabila výkopem pod úroveň základové spáry pro účely zamýšlené výstavby nové opěrné zdi. V rámci probíhajícího řízení, případně též k výzvě soudu ohledně doplnění rozhodných tvrzení (posledně úkonem soudu z 20. 2. 2020) pak měla za to, že žalovaná je vlastníkem předmětné zdi, tato zeď z hlediska svého účelu je jednoznačně zdí opěrnou (s odkazem na rozhodnutí nejvyššího soudu v ČR sp. zn. 25 Cdo 30/2005 a v něm popsanou charakteristiku opěrné zdi nikoliv z hlediska stavebnětechnického, ale z hlediska toho, zda něco podepírá), přičemž žalovaná se o zeď starala nedostatečně a zanedbala její údržbu, při zjištění poruch zdi neučinila ničeho ke zmírnění či odstranění hrozby škody, resp. jí jako vlastníku je třeba přičítat stav nevyhovujícího stavu zdi včetně nevhodného založení při výstavbě. Dovozovala z ustanovení § 1026 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upravujícího povinnosti vlastníka, odpovědnost žalované za vznik škody na majetku žalobkyně. Případně poukázala na porušení preventivní povinnosti (§ 2900 o. z.), dále § 2937 o. z. a komentář C.H.BECK k tomuto ustanovení. Konečně připomněla, že jednatel žalované popsal svoji odbornost odkazem na střední stavební vzdělání, nicméně podle závěrů znaleckého posudku zvolil zcela neadekvátní řešení.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V počátku řízení namítala, že neprovedla žádné činnosti vedoucí k pádu zdi, měla za to, že žalovaná každopádně zanedbala povinnost předcházení škodám, jelikož stav zdi jí byl znám. Žalovaná zeď nebudovala, vlastnictví k ní nenabyla žádným právním úkonem. Před vyhlášením mezitímního rozsudku pak měla za to, že skutkový stav ve věci není úplně zjištěn ani tak, aby bylo možné rozhodnout o základu nároku. Pro případ, že zeď měla být od počátku zdí opěrnou, měla za to, že jejím vlastníkem je vlastník pozemku, zároveň zdůrazňovala, že zeď je z větší části na pozemku žalobkyně. Žalovaná nebyla stavebníkem zdi, naopak žalobkyně se na výstavbě zdi finančně podílela. Pokud by zeď nebyla opěrnou a byla by samostatnou věcí, pak by vlastníkem mohla být z jedné třetiny žalobkyně a i ve zbytku subjekty odlišné od žalované. Měla také za to, že žalobkyní vyzdvihované rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 300/2005 se netýká předmětného skutkového stavu, protože jednak v odkazovaném případě měla zeď již od počátku plnit funkci zdi opěrné a rozhodnutí se vztahuje k právnímu režimu předchozího občanského zákoníku, jednak bylo žalobkyní citováno spíše s argumentace dovolatele; ostatně dle žalované v odkazované věci došlo k posouzení bez ohledu na základ zdi, kdežto v projednávané věci jde nejen o základ zdi, ale o zeď celou. Měla za to, že výslovnou definici opěrné zdi lze dohledat v jiných (blíže však z její strany nespecifikovaných) judikátech. Žalovaná dovozovala, že v projednávané věci od samého počátku zeď nebyla zdí opěrnou, i proto žalovaná není jejím vlastníkem, tudíž její odpovědnost nemůže být jakkoli spojována s vlastnickým právem. Zdůrazňovala, že není skutkově dořešena otázka výstavby zdi – buď jako opěrné nebo jako běžné, navážky zeminy, mezi hlavní příčiny pádu zdi zařadila i tlak způsobený spodní vodou. Vzala v úvahu, že znalec připustil jako příčinu zdi i práce žalované, avšak zároveň připomněla jeho stanovisko o souběhu vícerých faktorů, jakož i paradoxní stav, kdy charakter a rozsah prací popisovaných přímo žalobkyní by podle znalce neměl na pád zdi vliv, kdežto práce popisované žalovanou ano. Shrnula, že dovození odpovědnostních důsledků z pádu zdi je problematické bez určení vlastníka zdi, což je spojeno i s hodnocením povinnosti dohledu nad stavem zdi. Takovou povinnost však je nutné dovodit i u osob, které se kolem zdi pohybovali, což byly obě procesní strany, přičemž jednatelé obou z nich se přihlásili ke stavební kvalifikaci, oba si tak byli vědomi, že porucha hrozí, a domlouvali se na způsobu řešení.

3. Mezi účastníky nebylo sporu, a soud tudíž mohl podle § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá skutková zjištění považovat, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a žalovaná výlučnou vlastnicí sousedního pozemku [parcelní číslo]. Kromě zdroje nesporných tvrzení vyplývá uvedené zjištění i z informativního výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 3 a 5); dále z takového výpisu soud zjistil, že žalobkyně je též výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], na němž je zbudována stavba bez č. p./ č. e. – jiná stavba, její situování na pozemku je patrné i z pozemkové mapy (č. l. 6), resp. z veřejně přístupné ortofotomapy. Z posledních jmenovaných podkladů mohl soud zjistit také to, že jihozápadní roh této budovy se nachází v blízkosti hranic jmenovaných pozemků účastnic.

4. Z dalších provedených důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti.

5. Podle měřičského náčrtu – polohopis plus výškopis, zpracovaného na základě objednávky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] z Geodetické kanceláře [obec], [IČO] ke dni 30. 4. 2015, soud zjistil, že předmětná zeď byla v přímé linii umístěna toliko mezi pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně a pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované. Vedle toho se z uvedeného náčrtu jeví, že byla přibližně jednou čtvrtinou délky své přímé linie, a to v její východní části, vystavěna na pozemku žalované p. [číslo] přičemž zde pokračuje po výrazném zalomení linie dále po předmětném pozemku žalované p. [číslo] v blízkosti hranice s pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví třetí osoby, zatímco přibližně třemi čtvrtinami délky uvedené přímé linie mezi pozemky účastnic byla umístěna na pozemku žalobkyně. K tomuto důkazu však bylo žalobkyní (ve vztahu k jejímu tvrzení, že předmětná zeď stála na pozemku toliko žalované) adresně namítáno, že nebyl pořízen za uděleného souhlasu vlastníků sousedních pozemků.

