98 C 31/2022-210

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: ; [územní celek], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa] proti; žalovanému: zastoupenému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa žalovaného] fakticky: [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení částky ve výši 13 034 Kč s příslušenstvím, rozsudek takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 13 034 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 034 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti, konkrétně pozemku parc. [číslo] dosud zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy] [obec], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 800 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení 13 034 Kč s příslušenstvím a i s náhradou nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 112 m2, [územní celek], když z místního šetření žalobci vyplynulo, že žalovaný neoprávněně užívá tento pozemek, aniž by však žalobci za toto užívání něčeho hradil, čímž se tedy na jeho úkor obohacuje. Otázka vlastnického práva k tomuto pozemku byla řešena již tímto soudem pravomocným rozsudkem č.j. [číslo jednací], v souvislosti s vydáním bezdůvodného obohacení za předcházející období, než je nyní žalováno. Dále uvedl, že bezdůvodné obohacení, které žaluje za dobu od [datum] – [datum], po 134 Kč za m2 a rok, což je cena dle výměru [anonymizována dvě slova] a vzhledem k tomu že žalovaný byl žalobcem vyzván k vydání žalované částky dne [datum] se splatností dne [datum], a ničeho zaplaceno nebylo, tak se od následujícího dne domáhá i zákonných úroků z prodlení. Dne [datum] žalobu doplnil tak, že zopakoval argumenty a uzavřel, že pozemek parc. [číslo] je připlocený k pozemkům žalovaného, proto žalobce jej užívat resp. udržovat nemůže, pak protihlukovou stěnu si žalovaný vybudoval sám, když žalobce takovou povinnost neměl.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout, protože si soustavně se žalobcem dopisuje o smírném řešení celé věci. Dále uvedl, že se nadále považuje v důsledku vydržení za vlastníka předmětného pozemku, což ovšem doplnil, tím že pozemek užíval jen v době, kdy se domníval, že jeho vlastníkem resp. že se jedná o část jeho pozemku parc. [číslo] kdy došlo k jeho vydržení, od prvého soudního sporu pak žalovaný ačkoliv se nadále považuje za vlastníka v důsledku vydržení, se užívání pozemku parc. [číslo] vzdal a tento neužívá, ale přes tento pozemek přechází k protihlukové stěně, kterou zřídil místo žalobce, na to na svůj náklad, na který jí také udržuje, dále provádí sekání trávy, odstraňování náletových dřevin a úklid odpadků z dotčeného pozemku - což není v právním slova smyslu užívání a žalobce žalovanému za tuto údržbu naopak dluží. Na ústním jednání dne [datum] (č.l. 52) žalovaný doplnil vyjádření tak, že své pozemky žalovaný koupil v roce [rok] a součástí kupní smlouvy bylo i pět vrostlých ořešáků, které jsou ovšem na pozemku žalobce, což ovšem nic nemění na tom, že se léta domníval, že pozemek, kde stromy jsou, je právě jeho.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. (č.l.27, 28). Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání (I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) s upozorněním na důvody i na důsledky poučení (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l. 53) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže jestliže tvrdí, že žalovaný dotčený pozemek užívá, nechť přesně uvede konkrétní formu užívání, jestliže tvrdí, že o užívání žalovaným jej informovala správcovská [právnická osoba], pak nechť tvrdí jaký je mezi žalobcem a jmenovanou společností právní vztah, aby soud mohl posoudit oprávněnost jejího sdělení, jestliže odvozuje cenu bezdůvodného obohacení z výměru [anonymizována dvě slova], pak nechť také přesně uvede, v kolika případech tento výměr aplikuje, jaký je konkrétní způsob využití pozemků, kde tento výměr pro vydání bezdůvodného obohacení používá, zda se jedná o povinnou aplikaci nebo je použití výměru je závislé na uvážení žalobce, a pak jakou konkrétní struktur toto uvážení má, protože jinak není argument použití výměru v tomto případě srozumitelný. Dále jej poučil o tom, že důkazní návrhy fotografiemi z č.l. 14 -16 jsou špatně čitelné a soud z nich nemůže tedy vycházet, a proto je nutné aby žalobce předložil tyto obrazové důkazy barevné, listinné a ve formátu A3, tak aby byly hodnověrným důkazem (§ 120 o.s.ř.) a i ostatní svá tvrzení je nutné věrohodně prokázat. Dle stejného ustanovení pak soud poučil žalovaného, a to aby především přesně tvrdil, z čeho dovozuje povinnost žalobce postavit protihlukovou stěnu, jak konkrétně stěnu a souzeným pozemek udržuje, dále nechť soudu zpřehlední úvahu o tom, že respektuje rozhodnutí zdejšího soudu o tom, že předmětný pozemek nevydržel s jeho následným vyjádřením, že se domnívá, že je vlastníkem tohoto pozemku právě z důvodu vydržení vlastnického práva, protože tato dvě prohlášení pro svou protichůdnost nemohou vedle sebe obstát.

