91 Co 51/2022- 325

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [příjmení] a soudkyň Mgr. Markéty Jiráskové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění částečně tak, že se zamítá žaloba o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení; jinak se v tomto výroku a ve výroku II. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů [anonymizováno] částku [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem v [anonymizováno] vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce původně požadoval náhradu právního zastoupení v [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], náhradu ztráty na výdělku po dobu vyškrtnutí žalobce jako advokáta ze seznamu advokátů vedeného [advokátní komora] v období od [datum] do [datum] ve výši [částka], náhradu nevráceného soudního poplatku ve správním [anonymizováno] ve výši [částka], náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným rozhodnutím ve výši [částka] a náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] ve výši [částka].

3. Soud I. stupně uvedl, že žalobce za nárok na náhradu škody ve výši [částka] jako nevrácené části soudního poplatku v [anonymizováno] vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] neuhradil soudní poplatek, [anonymizováno] o tomto nároku proto bylo usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastaveno. Dále soud I. stupně konstatoval, že s ohledem na částečné plnění ze strany žalované vzal žalobce svou žalobu co do nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka], ztráty na výdělku ve výši [částka] a náhrady nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] zpět, a [anonymizováno] bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce pro spáchání [anonymizována dvě slova] dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, které bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce podal proti usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] stížnost dne [datum], kterou doplnil dne [datum]. Stížnost byla státní zástupkyní zamítnuta dne [datum]. Dne [datum] byla přibrána znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, znalecký posudek by předložen dne [datum]. Dále byl vyslechnut žalobce a svědek [jméno] [příjmení], návrh žalobce na doplnění vyšetřování byl dne [datum] odmítnut a státnímu zastupitelství byl podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] byla věc vrácena státní zástupkyní policejnímu orgánu k došetření, dne [datum] byl předložen doplněk znaleckého posudku a žalobce byl dne [datum] upozorněn na změnu právní kvalifikace, kdy jím spáchaný skutek měl být kvalifikován jako [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Po prostudování spisu žalobcem dne [datum] byl dne [datum] podán státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby. Dne [datum] byla na žalobce podána obžaloba pro [anonymizována dvě slova] dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum], při němž byl vyslechnut žalobce, svědci [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], byl přečten úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a znalecký posudek z oboru ekonomika. Hlavní líčení bylo odročeno na den [datum] za účelem doplnění dokazování. Dne [datum] bylo hlavní líčení z důvodu omluvy znalce odročeno na den [datum], při němž byl vyslechnut znalec, byly provedeny listinné důkazy, předneseny závěrečné řeči a vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným zločinem [anonymizováno] dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno účastníkům dne [datum]. Proti rozsudku podali odvolání žalobce i státní zástupce, věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na den [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání nazvané„ Uplatnění nároku poškozených na náhradu škody způsobené spácháním [anonymizována dvě slova]“, veřejné zasedání bylo přeloženo na den [datum], kdy se konalo a dále bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Při tomto veřejném zasedání byly provedeny listinné důkazy, bylo vyslechnuto 5 svědků a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl rozsudek soudu I. stupně zrušen co do výroku o trestu a žalobci byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let, výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců a současně byl žalobci uložen peněžitý trest v celkové výměře [částka]. Rozsudek odvolacího soudu byl rozeslán dne [datum]. Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dne [datum] dovolání, které bylo dne [datum] zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství a věc byla dne [datum] předložena Nejvyššímu soudu. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byly rozsudky soudu I. i II. stupně zrušeny z důvodu nesprávného právního posouzení skutku a obvodnímu soudu bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že za nynějšího stavu věci posuzovaný skutek nevykazuje znaky [anonymizována dvě slova] dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Dne [datum] se u obvodního soudu konalo hlavní líčení, při kterém byly provedeny listinné důkazy, čteny protokoly o výpovědích svědků, vyslechnut žalobce a svědek [příjmení], předneseny závěrečné řeči a vynesen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Rozsudek byl rozeslán stranám dne [datum], odvolání proti rozsudku podali poškození a státní zástupkyně, po rozeslání odvolání ostatním stranám byla věc dne [datum] předložena odvolacímu soudu. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na den [datum], při kterém byl usnesením pod sp. zn. [spisová značka] rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo rozesláno účastníkům dne [datum] a současně bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce shledán vinným ze spáchání [anonymizováno] zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 20 měsíců a peněžitému trestu v celkové výměře [částka] a byla mu uložena povinnost nahradit škodu poškozeným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zasláno účastníkům dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl rozsudek opraven tak, že byly vypuštěny výroky o náhradě škody. Proti rozsudku podali odvolání žalobce a státní zástupkyně, věc byla dne [datum] předložena odvolacímu soudu. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na den [datum], které bylo na žádost žalobce z důvodu [anonymizováno] odročeno na den [datum]. Při veřejném zasedání vzala státní zástupkyně odvolání zpět a usnesením odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo odvolání žalobce proti rozsudku soudu I. stupně zamítnuto. Žalobce při veřejném zasedání vznesl námitku podjatosti všech členů senátu, námitka podjatosti byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne [datum] stížnost, věc byla dne [datum] předložena Vrchnímu soudu v Praze, který dne [datum] stížnost žalobce zamítl. Žalobce podal dne [datum] dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo dne [datum] zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství a věc byla dne [datum] předložena Nejvyššímu soudu. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla rozhodnutí soudu I. i II. stupně zrušena z důvodu nesprávného právního posouzení skutku a obvodnímu soudu bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud shledal, že výrok o vině žalobce přečinem zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku je vadný, neboť nemůže obstát pro nedostatek naplnění znaku svěření cizí věci objektivní stránky [anonymizována dvě slova] zpronevěry. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo rozesláno stranám dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum], při kterém byl zopakován předchozí průběh hlavního líčení, byl proveden doplňující výslech svědka [příjmení] a hlavní líčení bylo z důvodu vyžádání znaleckého posudku z oboru písmoznalectví odročeno na neurčito. Dne [datum] byl přibrán znalec z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností, znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není [anonymizována dvě slova]. Žalobce, státní zástupce a poškozený se vzdali práva odvolání a rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce měl dni [datum] jeden záznam v rejstříku trestů, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], s právní mocí dne [datum], pro [anonymizována tři slova] dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Dne [datum] byl žalobce vyrozuměn [advokátní komora] o zahájení [anonymizováno] o možnosti pozastavení výkonu advokacie z důvodu zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce dne [datum]. Dne [datum] sdělila [advokátní komora] žalobci, že zahájila [anonymizováno] o možnosti vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů z důvodu jeho odsouzení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů s účinností od [datum]. Rozhodnutí o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů bylo zrušeno dne [datum] z důvodu zrušení odsuzujících rozsudků Nejvyšším soudem. Dne [datum] bylo žalobci [advokátní komora] sděleno, že bylo zahájeno [anonymizováno] o možnosti vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodu jeho odsouzení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum]. [anonymizováno] ve věci možnosti vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů bylo zastaveno dne [datum], neboť žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum] obžaloby zproštěn.

