98 C 102/2020-243

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: zastoupeného: ; (celé jméno žalobce), narozený dne (datum), bytem (adresa žalobce a žalované) JUDr. (jméno) (příjmení), advokátem se sídlem (adresa) proti; žalované: zastoupené: ; (celé jméno žalované), narozená dne (datum), bytem (adresa žalované) JUDr. (jméno) (příjmení), advokátkou se sídlem (adresa) o vrácení zálohy ve výši (částka) s příslušenstvím, rozsudek takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku ve výši (částka) s příslušenstvím, zejména s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky (částka) od (datum) do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši (částka) na účet ( (anonymizováno) – (číslo), (variabilní symbol)) (název soudu), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši (částka) do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným k (název soudu) dne (datum) se domáhal zaplacení (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že účastníci proti sobě stáli v soudním řízení vedeném před (název soudu) ve věci sp.zn. (spisová značka) o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a určení vlastnictví, který dne (datum rozhodnutí) rozhodl rozsudkem č.j. (číslo jednací), o zrušení spoluvlastnictví účastníkům mimo jiné i k budově (adresa) na parcele parc. (číslo) v k.ú. (obec) u (obec), obec Zvole, přikázal jí celou do vlastnictví žalobci a učil přiměřenou náhradu ve výši (částka), kterou je povinen zaplatit do tří měsíců žalované, a protože se žalobce domníval, že rozsudek je spravedlivý, a že i žalovaná je stejného názoru, a že jí bude muset vyplatit nějaké peníze na vypořádání společného jmění manželů, tak jí zaslal jako zálohu na výplatu vypořádacího podílu dle rozsudku částku (částka). Žalovaná však podala odvolání do tohoto rozsudku, který byl usnesením (název soudu) č.j. (číslo jednací) zrušen, následně rozhodoval znova soud prvního stupně, a to rozsudkem č.j. (číslo jednací), který nabyl v souvislosti s rozhodnutím (název soudu) č.j. (číslo jednací) dne (datum rozhodnutí) právní moci, když tak bylo pravomocně určeno výhradní vlastnictví budovy (adresa) na parcele parc. (číslo) v k.ú. (obec) u (obec), (územní celek) žalované, ve zbytku bylo spoluvlastnictví účastníků zrušeno, a žalované bylo přikázáno žalobci zaplatit přiměřenou náhradu ve výši (částka) na vyrovnání. Tedy, žalobci nebylo tímto rozsudkem uloženo zaplatit žalované, ale naopak. Žalobce si až do vydání druhého rozsudku dne (datum) myslel, že mu bude uložena povinnost vyrovnat se žalovanou určitou finanční částkou, zaplacenou částku považoval za zálohu. Žalovaná nemůže argumentovat svou dobrou vírou, že by jí chtěl částku darovat, protože k převodu došlo v blízké časové souvislosti s datem vydání prvního rozsudku a k bezdůvodnému obohacení žalované došlo až po právní moci druhého rozsudku č.j. (číslo jednací), dne (datum rozhodnutí). Žalobce žalobu doplnil (č.l. 33) tak že se skutečně domníval, že rozsudek ze dne (datum) obě strany považují za spravedlivý, bohužel nevyčkal právní moci a zaslal žalované zálohu na výplatu vypořádacího podílu, žalobce v době, kdy peníze posílal, neměl žádný jiný obligační či morální důvod, jakoukoliv částku žalované posílat, než povinnost dle nepravomocného rozsudku. E.maily (datum), (datum) a (datum) žalobce žalovanou informoval, že předpokládal že nebude podávat odvolání, proto jí poslal obnos jako projev dobré vůle, když ta mu dne (datum) odpověděla, že pokud se tato částka bude řešit soudně, odečte se z majetku domu ve tvůj prospěch, takže proto žalobce zaslal žalované výzvu ze dne (datum). Z tohoto tedy vyplývá, že žalobce vícekrát žalovanou informoval o tom, že jde o zálohu, žalobce zaslal žalované částku na vypořádání sjm na základě nepravomocného rozsudku a promlčecí doba začala běžet až s právní mocí druhého rozsudku – (datum).

2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, protože rozhodně popírám tvrzení žalobce o tom, že mně zaslal dne (datum) na účet částku (částka) jako zálohu na vyrovnání vzájemných podílů dle rozsudku č. (číslo jednací), s ohledem na průběh řízení, které předcházelo vynesenému rozsudku a naše krajně nepřátelské vztahy si nemohl ani ve skrytu duše myslet, že já považuji za spravedlivý, v souladu se zákonem a nebudu podávat odvolání. K mému odvolání byl rozsudek ze dne (datum) zrušen usnesením (název soudu), takže od (datum) muselo být žalobci známo, že zaslaná částka nemůže být mnou považována za jakoukoliv zálohu na vypořádací podíl, ale spíše jako záloha na nájem, kterým i žalobce dluží za užívání mého rodinného domu (adresa) v kat. území (obec). A vznesla námitku promlčení. Své vyjádření ještě doplnila (č.l.78), že žalobce žije od (anonymizováno) (rok) v domě (adresa), (obec), který je v jejím výlučném vlastnictví bez právního důvodu, za svoje bydlení v luxusním domě mně do současné doby nezaplatil žádný nájem a tedy je to žalobce, kterému vzniká bezdůvodné obohacení z titulu bydlení v jejím domě, bez ohledu na to, že mu byly svěřeny do péče obě dcery, když v roce (rok) žalobce převedl svou ideální polovinu pozemků v k.ú. (obec) na obě dcery, takže žalovaná vlastní jednu polovinu a dcery každá jednu čtvrtinu těchto pozemků. 3. (název soudu) rozhodl o námitce místní nepříslušnosti usnesením č.j. (číslo jednací), tak že místně příslušný je zdejší soud, takže po právní moci dne (datum) věc zdejšímu soudu předložil k vedení řízení a rozhodnutí o věci samé.

4. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže jestliže tvrdí, že žalovanou informoval vícekrát o tom, že se jedná o zálohu, pak soud tomu rozumí tak, že toto tvrzení podkládá již označenými důkazy, a má-li i další komunikaci ohledně tohoto tématu, nechť jí hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.). Žalobce ve lhůtě jemu uložené se vypořádal s poučením soudu tak (č.l.106) tak, že všechny důkazy o komunikaci účastníků k podstatě věci již předložil, když v této souvislosti dále předložil sms zprávu zaslané žalovanou jejich dceři (jméno) dne (datum) a navrhl i její výslech. Dle stejného ustanovení pak soud poučil žalovanou, a to aby především tvrdila z jakého konkrétního důvodu jí žalobce dne (datum) plnil, aby obstálo tvrzení, že si tuto částku může legálně ponechat, dále nechť logicky skloubí své tvrzení z č.l. 26 od (datum) muselo být žalobci známo, že zaslaná částka nemůže být mnou považována za jakoukoliv zálohu na vypořádací podíl, ale spíše jako záloha na nájem, tedy nechť tvrdí, zda jí žalobce někdy platil nájem – tak aby soud mohl posoudit důvodnost této námitky, a tedy zda žalobce byl někdy jejím nájemcem a nájem jí dlužil. Žalovaná se poučením ve lhůtě jí soudem uložené vypořádala (č.l. 110), že kdyby došlo k bezdůvodnému obohacení (nikoliv k úhradě za bydlení v domě (adresa) ve (obec), v mém výlučném vlastnictví, ve kterém žalobce bydlel sám od roku (rok), po té co jsem byla nucena se v důsledku fyzického napadení z domu odstěhovat) vznáším námitku promlčení. Lhůta začala plynout druhý den po odepsání částky z účtu žalobce, popřípadě, co se žalobce seznámil s mým odvoláním ze dne (datum) proti rozsudku ze dne (datum), nejpozději však začala běžet promlčecí lhůta po té, co žalobce převzal usnesení (název soudu) ze dne (datum), který zrušil prvostupňový rozsudek ze dne (datum), a byla potvrzena nezákonnost jeho jednání a konání, z obsahu tohoto usnesení musel žalobce naznat, že já budu platit jemu za byt. jednotku v (obec). Doplnila, že když dne (datum) se výzvou žalobce ucházel u žalované o vrácení této částky, právě z důvodu podaného odvolání do rozsudku ze dne (datum) tak – tedy je si vědom, že se již z jeho subjektivního a odborného právního pohledu o zálohu nejedná. A na závěr uvedla, já jsem se domnívala, že žalobcem zaslaná částka (částka) je za bydlení v domě (adresa) ve (obec) u (obec), který je v mém výlučném vlastnictvím od (anonymizováno) (rok) totiž žije žalobce v tomto domě…od (datum), od právní moci rozsudku o rozvodu, bydlí v mém domě bez právního důvodu, tedy částka (částka) by za dobu (datum) do (anonymizováno) (rok) by představovala (anonymizováno) Kč měsíčně, já jsem žalobci po celou dobu řádně hradila výživné na obě nezletilé děti, které mu byly svěřeny do péče, dle rozhodnutí soudu.

5. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného (č.l.129) uvedl, že odmítá v souvislosti s recentní judikaturou, že by žalovaný nárok byl promlčený, žalobce prokázal, že mezi účastníky byla dohoda o tom, že dojde vypořádání částky (částka) až soudy rozhodnou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dále uvedl, že mezi účastníky nikdy nebyl závazkový vztah a žalovaná nikdy nájemné nepožadovala a v domě byla rodinná domácnost, kterou opustila žalovaná dobrovolně, když ještě v roce (rok) žalovaná navrhovala prodej domu a rozdělení kupní ceny. Ještě dále (č.l.202) své procesní postoje shrnul žalobcem bylo prokázáno, že se žalovaná i) nikdy nechovala jako vlastník domu, ii) nijak se nepodílela na nákladech ani na jeho údržbě, iii) že mezi účastníky nebylo sporu, že je rodinný dům společný a vždy byl (doloženo e-mailovou komunikací), iv) stejně tak toto nerozporoval nikdo z rodiny žalované (doloženo e-mailovou komunikací), v ) žalovaná neprokázala, že by kdy rodinný dům účastníkovi pronajímala nebo že by po něm požadovala nájem, vi) ani neprokázala, že by částka (částka), jenž je předmětem řízení, představovala zálohu za nájem za užívání tohoto domu.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

7. Soud předesílá, že naprosto u všech podkladových rozhodnutí, které soud prováděl jako důkazy, tak užívá aktuální postavení žalobce a žalované – tedy nikoliv procesní postavení, v jakém postavení účastníci byli v předcházejících soudních řízeních. Soud toto opatření přijal čistě pro lepší orientaci - jiný přístup se zdál soudu matoucí nebo nejméně méně přehledný.

8. Dne (datum) účastníci zakoupili pozemek parc.č (číslo) k.ú. (obec) u (obec), obec Zvole, ze kterého později oddělili parcelu parc. (číslo) na které postavili dům (adresa) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z (anonymizováno) č. (rok) ze dne (datum), z kupní smlouvy uzavřené žalovanými, jako manželi, ze stavebního povolení, kde jsou stavebníci uvedeni oba účastníci, z kolaudačního rozhodnutí, kde je uvedená jen žalovaná, ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), sp.zn. (spisová značka) č.l. 12)

9. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek opatrovnického soudu – (anonymizována dvě slova) (okres), vydaný dne (datum), kterým byly obě dcery účastníků – (jméno) ( (číslo)) a (jméno) ( (číslo)) svěřeny do péče žalobce a žalované bylo vyměřeno přiměřené výživné, když soud výslovně vyšel z provedeného důkazu výpovědí žalobce: že společnou domácnost ukončili účastníci v roce (rok), od té doby žil žalobce s nezletilou (jméno) v domě ve (obec), kde náklady spojené s bydlením hradí žalobce, když náklad spojený s bytem v (obec) hradí rodiče žalované, že dům ve (obec) byl pořízený za dobu manželství ze společných prostředků, dále protože (jméno), když od otce odjížděla s pláčem začal na to reagovat tím, že požaduje svěření obou dcer do své výchovy, což také sdělil matce, chce přitom respektovat přání dětí. Z výpovědi žalované soud zjistil a rozhodnutí opřel o: k ukončení společné domácnosti došlo v (anonymizováno) (rok) po fyzickém napadaní matky, po té odešla s nezletilou (jméno), náklady spojené s bydlením hradí sama, od svých rodičů získala matka byt v (obec) o velikosti 2+1, rodiče matky byt pronajímají, do sjm účastníků patří rodinný dům ve (obec), který užívá žalobce se starší dcerou (jméno). Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, podle kterého (anonymizováno) má silný vztah k žalobci a výrazně ambivalentní vztah k žalované s převahou záporných citů. Záporný vztah k matce není výsledkem ovlivnění ze strany otcem, ale je výsledkem osobních zkušeností z konfliktních interakcí. Pro vývoj nezletilé (jméno) by bylo přínosné, kdyby sestry byly vychovávány pohromadě, nezletilá (jméno) se do obou (rodičů) vnitřně distancuje, vztah k žádnému z nich není dostatečně jistý a spolehlivý. (ulice) citový vztah má nezletilá ke starší sestře, která je pro ní hlavním zdrojem i objektem lásky, nejsilnější vazbu má na osobu sestry, z výsledků vyšetření lze uzavřít, že nezletilá preferuje výchovné prostředí u otce před výchovným prostředím u matky (na jedné straně kladný, dosud ale ne dost významný vztah k otci, kladný významný vztah k sestře, na druhé straně významný, ale ambivalentní vztah k matce, ten soud doplnil ještě o výslechy znalců a zjistil, že příčiny duševní choroby matky nejsou ze stresu v manželství, platí totiž domněnka, že příčinu onemocnění lze spatřovat v biologických či genetických faktorech, a nakonec uzavřel, že pokud žalovaná namítala otcovu agresivitu, která se projevovala ve vztahu k ní, nebyla tato agresivita u žalobce zjištěna a jak vyplynulo z výslechu znalce, tak vztah žalobce k nezletilým je zcela odlišný od vztahu k matce, proto soud dcery svěřil do výchovy žalobce, a při rozhodnutí o výživném soud přitom zohledňoval i skutečnost, je žalovaná je výučným vlastníkem bytu v (obec), z něhož nemá doposud žádné příjmu, ačkoliv by byt mohla pronajímat (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), č.j. (číslo jednací)).

10. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek o rozvodu účastníků řízení vydaný (název soudu) č.j. (číslo jednací), které soud odůvodnil i tak, že nebylo zjištěno nic o tom, že by u žalovaného projevoval sklon k agresivitě, alkoholismu a chorobné touze po majetku (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 85).

11. Dne (datum) žalobce podal první návrh na zvýšení výživného od roku (rok), ve kterém mimo jiné uvedl, že žalobci výrazně narostly náklady na bydlení, daň z nemovitosti byla do roku (rok) zvýšena, že se zvýšily poplatky za svoz odpadu a zvýšily se ceny vodného a stočného, dále uvedl, že se zvýšily náklady na potřeby zejména (jméno), která se chystá na studium do (anonymizováno), což představuje nejméně (částka) za školní rok a pro nedostatek peněz musí obě nezletilé zmenšit okruh svých zájmových činností (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka) č.l.215).

12. Dne (datum) žalobce před opatrovnickým soudem do protokolu vypověděl, že s nezletilými užívá rodinný dům, který patři do sjm, za elektřinu, kterou topí hradí ročně (částka), za vodné a stočné hradí (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka) č.l.253).

13. Dne (datum) žalovaná před opatrovnickým soudem do protokolu vypověděla, nevlastním žádný výlučný majetek, sjm dosud není vypořádáno a patří do něj mimo jiné byt v (obec a číslo), který je rok či dva pronajímán mojí matkou, neví za jakou částku, bydlí v družstevním bytě rodičů, bydlí sama, přítel jí navštěvuje o víkendech (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu Obvodního soudu (okres), sp.zn. 11 Nc 18/2007 č.l.301).

14. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu (okres), č.j. (číslo jednací), kterým bylo zvýšeno výživné na každou z dcer účastníků, protože se za uplynulé tři roky podstatně zvýšily náklady na výživu dcer, kdy soud vycházel jen z porovnání příjmů účastníků a potřeb dcer a výpovědi účastníků vzal v úvahu jako hodnověrný důkaz – viz shora č.l. 253, 301 a konstatoval, že žalobce žije v domě ve (obec) s nezletilými dcerami, když dům je v nevypořádám SJM (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), č.j. (číslo jednací)).

15. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek (anonymizována dvě slova) (okres), č.j. (číslo jednací), kterým byla schválena dohoda účastníků o styku žalované s nezletilou (jméno), což navrhla žalovaná dne (datum), neboť její dosavadní styk probíhá nepravidelně a žalovaná se domnívá, že by se na výchově dcery měla podílet více (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), č.j. (číslo jednací), z návrhu č.l. 325 ve kterém žalovaná uvedla adresu žalobce i dcery (jméno) ve (obec)).

16. Dne (datum) podala žalovaná žalobu na vypořádání společného jmění manželů, které bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem dne (datum), kde mimo jiné uvedla, že po fyzickém napadaní jsem musela odejít z mého domu a nechat ho žalobci k bezúplatnému užívání, protože se staral o naše děti, uvedla, že smlouva o rozšíření sjm o dům ve (obec) je absolutně neplatná a navrhla, aby toto soud posoudil jako předběžnou otázku, z nemovitostí pak tento návrh obsahoval jen pozemek parc. (číslo) v k.ú. (obec) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), č.j. (číslo jednací), z připojeného rozsudku o rozvodu manželství účastníků č.j. (číslo jednací), na č.l.10).

