95 C 54/2025 - 63

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] fakticky bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 191 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 23 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 33 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 250 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobci domáhají po žalované zaplacení částky 134 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 092,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované [Jméno advokátky], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali po žalované zaplacení částky 191 000 Kč s příslušenstvím, přičemž po sdělení předběžného názoru soudu vzali žalobu zpět co do částky 23 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaná porušila svou povinnost ze směnné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] (dále také jen „smlouva“), když nezajistila ve lhůtě dvou měsíců od uzavření smlouvy výmaz zástavních práv váznoucích na směňovaných bytových jednotkách č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] vymezených v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsaných u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jen „předmětné bytové jednotky“ či „byt č. [hodnota] a byt č. [hodnota]“). Předmětné bytové jednotky žalovaná směnila za bytovou jednotku č. [Anonymizováno], vymezenou v budově č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], jejímiž původními vlastníky byli žalobci (dále jen „byt č. [hodnota]“). Ačkoli lhůta k výmazu zástavních práv uplynula dne [datum], k výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] došlo až ke dni [datum] (tj. prodlení 23 dní) a zástavní právo k bytu č. [hodnota] bylo vymazáno až ke dni [datum] (prodlení 168 dní). Pro případ, kdy žalovaná nezajistí výmaz zástavních práv ve stanovené lhůtě, si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Proto žalobci vyzvali žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky 191 000 Kč (191 dní x 1 000 Kč), avšak žalovaná na žalovanou částku nezaplatila ničeho.