4. Žalobce se vypořádal s poučením soudem ve lhůtě jemu uložené tak (č.l.75), že žalovaný ve svém podání jasně uznal, že souzený pozemek zaplotil, a že jej tedy žalobce užívat nemůže, odkázal na recentní judikaturu ohledně intenzity užívání cizího pozemku. Ohledně [právnická osoba] uvedl, že správu nemovitostí vykonává pro žalobce od roku [rok], dle mandátní smlouvy. Dále uvedl, že žalobce v obdobných případech jako je případ žalovaného účtuje bezdůvodné obohacení dle výměrů [anonymizována dvě slova], byť je přesvědčen, že bezdůvodné obohacení je mnohem vyšší.

5. Žalovaný se vypořádal s poučením soudu ve lhůtě jemu uložené tak (č.l.57), že žalobce měl povinnost postavit protihlukovou stěnu dle § 30 odst. 1 z.č. 258/2000 Sb. a on jí postavil svépomocí. Její stavbou pak pozemek zhodnotil, stejně tak i tím, že pozemek a stěnu udržuje, a to již od roku [rok] kdy předmětný pozemek jako svůj převzal do výkonu vlastnických oprávnění při koupi domu, a tak se žalobce obohatil na úkor žalovaného o 1 922 500 Kč, když vznáší námitku započtení na žalovaný nárok. Současně uvedl, že žaloba je podána v rozporu s dobrými mravy, protože žalobce se ani nepokusil své povinnosti vlastníka dotčeného pozemku realizovat.

6. Dne [datum] žalobce také podal vzájemný návrh na určení vlastnictví k souzenému pozemku z důvodu vydržení, což odůvodnil tak že kupní smlouvou ve formě notářského zápisu v roce [rok] koupil své nemovitosti, když ty byly v době koupě ohraničeny oplocením a byly jako jediný funkční celek odevzdány žalovanému, ten je od roku [rok] užívá jako vlastník v rozsahu vymezeném při předání oplocení. Žalovaný zajistil opravu oplocení, výstavbu protihlukové stěny - s čímž byl vydán kolaudační souhlas a tak byl žalovaný utvrzen ve svém vlastnickém právu, teprve [datum] se žalovaný dozvěděl z dopisu žalobce, že už předchozím vlastníkem byl oplocený i pozemek parc. [číslo] takže vlastnické právo vydržel dne [datum]. Navíc z kupní smlouvy plyne, že pozemky jsou kupovány s vysázenými ořešáky, které jsou na souzeném pozemku, omyl žalovaného je tedy omluvitelný.

7. Dne [datum] pak ještě vzájemný návrh doplnil tak, že kupní cena za kterou žalovaný své nemovitosti koupil, vycházela ze znaleckého posudku, z posudku nemohl žalovaný přijít na to, že byl k pozemku parc. [číslo] připlocený i pozemek parc. [číslo] zejména když část stromů, které koupil, rostla i na pozemku parc. [číslo] délka oplocení odpovídala oplocení včetně pozemku parc. [číslo] pak tyto skutečnosti vedou k závěru, že pozemek [číslo] musel být připlocený dávno před tím, než je koupil žalovaný, a jemu tato skutečnost nebyla známa, naopak mu byla nemovitost předána tak, že co je oploceno je pozemek parc. [číslo]. Dále poukázal na to, že stavební úřad schválil stavební dokumentaci oplocení, včetně oplocení parc. [číslo] takže ani on nezjistil, že jde o cizí pozemek, ani záměra skutečného stavu z roku [rok] neobsahuje v tomto smyslu informaci o tom, že se jedná o stavbu na cizím pozemku - když část položek zaměřované stavby se nachází na pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] až v roce [rok] přišla s tím, že žalovaný užívá cizí pozemek.

8. V závislosti na provádění dokazování, soudu vyplynula potřeba soudu žalobce poučit na ústním jednání dne [datum] znova dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l.132), protože své tvrzení k poučení soudu z minulého ústního jednání nijak nedoplnil, takže aby tentokrát řádně doplnil svá tvrzení ohledně účtování ceny dle výměru [anonymizována dvě slova] (jak byl soudem již poučen, viz shora), o počet případů, kde podle ní postupuje, a to pro k.ú. [část obce], dále tentokrát přesně uvede, jaké způsoby využití mají tyto pozemky, zda se jedná o plošné a povinné použití výměru, nebo zda jeho užití závisí na úvaze žalobce, a pak jak je tato úvaha formována.

9. Žalobce se vypořádal s poučením soudu ve lhůtě jemu uložené, a to tak, že aplikace jmenovaného výměru [anonymizována dvě slova] není pro bezesmluvní užívání povinná, z maximálních cen uvedených ve výměru používá analogicky a ceny zde uvedené používá pro předpis pohledávek za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce, kdy se zpravidla jedná o pozemky, které jsou fakticky užívány pro soukromé účely fyzických osob,…je třeba podotknout, že je ve všech případech postupováno stejně, tedy jakmile žalobce zjistí, že je pozemek v jeho vlastnictví užíván třetí osobou, a to pro soukromé účely a nikoliv pro komerční účely, vyzve uživatele k vydání bezdůvodného obohacení a zpravidla vychází z platného výměru [anonymizována dvě slova].

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

11. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], o výměře 112m2, ostatní plocha (tyto skutečnosti má soud za prokázané z [list vlastnictví] č.l.16).

