95 Co 551/2024 - 78

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců Mgr. Gabriely Vršanské a JUDr. Ing. Václava Beneše ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 15 083 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 7 2024, č. j. 12 C 143/2024-53, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 4 720,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 178 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

Odůvodnění

1. V záhlaví specifikovaným rozsudkem okresní soud (dále také jako „soud prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 483 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 2 400,85 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 2 342,89 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 539,26 Kč od 9. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu zamítl do částky 9 600 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 13. 12. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se žalobkyně zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa], a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců ode dne 28. 12. 2022 s možností automatické prolongace smlouvy. Byly smluveny zálohy ve výši 1 140 Kč měsíčně s tím, že produktem je distribuční sada STANDARD D02d a plánovaná spotřeba je 1,380 MWh/rok (1,380 MWh/rok nízký tarif, 0 MWhh/rok vysoký tarif). Žalobkyně dne 30. 3. 2023 ukončila dodávku elektřiny a dne 13. 4. 2023 odstoupila od uzavřené smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti, když neuhradila zálohu za měsíc leden 2023, splatnou dne [datum], dále za odběr vyfakturovaný fakturou č. [Anonymizováno] [var. symbol], splatnou dne [datum]. V části označené Smluvní sankce je stanoveno, že strany utvrzují řádné splnění významných povinností dle smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit [Anonymizováno] pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kategorii domácnost a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [Anonymizováno] do konce sjednané doby trvání smlouvy (nebo prolongace). Pokud (i) opakovaně (tzn. dvakrát a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od smlouvy ze strany [Anonymizováno],[Anonymizováno]nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany [Anonymizováno], nebo (iii) učiní bez souhlasu [Anonymizováno] či bez důvodu na její straně jakýkoliv projev vůle, směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). V případě Zákazníka s distr. Sazbou D01d nebo C01d dle Ceníku, se pokuty dle předchozí věty snižují o jednu polovinu. Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči [Anonymizováno] (…). Zákazník je povinen zaplatit [Anonymizováno] pokutu ve výši 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. (…) [Anonymizováno] je povinna uhradit zákazníkovi se splatností 30 dnů od doručení výzvy pokutu 300 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám [Anonymizováno]. Ustanovení nabývají účinnosti dnem platnosti Smlouvy. Podle faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] byla žalovaná povinna zaplatit částku 2 400,85 Kč za spotřebu elektřiny v období od 28. 12. 2022 do 9. 1. 2023, a to se splatností do [datum]. Fakturou č. [hodnota], vystavenou dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 2 342,89 Kč za spotřebu elektřiny v období od 10. 1. 2023 do 30. 3. 2023, a to se splatností do [datum]. Opravnou fakturou č. [hodnota], vystavenou dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 539,26 Kč za spotřebu elektřiny v období od 10. 1. 2023 do 30. 3. 2023, a to se splatností do [datum]. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy (12 x 800 Kč). Fakturou č. [hodnota], ze dne [datum] byly účtovány dvě smluvní pokuty po 100 Kč. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné zálohy a byla jí účtována smluvní pokuta 100 Kč. Podle oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum], odeslaného dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že eviduje splatné pohledávky vůči ní ve výši 3 540,85 Kč, spočívající ve dvou neuhrazených zálohách s tím, že pokud dluh neuhradí do dne [datum], dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne [datum] se podává, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky 5 120,85 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

3. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, kterou žalobkyně žalované dodávala elektřinu do odběrného místa, avšak žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedené vyfakturované částky za energie. Okresní soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužných částek za spotřebovanou elektřinu, a to včetně úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Stejně tak okresní soud vyhověl i nároku na smluvní pokutu za opožděné platby ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ, tuto smluvní pokutu soud považoval za přiměřenou, plnící sankční, reparační i preventivní účel.

