98 C 149/2022-155

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: zastoupeného: ; [název žalobkyně], [IČO], se sídlem [adresa] Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokát, se sídlem [adresa] proti; žalovanému: zastoupenému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], bytem [adresa] Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokát, se sídlem [adresa] o zaplacení částky ve výši 44 702 Kč s příslušenstvím, rozsudek takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 44 702 Kč vč. úroků z prodlení ve výši 9,75% ročně ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 43 232 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu částku ve výši 5 060 Kč na účet Obvodnímu soudu pro Prahu 9 (č.ú.: [anonymizováno] – [číslo], [variabilní symbol]) do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal částky 44 702 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalobce je [anonymizováno], a proto je zákonným správcem domu [adresa] v obci [obec], část [územní celek], ve kterém žalovaný vlastní jednotky [číslo] byt, a [číslo] garáž, který je tak povinen žalobci platit zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu a příspěvky na správu domu a také na činnost samotného žalobce. Dále žalobce tvrdil, že výše záloh byla stanovena stanovami [anonymizováno], což za rok [rok] bylo 4 715 Kč měsíčně, splatných každého 15. dne měsíce. Žalovaný uhradil na zálohách 20 000 Kč, takže vyúčtovaná výše plnění za rok [rok] - která byla žalovanému dne [datum] doručena ve výši 64 702 Kč se tedy ponížila o zaplacené zálohy, takže zbytek žalovaný žalobci dluží. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci ničeho nezaplatil, ač vyzván, tak podává tuto žalobu.

2. Dne [datum] po kvalifikované výzvě soudu dle § 114b o.s.ř., č.j. 98 C 149/2022 – 26, ve lhůtě jemu soudem uložené se žalovaný vyjádřil k žalobě tak, že žalobu navrhuje zamítnout jako nedůvodnou. Předně poukázal na to, že mezi účastníky se vedlo typově stejných soudních řízení několik, když žalobce nebyl úspěšný. Žalovaný připustil, že listina označená jako vyúčtování mu byla doručena dne [datum], tu ovšem žalovaný reklamoval, když přijetí reklamace žalobce potvrdil, ale dále již nereagoval. Žalovaný si tedy nechal stran přezkoumání obsahu této listiny vyhotovit znalecký posudek. Dále uvedl, že žalovaný dlouhodobě zpochybňuje řádnost a správnost stanovení záloh, pak co se týká listiny označené jako protokol zaměření bytu, tak ohledně jeho vyhotovení jej nikdo nekontaktoval, jedná se o listinu vyhotovenou vysloveně jen pro soudní řízení účastníků, což potvrzuje i fakt, že ke dni podání jsou ve spisech tři různé verze stejného protokolu. Nakonec žalovaný považuje za nedůvodné vyúčtování údržby zeleně a přilehlých komunikací, protože v místě žádné pozemky nevlastní.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání (I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) s upozorněním na důvody i důsledky poučení (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), a to předně nechť vyloží kdy shromáždění žalobce rozhodlo o výši odměn volených orgánů, kdy o výši příspěvku na správu domu a pozemků a o druhu služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a jejich rozúčtování, dále jakým konkrétním způsobem žalobce provádí výpočet záloh a vyúčtovaného nedoplatku, a vše hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.), stejně tak nechť prokáže originál doručenek k zaslání vyúčtování a také stanov, aby je soud mohl ztotožnit s kopiemi jmenovaných listin v soudním spise. Dále, pak soud podrobně odkázal na recentní judikaturní závěry ohledně splatnosti vyúčtování, a dále poučil žalobce o jeho povinnosti tvrdit a prokázat (§ 101, § 120 o.s.ř.), jaké částky jsou příspěvkem na správu domu a pozemku, jaké jsou službami poskytované v souvislosti s užíváním bytu, jak konkrétně je vypočetl, z jakých konkrétních dokladů vycházel a zda umožnil žalovanému nahlédnout do svých podkladů nebo ne, a pak z jakého důvodu.

4. Žalobce ve lhůtě jemu uložené se vypořádal s poučením soudu tak, že upustil od původního tvrzení, že výši záloh byla dána stanovami, když žalobce a uvedl, že odměnu členů výboru ve výši 14 712 Kč měsíčně, stanovilo svým rozhodnutím shromáždění dne [datum], o výši příspěvku na správu domu a pozemku pak rozhodlo dne [datum] a dne [datum] rozhodlo o příspěvku do fondu oprav na rok [rok], dále uvedl, že žalobce udržuje i pozemky jiných vlastníků, které byly vlastníkům jednotek přenechány do užívání. Zálohy jsou stanovené podle podlahové plochy jednotky – byt 82,69m2 a garáž 13,40m2, vůči podlahové ploše všech jednotek – 8 653,98m2 s výjimkou položky za úklid a provoz výtahu, které jsou stanovené poměrně podle celkové plochy a bytové plochy a položky [číslo] která je stanovená poměrně podle plochy garážové jednotky k ploše garáží (1 217,5m2), položky záloha za správu a režie jsou stanoveny pro každého vlastníka stejně, ohřev vody, vytápění a vodné a stočné pak podle odhadu spotřeby podle spotřeby za předchozí zúčtovací období a pak příspěvek na správu domu a pozemku dle § 1180 OZ, vyúčtování je vypočteno stejně, jen ohřev vody a vodné a stočné je vypočteno dle zákona č. 67/2013 Sb. a od záloh je odečtená skutečná spotřeba. Předpis měsíčních plateb byl žalobcem žalovanému zaslán [datum] a došel mu [datum], vyúčtování pak bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Nakonec žalobce uvedl, že při výpočtech vycházel z měřičů tepla a studené vody a následně i z faktur dodavatelů.