12. Pozemek parc. [číslo] [část obce], [územní celek] má přibližný tvar rovnoramenného, úzkého trojúhelníku, jehož jedno rameno sousedí s [příjmení] ulicí a druhé přiléhá k pozemku žalovaného parc. [číslo] kratší strana (třetí strana), která spojuje obě dvě ramena pomyslného trojúhelníku tohoto pozemku, tak ta sousedí s cizím pozemkem. Pozemek parc. [číslo] přiléhá k pozemku parc.č [číslo] v nejvzdálenějším místě od domu žalovaného. Pozemek parc. [číslo] je zcela zaplocený vysokou zděnou zdí a pak vysokou dřevěnou hradbou čímž tvoří jeden celek s pozemkem parc. [číslo] je osázený a udržovaný jako okrasná zahrada (tyto skutečnosti má soud za prokázané z barevných, listinných fotografií žalobce, včetně ortofotomapy se zákresem katastrální mapy a z číselným označením stanovišť, ze kterých byly postupně pořízeny snímky, které dokumentují jednak ohrazení pozemku parc. [číslo] jednak jeho užívání žalovaným, tak jak je předložil soudu na ústním jednání [datum] žalobce, a jak vyplývají ze stejné obrazové přílohy [právnická osoba] – viz níže, z mapového souboru, který je součástí veřejně přístupného [anonymizováno], č.l.17).

13. Dne [datum] si [jméno] [příjmení] nechal zpracovat znalecký posudek na cenu pozemků zapsaných v [anonymizováno] na LV [číslo] to st. parc. [číslo] kde stojí obytný dům, pak prac. [číslo] mezi materiály ze kterých znalec vycházel byl výslovně uvedený materiál - snímek pozemkové mapy, vyhotovený stře. geodézie ze dne [datum], mapový list 137 a znalec rovněž vycházel výslovně ze zaměření na místě, součástí ocenění znaleckým posudkem je mimo jiné i oplocení a porosty na pozemku (tyto skutečnosti má soud za prokázané kopie znaleckého posudku předloženého soudu žalovaným z č.l.106).

14. Dne [datum] žalovaný jako kupující sepsal notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] coby prodávajícími, o kupní smlouvě, kterou pozemky zapsané v [anonymizováno] na LV [číslo] to st. parc. [číslo] kde stojí obytný dům, pak prac. [číslo] včetně studny, vedlejších staveb, venkovních úprav, oplocení a porostů za 3 539 026 Kč koupil, když žalovaný v kupní smlouvě jasně prohlásil, že stav nemovitostí je mu řádně znám (tyto skutečnosti má soud za prokázané z [spisová značka], [spisová značka]).

15. Žalovaný dne [datum] požádal [anonymizováno] [obec a číslo] – odbor výstavby o povolení přístavby a nástavby garáží domu na pozemku parc. [číslo] v přílohách projektové dokumentace výslovně uvedl, výpis [anonymizováno] a snímek pozemkové mapy, stavební spis obsahuje pouze výpis z [anonymizováno] ohledně parcel žalovaného - st. parc. [číslo] kde stojí obytný dům, pak prac. [číslo] dne [datum] bylo žalovanému vydáno stavební povolení na stavbu nástavby a přístavby garáží na pozemku č. parc. [číslo], dne [datum] byla provedena záměra skutečného stavu přístavby a nástavby, kdy nákres obsahuje kóty jednotlivých stavebních součástí pozemků, bez zákresu tvaru a velikosti pozemků a bez uvedení parcelních čísel, dne [datum] [anonymizována tři slova] [obec] stavebnímu úřadu sdělil, že protihlukovou stěnu lze vybudovat na pozemku rodinného domku [adresa] za předpokladu souhlasu [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizováno], dne [datum] byl žalovaný varován, že stavbu neprovádí v souladu s vydaným stavebním povolením, dne [datum] bylo žalovanému prodloužena lhůta pro dokončení stavby, a dne [datum] bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, o čemž svědčí jen potvrzení stavebního úřadu č. [anonymizována tři slova] ze dne [datum]. Důkaz předložený žalovaným na ústním jednání [datum] v kopii – situační plánek oplocení s razítkem [anonymizováno] [obec a číslo] se ve spise v originále nenacházel a stavební úřad k dotazu soudu sdělil, že takový plánek nemá k dispozici. Dále, žalovaný soudu předložil kopii kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], kterým bylo povoleno užívání stavby nástavby a přístavby na domu žalovaného vč. mimo jiné nového oplocení a protihlukové stěny, stejný důkaz soudu předložil i v řízení sp.zn. [spisová značka] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze správního spisu [anonymizováno] [číslo], připojený dle § 120 odst. 3 o.s.ř., z dopisu stavebního úřadu č.l. 190, opatřeného dle dle § 120 odst. 3 o.s.ř., z kopie kolaudačního rozhodnutí [číslo jednací] č.l. 160 a ze spisu sp.zn. [spisová značka], soud důkazně situaci hodnotil, tak že situační plánek, předložený žalovaným dne [datum] stavební úřad k dispozici v rozhodnou dobu neměl, a to proto, že o tomto plánku prostě žádná zmínka v originále stavbního spisu není - a to ani v soupisu dokumentace, ani v projektové dokumentaci žalovaného, proto soud neměl potřebnou důkazní jistotu, že tento plánek byl součástí stavební dokumentace, předložené stavebnímu úřadu (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, 32 Cdo 831/2014), kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] v originále stavebního spisu založeno sice není, ovšem žalobce jím ovšem disponuje – a předložil jej i v minulém soudním řízení, když na jeho existenci jasně odkazuje potvrzení ze dne [datum], které v originálu spisu stavebního úřadu založené je, proto tedy soud uvěřil, že rozhodnutí o kolaudaci ve znění předložené žalovaným soudu je skutečně pravé - a proč není také založeno v originálu stavebního spisu se již více nezamýšlel).

