98 C 250/2017-649

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: ; [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně] Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokátka se sídlem [adresa] proti; žalované: ; [název žalované], [IČO] se sídlem [adresa žalované] o zaplacení částky ve výši 879 530 Kč s příslušenstvím, rozsudek takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 222 729,30 Kč s úrokem z prodlení této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 475 026,70 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 323 590 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 77 626 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 245 125 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 181 774 Kč, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 65 605 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 15 125 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 95 469 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Zákonný úrok z prodlení z částky 5 575 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, -) Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 134 132 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

VI. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu částku ve výši 14 642 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 (č.ú. [anonymizováno] – [číslo], [variabilní symbol]) do 30dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu částku ve výši 13 942 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 (č.ú. [anonymizováno] – [číslo], [variabilní symbol]) do 30dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení 879 530 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce požaduje 51 415 Kč za služby spočívající v zemních pracích na akci [příjmení] [jméno], [část obce], kterou žalobce pro žalovaného vykonal dle objednávky ze dne [datum], když za tuto práci bylo žalovanému žalobcem vyfakturováno 1 049 415 Kč, fakturou č. 2016, která byla splatná [datum]. Na tuto fakturu bylo částečně hrazeno, a to dne [číslo] 250 000 Kč, [číslo] 200 000 Kč, [číslo] 201 000 Kč, [datum] 000 Kč a [číslo] a [datum] po 130 000 Kč, tedy protože žalovaný zaplatil 998 000 Kč, tak dluží 51 415 Kč. Dále požaduje 646 341 Kč za služby spočívající v zemních pracích na akci [příjmení] [jméno], [část obce], kterou žalobce pro žalovaného vykonal dle objednávky ze dne [datum], když za tyto práce bylo žalobcem žalovanému vyfakturováno 323 590 Kč, fakturou č. 2016, 77 626 Kč, fakturou č. 2016, 245 125 Kč fakturou č. 2016, a nebylo na žádnou z nich nic zaplaceno. Pak žalobkyně požaduje 181 774 Kč za služby spočívající v zemních pracích na akci [ulice], kterou žalobce pro žalovaného vykonal dle objednávky ze dne [datum], když žalobcem bylo za tyto práce vyfakturováno 141 605 Kč fakturou č. 2017, 15 125 Kč fakturou č. 2017, 95 469 Kč fakturou č. 2017 a 5 575 Kč fakturou č. 2017, když na fakturu č. 2017 bylo žalovaným zaplaceno 06.04 46 000 Kč a [datum] 30 000 Kč. Nakonec se domáhá i 1200 Kč na nákladech spojených s vymáháním každé žalované pohledávky a zákonných úroků z prodlení od následujícího dne, po dni splatnosti faktur. Žalobu pak v reakci na vyjádření žalovaného (viz níže) ještě doplnil (č.l.35), že faktura č. 2016 nebyla zálohová, že žalobce pro žalovaného na základě objednávky ze dne [datum], na akci [příjmení] [jméno], [část obce] vykonával zemní práce s výkopy, zásypy kanalizace, výkopy kufru komunikace, dodání a rozprostření a hutnění materiálu po vrstvách v kufru komunikace a práci za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] prokazuje její soupis [číslo], navíc faktura byla vydána po zahájení práce a žalovaný na fakturu plnil až po šesti měsících od zahájení prací, čímž fakturovanou částku uznal. Práce žalobce pokračovaly i v [anonymizována dvě slova] a v [anonymizováno] [rok], o čemž svědčí kopie stavebního deníku žalovaného, soupisy práce a fotografie. Co se týká akce [ulice], kde žalobce od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] zajišťoval zemní práce a odvoz odpadu, takto činil na základě ústní a pak písemné objednávky ze dne [datum] a [datum], když o provedené práci svědčí soupisy práce žalobce pro žalovanou, když navíc část prací žalovaný zaplatil, čímž fakturaci uznal za oprávněnou.

2. Dne [datum] žalovaný po výzvě usnesením č.j. 98 C 250/2017 – 14 dle § 114b o.s.ř. navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný sice připustil, že 998 000 Kč žalobci zaplatil, ovšem na nikoliv základě zálohové faktury. Dále uvedl, že [právnická osoba] uzavřel [datum] [celé jméno svědka] smlouvu o dílo, pak ale došlo k trojstranné dohodě mezi [celé jméno svědka], žalovaným a [právnická osoba], že fakticky za [celé jméno svědka] bude práce dodávat pro [právnická osoba] žalovaný, a to i prostřednictvím svých subdodavatelů, tedy i žalobce. [právnická osoba] měl rozpočet, který byl součástí smlouvy ze [datum], a do toho rozpočtu žalovaný zakroužkoval pro soudní řízení práci, kterou žalobce skutečně pro žalovaného udělal. Dále uvedl, že pro prodlení s prací žalobce, vznikla žalovanému škoda, že ani jeden podpis na objednávkách, o které žalobce opírá svůj nárok není žalovaného.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud, na prvním ústním jednání (I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) s upozorněním na zákonné ustanovení 118a o.s.ř. - které má zásadní procesní důsledky (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže nechť jednoznačně vyloží, kdy a jak předal dílo žalovanému, o kterém se podle něj dohodli v objednávkách a i jak bylo tedy přesně objednáno, a dále nechť prokáže tvrzený odvoz odpadu a nechť tato tvrzení i hodnověrně prokáže (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) a rovněž předloží i originály objednávek a stavebního deníku a doklady o úhradách a faktury. Ze stejného důvodu poučil i žalovaného, a to jestliže tvrdí, že mezi účastníky žádná smlouva nebyla, tak nechť vyloží proč žalobci zaplatil 998 000 Kč, 46 000 Kč a 30 000 Kč a jestliže tvrdí, že žalobce vykonal jen některé práce, pak ať také tvrdí přesně jaká byla mezi účastníky dohoda a jaký vztah měl [jméno] [příjmení] k žalobci a všechna svá tvrzní hodnověrně prokáže.

4. Žalobce se ve lhůtě jemu soudem uložené k poučení vyjádřil tak, že předmětem plnění žalobce bylo dílo dle objednávek ze dne [datum] a [datum] spočívající v poskytnutí techniky, dodávkách materiálů a odvozu zeminy či jiných odpadních materiálů. Plněno bylo průběžně, po celou dobu, proto nelze přesně označit okamžik převzetí díla. O tom, jak bude s technikou naloženo, bylo rozhodnutí žalovaného, který prováděl stavební práce, protože žalobce zajistil přítomnost strojů a jejich obsluhy podle potřeb na stavbě a zajistil dodávku stavebních materiálů. [jméno] byly sjednány položkové a veškeré plnění ze strany žalobce je uvedeno v soupisech provedených prací, v nichž je uvedena, kolik činila cena za jednotlivou položku. A z odsouhlaseného soupisu prací, vyplývá, že k dohodě o ceně za jednotlivá plnění mezi účastníky jednoznačně došlo. Uvedl i to, že [jméno] [příjmení] byl projektový manažer žalobce pro souzené stavby. Dále žalobce uvedl, že ze soupisu práce odsouhlaseném [právnická osoba] [jméno] [celé jméno svědka] je zřejmé, jaké práce žalobce pro žalovaného udělal, protože místo [jméno] [celé jméno svědka] zhotovil celé dílo žalobce, když navíc žalovaný dostal od [právnická osoba] zaplaceno. Co se týče odvozu odpadu z akce [ulice] dle objednávky z [datum], tak z té vyplývá objednání množství za cenu a provedení svozu odpadu prokazují průvodky odpadů. Následně ještě v dalším podání (po uplynutí koncentrační lhůty), ještě jednou žalobce poukázal na to, že [jméno] [příjmení] žádný rozpočet nestavoval, a že byl manažerem pro stavby, které jsou předmětem tohoto řízení, což dvakrát různě zdůraznil (č.l. 70, 72), že žalobce dodával stroje a stavební materiál dle aktuálních požadavků žalovaného, cenu za půjčení strojů byla dána hodinově, a proto byl žalovaný povinen uhradit za celou dobu plnění, kdy stroje byly žalovaným vypůjčeny a pak uvedl, že žalobce uzavřel se žalovanou písemnou smlouvu, kterou je objednávka ze dne [datum], [datum] a [datum], na to dvakrát zopakoval, že cena strojů byla hodinová (č.l.72, 73), když odkázal na přiložené důkazy a označil svědky.

5. Žalovaný ve lhůtě jemu uložené se vyjádřil tak, že mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] byla uzavřena dohoda, že účastníci provedou akci [příjmení] [jméno] společnými silami a o zisk se rozdělí podle rozpočtu [právnická osoba], podle odvedené práce, když [jméno] [příjmení] měl odvést zemní práce a žalovaný ostatní práce, což následně ještě zopakoval, předmětný rozpočet zpracoval žalovaný s [jméno] [příjmení], což byl jediný rozpočet, který byl stranami schválený, když žalovaný nejednal nikdy s žalobcem, vždy jen s [jméno] [příjmení], takže žalobce není aktivně věcně legitimován k podání této žaloby. Dále uvedl, že mezi účastníky řízení nebyla uzavřena žádná ani písemná a ani ústní smlouva, peníze žalobci nevyplácel žalovaný dle faktur a byly vypláceny proto, aby [jméno] [příjmení] mohl vůbec podnikatelsky fungovat. Nakonec žalovaný připustil, že žalobci zaplatil 998 000 Kč, 46 000 Kč a 30 000 Kč.

6. V závislosti na provádění dokazování účastnickou výpověď jednatele žalovaného a svědeckými výpověďmi na ústním jednání [datum], soudu vyplynula potřeba soudu účastníky poučit dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/2006). Dvě poučení pro žalobce (č.l. 79, 89) se týkala toho, že jednak musí tvrdit i to, přesně které faktury byly vydány podle jednotlivých objednávek ze [datum] a [datum], a pak že žalobce neunáší břemeno důkazní ohledně prací, které pro žalovaného v poměrech souzené věci skutečně vykonal, protože soupisy práce jsou z větší části nepodepsané u podepsaných žalovaný popírá svůj podpis. Ze stejného důvodu soud poučil i žalovaného, že ani on neunáší břemeno důkazní ohledně množství práce, kterou podle něj žalobce pro něj v poměrech souzené věci skutečně vykonal, protože práce zaškrtnuté v rozpočtu důkazem nejsou.