17. Dne (datum) se k žalobě vyjádřil žalobce, a to předně tak, že žalobkyně se po celou dobu, až do podání žaloby, nijak neprojevovala jako vlastník předmětného domu, když v domě nebydlí fakticky od roku (rok), naopak tam celou dobu bydlí žalobce a nezletilé děti účastníků, které má žalobce svěřeny do péče. Žalovaná se naopak po celou dobu projevovala tak, že jej jí předmětný dům a jeho údržba lhostejná, jak vyplývá z jí odeslaných e.mailů. Žalovaná se nikdy nepodílela na opravách a údržbě domu, ani neplatila energie, místní poplatky a daň z nemovitosti, o vše se staral a vše hradil žalovaný, když odkázal i na e.mail ze dne (datum), který byl odpovědí na žalobcův e.mail ze dne (datum), a který zněl: já už si pět let každý měsíc spořím (částka) na opravy. Nemůžu za to, že jsi nechal dům tak zchátrat, to si před dětma zodpověz sám. Koneckonců si je chtěl, tak je máš. Já v domě nebydlím, takže nevím, proč bych to měla řešit. Žádný záměr z naší strany není (tyto skutečnosti má soud za prokázané z vyjádření žalobce k žalobě, z e.mailu žalované žalobci ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka) č.l. 50).

18. Dne (datum) nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o vypořádání společného jmění manželů – účastníků, pro uplynutí lhůty dle § 110 o.s.ř., § 111 o.s.ř., neboť řízení bylo přerušeno na návrh obou účastníků usnesením č.j. (spisová značka), které nabylo právní moci dne (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení (název soudu), č.j. (číslo jednací)).

19. Dne (datum) vydal (název soudu) rozsudek č.j. (číslo jednací), a to na ústním jednání, které ho se právní zástupce žalobce a i žalobce osobně účastnil a kterým rozhodl o žalobě ze dne (datum) podané žalobcem z opatrnosti, o zrušení spoluvlastnictví účastníků a jeho vypořádání, tak že dům (adresa) k.ú. (obec) u (obec), obec Zvole byl přikázán žalobci, a spoluvlastnický podíl na bytovém domě (adresa) a na pozemcích a pak další pozemky vše v k.ú. (obec), (územní celek) a pozemky v k.ú. (obec), (územní celek) žalované, žalobci soud určil zaplatit přiměřenou náhradu žalované ve výši (částka), a rozhodnutí odůvodnil tak, že ze spisu sp.zn. (spisová značka) tamější soud zjistil, že žalovaná podala dne (datum) návrh na vypořádání sjm, který zahrnoval jen (z nemovitostí) pozemek parc. (číslo) v k.ú. (obec), (územní celek), když žalobce podáním ze dne (datum) rozšířil okruh věcí k vypořádání o zde uvedené nemovitosti a ideální část na dalších nemovitostech, takže soud dospěl k závěru, že dne (datum) uplynula tříletá lhůta pro vypořádání sjm účastníků a nemovitosti resp. ideální části nemovitostí, které jsou předmětem této žaloby, jsou v režimu podílového spoluvlastnictví, a proto lze o věci rozhodnout. Dále soud dospěl k závěru, že notářský zápis ze dne (datum) o rozšíření sjm je platný. Při úvaze o přikázání nemovitostí nebo jejich ideálních částí soud vyšel z toho, že dům v k.ú. (obec), (územní celek) žalobce po celou dobu užívá se svými dětmi, na této nemovitosti provádí údržbu a platí veškeré náklady, zatímco žalovaná se na tomto žádným způsobem nepodílí, proto je účelné využití na straně žalobce a ostatní nemovitosti vč. ideální části pak přisoudil žalované, když přiměřená náhrada se odvíjela od ceny zjištěné znaleckým posudkem, takže cena domu v k.ú. (obec), (územní celek) je (částka) cena ostatních nemovitostí vč. ideálních částí je (částka), takže polovina hodnoty je (částka), jestliže tedy žalobci byla přisouzena nemovitost za (částka), pak musí žalované doplatit rozdíl, což je (částka) na vyrovnání rovnodílného spoluvlastnictví, když rozsudek byl účastníkům resp. jejich právním zástupcům doručen dne (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka), z č.l.1, 242, z rozsudku (název soudu), č.j. (spisová značka) č.l. 258 vč. doručenek rozsudku).

20. Dne (datum) žalovaná podala odvolání do rozsudku č.j. (číslo jednací) (nikoliv jak soud tvrdí dne (datum) – č.l.110) a žalobce se o něm dozvěděl dne (datum) z mylné výzvy k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, ačkoliv ho podala žalovaná, nikoliv žalobce (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení (název soudu), sp.zn. (spisová značka) č.l. 270, 279, 280, 283).

21. Dne (datum) žalovaná své odvolání zdůvodnila mimo jiné i tak, že jsem ochotna převzít do výlučného vlastnictví nemovitosti v kat. území (obec), jak jsem již uváděla ve svém vyjádření ze dne (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka) č.l. 278).

22. Dne (datum) vydal v neveřejném zasedání (název soudu) usnesení č.j. (číslo jednací), kterým zrušil rozsudek č.j. (číslo jednací) a věc vrátil k dalšímu řízení, protože tamější soud souhlasil se soudem prvního stupně, že účastníkům vzniklo podílové spoluvlastnictví k žalovaným nemovitostem resp. k id. částem nemovitostí, protože do tří let nedošlo k jejich vypořádání, avšak hlavní spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda dům (adresa) ve (obec) je v podílovém spoluvlastnictví, protože žalovaná tvrdila, že tento dům je v jejím výlučném jmění a namítala, že rozšíření sjm ze dne (datum) je absolutně neplatné pro její duševní poruchu, když to odvolací soud uzavřel, že rozhodný pro možný právní závěr o neplatnosti notářského zápisu ze dne (datum) může být pouze skutkový závěr, že v rozhodné době jednala žalovaný v duševní poruše, která jí činila k takovému právnímu úkonu neschopnou, a proto soudu prvního stupně uložil, aby ustanovil znalce ke zjištění, zda žalovaná jednala v duševní poruše - soud se tedy bude nejprve zabývat, zda platně došlo k rozšíření sjm a po vyřešení této otázky znova rozhodne o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když usnesení bylo účastníkům zasláno až (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení (název soudu), č.j. (číslo jednací), zejména č.l. 334, 336, a z doručenek č.l. 330).

23. Dne (datum) právní zástupce žalobce uvedl do protokolu na ústním jednání před tamějším soudem prvního stupně, že ačkoliv odvolání bylo původně směřováno do všech výroků, potom z toho byla vyňata nemovitost v (obec), zřejmě nicméně rozsudek v tomto směru nenabyl právní moci ani v tomto výroku, nicméně žalobce již na základě tohoto rozhodnutí poskytl žalované plnění ve výši (částka), čemž proběhla komunikace a předloží důkazy, když předložil doklad o zaplacení (částka). Právní zástupce žalované pak uvedl, nesporné je, že předmětnou nemovitost ve (obec) nadále užívá žalobce (tyto skutečnosti má soud za prokázané z spisu (název soudu), sp.zn, (spisová značka), č.l. 410).

24. Dne (datum) právní zástupce žalobce uvedl do protokolu na ústním jednání před tamějším soudem prvního stupně, že je připraven k obchodnímu řešení kauzy, pokud by byl zahrnut do řešení i prodej rodinného domu ve (obec) a vypořádání pozemku pod ním, jinak je podle něj nesporné, že nemovitosti, které jsou v (katastrální uzemí), by měly připadnout žalované, a připomíná, že žalobce uhradil žalované v souvislosti s touto kauzou částku (částka), která jí přijala jako zálohu, na to právní zástupce žalované uvedla, že tato částka ovšem není zálohou na vypořádání, není předmětem tohoto řízení a z opatrnosti vznáší též námitku promlčení ve vtahu k uplatnění této částky. Pouze proto, aby si žalovaná neuzavřela cestu k dohodě, nežádá prozatím vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá v tom, že žalobce po dobu 12 let užívá její výlučnou nemovitost (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (název soudu), sp.zn. (číslo jednací)).