6. Ze spisu Policie ČR, ÚO – OOK [obec], sp. zn. KRPL – [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil následující: -) policie prováděla šetření ve vztahu k situaci, kdy se v době od 18:00 hodin dne 11. 8. 2017 do 14:00 hodin dne 12. 8. 2017 na hranici pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] dne 12. 8. 2017 zbortila a sesula opěrná zeď, čímž došlo k poškození stěny budovy žalobkyně a poškození tiskařských strojů, -) v rámci tohoto šetření podal 15. 8. 2017 vysvětlení jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], který uvedl, že poškozenou budovu zakoupila žalobkyně v roce 2006, přičemž neví, v jaké přesné době došlo ke stavbě opěrné zdi umístěné za budovou žalobkyně, žalobkyně se na stavbě podílela finančně s panem [příjmení], který stavbu organizoval a patrně i někomu zadával; podíl žalobkyně na stavbě byl pouze finanční, odhadem v částce 50 000 Kč – 60 000 Kč; dále popsal, že někdy na počátku srpna 2017 za ním přišel pan [příjmení] s informací, že budou (pozn. soudu – zjevně žalovaná) provádět rekonstrukci stávající opěrné zdi, informoval jednatele, že nová zeď by měla být vybudována před stávající – asi o 1 metr blíže k hale žalobkyně; jednatel žalobkyně se stavbou – i na pozemku žalobkyně – souhlasil, viděl, v jakém stavu je stávající zeď (že má trhliny, které se zvětšovaly, považoval stav zdi za havarijní), pouze jednatele žalované žádal o ohleduplný přístup při rekonstrukci k budově žalobkyně, -) z vysvětlení (str. 27 policejního spisu) podaného 14. 8. 2017 [jméno] [příjmení], prezentující se jako majitelka žalované, bylo zjištěno, že podle jejích informací nechal předmětnou opěrnou zeď vystavět [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [příjmení], která byla předchůdcem žalované, ze strany pozemku žalované byla zeď vysypána zeminou; ze sdělení svého otce [jméno] [příjmení] ví, že se na stavbě zdi finančně podíleli žalovaná nebo její předchůdce [právnická osoba], dále žalobkyně a„ [anonymizována dvě slova]“; dále uvedla, že jí je známo, že za jednatelem žalované [jméno] [příjmení] byli muži, kteří jej upozornili na prasklinu v hlíně; byť v rámci tohoto vysvětlení uvedla, že neví, zda někdo před tím pracoval na zpevňování zdi, pak ale v rozporu s tím z úředního záznamu ze dne 12. 8. 2017 o šetření policie na místě zborcení zdi (str. 56 spisu) plyne, že zde bylo s [jméno] [příjmení] hovořeno, kdy na dotaz policie, zda v předchozím týdnu prováděli v dolní části zdi nějaké práce, uvedla, že ano a že chtěli dané místo zpevnit, práce prováděli dva dělníci -) z vysvětlení podaného 15. 8. 2017 tehdejším jednatelem žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se k historii předmětné zdi vyjadřoval s odkazem na sdělení [jméno] [příjmení] tak, že výstavbu zdi inicioval [jméno] [příjmení] jako tehdejší jednatel společnosti [právnická osoba], avšak jednateli žalované není známo kdy, finančně se na výstavbě měla podílet i žalobkyně, dále pan [příjmení] a [jméno] [příjmení]; jednatel žalované popsal, že mu není známo, na které parcele je konkrétně zeď postavena, má za to, že je na hranici, dále že zhruba před 2 lety zaznamenal mírný pohyb opěrné zdi směrem k budově žalobkyně, materiál na horní úrovni klesal, dále ento rok (pozn. soudu – 2017) zjistil, že vrchní sloupky plochy jsou vykloněny z osy směrem k budově tiskárny, vyjádřil názor, že zeď byla špatně postavena, uvedl své zjištění (učiněné po pádu zdi), že beton, kterým byla zeď zpevněna, nebyl kvalitní a drolil se, navíc zeď byla zavezena zavážkou; připustil, že pohyb zdi byl bohužel poprvé řešen až před 14 dny, kdy navštívil jednatele žalobkyně a sdělil mu, že z důvodu pohybu zdi je nutné tuto zabezpečit, došlo k domluvě o tom, že jednatel žalované opravu zdi zařídí, nebylo sjednáno, kdo bude novou stavbu hradit; konečně uvedl, že v plánu bylo postavit za starou novou pevnější zeď, o kterou by se stávající zeď opřela, a fakticky byly provedeny pouze sondy inženýrských sítí, přímo na opěrné zdi se žádné práce před jejím zborcením neprováděly; ještě připojil, že za jeho působení ve společnosti žalované nebyla zeď opravována, v určitých místech byla vyboulená, nad ní bylo v minulosti složeno palivové dříví a o kousek dál parkovala osobní vozidla, -) podle snímku ortofoto mapy či leteckých snímků (str. 34 a 35 přílohového spisu) soud seznal tvar původní zdi, přičemž její nejzásadnější část byla vybudována mezi pozemkem žalované p. [číslo] pozemkem žalobkyně [parcelní číslo] v přímé linii, v níž se podle fotografické dokumentace pořízené policií také fakticky zřítila (viz dále odst. 7 odůvodnění rozsudku) -) pro účely šetření policie vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. znalecký posudek [číslo] 2017 k zadaným otázkám mj. příčin havárie; zpracovatel uvedl, že se domnívá, že stavební firma chtěla provést zesílení stávající opěrné zdi, z toho důvodu zahájila výkop pro budoucí základ nové zdi, jenž byl proveden pod úrovní základové spáry stávající (zřícené) opěrné zdi, přičemž vlivem intenzivního deště došlo ke zvodnění této základové spáry (pozn. soudu – toto nebylo v projednávané věci prokázáno) s následkem v podobě deformace stávajícího základu směrem k objektu žalobkyně a současně k vytvoření prasklin v zemi, kam se dostala srážková voda, zvýšilo se zatížení na opěrnou zeď a zhoršily se geotechnické vlastnosti zeminy za rubem opěrné zdi, což vedlo k celkovému kolapsu dané konstrukce; zároveň poznamenal, že stávající opěrná zeď byla ze statického hlediska dlouhodobě ve špatném technickém stavu, v minulosti se na zdi již projevovaly statické poruchy, řešené pomocí ocelových příložek k jihovýchodnímu rohu.

7. Z fotografické dokumentace policie z výše uvedeného spisu (CD nosič na jeho straně 13) a předložené žalobkyní (č. l. 60 – 79), obojí zaznamenávající stav na místě po zřícení opěrné zdi, mohl soud seznat následky zřícení zdi na část budovy žalobkyně, rozsah tohoto poškození budovy včetně její podezdívky (např. č. l. 60 až 63, 65, 70, 73 a foto policie [číslo] až -17, [anonymizována dvě slova] až -59, - 61 až -65), vnitřních podhledů (např. [číslo], [anonymizována dvě slova] atd.), s vlivem též na opláštění budovy pod střechou a na okapy a střechu (č. l. 74 - 76), na elektroinstalaci (foto policie [číslo]), dále včetně poškození některých strojů uvnitř umístěných – strojů [příjmení] [příjmení] 73 (např. č. l. 63, 78, foto policie [anonymizováno], -28 až -31 atd.) a [anonymizována dvě slova] [číslo] (např. foto policie [číslo], - 05, -24, -25 atd.) a zničení stroje [anonymizováno] (č. l. 64, 66, 71, 72, 79, foto policie [číslo], -26 atd.). Z této fotodokumentace bylo soudem učiněno také zjištění o přítomné zavážce zejména zeminou, případně z části patrně stavební sutí atd., a to v prostoru (z pohledu z pozemku a od budovy žalobkyně) nade zdí a za ní (např. č. l. 70 a 73 dole, foto policie [číslo], - 38, -43, -49). Konečně okolnost, že ke zborcení zdi došlo v naprosto převažující míře v její přímé linii, a tedy zároveň v místě (jak plyne z měřičského náčrtu, viz zjištění z odst. 5 odůvodnění rozsudku) mezi pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně a pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované, jednoznačně dokládají např. fotografie policie [číslo], a dále [anonymizováno] až -46 a -49, -59 a -60, když z fotografií [číslo] až -46 a -49 je zároveň zřejmé, že kromě přímé linie zdi se tato zřítila i dílem rohu ve východní části přímé linie, tj. na pozemku žalované [parcelní číslo] – v blízkosti hranice s pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví třetí osoby – když v této části je např. z fotografie [anonymizováno] také patrná značná výška zdi a jednoznačný terénní rozdíl mezi pozemkem nade zdí ([parcelní číslo]) a pod (či před) zdí (pozemek žalobkyně p. [číslo] pozemek [parcelní číslo]).

8. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že v období měsíce července 2017 byly v prvních 10 dnech zaznamenány srážky maximálně do 3,7 mm (ale v řadě dnů též nepršelo), 12. 7. dosáhly srážky rozsahu 12,9 mm, následně od 13. do 25.

7. šlo o zpravidla bezesrážkové dny, případně maximálně do 2,8 mm (s výjimkou 24. 7. – 9,9 mm), výraznější srážky byly zaznamenány od 26. do 28. 7. (11,6 – 20 mm). Od 31. 7. do 10. 8. 2017 bylo celkem 6 bezesrážkových dnů, maxima denní dosáhla 1,2 mm, avšak 11. 8. bylo zaznamenáno 22,6 mm, následně 12. 8. 2017 již jen 0,9 mm.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně vznikla dnem zápisu do OR k 27. 1. 1992, jejím jednatelem tehdy byl Ing. [příjmení], [datum narození] (a to až do 15. 1. 2008) a [jméno] [příjmení] (do 21. 12. 1994), funkce jednatelky příslušela od 25. 10. 2003 do 18. 6. 2009 také [jméno] [příjmení]. V řízení slyšený jednatel [jméno] [příjmení], [datum narození] je ve funkci jednatele od 27. 1. 1992, od 8. 7. 2015 je další jednatelkou [jméno] [příjmení]. V době od 30. 1. 2004 do 13. 7. 2015 bylo zaznamenáno samostatné jednatelské oprávnění jednatelů k právním úkonům týkajícím se správy nemovitostí a nepřesahujících částku 100 000 Kč, následně od 13. 7. 2015 může každý z jednatelů společnost zastupovat samostatně v celém rozsahu.