6. Soud I. stupně měl za prokázané, že příjmy žalobce za rok [rok] činily [částka], výdaje [částka], rozdíl mezi příjmy a výdaji činil [částka]. Ke dni [datum] vzniklo žalobci živnostenské oprávnění pro činnosti: zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, výroba, obchod a služby jinde nezařazené, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí (vznik živnosti dne [datum]) a realitní činnost, správa a údržba nemovitostí. Manželka žalobce podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 návrh na rozvod manželství, věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Manželka v návrhu uvedla, že zhruba od roku [rok] začaly narůstat problémy, kdy bylo na žalobce podáno [anonymizováno] oznámení ohledně prodeje hrobového místa na [část obce]. Manželka se snažila být žalobci oporou, ten však byl ve stresu a problémy mezi manžely se stupňovaly. [ulice] roku 2016 začal být žalobce trestně stíhán a problémy se vyhrotily nad únosnou mez, manželé se odcizili. Žalobce byl vyškrtnut ze seznamu advokátů, ze dne na den přišel o svou praxi, kterou vykonával od roku 1991. Žalobce přestal s manželkou komunikovat, uzavřel se zcela do sebe, odstěhoval se do své kanceláře, kde i přespával. Žalobce postupně přestal financovat i společnou domácnost, veškeré finanční prostředky použil na úhradu peněžitého trestu ve výši [částka]. [anonymizováno] o rozvod manželství bylo dne [datum] zastaveno, neboť manželka vzala návrh zpět.

7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8, § 13, § 15 odst. 2 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), že žaloba je částečně důvodná.

8. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Žalobce byl trestně stíhán pro [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, následně překvalifikovaným na [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, resp. [anonymizováno] zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a byl obžaloby pravomocně zproštěn. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je tudíž nezpochybnitelný.

9. Soud I. stupně dále odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dle které je při posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním třeba vycházet z následujících kritérií: a) délka [anonymizována dvě slova], b) povaha [anonymizováno] věci, c) dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní [anonymizováno] poškozeného, d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy došlo.

10. Soud I. stupně uvedl, že [anonymizována dvě slova] žalobce trvalo 3 roky a 8 měsíců. Obvinění žalobce z [anonymizována dvě slova], resp. zpronevěry, s sebou neslo nemalou míru společenského a morálního odsouzení zejména vzhledem k tomu, že žalobce je profesí advokát. Žalobci nejprve hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, následně 1 - 5 let. Soud I. stupně měl za prokázané pouze dopady do pracovní [anonymizováno] žalobce, kdy došlo k jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů na dobu cca 2 měsíců, a dopad do manželského vztahu žalobce, kdy manželka podala žalobu o rozvod manželství, kterou však po 10 měsících (po skončení [anonymizována dvě slova] žalobce) vzala zpět.

11. Soud I. stupně srovnal případ žalobce s jinými případy odškodnění ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod [číslo] 2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a to s rozhodnutími vydanými stejným soudem v řízeních pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].