25. Dne (datum) vydal (název soudu), rozsudek č.j. (číslo jednací), kterým (včetně doplňujícího rozsudku č.l. 661) rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků a jeho vypořádání, tak že ideální části nemovitostí a nemovitosti v k.ú. (obec), (územní celek) přisoudil žalované a pozemky v k.ú. (obec), (územní celek) žalobci byly přikázány žalobci, žalované určil zaplatit přiměřenou náhradu žalované ve výši (částka), zamítl vypořádání spoluvlastnictví domu (adresa) k.ú. (obec) u (obec), (územní celek), a určil vlastníkem tohoto domu žalovanou, rozsudek pak tamější soud odůvodnil tak, že vyšel z provedených důkazů mimo jiné z příkazu ze dne (datum), že žalobce převedl žalované (částka), v této souvislosti nebylo mezi účastníky sporné, že žalovaná tuto částku obdržela s tím, že pouze neobdržela žádný přípis vysvětlující uvedený převod finančních prostředků. Tento převod měl být uskutečněn na základě domněnky žalobce, že rozsudek nabyl částečně právní moci a částka byla převáděna v souvislosti s nemovitostí v (obec), ze znaleckých posudků o dušením stavu žalované a uzavřel, že mezi účastníky bylo nesporné a panovala mezi nimi shoda na konkrétním vypořádáním - vyjma nemovitosti (adresa) ve (obec), co se týká přiměřené náhrady, tak cena nemovitostí byla (částka), jestliže žalobci byly přikázány nemovitosti za (částka) a žalované za (částka), tak žalovaná je povinna vyrovnat vypořádání rovnodílného spoluvlastnictví částkou (částka), co se týká nemovitosti ve (obec), tak vzhledem k tomu, že notářský zápis ze dne (datum) je neplatný, nedošlo jím k rozšíření sjm o předmětnou nemovitost a výlučným vlastníkem tedy proto zůstává žalovaná (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozsudku (název soudu), rozsudek č.j. (číslo jednací), bod 43 odůvodnění, 75 – 78, 90, a pak č.l. 661).

26. Dne (datum) nabyl shora uvedený rozsudek (název soudu), č.j. (číslo jednací) právní moci, a to rozsudkem (název soudu) č.j. (číslo jednací), ze dne (datum rozhodnutí), který změnil rozhodnutí jen o přiměřené náhradě za zrušené spoluvlastnictví, z důvodů aktualizace cen nemovitostí, takže žalobci přikázané nemovitosti měly nyní hodnotu (částka), kdežto žalované (částka), a o vyrovnání rozhodl vzájemnou úhradou vždy poloviny ceny, tak aby jejich rovnodílné spoluvlastnictví bylo zcela vyrovnáno, když ve zbytku bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zcela potvrzeno (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení (název soudu) soudu (okres), č.j. (číslo jednací), zejména bod 14).

27. Dne (datum) bylo odmítnuto dovolání (anonymizována dvě slova) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení ze spisu (název soudu) sp.zn. 15 C 66/2012, č.j. (číslo jednací)).

28. Dne (datum) žalobce zaplatil žalované (částka), bez poznámky k platbě, bez VS (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu žalobce, a ze součinnosti (právnická osoba) č.l.100).

29. Dne (datum) napsal bratr žalované e.mail, v souladu s naší dohodou jsem odstěhoval (jméno) ze (obec), vzala si sebou věci, které měla na seznamu, na kterém jste byli dohodnuti, osobní věci a věci, které dostala darem od rodičů. Pokud by tomu tak nebylo a považoval by jsi nějakou věc mimo rozsah vaší dohody, dej mi prosím kdykoliv vědět, abychom o ní mohli dále jednat, popř. o ní nechat rozhodnout soud. (příjmení) dům bude dle naší dohody oceněn a jeho rozdělení, prodej, popř. jiné řešení bude součástí dalšího našeho jednání (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 131).

30. Dne (datum) žalovaná se svým bratrem napsala žalobci e.mail, jediné oboustranně spravedlivé řešení je objekt prodat a výtěžek si rozdělit dle dohodnutého podílu, já nemám na opravy a jak Ty píšeš také ne. Navíc v objektu už delší dobu nebydlím (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 132).

31. Dne (datum) žalobce žalované odpověděl, variantu prodeje jsem navrhoval už od počátku, takže s ní souhlasím, takže nyní budu od vás (jméno) očekávat návrh na postup prodeje (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 132).

32. Dne (datum) žalovaná napsala e.mail žalobci napiš mi mail za co a proč jsi mi poslal těch (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 36).

33. Dne (datum) žalobce žalované odpověděl, předpokládal jsem, že se proti rozsudku, který vyzněl podle mne ve Tvůj prospěch nebudeš odvolávat a chtěl jsem jako projev dobré vůle začít plnit své finanční povinnosti podle rozsudku (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 36).

34. Dne (datum) žalobce napsal e.mail žalované, když se nyní vrací rozsudek k novému projednání, prosím o vrácení (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 36).

35. Dne (datum) žalovaná odpověděla žalobci, vracet Ti to nebudu, ani jsi měl před posláním této částky o ní neinformoval. Brala jsem to jako satisfakci, jako dar, za to všechno, co jsi mi způsobil, za tu hrůzu so jsi o mě napovídal psychologům…děti…atd. Tyto peníze jsem dala rodičům. Pokud se bude řešit soud, odečte se tato částka z majetku domu ve tvůj prospěch, samozřejmě s vypořádáním půjček (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze e.mailu č.l. 36).

36. Dne (datum) žalobce vyzval žalovanou k vydání (částka), když ovšem v závěru uvedl, že akceptujeme i možnost, že peníze budou do pravomocného skočení sporu deponovány na (příjmení) depozitním účtu (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu vč. podacího lístku č.l. 37).

37. Dne (datum) žalovaná napsala sms dceři (anonymizována dvě slova) já těch 250tis nemám koupila jsem si do bytu novou kuchyň, ale až mě bude táta vyplácet z baráku, tak si je samozřejmě odečte z ceny (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze sms zprávy č.l. 108, dále z výslechu svědka (jméno) (příjmení) č.l. 182 - soud pohlížel na screenschot sms zprávy, jejíž existence byla potvrzena, když žádný z účastníků nenamítl její nepravost ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), jako na jakýkoliv jiný důkaz soukromoprávní listinou, stejně jako učinil již v minulosti (anonymizována dvě slova) ( (ústavní nález)).

38. Nejméně ode dne (datum) jsou spoluvlastníkem pozemku parc. (číslo) st. prac. (číslo) dcery účastníků každá po jedné čtvrtině a žalovaná v jedné polovině (tyto skutečnosti má soud za prokázané z LV pořízené z veřejné části dne (datum) žalovanou č.l. 80).

39. Dne (datum) žalobce odeslal žalované jednu výzvu k vydání (částka), a následně ještě dne (datum) druhou, s adresou na které žalovaná přebírá i poštu s určením lhůty k vydání do (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z obou výzev, vč. kopií knihy pošty právního zástupce žalobce, z usnesení o místní příslušnosti zdejšího soudu – viz shora, ze kterého je zřejmé, že adresa z výzvy ze dne (datum) je adresou, kde se žalovaná v tu dobu zdržovala resp. přebírala poštu).

40. Žalovaná je právní zastoupena ve všech zde uvedených soudních řízení od (datum) stejným právním zástupcem (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), sp.zn. (spisová značka), č.l. 171, kdy byla poprvé předložena plná moc právního zástupce, která byla pak postupně předložena ve všech soudních řízeních – včetně tohoto).

41. Svědkyně (jméno) (příjmení), dcera účastníků vypověděla, že se žalobcem bydlela, a byla mu proto i svěřena do péče, když ovšem v 16tiletech odjela studovat do Francie, že jí žalobce informoval o tom, že zaslat žalované (částka) je hezké gesto, protože si myslel, že se nebude odvolávat (což ještě dvakrát zopakovala), že doma o tom diskutovali, právě v souvislosti s jejím studiem v zahraničí, které bylo nákladné, takže řešili, zda si žalobce vezme půjčku nebo ne, když právník žalobce uznal, že je to oprávněné gesto. Svědkyně uvedla, že žalovaná se odstěhovala asi v roce (rok) – (rok), když ona za studiem do Francie odešla v roce (rok), ale žalobce se sestrou (jméno) bydlel ve (obec) dál, nikdy se žalobce nezmínil, že by se měl platit nájem. Dále uvedla, že žalovaná si je se svým bratrem velmi blízká, a že žalovaná svědkyni osobně řekla, že aby peníze nevracela je rada od jejího bratra. Svědek, za účastí obou právních zástupců ztotožnil text sms zprávy ze dne (datum), č.l. 108, tak že předložil svůj telefon, kde sms byla, tak jak jí soud četl na č.l. 108 a ze kterého pak pořídila sreeschot pro účely tohoto řízení. Nakonec uvedla, že žalovaná vždycky chtěla dům pro sebe, což zopakovala, v domě teď žije již jen (jméno), ale neví, od kdy tam žalobce nežije, a že jí otec daroval pozemku, na kterém je dům ve (obec) postavený. Na otázku soudu, zda má žalované za zlé, že žalobci (anonymizováno) Kč nevrátila, uvedla, že ne já si myslím, že to táta neměl dělat, protože ví jací jsou, že jsou chamtiví a chtěli celej barák pro sebe, což pak doplnila o to, že oni je – žalovaná a její rodina a výpověď uzavřela, tím že nepřekvapilo mě, když máma to nechce vrátit, protože taková je (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedené dne (datum). Při hodnocení svědecké výpovědi soud vzal v úvahu, že svědkyně je dcerou účastníků řízení, když její vztah znalec v opatrovnickém řízení popsal jako ambivalentní - což sice automaticky neznamená, že by vypovídala ve prospěch žalobce, nicméně tuto okolnost soud pečlivě vážil, právě pro dobře lidsky představitelný předpoklad nepřátelství mezi svědkyní a žalovanou, a naopak hluboké náklonosti nebo oddanosti a vděčnosti k žalobci. Svědkyně podala výpověď klidně, snaživě a věcně, když nakonec soudu z ničeho nevyplývalo, že aktivně a cíleně soudu lhala, a to nejen proto, že skutečně předložila svůj telefon se sms ze dne (datum), ale i proto že žalobcovo jednání nijak neglorifikovala, ale popsala jej jako naivní a jakákoliv vyjádření o žalované nebyly nijak emocionálně angažovaná. Soud uzavřel, že svědecká výpověď byla věrohodná a její největší přínos byla verifikace obsahu sms ze dne (datum rozhodnutí) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Při svědecké výpovědi soud přijal opatření, že v jednací síni nebyl svědek přítomen žádného předchozího ústního jednání - čímž soud, v rámci dostupným procesních možností maximalizoval autenticitu výpovědi ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Soud vedl výslech z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když oba účastníci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní a soud žádnou otázku nezakázal položit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