5. Žalovaný se bez uložené povinnosti soudu, spontánně vyjádřil (č.l.107) tak, že předně žalobce po poučení soudem neunáší důkazní břemeno, protože nenavrhl žádný důkaz na podporu svých žalobních tvrzení, dále žalobce prokázal doručení výzvy k úhradě žalované částky až v roce [rok], takže nemůže žalovat úhradu úroků z prodlení již v roce [rok]. K věci samotné pak doplnil, že zápis z konaného shromáždění žalobce v roce [rok] a roce [rok] neobsahuje rozhodnutí o položkách 1,11,13 a žádný z těchto zápisů ze shromáždění neměl přílohu, protože to je tvrzení žalobce, které se objevilo až během soudních řízení, které mezi sebou účastníci vedli. Dále uvedl, že ze žádného zápisu předloženého žalobcem neplyne, že by měl žalobce udržovat cizí zeleň a rovněž zpochybnil použitelnost jakéhokoli klíče rozúčtování těchto nákladů, co se týká jeho žádosti o nahlédnutí do podkladů, podle kterých vznikl protokol o zaměření, tak mu dosud umožněno nebylo, namítl že vyúčtování neobsahuje koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy a započitatelné podlahové plochy a poukázal na normativní situaci, která vylučuje aby se SVJ staralo o jiné pozemky, než ty k jejichž správě bylo přímo založeno.

6. V závislosti na provedeném dokazování, které navazovalo na žalobcem doplněná tvrzení po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06, protože poučení lze učinit jen na ústním jednání ÚS ČR I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011), poučil soud žalobce, aby (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), aby zcela srozumitelně tvrdil a prokázal účinnost stanov, které soudu jako časově přiléhavé předkládá, a jestliže tvrdí, že úklid byl účtován dle stanov, pak přesně podle kterého ustanovení, a nechť rovněž svá tvrzení i hodnověrně prokáže.

7. Žalobce ve lhůtě jemu uložené se vypořádal s poučením soudu tak, že předkládané stanovy jsou [účinnost] a o úklidu bylo účtováno dle XV. odst. 2 stanov, když z formulace v tabulce plyne úmysl žalobce rozpočítat tento náklad mezi bytové jednotky.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

9. Mezi účastníky bylo o stejném předmětu, jen za odlišnou dobu vícekrát rozhodováno, zdejším soudem. Soud si tak připojil ty soudní spisy zdejšího soudu, které už nebyly předmětem žádného rozhodování - a tedy jejich výsledky byly již nezvratné:

10. Ve věci sp.zn. [spisová značka] soud rozhodl rozsudkem dne [datum], který byl jako zcela správný odvolacím soudem potvrzený a předmětem byla žaloba žalobce na zaplacení vyúčtování služeb a příspěvku za rok [rok], poté co soud provedl důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce] a vyslechl jej jako znalce a také poté co zjistil, že dne [datum] nebyl na shromáždění žalobce odsouhlasen klíč rozúčtování služeb na další období a nakonec uznal námitku žalovaného o promlčení žalovaného nároku, jako důvodnou, takže celou žalobu zamítl.

11. Ve věci sp.zn. [spisová značka] soud rozhodl rozsudkem dne [datum], který byl jako zcela správný odvolacím soudem potvrzený a předmětem byla žaloba žalobce na zaplacení vyúčtování služeb a příspěvku za rok [rok], které soud shledal jako nesprávné, poté co provedl důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce] a vyslechl jej jako znalce, jestliže žalobce pak v řízení předložil i další vyúčtování za stejné období – opravné, tak soud uznal námitku žalovaného na promlčení žalovaného nároku, jako důvodnou a celou žalobu zamítl. Soud v odůvodnění pak zvlášť rozebral, že nepřehlédl, že žalovaný neplatí zálohy za služby, které mu žalobce poskytuje, ovšem to nic nemění na zákonné povinnosti předkládat správné vyúčtování, a proto tedy neplacení záloh či vyúčtovaných služeb žalovaným nelze považovat za zjevné zneužívání práva.