12. V případě věci pod sp. zn. [spisová značka] byla poškozenou advokátka stíhaná 5 let a 8 měsíců pro [anonymizována dvě slova] křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 175 odst. 2 písm. a) trestního zákona, za což jí hrozil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest. Poškozená byla 2 x pravomocně uznána vinnou a odsouzena k odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie po dobu 3 let. Část trestu zákazu činnosti poškozená vykonala. Poškozená byla vystavena absolutní bezmoci, finanční nejistotě a propadu, rozpadu rodinných vztahů, pokud jde o jejího otce, manželství, což ovlivnilo i osudy bližších rodinných příslušníků (studium jejího syna na vysoké škole, když jej nebyla schopna finančně podporovat). Byly prokázány dopady do [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [role v řízení], která musela přestat vykonávat advokacii a byla odškodněna částkou [částka]. Společným rysem tohoto [anonymizováno] s řízením žalobce spočívalo dle soudu I. stupně v tom, že v obou případech se jednalo o advokáty a skutečnost, že věc byla opakovaně projednávána napříč všemi stupni soustavy obecných soudů, byť poškozená ve srovnávané věci byla stíhána pro jiný [anonymizována dvě slova], ovšem spáchaný v souvislosti s výkonem svého povolání a byla odsouzena též k trestu zákazu činnosti. [anonymizována dvě slova] ve srovnávaném případě bylo oproti žalobci výrazně delší, situace [role v řízení] bezútěšnější, neboť soudy nižších stupňů nerespektovaly právní názor soudu dovolacího. Taktéž zásahy do osobní [anonymizováno] [role v řízení] byly nejen tvrzeny, ale též prokázány v masivní míře oproti žalobci, který nad rámec zásahů, které pociťuje každá nespravedlivě stíhaná osoba, byl zasažen toliko v manželském soužití, které se mu však nakonec podařilo obnovit, a ve sféře pracovní po dobu cca 2 měsíců, kdy byl vyškrtnut ze seznamu advokátů.

13. V případě věci pod sp. zn. [spisová značka] byl poškozený stíhán 3 roky a 10 měsíců pro [anonymizována dvě slova] zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a byl ohrožen trestem odnětí svobody až 8 let. [anonymizována dvě slova] se projevilo na [anonymizována dvě slova] poškozeného, který strávil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; roli zde ovšem hrál i jeho bankrot. Poškozený si [anonymizována dvě slova] přivodil dílem sám. Žalovaná poskytla zadostiučinění ve výši [částka], které soud považoval za dostatečné. Soud I. stupně uvedl, že ve srovnávaném případě byl poškozený stíhán za mírně přísnější [anonymizována dvě slova], délka [anonymizováno] však byla téměř totožná. Zásah do [anonymizováno] poškozeného ve srovnávaném případě byl poměrně výrazný, zatímco u žalobce žádné zásahy do [anonymizováno] prokázány nebyly. Výše plnění pak vzešla z úvahy samotné žalované a nikoliv soudu.

14. V případě věci pod sp. zn. [spisová značka] trvalo [anonymizováno] 1 rok a 7 měsíců, poškozený byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] pojistného [anonymizováno] dle § 210 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku a byl ohrožen trestem odnětí svobody až 8 let. Poškozený byl vzat i do vazby, za což byl odškodněn zvlášť. Poškozený se po propuštění z vazby vrátil na svou původní pracovní pozici, došlo k narušení vztahu s dcerou. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši [částka]. Shodnými rysy s případem žalobce byly dle soudu I. stupně jednak majetková trestná činnost se stejnou výší hrozící sankce a v podstatě i zásahy do rodinného života. Rozdílnou byla délka [anonymizována dvě slova], která byla v případě žalobce více než dvojnásobná.

15. V případě věci pod sp. zn. [spisová značka] byl poškozený trestně stíhán pro [anonymizována dvě slova] krácení daně, poplatku a podobné dávky dle § 148 odst. 1, odst. 3 trestního zákona ve formě pomoci, byl ohrožen trestem odnětí svobody v délce 1 roku až 8 let, [anonymizována dvě slova] trvalo 8 let, poškozený měl zavedenu renomovanou advokátní kancelář, ztratil dosavadní klientelu a noví klienti nepřicházeli. Poškozený byl nucen zavřít kancelář a propustit personál, měl psychické problémy, byl narušen jeho osobní život a vztahy s přáteli, kauza byla medializována. Poškozený jako přednášející na vysoké škole čelil též poznámkám na svou adresu. Bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši [částka]. Shodným rysem s případem žalobce bylo dle soudu I. stupně to, že se v obou případech jednalo o advokáty, taktéž byli ohroženi stejnou výší trestu. [anonymizována dvě slova] však bylo v případě žalobce více než dvojnásobně kratší. Byť žalobce byl nucen na několik týdnů kancelář zavřít, netvrdil ani neprokázal, že by [anonymizována dvě slova] jeho praxi v podstatě zlikvidovalo, jak tomu bylo ve srovnávaném případě. Kauza žalobce taktéž nebyla medializována a žalobce není činný v pedagogických kruzích. Újma žalobce tedy nedosahovala takové míry jako ve srovnávaném případě.

16. Soud I. stupně shledal již poskytnuté zadostiučinění žalovanou ve výši [částka] a její omluvu za dostačující náhradu nemajetkové újmy, a to i s přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Žalobu o náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí ve výši [částka] s příslušenstvím proto zamítl.