42. V řízení soud provedl i důkaz - (anonymizováno) (číslo), (spisová značka) (ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), sp.zn. (spisová značka), č.l.36) (anonymizována dvě slova) (rok), (spisová značka) (ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), sp.zn. (spisová značka), č.l.54), protokol z ústního jednání dne (datum) (ze spisu (anonymizována dvě slova) (okres), sp.zn. (spisová značka), č.l.218), vyjádření žalobce k odvolání žalované (ze spisu (název soudu), sp.zn. (spisová značka), č.l.288), podání žalované ve věci vedené před (název soudu), sp.zn. (spisová značka) ze dne (datum rozhodnutí), ze dne (datum) (č.l.51), ze dne (datum) (č.l.56, 116), ze dne (datum) (č.l.61), ze dne (datum) (č.l.64), protokol z ú.j. dne (datum) (č.l.66) a ze dne (datum) (č.l.69), žaloba na rozvod manželství (č.l.81), lékařskou zprávu ze dne (datum) (č.l.84) protokol z ú.j. ve věci vedené před (název soudu), sp.zn. (spisová značka) ze dne (datum rozhodnutí) (č.l.113) tyto listiny už nemohly nijak nejen převážit ale ani nijak doplnit fakta, pro která o vlastnictví domu bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem soudu, když tyto jmenované listiny nepřinášely jiný nebo lepší či jistější náhled na celou věc, takže proto se soud těmito důkazy již v rozsudku nijak dále nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)).

43. Soud volal žalobce i žalovanou k výslechu účastníka, když na ústním jednáním dne (datum) soudu oba sdělili, že nesouhlasí se svým výslechem dle § 131 o.s.ř. (č.l. 182). Ačkoliv soudu je známo, že u účastnických výslechů není záruka pravdivosti, protože se obecně vzato nelze domnívat, že soud získá zcela nezainteresovanou výpověď ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), ale i tak považoval soud výpověď žalobce i žalované za důležitý důkaz o skutečné vůli žalobce při zaslání platby, před právní mocí rozsudku a žalované skutečnou vůli při psaní e.mailů, sms a pak k důvodům ponecháním si celé platby, když důvodnost tohoto důkazu výslechem soudu vyplynula ze spisu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Vzhledem k tomu, že byly provedené i jiné důkazy, na základě kterých soud může rozhodnout, a i proto, že účastníci odmítli vypovídat - což je legální, tak soud neprovedl důkaz ani jednou účastnickou výpovědí s odkazem na § 131 o.s.ř. aniž by to bylo důkazním deficitem řízení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

44. E.mailové zprávy soud považoval za věrohodné, když ani jeden z účastníků – kteří si zprávy vyměňovali, za celou dobu řízení jejich obsah nebo existenci nezpochybnili, nad to se nejedná o právní jednání s povinnou písemnou formou, takže forma běžných e.mailů - co se týká jejich platnosti a hodnověrnosti, zcela dostačující ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka) a (spisová značka)).

45. Žalovaná sice uvedla na ústním jednání dne (datum), že žalobce v roce (rok) vyhodil žalovanou z domu s nezletilou (jméno), o jejíž péči nestál, protože stál jen o starší (jméno), když dne (datum) učinila nesporným ve shodě se žalobcem dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že nezletilá (jméno) se žalobcem stále žije, když nejprve byla situace taková, že odešla s matkou a žila s ní. Po rozsudku opatrovnického soudu se přistěhovala k otci a ke (jméno). (příjmení) (jméno) žije v (anonymizováno) a (jméno) žije s otcem (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 207, 240).

46. Důkazní návrh žalobce (č.l.202) na provedení důkazu spisem o trestním stíhání žalované pro podplácení úřední osoby, které zdůvodnil že je proti žalované vedeno Policií ČR trestní stíhání pro trestný čin podplácení úřední osoby (§ 332 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku), v rámci kterého měl být žalované jako osobě trestně stíhané ustanoven obhájce (název soudu). Vzhledem k místní a časové souvislosti nelze vyloučit, zda se tento trestný čin netýká některého z řízení mezi účastníky, proto žalobce navrhuje, aby soud dožádal u příslušných orgánu vyjádření o tom, jakého skutku se trestní stíhání týká, aby byly vyloučeny pochybnosti o tom, že žalovaná svým protiprávním jednáním některý ovlivňovala některý ze soudních sporů mezi účastníky soud zamítl, neboť tento důkaz již vybočoval z perimetru řízení daného podanou žalobou ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)).

47. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

48. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a účastnicí byli opakovaně informováni o tom, že listiny ze soudních spisů je nutné konkrétně navrhnout (č.l.105, 190 a 208) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka) a (spisová značka)).

49. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována tři slova) (číslo)).

50. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení s soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

51. Podle § 629 odst. 1 OZ platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

52. Podle § 621 OZ platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

53. Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 pak, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

54. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

55. Soud vyšel z normativní situace, výrazně zpřesněné universální litigací: Předně, tím, že jestliže jeden z bývalých manželů užívá věc v dosud nevypořádaném SJM, nedochází k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor druhého z manželů, protože vlastnictví věci v sjm není vztahem spoluvlastníků vymezeným ideálním podílem, protože oba manželé mají rovné postavení vlastníků - a je tedy průlomem do individualizovaného vlastnického práva a v přechodném období mezi rozvodem a vypořádání sjm je nutné posuzovat vztahy bývalých manželů obdobně jako za trvání manželství ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)). Dále, jedna ze stěžejních zásad soukromého práva je zásada autonomie vůle, tedy možnost určovat své postavení v právních vztazích - typicky uzavírat smlouvy, které nejsou sice v občanskoprávním předpise upraveny, ale zato úplně odpovídají individuální potřebě osoby, takže není důvod bránit subjektům občanskoprávních vztahů, aby takové právní úkony činily, pokud splňují všechny znaky právního úkonu a pokud neodporují obsahu nebo účelu zákona. (anonymizována dvě slova) tedy proto uzavřel, že se jedná o nepojmenovanou smlouvu, podle které žalobce poskytl žalovanému finanční částku k obstarání bytu a tomu odpovídající povinnost žalovaného umožnit žalobci užívat takto pořízený byt za podmínek společného soužití a bydlení, tak proto po dobu soužití účastníků nemohlo na straně žalovaného dojít k bezdůvodnému obohacení, protože žalovaný plnil dle dohody ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). A v jiné věci (anonymizována dvě slova) uzavřel, že jestliže otec žalovaného umožnil účastníkům bydlet v jeho domě, a jestliže tedy soudy v dalším řízení nezjistí, že investice do domu se děly bez vůle některé ze stran, měly by učinit závěr, že zde byla konkludentně uzavřena smlouva a v okamžiku kdy skončila možnost účastníků v domě bydlet, odpadl i právní důvod investic a až v tomto okamžiku by tedy mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení otce žalovaného ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Pak plnil-li žalovaný povinnost uloženou rozhodnutím soudu, které neodpovídá skutečným hmotně právním poměrům - plnil-li tudíž na neexistující dluh, pak žalobci vzniká bezdůvodné obohacení, a to okamžikem, kdy je rozhodnutí, na jehož základě plnil pravomocně zrušeno (velký senát (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka) (spisová značka)). A dále i, jestliže žalobce se domáhá vydání částky, tak jej tíží důkazní břemeno o jejím předání a žalovaného naopak, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázání pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Nakonec, promlčení bezdůvodného obohacení se odvíjí od okamžiku, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení, a kdo se na jeho úkor obohatil, což je okamžik, kdy má všechny relevantní informace po uplatnění svého práva na vydání bezdůvodného obohacení u soudu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)).