7. Žalobce ve lhůtě jemu soudem uložené se vyjádřil tak, že k objednávce ze dne [datum] a pak k objednávce ze dne [datum] přiřadil jednotlivé faktury, které vydal a žádá po žalovaném zaplatit v tomto soudním řízení. Dále uvedl, že práce provedené v době za [anonymizováno] - [anonymizováno] [rok] prokazuje soupis prací, práce provedené [anonymizováno] - [anonymizováno] [rok] prokazuje stavební deník, práce za [anonymizováno] [rok] a případně za [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] pak žalobce navrhuje, aby k prokázání žalovaná předložila stavební deník za tyto období. A v kopii stavebního deníku, kterou sám předkládal od [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] vyznačil, kdy jakým strojem konal práci v hodinách, pro žalovaného. Soud přistoupil k věci tak, že vylíčení rozhodných skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou účastník připojí a na kterou výslovně v textu podání odkáže (NS ČR 29 Cdo 2268/2011) a jedná se o restriktivně vykládanou výjimku z pravidla § 79 odst. 1 o.s.ř., a proto je vyloučené, aby soud malé úsilí účastníka tvrdit, nahradil vlastní aktivitou. Předložil-li žalobce kopii stavebního deníku, kde označil hodiny práce a stroj, který jí vykonával, a pak v podání stručně odkázal, na tento instruktivní zápis přímo do kopie stavebního deníku - tak soud uzavřel, že takové podání žalobce resp. odkaz na přílohu k podání, je procesně přípustný.

8. Žalovaný ve lhůtě jemu uložené soudem se vyjádřil tak, že originál rozpočtu [právnická osoba] dostatečně dokládá jeho tvrzení a znova zopakoval, že práce, které žalobce provedl jsou jen ty, které žalovaný zakroužkoval. Nakonec poukázal na to, že ze stavebního deníku, který přikládá v originále, naopak není vůbec zřejmé, jakou práci žalobce pro žalovaného vykonal.

9. Na ústním jednání [datum] soud tak mohl shrnout neslučitelná procesní stanoviska účastníků, a to že zatímco žalobce trvá na tom, že účastníci si dohodli dílo dle objednávek, na kterých považuje podpisy obou za pravé, tak žalovaný jednak pravost podpisů popírá a pak tvrdí, že účastníci si dohodli totéž (dílo i cenu), co si žalovaný dohodl s [celé jméno svědka], který uzavřel smlouvu s [právnická osoba] – s čímž oba účastníci nahlas souhlasili (č.l. 126).

10. V závislosti na dalším provádění důkazů svědeckými výpověďmi a znaleckým posudkem vč. dodatku z oboru písmoznalectví, na ústním jednání [datum] soudu vyplynula potřeba soudu účastníky poučit dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/2006). Poučení pro žalobce se týkalo předně toho, aby logicky skloubil svá tvrzení o tom, že cena prací mezi účastníky byla sjednána položkově, když současně tvrdí, že byla sjednána i hodinově (č.l. 55 a 77), protože obě tvrzení vedle sebe neobstojí, a stejně nechť vyloží v čem tedy spočívalo sjednané dílo, protože i v tomto jsou tvrzení žalobce protichůdná (č.l 55 a 77) a jestliže trvá na tom, že žalobce uskutečnil i práci, která odpovídá soupisu [právnická osoba] a současně i stavebnímu deníku, tak jaká práce to přesně je a pak nechť prokáže rozsah práce, kterou pro žalovaného uskutečnil, protože dosud neunáší důkazní břemeno. A ze stejného důvodu poučil i žalovaného, že jestliže tvrdí, že účastníci si sami dohodli ještě jiný rozpočet, než od [právnická osoba], nechť jeho existenci a závaznost mezi účastníky řízení prokáže.

11. Ve lhůtě soudem uložené se žalobce vyjádřil tak, že část položek byla vykonávána jeho zaměstnanci a stroji, část byla dodávka materiálu a část spočívala v poskytnutí strojů a zaměstnanců, které pokyny řídil žalovaný. Cena byla v některých případech hodinová a jiných pak za kus. Všechny práce jsou vedené v soupisu prací a ve stavebním deníku, když žalobce má stavební deník jen do [datum], takže proto žalobce navrhuje, aby zbylou část stavebního deníku předložil žalovaný.

12. Žalovaný ve lhůtě jemu uložené trval na tom, že žalobce vykonal jen tu práci, kterou již soudu zakroužkoval, a to za cenu, která vycházela z rozpočtu [právnická osoba], což byl opravdu jediný rozpočet, který byl platný po celou dobu stavby.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

14. Dne [datum] [celé jméno svědka] zaslal e.mailem žalovanému nabídku práce pro [právnická osoba] s výkazem výměr k ocenění vč. přílloh a i s informací, kolik je nabídka [anonymizováno], žalovaný dne [datum] tento e.mail vč. příloh zaslal [jméno] [příjmení] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailů, a z výpovědi svědka [příjmení], který e.mailovou adresu poznal, z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který jasně řekl, že rozpočet poslal žalovanému, pravost žádný z účastníků nezpochybnil, a pak nejednalo se o právní jednání vyžadující písemnou formu, takže prosté e.maily, jako důkaz korespondence byly pro soud dostačující (NS ČR 26 Cdo 1230/2019).

15. Dne [datum] uzavřel [celé jméno svědka] a [právnická osoba] smlouvu o dílo, podle které [celé jméno svědka] se zavázal pro [právnická osoba] provést práce uvedené podle přiloženého rozpočtu (rozsah práce i ceny práce) pro [příjmení] [jméno], [část obce], a které zahrnovalo práce: Kanalizace splašková stoka, přípojky splaškové stoky, kanalizace dešťové stoky, přípojky dešťové kanalizace, vodovod, přípojky vodovodu, komunikace, a jejichž cena (i) těchto prací byla ke dni [datum] upravena účastníky smlouvy na cenu 12 617 140 Kč, o čemž byl dne [datum] mezi [celé jméno svědka] a [právnická osoba] uzavřený dodatek (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopie smlouvy, předložené [právnická osoba], z dodatku ze dne [datum], a ze součinnosti svědka [celé jméno svědka] vedoucího projektu [právnická osoba] č.l.141, 197).

16. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba] a s [celé jméno svědka] první dohodou o přímé úhradě, protože [právnická osoba] a [celé jméno svědka] uzavřeli [datum] smlouvu o dílo, tak důvodně [celé jméno svědka] vystavil fakturu na úhradu části díla [právnická osoba], která bude od [právnická osoba] uhrazena na účet žalovaného (nikoliv [celé jméno svědka] – jak by se logicky dle smlouvy ze dne [datum] dalo očekávat), stejnou dohodu pak uzavřeli i [datum], [datum] a [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopií dohod o přímé úhradě, z výslechů svědků [příjmení], [celé jméno svědka] a jednatele žalovaného, o tom že žalobce byl subdodavatel žalovaného a žalobce subdodavatel [celé jméno svědka], v akci [příjmení] [jméno], [část obce]).

17. Dne [datum] se [jméno] [příjmení] i žalovaný účastnili kontrolního dne, o kterém je zápis včetně jejich podpisů (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 162).

18. Žalovaný od [datum] do [datum] vedl stavební deník akce [příjmení] [jméno], [část obce], který [právnická osoba] považuje za kompletní a vychází z něj ohledně způsobu plnění i termínu plnění, který obsahuje jednotlivé zápisy práce na stavbě, a který v úvodu obsahuje zmocnění [celé jméno svědka] pro žalovaného, podpisy [jméno] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] (tyto skutečnosti má soud za prokázané jednak z originálu stavebního deníku [číslo] (č.l.98), který předložil žalovaný, jako zhotovitel stavby, sice dle žalovaného další díly stavebního deníku měl mít u sebe [celé jméno svědka] (č.l.127), ten ovšem soudu předložil k jeho výzvě (č.l.130) jen originály svazků 3, 4 a pracovní deník - který není skutečným stavebním deníkem, takže soud musel nutně vycházet z kopie kompletního stavebního deníku, kterou k výzvě soudu předložil [právnická osoba] resp. [jméno] [celé jméno svědka] (č.l.141) a který jej použil ke kvalifikovanému odhadu hodnoty práce provedené žalobcem pro žalovaného (viz níže), protože k jinému účelu soud kompletní stavební deník nevyužil.

19. Dne [datum] zakázal [právnická osoba] žalovanému vstup na staveniště, pro neplnění smluvních povinností dodavatele resp. subdodavatele (tyto skutečnosti má soud za prokázané e.mailu [jméno] [celé jméno svědka] žalovanému č.l. 144 (NS ČR 26 Cdo 1230/2019, podrobně argumentace viz shora).

20. Dne [datum] [celé jméno svědka] předal a [právnická osoba] převzal dílo dle smlouvy ze dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z předávacího protokolu č.l. 161).

21. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, zpracovaného [celé jméno znalkyně], když znalecký posudek měl doložku povinou dle § 127a o.s.ř. se soud dozvěděl, že v řízení sporné podpisy jednatele žalovaného na objednávkách ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum], sporné podpisy jednatele žalovaného na příjmových dokladech ze dne [datum], na dvou ze dne [datum] a ze dne [datum] a na soupisech práce ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] nejsou pravými spontánními podpisy jednatele žalovaného, podle podpisů, které byly ke srovnání k dispozici. Žalobce obratem a hrubě s těmito závěry znalce nesouhlasil (č.l.256), zdůraznil, že [jméno] [příjmení] vypověděl jako svědek před soudem, že jednatele žalovaného viděl listiny podepsat, trval na tom, že jednatel žalovaného byl schopen variantně používat více druhů popisů a předložil kopie zápisů a prezenčních listin jednání s [právnická osoba], kde jsou podpisy jednatele žalovaného (č.l.258 - 268). Soud si následně vyžádal originály u [právnická osoba] (č.l.270) a z doplňku znaleckého posudku, zpracovaného [celé jméno znalkyně], který rovněž měl doložku povinou dle § 127a o.s.ř., se soud dozvěděl, že v řízení sporné podpisy jednatele žalovaného na objednávkách ze dne [datum] a [datum], sporné podpisy jednatele žalovaného na příjmových dokladech ze dne [datum], na dvou ze dne [datum] a ze dne [datum] a na soupisech práce ze dne [datum] a ze dne [datum] se nelze objektivně posoudit, protože rozšířený srovnávací soubor podpisů jednatele žalovaného ukázaly, že jeho podpisy jsou variabilnější, takže nelze kategoricky vyloučit, že nejsou pravé – pokud by měly být pravé, tak by se jednalo o další, dosud nepoznanou variantu podpisu. Co se týká podpisu na objednávce ze dne [datum] na soupisu ze dne [datum] se znalec vyjádřil tak, že jsou pravděpodobně podpisy jednatele žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výslechu znalce trval (č.l.331), žalobce netrval (č.l.335), ale i proto, že znalecký výslech je součástí znaleckého posudku, navíc v tomto případě bylo možné, a z pohledu soudu nutné, zpřesnění znaleckých závěrů ohledně výše pravděpodobnosti znaleckého závěru o pravosti podpisu jednatele žalovaného (NS ČR 32 Cdo 1120/2017, 28 Cdo 4318/2018). Soud znalce vyslechl, když znalec před soudem zpřesnil znalecký posudek, že na stupnici pravděpodobnosti 0 – 10, když 5 znamená, že nelze prokázat, tak druhá skupina podpisů jednatele žalovaného je s pravděpodobní 7,5 jeho podpisem. Žalobce zásadně nesouhlasil se znaleckými závěry, navíc znalecké závěry nejsou ani spolehlivé, znalec je měnil, bez bližšího vysvětlení, a pak při výslechu určil pravděpodobnost svých závěrů, takže žalobce trval na revizním znaleckém posudku. Soud z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] z oboru písmoznalectví - který zadal, protože soud dal zapravdu žalobci ohledně pochybností o správnosti znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], které nejenže nebyly při výslechu znalce odstraněny, ale naopak vzrostly (NS ČR 22 Cdo [číslo] 2011, 30 Cdo 352/2008), počítaje v to, fakt, že soud nemůže nahrazovat svou vlastní úvahou odborné, znalecké závěry (NS ČR 22 Cdo 1810/2009) tedy zjistil, že podpis na objednávce ze dne [datum] je padělek podpisu jednatele žalovaného, u všech ostatních podpisů nelze objektivně rozhodnout, zda jsou to pravé podpisy nebo padělky podpisů jednatele žalovaného, takže se závěry [celé jméno znalkyně] revizní znalec nesouhlasí. Znalce pak soud k výpovědi nevolal, neboť účastníci na ní netrvali a soudu nevyplynula taková potřeba, neboť znalec se vyjádřil naprosto jasně a znalecký posudek byl naprosto konkrétní a úplně dobře přehledný, nedávaje jinou možnou výkladovou alternativu závěrů znalce - než že prostě, kdo předložené listiny podepsal, zjistit nelze – takže výsledkem znaleckého zkoumání bylo, že nebylo prokázáno, že objednávky ze dne [datum] a [datum], příjmové doklady ze dne [datum], na dvou ze dne [datum] a ze dne [datum] a na soupisech práce ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] byly podepsány jednatelem žalovaného a bylo prokázáno, že podpis na objednávce ze dne [datum] je padělek, resp., jej jednatel žalovaného nepodepsal (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze znaleckého posudku č.l. 244, jeho doplňku č.l.311, z výpovědi znalce před soudem č.l. 373, z revizního znaleckého posudku č.l.556).

22. Žalobce vystavil žalovanému faktury za plnění označené zemní práce na akci [příjmení] [jméno], [část obce]: č. 2016 dne [datum] na částku 1 049 415 Kč, č. 2016 dne [datum] na částku 323 590 Kč, č. 2016 dne [datum] na částku 245 125 Kč, č. 2016 dne [datum] na částku 77 626 Kč a dne [datum] k fakturaci napsal žalovaný e.mail žalobci: [anonymizováno], dokud nebudou všechny doklady a sedět vyúčtování tak já žádnou další fakturu než je jedna přijatá nepřijímám dořeš to s [jméno] (tyto skutečnosti má soud prokázané z faktur, když žádá z nich neobsahuje žádné konkrétní údaje o plnění, z e. mailu ze dne 29.01.2017 (NS ČR 26 Cdo 1230/2019, podrobně argumentace viz shora).

23. Žalobce vystavil a zaslal žalovanému faktury za plnění označené likvidace odpadu na [anonymizováno]: č. 2017 dne [datum] na částku 95 469 Kč, č. 2017 dne [datum] na částku 141 605 Kč, č. 2017 dne [datum] na částku 5 575 Kč, č. 2017 dne [datum] na částku 15 125 Kč (tyto skutečnosti má soud prokázané z faktur, když žádá z nich neobsahuje žádné konkrétní údaje o plnění, a to včetně podacího lístku ke každé z faktur).

24. Žalobce předložil soupisy práce z akce [příjmení] [jméno], [část obce], za dobu [datum] – [datum], za [anonymizováno] [rok], za [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], v podobě tabulek a vždy bez popisu žalovaného.

25. Žalobce předložil soupis práce z akce [ulice] za dobu od [číslo] [datum], [číslo] a za dobu [číslo] – [datum] [číslo] v podobě tabulek a vždy bez popisu žalovaného.

26. Žalobce předložil průvodky odpadu ze dne 6x [číslo], [číslo], 6x [číslo], 6x [číslo], 11x [číslo], 7x [číslo] [číslo] [číslo], [číslo], [číslo], 2x [číslo] se jmény řidičů [anonymizováno], [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], kdy podpisy v kolonce zákazník nejsou čitelné a nejsou čitelné ani v tabulce záznamového listu odvozu odpadu. 27. [anonymizováno] [právnická osoba] pro žalovaného pracovala v době [číslo] – [číslo], [číslo] – [číslo], [číslo] – [číslo] roku [rok] na akci [ulice] bagrem, když žalovaný práci zaplatil (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze soupisu práce poskytnuté svědkem [celé jméno svědka] na výzvu soudu č.l. 454, 479 – 490, z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]). 28. [jméno] [celé jméno svědka] na výzvu soudu (č.l141) po své svědecké výpovědi před soudem soudu, za použití rozpočtu [právnická osoba] na akci [příjmení] [jméno], [část obce] - který byl součástí smlouvy, ze dne [datum] vč. dodatku s úpravou ceny ze dne [datum], uzavřenou s [celé jméno svědka] v komparaci kompletního stavebního deníku žalovaného, který soudu i v kopii předložil (viz shora), když sám jak bylo prokázáno ze smlouvy ze dne [datum], i z e.mailové komunikace mezi [právnická osoba] a žalovaným, ze zápisu z kontrolního dne, tak byl výkonným manažerem této stavby a podle své výpovědi na tuto stavbu docházel 2 x týdně - odborně odhadl práci, kterou na této stavební akci žalobce pro žalovaného uskutečnil tuto práci ocenil podle uvedeného rozpočtu za: Kanalizace splašková stoka, přípojky splaškové stoky, kanalizace dešťové stoky, přípojky dešťové kanalizace, vodovod, přípojky vodovodu, komunikace, 1 220 729,30 Kč z rozpočtové ceny celého díla 12 617 140 Kč (viz shora), když v podrobném rozpočtu přesně vyznačil, které práce žalobce dle stavebního deníku žalobce odpracoval a dle kubatury prací v rozpočtu [právnická osoba] pak vypočítal cenu takové práce: -) kanalizace splašková – stoka S2, -) přípojky splaškové kanalizace DPS, -) kanalizace dešťová – stoka D2, -) přípojky dešťové kanalizace DPD, -) vodovod, -) vodovodní přípojky, -) komunikace, celkem 1 220 729,30 Kč (č.l.171).

29. Žalovaný učinil nesporným (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) na ústních jednání, jednak úhradu 998 000 Kč a dále pak i úhradu 46 000 Kč a 30 000 Kč, když navíc úhrady těchto částek během řízení nejen nikdy nezpochybnil, naopak od začátku řízení (č.l. 17, 50, 50) je přiznával v písemných podání (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 77, 125).

30. Jednatel žalovaného [celé jméno účastníka] před soudem vypověděl, že zná [celé jméno svědka] i [jméno] [příjmení], že oni dva jsou příbuzní, když jeho se souzenou prací oslovil [jméno] [příjmení], protože [celé jméno svědka] sehnal tuto akci na [příjmení] [jméno], měl podepsanou smlouvu s tím, že [příjmení] zařídí stroje a auta na zemní práce a žalovaný zařídí, že se to celý postaví a bude dozorovat postavení kanalizace. [příjmení] od počátku věděl, že pro [anonymizováno] se dělá podle položkového rozpočtu, při stavbě se ukázalo, že žalobce nemá peníze na provoz strojů. Dále uvedl, že uzavřel trojdohodu, která znamenala, že [právnická osoba] nebude platit [jméno] [celé jméno svědka], ale žalovanému, a tak byla proplácená práce žalobce i žalovaného - a to podle rozpočtu [právnická osoba], který byl jeden a byl součástí smlouvy s [právnická osoba] Naprosto odmítl, že by podpisy na objednávkách byly jeho vlastní a uvedl, že odmítl objednávky podepsat, že navrhoval podepsat se žalobcem stejnou smlouvu, jako měl uzavřenou [celé jméno svědka] s [právnická osoba] a následně odmítl uznat za své i podpisy na příjmových dokladech. Dále uvedl, že denně dával peníze žalobci, a to hotově např. zaplatil opravu bagru, a i bagristovi panu [příjmení] dával peníze a částka 998 000 Kč je složená z 500 malých hotovostních částek. Uvedl, že souhlasí s tím, že odpady žalobce odvážel, a není až tak podstatné, jestli to je podepsané vždy od žalovaného nebo není, protože odpady s nějakou skutečností sedí, což následně doplnil i tím, že práce, co vyplývá z odvozu, s tím souhlasím, nesouhlasím s tím, že by dělali něco navíc. Žádné předávací protokoly mezi účastníky nejsou, jen mezi [celé jméno svědka] a [právnická osoba] Na otázku, jakou práci žalobce pro žalovaného odvedl, jasně uvedl, že část zemních prací, co zaškrtl v položkovém rozpočtu, byly tam prováděné práce bagrem, nákladními auty a byl tam jejich bagrista, pan [příjmení], uvedl, že [jméno] [příjmení] byl manažerem stavby za žalobce, odmítl že by někdy účastnici si sjednali hodinovou sazbu a ke stavebním deníkům uvedl, že byly dva. Jeden byl pracovní a pak byl druhý, ten byl v kanceláři [právnická osoba], kam zapisovali vždy o kontrolních dnech udělanou práci a zase je [právnická osoba] vrátili a zdůraznil, že nikdo nedostal víc peněz, než bylo v rozpočtu [právnická osoba] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpovědi jednatele [datum]. Výpověď byla podána v potřebných věcných souvislostech, srozumitelně a zpříma, a i když soud vzal v úvahu okolnost, že účastník řízení nemůže být na rozdíl od svědka za vědomě nepravdivou výpověď trestně stíhán, což má význam pro hodnocení tohoto důkazu z hlediska věrohodnosti, tak nevyplynulo nic, coby soudu signalizovalo nevěrohodnost výpovědi NS ČR 23 Cdo 897/2012, 2 Cdon 257/97, II. [jméno] [číslo]).

31. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, že byly tři objednávky (což ještě zopakoval), a to na akci [část obce] a na [ulice], a že on vystupoval za žalobce, což později doplnil že byl manažerem těchto staveb. Dále uvedl, že účastníci se dohodli, že žalobce zařídí stroje na výkop kanalizace a komunikace a dodá zásypové materiály, dodá beton, obrubníky a podklad pod roury a výkop a zásyp kanalizace, když výčet prací je u první faktury. Dále pak uvedl, že zájem žalobce byl dodat stroje, zásypové materiály a odvést zeminu, ale že žalobce neměl dělat žádné zemní práce, protože žalovaný si od žalobce stroje pronajal. I on uvedl, že žádný předávací protokol mezi účastníky sepsán nebyl a co se týká sjednané ceny za dílo uvedl, že u akce [ulice] byly v objednávce ceny za kontejner a u akce [část obce] byla ústně sjednaná cena hodinová cena bagru a dovoz betonu a materiálu a znova odkázal na přílohu první faktury. Souhlasil s tím, že žalovaný zařídil opravu bagru, odmítl, že by se na rozpočtu stavby podílel, důsledně trval na tom, že jednatel žalovaného před ním objednávky podepsal, poznal svou e.mailovou adresu, na e.mailu předloženým soudem (viz níže) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedené dne [datum]. Při jejím hodnocení soud vzal v úvahu, že tato svědecká výpověď je pro úspěch žalobce velmi důležitá, a že svědek měl k žalobci pracovní, delší dobu trvající vztah, což sice automaticky neznamená, že by svědek vypovídal ve prospěch žalobce, nicméně soudu jmenovanou okolnost pečlivě vážil. V souzené věci, však žádné provedené důkazy nepodporovaly svědeckou výpověď, navíc důkaz e. mailovou korespondencí z května 2016 odporoval svědkovu tvrzení, že se na rozpočtu pro [právnická osoba] nepodílel, nad to svědek dokonce odporoval i tvrzením žalobce, protože ten již v žalobě výslovně uvedl, že pro žalovaného zemní práce konal, a nakonec byla i vnitřně rozporná, protože soupis prací vyúčtovaných žalobcem první fakturou, přímo položku zemní práce obsahuje - takže nebylo možné aby svědkova tvrzení o tom, že žalovanému stroje pronajal obstála vedle jeho tvrzení, že práce pro žalovaného vyplývají z přílohy první faktury (NS ČR 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007).

32. Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že smlouva, kterou uzavřel s žalovaným byla stejná, jakou on uzavřel s [právnická osoba] a žalovaný měl pak smlouvu s žalobcem, kterými byl jeho subdodavatelem. Upřesnil, že jejich smlouva se týkala jen [část obce] a potvrdil, že práci pro [právnická osoba] sám vůbec nevykonával, ale vykovával jí místo něj žalovaný, se kterým jej seznámil [jméno] [příjmení] [jméno] vztahu mezi účastníky řízení uvedl, že žalobce měl na stavbě stroje, a že objednávky žalobce viděl, ale nečetl je. Ohledně stavebního deníku uvedl, že ten vedl žalovaný, ale má stavební deníku sebe, protože žalovaného ze stavby nakonec vyhodili (což zopakoval), takže musel vyklidit stavební buňku, a proto je vzal k sobě. Poté co mu soud předložil průvodku subdodávky (viz níže), tak uvedl, že se jedná o soupis toho, co bylo již vyfakturováno a která práce ještě zbývá, ale z této průvodky nelze přímo vyčíst, co za práci odvedl žalovaný - ale jen on [celé jméno svědka], když poněkud lopotně uvedl, že měl i jiné subdodavatelem, než žalovaného, ale práci kterou odvedl žalovaný by se dala vyčíst ze stavebních deníků, ale on jen nepsal, takže sám by to nedokázal. A protože na stavbu nechodil, tak neví přesně jakou práci odvedl žalobce – ví, že vykopávali, odváželi, což ještě zpřesnil, že žalobce vykopal kanalizaci, udělal kufr komunikace, vyloženě zemní práce, dováželi materiál, což ještě dvakrát zopakoval. Nakonec uvedl, že rozpočet [právnická osoba] poslal žalovanému a nikoliv žalobci (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedených dne [datum]. Při jejím hodnocení soud vzal v úvahu, že svědek má bližší vztah k žalobci než k žalovanému, a protože je vždy teoreticky možné, aby loajální kamarád chtěl prospět svému parťákovi, tak soud postupoval obezřetně při hodnocení věrohodnosti této výpovědi. V souzené věci, však provedené důkazy podporovaly svědeckou výpověď nebo na ní logicky navazovaly, včetně faktu, že svědek skutečně k výzvě soudu (viz níže) předložil soudu stavební deníky žalovaného, když fakt, že neměl všechny svazky, lze těžko svědkovi přičítat k tíži, a pak výpověď byla pochopitelná, odpovědi se nemíjely s položenými otázkami, takže nakonec soud neměl důvod považovat svědeckou výpověď za nevěrohodnou (NS ČR 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007).

33. Svědek [celé jméno svědka] jako stavbyvedoucí akce [příjmení] [jméno], [právnická osoba] vypověděl před soudem, že [celé jméno svědka] dával své reference a od začátku bylo jasné, že do akce půjde se žalovaným, ale výběrové řízení vedl [jméno] [celé jméno svědka]. Uvedl, že on vedl stavební deníky a vedl je společně s [jméno] [celé jméno svědka], že žalobce vykonával na této stavbě zemní práce. K průvodce subdodávky (viz níže) uvedl, že pro [právnická osoba] byl smluvní partner [celé jméno svědka], takže se průvodka dokládá, kolik práce odvedl on, nikoliv jeho subdodavatelé, ale že ví, že žalobce dělal zemní práce, dováželi betonové recykláty, z toho svědek dovozuje že žalobce poskytoval nějakou dopravu, ale konkrétně to vyčíslit nedokáže. Dále uvedl, že žalovaný měl na stavbě bagr a [anonymizováno], bagr tam byl od začátku a [anonymizováno] samozřejmě odjížděla a přijížděla a o žádné smlouvě mezi účastníky nic neví (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedených dne [datum]. Co se týká prvku věrohodnosti, tak soud se nedozvěděl nic, co by výpověď činilo a priori nevěrohodnou, odpovědi svědka na otázky byly rozumné a podané bezodkladně, v patřičných souvislostech. Provedené důkazy svědeckou výpověď podporovaly, nebo k ní nebyly v žádném věcném vztahu, každopádně žádný důkaz výpověď nepopíral, a vypovídal-li svědek o tom, že psal stavební deník, pak tím ovšem myslel [právnická osoba] nikoli subdodavatele (NS ČR 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007).

34. Svědek [jméno] [celé jméno svědka] z [právnická osoba] před soudem vypověděl, že [celé jméno svědka] oslovil, protože je na seznamu dodavatelů, takže ten se účastnil výběrového řízení, na ústní jednání pak přišel se jednatelem žalovaného a s [jméno] [příjmení], když od začátku vystupovali tak, že do zakázky půjdou všichni tři jako kamarádi. Dále jasně uvedl, že [jméno] [příjmení] věděl od začátku, za kolik bude žalovaný dělat sjednanou práci pro [celé jméno svědka] a uvedl, že si myslí, že rozpočet viděl na jednání. Ke stavebnímu deníku uvedl, že jej vedl žalovaný a za [právnická osoba] do něj dělal zápisy [celé jméno svědka]. K průvodce subdodávky (viz níže) uvedl, že z toho lze zjistil, kolik práce odvedl [celé jméno svědka], ale ne subdodavatelé. Svědek uvedl, že na stavbu docházel dvakrát týdně, že si vždy pořizuje průřezovou fotodokumentaci staveniště a že žalobce měl na stavbě bagr, a to do začátku, když ale žalovaný patřil nejvíce problematickým dodavatelům. Uvedl, že žalobce dělal na stavbě všechny výkopové práce, proto tam měl svůj bagr, dále hrabal jak rýhy pro pokládku tak zásyp, pro komunikace odtěžil terén a urovnal ho, když mimo bagru tam žalobce měl ještě auta, zejména [anonymizováno] a ta vozila betonové recykláty a odtěženou zeminu. [ulice] deník byl jen jeden, tím si byl svědek jistý, a poté co mu soud předložil kopii ([číslo]) a originál ([číslo]) – viz níže, tak jasně uvedl, že jen originál poznává, jsou tam totiž podpisy [celé jméno svědka] a úvodní zmocnění pro žalovaného. K dotazu soudu, zda je možné zjistit objem práce vykovaný žalobcem pro žalovaného, svědek uvedl, že podle stavebního deníku podle povahy činností, které žalobce uskutečnil a podle rozpočtu dokáže přiřadit objemy práce – takže dovodit toto je možné, a to i proto, že má zápisy z kontrolních dnů. Uvedl, i to že žalovaný nakonec na stavbě skončil pro urgence práce, které nikam nevedly. (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedených dne [datum]. Svědek očividně vypovídal jen to, co si pamatoval a soudu nevyplynulo, že byl měl k některému z účastníků jakýkoliv vztah. Odpovědi svědka na otázky byly přednášeny bez zaváhání s nutným věcným přesahem, pro pochopitelnost a ochotně. Provedené důkazy svědeckou výpověď podporovaly a žádný důkaz svědeckou výpověď nevyvracel a svědek vyhověl soudem uložené povinnosti k předložení dokladů k věci a o ohledně propočtu práce žalobce pro žalovaného (viz níže) (NS ČR 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007).

35. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že byl strojník na bagru [anonymizována tři slova] a pracoval pro žalobce na akci [část obce] i [ulice]. Uvedl, že peníze na provoz mu občas dával žalovaný. Na obou akcích byl denně a dělal výkopové práce, manipulaci s potrubím, přesouval zeminu a nakládal jí do auta, a že bagr měl jednou píchlé kolo a vylomený zub na radlici. Na stavbě měl žalobce i [anonymizováno], která asi vozila beton a materiál, což bylo asi 2x týdně.

36. Svědek [jméno] [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že pro žalobce pracoval jako řidič, který přivážel materiál jako beton nebo písek na akci [část obce] a dovážel kontejnery z akce [ulice], na akci [část obce] jezdil tak 2x – 3x týdně s vozem [anonymizováno] a na akci [ulice] jezdil asi 5x denně. Ohledně průvodek odpadu uvedl, že není podstatné, kdo jí podepíše. Svědka soud vyslechl ještě jednou (č.l.461), v době, kdy soud měl již řadu poznatků z provedeného dokazování, ovšem svědek nedokázal dodat nic navíc, nebo něco dalšího, coby soudu umožnilo lepší vhled do souzených poměrů.

37. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že pro žalobce pracoval jako řidič, který přivážel materiál jako štěrk nebo písek na akci [část obce] a dovážel kontejnery z akce [ulice], na akci [část obce] jezdil celé léto 5x denně a na akci [ulice] jezdil 1 – 2 měsíce taky 5x denně, k průvodkám uvedl, že neví kdo je podepsal. Nakonec uvedl, že on také svědci [příjmení] a [celé jméno svědka] pracují dále pro [jméno] [příjmení], ale v jiné společnosti. 38. [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že byl zaměstnancem žalobce, že na akci [část obce] jezdil jako řidič hodně, s velkým autem se sklápěčkou, na akci [ulice] vozil kontejnery a s autem tam byl jen asi 5x s betonem, že se třeba 4 týdny jezdilo a pak 2 nejezdilo a vzpomněl si, že žalobce měl na stavbě i bagr a že dispečeři byl [celé jméno svědka] a [příjmení], potvrdil, že s ním pro žalobce pracovali [anonymizováno], [celé jméno svědka] [anonymizováno] a [příjmení] byl bagrista.

39. Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že pro žalobce pracoval jako řidič, na akci [ulice], kde se dělal rekonstrukce vozovky, tak odvážel kontejnery, ovšem počet nedokázal ani odhadnout, na akci [část obce], se dělaly pozemní práce a hrabání, kam svědek vozil materiál jako štěrk nebo písek a i ho odvážel, a že tam byl bagr, nakonec uvedl, že dispečeři byli [celé jméno svědka] a [příjmení].

40. Svědek [příjmení] [příjmení] před soudem vypověděl, že byl mistr žalovaného na akci [část obce] i [ulice], že vedl stavební deník, který byl uložený v kanceláři žalovaného, žalobce dělal na akci [část obce] zemní práce, kde měl auta a bagr, když sem tam chyběly peníze na jejich provoz, který tedy musel zaplatit žalovaný. Na akci [ulice] měl žalobce taky bagr a dělal tam dopravu. Jednoznačně odmítl, že by žalobce dodával materiál, protože ten zařizoval svědek za žalovaného. K objemu práce žalobce se nedokázal svědek vyjádřit, ale uvedl, že spolupráce byla problematická.

41. Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že pracoval pro žalovaného jako dělník, a že na akci [část obce] dodal žalobce všechnu techniku, měl tam i bagr a asi pět aut např. Tatry na akci [ulice] byl také bagr, ale neví, zda patřil žalobci a aut žalobce tam jezdilo méně, když nakonec uvedl, že to byla tak 2 – 3 auta ze den, že odtamtud vozil odpad a připomněl, že stavba byla rozhlehlá, takže nebylo možné sledovat provoz, když ztotožnil mistra [jméno] [příjmení].

42. Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že je majitelem [právnická osoba] [anonymizováno], a že žalovaný si najal jeho bagr s bagristou [celé jméno svědka] na práci na akci [ulice], o jakou práci přesně šlo si nevybavil, zřejmě o kanalizaci, ale práci žalovaný zaplatil, když splnil soudem uloženou povinnost (viz výše) a předložil kopie práce, kterou pro žalovaného realizoval.

43. Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že pro [anonymizována dvě slova] Svědek, resp. pro žalobce byl na akci [anonymizována dvě slova] 5x – 6x s bagrem, jednou řídil bagr žalobce a akci [ulice] byl 2 – 3 měsíce s bagrem, kde si žalobce odvážel hlínu, když za žalobce s ním jednal [jméno] [příjmení] a odmítl odhadovat objem své práce a celkové práce na kteréhokoli z akcí.

44. Tyto skutečnosti má soud za prokázané svědeckých výpovědí před soudem provedených dne [datum] - svědci [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení] a [příjmení], dne [datum] – svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a dne [datum] svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Při hodnocení všech svědeckých výpovědí [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení], [celé jméno svědka] na jedné straně a pak [příjmení] a [celé jméno svědka] soud vzal v úvahu, že svědci jsou dlouholetí zaměstnanci žalobce nebo žalovaného, takže jejich loajalitu vůči účastníkům soud při posouzení prvku věrohodnosti svědků, bral vážně. Žádnou jasnou kontroverzi s ostatními v řízení provedenými důkazy soud ale neshledal, naopak svědci vzájemně potvrdili svou participaci na stavebních akcí, takže primárně soud vyloučil, že byl účastníci označili za svědky osoby, které ve skutečnosti se stavbou neměli nic společného, dále svědecké výpovědi v podstatných skutečnostech shodovaly nebo na sebe logicky navazovaly. Výpovědi svědků byly sice někdy těžkopádné, ale byly pochopitelné, na druhou stranu, svědci mají poměrně jednotvárnou práci (řízení bagru nebo nákladního auta), která v souzené věci nebyla spojena s žádným incidentem, nebo nějakou pozoruhodnou okolností, takže se nelze zcela podivovat nad tím, že si po několika letech nevzpomínají na celkový počet jízd nebo počet vozidel, které s nimi na stavbě bylo, což jsou navíc skutečnosti, o které se obvykle podrobně nezajímají (NS ČR 26 Cdo 1239/2011, 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007).

45. Soud vedl výslechy vzhledem k jejich konkrétnímu průběhu a z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když oba účastníci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní a soud žádnou otázku nezakázal položit (NS ČR 28 Cdo 665/2012). Svědek nebyl přítomen ústnímu jednání, nebo výslechu účastníků.

46. Dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] [právnická osoba] - jmenovitě [jméno] [celé jméno svědka] potvrdil [celé jméno svědka] rozsah provedené práce žalovaného jako subdodavatele pro [celé jméno svědka], který jsou uvedené v exelové tabulce (tyto skutečnosti má soud za prokázané exelových tabulek s razítkem a podpisem [jméno] [celé jméno svědka] a podpisem [celé jméno svědka], když záhlaví tabulek přímo jmenovitě uvádí, že se jedná o soupis provedených prací žalovaného).

47. Dne [datum] vystavil [právnická osoba] - jmenovitě [jméno] [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] průvodku subdodávky, dle soupisu prací, který je v exelové tabulce s razítkem a podpisem [jméno] [celé jméno svědka], když z této průvodky lze zjistit kolik práce odvedl [celé jméno svědka], jako smluví strana [právnická osoba], ale nelze z ní zjistit rozsah odvedené práce subdodavatelů [celé jméno svědka] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z průvodky subdodávky a z výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]).

48. Soud provedl důkaz kopií části stavebního deníku, který předložil žalobce ([číslo]) od [číslo] do [datum], protože svědek [celé jméno svědka] jej nedokázal ztotožnit se stavebním deníkem, který vídal (viz shora) a pak jednalo se o část stavebního deníku, nikoliv o jeho kompletní kopii, originálem pracovního deníku žalobce, který ovšem není oficiálním stavebním deníkem - tak tomu důkazu soud nemohl přiznat žádnou důkazní váhu, dále originály stavebních deníků [číslo] když žalovaný předložil soudu [číslo] stavební deníky [číslo] předložil soudu svědek [celé jméno svědka], ovšem s ohledem na to, že svědek [celé jméno svědka] soudu předložil sice jen kopii, ale zato celého stavebního deníku – tedy části 1, 2, 3, 4 - kterou [právnická osoba] zřejmě vlastní pro vlastní účely, tak soud vycházel sice z kopie stavebního deníku (viz shora), ale za to z kompletní - což pro řízení bylo zcela zásadní a originály [číslo] soud tedy shledal nepřínosnými, dopisy [právnická osoba] urgující práci [celé jméno svědka] (č.l.145, 148,151,154, 156), písemné určení lhůty k nápravě (č.l.159), exelové tabulky rozpočtu (č.l.390), které jsou shodné, s těmi které soud již jako důkaz provedl (viz shora) a navíc nejsou čitelné, zápisy z kontrolních dnů z akce [příjmení] [jméno], [část obce], v roce 2017 – protože tento časový úsek této stavby, není předmětem řízení (č.l. 164 – 170). Soud provedl i černobílé fotografie staveniště a sreenprinty příspěvků žalovaného na některou sociální síť s fotografiemi staveniště, které ovšem soud nedokázal ztotožnit se žádnou souzenou stavbou. Jmenované důkazy, v porovnání s dalšími důkazy, které soud v řízení provedl, neměly na skutkový stav žádný vliv a soud se jimi v rozsudku již dále nezabýval (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, ÚS ČR IV. ÚS 582/01).

