98 C 116/2023- 46

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako soudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: ; [anonymizováno 5 slov]. [jméno] [příjmení] – [část obce], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokát, se sídlem [adresa] proti; žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] zastoupený: ; Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokát, se sídlem [adresa], [obec] o vyklizení pozemku, rozsudek takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit pozemek žalobkyně parc. [číslo] o výměře 3,427 m2 zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedený [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklizení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], protože žalobkyně je vlastníkem tohoto pozemku dle rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], když při předání tohoto pozemku, se žalobkyně od - v tamějším řízení neúspěšným žalovaného resp. od jeho likvidátora, dozvěděla, že žalovaný užívá předávaný pozemek ze 2/3, a to bez nájemní smlouvy, protože s právním předchůdcem žalobkyně nikdy žalovaný nájemní smlouvu neuzavřel. Žalobkyně dále uvedla, že ona sama se sice snažila se žalovaným smlouvu o nájmu uzavřít, ale protože žalovaný negociaci komplikoval, tak k uzavření smlouvy nedošlo. Ačkoliv žalobkyně zaslala [datum] žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a dne [datum] i výzvu k vyklizení, tak žalovaný dne [datum] žalobkyni sdělil, že pozemek užívá dle nájemní smlouvy, a že uhradí nájemné za dobu [datum] – [datum], když ovšem smlouvu s výší nájmu žalobkyni nepředložil. Poté co odmítl žalovaný pozemek vyklidit, tak žalobkyně sice zaslala žalovanému výzvu k předložení nájemní smlouvy, ovšem bezvýsledně což žalobkyně uzavřela, že žalovaný užívá její pozemek bez právního důvodu, a proto je namístě jej vyklidit. Nakonec dodala, že na souzeném pozemku a z části na sousedním pozemku stojí dočasná stavba, která slouží jako prodejna užitkových vozidel, jejíž stavebníkem je společnost [právnická osoba], která je personálně propojena se žalovaným, ani tato společnost však neuzavřela se žalobkyní nájemní smlouvu, takže i tu žalobkyně vyzvala k vyklizení pozemku.

2. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k žalobě tak, že žalobu navrhuje zamítnout jako nedůvodnou, protože žalovaný pozemek neužívá. Navíc narace žaloby není v souladu s žalobním návrhem, když žalobkyně tvrdí, že žalovaný užívá jen 2/3 souzeného pozemku a přitom navrhuje vyklidit pozemek celý. Žalovaný uzavřel, že je mu známo, že daný pozemek užívá v současné době [právnická osoba], když žádný důkaz k prokázání řečeného nenavrhl.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř., když vzhledem k obsahu tvrzení žalobkyně i žalovaného soud uzavřel, že tvrzení jsou dostatečná resp. jsou přiléhavá k věci a důkazy jak účastníky označené, tak ty, které soudu vyplynuly ze spisu, jsou zcela adekvátní povinnosti soudu objektivně zjistit skutkový stav – stručně řečeno, tedy nebylo tak namístě poučovat účastníky dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 33 Cdo 4513/2015).

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne [datum] právní předchůdce žalobce – [anonymizována tři slova] [obec] uzavřel nájemní smlouvu na pronájem pozemku parc. [číslo] o výměře 3 427 m2, k.ú. [část obce], [územní celek] se [právnická osoba], s [IČO], podle které bylo nájemné splatné ročně, a to [číslo] ve výši 192 500 Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané z nájemní smlouvy).

6. Žalobkyně nabyla vlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 3 427 m2, k.ú. [část obce], [územní celek] rozhodnutím zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], ve kterém žalobkyně měla stejné procení postavení a žalovaným byl [anonymizována tři slova] [obec] (tyto skutečnosti má soud za prokázané rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], z originálu spisu sp. zn. [spisová značka]).

7. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 3 427 m2, k.ú. [část obce], [územní celek] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z [list vlastnictví] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsáno KÚ pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce] č.l.7).