2. V průběhu řízení žalobci doplnili svou argumentaci tak, že pokud by banka žalované neumožnila převést obě zástavní práva na byt č. [hodnota], nestala by se utvrzená smluvní povinnost nesplnitelnou, neboť žalovaná by měla případně možnost splnit svou povinnost s využitím jiné banky, případně učinit jiné kroky ke splnění povinnosti. Dále doplnili, že skutečnost uzavření zástavní smlouvy žalovanou dne [datum] je irelevantní, jelikož zástavní právo k nemovité věci vzniká až zápisem do katastru nemovitostí. Jde-li o výklad ustanovení o smluvní pokutě, uvedli, že je třeba vykládat jej podle jeho skutečného účelu, jímž byl jednoznačně zájem žalobců, aby směňované nemovitosti nebyly zatíženy zástavním právem. Okamžikem splnění povinnosti žalované je tak bezpochyby den výmazu zástavních práv. Dále se vyjádřili k funkci smluvní pokuty v daném případě, která měla být sankční, motivační i paušalizační. Nesplnění povinnosti žalované ve stanovené lhůtě je omezilo v možnosti nabídnout byt č. [hodnota] k prodeji, neboť plánovaná změna prohlášení vlastníka nebyla natolik zásadní jako právě existence zástavního práva, jež bylo způsobilé odradit potenciální zájemce od koupě bytu. Svůj nemovitý majetek se rozhodli prodat zejména s ohledem na realizovanou rekonstrukci nemovitosti v [adresa], s níž započali v [datum]. Financovali ji jak ze svých prostředků, tak z prostředků třetích osob, přičemž po směně předmětných bytových jednotek se chtěli svobodně rozhodnout, jaký z bytů prodají, případně zda prodají oba. Bylo proto nezbytné, aby byty byly prosty zástavních práv. Smluvní pokuta měla bezpochyby i motivační charakter, tj. měla žalovanou přimět k tomu, aby svou povinnost splnila způsobem, který je nebude zatěžovat. Přesto byli žalobci nuceni vynakládat značné úsilí, aby byla zástavní práva vymazána, což také svědčí o jejich zájmu na výmazu zástavních práv. Z toho důvodu požadují i kompenzaci za promarněný čas a úsilí. Prostředky, které by získali prodejem bytu, kromě toho mohli dále investovat, když např. uložením částky 4 310 000 Kč (tržní hodnota bytu) na spořicí účet u banky ke dni [datum] by získali ke dni [datum] částku 125 176 Kč. V důsledku jednání žalované se však jejich majetek nenavýšil, čímž jim vznikla škoda, kterou by jim měla žalovaná nahradit. Pokud jde o vymáhání smluvní pokuty, žalobci k němu nejprve nepřistoupili, neboť nechtěli narušovat původně přátelské vztahy. [jméno FO] (manžel žalované) byl ovšem s povinností uhradit smluvní pokutu seznámen již na schůzce dne [datum]. S ohledem na uvedené okolnosti, zejména pak zájem žalobců chráněný smluvní pokutou, žalobci uzavřeli, že smluvní pokutu nelze shledat nepřiměřenou.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a na svou obranu předně uvedla, že žalobci vykládají ustanovení o smluvní pokutě v rozporu s jeho textem, neboť z ujednání neplyne povinnost zajistit výmaz zástavních práv k předmětným nemovitostem, nýbrž závazek převést zástavní práva na byt č. [hodnota]. Smluvní strany tak evidentně počítaly s tím, že byt č. [hodnota] má mít stejnou hodnotu jako byty č. [hodnota] a č. [hodnota] dohromady, tedy že hodnota bytu č. [hodnota] postačí jako zástava pro oba zajišťované úvěry v celkové výši 12 810 000 Kč. Pokud jde o výmaz zástavního práva váznoucího na bytu č. [hodnota], žalovaná svou povinnost splnila ihned s uzavřením smlouvy, neboť téhož dne byla uzavřena zástavní smlouva, na jejímž základě bylo zřízeno zástavní právo k bytu č. [hodnota] zajišťující pohledávku ve výši 10 500 000 Kč s příslušenstvím. Zástavní právo bylo zapsáno s účinností k [datum] a byl také uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru, jímž se měnil předmět zajištění z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota]. To, že k výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] došlo až ke dni [datum], bylo mimo kontrolu žalované, neboť to zajišťovala v celém rozsahu banka. Pokud jde o zástavní právo k bytu č. [hodnota], bránila se žalovaná nejprve tím, že se posléze zjistilo, že hodnota bytu č. [hodnota] nepostačuje k zajištění obou úvěrů, tj. podmínka vyplývající ze směnné smlouvy se stala nesplnitelnou. Proto se účastníci následně dohodli, že žalovaná převede zástavní právo váznoucí na bytu č. [hodnota] na jinou nemovitost, a to pozemky: parc.č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], parc.č. [Anonymizováno] a parc.č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Ujednání o smluvní pokutě by dle jejího názoru mohlo být vnímáno dokonce jako neplatné, neboť nesplnitelnost byla dána již od počátku. Ke znění smlouvy žalovaná podotkla, že ji připravili právníci žalobkyně b., jež pracovala v oblasti zprostředkování hypotečních úvěrů a pojištění. Žalovaná smlouvu ani podrobně nečetla, neboť měla k žalobkyni důvěru. Ostatně mezi smluvními stranami byl od počátku vztah důvěry, neboť se jednalo o sousedy a zároveň přátele. Snaha o výmaz zástavních práv byla spíše společným úsilím všech zúčastněných, přičemž žalobci žalovanou nikdy neurgovali. Ohledně zájmu žalobců na převodu zástavních práv ve stanovené lhůtě dále uvedla, že žalobci měli zájem prodat pouze byt č. [hodnota], a to až po změně prohlášení vlastníka, dle níž měla být převedena sklepní kóje a právo užívat parkovací stání z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota]. Byt č. [hodnota] vlastní žalobci dodnes. Vzhledem ke všem tvrzeným okolnostem má žalovaná za to, že smluvní povinnost neporušila, a žaloba by tak měla být zamítnuta. Případně navrhla soudu moderovat smluvní pokutu s ohledem na konkrétní okolnosti a s přihlédnutím k zjištěné funkci smluvní pokuty. Pakliže bylo zájmem žalobců, aby poskytla bance veškerou součinnost k převodu zástavních práv, nebyl tento jejich zájem jakkoli narušen. Sami žalobci žalované potvrzovali, že na výmaz zástavního práva k bytu č. [hodnota] nespěchají. Upozornila také na skutečnost, že žalobci uplatnili nárok po téměř třech letech od okamžiku, kdy mělo nastat její prodlení, přičemž dosud smluvní pokutu nijak nežádali, a nedali ani najevo, že by pozdějším výmazem zástavních práv nějak trpěli. Žalobu tak považuje za účelovou a domnívá se, že má sloužit jako nástroj obstrukce či nátlaku při řešení osobních sporů účastníků, a to konkrétně sporu žalobců s novými vlastníky bytu č. [hodnota] – manželi [jméno FO]. Žalobu proto považuje za nepoctivé a zneužívající uplatňování práva, které by nemělo požívat právní ochrany.