16. Dne [datum] byla zaměřena [anonymizováno], pro účely zápisu do katastru nemovitostí přestavba domu žalovaného s pozemkem parc.č [anonymizováno] a pozemky parc. [číslo] když z [anonymizováno] vyplývá, že výměra pozemků žalovaného byla u všech jmenovaných pozemků úplně stejná jako v roce [rok] – když žalovaný žádal o stavební povolení, dále že tímto geometrickým plánem v roce [rok] došlo jen ke přisloučení části parcely parc. [číslo] celých parcel parc.č [číslo] a [číslo] do parcely parc.č [anonymizováno] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z [anonymizováno] [číslo] založeného ve spisu sp.zn. [spisová značka], z podání žalovaného [příjmení] [obec a číslo] – odbor výstavby o povolení přístavby a nástavby garáží domu, z výpis [anonymizováno] který je v stavebním spise založený).

17. Od [datum] se nikdy a nijak nezměnila ani výměra pozemků ani geometrické a polohové určení parcel parc. [číslo] ani jejich tvar (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti [anonymizováno] č.l.186, které si soud opatřil dle § 120 odst. 3 o.s.ř.).

18. Dne [datum] zdejší soud rozhodl pravomocným rozsudkem č.j. [číslo jednací], kterým určil povinnost žalovaného zaplatit žalobci částku 13 440 Kč a 39 736 Kč, protože se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce za užívání žalobcova pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], který si žalovaný zaplotil, a to za dobu od [datum] – [datum], když z dokazování vyplynulo, že žalovaný si v roce [rok] koupil pozemky prac. [číslo] jehož součástí je dům žalovaného, v roce [rok] provedl záměru svých pozemků v souvislosti se stavebními úpravami, v roce [rok] byly kolaudovány změny stavby včetně stavby protihlukové stěny a v roce [rok] byl zhotoven [anonymizováno] pro zaměření stavby, dále bylo prokázáno polohopisné umístnění pozemku parc [číslo] ve vztahu k pozemkům žalovaného a cena užívání odvozená od výměru [anonymizována dvě slova], což soud shrnul, že žalovaného tvrzení, že souzený pozemek byl připlocený k jeho pozemkům před rokem [rok] se zdá být účelové, ovšem i kdyby nebylo - tak bylo jeho povinností znát výměru pozemků, jestliže si jí nezjistil, pak nese následky, když o vydržení se jednat nemohlo, neboť žalovaný neměl od počátku poctivou držbu a odkázal na judikaturní závěry (tyto skutečnosti má soud za prokázané rozsudku č.j. [číslo jednací] z č.l. 9, také i z originálu spisu sp.zn. [spisová značka]).

19. Dne [datum] učinili účastníci na ústním jednání nesporným dle § 120 odst. 3 o.s.ř. nesporným, že pozemek parc. [číslo] je připlocený k pozemkům žalovaného, jestliže pak žalovaný dodal, že se tak stalo v roce [rok], pak toto tvrzení však žalobce nesporným neučinil, tedy fakt kdy se tak stalo zůstal mezi účastníky sporným (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 133, NS ČR 22 Cdo 2913/2015).

20. Dne [datum] a i dne [datum] [právnická osoba] sdělila žalobci, že pozemek parc. [číslo] je připlocený k domu žalovaného a je užíván jako zahrada, dle mandátní smlouvy z [datum] a jejích dodatků neplyne, že by se jmenovaná společnost měla starat i o pozemky v k.ú. [část obce], neboť toto k.ú. není uvedené v seznamu pozemků, kterých se mandátní smlouva týká, ovšem k žádosti o součinnost soudu (č.l.120) se jmenovaná společnost vyjádřila jednak obratem a jednak v úvodu uvedla, že je mandatář žalobce a poskytla soudu barevné, listinné fotografie pozemku parc.č [číslo] s průmětem katastrální mapy – což by určitě neučinila, kdyby skutečně mandatářem žalobce nebyla, tyto obrazové podklady se pak zcela shodují s těmi, které soudu již předložil žalobce na ústním jednání [datum] – viz shora (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l.14, 94, dále pak z č.l. 77 vč. 81, 83, 85, 85, 89, které si soud opatřil dle § 120 odst. 2 o.s.ř., z č.l. 135 - 141, které si soud opatřil dle § 120 odst. 2 o.s.ř.).

21. Dne [datum] žalovaný převzal výzvu žalobce k zaplacení souzené částky za souzené období, a to do [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výzvy, včetně dokladu o převzetí zásilky č.l. 6).