4. Pokud se týká smluvních pokut za „neodběr“, okresní soud dospěl k závěru, že nebyly platně sjednány. K ujednání o smluvní pokutě nelze přihlížet (je nicotným), a to z důvodu nepřiměřeného ujednání v neprospěch žalované (spotřebitele). Komplex smluvních pokut obsažených v předmětném ujednání, který stíhá a utvrzuje závazek odběratele, tedy spotřebitele, je ve významném nepoměru k ujednání, jež by postihovaly žalobkyni, a to jak ohledně výše smluvní pokuty za neodběr, tak i povinnosti tuto smluvní pokutu uhradit, jenž je ve vztahu k žalobkyni trojnásobně delší, než vůči spotřebiteli a současně vylučuje započtení pouze vůči pohledávkám [Anonymizováno] (žalobkyně). Stejně tak omezení stanovená pro možnost uplatnit smluvní pokutu vůči žalobkyni (tedy zavinění výlučně na straně žalobkyně) je téměř deliberačním důvodem a uplatnitelnost těchto smluvních pokut se tak dostává do roviny hypotetické, a nikoliv reálně možné. Okolnost, že lze uplatnit smluvní pokutu i u právního jednání spotřebitele, které je učiněno opožděně (opožděně podaná výpověď), či i jen pokusu (udělená plná moc ke změně dodavatele), a tudíž by nemusely nastat ani účinky výpovědi, je ustanovením drakonickým, když i jen pokus o vypovězení smlouvy ze strany spotřebitele je sankcionován smluvní pokutou ve výši měsíčních násobků do konce smlouvy. Uvedené způsobuje významnou nerovnováhu v povinnostech smluvních stran v posuzované věci. Taktéž výše smluvní pokuty vážící se k neodebranému množství energií má soud za nedůvodně vysokou, jelikož neexistuje žádná povinnost odebírat smluvené energie v např. minimálním množství, a tak v případě, kdy by žádný odběr neprobíhal, byly by placeny pouze platby spojené s připojením odběrného místa, žalobkyni by žádná škoda způsobená nasmlouváním kapacity pro toto odběrné místo nemohla vzniknout. Tedy poměr smluvní pokuty k případné výši škody je zjevně nepřiměřený. Okresní soud ze shora uvedených důvodů shledal nárok spočívající v nezaplacených smluvních pokutách za nedůvodný a výrokem II. tyto zamítl spolu s požadovaným příslušenstvím. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