49. Soud neprovedl důkaz výpovědí [příjmení], [příjmení], zaměstnance [právnická osoba], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [celé jméno svědka], [anonymizováno], protože se ani účastníkům a ani soudu nepodařilo svědky ztotožnit a efektivně předvolat k ústnímu jednání, když navíc nelze přehlédnout s přibývajícím časem samozřejmě klesala spolehlivost výpovědí svědků, protože nelze nevidět, že výpovědi se netýkaly zvláštních a tedy zapamatování hodných událostí, ale rutinní, každodenní a zcela obvyklé práce svědků, což obecně samozřejmě snižuje pravděpodobnost, že by si svědci budou umět odpovědět na otázky soudu či účastníků k podstatě řízení účetnictvím žalobce, smlouvou o úvěru žalovaného, neboť dle dosud prokázaných skutečností, navržené důkazy nemohly již zvrátit prokázaný stav a tedy ani jeho právní hodnocení. Soud neprovedl ani důkaz znaleckým posudkem na ocenění práce žalobce pro žalovaného, což navrhovali oba dva účastníci (č.l. 19, 20 a 55), protože soud postupoval ohledně prokázání této skutečnosti jiným způsobem (viz shora) a soud neprovedl ani důkaz GPS vozidle žalobce, protože tento důkaz by nepřinesl potřebné řešení (viz níže) (NS ČR 25 Cdo 2319/2018).

50. Soud neprovedl výslech účastníka – jednatele žalobce, protože jednatelka [příjmení] se ani jednou nedostavila k ústnímu jednání, ač byla řádně volána, takže proto soud s odkazem na § 131 o.s.ř. v tomto smyslu žádné další opatření nepřijal - je totiž právo účastníka nevypovídat v soudním řízení.

51. Důkazy, které si soud vyžádal od [právnická osoba] a slyšených svědků, si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., protože jejich potřeba soudu vyplynula přímo ze spisu a soud by se bez nich neobešel (NS ČR 26 Cdo 4635/2010).

52. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005).

53. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]).

54. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav, a protože soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV. ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011), když řízení bylo zkoncentrováno, viz shora, soud účastníky již dle § 119a o.s.ř. nepoučoval.

55. Podle § 2586 odst. 1 OZ platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. A dle odst. 2, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

56. Podle § 2587 odst.1 OZ platí, že dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

57. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba co podstaty nároku je z části důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

58. Soud vyšel z normativní situace korigované strategickou litigací:

59. Smlouva o dílo je smlouva, kde se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení určité ceny za jeho provedení (NS 32 Odo 1403/2005). Závěr o tom, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o dílo lze dospět jen za předpokladu, že soudu je takový obsah dohody znám (NS ČR 32 Cdo 1745/2016) a smlouva o dílo je nevznikla, jestliže není řádně vymezený předmět ani cena díla (NS ČR 23 Cdo 5160/2009). Potom, za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určené topenářské práce na určité stavební akci (NS ČR 23 Cdo 2006/2009) a také pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu, a to ani tehdy je-li charakterizováno položkovým rozpočtem (NS ČR 23 Cdo 4262/2011). Dále soud vyšel z toho, že cena je dojednána dostatečně určitě, je-li dohodnutý způsob jejího určení, ale za způsob určení ceny díla však nelze považovat jednostranné vyúčtování ceny díla zhotovitelem v průběhu jeho zhotovování, bez smluvně určených konkrétních kritérií, jak se cena stanoví (NS ČR 23 Cdo 696/2012, MS v [obec] 39 Co 203/2022). V případě, že cena díla je sjednána až v průběhu jeho zhotovování, nelze dospět k závěru, že smlouva o dílo, byla platně uzavřena, protože cena díla musí být sjednána v době vzniku předmětné smlouvy (NS ČR 32 Odo 400/2006). Jestliže smlouva o dílo nevznikla, právě pro absenci ujednání o ceně, nelze vycházet při určení ceny z vyúčtování odsouhlasené stranami, protože určení ceny je otázkou skutkovou - jedná se o bezdůvodné obohacení, a to odpovídající hodnotě, za jakou by bylo takové plnění obvykle poskytováno v daném místě a čase za obdobných podmínek, takže je nutné vyjít z obvyklé ceny vynakládané v daném místě a čase za služby téhož druhu, pouze tímto způsobem je plně respektován objektivní charakter bezdůvodného obohacení, jehož vydání směřuje k odčerpání neoprávněně nabytého prospěchu na straně obohaceného (NS ČR 32 Cdo 5550/2017, 28 Cdo 2875/2019). A aby soud zjistil, jak se žalovaný obohatil na úkor žalobce, musí zjistit rozsah a cenu všech prací a výkonů, které žalobce pro žalovaného uskutečnil (NS ČR 32 Cdo 174/2006).

60. Shora uvedené judikaturní závěry se do poměrů souzené věci promítly následovně:

61. Co se týká stavební akce [příjmení] [jméno], [část obce]: Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný si u něj objednal zemní práce objednávkou ze dne [datum], po poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l. 54, 70) soudem, ovšem tvrdil, že dodával jen materiál a stroje žalovanému zapůjčil, což doplnil manažer dané stavby žalobce - svědek [příjmení] při svém výslechu, že žalobce žádné zemní práce pro žalovaného dělat neměl, nicméně po dalším poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l.384) žalobce vysvětlil, že konal zemní práce svými stroji a zaměstnanci, také že tam dodával materiál a částečně poskytl stroje a zaměstnance, aby je řídil žalovaný – což bylo tvrzení, na kterém žalobce setrval až do konce řízení. Žalovaný naopak zůstal zcela konzistentní v tom, že u žalobce si žádnou práci objednávkou ze dne [datum] neobjednal, k tomu jednatel žalovaného při svém účastnickém výslechu dodal, že účastnici byli dohodnutí, že žalobce provede zemní práce svými stoji a žalovaný ostatní stavební činnost. Krátce řečeno, účastníci se dokázali shodnout, nanejvýš na tom, že předmětem smlouvy o dílo, kterou uzavřeli ohledně práce na akci [příjmení] [jméno], byly mimo jiné i zemní práce, což rozhodně není ve světle požadavků judikatury NS ČR dostatečně nezaměnitelný, obecně vzato pochopitelný, úplný a určitý předmět smlouvy. Ohledně ceny díla se účastníci nedokázali shodnout vůbec, když žalobce po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l. 55) odkazoval na určení ceny na soupisy práce žalobce pro žalovaného, což žalovaný striktně odmítal s poukazem na rozpočet stavebních prací vypracovaný [právnická osoba], podle kterého byl dle výpovědí jednatele žalovaného ale také dle svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], a také dle listinných důkazů - dle soupisů práce žalovaného schváleného [právnická osoba] a dohody o přímé úhradě, vyplácený žalovaný od [právnická osoba] Tedy ohledně ceny se účastnici v tvrzeních zcela míjeli.

62. U objednávky ze dne [datum] ani jeden soudem povolaný znalec nebyl schopen určit, kdo jí podepsal (NS ČR 29 Cdo 1164/2010), ovšem za situace, kdy bylo v řízení znalecky prokázáno, že podpis jednatele žalovaného byl i falšován (objednávka ze dne [datum]), žádný z dalších 9 popisů jednatele žalovaného, na které poukazoval žalobce, nebyl v řízení určen znalci jako pravý, když o podpisu této objednávky vypovídal pouze svědek [příjmení], jehož zájem v řízení byl totožný se zájmem žalobce, svědek [celé jméno svědka], který měl blíže ke svědkovi [příjmení], vypovídal o objednávkách jen vyhýbavě a neurčitě, když žalovaný absolutně nezaváhal v popření svého podpisu této objednávky a nakonec v řízení bylo hodnověrně prokázáno, že žalovaný byl vyplácen objednatelem [právnická osoba] (resp. [celé jméno svědka]) podle rozpočtu stavby zhotoveného [právnická osoba], takže je vrcholně nepravděpodobné, že by svého subdodavatele platil dle jiných pravidel, než byl sám vyplácen - takže proto soud nakonec uzavřel (NS ČR 22 Cdo 2335/2005, 21 Cdo 2682/2013 a 32 Cdo 831/2014), že všechny nepřímé důkazy podporují závěr, že jednatel žalovaného tuto objednávku skutečně nepodepsal. Ovšem i kdyby (čistě hypoteticky) jednatel žalovaného tuto objednávku podepsal, ani tak by se závěr soudu nezměnil v tom, že tato objednávka nemá podstatné náležitosti smlouvy o dílo, zejména zcela postrádá jakékoliv ujednání o ceně díla. Lapidárně shrnuto, ze všech provedených důkazů vyplývá závěr, že účastníci žádnou smlouvu na provedení (jakýchkoliv) stavebních prací žalobcem pro žalovaného na akci [příjmení] [jméno], [část obce] neuzavřeli. [jméno] účastníci se dokonce ani na uzavření smlouvy natož na jejím znění svými tvrzeními neshodliPouze na okraj soudu dodává, že vydané faktury žalobcem žalovanému (č. 2016, č. 2016, č. 2016, č. 2016) nejsou zavazovacím důvodem (NS ČR 28 Cdo 4936/2010), navíc v tomto konkrétním případě ani neobsahují žádné konkrétní údaje o práci, která je důvodem této fakturace, jinými slovy závěr o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na akci [příjmení] [jméno], [část obce], nebylo prostě oč argumentačně opřít.