12. Ve věci sp.zn. [spisová značka] soud rozhodl rozsudkem dne [datum], který ohledně rozhodnutí soudu o vyúčtování žalobce žalovanému byl jako zcela správný odvolacím soudem potvrzený, a ohledně rozhodnutí soudu o úrocích z prodlení ze záloh, byl odvolacím soudem změněn tak, že žalobci byly přiznány úroky z prodlení z jednotlivých, nezaplacených záloh, ale jen vypsaných dle § 4 z.č. 67/2013 Sb. - protože předmětem byla žaloba žalobce na zaplacení nejen vyúčtování služeb a příspěvku za rok [rok], ale i na zaplacení úroků z prodlení z nezaplacených záloh. Předně soud zjistil, že pozvánka na shromáždění konané dne [datum] neobsahovala žádný seznam příloh, slyšení svědci se neshodli na tom, zda tabulka předložená soudu, je stejná, která byla při shromáždění promítána na zeď, na výbor žalobce nebyla pravomoc stanovení záloh přenesena, žalobce zaslal žalovanému předpis měsíčních záloh na roku [rok] ve výši 4 637 Kč, když v rámci korespondence účastníků bylo prokázáno, že žalobce žalovanému sdělil, že úprava výše záloh je dána rozpočtem záloh na rok [rok], schváleného shromážděním dne [datum], že žalobce žalovanému zaslal vyúčtování za rok [rok], které žalovaný reklamoval mimo jiné i proto, že nesouhlasil s údržbou zeleně a přilehlých komunikací, když o nesprávnosti vyúčtování soud provedl důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce] a vyslechl jej jako znalce. Soud tak v odůvodnění uzavřel, že zápisu ze shromáždění, ze dne [datum] neplyne, že by zde bylo rozhodnuto o zálohách vlastníků jednotek a jestliže tedy žalobce předpis záloh zaslal, tak mohl postupovat jen podle § 4 z. č. 67/2013 Sb. a co se týče vyúčtování, tak shromáždění žalobce nerozhodlo o klíči rozúčtování příspěvků na správu domu a pozemku a pokud se jedná o vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, tak vyúčtování má znalcem pojmenované vady, když odvolací soud změnil rozhodnutí jen tak, že měl-li žalobce možnost předepsat zálohy dle § 4 z. č. 67/2013 Sb., tak pakliže je žalovaný včas a řádně neplatil, pak žalobce má nárok na úrok z prodlení z těch záloh, které žalobce mohl takto legálně předepsat.

13. Mezi účastníky se nevedla žádná polemika o tom, že žalobce je [anonymizováno], které spravuje dům, ve kterém je bytová a nebytová jednotka žalovaného, když toto měl soud navíc dobře v řízení prokázané (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení MS v [obec], č.j. [číslo jednací], kterým byly schváleny stanovy žalobce, z [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], ze kterého je zřejmé, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky a i nebytové jednotky v domě [adresa] v k.ú. [část obce], [územní celek])

14. Bratr žalovaného je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] a pak i pozemků parc.č. a) parc. [číslo] b) parc. [číslo] c) parc. [číslo] d) parc. [číslo] e) parc. [číslo] f) parc. [číslo] g) parc. [číslo] h) parc. [číslo] i) parc. [číslo] j) parc. [číslo] k ) parc. [číslo] l) parc. [číslo] m) parc. [číslo] n) parc. [číslo] o) parc. [číslo] p) parc. [číslo] q) parc. [číslo] r) parc. [číslo] s ) parc. [číslo] t) parc. [číslo] u) parc. [číslo] v ) parc. [číslo] w) parc. [číslo] x) parc. [číslo] y) parc. [číslo] z) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] a žalovaný tedy žádné nezastavěné pozemky v k.ú. [část obce] nevlastní (tyto skutečnosti má soud za prokázané z [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], z darovací smlouvy žalovaného na svého bratra č.l. 96 a z č.l. 98, z vyrozumění [anonymizováno] o změně vlastnictví č.l.101, z [list vlastnictví] č.l. 31).

15. Od [datum] žalobce má platné a účinné stanovy, které stanovují, že žalobce spravuje (i) pozemky, které jsou ve stanovách vymezené: pozemky parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], [územní celek] (článek III.), dále, že správou se rozumí správa jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství (článek III.), do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování (i) g) o výši příspěvků jednotlivých členů společenství na správu domu a pozemku, popřípadě o výši a způsobu placení dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. III a IV., h) schválení druhu služeb a výše záloh na úhrady za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru, i) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství (článek VII.), shromáždění se schází nejméně jednou za rok (článek VII.) a kritéria vymezení příspěvků, záloh a dalších plateb, ke kterým jsou členové povinni, jsou (vzhledem k předmětu souzené věci): pojištění, odvoz tuhého odpadu, el. energie, běžná údržba a opravy, ostraha, údržba zeleně a přilehlých pozemků, příspěvek do fondu oprav bylo: dle podílu na společných částech, u úklidu společných prostor a provozu osobního výtahu bylo kritérium: dle podílu bytové jednotky na společných částech, u poplatku za správu a režie společenství bylo kritérium: na každou jednotku stejnou částkou a u úklidu garáže bylo kritérium: dle podílu garážové jednotky či nebytové jednotky (sklepa) na společných částech (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení MS v [obec], č.j. [číslo jednací], kterým byly schváleny stanovy žalobce).