22. Dne [datum] a dne [datum] žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu – vydání bezdůvodného obohacení, k němuž byl již vyzván, a to s upozorněním, že nestane-li se tak, pak částka bude vymáhána soudní cestou (tyto skutečnosti má soud za prokázané z upomínky, včetně dokladu o převzetí zásilky č.l. 13, 19, 20).

23. Svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalá přítelkyně žalovaného a obchodní partner žalovaného, před soudem vypověděla, že pozemky i dům, který dnes žalovaný vlastní viděla první a seznámila žalovaného s prodávajícími, že zahrada byla zanedbaná, a pozemek, který je dnes předmětem řízení byl předán žalovanému ve tvaru, jak jej žalovaný užívá dnes. Uvedla, že žalovaný obchodoval v [anonymizováno] letech s různým zbožím, které dovážel z [země], a to na základě živnostenského oprávnění. K dotazu soudu, zda při sjednávání notářského zápisu, který osvědčoval uzavření kupní smlouvy svědkyně odpověděla, že vím že tam byla ještě nějaká kopie právě z té pozemkové mapy, dále uvedla, že žalovaný si zahradu prošel a prodávající [příjmení] v podstatě řekl, že takto to prodává. K dalšímu dotazu soudu, kdy soud žádal aby svědkyně byla podrobná ohledně vzpomínky na pozemkovou mapu, která byla předložená při prodeji, tak svou výpověď zpochybnila, následně zase svou původní výpověď zopakovala a pak soud položil sedmkrát stejnou otázku, jakou podobu měla listina, kterou svědkyně při koupi dotčených pozemků žalovaným tedy viděla, tak nakonec uvedla že to byla listina, kde byly výměry pozemků, vlastníci a katastrální území (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedené dne [datum]. Při hodnocení svědecké výpovědi soud vzal v úvahu, že svědkyně má velmi intenzivní osobní vztah k žalovanému, což sice automaticky neznamená, že by vypovídala v jeho prospěch, nicméně tuto okolnost soud pečlivě vážil, právě pro dobře lidsky představitelný předpoklad hluboké náklonosti k žalovanému. Výpověď nebyla nijak emocionálně angažovaná, nicméně zbyla těžkopádná, mnohoznačná, takže soud musel vynaložit dost velké úsilí, aby zjistil obsah listin, které svědkyně viděla. Soud uzavřel, že svědecká výpověď byla věrohodná a její jediný přínos byl, že žalovaný znal v době koupě přesnou výměru pozemků, které kupoval, a to z výpisu evidence nemovitostí a rovněž že znal i mapový list, který je přesně uvedený ve znaleckém posudku, který byl podkladem pro cenu nemovitostí v roce 1992 (viz shora) (NS ČR 22 Cdo 5587/2015, 21 Cdo 4339/2007, 26 Cdo 1239/2011, ÚS ČR IV. ÚS 524/05). Při svědecké výpovědi soud přijal opatření, že v jednací síni nebyl svědek přítomen žádného předchozího ústního jednání - čímž soud, v rámci dostupným procesních možností maximalizoval autenticitu výpovědi (NS ČR 21 Cdo 1392/2004). Soud vedl výslech z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když oba účastníci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní a soud žádnou otázku nezakázal položit (NS ČR 28 Cdo 665/2012).

24. V řízení soud provedl i důkaz fotografiemi zahrady předložené žalovaným, které ovšem mají možná osobní či uměleckou hodnotu, ovšem mezi účastníky nakonec nebyla žádný polemika, o tom, že žalovaný dotčený pozemek užívá jako připlocený, dále výpis z veřejné části katastru nemovitostí, který neobsahuje nic (logicky) co by soud nevěděl z LV a z ortofotomap s průměrem katastrální mapy (č.l.18), dopisy žalobce žalovaného (č.l.42, 43), protože ty neobsahují žádnou informaci, která by byla pro řízení důležitá, černobílé fotografie (č.l. 15 – 16 a 90 – 100), protože soud vycházel z většího a barevného formátu (viz shora) - takže protože jmenované listiny nepřinášely jiný nebo lepší či jistější náhled na celou věc, tak proto soud těmito důkazy již v rozsudku nijak dále nezabýval (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, IV. ÚS 582/01).

25. Důkazní návrh žalobce na zpracování znaleckého posudku soud zamítl, stejně jako výpověď [jméno] [příjmení], výslech bývalého stavebního dozoru a výslech známého instalatéra žalovaného, neboť první důkaz se příčil tomu, že žalobce současně navrhoval částku určenou dle předpisu, který sám běžně používá, druhý proto, že svědek je mrtev, třetí nejen proto, že se jednalo o návrh po koncentraci řízení, ale hlavně proto, že o to, jak probíhala přestavba domu žalovaného se soud v rámci řízení nezajímal a žalvoaný netrdil, že by svědek věděl něco z průběhu pořizování pozemků žalovaným v roce [rok] a čtvrtý, že instalatér podle tvrzení žalovaného se neúčastnil uzavření smlouvy a ani se nepodílel na sjednávání koupě samotné, proto byla jeho výpověď bezcenná (NS ČR 25 Cdo 2319/2018, 28 Cdo 1409/2000).

26. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005).

27. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010) a účastnicí byli opakovaně informováni o tom, že listiny ze soudního a správního spis je nutné k provedení důkazem zcela konkrétně navrhnout (NS ČR 30 Cdo 1606/2008 a 23 Cdo 3817/2019).

28. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]).

29. Výměr [anonymizována tři slova] [rok] důkazem není – i když jej žalovaný na ústním jednání [datum] takto předložil (§ 121 o.s.ř.), protože se jedná o předpis publikovaný sice nikoliv ve Sbírce zákonů, ale v jiném souboru obecních předpisů (cenový věstník), který je možné bez větších obtíží a odborných znalostí zjistit z webových stránek [anonymizována dvě slova], je vydáván na základě zákonného zmocnění z.č. 526/1990 Sb. takže nepodléhá žádné náhlé, změně jako obyčejné příspěvky na internetu (ÚS ČR II.ÚS 3764/12). Soud tento závěr postavil předně na tom, že předmětem dokazování nemohou být právní předpisy, a i když o.s.ř. obsahuje tuto zásadu jen pro předpisy ve Sbírce zákonů ČR, tak NS ČR dospěl k závěru, že zásadu iura novit curia lze vztáhnout i na cizozemské právo, jehož obsah může soud zjistit vlastním studiem (NS ČR 33 Cdo 3117/2010). Je-li tento závěr přijatelný posledních deset let pro cizozemské právo, pak tím spíše je přijatelný pro cenový výměr, který je česky a je systematicky a bezplatně zařazen na webových stránkách [anonymizována dvě slova] (ÚS ČR I. ÚS 2315/15). Jinými slovy jedná se o pramen práva s nikoliv o důkaz (NSS ČR 7 A 6/2002, 5 A 75/2002).

30. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. (č.l.201) důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá a za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení s soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011).

31. Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 pak, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 1089 odst. 1 OZ platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

33. Podle § 1091 odst. 2 OZ platí, že vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

34. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vzájemný návrh je nedůvodný, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

35. Soud vyšel z normativní situace, zpřesněné letitou universální litigací:

36. Předně, nevázanost soudu předchozím rozhodnutím soudu neznamená, že soud může zcela pominout skutkové a právní závěry dovozené v předchozím rozhodnutí, protože to by ignoroval celkovou harmonii soudních rozhodnutí podmiňující důvěru v právo a jestliže posoudí předběžnou otázku jinak než předchozí soud, musí mít pro to pádné důvody (NS ČR 32 Cdo 578/2016, ÚS ČR I. ÚS 1663/2016, I. ÚS ČR [číslo], II. ÚS 115/2018, I. ÚS 3324/2015). Navíc NS ČR se k předběžné otázce speciálně ohledně vlastnictví staví tak, že její vyřešení v soudním řízení, pro navazující soudní řízení závazná je (NS ČR 28 Cdo 1045/2009). Dále, kupuje-li někdo pozemek, patří k běžným a zachovávaným zvyklostem, že se seznámí s jeho výměrou. Případ, kdy někdo kupuje pozemek, aniž by znal jeho výměru, je naprosto výjimečný a rozhodně zde nejde o zachování obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat. Proto pokud kupující se chopili i držby pozemku, který koupili, neboť se neseznámili s výměrou kupovaného pozemku, mohli sice být subjektivně v dobré víře, že jsou vlastníky pozemku, tato dobrá víra tu však nebyla se zřetelem ke všem okolnostem (ÚS ČR I. ÚS 4365/2012) a fakt, že výměra pozemků není přímo v kupní smlouvě, není z hlediska dobré víry podstatný (NS ČR 22 Cdo 1835/2006). Ten kdo užíval cizí pozemek tak, že jej celý oplotil a uzamkl, pak dosáhl na úkor vlastníka bezdůvodného obohacení, a to bez ohledu na to, jak intenzivně tento pozemek užíval (NS ČR 28 Cdo 1321/2011, 28 Cdo 651/2017). Nakonec, výkonem užívacího práva k cizí věci bez právního důvodu vzniká bezdůvodné obohacení odpovídající částce, kterou by v daném místě a čase uživatel musel vynaložit, aby si řádným způsobem opatřil právo užívat srovnatelný objekt, tj. obvyklému nájemnému (NS ČR 28 Cdo 3277/2018, 25 Cdo 545/1999).

37. Shora uvedené judikaturní závěry se do souzených poměrů, které soud z dokazování zjistil (NS ČR 22 Cdo 2335/2005) promítly následovně:

38. Žalovaný koupil nemovitosti v roce [rok] - st. parc. [číslo] kde stojí obytný dům, pak prac. [číslo] když ke znaleckému posudku, který byl i podle slov samotného žalovaného podkladem pro kupní cenu v kupní smlouvě (č.l.143) byly připojeny naprosto jednoznačné a objektivní grafické podklady a pak i slovní, dle zákona závazné evidenční údaje o pozemcích, které kupuje. Navíc podle tohoto znaleckého posudku znalec kupované nemovitosti i na místě přeměřil. Tyto skutečnosti byly v řízení nejen hodnověrně prokázány kopií znaleckého posudku, který žalovaný soudu sám předložil (č.l106), ale i výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně], jejíž výslech sám žalovaný soudu navrhl a trval na jeho provedení (č.l.195). Krátce řečeno, v řízení bylo zcela hodnověrně prokázáno, že žalovaný znal správné rozměry i polohopis pozemků, které kupuje, a tedy věděl, že pozemek parc. [číslo] resp. část zemského povrhu, která tento pozemek tvoří, si nekoupil a nemůže jej legálně užívat.