17. Soud I. stupně se dále zabýval nárokem žalobce na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku. Uvedl, že [advokátní komora] dne [datum] rozhodla z důvodu vedení [anonymizována dvě slova], resp. pravomocného odsouzení, o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. K samotnému vyškrtnutí došlo dne [datum], ke zrušení rozhodnutí o vyškrtnutí došlo dne [datum]. Ačkoliv byl žalobce fakticky ze seznamu advokátů vyškrtnut po dobu 65 dnů, dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobci náhrada ušlého zisku náleží již od samotného rozhodnutí České advokátní komory, neboť již od tohoto data byl žalobce nucen svou činnost utlumit, neměl možnost brát nové klienty a současně i po zrušení vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů musel svou advokátní praxi znovuobnovit, což sebou nese určitý čas a zajisté nebyl s to generovat příjmy v původní výši ihned ode dne následujícího po opětovném zapsání do seznamu advokátů. Soud I. stupně tak považoval za adekvátní přiznat žalobci náhradu ušlého zisku od [datum] do [datum], byť si byl vědom, že v období od [datum] do [datum] zajisté nějaké příjmy žalobce mít mohl, ovšem na druhou stranu po [datum] generoval zpočátku příjmy nižší.

18. Při výpočtu výše ušlého výdělku vyšel soud I. stupně nikoliv z výše ušlého příjmu, ale z výše skutečného zisku, tj. příjmu očištěného o výdaje. Dle daňového přiznání za rok [rok] dosáhl žalobce příjmů ve výši [částka], výdaje vykázal ve výši [částka]. [příjmení] výdělek žalobce tak činil [částka]. Tohoto výdělku dosáhl žalobce v období od [datum] do [datum] (do dne rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu advokátů), tj. za 351 dnů. Jeho čistý denní výdělek tak činil [částka]. Tuto částku soud I. stupně vynásobil 93 dny (od [datum] do [datum]) a výši ušlého výdělku vypočetl na částku [částka]. Dle soudu I. stupně na ušlém zisku z provozování advokátní praxe nemění ničeho ani to, že žalobce začal dne [datum] provozovat několik živností. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci zaplatila [částka], přiznal soud I. stupně žalobci na ušlém výdělku částku [částka]. Jinak žalobu o náhradu škody spočívající v ušlém výdělku ve výši [částka] s příslušenstvím zamítl.

19. Nakonec se soud I. stupně zabýval nárokem žalobce na náhradu nemajetkové újmy z nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova]. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpjn 206/2010, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. dále jen„ Stanovisko“. Soud I. stupně konstatoval, že [anonymizováno] ve vztahu k žalobci trvalo od [datum] do [datum], tj. 3 roky a 8 měsíců, a probíhalo na třech stupních soudní soustavy (soud I. stupně rozhodoval 4 x, odvolací soud 3 x a Nejvyšší soud 2 x). [anonymizováno] vykazovalo vyšší stupeň zejména procesní složitosti, kdy bylo třeba vypracovat tři znalecké posudky a následně znalce vyslýchat. Žalobce se na délce [anonymizováno] vyjma jedné žádosti o odročení hlavního líčení nepodílel. Postup soudů byl sice plynulý, pravomocně rozhodnuto však bylo až napočtvrté, což je nežádoucí a je třeba to přičíst k tíži žalované. V [anonymizována dvě slova] se zvýšený význam pro žalobce presumuje, v tomto případě se ale žalobce domáhá samostatně náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ([anonymizováno] stíháním), proto je třeba hodnotit hledisko významu [anonymizováno] standardně. Soud I. stupně určil základní částku odškodnění ve výši [částka], kterou snížil o 10 % z důvodu složitosti věci a o 15 % z důvodu stupňů soudní soustavy na výslednou částku [částka]. Ve zbývající části žalobu o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku [anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím zamítl.

20. Soud I. stupně nad rámec náhrady poskytnuté žalovanou přiznal žalobci částku [částka] ([částka] + [částka]) včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] (tj. ze součtu přisouzené částky a částky vyplacené žalovanou) od [datum] (po uplynutí lhůty 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované dne [datum]) do [datum] (kdy žalovaná žalobci částečně plnila), a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který je odůvodněn § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 15 odst. 2 OdpŠk.

21. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 2 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Uvedl, že nárok z nemajetkové újmy se na náklady právního zastoupení započítávají tarifní hodnotou sporu [částka] (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce se domáhal dvou nemajetkových nároků (2 x [částka]) a dvou majetkových nároků v součtu představující částku [částka] ([částka] + [částka]), celkem hodnota sporu činila [částka]. Žalobce byl úspěšný v obou nemajetkových nárocích, v nároku na obhajné ve výši [částka] a v nároku na náhradu ušlého zisku ve výši [částka], celkem tak úspěch žalobce činí [částka] a neúspěch [částka]. Úspěch žalobce činil 85,7 %, neúspěch 14,3 %. Z rozdílu neúspěchu a úspěchu vyplývá, že žalobci náleží 71,4 % účelně vynaložených nákladů. Účelně vynaložené náklady spočívají v 7 úkonech žalobce po [částka]: žaloba, částečné zpětvzetí, příprava k jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava k jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava k jednání, účast při jednání soudu dne [datum] a účast při vyhlášení rozsudku dne [datum], celkem [částka] Náklady jsou dále přestavovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Žalobci náleží 71,4 % z částky [částka], tj. [částka].