16. Dne [datum] vyhotovil žalobce zápis ze shromáždění žalobce, který obsahuje schválení měsíční odměny členů výboru žalobce pro rok [rok] (tyto skutečnosti má sodu za prokázané ze zápisu ze dne [datum], z rozhodnutí soudu ve věci sp.zn. [spisová značka]).

17. Dne [datum] vyhotovil žalobce zápis ze shromáždění žalobce, kde byl schválen rozpočet na rok [rok] (tyto skutečnosti má sodu za prokázané ze zápisu ze dne [datum]).

18. Dne [datum] vyhotovil žalobce zápis ze shromáždění žalobce, kde byl schválen rozpočet na rok 2018, který byl přítomným (podle zápisu) položkově představený v porovnání s rokem [rok], a ke schválení došlo poté, co členové výboru odmítli jakoukoliv diskusi k otázce nákladů na správu zeleně. Tabulka rozpočtu obsahuje položky: pojištění, odvoz tuhého odpadu, el. energie, běžná údržba a opravy, ostraha, údržba zeleně a přilehlých pozemků, příspěvek do fondu oprav, úklid společných prostor, provoz osobního výtahu, poplatek za správu a režie společenství, úklid garáže, a pak TUV, UT, vodné a stočné – když u každé je částka plánovaná na rok [rok] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze zápisu ze dne [datum], z pozvánky, vč. stejné tabulky rozpočtu č.l.82, 83).

19. Dne [datum] žalobce zaslal předpis záloh na rok [rok] znějící celkem na 4 715 Kč za položky pojištění, odvoz tuhého odpadu, el. energie, běžná údržba a opravy, ostraha, údržba zeleně a přilehlých pozemků, příspěvek do fondu oprav, úklid společných prostor, provoz osobního výtahu, poplatek za správu a režie společenství, úklid garáže, a pak TUV, UT, vodné a stočné (tyto skutečnosti má soud za prokázané z předpisu č.l. 14, včetně knihy pošty č.l.74).

20. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému vyúčtování spotřebovaných služeb, po zaplacených zálohách 20 000 Kč s doplatkem 44 702 Kč, za položky pojištění, odvoz tuhého odpadu, el. energie, běžná údržba a opravy, ostraha, údržba zeleně a přilehlých pozemků, příspěvek do fondu oprav, úklid společných prostor, provoz osobního výtahu, poplatek za správu a režie společenství, úklid garáže, a pak TUV, UT, vodné a stočné, které žalovaný dne [datum] reklamoval, což žalobce od [datum] ví, neboť žalovanému sdělil, že reklamaci předal právnímu zástupci (tyto skutečnosti má soud za prokázané z vyúčtování č.l.15, stejné č.l.32, 33, vč. dokladu o odeslání č.l.73 z reklamace vč. dokladu o odeslání č.l.34, 36, z e.mailu č.l.36, 37).

21. Žalobce součástí vyúčtování učinil přílohu označenou protokol zaměření bytu, když do podkladů k jeho vyhotovení se žalovanému oddaloval, tak že se ke dni rozhodnutí do nich žalovaný nenahlédl (tyto skutečnosti má soud za prokázané z protokolu č.l. 16, z e.mailů žalovaného žalobci ze dne [datum] a [číslo] [rok] a [datum], bez odpovědi žalobce č.l.105).

22. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveného znalcem [celé jméno znalce] v oboru ekonomika, ceny a odhady se zvláštní specializací úhrady nákladů za poskytované služby v oblasti dodávek, tepla, teplé užitkové vody a studené vody, úhrady a rozúčtování služeb poskytovaných při užívání bytů a nebytových prostorů, úhrady a rozúčtování příspěvků na činnost správy domu a pozemku, což je znalec, který - jak je zřejmé z provedeného dokazování, tak v dlouhé časové řadě vyhotovuje znalecké posudky na roční vyúčtování žalobce, což soud uzavřel, že znalec má výjimečnou institucionální paměť o způsobu účtování o příspěvcích i službách žalobcem, když jeho znalecké závěry navíc nebyly nikdy soudy považovány za nevěrohodné nebo nepoužitelné, naopak nikdy soudy neshledaly za nutné podrobit závěry tohoto znalce - v poměru těchto konkrétních účastníků řízení (samozřejmě), přezkumu revizním znaleckým posudkem (NS ČR 28 Cdo 4318/2018, 22 Cdo [číslo]). Soud z tohoto znaleckého posudku, doplněného výpovědí znalce (č.l.131) zjistil, že znalec na svých závěrech trvá, vycházel jak z právní úpravy, tak z obsahu vyúčtování 2018, tak z aritmetiky, když k tomu i dodal, že jednotlivá vyúčtování žalobce mají během let, kolísavou úroveň, když nyní se zase jejich kvalita zhoršuje, což upřímně nechápe, protože jestliže [anonymizována dvě slova], trvá na metodice o 27 bodech, pak není nic jednoduššího, než si při tvorbě vyúčtování tyto body prostě zkontrolovat, nicméně k vyúčtování z roku [rok] má výhrady, které členilo do bodu: bod 1) ačkoliv ve znaleckém posudku je uvedeno, že vyúčtování neobsahuje měrnou spotřebu tepla, tak znalec k otázce žalobce uznal, že vyúčtování jej obsahuje v hodnotě 0, [číslo] GJ/m2, bod 2) celkové měrné náklady na vytápění ve vyúčtování uvedené nejsou, protože je zde uvedená jen spotřební a základní složka, bod 3) součet základní a spotřební složky na ohřev vody (2 145,90 Kč 7 125,80 Kč) není jak je uvedeno ve vyúčtování 14 686 Kč, ale je to totiž 9 271,70 Kč, a i když je pravda, že pak finální podoba vyúčtování včetně vyčíslení nedoplatku tuto částku obsahuje v řádku ohřev TUV, tak jednak si zjevně tyto dva údaje o stejném parametru, stejného vyúčtování protiřečí bez zjevného důvodu, a pak samotný pojem ohřev TUV, je nesrozumitelný, protože žalobce měl na mysli ohřev vody a nikoliv doslova: ohřev Tepelné Úpravy Vody, bod 4) hodnota podílu žalovaného na teplu pro ohřev vody ve vyúčtované výši 4,43% aritmeticky vychází z chybné výše 14 686 Kč, nikoliv ze správných 9 271,70 Kč a je-li chybný vstup do výpočtu, pak výsledek je vždycky chybný (logicky), bod 5) žalobce nikdy nerozhodl o odměňování členů svých orgánů, takže jejich odměny jsou nejspíše zahrnuté do částek v poplatku na správu a režie společenství, když tyto položky jsou nejasné, neboť není jasné za co přesně tyto částky byly vlastně vynaložené, bod 6) je v rozporu se stanovami žalobce, aby žalobce pečoval i o zeleň na pozemcích, jejichž vlastnická struktura je jiná, než členská struktura, bod 7) a 8) výpočet úklidu společných částí a garáží obsahují početní chybu, protože jestliže se vyjde z algoritmu výpočtu ve stanovách k položkám: úklidu společných prostor, provozu osobního výtahu a úklidu z garáží a použije se podíl na společných částech domu a podíl na společných částech garáží - pak je výpočet podílu žalovaného nižší, než je ve vyúčtování, což znalec doprovodil jednoduchou tabulkou s výpočtem, který si každý může ověřit sám. K těmto dvěma bodům soud pouze dodává, že znalec sice primárně vyšel z LV, ohledně podílu žalovaného na společných částech domu a pozemku, ale konkrétně pro tento výpočet očividně použil podíl bytové jednotky a podíl garáže - jak je vypočetl sám žalobce ve vyúčtování. Ke koeficientům znalec uvedl, že doklad označený protokol o zaměření je mu znám, že výpočty tam provedené jsou základem pro správnost koeficientů, a proto by měl být záměr provedený na místě nikoli jen podle projektové dokumentace, (Soud hodnotil, zda znalecké závěry jsou logicky a věcně odůvodněny a zda zodpovídají na otázky, které soud považuje za zásadní pro rozhodnutí ve věci samé (NS ČR 22 Cdo 1810/2009), při vědomí toho, že znalec se nesmí omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl, a na základě jakých konkrétních kritérií je sumarizoval do svého závěru (NS ČR 30 Cdo 3614/2009). A bez ohledu na zřejmý fakt absence odborné erudice soudu alespoň přiměřené pro pochopení metod znalce, a z toho plynoucí zákaz nahrazování odborných závěrů znalce vlastní úvahou soudu (NS ČR 22 Cdo 1810/2009, 25 Cdo 4712/2016), tak platí, že závěry znaleckého posudku nelze nekriticky přebírat, ale že je potřeba je ověřovat i všemi dalšími důkazy, protože výsledkem je nakonec právní posouzení všech skutečností zjištěných během řízení (NS ČR 30 Cdo [číslo], ÚS ČR Pls [číslo]). Soud tak uzavřel, že se jedná se o dlouholetého znalce – tedy soudem běžně vyhledávaného znalce, když skutečně nic nenasvědčovalo, že by se znalec nechal ve svých závěrech ovlivnit některým z účastníků řízení, během svého výslechu své závěry obhájil a fakt, že o odpovědi na některé otázky potřeboval přemýšlet - aby poskytl laicky srozumitelnou odpověď, to je třeba vidět jako přínos nikoliv jako vadu znaleckých závěrů a fakt, že znalec přehlédl položku měrné spotřeby tepla soud neshledal jako důvod, proč by neměl tomuto znalci zcela důvěřovat (NS ČR 30 Cdo 352/2008, 30 Cdo 5359/2007, 22 Cdo 1810/2009). Dále soud hodnotil znalecký posudek tak, že znalec vyčerpal úkol, jak mu byl zadán, vzal zodpovědně v úvahu důležité technické parametry, s nimiž se měl vypořádat, a tak soud neměl žádnou pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku a vycházel z něj).

23. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, navrženým žalobcem (č.l.149), protože z dokazování vyplynulo, že nárok není důvodný nejen pro vady, které určil znalec, nadto znalec svůj znalecký posudek obhájil - a to nejen v tomto řízení, ale nejméně i ve třech předchozích, které se týkají typově stejné věci a zcela shodných účastníků, krátce řečeno nebyl žádný důvod pro úvahu soudu o revizním znaleckém posudku (NS ČR 22 Cdo 3941/2011).

24. Soud sice provedl důkazy ze spisu sp.zn. 19 C 17/2019 v podobě zpráv [anonymizována dvě slova] a vyúčtování za rok [rok], ale nakonec tyto důkazy nepřinesly nic dalšího, co by soud již nevěděl z jiných důkazů, také provedl, vyúčtování včetně protokolů o zaměření bytu, které se od sebe lišily, takže byl reálný předpoklad, že s nimi žalobce různě manipuluje, ovšem ať tak či tak, toto nebylo pro řízení nakonec podstatné, soud také provedl i sledování zásilek žalobce v [anonymizováno] [rok], pak pozvánku na shromáždění konané dne [datum] a [datum], což ovšem v souvislosti s dalšími provedenými důkazy nemělo na posouzení věci žádný vliv, stejně jako e.maily účastníků z roku [rok]. Krátce řečeno, tyto důkazy neměly potřebnou důkazní váhu, proto je soud provedl, ale v rozsudku se jimi již nezabývá (NS ČR 25 Cdo 2319/2018, 33 Cdo 3116/2011).

25. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005).

26. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010).

27. Soud vycházel z e.mailů, jejich pravost žádný z účastníků nezpochybnil, když navíc se nejednalo se o právní jednání vyžadující písemnou formu, takže prosté e.maily, jako důkaz korespondence účastníků byly pro soud dostačující (NS ČR 26 Cdo 1230/2019).

28. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010) a účastnicí byli opakovaně poučeni o tom, že listiny ze soudních spisů je nutné konkrétně navrhnout (č.l. 63, 142) (NS ČR 30 Cdo 1606/2008 a 23 Cdo 3817/2019).

29. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I.ÚS 50/03).

30. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV. ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). Soud na tomto místě poukazuje, že účastníky soud výslovně poučil o povinnosti tvrdit a prokazovat (viz shora).

31. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není nedůvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

32. Předně soud vyšel z normativní situace doplněné strategickou litigací:

33. Podmínkou splatnosti vyúčtovaného nedoplatku je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně - takže o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši (NS ČR Cpj [číslo], 21 Cdo 803/2002, 26 Cdo 2471/2007 – ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ÚS ČR IV. ÚS 2495/09, 26 Cdo 5417/2016). NS ČR také uzavřel, že od těchto právních závěrů není důvod se odchýlit ani v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb., tedy po [datum] a náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jsou dány tímto zákonem - který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno (NS ČR 26 Cdo 4404/2017, 26 Cdo 2778/2019) a NS ČR zdůraznil, že v řízení o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování.

34. Současně, soud považoval za důležité to, že nevázanost soudu předchozím rozhodnutím soudu neznamená, že soud může zcela pominout skutkové a právní závěry dovozené v předchozím rozhodnutí, protože to by ignoroval celkovou harmonii soudních rozhodnutí podmiňující důvěru v právo a jestliže posoudí předběžnou otázku jinak než předchozí soud, musí mít pro to skutečně pádné důvody (NS ČR 32 Cdo 578/2016, ÚS ČR I. ÚS 1663/2016, I. ÚS 682/2015, II. ÚS 115/2018, I. ÚS 3324/2015).