4. V průběhu řízení pak žalovaná zčásti pozměnila svou původní argumentaci, když nově uvedla, že smluvní strany již od počátku nemínily převést obě zástavní práva na jednotku č. [hodnota], neboť zástavní právo váznoucí na jednotce č. [hodnota] mělo být převedeno na nemovitosti v k.ú. [adresa]. Tato skutečnost byla známa všem účastníkům ještě před uzavřením smlouvy. Dle dodatku k úvěrové smlouvě ze dne [datum] mělo dojít k převodu zástavního práva z jednotky č. [hodnota] právě na nemovitosti v k.ú. [adresa]. Společně s tímto dodatkem měla být původně podepsána také zástavní smlouva, avšak z důvodů na straně banky k tomu nedošlo, přičemž banka poskytla zástavní smlouvu k podpisu až v [datum]. V [datum] pak došlo k dalšímu pochybení banky, která žalované předala zástavní smlouvu bez svého podpisu, a proto katastrální úřad odmítl zástavní právo zapsat. Zástavní právo k nemovitostem v k.ú. [adresa] se tak podařilo zapsat až s účinností vkladu k [datum]. Ujednání o stanovení povinnosti převést zástavní práva na byt č. [hodnota] tak považuje za materiálně nesplnitelné a zmatečné, pročež by k němu nemělo být přihlíženo. Kromě toho žalovaná vynakládala úsilí k tomu, aby došlo k převodu zástavních práv na jiné nemovitosti, a dokonce i opakovaně urgovala banku. Pokud jde o funkci smluvní pokuty, uvedla, že je třeba nejprve zkoumat zájem, který měl být pokutou chráněn. Tím měl být zájem žalobců na tom, aby na nově nabytých nemovitostech nevázlo zástavní právo zajišťující cizí dluh, avšak žalované není jasný zájem žalobců na převodu zástavního práva právě ve lhůtě dvou měsíců. Poukázala zejména na to, že ke změně prohlášení vlastníka, které mělo být podmínkou prodeje bytu č. [hodnota], došlo až v létě roku[Anonymizováno][Anonymizováno]. K prodeji bytu žalobci přistoupili právě až po změně prohlášení vlastníka. Žalovaná je tak přesvědčena, že nedošlo k porušení zájmů žalobců, ani ke vzniku žádné škody.

5. Na jednání dne [datum] účastníci řízení učinili nesporným, že dne [datum] podepsali směnnou smlouvu, na základě níž došlo ke směně bytové jednotky žalobců č. [Anonymizováno] za 2 bytové jednotky žalované, a to č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]. Byt č. [hodnota] byl ke dni uzavření smlouvy zatížen zástavním právem zřízeným ve prospěch [právnická osoba] z úvěru č. [Anonymizováno], poskytnutého na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum], a byt č. [hodnota] byl ke dni uzavření smlouvy zatížen zástavním právem zřízeným k zajištění pohledávky [právnická osoba] z úvěru č. [Anonymizováno], poskytnutého na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum]. K výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] došlo ke dni [datum], k výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] pak ke dni [datum]. Tato nesporná tvrzení účastníků vzal soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), za svá skutková zjištění.

6. Z provedených listinných důkazů pak soud zjistil následující skutečnosti:

7. Ve směnné smlouvě si účastníci ujednali, že bytová jednotka původně ve vlastnictví žalobců má pro účely směny stejnou hodnotu jako bytové jednotky původně vlastněné žalovanou. Dále se zde žalovaná zavázala, že obě zástavní práva převede na byt č. [hodnota], a to nejpozději do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy. Pro případ nesplnění této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení (zjištěno ze směnné smlouvy ze dne [datum]).

8. Dne [datum] byla pro účely úvěrového řízení stanovena odhadní tržní hodnota bytu č. [hodnota] ve výši 13 800 000 Kč (zjištěno z odhadu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně příloh). Odhad zajišťovali účastníci řízení ve vzájemné součinnosti (zjištěno z e-mailů žalobkyně z [datum], [datum] a [datum]). Žádost o změnu zástavy z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota] podala žalovaná bance dne [datum] (zjištěno z žádosti o změnu předmětu zajištění z [datum]). Dne [datum] informoval manžel žalované žalobce a., že „akce kulový blesk“ byla schválena od banky, a dále dodal, že teď musí ještě souběžně „potlačit“ sklep a garáž, aby to nezdrželo prodej. Žalobce na to reagoval slovy „přesně tak“ (zjištěno z komunikace [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce prostřednictvím aplikace Signal z [datum]).

