95 Co 625/2024 - 111

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Ing. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 67 106,59 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. června 2024, č. j. 12 C 269/2023-85, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku I. mění tak, že žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni dalších 48 200 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 27 611 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 475,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 18 906,59 Kč s vymezenými úroky z prodlení (výrok I.), žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 48 200 Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného tak, že účastníci uzavřeli dne 22. 4. 2022 na formuláři vypracovaném žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále též „smlouva o dodávce elektřiny“) a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen „smlouva o dodávce plynu“), kterou se žalobkyně zavázala s účinností od 9. 5. 2022 umožnit žalovanému odběr elektřiny/plynu v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu/plyn a ostatní služby dodávky zaplatit kupní cenu dle platných ceníků. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou, smlouva o dodávce elektřiny na 30 měsíců, smlouva o dodávce plynu na 36 měsíců, shodně bez možnosti předčasné výpovědi. Smlouvou o dodávce elektřiny a plánem záloh byly sjednány zálohy měsíčně ve výši 2 400 Kč se splatností 15. dne v měsíci, distribuční sazba [Anonymizováno], plánovaná spotřeba 3 MWh/rok (1 MWh/rok nízký tarif, 2 MWh/rok vysoký tarif). Smlouvou o dodávce plynu byly sjednány zálohy měsíčně ve výši 3 500 Kč, splatné k 15. dni v měsíci, plánovaná spotřeba 11 759 kWh/rok (dle plánu záloh zálohy činily do 15. 8. 2022 částku 2 000 Kč měsíčně). V obou smlouvách (část „smluvní sankce“) účastníci sjednali povinnost zákazníka uhradit smluvní pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kategorii domácnost a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [Anonymizováno] do konce sjednané doby trvání smlouvy, pokud (i) opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost dle smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k odstoupení od smlouvy ze strany [Anonymizováno]), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany [Anonymizováno], nebo (iii) učiní-li bez souhlasu [Anonymizováno] či bez důvodu na její straně jakýkoliv projev směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (…). Sjednána byla povinnost zákazníka zaplatit [Anonymizováno] pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle této smlouvy přesahující 10 dnů. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. Sjednána byla smluvní pokuta 100 Kč za každý případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně je povinna uhradit zákazníkovi se splatností 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3 000 Kč, pokud z důvodů výhradně na její straně neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do [Anonymizováno] zákazníka, na základě její neoprávněné žádosti. Žalobkyně byla zavázána k úhradě smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč a pokuty 100 Kč v případě prodlení více než 10 dnů s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám žalobkyně. Fakturou č. [hodnota] ze dne 28. 6. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 7 249,69 Kč do 18. 7. 2022 za dodávku elektřiny od 9. 5. 2022 do 27. 6. 2022. Žalovaný byl upomínkou ze dne 4. 8. 2022 vyzván k úhradě částky 9 849,69 Kč (nezaplacená záloha 2 400 Kč, splatná dne 15. 7. 2022, 7 249,69 Kč za dodávku elektřiny dle faktury č. [hodnota], 100 Kč smluvní pokuta za neuhrazení zálohy a 100 Kč smluvní pokuta za neuhrazení faktury č. [hodnota]). Dne 23. 8. 2022 zadal obchodník elektronicky žádost o změnu dodavatele elektřiny, změna dodavatele byla schválena 2. 9. 2022. Oznámením o přerušení dodávky ze dne 26. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 9 949,69 Kč (nezaplacená záloha 2 400 Kč, splatná dne 15. 8. 2022, 7 249,69 Kč za dodávku elektřiny dle faktury č. [hodnota], 200 Kč smluvní pokuty, 100 Kč smluvní pokuta za prodlení s úhradou zálohy splatné dne 15. 8. 2022) do 2. 9. 2022 s tím, že v případě nezaplacení dluhu dojde k ukončení smlouvy a přerušení dodávky elektřiny. K 5. 9. 2022 byla ukončena dodávka elektřiny žalobkyní. Fakturou ze dne 7. 9. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 21 600 Kč za 27 měsíců po 800 Kč do 19. 9. 2022. Dopisem ze dne 7. 10. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny. Fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení 4 502,44 Kč do 27. 10. 2022 z vyúčtování dodávky elektřiny při ukončení smlouvy, za období od 28. 6. 2022 do 5. 9. 2022 [z toho ceny elektřiny a ostatních produktů ve výši 4 202,44 Kč, (celková cena 10 102,44 Kč – 2 400 Kč, záloha zaplacená 16. 8. 2022 – 3 500 Kč, záloha zaplacená 14. 9. 2022), 300 Kč smluvní pokuty za pozdní platby]. Fakturou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za neuhrazenou fakturu č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2022. Dopisem ze dne 26. 1. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