8. Žalobkyně [datum] v soudním řízení vedeným zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] tvrdila, že pozemek parc. [číslo] o výměře 3 427 m2, k.ú. [část obce], [územní celek] se užívá jako parkoviště pro nákladní automobily a jejich návěsy, které nejsou ve vlastnictví žalovaného, pozemek je využíván coby bazar užitkových vozů, které provozuje [právnická osoba] [IČO], to dokazuje fotodokumentace, satelitní snímek, katastrální mapa s ortofotomapou a náhled webové presentace uvedené společnosti. Jmenované skutečnosti žalobkyně také v tamějším řízení doložila listinnými důkazy: 5 kusů černobílých, v potřebné kvalitě zaostřených street view z [anonymizováno] [rok], pořízených na google maps., ze kterých je zřejmý drátěný plot směrem do ulice [ulice], za kterým jsou hustě zaparkovaná nákladní vozidla a pět stožárů s vlajkami s nápisem [anonymizována dvě slova], na plotě je poutač PŮJČOVNA PŘÍVĚSŮ, 2 kusy černobílých, v potřebné kvalitě vytištěných ortofotomap s průmětem KN mapy, pořízených na webových stránkách KÚ, ze kterých je zřejmé, že právě na pozemku parc. [číslo] jsou zaparkovaná vozidla – těsně jedno, vedle druhého, a to po naprosté většině plochy pozemku, že se jedná o rohový pozemek, který je přístupný z ulice – což potvrzuje autenticitu street view (viz shora), 2 letecké snímky, v pro řízení v použitelné kvalitě, s viditelnou identifikací uživatele pozemku, podle informací, která má google, pořízených na google maps., ze kterých je tedy zřejmé, že pozemek parc. [číslo] je maximálně využitý zaparkovanými vozidly, znova je vidět, že se jedná o rohový pozemek, přístupný z [příjmení] ulice, s identifikací uživatele pozemku [právnická osoba], když navíc odkaz zobrazuje i hodnocení návštěvníků bazaru ohledně spokojenosti s jeho službami, 1 print screen webových stránek [anonymizována dvě slova], který provozuje bazar nákladních vozidel, přívěsů a návěsů, v potřebné kvalitě a obsahující ilustrativní fotografii, která je stejná, jako ta ze street view z google maps, viz shora. Tomuto podání žalobkyně předcházela jen žaloba, která odkazuje mimo jiné na důkazy, které byly i připojeny a to: srovnání parcel, ze kterého je úplně jasné, kde se polohopisně nachází pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek] a znova ortofotomapa s průmětem KN mapy, ze které je zřejmé totéž, co ortofotomapy viz shora (tyto skutečnosti má soud za prokázané z doplnění žaloby žalobkyní č.l.30, z důkazních návrhů na č.l. 33, a důkazů připojených k návrhům žalobkyně v tamějším řízení, jinak založených v přílohové obálce spisu - vše z originálu spisu sp. zn. [spisová značka], který si soud připojil dle § 120 odst. 2 o.s.ř.).

9. Žalovaný, který má [IČO] má [právnická osoba] [anonymizováno] od [datum], když ovšem v době od [datum] do [datum] měl obchodní firmu [právnická osoba] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z OR oddíl C vl. [číslo] č.l.19).

10. Dne [datum] společnost s obchodním [právnická osoba] s.r.o., která má [IČO] změnila obchodní firmu na [právnická osoba], a původní [právnická osoba] s.r.o. měla od [datum] do [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z OR oddíl C vl. [číslo] č.l.16).

11. Ke dni [datum] je pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek] v celé ploše využitý zaparkovanými vozidly – v pravé polovině maximálně a v levé polovině hustě, což vyplývá ze 2 kusů barevných, ve velmi dobré kvalitě vytištěných ortofotomap s průmětem KN mapy, pořízených na webových stránkách KÚ, tento rozdíl v hustotě zaparkovaných vozidel na pozemku potvrzují 3 street view ze dne [datum] ze seznam [webová adresa], v dobré, černobíle kvalitě, rovněž ukazují tři stožáry s vlajkami s nápisem [anonymizována dvě slova] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z listin pořízených dle § 120 odst. 2 o.s.ř., na internetu, tedy z běžně a zcela veřejně dostupných zdrojů, které soud provedl však v listinné podobě, coby screen printy, neboť jak známo, informace na internetu jsou proměnlivé v čase, takže se nejedná o notoriety dle § 121 o.s.ř., NS ČR 29 Odo 164/2006, 28 Cdo 728/2019, ÚS ČR IV. ÚS 433/2010).