22. Rozsudek soudu I. stupně napadli včasným a přípustným odvoláním žalobce i žalovaná.

23. Žalobce napadl odvoláním výrok II. rozsudku soudu I. stupně s odůvodněním, že jeho dosavadní odškodnění žalovanou za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným [anonymizováno] stíháním ve výši [částka] je nepřiměřeně nízké vzhledem k tomu, že právní podstata předmětného případu byla velice jednoduchá, kdy navíc uvedený právní spor neměl vůbec zasahovat do [anonymizováno] práva. Žalobce poukázal na chybné rozhodování odvolacím [anonymizováno] soudem a jeho nesmyslné právní konstrukce, což vedlo k tomu, že žalobce byl 2 x pravomocně odsouzen. V důsledku toho byl žalobce vyloučen z ČAK, čelil rozvodovému [anonymizováno], musel předat všechny své právní spisy a klienty za 27 letou advokátní praxi jinému advokátovi, bylo mu poškozeno jeho dobré jméno. Žalobce uvedl, že může jen těžko dokazovat to, že po dobu několika let (cca 5,5 let), kdy probíhalo zcela nesmyslné [anonymizována dvě slova], spal pouze několik hodin denně s poslední myšlenkou, když usínal a s první myšlenkou když se probouzel na tuto kvazi [anonymizováno] kauzu a dopady, které to mělo na jeho profesní a soukromý život. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. zrušil.

24. Žalovaná napadla odvoláním výroky I. a III. rozsudku soudu I. stupně. Nesouhlasila se soudem I. stupně, že žalobci náleží náhrada ušlého zisku již od [datum], tedy od data vydání rozhodnutí o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů, když žalovaná vycházela z toho, že až od jeho právní moci dne [datum] působilo dané rozhodnutí právní následky. Žalovaná považovala závěry soudu I. stupně o nižších příjmech žalobce v době mezi rozhodnutím o vyškrtnutí ze seznamu advokátů a faktickým vyškrtnutím za neprokázané a spekulativní. Žalovaná dále namítala, že žalobce začal dne [datum] provozovat živnostenské podnikání, což dle soudu I. stupně nemělo vliv na závěr o ušlém zisku. Dle žalované jsou příjmy z živnostenského podnikání rovněž ziskem, které jako náhradní příjem snižovaly výši ucházejícího zisk za dobu, kdy žalobce nemohl vykonávat advokacii. Žalovaná též nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně o nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova] žalobce. Dle názoru žalované je nutné s ohledem na právní složitost a stupně soudní soustavy, ve kterých bylo rozhodováno, považovat délku [anonymizováno] za přiměřenou. Žalovaná uvedla, že ve věci nebyly zjištěny žádné ani dílčí průtahy a ze spisu vyplývá, že soudy ve věci postupovaly koncentrovaně a jednotlivé soudní úkony byly činěny v přiměřených procesních lhůtách. Žalovaná nesouhlasila se žalobcem, že se jednalo o triviální [anonymizováno] případ. Naopak poukázala na vývoj skutkového stavu v průběhu celého [anonymizována dvě slova], na což bylo třeba právně reagovat. Otázky, které musely soudy posoudit, tedy nebyly právně ani skutkově jednoduché. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá a rozhodl o nákladech [anonymizováno] v obou stupních.

25. Účastníci v dané věci souhlasili s tím, aby o odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Odvolací soud proto postupoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř. a o odvolání účastníků rozhodl, aniž by za tímto účelem nařizoval ústní jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne [datum].

26. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné. Nedůvodným naopak shledal odvolací soud odvolání žalobce.

27. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z kterých čerpal správná skutková zjištění o průběhu [anonymizováno] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], o předběžném uplatnění nároků žalobce u žalované dne [datum] a o zaplacení částky [částka] žalovanou žalobci dne [datum] ([částka] na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu, [částka] na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku žalobce a [částka] na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce) a o následcích v osobnostní sféře žalobce v důsledku [anonymizována dvě slova] (viz odst. 5. až 13. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Odvolací soud se tak se skutkovými závěry soudu I. stupně jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

28. Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně přiléhavým způsobem i po stránce právní (s výhradami uvedenými dále k nároku žalobce na náhradu ušlého výdělku), aplikuje přitom (převážně správně) příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb.

29. Žalobce svým odvoláním napadal zejména závěr soudu I. stupně o tom, že odškodnění za nemajetkovou újmu, která byla žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím (tj. usnesením o zahájení [anonymizována dvě slova]; srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [číslo] 1991), a které žalobci žalovaná poskytla ve výši [částka] spolu s písemnou omluvou, je přiměřené.

30. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené [anonymizováno] stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, posoudil správně podle § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31a odst. 2 OdpŠk a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ([spisová značka]), dle které soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní [anonymizováno] [role v řízení] osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Zároveň soud I. stupně provedl přesvědčivé srovnání s jinými případy, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují ([spisová značka]). Soud I. stupně správně stanovil délku [anonymizována dvě slova] (3 roky a 8 měsíců), přihlédl k povaze [anonymizováno] věci, když příhodně vyhodnotil, že [anonymizováno] žalobce, který je advokátem, pro podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] či zpronevěry, zpravidla vede ke společenskému odsouzení trestně stíhaného. Soud I. stupně zjevně vyšel z toho, že se jedná o notorietu, kterou není třeba prokazovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvýznamnějším kritériem, které má vliv na stanovení formy či výše zadostiučinění, jsou dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní [anonymizováno] [role v řízení] osoby.