56. Shora uvedené judikaturní závěry se souzených poměrů promítly následovně:

57. V řízení nikdo z účastníků ani netvrdil, a tím méně prokázal, že by účastníci někdy mezi sebou uzavřeli nájemní smlouvu na nájem domu ve (obec), a že žalobce platil nájem žalované. Dokonce ani přes poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalovaná ničeho takového soudu netvrdila. Krátce řečeno, žalovaná neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizováno) ČR (spisová značka)), že žalobce byl někdy nájemcem v domě ve (obec), nebo že jí platil za jmenované užívání někdy nájem.

58. V řízení bylo zcela hodnověrně prokázáno, že žalovaná se roce (rok), tedy v době manželství účastníků odstěhovala z rodinné domácnosti v domě ve (obec), kde zůstal žalobce se starší dcerou účastníků (příjmení), a to zcela shodnými výpověďmi účastníků před opatrovnickým soudem - který z nich také vycházel a proto tento fakt zahrnul i do odůvodnění rozsudku ze dne (datum), a dále i e.mailem bratra žalované adresovaným žalobci dne ze dne (datum), ve kterém jasně uvádí, že žalovanou po dohodě se žalobcem odstěhoval. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno až (datum), a tedy doba pro vypořádání sjm ohledně domu ve (obec), ideální části nemovitostí v (obec) a nemovitostí v (obec) a ve (obec) uplynula dne (datum), tak jak trefně popsal (název soudu) a (název soudu) ve svých rozhodnutích na č.l. 258, 330 spisu sp.zn. (spisová značka). Ohledně pozemků ve (obec), souvisejících s domem žalovaná podala včas - (datum) návrh na vypořádání sjm, ovšem následně souhlasila s přerušením řízení dle § 110 o.s.ř., ale návrh na pokračování v řízení žádný z účastníků nepodal, takže po dni (datum) nemohl příslušný soud již rozhodnout jinak, než řízení zastavit dle § 111 o.s.ř., a fakt že tak tamější soud učinil vydaným usnesením až (datum) nemění nic na tom, že důsledkem v souzené souvislosti byla dne (datum) uskutečněná transformace bezpodílového spoluvlastnictví účastníků souzených pozemků ve (obec) na podílové spoluvlastnictví, a to nevyvratitelnou právní domněnkou dle § 150 odst. 4 ObčZ. Uvedené lze krátce shrnout, že užívání domu ve (obec) se až do (datum) řídilo stále předpisy o sjm, takže až do tohoto dne žalobce tak i žalovaná byly stále vlastníky celého domu, s tím, že jejich vlastnická práva byla omezena stejným vlastnickým právem tohoto druhého – bývalého manžela resp. bývalé manželky, a že pozemky ve (obec) byly vypořádány ke dni (datum) dle § 150 odst. 4 ObčZ, takže každý z účastníků se stal rovnodílným spoluvlastníkem. Optikou rozhodnutí (anonymizována dvě slova), tedy žalobce od roku (rok), kdy se žalovaná z domu ve (obec) odstěhovala, až do (datum) v žádném případě nemohl užívat dům ve (obec) bez právního důvodu, jinými slovy, žalobce rozhodně po tuto dobu užíval dům ve (obec) po právu.

59. V řízení bylo zcela hodnověrně prokázáno i to, že opatrovnický soud vycházel ve svém rozsudku ze dne (datum) mimo jiné i z výpovědi žalované, která před soudem jasně uvedla, že dům ve (obec) patří do sjm, a že dům užívá žalobce s jejich dcerou (jméno), rovněž soud vyšel i z e.mailu ze dne (datum), že žalovaná se odstěhovala z domu ve (obec) podle dohody žalobce a bratra žalované, z e.mailu ze dne (datum), kde žalovaná mimo jiné potvrdila, že v domě ve (obec) nebydlí, z e.mailu dne (datum) žalovaná žalobci nekompromisně sdělila svou úvahu o tom, jestliže chtěl dcery do své péče, tak pak se musí i postarat o dům, kde společně žijí, a jasně odmítla se na údržbě podílet, dále z toho, že žalovaná při svém výslechu před opatrovnickým soudem po podaném návrhu na zvýšení výživného na obě nezletilé žalobcem, vypověděla dne (datum) - soud z její výpovědi v rozsudku vycházel, že nevlastní žádný výlučný majetek, a také měl za prokázané, že tamější soud ve svém rozhodnutí o zvýšení výživného ze dne (datum) vyšel z toho, že v domě ve (obec) žije jen žalobce s dcerami, dále soud měl za prokázané, že žalovaná ve svém návrhu na úpravu styku s nezletilou (jméno) ze dne (datum) v záhlaví uvedla, že jak žalobce tak nezletilá (jméno) žijí v domě ve (obec), a pak měl soud za prokázané z podané žaloby na vypořádání sjm dne (datum), že žalovaná jednoznačně uvedla, že nechala dům žalobci k bezúplatnému užívání, protože se staral o jejich děti, potom soud vyšel i z toho, že dne (datum) soud ve věci sp.zn. (spisová značka) v prvním rozsudku vycházel z toho, žalobce s dcerami účastníků žije v domě ve (obec) a pečuje o něj - což byl také zásadní důvod pro rozdělení zrušeného spoluvlastnictví, které soud zvolil a z toho, že dne (datum) žalovaná učinila před soudem ve věci sp.zn. (spisová značka) nesporné, že v domě ve (obec) žije žalobce, a tento skutkový závěr až do právní moci (datum) žalovaná nezpochybnila, a nakonec soud vyšel i z výpovědí svědkyně (jméno) (příjmení) v tom, že v domě ve (obec) žil žalobce ní a s její sestrou, resp. dcerou účastníků (jméno), a po jejím odchodu do ciziny na školu v roce (rok), jen s (jméno), když v roce (rok), kdy jí soud vyslýchal, tak už tam žalobce nežije. Krátce shrnuto, v řízení bylo postaveno zcela najisto, že žalovaná se v roce (rok) z domu ve (obec) odstěhovala, a do dne (datum) se do domu určitě nevrátila, aby tam žila, je však vrcholně pravděpodobné, že zde nežila až do dne (datum), tedy do právní moci rozsudku věci sp.zn. (spisová značka), který jí definitivně určil vlastníkem celého domu, a také že celou dobu věděla, že zde žalobce žije s jejich dcerami, resp. následně jen s (jméno). Tento závěr soud považuje za zcela odpovídající celému spisu a průběhu řízení, protože soud zjistil, že žalovaná dne (datum) učinila výslovně nesporný fakt, že žalovaný s dcerami v domě ve (obec) žije, a jestliže až do (datum), kdy bylo vydáno definitivní rozhodnutí v této věci, neprohlásila vůči soudu nic jiného a ani dalšího, pak si to soud nemůže vykládat jinak, než toto prohlášení bylo v souladu se skutečností, právě až do dne (datum rozhodnutí) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a tedy protože bez rozumných pochybností lze nabýt jistoty, o tom že žalobce s dcerami resp. s (jméno) v domě bydlel až do dne rozhodnutí soudu, podle kterého se nezvratně prosadil názor žalované, že jen ona je vlastníkem celého domu ve (obec) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)).

60. Současně soud má za prokázané i to, že opatrovnický soud ve svém rozsudku dne (datum) vyšel z výslechů účastníků řízení, když žalobce vypověděl, že náklady domu ve (obec) hradí on, což žalovaná nerozporovala, a i z toho, že žalovaná se e.mailem ze dne (datum) a i ze dne (datum) výslovně odmítla podílet na hrazení nákladů domu. Rozsudek opatrovnického soudu o zvýšení výživného, ze dne (datum) byl postaven (mimo jiné) na tom, že žalobce hradí náklady bydlení – tedy údržbu domu ve (obec) a vycházel z toho i soud věci sp. zn. (spisová značka) ve svém prvním rozsudku, ze dne (datum), protože to byl jeden ze stěžejních argumentů účelného, a tedy zákonného vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila, a tedy tím méně prokázala, že by byť jen z části spolufinancovala údržbu domu do dne (datum), kdy byla určena soudem vlastníkem domu - jinak než že platila soudem vyměřené výživné na dcery. Soud tak shrnul, že v roce (rok) se žalobce o údržbu staral sám, a jestliže žalovaná v roce (rok) projevila naprostou nechuť podílet se na údržbě domu, a do (anonymizováno) (rok) se na jeho údržbě prokazatelně nijak nepodílela, a ani v tomto řízení, ale dokonce ani v řízení sp. zn. (spisová značka) před a ani po dni (datum) v tomto ohledu netvrdila nic, pak je logicky soudržný závěr soudu, že žalovaná se do (datum) na údržbě domu ve (obec) nijak nepodílela ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)).

61. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky neexistovala žádná písemná dohoda o užívání domu ve (obec) do dne (datum), a konkludentní či ústní právní jednání se v soudních řízení kromobyčejně složitě prokazují, je tedy dovoleno, aby soud vycházel z následného chování účastníků, neboť lze důvodně přepokládat že takové chování bude odpovídat jejich posuzované vůli ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), když soud ovšem nemůže vycházet jen ze subjektivního vnímání vzájemných vztahů, ale musí hledat skutečnosti významné pro právní posouzení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Proto tedy soud vyšel z prokázaného jednání účastníků ( (rok) – (rok)) a uzavřel, že sama žalovaná dne (datum) v žalobě ve věci sp. zn. (spisová značka) sdělila, že dům přenechala žalobci k bezúplatnému užívání, protože vychovává jejich dcery, což byl tou dobou nesporný fakt, jednak proto, že byly skutečně dne (datum) pravomocně svěřeny do výhradní péče žalobce, ale i před tím, v roce (rok) kdy žalovaná opustila rodinou domácnost v roce (rok) s dcerou (jméno), tak v domě zůstal žalobce s dcerou (anonymizováno), tak sem dcera (jméno) docházela v rámci pravidelného styku s otcem a sestrou. Opatrovnický soud ve svém rozhodnutí v roce (rok) a i v (rok) vycházel z toho, že dům ve (obec) je součástí sjm – protože to účastníci před opatrovnickým soudem shodně a výslovně uváděli, a tedy soud neviděl žádný důvod verifikovat cenu bytových podmínek, ve kterých jsou nezletilé žalobcem vychovávány, aby jí pak promítl do výše výživného placeného žalovanou. Žalovaná se odmítala podílet na údržbě domu, ačkoliv jak žalobci e.mailem dne (datum) sdělila, tak si za tímto účelem sama systematicky činí dlouholeté úspory, přes krátké období od roku (rok) – (rok), kdy souhlasila resp. navrhovala žalobci e.mailem společný prodej domu ve (obec), nebylo v řízení ani tvrzeno, a tedy ničím prokázáno, že by žalobce měl dům byť jen z části pronajatý, dokonce ani to, že by žalovaná za účelem efektivního využití věci navrhovala pronájem části domu – který jen pro žalobce a dceru (jméno) se mohl jevit jako nadbytečně veliký. A taktéž žalovaná netvrdila a neprokázala, že by se snažila nebo jen uvažovala o tom, že se do domu ve (obec) před (datum) vrátí bydlet. Toto chování účastníků soud vyložil v souladu se soudní praxí o vzájemné dohodě o společném bydlení resp. užívání nemovitosti (viz shora) tak, že účastníci mezi sebou konkludentně uzavřeli smlouvu, podle které žalobce bezúplatně užíval dům ve (obec) s nezletilými dcerami účastníků, za účelem jejich výchovy, když opravy a údržbu domu a podle vlastního vyjádření v opatrovnickém řízení včetně placení daní z nemovitosti, prováděl jen z důvodu zkvalitnění dlouhodobějšího bydlení v tomto domě, čímž kompenzoval výhodu tohoto bezplatného bydlení, žalovaná si pak tvořila úspory za účelem opravy domu, až se domu vrátí a bude jej užívat sama. Žalobce a dcery účastníků, posléze jen žalobce a dcera (jméno) v domě ve (obec) nežili tedy svévolně, ale na základě této, mnoho let udržované konkludentní dohody, která byla pro účastníky zcela transparentní, protože se jí ani jeden z nich nikdy ani nepokusili změnit nebo porušit. V okamžiku, kdy se žalobce odstěhoval z domu, protože dcera (jméno) již výchovu či osobní péči nepotřebovala, tak pro žalobce odpadl důvod vynakládání peněz na jeho údržbu. K tomuto ukončení dohody však došlo zcela jistě po (datum), kdy mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce v domě ve (obec) žije, když z pohledu oprávněnosti žaloby nebylo nijak podstatné, zda žalobce se odstěhoval až po (datum) nebo po osmnáctých narozeninách (jméno). Stručně řečeno, žalobce neměl žádný, v řízení prokázaný důvod žalované dne (datum) zaplatit (anonymizováno) Kč za bydlení v domě ve (obec), naopak v řízení bylo shora prokázáno, že účastnici se o dohodli, že zde žalobce bude bezplatně žít a vychovávat dcery účastníků, s tím, že bude platit náklady spojené s jeho přiměřenou údržbou. Na tomto se místě se hodí dodat, že to že by (anonymizováno) Kč mělo být úhradou (byť částečnou) za bydlení žalobce s dcerami v domě ve (obec) se žalobce poprvé dozvěděl až v tomto řízení, do té doby žalovaná uvedla celkem tři různé jiné důvody, pro které si peníze ještě ponechává.

62. Jen na okraj soudu dodává, že i kdyby v řízení nebyla prokázána tato účastnická, konkludentní dohoda o užívání domu ve (obec), tak ani tak by užívání domu žalobcem nemohl soud posoudit jako bezdůvodného obohacení na straně žalobce. Podstatou bezdůvodného obohacení totiž je získání majetkového prospěchu na jedné straně a tomu odpovídající újma na druhé straně, když ke vzniku prospěchu a újmy dochází zcela současně ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V souzené věci však, žalobce v domě ve (obec) vychovával dcery účastníků, protože to byl jejich (dcer účastníků) domov, který žalovaná opustila, a značnou část výdělku žalobce spotřeboval na to, aby dům udržel ve stavu, aby jej obě mohly za hezký domov i dál považovat. Žalobce tedy podle soudu neinkasoval žádný jasný věcný sukces, tím že dům užíval a na druhé straně, žalovaná se k domu nehlásila jako řádný vlastník, takže ani ta necítila, že se jí děje újma či příkoří, naopak celé roky respektovala, že dcery v domě žijí resp. (anonymizováno) se do něj jako domů ze svých pobytů v cizině, vrací.