9. Dne [datum] podepsali účastníci řízení, manžel žalované a zástupce [právnická osoba]. zástavní smlouvu, na základě které byla k zajištění dluhu žalované ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] poskytnuta zástava v podobě bytu č. [hodnota] (zjištěno ze zástavní smlouvy k nemovitosti [Anonymizováno] ze dne [datum]). Téhož dne uzavřeli manželé [jméno FO] s [právnická osoba] dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], který měnil předmět zajištění z jednotky č. [hodnota] na jednotku č. [hodnota]. Původního zástavního práva k jednotce č. [hodnota] se banka zavázala vzdát formou prohlášení o vzdání se zástavního práva (zjištěno z dodatku č. [hodnota] reg. č. [Anonymizováno] ke smlouvě o poskytnutí hypoteční úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně b. žalovanou informovala, že banka by měla po zápisu zástavního práva k bytu č. [hodnota] vyvázat původní zástavu k bytu č. [hodnota] automaticky (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalobkyní b. a žalovanou ze dne [datum]). Vklad zástavního práva do katastru nemovitostí k jednotce č. [hodnota] byl proveden dne [datum] s účinky zápisu k [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu [datum] pro LV [Anonymizováno]). Dne [datum] se žalovaná informovala u banky o způsobu provedení výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] s tím, že předpokládala, že banka provede výmaz automaticky. Uvedla, že by chtěla mít záležitost co nejdříve vyřízenou (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalovanou a bankou v období [datum] až [datum]). Dne [datum] pak banku urgovala, aby záležitost ohledně výmazu zástavního práva urychleně vyřešila (zjištěno ze zprávy bance ze dne [datum]). Žalobkyně b. žalovanou dne [datum] informovala, že v katastru nemovitostí zatím bohužel není žádná změna, a proto se s žalovanou domluvily, že žalobkyně vše zkontroluje v hypoteční zóně žalované (zjištěno z sms komunikace mezi žalobkyní b. a žalovanou z [datum]). Banka se vzdala zástavního práva váznoucího na bytu č. [hodnota] ke dni [datum] (zjištěno z prohlášení o vzdání se zástavního práva ze dne [datum] a oznámení o vzdání se zástavního práva ze dne [datum]).

10. Dne [datum] podepsali manželé [jméno FO] a zástupce [právnická osoba] dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] č. [Anonymizováno], který měnil předmět zajištění z jednotky č. [hodnota] na pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], dále jen „nemovitosti v k.ú. [adresa]“, (zjištěno z dodatku č. [hodnota], reg. č. [Anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] podepsali manželé [jméno FO] a zástupce [právnická osoba] zástavní smlouvu, na jejímž základě byla k zajištění dluhu žalované ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] poskytnuta zástava v podobě nemovitostí v k. ú. [adresa] (zjištěno ze zástavní smlouvy k nemovitosti reg. č. [Anonymizováno] ze dne [datum]). V [datum] manžel žalované reklamoval postup banky, jejíž pracovnice zapomněla podepsat kopii zástavní smlouvy pro katastrální úřad, v důsledku čehož nebylo vyhověno návrhu na vklad zástavního práva ze dne [datum]. Za to se banka omluvila a zároveň uvedla, že dne [datum] bylo možné kromě dodatku k úvěru č. [Anonymizováno], která byla k tomuto dni již připravena k podpisu (zjištěno z e-mailové reklamace [tituly před jménem] [jméno FO] včetně odpovědi banky). Ke vkladu zástavního práva k nemovitostem v k.ú. [adresa] nakonec došlo dne [datum] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], a to s právními účinky k [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] ohledně LV č. [hodnota], katastrální území [adresa]). Dne [datum] žalovaná žádala o radu žalobkyni ohledně výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota] (zjištěno z sms komunikace mezi žalobkyní b. a žalovanou ze [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Dne [datum] žalobkyně b. poděkovala žalované za kroky vedoucí k výmazu zástavního práva k bytu č. [hodnota], na což žalovaná reagovala slovy: „Hurá, spadl kámen ze srdce.“ Téhož dne žalobkyně b. informovala žalovanou, že došlo k prodeji bytu č. [hodnota] (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalobkyní b. a žalovanou ze dne [datum]).

11. Bytová jednotka č. [Anonymizováno] byla ke dni [datum] stále ve vlastnictví žalobců (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] k LV č. [hodnota]).

12. V [datum] řešili žalobce a. a manžel žalované změnu prohlášení vlastníka, na kterou již spěchali (zjištěno z komunikace mezi panem [jméno FO] a žalobcem ze [datum]). Dne [datum] vyslovili účastníci řízení souhlas se změnou v prohlášení vlastníka tak, že sklep a výlučné právo užívání parkovacího stání budou převedeny z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota]; banka vyslovila s plánovanou změnou prohlášení vlastníka souhlas dne [datum] (zjištěno ze souhlasu se změnou v prohlášení vlastníka ze dne [datum] včetně souhlasu banky). Zápis o změně prohlášení vlastníka byl proveden v katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu [datum] pro LV [Anonymizováno]).

13. Dne [datum] podali manželé [jméno FO] žalobu o zaplacení částky 9 490 000 Kč s přísl. proti manželům [jméno FO] (zde žalobci), a to s odůvodněním, že z důvodu podstatných vad odstoupili od kupní smlouvy uzavřené dne [datum], jejímž předmětem byl byt č. [hodnota] (zjištěno z žaloby ze dne [datum] projednávané v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]).