5. Proti výroku II. a III. označeného rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž napadenému rozsudku vytýkala, že je nesprávný, neboť okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Při posuzování práv a povinností je třeba nahlížet na právní vztah mezi smluvními stranami vcelku, jakékoliv ujednání o smluvní pokutě, bude-li posuzováno odtrženě od celku, bude logicky zakládat nerovnováhu práv a povinností. Okresní soud při svém právním hodnocení však neposuzuje smluvní ujednání jako celek. Pomíjí všechny okolnosti ve prospěch žalované, které naopak mohou být vykládány jako zatěžující pro žalobkyni, příkladem může být právo žalované na náhradu za porušení standardu dle vyhlášky č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, jež přiznává žalované vůči žalobkyni v případě porušení povinnosti žalobkyně náhrady v řádu až desítek tisíc korun českých. Toto právo žalované je výslovně konstatováno na první straně smlouvy v odstavci ,,Smluvní sankce“. Uvádí, že žalobkyně podniká v oboru dodávek elektřiny zákazníkům, na základě zvláštního oprávnění – licence, odkazuje na ustanovení § 4, § 11, § 28 a § 30 energetického zákona. Vedle těchto ustanovení zákona posilujících postavení zákazníka, poukazuje na ustanovení § 91 odst. 1 a 5 energetického zákona, obsahujícího vymezení skutkových podstat přestupků držitele licence – obchodníka s elektřinou. V případě těchto přestupků je možné držiteli licence uložit pokuty v řádech miliónů korun českých. Okresní soud byl tedy povinen při posuzování okolností svého rozhodování o nároku žalobkyně vzít v úvahu i tato další práva a povinnosti stran plynoucí z veřejnoprávních předpisů, jakož se s nimi v odůvodnění svého rozhodnutí řádně vypořádat. Okresní soud fakticky pominul veškeré reciproční sankce, které postihují žalobkyni v případě porušení jejich povinností, vedoucích k předčasnému ukončení smlouvy či prodlení s platbami. Pokud se jedná o smluvní pokutu za jednání vedoucích k předčasnému ukončení smlouvy včetně opakovaného neplnění smluvních platebních povinností, obdobná smluvní pokuta zatěžuje žalobkyni, pokud neoprávněně přeruší dodávku do odběrného místa zákazníka, a tedy poruší svůj hlavní smluvní závazek. Závěr soudu o tom, že uplatnitelnost a smluvní pokuty vůči žalobkyni je hypotetická, je nepodložený. Pokud naopak soud žalobkyni vytýká, že může vůči žalované uplatnit smluvní pokutu i v případě opožděně podané výpovědi či udělení plné moci ke změně dodavatele, přičemž by účinky výpovědi nemusely nastat, poukazuje žalobkyně na skutečnost, že pokud by zmíněné jednání žalované nevedlo k ukončení smlouvy před sjednaným datem trvání, činila by taková smluvní pokuta 0 Kč. Pro úplnost žalobkyně konstatuje, že vázanost smluvní pokuty utvrzující povinnosti žalované na opakované neplnění smluvních platebních povinností nebyla žalobkyní stanovena svévolně, ale odpovídá zákonné dikci neoprávněného odběru elektřiny, přičemž neoprávněný odběr elektřiny je zákonem zakázán. Pokud okresní soud žalobkyni vytýká, že smluvní pokuta mimo jiné má za účel nahradit žalobkyni ušlý zisk, odkazuje žalobkyně na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které to je zcela korektní, pokud smluvní pokuta zahrnuje veškeré škody, které v důsledku porušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou vzniknou. Odkázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4908/2014. Z ustanovení § 1813 o. z. lze dovodit, že absolutně neplatné je takové smluvní ujednání, které zakládá nerovnováhu práv a povinností, nerovnováha je v neprospěch spotřebitele, nerovnováha je významná a nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti, přičemž tyto podmínky musí být splněny současně. Okresní soud se však naplněním podmínek nezabýval. Žalobkyně navíc upozorňuje na to, že zatímco smluvní pokuta představuje sankční mechanismus, který je latentní a je uveden v život teprve a pouze z důvodu na straně žalované, výhoda pro žalovanou, spočívající v nižší ceně a její neměnnosti po dobu trvání smlouvy je žalovanou konzumována po celou dobu trvání smluvního vztahu. Okresní soud bez zjevného důvodu odmítá objektivní důvody, které s ujednáním o vzniku smluvní pokuty souvisí. Aby žalobkyně mohla poskytnout svému zákazníkovi neměnnou cenu dodávky elektřiny a plynu na celé smluvní období, musí se zajistit proti pohybu cen energií a směnného kurzu nákupem množství energie odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy 30/36 měsíců právě na velkoobchodním trhu na základě forwardových nákupů. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně, aby v napadených výrocích rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. K odvolání žalobkyně se žalovaná nevyjádřila.

7. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti rozhodnutí okresního soudu (soudu prvního stupně ) oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř.), přezkoumal označený rozsudek v napadeném zamítavém výroku ve věci samé (výrok II.), jakož i ve výroku III., vše spolu s řízením jejich vydání předcházejícím podle § 212, § 212a o. s. ř., , a to aniž by ve věci nařídil jednání, když na výzvu odvolacího soudu, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas a žalovaná se nevyjádřila, tudíž odvolací soud předpokládal i její souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž shledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Vyhovující výrok ve věci samé (výrok I.), který nebyl odvoláním napaden, nebyl předmětem přezkumu odvolacího soudu, nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).