35. Shora uvedené judikaturní závěry se do poměrů souzené věci promítly tak:

36. V tomto řízení – úplně stejně jako v řízení sp.zn. 19 [spisová značka] bylo dobře prokázáno, že patřilo i od [anonymizováno] [rok] do výlučné působnosti shromáždění rozhodovat jednak o výši příspěvků na správu domu a pozemku, o druzích služeb a výše záloh za ně a pak o způsobu rozúčtování na jednotlivé členy žalobce. Zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku a ani zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebyly schváleny ani usnesením shromáždění dne [datum] – čemuž došel soud již ve svém rozhodnutí ve věci sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka] a zdejší soud neviděl žádný věcně přiléhavý důvod, proč se od tohoto závěru odchýlit, ani zálohy na tato plnění nebyly schváleny shromážděním dne [datum] – které rovněž soud ve svém rozhodnutí ve věci sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka] záporně hodnotil, když zdejší soud k tomu dodává, že ačkoliv se podle zápisu z tohoto shromáždění vedla diskuse o rozpočtu [anonymizováno] na rok [rok], tak o výši záloh se ani nediskutovalo a už vůbec nehlasovalo a zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku a ani zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebyly shromážděním schváleny ani dne [datum]. K tomuto poslednímu usnesení má soud výhradu spočívající v tom, že výbor očividně odmítal podrobně vysvětlit členům [anonymizováno] právní důvody i výši nákladů na úpravu zeleně, takže není jasné, za jaké atmosféry ke schválení rozpočtu došlo, ale zejména má soud výhradu v tom, že přítomní hlasovali pouze o rozpočtu, nikoliv však o zálohách, jejichž výše není ani v tabulce, ze které při shromáždění členové výboru citovali, a která byla součástí zápisu. Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobce po té co opustil tvrzení, že výše záloh je dána stanovami, tak po poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. jasně tvrdil, že o zálohách rozhodoval shromáždění a nikdy během řízení, netvrdil, že by tuto kompetenci shromáždění předalo výboru (NS ČR 28 Cdo 2335/2005). Lze tak stručně shrnout, že jestliže žalobce zaslal žalovanému v prosinci [rok] předpis plateb - záloh na rok [rok], mohl tak učinit leda v souladu s § 4 z.č. 67/2013 Sb., a protože žalobce nechal výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. (č.l63) ohledně způsobu výpočtu (předepsání) záloh naprosto bez tvrzení, pak žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom že zálohy vyměřené (předepsané) žalobcem na rok [rok], které zaslal v prosinci [rok] žalovanému přesně odpovídaly striktním zákonným parametrům § 4 z.č. 67/2013 Sb. Lapidárně řečeno, žalobce ničím neprokázal, že mu vznikl vůbec nárok na úhradu záloh z předpisu na rok [rok].

37. Shora řečené ústní v závěr, že již ve věci sp.zn. [spisová značka] se soud zabýval faktem, že žalovaný neplatí zálohy řádně a včas - hodnoceno v poměru k výši předepsaných záloh, vydaných žalobcem za konkrétní rok (viz shora), a uzavřel, že nedostatek platební morálky žalovaného nakonec nemá na povinnost žalobce vyhotovit řádná vyúčtování žádný vliv, a proto tedy nemá ani vliv na souzenou věc. K tomu, zdejší soud dodává, že v souzené věci navíc zjistil, že ačkoliv žalovaný zaplatil za rok [rok] zálohy ve výši 20 000 Kč - což je méně než třetina celkové výše příspěvku a služeb, které žalovaný podle žalobce za rok [rok] odebral, tak vzhledem k tomu, že žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by měl během roku [rok] nárok na inkaso záloh v jím předepsané výši, anebo v jiné výši - pak tedy zjištění kolik žalovaný zaplatil na zálohách nemá pro souzenou skutečně vůbec žádný význam.

38. Dále, v řízení bylo dobře prokázáno, že žalovaný od roku [rok] nevlastní žádný nezastavěný pozemek v k.ú. [část obce] a to ani z části - a tedy není žádný právní důvod, aby se žalovaný finančně podílel na správě pozemků, ke kterým nemá žádný legální vztah, protože z pohledu žalovaného jsou to cizí pozemky. K tomu patří ovšem také fakt, že žalobce byl dle stanov z roku [rok] zřízen jen proto, aby spravoval majetek ve spoluvlastnictví všech členů [anonymizováno] - takže jestliže stanovy žalobce nebránily žalovanému darovat ideální části na nezastavěných pozemcích v k.ú. [část obce] jiné osobě, tak ovšem nyní žalobce nemůže spravovat i pozemky, které vlastní nejen členové [anonymizováno] (žalobce), ale osoba, kterou žalovaný obdaroval, prostě proto – že tato obdarovaná osoba, a tedy nový vlastník těchto id. částí pozemkům očividně není členem [anonymizováno]. K tomu se hodí poznamenat, že od roku [rok] žalobce nedokáže dát svým členům uspokojivou odpověď nejen ohledně výše nákladů správu nezastavěných pozemků, ale ani ohledně právního základu této údržby (viz shora). Tedy, z vyúčtování žalobce za rok [rok] nelze určit jaké konkrétní pozemky se myslí v položce údržba zeleně a přilehlých komunikací ani právní důvod tohoto nákladu a hlavně jejich údržba (jakkoliv drahá nebo na jakémkoliv soukromoprávním základu) odporuje stanovám žalobce - protože se nejedná o pozemky spoluvlastněné výhradně členy žalobce. Jinými slovy, vyúčtování je v tomto bodě nejen nepřehledné a nedovoluje žádnou kontrolu správnosti, ale očividně se jedná o nedůvodný výdaj. Správnost této úvahy soudu podporoval navíc i znalecký posudek vč. výslechu znalce.I kdyby vyúčtování bylo závadné jen v této položce (což není, viz níže), protože nesplňuje zákonné podmínky z.č. 67/2013 Sb., tak už proto by soud uzavřel, že celé vyúčtování není řádné a nelze z něj vycházet, a nenastala jeho splatnost, jako celku.