3. Upomínkou ze dne 7. 7. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 2 000 Kč neuhrazené zálohy na plyn, splatné 15. 6. 2022 a smluvní pokuty 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy. Oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 7. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 4 000 Kč (záloha 2 000 Kč, splatná dne 15. 6. 2022, záloha 2 000 Kč, splatná 2 000 Kč) do 28. 7. 2022 s tím, že v případě nezaplacení dluhu dojde k přerušení dodávky zemního plynu a ukončení smlouvy. Fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 8. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 7 132,71 Kč do 5. 9. 2022 za dodávku plynu v období od 9. 5. 2022 do 13. 8. 2022 za cenu 6 932,71 Kč a částky 200 Kč, smluvní pokuty za pozdní platbu (dle vyúčtování nebyly uhrazeny v období od 9. 5. 2022 do 13. 8. 2022 žádné zálohy). Fakturou č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 121,75 Kč do 7. 9. 2022 za dodávku plynu v období od 14. 8. 2022 do 16. 8. 2022. Fakturou č. [hodnota] ze dne 21. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty 26 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy (33 měsíců po 800 Kč) do 31. 8. 2022. Fakturou ze dne [datum] vyzvala žalobce k zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za neuhrazení faktury č. [hodnota] ze dne 15. 8. 2022. Dopisem ze dne 18. 8. 2022, odeslaným žalovanému dne 23. 8. 2022 žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z důvodu opakovaného porušení platebních povinností. Dopisem ze dne 11. 12. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

4. Po právním posouzení takto zjištěného skutkového stavu podle v rozsudku citovaných ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), dospěl okresní soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, přičemž žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně hradit cenu dodávek, k níž se zavázal uvedenými smlouvami, proto žalobě v rozsahu dlužných částek za odběr elektřiny i plynu vyhověl a důvodným shledal i nárok na žalobkyní požadovaný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Důvodným okresní soud shledal i nárok žalobkyně na smluvní pokuty 100 Kč za každý jednotlivý případ opožděné, či neuhrazené platby.