10. Z dalších výpisů z obchodního rejstříku (č. l. 87, 88 a 182, 183) soud zjistil, že společnost žalované vznikla zápisem do OR k 29. 4. 2008 (s předchozím označením [právnická osoba]). Jednatelem byl od 29. 4. 2008 do 28. 2. 2010 Mgr. [jméno] [příjmení], zároveň od 6. 2. 2009 do 27. 12. 2013 [jméno] [příjmení], následně od 27. 12. 2013 do 28. 6. 2020 výlučně jen [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byla ke dni 9. 9. 2015 zaznamenána prokura, od 28. 6. 2020 je výlučnou jednatelkou. V době od 10. 6. 2009 do 5. 5. 2015 byla jako společník zapsána [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o., [IČO], u níž byl do 3. 3. 2010 zapsán obchodní podíl [číslo] a vklad 16 200 000 Kč, následně od 3. 3. 2010 do 5. 5. 2015 podíl již jen [číslo] a vklad 200 000 Kč. Společníkem žalované v době od 3. 3. 2010 do 2. 1. 2014 pak byl zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození] (v řízení slyšený svědek, viz dále).

11. Ze znaleckého posudku č. [rok] [rok] zpracovatele [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl vypracován pro objednatele – žalovanou (tehdy označenou jako [právnická osoba]) pro účely nepeněžitého vkladu do společnosti, konkrétně k ocenění pozemků a staveb provozního areálu v obci [obec] – též předmětné st. [parcelní číslo]. Prohlídka nemovitostí byla provedena 8. 3. 2009, posudek pak zpracován k 22. 3. 2009. Znalec jej zároveň vypracoval na základě jmenování pro zpracování posudku ohledně ocenění souboru nemovitostí, provedeného usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2009, č. j. 16 Nc 6096/2009 – 9, podle návrhu žalované, v zastoupení advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], a to výslovně pro účely ocenění nepeněžitého vkladu do společnosti žalované, přičemž těmito nemovitostmi byly budovy [adresa] a bez č. p. – oboje občanská vybavenost, umístěné na p. [číslo] dále na p. [číslo] dále uvedené pozemky a též předmětný pozemek [parcelní číslo] – společný dvůr, p. [číslo]. Podle obsahu posudku nebyla znalcem mezi oceňovanými nemovitostmi zaznamenána ani v rámci venkovních úprav zeď u [parcelní číslo]. Celková obvyklá cena areálu včetně předmětného [parcelní číslo] byla stanovena znalcem na 16 200 000 Kč.

12. Podle prohlášení vkladatele o vložení nemovitosti do základního kapitálu žalované ze dne 14. 5. 2009 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o., za kterou jednal jako jednatel společnosti [jméno] [příjmení], učinila podle § 60 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku prohlášení o vkladu do společnosti žalované, přičemž předmětem vkladu byla výslovně též parcela [parcelní číslo] o výměře 1 090 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr (spolu s budovami a pozemky zmíněnými v předchozím odstavci odůvodnění rozsudku, dále s garáží umístěnou na [parcelní číslo]). Připomenuto bylo, že vlastnické právo vznikne společnosti žalované vkladem tohoto prohlášení do katastru nemovitostí. Podle otisku razítka [stát. instituce], který povolil vklad práva podle tohoto prohlášení rozhodnutím č. j. V-1911/2009 – 608, právní účinky vkladu vlastnického práva pro žalovanou vznikly k 9. 10. 2009.

13. Z oznámení [stát. instituce] č. j. SÚ/2194/19, sp. zn. SÚ [číslo] ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že se týkalo zahájení společného řízení a pozvání k ústnímu jednání ve věci žádosti žalované o vydání společného povolení pro stavbu opěrné zdi na pozemcích p. [číslo] předmětného [číslo] a [parcelní číslo]. Stavba měla zahrnovat opěrnou zeď pro vyrovnání terénní nerovnosti v místě, a to jako náhradu původní zborcené železobetonové úhlové zdi, se základem při hranici s pozemky p. [číslo]. Podle nákresu koordinační situace umístění stavby byla jí podstatná část vymezena v zásadě mezi parcelami p. [číslo]. Z projektové dokumentace (č. zakázky 409/ 2017) zpracované Ing. [jméno] [příjmení] pro akci žalované na výstavbu opěrné zdi soud zjistil, že žalovaná je stavebníkem této opěrné zdi s umístěním stavby na pozemku p. [číslo] přičemž mezi pozemky dotčené stavbou patří i pozemek žalobkyně [parcelní číslo]. Výslovně se jedná o novostavbu opěrné zdi jako náhradu úseku sesunuté stávající zdi, přičemž účelem navrhované je zachycení zemního tlaku a zabránění sesuvu půdy na sousední pozemek, též formulováno jako výškové oddělení pozemku nad korunou zdi a sousedního pozemku. Délka opěrné zdi má činit 12,3 m a výška 4,5 m.

14. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl zaměstnancem žalobkyně přibližně od února 2012 do října 2019, o zborcení předmětné zdi se dozvěděl v pondělí, před víkendem měl v pátek dovolenou, nicméně předchozí dny byl v práci, skrze okna dílny budovy žalobkyně, které vedou přímo k místu zborcené zdi, případně též při cestě po schodišti v budově do patra, sledoval práce u zdi. Práce nesledoval z vnějšku budovy. Dlouhou dobu před zřícením – podle svědka nejen dny, ale patrně i týdny, probíhala u zdi jakási stavební činnost, kvůli ní do dílny přišli i dělníci s informací, že zde budou něco dělat. Detaily práce si svědek pamatuje pouze útržkovitě, vnímal u paty zdi pohybující se dělníky, kteří zde kopali, následně na horní části hranice zdi přistavili bagr, kterým vyhrabávali zeminu nahoře za zdí. Že by je svědek viděl takto zeminu vyhrabávat i u paty zdi, si přímo nepamatuje, jen dovozuje, že si takto bagrem pomáhali, aby nemuseli pracovat ručně. Svědek nevnímal bližším způsobem rozsah výkopů, zda pracovali po celé délce zdi, jak hluboko kopali. Dělníci používali lopaty, krumpáče, kolečko. Typ bagru svědek ztotožnil označením podobného typu z hlediska velikosti podle policejní fotodokumentace – dle fotografie [číslo].

15. Podle výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že jako zaměstnanec žalobkyně vnímal stavební úpravy u tarasu u budovy žalobkyně, v jehož těsné blízkosti mladíci v počtu 3 – 4 kopali základ u základu stávající zdi, měli kortouče, lopaty, další ruční nářadí. Výkop byl proveden ve tvaru rigolu u základu zdi a to po celé její rovné délce proti budově žalobkyně. Šíři ani hloubku rigolu svědek nevnímal, podle něj šlo o rigol přímo u zdi, možná 10 cm od ní.

16. Podle výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], jako účastníka řízení došlo k výstavbě zdi po návštěvě pana [příjmení] u žalobkyně s prezentací, že chce na svém pozemku stavět opěrnou zeď, a po návrhu, aby žalobkyně na výstavbu přispěla. Jednatel nezjišťoval, zda si [anonymizováno] obstaral pro výstavbu zdi projekt a stavební povolení, vnímal jej v pozici stavebníka a majitele pozemku, na kterém má být stavěno, jako fyzickou osobu, avšak blíže si takovou skutečnost neověřoval. Dobu výstavby jen velmi zhruba odhadl na rok 2010. Před výstavbou zdi zde podle jednatele žalobkyně byl obdobný stav jako v době po jejím pádu, s tím, že po její výstavbě se ještě na místo navážel různý„ svinčík“ (flašky, odpadky); jednatel nesledoval, kdo tuto navážku prováděl. Jednatel má za to, že účelem stavby bylo rozšíření svahu, který se nedal využít, zejména pro zřízení parkoviště, následně zde stávaly i nákladní automobily, bylo zde složeno palivové dřevo. Práci žalované u zdi před jejím pádem vnímal tak, že zde byli její 2 – 3 pracovníci či lidé z nějaké firmy, pracovali před zdí směrem na pozemku žalobkyně, kde hloubili základy pro novou zeď – podle jednatele v šířce 60 – 70 cm, v hloubce 30 cm a v rozsahu asi jedné třetiny přímé úrovně zdi, v části od rohu styku pozemků p. [číslo] tedy v místě proti rohu budovy žalobkyně, který byl následně poškozen. V tomto rohu nebyla zeď natolik vysoká, aby nebylo možné vyhazovat hlínu ručně vykopanou lopatou nad zeď, v další vzdálenosti však ruční odhazování nebylo možné, proto byl umístěn v hoření části zdi bagr (který jednatel velikostně připodobnil bagru zachycenému na fotografiích policie [číslo] a -51, (pořízených po pádu zdi, přičemž dle žalované jde o bagr použitý až k odklízení následků zřícení zdi), jehož lopata přesahovala přes zeď a dělníci hlínu nakládali do ní. Jednatel se byl přímo na místě podívat, výkop pro základ byl vyhlouben tak, že byl již níže než původní základ ztraceného bednění zhroucené zdi. Konečně jednatel žalobkyně uvedl, že 11 let pracoval u Metrostavu. Pokud jednatel v rámci účastnické výpovědi nesouhlasil s vylíčením žalované, podle níž měl pozorovat nebezpečí pádu zdi vzhledem k existenci trhlin zdi, a uvedl, že z pohledu existence trhlin zeď vypadala do poslední chvíle normálně, pak je to částečném rozporu s tím, kdy ve vysvětlení u policie (odst. 6 odůvodnění rozsudku) vylíčil, že havarijní stav zdi v době, kdy jej 14 dní před pádem navštívil jednatel žalované [příjmení], již viděl. Na druhé straně tento nesoulad nevypovídá o znalosti žalobkyně (jeho jednatele) o havarijním stavu zdi v době dřívější než cca 14 dnů před pádem zdi, lze z něj dovodit jen to, že v době jednání jednatelů cca 14 dnů před pádem zdi jednatel žalobkyně havarijní stav zdi vnímal (viz„ viděl“).