39. Co se týká vyúčtování za rok [rok] samotného, tak obsahuje jednak vyčíslený nedoplatek žalovaného na službách poskytovaných v souvislosti s užíváním jednotek žalovaným a pak i vyčíslený nedoplatek žalovaného na příspěvku na správu domu a pozemků.

40. K rozúčtování resp. vyčíslení příspěvku na správu domu a pozemků, což jsou podle soudu (žalobce ač poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. svou povinnost tvrzení nesplnil) položky uvedené ve vyúčtování: příspěvek do fondu oprav, pojištění domu, el. energie domu, poplatek za správu, režie společenství, ostraha a údržba zeleně a přilehlých komunikací, soud uzavřel, že jestliže [datum] shromáždění žalobce schválilo rozpočet na rok [rok] na tyto konkrétní a nyní jmenované kapitoly, resp. položky žalobce a k tomu v tu dobu existovaly platné a účinné stanovy, které obsahovaly klíče rozúčtování těchto jmenovaných položek na jednotlivé členy žalobce, pak dohromady tyto dvě právní skutečnosti dávají závěr, že o rozúčtování ceny příspěvku (jeho částí) na správu pozemku a domu bylo rozhodnuto, protože celkovou částku na kteroukoliv položku schváleného rozpočtu lze snadno rozložit pomocí klíče ve stanovách na každého člena žalobce. Tento závěr, který se týká i položky údržba zeleně a přilehlých komunikací, však nic nemění na již shora přijatém závěru soudu, že bez ohledu na to, že o rozúčtování této položky shromáždění rozhodlo, tak učinilo v rozporu se stanovami (viz shora), a proto je vyúčtování v této části rozhodně nesprávné.

41. K rozúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním jednotek žalovaným se soud zcela ztotožnil se závěry znalce, a to celkové měrné náklady na vytápění ve vyúčtování zcela chybí, naprosto nepochopitelná chyba v součtu podílu nákladů na ohřev vody, který generoval další chybu (logicky) v hodnotě podílu na teplo pro ohřev vody, když zmatenost zvyšuje fakt, že ve finálním vyúčtování, které by mělo být nejen klientsky přijatelně pochopitelné, ale i správné – je součet správně, a rovněž banální chyba ve výpočtu podílu na úklidu jak společných prostor tak i garáží, když chybu žalobce udělal v použití podílu bytové jednotky a garáže, ačkoliv tyto podíly si dobře a sám vyčíslil v samotném vyúčtování. Žalobce sice učinil součástí vyúčtování protokol o zaměření, ovšem výše koeficientů, které jsou povinnou součástí vyúčtování z něj nelze vyčíst, a vyúčtování samo pak obsahuje koeficient, když ovšem není zřejmé jakou početní operací jej žalobce získal, takže ani tento doprovodný dokument, na který navíc vyúčtování samo přímo neodkazuje, nečiní vyúčtování pochopitelné. Sečteno a podrženo, vyúčtování řádné není a nejedná se o přepjaté nebo formální nároky na jeho vyhotovení, protože má vážné početní i logické vady, takže proto není ani splatné. Žalobci jeho povinnost vyúčtovat poskytnuté služby žalovanému zůstává dále, resp. jestliže dosud tak neučinil, pak je to on, kdo je se splněním své povinnosti v prodlení a nikoliv žalovaný.

42. Jediným možným procesním výsledkem shora zjištěných skutečností je, že žalobě nebylo vyhověno, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

43. Výrok o nákladech řízení žalovaného je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný se žalobě zcela ubránil. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta, se skládá z úkonů právní služby dle soudního spisu (dle § 7, § 8, § 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis vyjádření č.l. 27, 107 g) účast na třech ústních jednání s režijními paušály za každý úkon právní služby). Za nahlížení do spisu soud žádnou náhradu nákladů nepřiznal (ÚS ČR IV. ÚS 15/99). Dále soud žalovanému přiznal i hotové náklady na zhotovení znaleckého posudku [celé jméno znalce] (§ 137, 142 odst. 1 o.s.ř.), protože tento náklad ve výši 20 000 Kč (č.l. 58) by žalovanému nevznikl, pokud kdyby žalobce nepodal souzenou žalobu, a ať tak či tak by se soud bez znaleckého posudku neobešel (viz shora). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

44. O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a náklady státu spočívaly v přiznaném znalečném Ing. [jméno] [celé jméno znalce] usnesením č.j. 98 C 149/2022 - 144 za znalecký výslech (č.l.133), když se jedná o náklady, které je povinen zaplatit neúspěšný žalobce, protože nebyl žádný důvod, aby tyto náklady nesl za žalobce stát, když soud je pro pořádek podotýká, že soud se bez znaleckého zkoumání neobešel a znalecký výslech je nutnou součást znaleckého posudku (viz shora).

45. O lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Poučení