5. Ve vztahu k nároku na zaplacení smluvních pokut za předčasné ukončení smluv o dodávce elektřiny a plynu okresní soud s odkazem na § 1813 a § 1815 o. z. dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od konce sjednaného trvání smlouvy je nicotným (nepřihlíží se k němu), neboť zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Komplex smluvních pokut postihujících zákazníka a utvrzující závazek spotřebitele shledal okresní soud ve významném nepoměru k ujednání, postihujících žalobkyni, a to jak ohledně výše smluvní pokuty za nerealizovaný odběr, tak i povinnosti tuto smluvní pokutu uhradit, jenž je ve vztahu k žalobkyni trojnásobně delší, než vůči spotřebiteli a současně vylučuje započtení pouze vůči pohledávkám [Anonymizováno] (žalobkyně). Dle okresního soudu omezení možnosti uplatnit smluvní pokutu vůči žalobkyni (zavinění výlučně na straně žalobkyně), představují téměř deliberační důvod a uplatnitelnost smluvních pokut tak činí spíše hypotetickou než reálně možnou. Možnost uplatnění smluvní pokuty i u právního jednání spotřebitele, které je učiněno opožděně, (opožděně podaná výpověď) či jen ve stádiu pokusu, (udělená plná moc ke změně dodavatele), kdy vůbec nemusí nastat účinky výpovědi, hodnotil jako drakonické ujednání, jde-li o plnění ve výši násobků stanovené částky a počtu měsíců do sjednaného konce smlouvy. Výši smluvní pokuty vážící se k neodebranému množství energií shledal okresní soud nedůvodně vysokou v situaci, kdy zákazník není povinen odebírat smluvené energie v minimálním množství, a pokud by žádný odběr nerealizoval, platil by pouze platby spojené s připojením odběrného místa. Okresní soud tak dovodil, že žalobkyni nevzniká škoda nasmlouváním kapacity pro předmětné odběrné místo a uzavřel, že poměr smluvní pokuty k případné výši škody je zjevně nepřiměřený. Ve vztahu k ukončení smlouvy o odběru elektřiny z důvodu změny dodavatele okresní soud dospěl k závěru, že sjednaná pokuta odporuje zákonu, dle kterého je změna dodavatele bezplatná. Shledal proto nároky na zaplacení smluvních pokut za předčasné ukončení smluv nedůvodnými a výrokem II. tyto zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení co do jeho základu okresní soud s odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů („dále jen „o. s. ř.“), odůvodnil tím, že úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž jej napadla v zamítavém výroku II. a v nákladovém výroku III., domáhajíc se v tomto rozsahu jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně jeho změny tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. Namítala, že rozsudek okresního soudu je v napadeném rozsahu nesprávný, neboť okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakovala žalobní tvrzení o uzavření smluv o dodávce elektřiny a plynu dne 22. 4. 2022 na dobu určitou 30 a 36 měsíců od účinnosti smlouvy, tj. od data 9. 5. 2022. Smluvní strany si ve smlouvě v části „Smluvní sankce“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Zákazník výslovně prohlásil, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost zákazníka uhradit žalobci smluvní pokutu s funkcí náhrady škody v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Současně byl zákazník poučen, jaké činnosti je žalobce nucen konat v souvislosti se smlouvou uzavíranou na dobu určitou, oproti smluvním vztahům uzavíraným na dobu neurčitou. Rovněž byl poučen o tom, jaké škody žalobci vznikají v důsledku ukončení smlouvy před sjednaným datem ukončení smlouvy. Zákazník výslovně prohlásil, že „(i) si je vědom, že [Anonymizováno] zajistí elektřinu pro skupinu zákazníků, do níž spadá, na základě smluvních a zákonných povinností v předstihu na příslušné období trvání Smlouvy, a to na zákl. tzv. důvodně předpokládané spotřeby dle [Anonymizováno] pro stanovení záloh; ačkoli se nejedná o odběrovou povinnost, na straně [Anonymizováno] tak vzniká legitimní očekávání, že zákazník v závislosti na faktorech ovlivňujících spotřebu příslušné množství elektřiny odebere, (ii) si je vědom, že z této Smlouvy benefituje jistotou nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu oproti [Anonymizováno] variantně nabízené smlouvě na dobu neurčitou, je však zavázán k pokutě s funkcí náhrady škody, pokud z důvodů na jeho straně dojde k předčasnému ukončení Smlouvy na dobu určitou či ukončení dodávky od [Anonymizováno], (iii) si je vědom, že v případě porušení jeho závazku ze Smlouvy, který způsobí její předčasné ukončení či ukončení dodávky, může [Anonymizováno] vzniknout škoda zejména v důsledku kolísání nákupních/prodejních cen elektřiny v čase na velkoobchodním trhu vč. zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných admin. nákladů.“ Dne 5. 9. 2022 byla ukončena dodávka elektřiny změnou dodavatele elektřiny, kdy se jednalo o jednostranné ukončení smlouvy žalovaným. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu vypočtenou dle pravidla počet měsíců do řádného ukončení smlouvy, tj. 27 x 800 Kč. Dne 20. 2. 2023 žalobkyně ukončila dodávky plynu pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným, žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 33 měsíců (počet měsíců do ukončení smlouvy) x 800 Kč.

7. Dle žalobkyně okresní soud při svém právním hodnocení neposuzoval smluvní ujednání jako celek a pominul okolnosti ve prospěch žalované, které naopak mohou být vykládány jako zatěžující pro žalobkyni, jako např. právo žalovaného na náhradu za porušení standardu dle vyhlášky č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, jenž mu přiznává v případě porušení povinnosti žalobkyně vůči ní náhrady v řádu až desítek tisíc. Žalobkyně poukázala na ochranu zákazníka, vyplývající z veřejnoprávních předpisů, odvíjející se od toho, že podnikat v oboru dodávek elektřiny zákazníkům lze pouze na základě zvláštního oprávnění – licence (§ 4, § 11, § 28 a § 30 energetického zákona) a jsou zákonem vymezeny přestupky držitele licence – obchodníka s elektřinou spojené s širokým katalogem sankcí (§ 91 energetického zákona). K této zvýšené ochraně zákazníka byl okresní soud povinen při rozhodování o nároku žalobkyně přihlédnout a vypořádat se s nimi v odůvodnění svého rozhodnutí. Okresní soud rovněž pominul veškeré reciproční sankce postihující žalobkyni v případě porušení jejích povinností, vedoucích k předčasnému ukončení smlouvy či prodlení s platbami. V souvislosti se smluvní pokutou 100 Kč za prodlení s platbami přesahující 10 dnů žalobkyně poukázala na to, že ji obdobná smluvní pokuta ve stejné výši postihuje v případě prodlení přesahujícím 10 dnů s vrácením přeplatku převyšujícího 500 Kč. Z povahy smluvního vztahu obvykle nevznikají ze smlouvy jiné platby, která by žalobkyně měla zákazníkovi uhradit než přeplatky. Ve vztahu ke smluvní pokutě za jednání vedoucí k předčasnému ukončení smlouvy, včetně opakovaného neplnění smluvních platebních povinností, obdobná smluvní pokuta zatěžuje žalobkyni, přeruší-li neoprávněně dodávku do odběrného místa zákazníka, na tom nic nemění okolnost, že je odlišně upraven mechanismus jejího výpočtu (i s ohledem na to, že smluvní pokuta utvrzující povinnost žalobkyně nezahrnuje náhradu škody vzniklou porušením povinnosti žalobkyně). K závěru okresního soudu, že žalobkyně může vůči žalovanému uplatnit smluvní pokutu i v případě nedokončeného jednání, směřujícího k ukončení smlouvy, např. opožděně podané výpovědi či udělení plné moci ke změně dodavatele (tj. i v případě, kdy by účinky výpovědi nemusely nastat), žalobkyně namítala nelogičnost takového závěru, neboť v případě, že by nedošlo k ukončení smlouvy před sjednaným datem, činila by smluvní pokuta 0 Kč.