12. Ke dni [datum] obchodní společnost s [IČO] podle internetu provozuje na adrese [ulice a číslo] půjčovnu motorových vozidel a na adrese [ulice a číslo] prodej a pronájem nákladní techniky, první podnik provozuje tato společnost pod inzerovanou [právnická osoba], s.r.o. a druhou provozuje pod inzerovanou obchodní firmou [právnická osoba], žádná oficiální adresa [adresa], ale obě GPS nakonec končí ve stejném cíli cesty - a to na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], neexistuje žádná webová stránka s inzercí na služby jakékoliv společnosti s [IČO] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze 2 sreen printů webových stránek generovaných na full textový dotaz ve vyhledávači [právnická osoba] a pak na full textový dotaz ve vyhledávači [právnická osoba], ani jeden důkaz není notorieta dle § 121 o.s.ř., NS ČR 29 Odo 164/2006, 28 Cdo 728/2019, ÚS ČR IV. ÚS 433/2010, viz shora, negativní zjištění (neexistence adresy a neexistence inzerce) pak lze aktivně na internetu snadno ověřit).

13. Dne [datum] žalobce zaslal písemně návrh nájemní smlouvy na pronájem pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek] [právnická osoba] [anonymizováno] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu ze dne [datum]).

14. Dne [datum] žalobce zaslal návrh nájemní smlouvy na pronájem pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek] společnosti [právnická osoba], který reagoval rovněž e.mailem, že návrh smlouvy zváží (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu ze dne [datum]).

15. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení pozemku, a to slovy vyzývá k vyklizení a předání pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to do [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výzvy právního zástupce žalobkyně č.l. 10, včetně doručenky do DS žalovaného č.l. 5).

16. Dne [datum] žalovaný potvrdil doručení výzvy s tím, že není pravda, že užívá pozemek bez právního důvodu, ale na základě nájemní smlouvy, a dodal [anonymizována dvě slova] nesouhlasí s vyklizením pozemku, neboť pozemek užívá na základě řádné nájemní smlouvy a nájemné bude vašemu klientovi platit dle původní nájemní smlouvy. Protože nedošlo k dohodě dle původní nájemní smlouvy vám [právnická osoba] zaplatí nájemné od [datum] do [datum] částku a tímto považuje nájemné za toto období za vyrovnané (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu žalovaného žalobkyni předloženého žalobkyní č.l. 8).

17. Dne [datum] žalovaný zaplatil žalobci 284 350 Kč s poznámkou nájemné [anonymizována dvě slova], [datum] – [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu žalobce.).

18. Dne [datum] žalobkyně vyzvala [právnická osoba], a to slovy, že žalobkyně vyzývá k vyklizení a předání pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to do [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výzvy právního zástupce žalobkyně č.l. 9).

19. Soud sice provedl i dopis žalobkyně s výzvou k předložení nájemní smlouvy (č.l.20), když tento důkaz neměl žádný vliv na podstatné skutečnosti posuzované soudem, navíc nebyl doloženo odeslání této výzvy, a pak provedl i doklad o odeslání do DS žalovaného (č.l.6), když ovšem není jasné k jaké výzvě se vztahuje, protože žádná předžalobní výzva z dubna 2023 v řízení žalobkyní předložena nebyla, a výzva dle § 142a o.s.ř. rozhodná pro toto řízení, ta byla předložená vč. dokladu o odeslání do DS – viz shora. Krátce řečeno, jmenované důkazy žádnou důkazní váhu neměly, proto i když je soud provedl, ale v rozsudku se jimi již nezabývá (ÚS ČR I. ÚS 582/2001).

20. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř. (viz shora), takto učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula přímo ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010), když účastníci byli jasně poučeni o tom, že soud nikdy neprovádí důkaz spisem, a soud je vedl k tomu, a v případě potřeby, tak ze soudního spisu své důkazní návrhy označili (NS ČR 30 Cdo 222/2001).

21. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]).

22. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání ve věci nečinili žádné další návrhy. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV. ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011).

23. Podle § 1040 odst. 2 OZ, platí, že žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

24. Podle § 1042 OZ, platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

25. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

26. Soud vyšel z normativní situace rozvinuté strategickou litigací, a to tedy, že aktivní věcně legitimován k podání zápůrčí žaloby je vlastník pozemku, který musí své vlastnické právo i prokázat, pasivní věcnou legitimaci má v takto zahájeném řízení ten, kdo jakýmkoliv způsobem ruší pokojný výkon vlastnického práva k pozemku, když rušení může být i rušitelem nezaviněné, ale musí být neoprávněné, nikoliv nahodilé nebo ojedinělé, což musí být v řízení taktéž prokázáno (NS ČR 25 Cdo 1992/2001, 26 Cdo 2511/2004, 26 Cdo 2362/2006). Schází-li jedna ze dvou těchto podmínek (logicky) žaloba musí být zamítnuta (NS ČR 26 Cdo 549/2009). IČ neboli identifikační číslo slouží k jednoznačné identifikaci ekonomického subjektu a jedna osoba má vždy jedno identifikační číslo (ÚS ČR III. ÚS 673/2002), když v rozhodné době bylo IČ přidělováno obchodním společnostem dle tehdy platného a účinného ObchZ (§ 28), a to při zápisu do obchodního rejstříku. Ohledně chování žalobkyně soud vyšel z toho, že lze důvodně předpokládat, že následné chování při zohlednění běžné logiky a toho, jak by při daných okolnostech postupovaly jiné, racionálně smýšlející osoby, odpovídá vůli jednacího – takže z následného jednání žalobce je jeho vůle a také vědomosti o věci a podstatných souvislostí, obecně vzato vysvětlitelná (NS ČR 28 Cdo 338/2012).

27. Shora uvedená strategická litigace se do souzené věci promítla tak:

28. Za prvé, bylo mimo polemiku účastníků, že žalobkyně od roku [rok] je jediný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 3 427 m2, k.ú. [část obce], [územní celek], takže otázku aktivní věcné legitimace účastníků měl soud za vyřešenou, tak že jí žalobce nezpochybnitelně má.

29. Za druhé, žalobkyně již dne [datum] před zdejším soudem - i když v jiném soudním řízení, velmi svědomitě tvrdila a sofistikovaně a důsledně prokazovala, že dotčený pozemek užívá korporace s [IČO], kterou žalobkyně v době svého podání také správně označila [právnická osoba] s.r.o., protože jednak tato obchodní firma byla aktuální pro tuto korporaci, přesně od roku [rok] a až do [datum], a pak tato obchodní firma se zobrazila při hledání dotčeného pozemku v google maps. Takže v tehdejším úsudku žalobkyně nebyla žádná mezera, naopak z jí tehdy předkládaných důkazů jasně vyplývalo, že korporace s [IČO] s [právnická osoba] [anonymizováno] užívá dotčený pozemek. Krátce řečeno, žalobkyně věděla v roce [rok] naprosto přesně, který subjekt užívá dotčený pozemek.