9. V posuzované věci odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, a proto na ně pro stručnost odkazuje. Pro odvolací řízení jsou pak s ohledem na rozsah vymezený odvoláním podstatná zjištění učiněná soudem prvního stupně ke smluvní pokutě v tom směru, že mezi účastníky byla dne 13. 12. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců od účinnosti smlouvy, tj. od data 28. 12. 2022. V rámci tohoto smluvního vztahu žalobkyně mj. vyúčtovala žalované 12 x 800 Kč jako smluvní pokutu za porušení platebních povinností (konkrétně se jednalo o prodlení se zaplacením předepsané zálohy, splatné ke dni 15. 1. 2023, a nezaplacení faktury var. symbol č. [var. symbol] splatné [datum]), v důsledku čehož žalobkyně dne 30. 3. 2023 ukončila dodávku elektřiny žalované a v souladu s uzavřenou smlouvou požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši určené sjednaným vzorcem 12 x 800 Kč.

10. Jak soud prvního stupně zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 12. 2022, žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu, za kterou se žalovaná zavázala hradit cenu dle ceníku, a to formou měsíčních záloh ve výši 1 140 Kč. Smluvní strany si dále ve smlouvě v odstavci ,,SMLUNÍ SANKCE“ krom jiného pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost, vyplývající pro něho ze smlouvy, dohodly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni skončení dodávky od [Anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Žalovaná opakovaně neplnila své povinnosti vzniklé jí z uzavřené smlouvy, když neuhradila zálohu za měsíc leden 2023, splatnou dne [datum] a fakturu [Anonymizováno] na částku 2 400,85 Kč, splatnou [datum]. Žalobkyně v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona dne 30. 3. 2023 ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalované, kdy na možnost ukončení této dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne 15. 2. 2023. Žalobkyně pak dne 13. 4. 2023 odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovanou. Následně žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty za období od března 2023 do března 2024, tedy za 12 měsíců po 800 Kč.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Ustanovení § 1814 o. z. pak obsahuje demonstrativní výčet zakázaných ujednání.

13. Podle § 2048 věta první o. z. (ve znění do 30. 6. 2021), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nepřípustná jsou zejména taková ujednání, která omezují nebo vylučují odpovědnost podnikatele za jednání, z nichž vznikne spotřebiteli újma na životě nebo na zdraví, kterými se omezují nebo vylučují práva spotřebitele pro případ, že bude plněno vadně nebo že bude spotřebiteli způsobena škoda. Nepřípustná jsou i ujednání, že smlouva zavazuje spotřebitele bez dalšího, zatímco podnikatele až po splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na jeho vůli, nebo ujednání, která podnikateli umožní, aby si ponechal, co mu spotřebitel poskytl, v případě, že s podnikatelem smlouvu neuzavře nebo od ní odstoupí, jakož i ujednání opravňující podnikatele odstoupit od smlouvy bez ujednaného či zákonného důvodu, zatímco spotřebitele nikoli, nebo vypovědět závazek ujednaný na neurčitou dobu bez přiměřené výpovědní doby. Rovněž jsou nepřípustná ujednání zavazující spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, která umožňují podnikateli jednostranně a bez ujednaného důvodu smluvní podmínky změnit, nebo ujednání, podle nichž má být cena určena až v době splnění, aniž bude mít spotřebitel právo od smlouvy odstoupit, dojde-li při splnění k podstatnému překročení ujednané ceny za zboží nebo službu. Z obecné formulace ustanovení vyplývá i zákaz takových doložek, které spotřebitele zaváží, aby splnil všechny své povinnosti ze smlouvy i v případě, že je podnikatel nesplní, nebo podle které vznikne podnikateli právo postoupit smlouvu bez spotřebitelova souhlasu, i když se v důsledku převodu zhorší dobytnost spotřebitelovy pohledávky nebo její zajištění. Tato a jim podobná nepřiměřená ujednání jsou zakázána – při porušení zákazu nastane právní následek stanovený v § 1815 o. z., tj. nepřihlíží se k nim, hledí se na ně jako na právně bezvýznamné.