31. Žalobce ve svém odvolání poukazuje na to, že byl v důsledku [anonymizována dvě slova]„ vyloučen z ČAK, čelil rozvodovému [anonymizováno], musel předat všechny své právní spisy a klienty za 27 letou advokátní praxi jinému advokátovi, bylo mu poškozeno jeho„ dobré jméno“ atd. atd.“, přesto soud I. stupně uzavřel, že žalobce neprokázal plně nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným [anonymizováno] stíháním ve vztahu negativního dopadu do jeho profesního a soukromého života, případně do [anonymizováno] žalobce.

32. Odvolací soud připomíná, že v civilním soudním [anonymizováno] je základní povinností účastníka tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost / § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Sporné civilní [anonymizováno] pak stojí na principu neúspěchu ve sporu toho účastníka, který nenaplní břemeno tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti. Soud I. stupně v souladu se zásadou předvídatelnosti soudního postupu a rozhodnutí vyzval při prvním jednání dne [datum] žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k tvrzeným zásahům do jeho práv, způsob zásahu a intenzitu. Za tím účelem stanovil žalobci lhůtu 30 dnů od doručení protokolu z jednání a zároveň žalobce poučil o následcích nevyhovění výzvě soudu. Protokol z jednání byl žalobci doručen dne [datum]. Žalobce reagoval na výzvu soudu I. stupně poslední den třicetidenní lhůty dne [datum] tak, že ohledně nemajetkové újmy je hlavním důkazem [anonymizováno] a rozvodový spis. Soud I. stupně provedl k návrhu žalobce důkaz oběma spisy a správně uzavřel, že z nich měl za prokázané pouze dopady do pracovní [anonymizováno] žalobce, kdy došlo k jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů na dobu cca 2 měsíců, a dopad do manželského vztahu žalobce, kdy manželka podala žalobu o rozvod manželství, kterou však po 10 měsících (po skončení [anonymizována dvě slova] žalobce) vzala zpět. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobce ohledně jiných tvrzených dopadů [anonymizována dvě slova] do jeho osobnostní [anonymizováno] (kromě obecných následků, jež provází každé [anonymizována dvě slova], jako je stres, nervozita, podrážděnost, nespavost, apod.), neunesl důkazní břemeno.

33. Odkaz žalobce na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1029/21, na výše uvedených závěrech ničeho nemění, neboť žalobce ani netvrdil konkrétní negativní následky způsobené mu v přípravné fázi [anonymizována dvě slova], tj. před vydáním usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] dne [datum].

34. Odvolací soud se proto zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že již poskytnuté plnění žalovanou ve výši [částka] a její písemná omluva žalobci je dostačujícím zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu, a to i s přihlédnutím k výši přiznaných odškodnění újmy jiným poškozeným ve srovnatelných věcech s věcí žalobce (viz odst. 24. až 28. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Zamítnutí žaloby na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce ve výši [částka] s příslušenstvím soudem I. stupně je tak správné.

35. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně o nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova], když ta dle jejího názoru odpovídala skutkové a právní složitosti věci, jakož i počtu stupňů soudní soustavy, v nichž byla věc řešena. Odvolací soud tyto námitky žalované nesdílí.

36. Soud I. stupně správně určil celkovou délku [anonymizována dvě slova] ve vztahu k žalobci /kritérium podle § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk/ v trvání 3 let a 8 měsíců, tj. od doručení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobci dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku dne [datum].

37. Soudu I. stupně nelze vytknout, jestliže k tíži státu přičetl tu skutečnost, že [anonymizováno] soud rozhodl věc žalobce až napočtvrté. Ačkoliv Nejvyšší soud nerušil rozsudky soudů nižších stupňů z důvodu nepřezkoumatelnosti, pro nerespektování závazného právního názoru či pro neznalost relevantní judikatury vyšších soudů, pak je třeba souhlasit se soudem I. stupně, že není žádoucí rušení odsuzujících rozsudků z důvodu, že posuzovaný skutek nevykazuje znaky konkrétního [anonymizována dvě slova]. V této věci totiž Nejvyšší soud zrušil první odsuzující rozsudek nižšího soudu z důvodu, že skutek, v kterém byl shledán [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, znaky [anonymizována dvě slova] nevykazuje, a druhý odsuzující rozsudek nižšího soudu zrušil z důvodu, že výrok o vině žalobce přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku je vadný, neboť nemůže obstát pro nedostatek naplnění znaku„ svěření cizí věci“ objektivní stránky [anonymizována dvě slova] zpronevěry. Vadné právní posouzení věci soudy nižších stupňů bylo navíc natolik zjevné, že o dovoláních žalobce rozhodl Nejvyšší soud ve lhůtě 1 měsíce od předložení věci tomuto soudu. Odvolací soud má proto shodně se soudem I. stupně za to, že délku posuzovaného [anonymizována dvě slova] je po zhodnocení veškerých kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. a) až e) OdpŠk třeba považovat za nepřiměřenou, a to právě již s ohledem na postup orgánů veřejné moci během [anonymizováno] /kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk/.

38. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk) vznikla žalobci nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani odvolací soud je (ve shodě se soudem I. stupně) neshledal.

39. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že při stanovení základní částky odškodnění v této věci lze vyjít z částky [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok [anonymizováno] (a z částky [částka] za každý měsíc [anonymizováno]). Základní částka odškodnění za [anonymizováno] v délce 3 let a 8 měsíců tak činí [částka], jak správně uvedl soud I. stupně. Soud I. stupně pak základní částku správně upravoval, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

40. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně v jeho závěru o vyšší složitosti věci /kritérium dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk/, a to zejména skutkové a právní (z pohledu práva občanského). Žalobci bylo kladeno za vinu, že dne [datum] uzavřel jako prodávající s poškozeným [příjmení] [jméno] [příjmení] jako kupujícím kupní smlouvu o prodeji hrobky na Vyšehradském hřbitově za částku [částka], přičemž nepravdivě poškozenému deklaroval, že je nejen nájemcem hrobového místa, ale i výlučným vlastníkem předmětu prodeje, ačkoli tuto hrobku již dříve prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. V [anonymizováno] bylo třeba zjistit neustále se měnící skutkové okolnosti případu v období let [rok] až [rok], zejména co bylo skutečnou vůlí smluvních stran kupní smlouvy ze dne [datum], zda tuto smlouvu podepsala i [jméno] [příjmení], jak se žalobce choval po uzavření kupní smlouvy, tedy zda se o hrobku staral či jinak zajímal, zda měl žalobce povědomí o tom, že vedle prodeje hrobového zařízení existuje oddělený režim pro hrobové místo, co vedlo žalobce k udělení souhlasu [jméno] [příjmení] k uložení ostatků jeho manželky do hrobky, zda se žalobce mohl domnívat, že je při podpisu kupní smlouvy dne [datum] vlastníkem hrobky, apod. Za tím účelem byly provedeny listinné důkazy, výslechy svědků, které byly hodnoceny i v souvislosti s výpovědí žalobce, byly též vypracovány dva znalecké posudky (z oboru ekonomika a kriminalistika). Po právní stránce bylo třeba posoudit platnost kupní smlouvy ze dne [datum], oprávnění žalobce ponechat si původní kupní cenu zaplacenou mu manžely [příjmení], otázku případného vydržení vlastnictví hrobky manžely [příjmení], a nakonec vysvětlit, zda v žalobním návrhu označený skutek je či není [anonymizováno] činem. Odvolací soud má s ohledem na uvedené skutečnosti na rozdíl od soudu I. stupně za to, že základní částku odškodnění je třeba z důvodu vyšší skutkové složitosti snížit o 20 % a z důvodu právní složitosti snížit o 5 %. Procesní složitost hodnotí odvolací soud jako běžnou.

41. Soud I. stupně vyšel z obecně správného předpokladu, že víceinstančnost rozhodování soudů je z pohledu úvah o výši odškodnění okolností zásadní a v rámci kritéria složitosti [anonymizováno] samostatně hodnotitelnou. Je totiž třeba přihlédnout k tomu, že s rostoucím počtem soudních instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka [anonymizováno]. V této věci však odvolací soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody ke snížení základní částky odškodnění z důvodu opakovaného projednávání věci na třech stupních soudní soustavy, neboť tato skutečnosti se naopak projevila v závěru soudu I. stupně i soudu odvolacího o nepřiměřené délce [anonymizováno].

42. Je správný závěr soudu I. stupně o tom, že žalobce se na celkové délce [anonymizováno] nepodílel /kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk/, jakož i o tom, že v posuzované věci nelze z důvodu, že bylo rozhodováno i o dalším nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, přihlížet k jinak presumovanému zvýšenému významu [anonymizována dvě slova] pro žalobce /kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk/; srov. [spisová značka].

43. Soud I. stupně proto rozhodl o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce [anonymizováno] věcně správně, když uložil žalované povinnost zaplatit žalobci odškodnění ve výši [částka] ([částka] mínus 25 %) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a ve zbývající části žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.

44. Odvolací soud však shledal důvodným odvolání žalované proti části výroku ad I. rozsudku soudu I. stupně, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím.

45. Podle § 28 OdpŠk způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

46. Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely.

47. Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 116/1998 Sb. nelze-li průměrný výdělek určit podle odstavce 1, vychází se při jeho určení z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání.

48. Žalobce se domáhal ušlého zisku z jeho jediného příjmu, kterým je výkon advokacie, za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], když vyšel ze svého daňového přiznání za rok 2018, v kterém vykázal příjem ve výši [částka]. Tento příjem považoval za 75 % příjmu v daném roce, 100 % by dle žalobce byla částka [částka], rozdíl činí [částka].

49. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že [advokátní komora] dne [datum] rozhodla z důvodu odsouzení žalobce rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů s účinností od [datum]. Toto rozhodnutí bylo zrušeno dne [datum] z důvodu zrušení odsuzujících rozsudků Nejvyšším soudem.