17. Podle výslechu [jméno] [příjmení], provedeného jako výslech účastníka řízení, jestliže v době výslechu byl jednatelem žalované, byl informován panem [příjmení] (zaměstnanec nájemce žalobkyně v areálu), že materiál za zdí směrem k areálu žalobkyně se propadl, jednatel místo obhlídl, zjistil havarijní stav zdi, navštívil jednatele žalobkyně se zprávou, že je nutné zjednat nápravu, navrhl podepření zdi. Před zborcením zdi podle jednatele žalované byly provedeny práce pouze pro ruční výkop za účelem nalezení telefonního vedení – asi na třech místech ve vzdálenosti 1 m ode zdi byly provedené sondy v hloubce od 50 do 80 cm a následně proveden výkop v délce kabelu asi 5 m (za hranicí mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] ve směru do pozemku žalobkyně [parcelní číslo]), přičemž ode zdi podle jednatele byl výkop vzdálen nejméně 1 – 1,5 m a nebyly obnaženy základy, nebyla používána žádná těžká technika, hlína zůstávala vedle výkopu na pozemku žalobkyně. Podle jednatele žalované věděl jednatel žalobkyně o havarijním stavu zdi, neboť při zmiňované schůzce mluvil o tom, že zeď je prasklá z pohledu budovy žalobkyně na levé straně po celé výšce zdi. Sám jednatel žalované o této prasklině věděl možná již 1 – 2 roky. Pokud však dále uvedl, že tuto znalost měl před obdržením informace, že se nade zdí propadá zemina, pak je to v rozporu s jeho podaným vysvětlením u policie, kde v srpnu 2017 uvedl, že již před zhruba 2 lety zaznamenal - nejen mírný pohyb zdi směrem k budově žalobkyně, ale i to, že materiál na horní úrovni zdi klesal. V účastnické výpovědi pak vyložil, že ze svého odborného pohledu absolventa stavební průmyslové střední školy začal považovat stav zdi za havarijní – právě – při poklesu zeminy nade zdí.

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení] jako účastnice řízení (když jednatelkou žalované se stala v průběhu řízení k datu 28. 6. 2020, výslech proveden 15. 9. 2020) soud nezjistil téměř žádných podstatných skutečností, neboť o podrobnostech jednatelka nevypověděla s ohledem na jejich neznalost. Měla nicméně v inkriminované době informaci od [jméno] [příjmení], že se nějaké práce kvůli havarijnímu stavu zdi, která by mohla spadnout, navrhují. Připustila také, že v rámci podání vysvětlení vůči policii při šetření události bezprostředně po pádu zdi (úřední záznam na str. 56 p. v. přílohového spisu policie sp. zn. KRPL – [číslo] [rok] [číslo] – viz odst. 6 odůvodnění rozsudku) uvedla skutečnosti tak, jak jsou v záznamu obsažené, tedy, že nějaké práce v týdnu před pádem zdi byly v dolní části zdi pro účely jejího zpevnění prováděny.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že výstavbu předmětné zdi organizoval on, dále s jednatelkou žalobkyně [příjmení] neorganizoval ji však jako fyzická osoba, ale jako jednatel společnosti, přičemž už neví, které (usoudil, že možná [anonymizována dvě slova], ale přesně to již neví), na provedení prací byla vystavena objednávka. Zeď se vztahovala k ohraničení pozemků, když část měla být na„ jejich“ pozemku a část na pozemku žalobkyně. Účelem zbudování zdi bylo zlepšení prostoru v místě, protože tam padal nepořádek, byl tam nepěkný kout, kam se ledacos sypalo. Svědek se domnívá, nikoli však s přesnou znalostí, že ke zbudování zdi došlo v letech 2007 2009. Opakovaně uvedl, že si nevybavuje, za kterou konkrétní společnost výstavbu zdi objednal, dále však uvedl, že dobu zbudování odhadl podle toho, že po uvedených letech„ už tam nebyl“, čímž mínil jak„ areál“ (pozn. soudu zjevně nemovitosti, které byly, jak vyplývá ze zjištění v odstavci 12 odůvodnění rozsudku, následně vloženy, včetně předmětného pozemku v pozdějším vlastnictví žalované – p. [číslo] jako nepeněžitý vklad do společnosti žalované ze strany [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) s. r. o.), tak jednatelství v jím nepojmenované firmě. Nevybavil si také, na jakých podmínkách výstavby zdi se domluvil s jednatelkou žalobkyně. Záměrem bylo právní narovnání vztahů k pozemkům – což neurčitě vysvětlil tím, že se tenkrát dělala i směna pozemků, jelikož„ jejich“ věci byly částečně na pozemku žalobkyně. Výslovně se nedokázal vyjádřit k tomu, zda výstavbou zdi se řešila i situace v terénu, který ale popsal tak, že od budovy tiskárny byl k místu zdi rovný přístup, kdežto z druhé strany svah, řešilo se tedy to, aby se ze svahu nic nesesypávalo na pozemek tiskárny a tam se to nepoškozovalo, neboť ze strany areálu sem bylo občas nasypáváno něco – různé materiály, co sem nepatřilo. Uvedl také k výslovnému dotazu, zda zeď měla sloužit k podpoře svahu, že měla sloužit k tomu, aby se tam již dále nic nesypalo. Nevybavil si, zda záměrem bylo zároveň terén nade zdí zarovnat do úrovně vystavěné zdi, domnívá se, že takové zarovnání provedeno nebylo, ale už si toho přesně nepamatuje. Výslovně však uvedl, že vlastníkem pozemku umístěného nad zamýšlenou zdí byla společnost, o níž ve výpovědi hovořil; nevěděl, jestli šlo konkrétně o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), ale zopakoval, že výstavba proběhla v letech 2007 2009.

20. Svědek [jméno] [příjmení] (dle výpisu z OR – odst. 10 odůvodnění rozsudku – jde o společníka žalované z doby od 3. 3. 2010 do 2. 1. 2014) uvedl, že byl v kontaktu se [jméno] [příjmení] v době, kdy tento prezentoval záměr výstavby zdi, mluvil o tom, že má vše již dohodnuté, celou výstavbu také organizoval, avšak svědek nevěděl, zda si počínal jako fyzická osoba, nebo jednal za právnickou osobu. Kvíz svědkovi sděloval, že podle dohody s nějakou paní se na výstavbě zdi se budu podílet„ [příjmení]“, tj.„ tiskárna“, podílela se jen na financích. Dobu výstavby odhadl na roky 2009 2010 podle toho, že v roce 2008 prodělal náročnou operaci. V místě výstavby zdi byl břeh, nikdy předtím zde žádná zeď nebyla. Přesnost informací získaných z výpovědi tohoto svědka je snížená tím, že si nebyl schopen vybavit ani to, jestli v době výstavby měl v okolí svůj vlastní majetek (a odmítl se vyjádřit, zda mělo jít majetek fyzické osoby nebo společnosti), neurčitě popisoval, že mělo jít o objekt bývalé [anonymizováno] (mínil i budovu a halu či garáže, které později přešly na žalovanou, a pozemky), že neví, zda v té době byly převedeny na něj či nikoliv, dále neurčitě hovořil o tom, že mu pánové [anonymizováno] a [příjmení] začachrovali majetek. [příjmení] toho pravdivost výpovědi o tom, že mu [anonymizováno] neodůvodňoval výstavbu zdi ničím jiným než že„ to [anonymizováno], kterým prodává sklad, takto chtějí“, je významně zpochybněna výpovědí svědka [příjmení], a to jak o důvodech výstavby zdi, tak o tom, že prodej (zjevně jiné) budovy (než která byla vložena jako nepeněžitý vklad do společnosti žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o.) manželům [příjmení] on neřešil, staral se o to Mgr. [příjmení].

21. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že pracoval v pozici stavbyvedoucího u žalované jako její zaměstnanec v době asi od roku 2015 do roku 2018, každopádně i v době pádu zdi. Měl na starost rekonstrukční práce v areálu žalované, součástí prací však nebyly práce na předmětné zdi. Až tehdejší jednatel [příjmení] jej upozornil, že nade zdí se propadá zemina, svědek po zhlédnutí zdi usoudil, že jednak nebyla shora nijak uzavřena, dále viditelně vyčnívající výztuž Roxor podle jeho názoru neodpovídala požadavkům na konstrukci zdi. Svědek zaregistroval i onu částečně propadlou zeminu, prohlédl zeď i ze spodní části (pozn. soudu od pozemku žalobkyně), kde byly vidět nějaké praskliny, k jejichž četnosti, dálce či šířce se svědek ve výpovědi již nedokázal vyjádřit, ale usoudil podle toho, že tomu nevěnoval příliš pozornost, patrně nešlo o zásadní záležitost. Vybavuje si, že se stav zdi následně nějak řešili, blíže o tom však nic neví, hovořil jen s jednatelem [anonymizováno] o záměru postavit před zeď ještě skutečnou opěrnou zeď. Svědkovi je známo, že jednatel měl v úmyslu kontaktovat někoho u žalobkyně a upozornit jej na havarijní stav zdi, avšak neví, zda k tomu jednatel skutečně přistoupil. Soud neprovedl výslech tohoto svědka (a též svědka [příjmení]) k dalším ze strany žalované při jednání prezentovaným záležitostem, a to k tomu, jak popsala svoji činnost u předmětné zdi před jejím zborcením až v podání z 27. 12. 2019. Postupoval tak proto, že v rámci koncentrace řízení do prvního jednání a do lhůty tam poskytnuté byla podle přednesů žalované jí udělena lhůta pouze k doplnění tvrzení a důkazních návrhů v rozsahu, v jakém o ni požádala v závěru jednání, tj. v rámci soudem uděleného poučen. Přitom žalovaná byla v rámci tohoto jednání poučena o tom, aby skutková tvrzení a důkazní návrhy prezentovala výslovně k tvrzení, že vlastníkem zborcené zdi byla žalobkyně, že znala její stav a že zanedbala prevenční povinnost), a dále ohledně stavu zdi před zborcením, nikoli však prací žalované u ní. Soud v rámci tohoto poučení (a jeho rozsahu, do něhož nezahrnul tvrzení o charakteru a detailech činnosti žalované před zřícením zdi) při prvním jednání vycházel z jednoznačného přednesu žalované v úvodu jednání, podle něhož u zdi neprovedla žádnou činnost před jejím zborcením.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nezjistil soud podstatné skutečnosti pro posouzení věci s výjimkou toho, že až k pobídce jednatele žalované [příjmení] tento svědek, který pracoval u firmy [příjmení] – [obec], jež měla od [anonymizováno] (zjevně spíše žalované) pronajatou část jejího areálu, odklízel u zdi naskládané dříví a všiml si prasklin v půdě nade zdí v šíři cca 3-4 cm, která vedla poblíž rohu zdi, kde je umístěna skruž – studna, a to směrem ke zdi v délce 0,5-1 m.

23. Soud v řízení ustanovil znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá se zvláštní specializací na statiku, kterému v rámci znaleckého úkolu zadal, aby ze stavebně technického hlediska určil příčiny zborcení zdi, vyjádřil se k tomu, ZDA MEZI NIMI BYLY také práce uskutečněné v době 1-2 týdnů před zborcení zdi, a to ve dvou variantách – a) za pomoci ručního nářadí provedeného výkopu, počínajícího přibližně v místě styku parcel p. [číslo] (dle mapy na č. l. 6), v délce 1/3 až celé vzdálenosti přímé linie zdi, v hloubce 30 cm a šířce [číslo] cm, ve vzdálenosti maximálně do 10 cm od zdi, a dále při použití bagru typu jako fotografii s [číslo] a [anonymizováno] shora uvedeného spisu zn. KRPL [číslo] [rok] [číslo] k vyhrabávání zeminy nad zdí (na pozemku [parcelní číslo]) – tj. ve skutkové variantě výpovědi jednatele žalobkyně a svědka [příjmení] [příjmení], b) za pomoci ručního nářadí provedeného výkopu, počínajícího přibližně v místě styku parcel p. [číslo] v délce asi 5 metrů, hloubce od 50 do 80 cm, a to ve vzdálenosti asi 1 m (max. 1,5 m) od linie zdi směrem do pozemku [parcelní číslo]. Mezi dalšími možnými příčinami měl znalec hodnotit také absenci stavebně technické údržby zdi od doby jejího vybudování (cca v letech 2009 [číslo]) do doby zborcení (s upřesněním, že dle skutkového závěru soudu zeď již 1-2 roky před zborcením vykazovala praskliny) a vyjádřit se k vzájemnému poměru vícerých znalcem určených příčin pádu zdi. Konečně se měl znalec vyjádřit k tomu, zda pádu zdi bylo možné předejít konkrétním způsobem údržby zdi. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] z jeho výpovědi při jednání pak soud učinil následující zjištění. Z výsledku prohlídky znalce, kterou na místě zborcené zdi provedl v rámci zajištění důkazu k pokynu soudu ještě před zpracováním znaleckého posudku (zprávu o předběžném šetření z 10. 11. 2019, č. l. 80 – 82, z 21. 2. 2020, č. l. 165) soud zjistil, že podle znalcova odborného hodnocení – tj. ze stavebně technického hlediska – nepředstavuje předmětná zeď od samého počátku opěrnou zeď, a to s přihlédnutím ke konstrukčnímu uspořádání, s odkazem na vodorovnou únosnost zdi, jakož i požadavek, že správná zděná opěrná zeď, která má – jako v posuzovaném místě – zadržet rozdíl úrovní terénu zeminy 3 m, musí být u své paty široká nejméně 1,5 m, u koruny 0,5 m, což předmětná zeď nesplňuje, jde o subtilní zeď o konstantní šířce toliko 0,3 m (s výškou nejméně 3,25 metry). Stanovisko znalce o tom, že šlo o zeď ohraničující pozemky, resp. že se ji někdo s takovým úmyslem rozhodl vystavět, však soud nemůže brát v úvahu, jelikož to neodpovídalo znaleckému úkolu, který byl znalci soudem zadán, a zároveň zde znalec (o úmyslu, motivaci k výstavbě) učinil vlastní (byť částečně hypotetické) dílčí skutkové závěry, které mu nepříslušejí. Ze stavebně technického hlediska znalec vyhodnotil jako příčinu zborcení zdi – vzhledem k jejím proporcím nikoli (ze stavebnětechnického hlediska) zdi opěrné – provedení zasypání její stavební konstrukce. V písemné verzi posudku se nejprve de facto kategoricky vyjádřil, že toto zasypání (podle zjištění znalce šlo o zásyp písčitohlinitou zeminou s příměsí zlomků stavební sutě) bylo jedinou příčinou zborcení zdi, a že výkop zeminy u základu a pojezd bagru nade zdí byly jen bezprostředním iniciátorem pádu. Takto zhotovená zeď by vlivem zasypání spadla v blízké budoucnosti měřené na jednotky let i bez uvedených výkopových prací. V rámci výpovědi pak znalec tento závěr k příčinám pádu zdi korigoval tak, že zasypání tohoto charakteru zdi bylo hlavní příčinou pádu, ale k výslednému stavu vedly tři zásadní chyby – nesprávný charakter zdi při výstavbě, pokud fakticky byla zamýšlena zeď (pozn. soudu - ze stavebně technického hlediska) opěrná, dále uvedené zasypání takové zdi zeminou a následně i„ podkopání zdi“. Okolnost, že k pádu zdi nedošlo již dříve, považoval za náhodu, když v daný okamžik nastal souběh těchto tří příčin. Korigoval dále svůj závěr o vlivu prací žalované u zdi, dle verze zadání soudu, tak, že (viz výše písm. a)) pokud by hloubka výkopu činila jen cca 30 cm, pak by to podle znalce nemělo za důsledek ničeho zásadního neboť v této vrstvě je zemina přirozeně nakypřená; ale nezměnil stanovisko z písemného posudku, že v případně předmětné zdi manipulace s bagrem (pozn. soudu - popsaná v zadání pod písm. a)) určitě zborcení zdi napomohla. Práce popsané v zadání soudu pod písmenem b) – tj. s hloubkou výkopu 50 až 80 cm – příčinou pádu zdi být mohly. Vysvětlil, že vzdálenost výkopu ode zdi – oproti hloubce výkopu – nemá zásadní význam. Ačkoliv soud předběžně skutkově nevyhodnotil a znalci nezadával uvažovat o pracích toliko v podobě dílčích sond u zdi, pak znalec k dotazu žalované ozřejmil, že v předmětném místě u zdi se vůbec nemá kopat, a pokud by už došlo k vykopání dílčí sondy, je nutné ji hned vybetonovat a zhutnit terén, tj. podbetonovat základ zdi. Podle znalec ovšem nelze v daném případě hovořit o poměru příčin zhroucení zdi za situace, kdy se někdo rozhodl zasypat ji v domnění, že se jedná o zeď opěrnou; resp. dle něj tento poměr za dané situace určit nelze. Naopak znalec vyloučil přispění absence stavebnětechnické údržby zdi k jejímu zborcení, jelikož betonová zeď si zachovává trvale svoji polohu, i bez údržby, nejméně 50 let. Praskliny ve zdivu sestaveném z betonového ztraceného bednění nejsou známkou nestability zdiva, zároveň u venkovního zdiva z takového bednění nelze trhlinám předejít údržbou, a v případě, pokud by šlo jen o zdivo jako oplocení (když takto znalec evidentně předmětnou zeď vnímal), pak existence soudem popsaných trhlin nebrání užívání zdiva. Pokud v projednávané věci byla zeď fakticky zasypána zeminou, pak přesto podle znalce výskyt prasklin o šíři několika centimetrů přímo ve zdivu nepředstavoval samo o sobě důkaz o tom, že hrozí pád zdi, ale mohl být pro osoby z oboru známkou toho, že se se zdí něco děje, v takovém případě mělo být nejprve (tj. ještě před stavbou nové zdi) přistoupeno k odhrnutí zeminy nade zdí alespoň do hloubky jednoho metru, nikoli ke kopání u základů či paty zdi. Oproti tomu objevení trhlin v zemině nade zdí, a to konkrétně souběžných s korunou zdi, mohlo být známkou situace, že již hrozí bezprostřední zřícení; zeď by v takovém případě byla vykloněná směrem k tiskárně např. o 20 cm. Konečně při prezentaci údajů o srážkách tak, jak byly soudem zjištěny ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (viz. údaje v odstavci 8 odůvodnění rozsudku) znalec (k opakovanému dotazu v rámci jednání, a oproti tomu, kdy takové údaje v zadání znaleckého úkolu soudem nebyly obsaženy a v písemném posudku znalec obecně nevyloučil, že k pádu zdi nepřispěla i zvýšená vlhkost zeminy) vyhodnotil, že takový rozsah srážek neměl vliv na pád zdi, a to ani zásadní srážky 26. až 28. 7., 2017, resp. ani jeden den před pádem zdi (22,6 mm dne 11. 8. 2017). Takovéto srážky by měly vliv za situace, že by zeď byla zasypána a těsně před datem pádu.