16. Ujednání o smluvní pokutě není ve spotřebitelské smlouvě ujednáním výslovně zakázaným podle § 1814 o. z. Aby takovéto ujednání mohlo být posouzeno jako ujednání zakázané ve smyslu § 1813 o. z., k němuž by se i bez námitky nesmělo přihlížet (§ 1815 o. z.), muselo by zakládat v rozporu s požadavkem přiměřenosti nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a to nerovnováhu „významnou“, tj. nerovnováhu vysoké intenzity. Odvolací soud se ztotožňuje s odvolatelkou, že posuzované ujednání o smluvní pokutě sice je sjednáno v neprospěch žalované jakožto spotřebitelky, avšak nejde o ujednání, které by zakládalo významnou nerovnováhu práv a povinností stran. Závazek spotřebitele odebírat elektřinu po sjednanou dobu a platit za ni sjednané úhrady, jehož nesplnění je sankcionováno smluvní pokutou, je totiž v daném případě kompenzován sjednáním nižší ceny oproti smlouvám uzavíraným na dobu neurčitou. Obchodník s elektřinou (tj. v daném případě žalobkyně) má možnost na základě uzavřených smluv na dobu určitou lépe posoudit množství elektřiny, které v daném období potřebuje pro své zákazníky, a odběr daného množství elektřiny s jejími distributory smluvně zajistit. Pokud však dojde k předčasnému ukončení dodávky podle smlouvy uzavřené s konečným odběratelem, (tj. v daném případě s žalovanou) na dobu určitou v důsledku opakovaného porušování jejích platebních povinností, zůstane obchodníku s elektřinou nasmlouvané množství elektřiny nevyužito, čímž mu vznikne škoda. Žalovaná jako spotřebitelka ovšem má i v takovém případě jistotu (s ohledem na výslovné smluvní ujednání, že tato smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody, ve spojení s již citovaným ustanovením § 2050 o. z.), že vzhledem ke sjednané smluvní pokutě po ní žalobkyně nemůže požadovat náhradu této škody, a to ani kdyby sjednanou smluvní pokutu přesahovala. Smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc, po který nebyla elektřina žalobkyní žalované v období, na něž byla smlouva sjednána, z příčin na straně žalované (z důvodu jejího porušení smluvních povinností) dodávána, nepovažuje odvolací soud – s ohledem na předpokládanou cenu odebrané elektřiny, vyplývající ze sjednaných záloh v měsíční ve výši 1 140 Kč – za nepřiměřenou, neboť nedosahuje ani výše měsíčních záloh. Žalovaná přitom nebyla při uzavírání smlouvy postavena před volbu „ber, nebo nech být“, neboť sice reálně nemohla obsah uzavřené smlouvy ovlivnit, měla však minimálně možnost namísto smlouvy na dobu určitou uzavřít smlouvu o dodávce na dobu neurčitou, která by jí umožňovala odběr kdykoli výpovědí bez sankcí ukončit. S ohledem na uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně při uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, obsahující ujednání o smluvní pokutě, nejednala s žalovanou jako spotřebitelkou nepoctivě ani nepřiměřeně, přičemž bylo možno rozumně očekávat, že by žalovaná jako spotřebitelka se sjednanou smluvní pokutou s ohledem na výhody, které jí smlouva přináší ve srovnání se smlouvami uzavíranými na dobu neurčitou (výhodnější cena elektřiny, vyloučení odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti smluvní pokutou zajištěné) souhlasila i v případě, že by obsah smlouvy byl vyjednáván individuálně. Tomuto závěru nasvědčuje i postoj žalované v tomto řízení, v němž proti žalobou uplatněným nárokům, včetně nároku na zaplacení předmětné smluvní pokuty, nikterak nebrojila, ani sama neplatnost či nevýhodnost ujednání o smluvní pokutě nenamítala a ani se nedomáhala snížení smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. Smluvní pokutu pro případ neplnění platebních povinností proto odvolací soud posoudil jako platné ujednání (§ 574 o. z.).