14. Dne [datum] podepsala žalobkyně b. (vydlužitel) a paní [jméno FO] (zapůjčitel) smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 1 500 000 Kč za účelem rekonstrukce domu v [adresa] realizované žalobci; finanční prostředky žalobkyně obdržela již v [datum] (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a výpisu z účtu ohledně plateb ve výši 1,5 milionu korun, faktury č. [Anonymizováno] ze dne [datum]).

15. Dne [datum] proběhla schůzka žalobců s manželem žalované (zjištěno z komunikace žalobců s advokátní kanceláří od [datum] do [datum]). V období [datum] spolu jednali právní zástupce žalobců a právní zástupce manželů [jméno FO] ohledně sporu s manželi [jméno FO] (zjištěno z komunikace mezi právním zástupcem žalobců a [tituly před jménem] [jméno FO] za období [datum] a e-mailu právního zástupce žalobců panu [jméno FO] z [datum]). Dne [datum] právní zástupce žalobců informoval právního zástupce manželů [jméno FO], že by kromě sporu s [jméno FO] rádi vyřešili také záležitost týkající se smluvní pokuty, kterou vyčíslili v částce 191 000 Kč; pokud by byl nalezen smír ve sporu s manželi [jméno FO], od vymáhání smluvní pokuty by patrně ustoupili (zjištěno z e-mailu právní zástupce žalobců [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]). Žalobci dne [datum] odeslali žalované výzvu k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzvy k zaplacení-předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku).

16. Z informací o průběhu řízení č. [č. účtu] a č. [č. účtu], výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu [datum] pro LV [Anonymizováno], e-mailové komunikace mezi panem [jméno FO] a bankou v období [datum] až [datum], žádosti o souhlas se stavebními úpravami ze dne [datum], e-mailu pana [jméno FO] žalobkyni ze dne [datum] a zprávy žalované z [datum] nezjistil soud žádné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí věci.

17. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl i tvrzením uvedeným účastníky řízení. Pravost ani správnost jednotlivých listinných důkazů nebyla účastníky nikterak zpochybněna, a ani v průběhu řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o pravosti či správnosti provedených důkazů. Další důkazy (komunikace žalobkyně s paní [jméno FO], dopis právního zástupce žalobců právnímu zástupci žalované z [datum], faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum], smlouva o dílo č. [hodnota], výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a výslech [tituly před jménem] [jméno FO]) soud již neprováděl, neboť na základě shora uvedených listinných důkazů zjistil skutkový stav, jenž mu poskytl dostatečný podklad pro rozhodnutí věci. Pokud jde o výslechy svědků, jimiž mělo být zejména prokázáno, zda (ne)byla na schůzce manžela žalované s právním zástupcem žalobců v [datum] projednávána také smluvní pokuta, soud je shledal rovněž nadbytečnými. Již z provedených listinných důkazů (zejm. e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků) jednoznačně vyplynulo, že o smluvní pokutě začali žalobci jednat až v [datum], když dříve byl v rámci mimosoudních jednání účastníků řešen pouze spor s manželi [jméno FO]. Kromě toho se této schůzky neúčastnila žalovaná, nýbrž její manžel, jehož se však povinnost k úhradě smluvní pokuty netýká.

18. Soudem zjištěný skutkový stav je následující:

19. Dne [datum] uzavřeli účastníci řízení směnnou smlouvu, na základě které došlo ke směně dvou bytů žalované (č. [hodnota] a č. [hodnota]) za byt žalobců č. [hodnota]. Žalovaná se zavázala, že ve lhůtě 2 měsíců od podpisu smlouvy převede zástavní práva váznoucí na bytech č. [hodnota] a [hodnota] na byt č. [hodnota], a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč/den prodlení. Zástavní právo k bytu č. [hodnota] bylo vymazáno dne [datum] a k bytu č. [hodnota] dne [datum]. Účastníci řízení byli přáteli, kteří společně řešili výmaz zástavních práv, jakož i další záležitosti související se směnou bytů. Žalobci měli v plánu prodat byt č. [hodnota], a to po výmazu zástavního práva váznoucího na tomto bytu, jakož i po změně prohlášení vlastníka, kterým bylo příslušenství tohoto bytu v podobě sklepa a výlučného užívání parkovacího stání převedeno na byt č. [hodnota]. Ke změně prohlášení vlastníka došlo v [datum], bezprostředně poté žalobci uzavřeli kupní smlouvu o prodeji bytu č. [hodnota] s manžely [jméno FO]. Žalobci žalovanou nikterak neurgovali, aby činila kroky vedoucí k výmazu zástavních práv, avšak situaci společně řešili a měli zájem na tom, aby k výmazu zástavních práv došlo. V té době žalobci rekonstruovali nemovitost v [adresa], přičemž finanční prostředky na rekonstrukci měli v plánu získat mj. prodejem bytu č. [hodnota]. Smluvní pokutu začali žalobci vymáhat až poté, co došlo k zahájení soudního řízení ohledně sporu žalobců s kupujícími bytu č. [hodnota]. Žalobcům nevznikla v důsledku pozdějšího výmazu zástavních práv žádná škoda.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Co do částky 23 000 Kč s příslušenstvím soud řízení podle § 96 odst. 1-3 o.s.ř. zastavil, neboť žalobci vzali v této části žalobu zpět a žalovaná se zpětvzetím vyslovila souhlas (výrok I.).