63. Co se týká stavební akce [ulice]: Žalobce tvrdil, že při této akci se jednalo o zemní práce a odvoz odpadu, které si u něj žalovaný objednal objednávkami ze dne [datum] [datum], na čemž trval i po poučení dle § 118a odst. 1,3. o.s.ř. (č.l.55, 72). Žalovaný uzavření smlouvy o dílo v podobě objednávek jasně od počátku řízení popíral. V řízení bylo sice prokázáno, že objednávka ze dne [datum] je padělkem podpisu jednatele žalovaného, a v případě podpisu objednávky ze dne [datum] znalci nedokázali určit pravost podpisu jednatele žalovaného (NS ČR 29 Cdo 1164/2010). S ohledem na již shora soudem učiněné shrnutí, že v řízení žalobce předložil 10 listin s podpisy jednatele žalovaného, z toho byl jeden podpis znalecky určený falzifikát a zbývající podpisy nebyly znalci určeny jako pravé podpisy jednatele žalovaného, existence objednávky nebyla s jistotou potvrzena žádným neujatým svědkem nebo jiným objektivním důkazem, a z kontextu důkazů o obchodní logice, kterou žalovaný přijal s vědomím svědka [příjmení], který vystupoval za žalobce, opravdu nemá racionální základ, aby žalovaný objednával práci u žalobce, která by byla dražší, než on sám si sjednal se svým objednatel ([právnická osoba] [celé jméno svědka]). Soud tak shrnul, že ačkoliv z hlediska podstatných náležitostí obsahují objednávky ze dne [datum] a [datum] předmět smlouvy i cenu díla, a tedy za jiných okolností by obstály jako smlouvy o dílo, tak protože v řízení bylo prokázáno, že jedna objednávka je padělek a druhá s ohledem na nepřímé důkazy nebyla prokazatelně podepsána jednatelem žalovaného (NS ČR 22 Cdo 2335/2005, 21 Cdo 2682/2013 a 32 Cdo 831/2014), tak uzavřel, že účastníci žádnou smlouvu na provedení (jakýchkoliv) prací žalobcem pro žalovaného na stavební akci [ulice] neuzavřeli.

64. Za situace, kdy tedy mezi účastník nebyla ani na jednu souzenou stavební akci uzavřená žádná smlouva o dílo, ale žalobce pro žalovaného práci konal, je třeba nároky účastníků vypořádat dle zásad bezdůvodného obohacení, kdy bezdůvodné obohacení je vše, co žalobce pro žalovaného vykonal, aniž by to žalovaný dosud uhradil.

65. V případě stavební akce [příjmení] [jméno], [část obce]: Soud tedy vyšel z toho, že je nutné zjistit rozsah a cenu všech prací a úkonů, které žalobce pro žalovaného na této stavební akci realizoval, proti tomu následně postavit to, co žalovaný žalobci již zaplatil - protože bezdůvodné obohacení objektivní, tedy je jen to, co bylo žalobcem pro žalovaného skutečně vykonáno, ale zůstalo nezaplaceno. Vzhledem k tomu, že žalobce vystavil žalovanému čtyři faktury (č. 2016, č. 2016, č. 2016, č. 2016), ovšem ty žádnou specifikace práce žalobce pro žalovaného neobsahují, soupisy práce žalobce pro žalovaného na této akci za říjen, listopad a prosinec 2016 byly žalobcem předloženy zcela bez jakéhokoliv podpisu a otisku razítka na straně žalovaného – tak ani faktury a ani soupisy soudu žádný podklad pro zjištění rozsahu skutečně odvedené práce žalobce pro žalovaného na této akci nedávají.

66. Soud v této věci nesvěřil znalci stanovení rozsahu práce odvedené žalobcem pro žalovaného, ačkoliv to oba dva účastníci navrhli (č.l. 55), protože vyšel z následujících prokázaných skutečností.

67. V řízení bylo hodnověrně prokázán pevný, pracovní vztah svědka [příjmení] a žalobce, který se vztahuje na obě souzené stavební akce jednak on sám vypověděl, že byl manažerem staveb pro žalobce, svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že se žalovaným se seznámil přes svědka [příjmení] a druhově vyjmenoval činnosti, které žalobce pro žalovaného na této stavbě dělal, z e.mailu z [anonymizováno] [rok] je jasné, že žalovaný píše svědkovi [příjmení] a to na e.mailovou adresu žalobce, z e.mailů z [anonymizováno] [rok] je jasné, že svědek [celé jméno svědka] psal žalovanému a ten konverzaci vč. příloha zaslal svědkovi [příjmení], svědkové [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka] jasně vypověděli, že svědek [příjmení] vystupoval za žalobce a rovněž je podepsán v zápise z kontrolního z [anonymizováno] [rok] a ohledně akce [anonymizováno] řidiči [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] potvrdili, že svědek [příjmení] byl druhý dispečer žalobce a svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že s tímto svědkem jednal ohledně bagrování. Dále, v řízení bylo prokázáno, že svědek [příjmení] měl kamarádský vztah ke svědkovi [celé jméno svědka], jednak jednatel žalovaného vypověděl, že svědek [celé jméno svědka] a [příjmení] mají vzájemné těsné rodinné vazby, dále svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že od začátku bylo jisté, že místo svědka [celé jméno svědka] budou práci pro [právnická osoba] odvádět účastníci řízení, a že do toho šli jako kamarádi, a také vypověděl, že si je jistý, že svědek [příjmení] věděl o rozpočtu [právnická osoba], a to nejméně z jednání, kterých se účastnil, svědek [celé jméno svědka], vypověděl, že od začátku bylo jisté, že práci pro [právnická osoba] místo svědka [celé jméno svědka] bude vykonávat žalovaný, a svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že jednatele žalovaného zná prostřednictvím svědka [příjmení]. Pak bylo prokázáno, že s [právnická osoba] uzavřel svědek [celé jméno svědka] v [anonymizováno] [rok] smlouvu o dílo, jejíž součástí byl rozpočet prací (množství práce a ceny práce), když svědek [celé jméno svědka] dal žalovanému rozpočet e.mailem již v [anonymizováno] [rok] k ocenění, a ten jej také obratem poslal svědkovi [příjmení], když svědek [celé jméno svědka] soudu netajil, že se žalovaným uzavřel stejnou smlouvu, kterou sám měl uzavřenou s [právnická osoba], čemuž odpovídá i jeho další část výpovědi, že žalovaný byl jeho subdodavatel a žalobce byl subdodavatelem žalovaného a faktu, že žalovaný s [právnická osoba] a svědkem [celé jméno svědka] uzavíral postupné dohody o přímé úhradě, o tom, že [právnická osoba] za odvedenou práci svědka [celé jméno svědka], bude platit přímo na účet žalovanému, když práci žalovaného [právnická osoba] přímo také schvaloval prostřednictvím soupisů provedené práce žalovaného a zápisy do stavebního deníku žalovaného činil svědek [celé jméno svědka] – stavbyvedoucí [právnická osoba] nebo svědek [celé jméno svědka] manažer stavby [právnická osoba] Za této podrobně popsané situace, jak soudu vyplynula z provedeného dokazování lze ze všech zde shrnutých nepřímých důkazů (NS ČR 22 Cdo 2335/2005, 21 Cdo 2682/2013 a 32 Cdo 831/2014) učinit jediný závěr, že svědek [příjmení], a tedy i samozřejmě i žalobce věděli od samého začátku, že žalovaný je subdodavatelem svědka [celé jméno svědka], na dílo [příjmení] [jméno], [část obce] pro [právnická osoba] v rozsahu díla a s cenu danou rozpočtem ze smlouvy s [právnická osoba], a že žalovaný bude vyplácen [právnická osoba] na základě dohod o přímé úhradě přesně ve výši dle tohoto rozpočtu, a že přesný rozpočet žalobce resp. svědek [příjmení] znal, když nebyl provedený žádný důkaz, který by se proti tomu závěru věcně a logicky stavěl.

68. Svědci [celé jméno svědka] (č.l. 134), [celé jméno svědka] (č.l.138), [celé jméno svědka] (č.l.131) a jednatel žalovaného č.l.80) se shodli, že žalobce na akci [příjmení] [jméno], [část obce] prováděl zemní práce a poskytoval k tomu odpovídající dopravu, takže jediný, kdo to během svého výslechu netvrdil byl svědek [příjmení], který trval na tom, že žalobce měl zajistit jen stroje a materiál – což žalobce následně svými tvrzeními ovšem změnil (viz shora). O tom, že žalobce na této akci prováděl zemní práce vypověděl i svědek - bagrista [příjmení], jehož přítomnost výslovně nepotvrdili jen svědci [příjmení] a [celé jméno svědka] - kterým tuto otázku ovšem nikdo nepoložil, ale potvrdili jí svědci [příjmení], [celé jméno svědka] a svědek [celé jméno svědka] - který řídil bagr žalobce, když dopravu resp. svoz suti a navážení stavebního materiálu potvrdili svědci [celé jméno svědka], [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], přítomnost vozidla [anonymizováno] potvrdili dokonce i svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Ovšem, svědek [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka] se shodli, že pro [právnická osoba] byl dodavatelem svědek [celé jméno svědka], takže z průvodek subdodávek nelze určit, kolik práce odvedl žalobce – protože ten byl subdodavatelem žalovaného, z průvodek lze totiž zjistit jen kolik práce odevzdal svědek [celé jméno svědka] a kolik mu má být podle rozpočtu vyplaceno od [právnická osoba] peněz. Svědek [celé jméno svědka] ohledně zjištění, kolik práce odvedl žalobce pro žalovaného, odkázal na zápisy ve stavebním deníku žalovaného, ze kterého lze, ale určit jen objem práce, kterou žalovaný v této stavební akci odvedl v porovnání s tím, co žalovanému vyplatil [právnická osoba] Svědek [celé jméno svědka] jako jediný způsob zjištění práce, kterou žalobce skutečně odvedl pro žalovaného resp. pro svědka [celé jméno svědka], resp. pro [právnická osoba] navrhl zjistit ze stavebního deníku žalovaného, ve kterém je zapsána všechna práce, kterou žalovaný plnil svou smlouvu o dílo uzavřenou se svědkem [celé jméno svědka] – tedy pro [právnická osoba], když k takto zjištěné odvedené práci svědek [celé jméno svědka] dokáže přiřadit dle rozpočtu [právnická osoba] kubaturu práce a pak i cenu – jinými slovy na základě autentických materiálů, které má k dispozici, s ohledem na institucionální paměť manažera této stavby a známé smluvní vazby účastníků řízení, dokáže definovat hodnotu práce žalobce pro účely tohoto řízení.