39. Jestliže žalovaný uzavřel kupní smlouvu v podobě notářského zápisu, za cenu stanovenou znaleckým posudkem, je patrné, že se koupi dosti pečlivě a systematicky věnoval a není pravděpodobné, že by se neseznámil se znaleckým posudkem včetně všech materiálů, které znalec při jeho vypracování použil – a které nijak netajil, tím méně je to pravděpodobné, když sám i po uplynulých letech znalecký posudek stále má. A ještě méně je to pravděpodobné, že by racionální a organizovaný přístup žalovaného nezahrnoval podrobnou kontrolu všech podkladů, když ve smlouvě prohlásil, že stav nemovitostí je mu řádně znám. Tedy je vyloučeno, aby žalovaný, který podle svědkyně [celé jméno svědkyně] znal dobře motoriku obchodu [anonymizováno] let, se seznámil se stavem map v [anonymizováno] a situací v terénu a nebylo mu naprosto zřejmé, že užívání pozemků [jméno] [příjmení] nekoresponduje s závaznými údaji v [anonymizováno] a není možné ani to, aby neporovnal listinné podklady s terénem a přesto prohlásil v písemné smlouvě, že to učinil, když koupi věnoval tolik úsilí.

40. Dále, v roce [rok] žalovaný žádal o vydání stavebního povolení a sám ve své vlastní žádosti ze dne [datum] uvedl jako přílohu jak snímek pozemkové mapy a i výpis k [anonymizováno], jinými slovy žalovaný byl evidentně detailně seznámen se znázorněním svých pozemků a také i s jejich výměrou. Jinak totiž podání žalovaného vyložit - tak aby bylo logické, nelze. Fakt, že se v originále stavebního spisu pozemková mapa se zákresem hranic pozemků žalovaného, se nenachází, není podstatná. Není podstatná proto, že podle výpisu z [anonymizováno] - který se ve stavebním spise zachoval je naprosto jisté, že výměra pozemků se oproti dnešku vůbec nezměnila, takže je zcela vyloučeno, aby se hranice pozemku žalovaného parc. [číslo] posunuly v reálu a přitom, aby výměra pozemku zůstala úplně stejná – tedy je nemožné, aby pozemek parc.č [číslo] neměnil výměru a zahrnoval současně i pozemek parc. [číslo]. Řečené lze shrnout, že zcela jistě se výměry pozemků žalovaného se od roku [rok] nezměnily, takže se nemohla změnit ani jejich polohové určení k pozemku parc.č [číslo] a tedy žalovaný musel podle svých vlastních příloh k žádosti snadno poznat, že část zemského povrhu, kde se nachází pozemek parc. [číslo] není jeho vlastnictvím a tedy, že je cizím pozemkem.

41. Pak v roce [rok] žalobce nechal vypracovat [anonymizováno] pro zaměření přestavby domu, která mu byla povolena a pak i schválena příslušným stavebním úřadem k užívání, ze kterého je rovněž zjevné a [anonymizováno] zdejšímu soudu stručně potvrdil, že pozemek parc. [číslo] a související pozemky žalovaného zůstaly od roku [rok] stejné - jak rozměry, tak i polohou v terénu, takže i z tohoto dokumentu musel žalovaný dobře vidět, že část zemského povrhu, kde se nachází pozemek parc. [číslo] není jeho vlastnictvím a tedy, že si zaplotil cizí pozemek. K tomu soud poznamenává, že poukaz žalovaného na záměr přístavby se srpna [rok], kde jsou údajně i stromy, které žalovaný zakoupil a proto se domníval, že koupil i zem, ze které stromy vyrůstají, ignoruje fakt, že tento záměr neobsahuje vůbec žádné katastrální údaje, takže nelze říci, jakých parcel se záměr týká.

42. Jen na okraj soud dodává, že obrana žalovaného, že [jméno] [příjmení] mu prodal nemovitosti již jako oplocené, a to včetně pozemku žalobce, který byl již tou dobou připlocený, tak tu žalovaný neprokázal. Ale i kdyby se tato obrana ukázala, že je pravdivá, tak by neměla žádný vliv na hodnocení dobré víry žalovaného (NS ČR 22 Cdo 408/2012) – a to tím méně, že naprosto všechny v řízení zjištěné skutečnosti svědčí o tom, žalovaný projevil více než prostou opatrnost a snahu zjistit kvalitu nemovitostí, které kupuje a znal dobře jak mapové podklady tak i číselná vyjádření přesných rozměrů svých pozemků, a to již od roku [rok]. Podrženo a sečteno, žalovaný nikdy pozemek parc. [číslo] nekoupil, věděl, že jej nekoupil, věděl, že prodávající tento pozemek nevlastnili, věděl i to kde leží pozemek parc. [číslo] jak jsou velké jeho pozemky a kde leží, takže nemohl nikdy mít poctivou držbu pozemku, ke kterému ani jemu a ani právním předchůdcům nesvědčil právní titul (NS ČR 22 Cdo 2128/2005).