8. K závěru okresního soudu, že smyslem smluvní pokuty je (mimo jiné) nahradit žalobkyni ušlý zisk, žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které smluvní pokuta zahrnuje veškeré škody, které v důsledku porušení zajištěné smluvní povinnosti vzniknou. Žalobkyně citovala z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4908/2014 a argumentovala tím, že škodu vzniklou žalobkyni v důsledku porušení smluvních povinností zákazníka, nelze předem kvalifikovaně určit, a proto byla paušalizována smluvní pokutou, jejíž výše závisí na počtu měsíců sjednaného, ale nerealizovaného odběru. S odkazem na § 1813 o. z. žalobkyně poukázala na to, že se okresní soud dostatečně nevypořádal se splněním podmínek pro závěr o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, neboť se nezabýval srovnáním práv a povinností stran, tj. nezabýval se tím, zda toto ujednání zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele, přičemž jde o nerovnováhu v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Žalobkyně zdůraznila, že smluvní pokutou je stíháno pouze zaviněné porušení smlouvy zákazníkem, který konzumuje výhodu spočívající v nižší ceně a její neměnnosti po celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně, aby zajistila zákazníkovi neměnnou cenu dodávky elektřiny a plynu na celé smluvní období, se musí zajistit proti pohybu cen energií a směnného kurzu nákupem množství energie, odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy 30/36 měsíců na velkoobchodním trhu, na základě forwardových nákupů a musí rovněž uzavřít na derivátovém finančním trhu měnový swap na zajištění měnového rizika. Tento systém nákupu umožňuje žalobkyni i zákazníkovi dosáhnout relativní jistotu neměnné (zpravidla nižší) ceny, při současném zajištění potřebného objemu energie (na rozdíl od spotového obchodu). Žalobkyně rovněž v odvolání popsala rozdíly mezi nákupem energie pro smlouvy na dobu neurčitou, kdy je energie nakupována průběžně v pravidelných plánovaných intervalech a objemech bez přímé vazby na uzavřené smlouvy se zákazníky (při ukončení smlouvy se zákazníkem (při výpovědní době 3 měsíce) tak lze snížit objem příští šarže). U smluv na dobu určitou nákup probíhá až na základě uzavřené smlouvy, jedenkrát týdně dle propočtené očekávané spotřeby dle nově uzavřených smluv, riziko přebytečného objemu je tak mnohem větší, a to v délce trvání až 3 roky, neboť s ohledem na závazek dodávat za sjednanou cenu za celé smluvní období, musí žalobkyně nakoupit energii předem. Z uvedeného důvodu není ujednání o smluvní pokutě pro případ nesplnění závazku zákazníka setrvat ve smluvním vztahu v rozporu s požadavkem přiměřenosti, činí-li smluvní pokuta za každý kalendářní měsíc do sjednaného ukončení smlouvy 800 Kč. V předmětné věci činila záloha dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny 2 400 Kč a žalovaný by tak za dalších 27 měsíců uhradil jen na zálohách 64 800 Kč. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu vyplývá, že záloha byla sjednána ve výši 3 500 Kč, za dalších 33 měsíců by tak žalovaný na zálohách uhradil 115 500 Kč. Nelze proto dojít k závěru, že výše smluvní pokuty je nepřiměřená zajištěnému závazku. Žalobkyně odkázala rovněž na judikaturu Nejvyššího soudu, kterou nebyla jako nepřiměřená posouzena smluvní pokuta v případě prodlení ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně), ani smluvní pokuta převyšující několikanásobně výši zajištěné pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2247/99 a ze dne 9. 8. 2001, sp. zn. 33 Odo 204/2001).

9. Žalovaný se k odvolání žalobkyně, ačkoli mu bylo doručeno, nevyjádřil.