24. Předžalobní výzvou (č. l. 11) z 20. 6. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaujetí stanoviska k požadavku žalobkyně na náhradu škody vzniklé na její budově a na zařízení v ní umístěných. Odkázáno bylo na to, že žalovaná, případně osobně jednatel žalované (tehdy [jméno] [příjmení]) v první polovině měsíce srpna 2017 prováděl na hranici pozemku [parcelní číslo] (pozn. soudu – zjevně písařská chyba, když šlo o pozemek žalobkyně [parcelní číslo]) a pozemku žalované [parcelní číslo] bez schválené projektové dokumentace a vědomí stavebního úřadu výkopové stavební práce (výkop pro budoucí základ nové opěrné zdi) u paty stávající opěrné zdi za účelem jejího zesílení. Žalobkyně vyjádřila názor, že ke zborcení a sesutí stávající opěrné zdi došlo v důsledku pohybu za ní navezené zeminy, zatížené použitím pracovním strojem. Vyčíslila detailně náklady na opravu budovy, a dále uvedla hodnotu zničených tiskařských strojů, případně hodnotu náhradních dílů takových strojů, byly-li jen poškozeny.

25. Soud neprovedl důkazy označené žalovanou jako doplňující v závěru jednání 20. 4. 2021, a to doplňující výslech [jméno] [příjmení] k okolnostem stavby zdi. Výslech byl totiž k této záležitosti podrobně proveden a důvodem doplňujícího výslechu nemůže být argumentace, že svědek by se nyní mohl rozpomenout, v jakém období, pro jaký subjekt a s jakými motivy byla zeď budována, jakož k tomu, zda zde bylo naváženo zeminou; k tomu byl již svědek slyšen. Nebyl proveden ani výslech bývalého jednatele žalované [jméno] [příjmení] pro ozřejmění okolností stavby zdi a umístění navážky. K okolnostem výstavby mohl být svědek navržen již v části řízení do jeho koncentrace v prvním jednání. Pokud žalovaná argumentovala tím, že se existencí vlivu navezené zeminy na pád opěrné předmětné zdi dosud nikdo nezabýval, pak jednak to ne zcela odpovídá procesní situaci, neboť žalobkyně již v žalobě vyslovila nesouhlas s názorem Ing. [příjmení], který zpracovával znalecké posouzení pro šetření policie v roce 2017, přičemž konkrétně uvedla, že nesouhlasí s tím, že příčinou pádu bylo podmáčení zeminy za zdí vlivem výrazných dešťů před pádem zdi. Zároveň z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že s navážkou na svah započala již před výstavbou zdi předchůdkyně žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o.. Konečně z dále uvedeného skutkového a právního hodnocení plyne, že detailní posuzování toho, kdo a do jaké míry dokončil navážku zeminy a stavební suti po výstavbě zdi, není pro skutkové a právní závěry soudu až tak podstatné.

26. Při právním posouzení dílčích skutkových zjištění respektoval soud dále citovanou zákonnou úpravu.

27. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

28. Jelikož předmětná zeď byla vybudována jednoznačně před 1. 1. 2014 (a to i při nejbližší době k tomuto datu, objevující se v provedených důkazech, totiž v roce 2010 – viz výpověď jednatele žalobkyně a svědka [příjmení]), kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., je třeba vznik vlastnického práva k této zdi posuzovat podle předchozích (ve smyslu ust. § 3028 odst. 2 – část věty za středníkem – o. z. dosavadních) předpisů, konkrétně dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném i v období od roku 2007 do roku 2009 (kdy dle dále popsaného skutkového závěru soudu došlo k výstavbě předmětem zdi) – dále jen„ obč. zák.“ 29. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. bylo lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Mezi jiné skutečnosti vyvolávající nabytí vlastnického práva, stanovené přímo zákonem, patřily např. skutečnosti vedoucí k vydržení vlastnického práva (§ 134 obč. zák.), zpracování cizí věci v dobré víře a v závislosti na velikosti podílu na nově vzniklé věci (§ 135b obč. zák.). Nabytí vlastnictví k nově zhotovené stavbě (v projednávané věci k předmětné zdi), nebylo tehdejším občanským zákoníkem výslovně upraveno, nicméně právní teorie i praxe setrvale zastávala názor, že vlastnictví k takové věci nabývá zásadně stavebník, chápaný z pohledu občanskoprávního (soukromého práva) jako ten, kdo stavbu uskutečnil s úmyslem mít ji pro sebe, přičemž nebylo rozhodné např. to, zda stavěl z vlastního materiálu (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 761/2001), zda mu byl adresován veřejnoprávní akt ve správním řízení před stavebním úřadem (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1174/2001) atd.