22. Dle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (…). Dle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

23. Vzhledem k neshodám účastníků řízení ohledně výkladu ujednání o smluvní pokutě se soud nejprve zabýval obsahem tohoto smluvního ustanovení. Pokud jde o prvotní argumentaci žalované, dle které nebyla povinna zajistit výmaz zástavních práv, nýbrž převést obě zástavní práva na byt č. [hodnota], shledal ji soud nedůvodnou. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 o. z. se to, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Soud v posuzovaném případě nepochybuje o tom, že úmyslem stran bylo docílit toho, aby v ujednané lhůtě byly směňované byty č. [hodnota] a [hodnota] prosty zástavních práv. Ustanovení nelze vyložit tak, že by snad žalovaná své povinnosti nedostála, pokud by zástavní práva převedla na jinou nemovitost než na byt č. [hodnota]. Nepochybným zájmem žalobců bylo, aby na nemovitostech nevázly právní vady, přičemž bylo zcela nerozhodné, jaké jiné nemovitosti žalovaná použije jako zástavu. Není proto podstatné, na jaké nemovité věci měla žalovaná zástavní práva převést, a tedy ani na které je skutečně převedla. Povinnost žalované tak jistě nebyla nesplnitelná. Pro úplnost však soud uvádí, že povinnost by se nestala nesplnitelnou ani tehdy, kdyby mělo jít o převod zástavních práv výlučně na byt č. [hodnota]. I v tomto případě by povinnost byla objektivně splnitelná, jelikož v případě nedostatečné hodnoty bytu č. [hodnota] by byla situace objektivně řešitelná např. umořením části dluhu, čímž by se snížila potřeba zajištění. Stejně tak nelze žalované přisvědčit, že by svou povinnost splnila již tím, že podepsala zástavní smlouvu a dodatek ke smlouvě o hypotečním úvěru, jimiž se měnil předmět zajištění z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota]. Závazek žalované krytý smluvní pokutou totiž nebyl koncipován tak, že by měla pouze poskytnout součinnost bance za účelem výmazu zástavních práv, ale zavázala se zástavní práva převést na jinou nemovitost. K tomu, aby došlo k převodu zástavního práva z jedné věci na druhou, je mj. nutné, aby původní zástavní právo zaniklo. Podpis zástavní smlouvy a dodatku k úvěrové smlouvě ohledně změny předmětu zajištění byl pouze prvním krokem ke splnění smluvní povinnosti. Soud má za to, že žalovaná si své povinnosti zajistit výmaz zástavních práv musela být vědoma, když byla v této věci aktivní, činila veškeré kroky nutné k výmazu, a dokonce urgovala banku, aby učinila prohlášení o vzdání se zástavního práva. Podle § 556 odst. 2 se při výkladu právního jednání přihlédne mj. k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Z komunikace účastníků a jednání žalované lze dle názoru soudu dovodit, že žalovaná byla povinna zajistit i výmaz zástavních práv. Ostatně sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že ze smlouvy lze dovodit, že zájmem žalobců bylo, aby na jejich nově nabytých nemovitostech nevázlo zástavní právo zajišťující cizí dluh. Vzhledem k tomu, že zástavní práva váznoucí na bytech č. [hodnota] a č. [hodnota] nebyla vymazána ve lhůtě dvou měsíců od podpisu smlouvy (tj. do [datum]), dospěl soud k závěru, že žalovaná povinnost krytou smluvní pokutou porušila.

24. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalovaná by porušila svou povinnost i tehdy, pokud by byl za okamžik splnění povinnosti považován již vklad zástavních práv k novým zástavám do katastru nemovitostí, tj. nikoli až okamžik zániku původních zástavních práv. Vklad zástavního práva zajišťujícího dluh z hypotečního úvěru, jenž byl původně zajištěn bytem č. [hodnota], byl totiž proveden až dne [datum] s právními účinky k [datum].