69. Soud k tomu tedy finálně přistoupil ke stanovení všech úkonů a práce realizované žalobcem pro žalovaného a její ceny tak, že svědek [celé jméno svědka] nemá vztah k žádnému z účastníků je tedy objektivní a nestranný, protože soudu nedávalo žádný smysl, jaký by mohl mít tento svědek zájem na tom, jednomu nebo druhému účastníkovi prospět nebo jej poškodit, protože stavba (v souzené části prací) je od roku [rok] již dokončená. Dále, svědek má formální vzdělání v oboru stavebnictví reálně použitelné do té míry, aby dlouhodobě mohl vykonávat výkonného manažera v terénu velkých staveb pro [právnická osoba] a sledovat jaká přesná stavební práce z rozpočtu byla realizována a mít odpovědnost za její uskutečnění, dále soud měl za prokázané, že svědek [celé jméno svědka] na tuto konkrétní stavbu chodil pravidelně dvakrát týdně, činil zápisy do stavebních deníků, a tedy si udržoval dostatečný přehled o plnění harmonogramu stavby a i o práci účastníků řízení, protože to byl on, kdo žalovaného opakovaně a vícekrát velmi konkrétně se všemi stavebně-technickými detaily varoval před možnost ukončení spolupráce, jestliže neprovede vyjmenované činnosti, byl jediný kdo v řízení ukázal, že má k dispozici kompletní stavební deník žalovaného, dokáže se v něm orientovat právě proto, že na stavbě byl osobně a soustavně přítomen a nakonec dokáže zápisy ve stavebním deníku podřadit pod rozpočtové položky v rozpočtu [právnická osoba] Za daných okolností bylo jediným transparentním řešením, aby soud tomuto svědkovi uložil (č.l.141) sestavení soupisu práce dle stavebního deníku žalovaného, kterou uskutečnil žalobce a ocenění dle rozpočtu [právnická osoba] (č.l.171) (NSS ČR 10A 82/2019 – 137), protože tento svědek tedy disponoval naprosto jedinečnými znalostmi reálných poměrů na stavbě a přitom to nejenže nebyl laik, ale odborník s praxí v oboru a tedy mohl nejpřiléhavěji podřadit zápisy ze stavebního deníku do rozpočtu. K tomu soud musí ještě jednou zdůraznit, že [právnická osoba] si objednal práci dle rozpočtu (rozsah práce a cenu této práce) od svědka [celé jméno svědka], místo něj však tuto práci a za stejných podmínek vykonával žalovaný, který se svědkem [celé jméno svědka] také uzavřel stejně znějící smlouvu, a jestliže se žalovaný rozhodl tuto práci z části vykovávat subdodavatelsky pak samozřejmě v podle tohoto rozpočtu – krátce řečeno, ať žalovaný zemní práce a dopravu na této akci nabídnul komukoli jinému, než žalobci, tak jakýkoliv subdodavatel by dostal zaplaceno do žalovaného jen zase rozpočtu [právnická osoba], protože i žalovaný dostával zaplaceno dle tohoto rozpočtu. Tedy, srovnání stavebního deníku s rozpočtem byla pro výsledek řízení zcela klíčová, protože jen cena z rozpočtu [právnická osoba] byla cena v místě a čase obvyklá, kterou by dostala každá jiná (další) společnost, kdy byla na místě žalobce subdodavatelem žalovaného na akci [příjmení] [jméno], [část obce] pro zemní práce a dopravu. Nakonec soud ještě dodává, že je sice pravda, že v řízení byly provedeny důkazy soupisy odvedené práce žalovaného, schválené [právnická osoba], ovšem z těchto exelových tabulek nebylo podle svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] možné zjistit, co přesně dělal žalobce jako subdodavatel subdodavatele, proto bylo nutné jít až do původního, autentického dokumentu - stavebního deníku, kde jsou zápisy formulovány jinak, než jsou soupisy pro předání. Svědek [celé jméno svědka] tedy zadání soudu (č.l.141) splnil tak, že u každé položky v rozpočtu uvedl rozsah práce žalobce, doplnil o výpočet ceny odvedené práce, dle rozpočtových cena a kubatury práce, a uzavřel, že z celkové ceny za dílo, kterou si sjednal svědek [celé jméno svědka] 12 617 140 Kč, žalobce odvedl práci za 1 220 729, 30 Kč. Shora uvedené důvody, proč znalecký posudek by nemohl přinést soudu lepší náhled je nutné připočítat i to, že by byl spojený s dalším vydáním ze strany účastníků.

70. Jestliže se účastníci bez problémů shodli (viz shora), že žalovaný žalobci již částku 998 000 Kč zaplatil, pak mu na akci [příjmení] [jméno], [část obce] pro zemní práce a dopravu stále dluží jen 222 729,30 Kč.

71. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za kvalifikovanou výzvu doručenou žalovanému soud považoval až prokazatelné doručení faktury č. 2016, což bylo dne [datum], kterou žalobce poprvé uplatnil nárok na odměnu za práci na akci [příjmení] [jméno], [část obce] (NS ČR 28 Cdo 4936/2010), kdy žalovaný potvrdil její přijetí e.mailem dne [datum].

72. Co se týče stavební akce [ulice]: Soud vyšel z toho, že jednatel žalovaného během svého výslechu před soudem dvakrát naprosto srozumitelným a naprosto pochopitelným způsobem, který nelze vykládat jinak, uznal (č.l. 80) oprávněnost fakturace za zemní práci a svoz suti z této stavební akce. Navíc, zemní práce na této akci potvrdil svědek – bagrista [příjmení], pak [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a mistr žalovaného [příjmení], řidiči nákladních aut – svědci [celé jméno svědka], [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] se shodli, že zde prováděli odvoz suti v kontejnerech, když [celé jméno svědka] [anonymizováno] se shodli i na frekvenci 5x denně, svoz auty žalobce potvrdil i svědek [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Jinými slovy, fakt že žalobce práce pro žalovaného na této akci prováděl, byl prokázaný - ovšem nikoliv její rozsah, což s ohledem na fakt, že ohledně této akce nebyla žádná smluvní provázanost účastníků na [právnická osoba] nebo jinou větší stavební společnost a soudu nebyl předložený žádný stavební deník o této stavební akci, tak by žalovaný nárok ohledně této stavební akce nebylo možné bez dalšího žalobci přiznat. Proto bylo zásadní pro úspěch žalobce, shora učiněné uznání oprávněnosti fakturace žalobce žalovanému, učiněné žalovaným. Další dokazování (NS ČR 28 Cdo 1409/2000) by nebylo tedy za této situace již efektivní, prostě proto, že žalovaný se této části žaloby nejenže nebránil, ale naopak s ní souhlasil. K tomu soud jen na okraj dodává, že fakt že pro žalovaného na této akci pracovala i [právnická osoba] [anonymizováno] (svědek [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]) na věci nic nemění, protože není vyloučeno, aby pro žalovaného pracovalo více subdodavatelů na jedné stavební akci (logicky).

73. Soud žalobci přiznal i úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu (§ 1968, § 1970 OZ) a které žalobce navrhl v souvislosti s vystavenými fakturami žalovanému za práci na stavební akci [ulice], aby mu soud přiznal, protože odpovídají soudem zjištěné situaci, resp. prokazatelně odeslaným jednotlivým fakturám žalovanému a k jejichž úhradě byl žalovaný od žalobce ještě jednou zvlášť písemně vyzván výzvou ze dne [datum].

74. Žalovaný dluží také 1 200 Kč a 4 800 Kč dle § 3 odst. 2 nař.vlády č. 351/2013 Sb. na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, za pět správně uplatněných pohledávek.

75. Jedinou možnou procesní konsekvencí shora zjištěných skutečností je, že žalobě bylo z části vyhověno, jak shora a ve zbytku nároku soud žalobu zamítl, a těchto důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. – IV. rozsudku.

76. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl z 46 % úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta, se skládá z jednoho úkonu právní služby je částka 12 120 Kč (dle § 7, § 8, vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), takže při zde uvedených úkonech by při 100% úspěchu (kterého ovšem nedosáhl) by byla odměna advokáta (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby a vyjádření č.l. 53, 90,101, 383, 256 – podstatné vyjádření ke znaleckému posudku, když vyjádření č.l. 35, 70 mohl žalobce zahrnout do předcházející výzvy, tedy nebylo nutné je podávat zvlášť g) účast na deseti ústních jednání, pak dle § 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb. a 18 režijních paušálů za každý úkon právní služby po 300 Kč, protože § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby, takže dojde-li k poskytnutí byť jen 50% úkonu právní služby odpovídá mu celý paušál, který slouží k úhradě hotových nákladů - které jsou stále stejné, bez ohledu na to o jak složitý právní úkon se jedná) ve výši 256 822 Kč - ze které soud tedy žalobci přiznal poměrnou část odpovídající jeho úspěchu 46% - 118 138 Kč. Za nahlížení do spisu soud žádnou náhradu nákladů nepřiznal (ÚS ČR IV. ÚS 15/99). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, společně s adekvátní částí zaplaceného soudního poplatku 16 184 Kč, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

77. O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu soud rozhodl dle § 148 odst. 2 o.s.ř. a náklady státu spočívaly jen ve znalečném, které soud přiznal usneseními znalcům [celé jméno znalkyně] a Mgr. [jméno] [celé jméno znalce] (č.l. 254, 324, 375 a 598) ve výši 31 884,05 Kč Náklady na pořízení znaleckých posudků znalců volaných soudem jsou povinni zaplatit účastníci rovným dílem - protože nebyl žádný důvod, aby tyto náklady nesl za účastníky stát, když bez tohoto znaleckého posudku by se soud neobešel, navíc na jeho zhotovení trvali oba dva účastníci a znalecký posudek až na objednávku ze dne [datum], která byla označená za padělek nedal ohledně dalších 9 podpisů zapravdu ani jednomu z účastníků. Soud odečetl složené zálohy 2 000 Kč žalobci (č.l. 124, 302) a 1 000 Kč žalovanému (č.l. 240), takže proto konečná výše doplatku není u účastníků stejná - protože zálohy nezaplatili ve stejné výši.

78. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..