63. Jediná věc byla mezi účastníky naprosto nesporná byl fakt, že žalovaná dne (datum) obdržela od žalobce na svůj bankovní účet (anonymizováno) Kč. V řízení bylo sice prokázáno, že rozsudek ve věci sp. zn. (spisová značka) ze dne (datum rozhodnutí) byl účastníkům doručený do datových schránek až (datum), ovšem žalobce a i jeho právní zástupce se osobně účastnili ústního jednání dne (datum), takže věděli jaký je výsledek řízení – jak vysoká je přiměřená náhrada za přisouzení domu ve (obec) žalobci, takže pro soud je uvěřitelné, že částka (anonymizováno) Kč byla vyplacena podle rozsudku vyhlášeného dne (datum). Fakt, že žalovaná rozhodně v roce (rok), kdy byla podána nyní souzená žaloba věděla, proč jí žalobce v roce (rok) poslal (anonymizováno) Kč, je zjevná z toho, že se sama, iniciativně e.mailem (datum) na to žalobce ptala, a ten jí způsobem, který nedovoluje jinou interpretaci odpověděl, že jsou to peníze vyplacené z dobré vůle podle nepravomocného rozsudku. Fakt, že žalovaná se na důvod tohoto převodu ptala s půlročním zpožděním, odpovídá celkovému vyznění e.mailů žalované vůči žalobci, ze kterých soud viděl, že žalovaná sama se o majetkové záležitosti zajímá jen okrajově. Rovněž logicky vyznívá, e.mail žalobce ze dne (datum), kdy žádá vrácení této částky, neboť dne (datum) bylo účastníkům doručeno zrušující rozhodnutí odvolacího soudu, takže je v těsné časové koincidenci s vývojem soudního řízení, v rámci kterého byla tato částka žalobcem žalované vyplacena, a to za situace kdy další vývoj řízení, vzhledem k závaznému právnímu názoru odvolacího soudu - nutnost znalecky zkoumat zdravotní stav žalované, byl zcela nejistý. Jestliže žalovaná dne (datum) výslovně odmítla (anonymizováno) Kč žalobci vrátit, s rozporně formulovaným důvodem, kdy nejprve, že peníze považuje za dar, následně ale dodává, že peníze dala rodičům, ale nakonec jej, byť trochu lopotně ubezpečila, že tato částka bude započtena na cenu domu ve tvůj prospěch, což tedy i úplný laik pochopí výhradně tak, že žalovaná věděla v roce (rok), že (anonymizováno) Kč bylo plnění poskytnutí žalobcem jen v souvislosti se soudním řízení ve věci sp. zn. (spisová značka) a podle výsledků řízení tuto částku bude nutné vypořádat. Ani dne (datum) žalovaná nic nenamítala, když žalobce připomněl, při ústním jednání, že žalované zaslal (anonymizováno) Kč. Tento závěr v podstatném jen potvrzuje sms ze dne (datum) zaslané žalovanou dceři (anonymizováno), když soud nepřehlédl, že žalovaná zvolila další výmluvu, proč žalobci peníze nemůže vrátit hned – a to pořízení si nové kuchyně a i výpověď (příjmení) (příjmení), kdy vcelku pragmaticky uvedla, že zaslání částky (anonymizováno) Kč žalované bez pravomocného rozsudku od začátku považovala za chybu, protože žalovaná peníze žalobci nevráti. Proti všem těmto důkazům, které tvoří rozumně skloubený řetěz věrohodných skutečností, protože nemohly být vytvořeny pro toto soudní řízení, stojí jediné procesní prohlášení žalované před soudem dne (datum) - že se o zálohu nejedná, se současně podanou námitkou promlčení. Tedy proti důkazům stojí jedno osamocené tvrzení žalované. Soud se také podrobně zabýval odůvodněním rozsudku ze dne (datum), přesně bodu 43 - který jako jediný má přímý vztah k souzené věci. Ten ovšem neodpovídá ani protokolaci ústních jednání dne (datum) a (datum), kde žalobce (i když kolotavě) přednesl, že co se týče nemovitostí resp. id. částí nemovitostí v (obec), tak tam nebyl mezi účastníky už po podaném odvolání žádný spor, o tom, že by toto vlastnictví mělo připadnout žalované, ale neodpovídal ani - a to hlavně zřejmému faktu, že žalobce na základě rozsudku ze dne (datum) nenabyl nemovitosti a ani ideální části nemovitostí v k.ú. (obec), takže nedává vůbec smysl, aby (anonymizováno) Kč žalobce zaslal dne (datum) žalované v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví k těmto nemovitostem resp. jejich ideálním částem - jak tento bod odůvodnění zmiňuje, prostě proto, že se na základě rozsudku soudu ze dne (datum) stala vlastníkem všech nemovitostí i jejich částí v k.ú. (obec) jen žalovaná - která také o ně od začátku usilovala, což je patrné výslovně např. z odůvodnění odvolání (datum). Nad to je nutné poznamenat, že žalovaná v souvislosti s touto platbou přípis dostala, a to (datum) a také i (datum) a pak i (datum), takže v tomto odůvodnění rovněž neodpovídá důkazní situaci provedené tímto soudem. Soud tak shrnul, že jediným objektivně zjištěným právním důvodem vyplacení částky (anonymizováno) Kč žalobcem žalované dne (datum) byl nepravomocný rozsudek, který uložil žalobci povinnost vyplatit žalované přiměřenou náhradu za vznik vlastnictví k domu ve (obec), a to v celkové výši (anonymizováno) Kč. S ohledem na to, že nakonec se žalobce nestal vlastníkem domu ve (obec), tak (anonymizováno) Kč, které původně zaslal žalované, neodpovídá konečným hmotněprávním poměrům pravomocného rozhodnutí (po (datum) bylo jasné, že žalobce plnil dne (datum) na neexistující dluh), tak žalobci vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši (anonymizováno) Kč.

64. Shora uvedené lze tedy uzavřít tak, že jestliže se žalovaná žalobě vzpírala tím, že (anonymizováno) Kč jí žalobce zaslal za bydlení, takto bylo vyvráceno, a protože netvrdila žádný jiný právní důvod, pro který si tato aktiva může ponechat, tak ponese nepříznivé procesní následky neunesení svých procesních břemen, po poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

65. Argument žalované, že promlčecí doba nároku na vydání bezdůvodného obohacení začala plynout (datum), nebo po té co se žalobce seznámil s odvoláním do rozsudku č.j. (číslo jednací), což bylo dne (datum), anebo po zrušujícím usnesení prvoinstančního rozhodnutí dne (datum), soud neuznal. Promlčecí doba začala plynout totiž až dnem, kdy se se žalobce dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení, a kdo se na jeho úkor obohatil. Žalovaná ještě do roku (rok) navrhovala a souhlasila s prodejem domu ve (obec), před opatrovnickým soudem uváděla, že dům je v sjm a že nemá výlučným majetek, takže ačkoliv nepřátelství mezi účastníky začalo v roce (rok), kdy se žalovaná odstěhovala z rodinné domácnosti, tak až v žalobě podané bezprostředně po dosažení úpravy styku s nezletilou (jméno), dne (datum), úplně poprvé uvedla, že dům ve (obec) považuje za svůj výlučný majetek, nikoliv za součást sjm (následně pouhým plynutím času vypořádané domněnkou dle § 150 odst. 4 ObčZ). Fakt, že tento procesní postoj, který si žalovaná zachovala i přes prvoinstanční rozhodnutí dne (datum), který jí nedal za pravdu, neznamená, že podaní odvolání bylo okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaná se na jeho úkor bezdůvodně obohatila, protože podané odvolání rozhodně nevytvářelo stav, který byl nezvratný ohledně vypořádání spoluvlastnictví účastníků a určení vlastnictví domu ve (obec) – takový stav je spojen pouze s pravomocným rozsudkem, což bylo až dne (datum). Prokazatelně se žalobce nedozvěděl všechny relevantní skutečnosti pro podaní žaloby na vydání bezdůvodného obohacení po žalované, ani po té co odvolací soud dne (datum) prvoinstanční rozhodnutí zrušil, protože z tohoto zrušujícího usnesení bylo naprosto zjevné akorát to, že závěr zda žalovaná je nebo není vlastníkem domu ve (obec) závisí na výsledku znaleckého zkoumání jejího duševního zdraví. Tedy potřebné skutkové okolnosti, ze kterých bylo jisté, že dům ve (obec) je předmětem vypořádání spoluvlastnictví, a že žalobci se ukládá žalované vyplatit přiměřenou náhradu za jeho vlastnictví, anebo, že dům ve (obec) ve výučném vlastnictví žalované, a že žalobce tedy nemá žádnou povinnost jí finančně plnit – tak ty tedy žalobci vyplynuly až z definitivního rozhodnutí odvolacího soudu ze dne (datum), které nabylo právní moci dne (datum). Tedy proto, byla námitka promlčení vznesena nedůvodně. Do běhu promlčení lhůty nijak nepromluvila výzva ze dne (datum), a to proto, že ačkoliv žalobce žádal žalovanou o vrácení této částky, tak výzvu uzavřel větou, kterou nelze vyložit jinak, než tak že o tom, jestli se jedná nebo nejedná o bezdůvodného obohacení klidně žalobce ponechává na úvaze soudu, a tedy vyčká do právní moci rozsudku - což tedy nastalo až dne (datum). I kdyby soud přistoupil na to, že žalovaný (č.l.4) měl subjektivně dojem, že všechny podstatné skutečnosti k podaní žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, proti žalované měl již dne (datum) – tedy v den, kdy byl vyhlášený druhý rozsudek soudu prvního stupně ve věci (spisová značka), tak i tak by žaloba byla podána v otevřené promlčecí lhůtě. Ať tak či tak, žaloba tedy podána v otevřené, promlčecí lhůtě.

66. Úroky z prodlení představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalované rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení, když splatnost pohledávek vzniklých z právního titulu bezdůvodného obohacení je i podle nové normativní situace vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), takže dlužník je povinen splnit dluh z bezdůvodného obohacení až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za kvalifikovanou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení žalované, až předžalobní upomínku ze dne (datum), která byla žalované odeslána na adresu, kde žalovaná přebírala zásilky. Tak proto, počátek prodlení s jeho vydáním je (datum), jako následující den po žalobcem určené přiměřené lhůtě ke splnění a žalobce jí v žalobě uvedl oprávněně.

67. Z těchto všech důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

68. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu (ústavní nález) soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta (dle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) (částka) (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby a pak vyjádření č.l. 106, 129, 201, 233 g) účast na šesti ústních jednání), dále odměnu advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., které jasně pro případ nezaplacení obsahuje varování před soudním řízení) 13 režijních paušálů za každý úkon právní služby po (částka) (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř.) s 21% DPH, žádné jiné náklady, než které vyplývají ze soudního spisu prokázány nebyly (NS ČR 30 Cdo 2448/2014). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení, a to včetně soudního poplatku (částka) zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku III. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

69. O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu ve výroku II. rozsudku soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a náklady státu spočívaly jen ve svědečném přiznaném svědkovi (jméno) (příjmení), a to usnesením č.j. (číslo jednací) ve výši (částka) a jedná o náklady, které je povinen zaplatit neúspěšný žalovaný, protože nebyl žádný důvod, aby tyto náklady nesl za účastníky stát.

70. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Poučení