17. Třeba vycházet z toho, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné (§ 574 o. z.), že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny [§ 3 odst. 2 písm. d) o. z.], se zásadou smluvní volnosti a možnosti ujednat si smluvní pokutu odchylně od dispozitivního ustanovení § 2048 o. z. (§ 1 odst. 2 o. z.).

18. Z vyložených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že zde není dán důvod zakládající neplatnost posuzovaných ujednání o smluvní pokutě, pro který by soud byl oprávněn a povinen k jejich neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti podle § 588 o. z., naopak posuzovaná ujednání shledal platnými, neboť nejsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy či zákonem, ani nenarušují veřejný pořádek a jejich předmětem není plnění nemožné. Nejedná se ani o ujednání, která by v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládala významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a tedy o ujednání, k nimž by nebylo možno přihlížet ve smyslu § 1815 o. z.

19. V daném případě bylo důvodem ukončení dodávky elektřiny opakované porušení platebních povinností, souvisejících s dodávkou žalovanou. Smluvní pokuta ve výši 800 Kč za každý měsíc po ukončení dodávky byla sjednána pro případ opakovaného porušení kterékoliv platební povinnosti, popř. pro případ způsobení nemožnosti dodávky žalovanou. Nemožnost dodávky přitom žalovaná jednoznačně způsobila tím, že opakovaně porušila svou platební povinnost vyplývající ze smlouvy, čímž založila jak důvod pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, tak její nárok na zaplacení smluvní pokuty. Jinými slovy řečeno, opakované porušování platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou tu bylo jak sjednaným důvodem pro odstoupení žalobkyně od smlouvy, tak i pro vznik povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu. Odstoupení od smlouvy se přitom podle výše citovaného § 2005 odst. 2 o. z. práva na zaplacení smluvní pokuty nedotýká.

20. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud za použití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přezkoumávaný rozsudek změnil v napadeném rozsahu ve věci samé tak, že žalované (nad rámec povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím odvolacího soudu nedotčeným výrokem I. rozsudku okresního soudu) uložil povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč (12 x 800 Kč), a to v základní třídenní lhůtě počítané od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když v řízení nevyplynuly žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší nebo povolení splátek.

21. S ohledem na, byť jen částečnou, změnu rozsudku okresního soudu ve věci samé neobstojí ani jeho nákladový výrok. Odvolací soud proto za použití § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu, tj. nově rozhodl i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Plně úspěšnou v tomto řízení byla žalobkyně, a proto jí odvolací soud přiznal proti neúspěšné žalované za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 720,40 Kč, které sestávají ze soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 800 Kč, nákladů právního zastoupení, jež tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.“) po 300 Kč,[Anonymizováno]tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a náhrady , jednoho úkonu právní služby (účast u jednání soudu [datum]) po 1 740 Kč dle § 7 bod 5 a. t., jedné paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty, jejímž je žalobkynin zástupce plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), z odměny a náhrad ve výši 680,40 Kč. Při stanovení výše nákladů právního zastoupení bylo zčásti postupováno podle § 14b a. t. proto, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž bylo předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.

22. Plně úspěšné žalobkyni přiznal odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. proti neúspěšné žalované i náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši 3 178 Kč, sestávajících ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (odvolání) dle § 7 bodu 4. a. t. za použití § 14b odst. 3 a. t. ve výši 1 500 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

23. Platební místo (k rukám advokáta) určil odvolací soud u obou nákladových výroků podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění pak stejně a ze stejných důvodů jako ve výroku ve věci samé jako základní třídenní počítanou od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).