10. Vzhledem k tomu, že odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a v odvolacím řízení nebylo třeba provádět dokazování (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby o odvolání žalobkyně bylo odvolacím soudem rozhodnuto bez nařízení jednání; připojil doložku, že nevyjádříli se účastníci ve stanovené lhůtě, bude odvolací soud předpokládat, že s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaný se ve stanovené lhůtě ani později až do vyhlášení rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil, proto měl odvolací soud za to, že i žalovaný s rozhodnutím o odvolání žalobkyně bez nařízení jednání souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.). Odvolací soud proto, aniž k projednání odvolání žalobkyně nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, a to pouze v mezích napadených odvoláním, tedy v jeho výrocích II. a III. (ve vyhovujícím výroku I., odvoláním nenapadeném, již rozsudek okresního soud nabyl právní moci a nestal se proto předmětem přezkumu ze strany odvolacího soudu) a odvolání shledal důvodným.

11. Domáhá-li se žalobkyně na prvním místě zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, pak odvolací soud pro takovýto postup podmínky neshledal. Řízení předcházející vydání napadeného rozsudku není zatíženo žádnou z vad uvedených v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Z obsahu spisu neplyne ani žádná jiná vada řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí; existence žádné takovéto procesní vady ostatně ani není žalobkyní namítána. Odůvodnění napadeného rozsudku vyhovuje nárokům kladeným na ně v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

12. Okresní soud správně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, skutková zjištění okresního soudu mají spolehlivou oporu v jím provedeném dokazování. Pokud jde o jednotlivé důkazy, z nichž okresní soud činil jednotlivá dílčí skutková zjištění, odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění přezkoumávaného rozsudku. Závěr okresního soudu o skutkovém stavu není zpochybňován žalobkyní ani žalovaným, a to ani v odvolacím řízení, přičemž skýtá dostatečný podklad pro právní posouzení věci, proto z něho vycházel i odvolací soud. Nesprávným však shledal odvolací soud právní posouzení zjištěného skutkového stavu učiněné okresním soudem.

13. Dále uváděná ustanovení občanského zákoníku jsou citována a aplikována ve znění účinném do 5. 1. 2023, neboť smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu byly uzavřeny před 6. 1. 2023, přičemž podle čl. IV. bodu 1. zákona č. 374/2022 Sb., právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 4 odst. 1 o. z., se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

15. Podle § 13 o. z., každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

16. Podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1814 o. z. se zvláště zakazují ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí, d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, e) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, h) odkládají určení ceny až na dobu plnění, i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, j) zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele, k) přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebo l) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen.

18. Podle § 1815 o. z., ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

21. Podle § 2005 odst. 2 o. z., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

22. Z okresním soudem provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dle energetického zákona, v níž se žalovaný zavázal setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní (odebírat od ní elektrickou energii a plyn a hradit sjednanou cenu) po dobu 30 měsíců/36 měsíců počínaje dnem 9. 5. 2022, jakož i že žalovaný tuto svou smluvní povinnost porušil. Žalovaný nezaplatil za dodávku elektřiny od 9. 5. 2022 do 27. 6. 2022, ačkoliv byl k zaplacení řádně žalobkyní vyzván fakturou ze dne 28. 6. 2022 na částku 7 249,69 Kč, nezaplatil ani zálohu ve výši 2 400 Kč, splatnou dne 15. 7. 2022 a dne 23. 8. 2022 požádal o změnu dodavatele elektrické energie, v důsledku čehož byla žalobkyní dodávka ukončena k 5. 9. 2022. Žalovaný rovněž neplnil povinnost k zaplacení ceny za dodávky plynu, když neuhradil zálohy na plyn ve výši 2 000 Kč, splatné 15. 6. 2022, 15. 7. 2022 (žalovaný neuhradil žádnou zálohu za dobu trvání smlouvy), přestože byl žalobkyní o úhrady upomenut a upozorněn (oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 7. 2022), na přerušení dodávky plynu a ukončení smlouvy při nezaplacení do 28. 7. 2022. Žalobkyně odstoupila k 16. 8. 2022 od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z důvodu opakovaného porušení platebních povinností.