30. Za třetí, od roku [rok] se situace změnila jen v tom, že korporace s [IČO] změnila dne [datum] obchodní firmu, a to tak, že původní [právnická osoba] s.r.o. začala dne [datum] užívat jiná korporace - s [IČO], a obchodní firmu této jiné korporace - [právnická osoba] začala užívávat právě korporace s [IČO]. Lapidárně řečeno, ke dni [datum] netradičně došlo doslova k výměně obchodních firem mezi dvěma obchodními korporacemi, s výsledkem, že korporace s [IČO] má [právnická osoba] s.r.o. od [datum], když do té doby měla tuto obchodní firmu korporace s [IČO]. Vzhledem k tomu, že obchodní firmu si každý subjekt může zvolit a změnit, obojí za podmínek nezaměnitelnosti (NS ČR 29 Cdo 5758/2016), tak tento postup je legální. K tomu soud dodává, že na rozdíl od obchodní firmy, IČ si změnit žádný subjekt nemůže, to bylo oběma korporacím přidělené při zápisu do obchodní rejstříku a je to trvalý, tedy ničím nezměnitelný znak každé korporace.

31. Za čtvrté, v řízení bylo zcela hodnověrně prokázáno srovnáním dobových street view a leteckých snímků z roku [rok] a [rok], že dotčený pozemek je užíván v roce [rok] stejným způsobem a ve stejném rozsahu, tak jako byl užíváni v roce [rok] – tedy jako parkoviště vozidel za účelem jejich prodeje eventuálně i za účelem jejich pronájmu, když jediná na první pohled viditelná změna je, že reklamní vlajky mají v roce [rok] zřetelný nápis [anonymizována dvě slova] a nikoliv [anonymizována dvě slova], jako v roce [rok].

32. Za páté, jediná osoba, která inzeruje ve veřejném prostoru činnost půjčovny, pronájmů a bazaru vozidel, provozované na pozemku parc. [číslo] je jen korporace s [IČO]. Je pravda, že webové stránky rušitele vlastnického práva žalobkyně jsou matoucí v tom, že jednou uvádí jako provozovatele [právnická osoba] s.r.o. a podruhé [právnická osoba], ale faktem zůstává, že IČ je stále na obou webových stránkách jen jedno: [PSČ] [anonymizováno]. Nad to, neexistuje žádná inzerce jakékoliv činnosti korporace s [IČO], takže (logicky) ani činnosti na souzeném pozemku.

33. Za šesté, jestliže žalobkyně dne [datum] vyzvala [právnická osoba] s [IČO] k vyklizení, tak se chovala naprosto pochopitelně, neboť navázala na své vlastní pečlivě připravené žalobní tvrzení z [datum] v souvislosti se změnou obchodní firmy této korporace - tak jak byla zřejmá z výpisu z obchodního rejstříku. Jestliže, však žalobkyně současně vyzvala dne [datum] a hlavně pak i zažalovala projednávanou žalobou korporaci s [právnická osoba] s.r.o. ale s [IČO] – tak nárok na vyklizení uplatnila vůčihledně proti jiné osobě, než o které tři roky souvisle tvrdila a hlavně i prokázala, že ona ruší její vlastnictví, aniž by pro to měla jakýkoliv srozumitelný důvod a hodnověrný (byť třeba i nepřímý) důkaz. Totéž platí i o návrhu na uzavření nájemní smlouvy v roce 2022, akorát tam žalobkyně postupovala opačně - tento návrh učinila nejprve, v dubnu vůči [právnická osoba] a pak, v listopadu vůči [právnická osoba], když proč tedy stejný návrh dala oběma společnostem není zřejmé, nicméně z časového hlediska, by se dalo očekávat, že jestliže žalobce měl v roce 2022 nejistotu, kdo tedy užívá jeho pozemek, tak jí začátkem roku odstranil - když vyzval dne [datum] [právnická osoba] s [IČO] k vyklizení.

34. Za sedmé, fakt že dotčeným pozemek žalovaný neužívá, ale že jej užívá společnost, která v minulosti (do [datum]) měla [právnická osoba] s.r.o. vyplývá i z nájemní smlouvy z [číslo], kterou uzavřel právní předchůdce žalobce se společností, v době uzavření smlouvy, legálně užívající [právnická osoba], s.r.o., a dle smlouvy také naprosto jasně mající [IČO], tedy i tento (dost možná pro žalobce překvapivý důkaz, který žalovaný navrhl k provedení soudu na ústním jednání) důkaz potvrzuje soudem zjištěné skutečnosti shora.