25. Poté, co soud dospěl k závěru, že žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, přistoupil k posouzení předpokladů pro moderaci smluvní pokuty, neboť žalovaná poukázala na okolnosti činící výši smluvní pokuty nepřiměřenou. S ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu představovanou zejména rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, se soud zabýval nejprve funkcí, kterou měla smluvní pokuta v daném případě plnit. Jak žalobci, tak žalovaná v průběhu řízení akcentovali (ne)existenci škody vzniklé žalobcům v důsledku porušení smluvní povinnosti žalované. Soud proto respektoval autonomii vůli smluvních stran, a vyšel z toho, že smluvní pokuta měla plnit funkci paušalizované náhrady škody. Dal také za pravdu žalobcům, že smluvní pokuta měla plnit i funkci motivační (preventivní), jelikož, jak připomíná Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí, lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak. Konečně v tomto případě soud přisvědčil žalobcům i stran sankční funkce smluvní pokuty, na kterou lze usuzovat zejména z nízké částky smluvní pokuty. S ohledem na smluvní pokutu v denní výši 1 000 Kč lze dle názoru soudu sankční funkci dokonce považovat za převažující nad funkcí paušalizační, neboť vznikla-li by oprávněnému ze smluvní pokuty v důsledku porušení povinnosti nezajistit výmaz zástavních práv nějaká škoda, byla by její výše dle obecného předpokladu výrazně vyšší (k tomuto kritériu viz bod 59 citovaného rozsudku NS). Lze si například představit situaci, kdy by byl v důsledku nevymazaného zástavního práva zmařen prodej nemovitosti s tím, že by následně došlo k výraznému poklesu tržních cen nemovitostí. Na případné pokrytí ušlého zisku by patrně pokuta ve výši 1 000 Kč denně nepostačovala. Soud tedy shledal, že předmětná smluvní pokuta měla plnit všechny funkce typické pro institut smluvní pokuty, a proto se zabýval nejen případnou škodou, ale také dalšími okolnostmi, jakými jsou zájem žalobců chráněný smluvní pokutou, zavinění žalované či liknavost žalobců při vymáhání smluvní pokuty.

26. Jde-li o jednotlivá kritéria pro moderaci, soud předně shledal, že žalobcům nevznikla nesplněním povinnosti žalované ve stanovené lhůtě žádná škoda. Žalobci netvrdili, že by v důsledku prodlení s výmazem zástavních práv došlo ke zmaření prodeje bytu, a nadto vzal soud za prokázané, že žalobci plánovali pouze prodej bytu č. [hodnota], a to až po změně prohlášení vlastníka. Ostatně k prodeji tohoto bytu došlo právě až po změně prohlášení vlastníka, a pokud jde o byt č. [hodnota], žalobci k jeho prodeji doposud nepřistoupili. Čistě hypotetický ušlý zisk, dovozovaný žalobci z teoretického úročení finančních prostředků získaných z prodeje na spořicím účtu, nepředstavuje nahraditelnou škodu, a to už jen z toho důvodu, že žalobci plánovali byt prodat právě až po změně v prohlášení vlastníka. Kromě toho žalobci tvrdili, že finanční prostředky z prodeje potřebovali investovat do nemovitosti v [adresa], což je v rozporu s jejich úvahou, že by se jim finanční prostředky v mezidobí zhodnotily uložením na spořicím účtu u banky.

27. Za další významné kritérium pro snížení smluvní pokuty vzal soud přístup žalobců k jejímu vymáhání, kdy nejenže podali žalobu až těsně před promlčením nároku, ale nejprve po žalované smluvní pokutu vůbec nepožadovali. Svůj přístup změnili až v návaznosti na spor s manželi [jméno FO] ohledně vrácení kupní ceny za byt č. [hodnota]. V době před výmazem zástavních práv žalovanou ani nikterak neurgovali, aby svou povinnost ze smlouvy splnila, jednali ve vzájemné shodě a nikdy žalovanou neinformovali o tom, že by jim v důsledku prodlení s výmazem zástavních práv vznikla nějaká škoda či jim alespoň hrozila.

28. Soud zohlednil také to, že část prodlení se splněním smluvní povinnosti nebyla zaviněna primárně žalovanou, nýbrž postupem banky, jejíž součinnost k výmazu zástavních práv z katastru nemovitostí byla nezbytná. Ohledně bytu č. [hodnota] musela žalovaná opakovaně urgovat banku, aby se vzdala zástavního práva k nemovitosti a podala návrh na jeho výmaz. Je sice pravdou, že k urgencím přistoupila až po uplynutí lhůty dvou měsíců od uzavření smlouvy, avšak nelze odhlédnout ani od toho, že zpočátku důvodně očekávala, že banka ve věci bude postupovat automaticky, což jí potvrzovala také žalobkyně. Ve věci výmazu zástavního práva z bytu č. [hodnota] banka pochybila, když nedopatřením nepodepsala zástavní smlouvu k nemovitostem v k. ú .[adresa], pročež byl návrh na zápis zástavního práva ze dne [datum] odmítnut, a k jeho vkladu došlo až na základě nového návrhu ze dne [datum]. Zhruba čtrnáctidenní prodlení tak bylo zapříčiněno primárně pochybením banky. Vzhledem k sankčnímu charakteru smluvní pokuty je pak třeba při moderaci smluvní pokuty přihlédnout také k zavinění dlužníka, které v daném případě neleželo výhradně na bedrech žalované.