30. Zjevně nejpřesnější vyjádření o době, kdy byla zeď vystavěna, podal svědek [příjmení], když uvedl rozmezí roku 2007 až 2009. Podle názoru soudu je ze skutkových zjištění učiněných výslechem svědka [příjmení] zjevné, že stavebníkem byla společnost, kterou on sice jednoznačně neoznačil s tím, že si ji nemohl vybavit, ale na druhou stranu vyloučil sebe coby fyzickou osobu – stavebníka a současně nevyvrátil, že šlo o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o. Tomu pak koresponduje i zjištění soudu z vysvětlení podaných v rámci policejního šetření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uvedenou společnost proto soud považuje za stavebníka ve smyslu popsaném v předchozím odstavci odůvodnění rozsudku, tedy subjekt, který se následně zhotovením stavby stává jejím vlastníkem. Pozice [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o. jako stavebníka plyne z dalších skutkových zjištění soudu, že [anonymizováno] – avšak ne coby fyzická osoba, nýbrž jednatel uvedené společnosti –„ nechal zeď vystavět“ (vysvětlení E. [příjmení] u policie),„ inicioval“ její výstavbu (vysvětlení M. [příjmení] u policie). I jednatel žalobkyně – byť neměl znalost, ale blíže neřešil její nedostatek a tudíž ani nezjistil opak – uvedl ve vysvětlení na policii, resp. v účastnické výpovědi, že stavbu organizoval a patrně i zadával její provedení [anonymizováno], jeho vnímal jako stavebníka. Konečně též svědek [jméno] [příjmení] uvedl [anonymizováno] jako“ organizátora“ celé výstavby (bez znalosti, že by tak činil jako fyzická osoba). Pouhý finanční podíl žalobkyně (a patrně i dalších subjektů) na této výstavbě, jak o ní podali na policii vysvětlení jednatel žalobkyně (se zdůrazněním, že šlo jen o podíl finanční), jednatelé žalované [příjmení] a [anonymizováno] (bez zmínky o jiném než finančním podílu), svědek [jméno] [příjmení] (se zdůrazněním, že šlo jen o podíl finanční), z žalobkyně sám o sobě nečiní stavebníka. Oproti tomu je zcela ojedinělé vyjádření svědka [příjmení], že jako jednatel společnosti (jak bylo uvedeno, muselo jít o [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]) s. r. o.) organizoval výstavbu předmětné zdi spolu s jednatelkou žalobkyně [příjmení]; v důsledku této ojedinělosti jde tudíž o líčení nepřesvědčivé, a to ostatně i v kontextu s další částí výpovědi tohoto svědka, který si nevybavil jakékoli podrobnosti o obsahu domluvy o podmínkách výstavby zdi s tehdejší jednatelkou žalobkyně, tj. neuváděl žádných bližších okolností, z nichž by bylo možné dovodit, že nad rámec souhlasu s finančním příspěvkem žalobkyně projevila vůli být (spolu) stavebníkem zdi. Zároveň z provedeného dokazování žádným způsobem neplyne, že by mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o. a žalobkyní s ohledem na finanční podíl žalobkyně na výstavbě zdi byly ujednány podmínky pro vznik spoluvlastnického práva k předmětu výstavby. V podmínkách právní úpravy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a jeho výkladu, zmíněných v předchozím odstavci odůvodnění, tedy vlastnické právo díky výstavbě zdi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o. coby stavebníkem originárně nabyla tato společnost.

31. Dále je potřeba zdůraznit, že soud skutkově vyhodnotil, že předmětná zeď byla již při své výstavbě jednoznačně zamýšlena také pro plnění funkce opěrné zdi, tedy tak, aby zajistila svah pozemku [parcelní číslo] (nyní ve vlastnictví žalované) a násyp na něm již v té době se nacházející před sesypáváním či sesuvem na pozemek [parcelní číslo] žalobkyně, zejména pak na její provozní budovu na [parcelní číslo]. I zde soud prioritně vychází z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že důvodem výstavby bylo také zabezpečit, aby ze svahu nic nesesypávalo na pozemek tiskárny a aby se pak zde nic nepoškozovalo, dále, že zeď měla sloužit i k podpoře svahu, přičemž vlastníkem pozemku umístněného nad zamýšlenou zdí byla společnost, za níž jako jednatel při organizování výstavby jednal ([anonymizována tři slova]) s. r. o.). [příjmení] toho uvedl, že nasypávání či sypání„ ledasčeho“ na uvedený svah bylo již v té době prováděno ze„ strany areálu“, v němž už posléze jako jednatel nevystupoval – tj. zjevně z pozemku [parcelní číslo] v tehdejším vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o., nyní ve vlastnictví žalobkyně. Také zmínil, že od budovy tiskárny k místu vybudování zdi byl rovný přístup, kdežto z druhé strany svah, i proto se tedy výstavbou zdi řešilo nesesypávání svahu a násypu na něm na pozemek žalobkyně. Podotknout také lze, že výrazný rozdíl úrovní terénu před zdí a nad (za) ní směrem do pozemku žalované [parcelní číslo] je zřejmá z výše uvedené fotodokumentace (viz závěr 7. odstavce odůvodnění). Zabezpečení sesuvu svahu na pozemku p. [číslo] předejití pádu čehokoliv z něho tedy bylo již prvopočátečním důvodem, zásadním účelem výstavby této zdi. Proto má soud za to, že již od počátku bylo funkční zaměření předmětné zdi zaměřením, které mělo představovat charakteristiku opěrné zdi. Pro toto občanskoprávní hodnocení, vycházející ze zásadního účelu, který měla zeď dle stavebníka plnit, je přitom nerozhodné, že ze stavebnětechnického hlediska nebyly parametry předmětné zdi již od prvopočátku navrženy a zrealizovány tak, aby z tohoto hlediska byla zeď schopná dlouhodobě a bezpečně zamýšlenou funkci plnit. V tomto směru a opět s poukazem na to, že jde o dobu účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., se nepochybně mohou uplatnit judikaturní závěry o podstatě opěrné zdi jako součásti pozemku, který je podpírán, tedy pozemku [parcelní číslo]. Judikatura citovaná stranou žalující, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 300/2005, ostatně není nijak ojedinělá, Nejvyšší soud ČR na ni navázal v dalších rozhodnutích, např. sp. zn. 22 Cdo 2569/2009 či sp. zn. 22 Cdo 1143/2014. Zároveň je nepodstatné, jestli zeď byla vystavěna výlučně na pozemku [parcelní číslo] nebo též na pozemku, který je ve vlastnictví strany žalující, tedy pozemku [číslo]. Charakter zdi, daný od počátku zamýšleným účelem mj. podpory pozemku [parcelní číslo] (nikoli [parcelní číslo]) a zábrany proti sesuvu násypu na něm, ji činí zdí opěrnou, tj. zároveň součástí podepíraného pozemku.

32. Dále lze připomenout skutkové zjištění soudu, že zeď byla vybudována v letech 2007 – 2009, a také jednoznačné a opakované tvrzení žalované, že ona sama tuto zeď nestavěla. Proto je zřejmé, že byť ve znaleckém posudku znalce [příjmení] z března roku 2009 pro ocenění nepeněžitého vkladu v podobě nemovitostí – též předmětného pozemku [parcelní číslo] (odst. 11 odůvodnění rozsudku) – není přímo tato zeď zmiňována jako nějaká terénní úprava či příslušenství pozemku či jiné stavby, musela existovat nepochybně před tím, než k 9. 10. 2009 nastaly účinky nepeněžitého vkladu ohledně nemovitostí [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) s. r. o. včetně tohoto pozemku do společnosti žalované. Datem 9. 10. 2009 proto vlastnické právo k této zdi jako součásti pozemku [parcelní číslo] nabyla žalovaná. Soud má tedy za to, že je vlastníkem předmětné zdi, která je z hlediska výše předestřených právních názorů součástí pozemku [parcelní číslo].

33. Následující právní posouzení musí být již podřízeno občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť po 1. 1. 2014 nastaly skutečnosti, od kterých žalobkyně odvíjí svůj nárok na náhradu škody (§ 3028 odst. 1 o. z.).

34. Podle § 1024 odst. 1 o. z. se má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

35. Podle § 1026 o. z. není vlastník povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.

36. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného 37. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

38. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

39. Podle § 2926 o. z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

40. Podle § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

41. Vlastnictví předmětné zdi, resp. pozemku, jehož je zeď součástí, staví žalovanou do pozice jejího výlučného vlastníka. Je-li zeď umístěna mezi pozemky p. [číslo] plní zároveň funkci jako rozhrada. Výlučným vlastnictvím žalované, jak jej soud dovodil, je však vyloučena právní domněnka upravená v § 1024 odst. 1 o. z., že by tato rozhrada byla společná ve vztahu k sousedním pozemkům. Soud považuje žalovanou za vlastnici výlučnou. V souvislosti s tím je stanovaná ustanovením § 1026, druhá část první věty, o. z. zákonná povinnost vlastníka takové zdi jako rozhrady ji udržovat v dobrém stavu, a to zejména výslovně tehdy, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi (zde žalobkyni) škoda. Je-li taková povinnost upravená přímo jako zákonná, pak pokud dojde k jejímu porušení, platí ve smyslu obecné právní úpravy občanského zákoníku vztahující se k úpravě náhrady škody, že není třeba, aby bylo prokazováno zavinění, předpokládá se zde nedbalost (§ 2911 o. z.). Podle názoru soudu povinnost stanovená v § 1026, druhé části první věty o. z., je tedy v celku zaměřená na žalovanou jako vlastníka; přičítá se jí celkově stav zdi, aniž by bylo možné ve prospěch žalované zohledňovat takové okolnosti, jako že ze stavebně-technického hlediska podle názoru znalce nebyl postaven správný typ zdi (za současného zjištění, že žalovaná nebyla stavebníkem), resp. že takovýto typ zdi neměl být po horní úroveň zasypán (spolu s tvrzením žalované, že tato se na provedení, tím spíše úplné míry, zásypu nepodílela). Jestliže ovšem stav zdi jako takový nejenže nebyl dobrý, ačkoli jej v něm žalovaná měla ze zákona (ust. § 1026 o. z.) povinnost udržovat, nýbrž dokonce vygradoval v předmětný pád a poškození majetku na straně žalující, pak ve smyslu § 2910 o. z. při zaviněném (postačuje nedbalostním dle § 2911 o. z.) porušení zákonné povinnosti jí následně vznikla povinnost k náhradě škody žalobkyni, vzniklé na majetku v jejím vlastnictví.