23. S ohledem na to, že uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny a plynu mají povahu smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. o. z., se okresní soud důvodně zabýval přiměřeností ujednání o smluvní pokutě pro žalovaného jakožto spotřebitele, tj. zda toto ujednání nezakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

24. Odvolací soud vychází z toho, že ujednání o smluvní pokutě není ve spotřebitelské smlouvě ujednáním výslovně zakázaným podle § 1814 o. z. Aby se k takovémuto ujednání ve smyslu § 1815 o. z. nepřihlíželo, muselo by naplnit hypotézu stanovenou v § 1813 o. z., tj. zakládat v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, tj. žalovaného. Při požadavku na eurokonformní výklad tohoto ustanovení, jak to plyne z rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-472/10, je s ohledem na znění bodu 1 písm. e) přílohy směrnice č. 93/13/EHS zásadní zejména posouzení, zda posuzované ujednání o smluvní pokutě nezavazuje spotřebitele, který neplní svůj závazek, k nepřiměřeně vysoké náhradě. O takový případ se však dle názoru odvolacího soudu v posuzované věci nejedná.

25. Posuzovaná ujednání o smluvní pokutě sice jsou sjednána v neprospěch žalovaného jakožto spotřebitele, odvolací soud je však nepovažuje za ujednání, které by zakládalo významnou nerovnováhu práv a povinností stran ve smyslu § 1813 o. z., a to ani tím, že by žalovaného při opakovaném porušení platební povinnosti dle smlouvy zavazovalo k nepřiměřeně vysoké platbě.

26. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je při posouzení otázky přiměřenosti smluvní pokuty třeba – kromě obecně stanovených pravidel vztahujících se k výkladu pojmu dobrých mravů – užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu ke smluvní pokutě v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Především je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční), tj. posoudit, zda výše sjednané pokuty odpovídá účelu smluvní pokuty, který spočívá v pohrůžce dostatečnou citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníku pro případ nesplnění zajištěné povinnosti, zda smluvní pokuta je sjednána v odpovídající, nikoli přemrštěné pobídkové výši, a zda přiměřeně zabezpečuje věřitele proti případným škodám, tedy zda zahrnuje všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením smluvní povinnosti očekávat. Při posouzení přiměřenosti sjednané smluvní pokuty je třeba v neposlední řadě přihlédnout k celkovým okolnostem, za nichž byla sjednána, k pohnutkám, které k jejímu sjednání vedly, k jejímu účelu, k charakteru, případně hodnotě zajištěného závazku, ke vzájemnému poměru hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 29 Cdo 966/2019).

27. V posuzovaném případě je třeba vzít v úvahu, že závazky žalovaného jako spotřebitele odebírat energie po sjednanou dobu a platit za ně sjednané úhrady, jejichž nesplnění je sankcionováno smluvní pokutou, jsou kompenzovány zejména jistotou pevné ceny po celou dobu trvání smlouvy, kdy se současně jedná o cenu nižší ceny oproti smlouvám uzavíraným na dobu neurčitou. Obchodník (žalobkyně) může zákazníkovi se smlouvou na dobu určitou poskytnout výhodu v podobě jistoty výše ceny na stanovenou dobu, neboť má možnost na základě uzavřených smluv na dobu určitou lépe posoudit množství elektřiny/plynu, které v daném období potřebuje pro své zákazníky, a odběr potřebného množství s jejími distributory předem smluvně zajistit. Pokud však dojde k předčasnému ukončení smlouvy uzavřené s konečným odběratelem (tj. v daném případě s žalovaným) v důsledku porušení jeho povinnosti, zůstane obchodníku s elektřinou nasmlouvané množství nevyužito. Žalovaný jako spotřebitel ovšem má v takovém případě jistotu (jak s ohledem na výslovné smluvní ujednání o tom, že smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody, tak i na výše citované ustanovení § 2050 o. z.), že vzhledem ke sjednané smluvní pokutě po něm žalobkyně nemůže požadovat náhradu této škody, a to ani kdyby sjednanou smluvní pokutu přesahovala. To je příznivé pro žalovaného jakožto spotřebitele, neboť odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti je koncipována jako odpovědnost objektivní (bez ohledu na zavinění) s velmi omezenou možností liberace, tj. možností se povinnosti k náhradě takové škody zprostit (srov. § 2913 o. z.). Jako škoda se přitom nehradí jenom skutečná škoda, ale i ušlý zisk (§ 2952 o. z.).

28. Pokud okresní soud poukazuje na to, že není smluvní povinností odběratele elektřinu odebírat a žalobkyně se tak nemohla spoléhat na to, že žalovaným bude po dobu trvání smlouvy pro něho rezervovaná elektřina využita, pak je nutno dodat, že jestliže někdo smlouvu o odběru elektřiny uzavírá, pak při pravidelném běhu věcí ji také následně v odběrném místě odebírá. Pokud žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o odběru médií (elektřiny a plynu), mohla žalobkyně důvodně očekávat, že po dobu, na niž byla smlouva uzavřena, bude žalovaný také energii odebírat, a měla tedy podklady pro to, aby odpovídající množství elektřiny (plynu) na dobu smluvního závazku pro žalovaného od svých dodavatelů zajistila. Žalovaný tyto v odběrném místě odebíral, ale cenu za odběr řádně neplatil.

29. Smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc, po který nebyla média (elektřina a plyn) žalobkyní žalovanému v období, na něž byla smlouva uzavřená na dobu určitou sjednána, z příčin na straně žalovaného dodávána, nepovažuje odvolací soud za nepřiměřeně vysokou, za situace, kdy je nižší, nežli předpokládaná cena odebraného množství elektřiny/plynu vyplývající z dohodnutých záloh (2 400 Kč/2 000 Kč měsíčně), takto sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřená ani žalovaným skutečně realizované spotřebě, když žalobkyní účtovaná cena za odběr elektřiny žalovaným za období 9. 5. 2022 až 27. 6. 2022 činila 7 249,69 Kč, (tj. více než 3 500 Kč/měsíc) a cena za odběr plynu za období od 9. 5. 2022 do 16. 8. 2022, částku 6 932,71 Kč (tj. cca 2 300 Kč/měsíc).

30. Smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů ani smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc, po který nebyla média (elektřina/plyn) žalobkyní žalovanému v období, na něž byla smlouva uzavřená na dobu určitou sjednána, z příčin na straně žalovaného (z důvodu porušení jeho smluvních povinností) dodávána, nepovažuje odvolací soud za nepřiměřeně vysokou, za situace, kdy je nižší, nežli předpokládaná ani skutečná cena odebrané energie.

31. S ohledem na uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně při uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu, obsahujících ujednání o smluvní pokutě nejednala s žalovaným jako spotřebitelem nepoctivě, ujednání o smluvních pokutách nejsou nepřiměřená, přičemž bylo lze rozumně očekávat, že by žalovaný jako spotřebitel se sjednanou smluvní pokutou s ohledem na výhody, které mu smlouva přináší (výhodnější cena elektřiny ve srovnání se smlouvami uzavřenými na dobu neurčitou, vyloučení objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti smluvní pokutou zajištěné) souhlasil i v případě, že by obsah smlouvy byl vyjednáván individuálně.

32. Neplatnost ujednání o smluvní pokutě odvolací soud nespatřuje ani ve skutečnosti, že by jiný právní předpis (energetický zákon) takové ujednání zakazoval. Sjednal-li si v rámci svobodně dohodnutých smluvních podmínek žalovaný s žalobkyní závazek odebírat elektřinu či plyn po pevně stanovenou (dohodnutou) dobu (za zvýhodněných podmínek), je povinen takový závazek splnit, resp. nic nebrání tomu, aby dobrovolně převzal povinnost uhradit dodavateli energie smluvní pokutu, pokud takovou smluvní povinnost poruší. Je zcela na vůli zákazníka (princip autonomie vůle), zda uzavře smlouvu na dobu neurčitou, kterou může kdykoli jednostranně ukončit (musí dodržet výpovědní lhůtu), na jejímž základě však odebírá elektrickou energii na vyšší cenu, nebo zda uzavře cenově pro něj výhodnější smlouvu na dobu určitou. Zákazník před uzavřením smlouvy o dodávce elektrické energie má zachováno právo na bezplatnou volbu dodavatele elektrické energie a svou volbou, zda s vybraným dodavatelem uzavře smlouvu na dobu určitou či neurčitou tímto svým právem nakládá, přičemž uzavře-li smlouvu na dobu určitou, omezuje své právo povoleným (nezakázaným) způsobem, práva na změnu dodavatele se nevzdává, nýbrž využívá možnosti dodávky levnější energie oproti případné povinnosti zaplatit smluvní pokutu při dřívější ukončení smlouvy.