35. Za osmé, jediný fakt, který v ničem nepodporuje závěry ve všech shora uvedených bodech (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, 32 Cdo 831/2014), je že žalovaný v [anonymizováno] [rok] zaplatil žalobci nájemné. Logicky se tedy nabízí otázka, proč by žalovaný platil nájem, když by pozemek neužíval. Ovšem, nájem žalovaný zaplatil za dobu od [datum] – což byl den, kdy se žalobce stal vlastníkem souzeného pozemku, takže tento den má rozumnou souvislost se vztahy mezi účastníky, ale zaplatil jej jen do [datum], což je ale den, který v ničem neodpovídá nájemní smlouvě z roku [rok] a ani žádné logicky pochopitelné a představitelné situaci vyplývající z uzavřené smlouvy, a rovněž výše zaplaceného nájmu neodpovídá ročnímu, ve smlouvě sjednanému nájmu, ani jeho násobku nebo podílu, takže nelze říci, proč žalovaný takto vysokou částku žalobci zaplatil a jak došel k intervalu, za který jej platí. Jinými slovy nelze říci, že žalovaný se choval dle nájemní smlouvy z roku [rok]. Za daných okolností, nemůže soud jen z faktu, že žalovaný žalobci uhradil částku, kterou nelze ztotožnit s ničím, co se užívání či nájmu souzeného pozemku týká a nájemní smlouvu žalovaný vůčihledně neuzavřel (viz shora), dovodit, že žalovaný tímto svým faktický činem ukazuje, že dotčený pozemek užívá. K tomu se hodí dodat, že ani kdyby se v řízení ukázalo (což se nestalo), že žalovaný podle nájemní smlouvy plnil, pak to z něj rozhodně nedělá nájemce, a také byt tato situace a priori neukazovala, na to, že pozemek žalovaný užívá sám, namísto smluvního nájemce.

36. Takže, ucelený a rozumně soudržný závěr řízení je, že vlastnictví žalobkyně dotčeného pozemku ruší [právnická osoba] s [IČO], protože to bylo prokázáno v řízení vedeném a pravomocně skočeném tímto soudem pod sp.zn. 17 C 76/2017 a stejně tak i v tomto řízení, naopak v tomto řízení nebyl předložený žádný důkaz o tom, že rušení držby činí žalovaný a pouhá domněnka žalobkyně o rušiteli, k úspěchu žaloby nestačí. Žalovaný tak postrádá věcnou pasivní legitimaci.

37. Procesním výsledkem shora zjištěných skutečností je, rozhodnutí soudu, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 150 odst. 1 o.s.ř., i když žalovaný se žalobě zcela ubránil. Soud posoudil základní důvody, které vedly k zamítnutí žaloby (NS ČR 23 Cdo 3172/2013) a uzavřel, že je jistě věcí žalobkyně, aby zvážila pravdivostní hodnotu důkazů, jejichž provedení navrhuje, a také další možnosti prokázání svých tvrzení, ovšem nelze přehlédnout chování žalovaného, který zcela cílevědomě a aktivně zaměnil svou obchodní firmu s jinou obchodní korporací, takže jakkoliv je takové jednání dovolené, tak žalovaný musí nést rizika svých obchodních rozhodnutí a v případě soudního řízení si musí být vědom možných negativních dopadů v podobě nepřiznání náhrady nákladů řízení, v řízení které svým jednáním sám zavinil, protože žalobkyně vcelku pochopitelně váhala proti komu podat žalobu, dále je zjevné, že žalovaný a skutečný rušitel jsou osoby, které jsou si majetkově a personálně blízké, takže žalovaný nejspíš situaci podání žaloby předvídal a snažil se řízení zkomplikovat a nakonec, žalovaný své postoje různě měnil od tvrzení, že má platnou nájemní smlouvu, přes tvrzení, že pozemek užívá třetí osoba až k návrhu na ústním jednání, že nájem má sjednaný právě osoba, která je se žalobcem majetkově a personálně propojená. Za daných okolností by nebylo tedy spravedlivé, aby žalobkyně byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení, které nezavinila.

Poučení