42. Přitom je z dokazování zřejmé, že jednateli žalované [jméno] [příjmení] byl znám stav zdi hrozící již poruchou (tj. v důsledku toho mu byla známa i hrozba škody pro žalobkyni jako souseda a vlastníka sousedního pozemku, na němž v značné blízkosti od zdi je vystavěna provozní hala) již podstatně dříve, než se jevilo podle jeho výpovědi v tomto řízení. V rámci vysvětlení podaného na policii dne 15. 8. 2017, tj. krátce po pádu zdi, se jednatel totiž jednoznačně vyjádřil, že již před 2 lety zaznamenal dokonce pohyb předmětné opěrné zdi, a to přímo ve směru k budově žalobkyně, a že již klesal materiál v horní úrovni zdi, a dále, že v roce, kdy došlo ke zřícení zdi (2017), již byly vykloněné vrchní sloupky směrem k tiskárně. Tento stav zdi již jednoznačně představoval hrozbu, že následkem poškození zdi – jejího vyvalení či zřícení – dojde také k poškození majetku na straně žalobkyně. Jednatel zmiňoval, že bohužel teprve před 14 dny před oním pádem navštívil jednatele strany žalující a začal řešit tuto situaci. Zároveň i v tomto řízení v účastnické výpovědi uvedl, že si byl po dobu 1-2 let vědom také prasklin ve zdivu.

43. Podle výpovědi znalce přitom pro člověka z oboru, jímž se jako absolvent stavební průmyslové školy, tehdejší jednatel žalované [příjmení] prezentuje, musely být již samotné praskliny takto vysoké zdi, za níž dlouhodobě byla navršená zemina, známkou toho, že se se zdí něco děje. Tím spíše pak nakloněná zeď či sloupky musely být, jak znalec uvedl, jednoznačnou indicií, která upozorňuje na přímou, bezprostřední hrozbu zřícení zdi. Proto tedy soud vyhodnotil jako jednoznačným porušení povinnosti vlastníka zdi – žalobkyně – udržovat ji v dobrém stavu tak, aby nebyla způsobena škoda na sousedově pozemku.

44. Lze uvažovat i o další právní kvalifikaci s ohledem na to, že znalec vyhodnotil, že žalovaná, resp. její práce se spolupodílely na pádu zdi, byly jednou z příčin zborcení zdi. Dlužno dodat, že tento znalcův závěr platí pro obě skutkové verze rozsahu a charakteru prací žalované u zdi, tj. tak, jak byly soudem v zadání posudku formulovány jednak pod písm. a) zadání (odpovídající zjištěním z z výpovědi jednatele žalobce a zejm. svědka [příjmení], u něhož nemá soud – vzhledem k nikoli účastenskému charakteru výpovědi – důvod pochybovat o věrohodnosti a pravdivosti výpovědi, a z níž má za prokázané, že při těchto pracích žalovaná nejméně v horní části zdi měla umístěný bagr o parametrech podobných tomu, který byl zachycen fotografiemi policie až po pádu zdi a dle žalované sloužil jen k odklízení zborcených trosek; podle znalce soudem zjištěná manipulace s bagrem určitě zborcení zdi napomohla), ale i pod písm. b) zadání (korespondující vylíčení z výpovědi tehdejšího jednatele [příjmení]). V druhém případě dle znalce práce vliv na pád zdi měly v důsledku hloubky výkopu. Konečně lze ze znaleckých závěrů jednoznačně vyvodit, že i kdyby žalovaná prováděla jen pouhé dílčí sondy o jí uváděné hloubce, nešlo by o správný a bezpečný postup. Proto připadá v úvahu též posouzení podle výše citovaného ustanovení § 2926 o. z., v jehož skutkové podstatě nahradí škodu ten, kdo byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci.

45. Hájila-li se žalovaná – pro případ právní kvalifikace dle výše cit. ust. § 2937 odst. 1 o. z. tím, že nezanedbala náležitý dohled nad věcí, pak je soud toho názoru, že při dlouhodobé znalosti stavu zdi tak, jak ji ohledně jednatele žalované [příjmení] popsal výše v odstavci 42 rozsudku, nelze o nezanedbání dohledu žalobkyně coby vlastníka nad věcí vůbec uvažovat. Zároveň skutečnosti popsané v odstavci 42 odůvodnění rozsudku jsou podle názoru soudu natolik zásadní a závažné, že převažují případnou námitku žalované o zanedbání preventivní povinnosti na straně žalobkyně (§ [číslo] odst. 1 o z.). Zde ostatně žalovaná uváděla při prvním jednání skutečnosti o porušení preventivní povinnosti na straně žalobkyně velmi obecně, zároveň pokud byla vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, tak k důkazu označila pouze výslech jednatele [příjmení] a dále důkazy, ze kterých nemohlo být o porušení preventivní povinnosti žalobkyně ničeho zjištěno, totiž geodetické zaměření umístění zdi a neurčitý návrh o provedení dokazování celým procesním spisem. Je pravda, že jednatel žalobkyně ve vysvětlení u policie popsal, že viděl, v jakém stavu zeď je – avšak z tohoto vysvětlení lze také vyvodit jen to, že to viděl v době, kdy jej na počátku srpna 2017, tj. krátce před pádem zdi (a ve shodě s výpovědí jednatele žalované, podle něhož šlo o dobu 14 dní před pádem zdi) navštívil jednatel žalované s informací o záměru výstavby zcela nové zdi. Ovšem ve srovnání s dobou, po kterou znala stav zdi strana žalovaná (viz výše odst. 42 odůvodnění), jde o dobu neúměrně kratšího trvání pro možnost provést nějaké zabezpečovací práce. Navíc je na straně žalované dána podstatně větší míra odpovědnosti právě proto, že ji soud shledal vlastníkem předmětné zdi, a konečně ve vztahu k budově jako takové si lze stěží představit, že by žalobkyně mohla přikročit k nějakému přínosnému preventivnímu zákroku, jestliže šlo o nepřemístitelnou nemovitost.

46. Podle § 152 odst. 2 (věta první) o. s. ř. v zásadě platí, že rozsudkem (jímž se ve smyslu odst. 1 citovaného ustanovení rozhoduje o věci samé) má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Výjimkou je dle věty druhé situace, kdy jestliže je to účelné, může soud rozsudkem rozhodnut nejdříve – mj. – jen o základu věci. Jde o tzv. mezitímní rozsudek, jímž se soud vyslovuje k tomu, zda a do jaké míry považuje v řízení uplatněný nárok v jeho skutkovém a právním základu dán, kdežto výše nároku není mezitímním rozsudkem zatím řešena. Za použití citovaného ustanovení a podle stavu řízení má soud za to, že je opodstatněný základ nároku jako celek, neboť vyhodnotil, že – prvořadě v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalované jako vlastníka zborcené zdi udržovat ji v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda (§ 1026 o. z.), s podpůrnou skutkovou a právní argumentací v odstavcích 44 a 45 odůvodnění rozsudku – vznikla žalobkyni škoda v podobě poškození provozní budovy a strojů v ní umístěných (detailněji viz odst. 7 odůvodnění rozsudku). Protože však ve vztahu ke zbytku předmětu řízení, tj. k výši samotného nároku, dosud nebylo provedeno dokazování, přičemž nelze vyloučit ani otázku znaleckého posudku, jakož i při zohlednění významně odlišných postojů stran ke skutkovému stavu a na něj navazujícímu právnímu hodnocení i jen základu nároku, byl soudem jako účelným shledán postup v podobě vydání odůvodňovaného mezitímního rozsudku. O výši nároku (pochopitelně za předpokladu nabytí právní moci mezitímního rozsudku ve verzi, která opodstatněnost nároku žalobkyně dovodí alespoň částečnou) a o nákladech řízení bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí ve věci.

Poučení