33. Závazek k zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti odebírat elektřinu/plyn energii po dohodnutou dobu, resp. zaplacení smluvní pokuty za porušení takového závazku, nelze bez dalšího považovat za skrytý poplatek za změnu dodavatele, ale zejména utvrzením závazku – převzaté povinnosti (např. po stanovenou dobu odebírat elektrickou energii od konkrétního dodavatele). Nebylo-li v řízení tvrzeno, ani prokázáno, že smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy, fakticky odpovídá nákladům na elektřinu neodebranou do konce původního trvání smlouvy, nelze ani uzavřít, že tato je v rozporu s cílem sledovaným § 28 odst. 1 písm. e), zákona č. 458/2000 Sb., kterým je umožnit odběrateli snadno přejít k jinému dodavateli. V předmětné věci rovněž nelze uzavřít, že náklady žalovaného spojené s předčasným ukončením smlouvy uzavřené na dobu určitou (smluvní pokuta za předčasné ukončení) odpovídají dluhu za množství neodebrané elektřiny, které by mohl potenciálně využít během zbývající doby trvání smlouvy. Není proto správným závěr okresního soudu, že smluvní pokuta je sankcí, která fakticky přenáší veškeré finanční riziko spojené s odstoupením od smlouvy na zákazníka, a je proto zjevně nepřiměřená. Žalovaný – spotřebitel byl před uzavřením smlouvy o dodávkách médií za pevnou cenu na dobu určitou žalobkyní jasně, srozumitelně a transparentně informován o existenci smluvní pokuty, o podmínkách jejího uplatnění a o způsobu jejího výpočtu, přičemž výše této pokuty nezbavuje spotřebitele práva přejít k jinému dodavateli. V projednávané věci smluvní pokuta byla ve smlouvách výslovně podrobně stanovena, žalovaný měl přesné informace o způsobu jejího výpočtu a její výše je přiměřená výhodě poskytované žalovanému v podobě záruky nižší a stabilní ceny elektřiny po stanovenou dobu, a současně kompenzuje náklady žalobkyně na získání celkového množství energie, které musí být od počátku dostačující k pokrytí potřeb zákazníků. Z vyložených důvodů shledal odvolací soud na rozdíl od okresního soudu důvodným žalobou uplatněný nárok na zaplacení smluvních pokut za nedodržení dobrovolně převzatého závazku po sjednanou dobu od žalobkyně odebírat elektřinu a plyn a rovněž nárok na zaplacení další smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč za dvě prodlení s úhradou přesahující 10 dnů, které okresní soud, výrokem II. zamítl, ačkoliv v odůvodnění rozsudku (21. odstavec odůvodnění) výslovně uvedl, že smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou považuje za přiměřenou. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na celkem 6 smluvních pokut za prodlení s úhradou (100 Kč za neuhrazení zálohy na elektřinu ve výši 2 400 Kč, splatné dne 15. 7. 2022, 100 Kč za neuhrazení faktury č. [hodnota], 100 Kč za prodlení s úhradou zálohy splatné dne 15. 8. 2022, 100 Kč za neuhrazenou fakturu č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2022, 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy na plyn 2 000 Kč, splatné 15. 6. 2022, 100 Kč za neuhrazení faktury č. [hodnota] ze dne 15. 8. 2022), a nárok na ně prokázala okresním soudem provedenými listinnými důkazy.

34. Za užití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proto odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, když nebyly splněny podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) nebo jeho zrušení (§ 219a o. s. ř.) a žalobě v této části vyhověl. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti odvolací soud stanovil jako třídenní, počítanou od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta první o. s. ř.), když neshledal podmínky pro splnění ve lhůtě delší, či plnění ve splátkách.

35. Vzhledem ke změně napadeného rozhodnutí ve výroku o věci samé odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před okresním soudem, dále rozhodl také o náhradě nákladů odvolacího řízení. V řízení před soudy obou stupňů byla zcela úspěšnou žalobkyně, a proto má podle § 224 odst. 1 a odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Odvolací soud neshledal důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř., v jejímž důsledku by žalobkyni zčásti či zcela neměla být náhrada nákladů řízení přiznána.

36. Náklady žalobkyni vzniklé v průběhu řízení jsou tvořeny zaplacenými soudními poplatky, hotovými výdaji a odměnou advokáta, který v řízení žalobkyni zastupoval, přičemž výši odměny advokáta v projednávané věci je třeba podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, stanovit z tarifní hodnoty, která je představována hodnotou předmětu sporu. V řízení před okresním soudem představuje tarifní hodnota celou žalobou uplatněnou částku, tj. [částka], tudíž odměna advokáta za každý úkon právní služby, který učinil v řízení před okresním soudem, činí [částka] (§ 7 bod 5. advokátního tarifu). V odvolacím řízení činí tarifní hodnota [částka], tudíž odměna advokáta za úkon právní služby představuje [částka] (§ 7 bod 5. advokátního tarifu).

37. Náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem jsou tvořeny odměnou advokáta za pět úkonů právní služby – převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, účast na dvou jednáních soudu – v celkové výši [částka], pěti paušálními náhradami hotových výdajů v celkové výši [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradou 21 % daně z přidaného hodnoty ve výši [částka] (počítanou z odměny a paušální náhrady hotových výdajů) a soudním poplatkem za prvostupňové řízení ve výši [částka]; celkem [částka].

38. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (sepis odvolání) ve výši [částka], paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka], náhrady 21 % daně z přidané hodnoty v částce [částka] a soudním poplatkem za odvolací řízení ve výši [částka]; celkem [částka].

39. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.).

Poučení