50. Z uvedeného vyplývá, že žalobce nemohl vykonávat advokacii v příčinné souvislosti s vydáním odsuzujících rozsudků, které byly následně zrušeny Nejvyšším soudem, v období od [datum] do [datum]. Při prvním jednání soudu I. stupně dne [datum] byl žalobce soudem vyzván postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení k nároku na náhradu škody v podobě ztráty na výdělku tak, že uvede, jaké konkrétní výdělečné příležitosti a s jakou výší příjmu byly zmařeny a při pravidelném běhu událostí by nastaly (tj. že očekávaný příjem, k jehož dosažení byly vytvořeny reálné podmínky, by se skutečně dostavil, pokud by žalobce nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů), a aby ke svým tvrzení označil důkazy. Za tím účelem stanovil žalobci lhůtu 30 dnů od doručení protokolu z jednání a zároveň žalobce poučil o následcích nevyhovění výzvě soudu. Protokol z jednání byl žalobci doručen dne [datum]. Žalobce reagoval na výzvu soudu I. stupně poslední den třicetidenní lhůty dne [datum] tak, že od [datum] již nemohl nabírat nové klienty, že nemůže uvést, jaké konkrétní výdělečné příležitosti byly zmařeny, proto odkázal na výpočet ztráty na výdělku, jak jej popsal v žalobě. Tvrzení žalobce, že advokacii přestal vykonávat již od [datum], kdy bylo [advokátní komora] rozhodnuto o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů, nebylo v [anonymizováno] prokázáno. Žalobci proto náleží náhrada ušlého zisku pouze za období od [datum] do [datum], nikoliv již od [datum], jak uzavřel soud I. stupně.

51. Odvolací soud konstatuje, že ušlý zisk je ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - nebýt škodné události - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. stanovisko Nejvyššího soudu [anonymizováno] Cpj [číslo], publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud I. stupně proto žalobce správně vyzval, aby doplnil skutková tvrzení o tom, jakého příjmu by dosáhl, pokud by nebyl v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí vyškrtnut ze seznamu advokátů. Jestliže žalobce svá tvrzení dle výzvy soudu I. stupně nedoplnil, nezbylo soudu I. stupně (a tedy i soudu odvolacímu) než vyjít z posledního známého zisku žalobce, který je obsažen v jeho daňovém přiznání za rok [rok]. V roce [rok] vykázal žalobce zisk z výkonu advokacie ve výši [částka] (rozdíl mezi příjmy ve výši [částka] a výdaji ve výši [částka]), tj. [částka] za den. Žalobci ušel zisk v období od [datum] do [datum], tj. za 65 dní ve výši [částka]. Žalovaná žalobci zaplatila na náhradu ušlého zisku částku [částka], tedy částku vyšší. Rozhodnutí soudu I. stupně, který žalobci přiznal na náhradu škody spočívající v ušlém zisku nad rámec žalovanou poskytnutého plnění další částku [částka], proto není správné.

52. Odvolací soud s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. částečně tak, že zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení; jinak jej v tomto výroku a ve výroku II. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

53. O nákladech [anonymizováno] před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle zásady úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem [anonymizováno] bylo celkem 5 samostatných nároků v tarifní hodnotě [částka]. Žalobce byl ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok], zcela úspěšný s oběma nároky na náhradu nemajetkové újmy v tarifní hodnotě 2 x [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. nároky na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce [anonymizováno] a za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl též zcela úspěšný s nárokem na náhradu škody v tarifní hodnotě [částka] podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu, když žalovaná žalobci uvedenou částku v plném rozsahu po podání žaloby, jakož i po uplynutí lhůty 6 měsíců ve smyslu § 15 odst. 1 OdpŠk, uhradila. Návrh na náhradu uvedené škody vzal žalobce pro chování žalované zpět (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Částečně úspěšný byl žalobce s nárokem na náhradu škody v tarifní hodnotě [částka] podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu spočívající v ušlém výdělku, kterou také žalovaná žalobci uhradila až po podání žaloby a žalobce vzal žalobu v rozsahu žalovanou poskytnutého plnění zpět (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Zcela neúspěšný byl naopak žalobce se svým nárokem na náhradu škody v tarifní hodnotě [částka] podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu spočívající v části nevráceného soudního poplatku ve správním [anonymizováno], kdy [anonymizováno] o tomto návrhu bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Neúspěšný byl nakonec i ohledně požadavku na náhradu ušlého výdělku v tarifní hodnotě [částka]. Úspěch žalobce tak činí 70 % (nároky v tarifní hodnotě [částka]), neúspěch 30 % (nároky v tarifní hodnotě [částka]), žalobce byl v [anonymizováno] převážně úspěšný v rozsahu 40 % (70 % - 30 %).

54. Žalobci vznikly v [anonymizováno] před soudy obou stupňů náklady odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] (žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], jeho část ve výši [částka] mu však byla vrácena) a paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za 11 účelně vynaložených úkonů po [částka], a to za podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], písemné podání k výzvě soudu ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], písemné podání k výzvě soudu ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku, za odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum] a za vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], vše podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a f) vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem [částka], jejichž 40 %, tj. [částka], odvolací soud uložil zaplatit neúspěšné žalované.

55. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž odvolacímu soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.