29. Jako významnou okolnost soud hodnotil také zájem žalobců, do něhož bylo porušením povinnosti žalované zasaženo. Zájem kupujících nemovité věci na co možná nejrychlejším výmazu zástavního práva zapsaného k zajištění dluhu třetí osoby je obecně vzato zcela pochopitelný. Obzvláště pak za situace, kdy žalobci měli v plánu jeden z bytů prodat, a získat tak finanční prostředky na rekonstrukci jejich jiné nemovitosti. Nelze proto přitakat žalované, že žalobci nemohli mít zájem na výmazu zástavních práv ve sjednané dvouměsíční lhůtě. Jakákoli právní vada věci totiž může komplikovat shánění kupce a následný prodej, a prodleva s výmazem zástavních práv tak mohla negativně ovlivnit plány žalobců. Na tomto místě soud poukazuje na již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, v němž NS konstatuje, že „při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují“. To, že žalobcům výmaz zástavních práv nebyl lhostejný, potvrzuje mj. e-mailová komunikace účastníků, z níž vyplývá, že výmaz zástavních práv aktivně řešili a považovali jej za důležitý. Na druhou stranu soud nemohl odhlédnout od okolností, jež zájem žalobců na výmazu zástavních práv ve lhůtě dvou měsíců snižovaly. U jednotky č. [hodnota] se jedná primárně o skutečnost, že již s podpisem směnné smlouvy byla podepsána nová zástavní smlouva a také dodatek o změně zástavy z bytu č. [hodnota] na byt č. [hodnota]. Zástavní smlouva byla podána na katastr hned následující den. Žalobci tak mohli mít téměř jistotu, že k výmazu zástavního práva dojde. Kromě toho řešili souběžně změnu prohlášení vlastníka, tudíž prodej „nestál“ jen na výmazu zástavního práva. Jde-li o byt č. [hodnota], žalobci jeho prodej aktivně neřešili, a lze tak předpokládat, že jejich zájem na rychlém výmazu zástavního práva byl oproti bytu č. [hodnota] podstatně nižší.

30. S ohledem na shora uvedená měřítka považuj soud za přiměřenou výši smluvní pokuty částku 33 250 Kč odpovídající smluvní pokutě ve výši 500 Kč denně za prvních 23 dní prodlení, kdy byla žalovaná v prodlení s výmazem obou zástavních práv, a dále smluvní pokutě ve výši 150 Kč denně za následujících 145 dní prodlení, kdy byla v prodlení pouze s výmazem zástavního práva k bytu č. [hodnota], který ale žalobci neměli v plánu prodat. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení přiznal ve shodě s žalobním návrhem od [datum], neboť předžalobní výzva byla žalované zaslána dne [datum], přičemž jí byla poskytnut lhůta k plnění v délce sedmi dní. Dne [datum] tak již byla nepochybně v prodlení. Žalované proto uložil zaplatit žalobcům částku 33 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. (výrok II).

31. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z důvodu nepřiměřenosti smluvní pokuty zamítnuta (výrok III.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v části nároku, ohledně které byla žaloba vzata zpět, podle 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobci přistoupili ke zpětvzetí žaloby po sdělení předběžného právního názoru soudem, tj. zavinění bylo na jejich straně. Co do částky 23 000 Kč tak soud pro účely náhrady nákladů řízení hleděl na žalovanou jako na úspěšného účastníka řízení. Pokud jde o zbývající část nároku, byla formálně vzato převážně úspěšná žalovaná, avšak soud vzal v potaz to, že žalobci byli úspěšní co do základu nároku na smluvní pokutu. Vzhledem k tomu považoval za nespravedlivé, aby byli v této části povinni hradit žalované náklady řízení, když výše plnění záležela do jisté míry na úvaze soudu. V této části proto podle § 142 odst. 2 neuložil povinnost k náhradě nákladů řízení žádnému z účastníků. Žalované tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 % jejich výše, tj. v částce 6 092,40 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 191 000 Kč sestávající z částky 8 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 8 740 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 8 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 8 740 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 8 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 4 370 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum], a to včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

33. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám její právní zástupkyně, a to v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).