43. Zrovna tak, obrana žalovaného, že stavební úřad, který kolaudoval přístavbu a nástavbu jeho domu v roce [rok] jej ujistil o jeho vlastnictví i zaploceného pozemku parc. [číslo] tím že do rozhodnutí o kolaudaci zahrnul i oplocení a protihlukovou stěnu je zcela nesprávná, protože do pravomoci stavebního úřadu náleží na základě obecných požadavků na výstavbu, obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, rozhodovat o výstavbě a nenáleží tam automatické či ze zákona povinné prověřování vlastnického práva stavebníka - o otázkách vlastnictví může s konečnou platností rozhodnout pouze civilní soud. 44. [příjmení] žalovaného, že vybudoval protihlukovou stěnu místo žalobce, tak tento argument soud neuznal, protože žalobce takovou konkrétní povinnost ze zákona neměl, ale zato žalovaný měl povinnost si k jejímu zbudování opatřit souhlasy [anonymizováno] a [anonymizováno], které ovšem v originále stavebního spisu nejsou a ani žalovaný netvrdil, že by je kdy měl. Nadto se nabízí logický argument, že žalovaný si stěnu k rušné ulici odstínil pro své vlastní pohodlí, a nikoliv pro pohodlí kohokoliv jiného.

45. Dílčí závěry soud shrnul jednoduše tak, že žalovaný od okamžiku koupě v roce [rok] věděl, že pozemek parc. [číslo] fruktifikuje nelegálně, znova se v tom utvrdil v roce [rok] a i v roce [rok], přesto pozemek užívá nejméně v době odsouzené ve věci sp.zn. [spisová značka] a i v souzené době tak, že je žalobci zcela nepřístupný, protože je připlocený jeho vlastním pozemkům. Za těchto okolností souzený pozemek žalovaný nevydržel, ale naopak je povinen žalobci vydat odpovídající bezdůvodného obohacení, za celou souzenou dobu.

46. Co se týká samotného vyčíslení bezdůvodného obohacení, soud vyšel z cenového výměru [anonymizována dvě slova] pro rok [rok] ([anonymizováno] [rok]), který byl platný po dobu celého roku [rok], a podle kterého byla výše nájemného pozemku v [obec], který slouží jako občanská vybavenost maximálně 134 Kč za rok a za 1m2. Soud totiž vyšel z toho, že žalovaný je povinen za shora zjištěné situace žalobci vydat bezdůvodné obohacení za žalovanou dobu, které ovšem nesmí přesáhnout regulovanou výši nájmu (NS ČR 28 Cdo 1332/2012). Jestliže žalobce soudu tvrdil, že podle tohoto výměru ohledně nájmů postupuje zcela plošně, pak je důvod, aby soud tento výměr použil jako stanovení výše nájmu dotčeného pozemku, který je základem pro vyčíslení bezdůvodného obohacení. Aritmetický propočet soud odpovídá žalobě, tedy že žalovaný je povinen za 317 dnů žalovaného bezdůvodného obohacení povinen zaplatit žalobci částku 13 034 Kč (134 / 365 * 317 * 112).

47. Jestliže žalovaný se bránil žalobě námitkou započtení za údržbu pozemku, který patří žalobci, pak je to námitka, která se míjí s podstatou věci. Žalovaný totiž zaplocený, cizí pozemek – č. parc. [číslo] udržoval, protože jako jediný k němu měl přístup, a proto také jej jako jediný mohl užívat, takže odpovídá logice věci, že jej udržoval. Z tohoto důvodu mu nikdy žádný nárok na úhradu nákladů spojených s údržbou pozemku patřící žalobci nevznikla. K tomu soud dodává, že navíc započtení jak jej provedl žalovaný, neodpovídá judikaturním závěrům (NS ČR 33 Cdo [číslo], NS ČR 33 Odo 336/2005, 33 Odo 283/2005), a tedy tak či tak je neúčinné.

48. Soud žalobci přiznal i úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu (§ 1968, § 1970 OZ) a které žalobce navrhl, aby mu soud přiznal, protože odpovídají soudem zjištěné situaci, protože žalobce vyzval žalovaného k úhradě výzvou doručenou žalovanému [datum] se splatností dne [datum]. Fakt, že žalobce žalovaného dále upomínal o úhradu nemá běh úroků z prodlení žádný vliv.

49. Jedinou možnou procesní konsekvencí shora zjištěných skutečností je, že žalobě bylo vyhověno, a těchto důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. a o vzájemném návrhu ve výroku II., pak rovněž se všech shora uvedených důvodů rozhodl tak, že jej zamítl.

50. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch. Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání bezdůvodného bohacení (NS ČR 28 Cdo 1934/2016). Soud současně vycházel z typu řízení a pak z jeho malé náročnosti pro žalobce, která naprosto odpovídá jeho běžné agendě nevyžadující nijak zvlášť připravenou anebo složitou argumentaci, na kterou je navíc personálně vybavený a přiznal žalobci náklady řízení tak, že byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb, jakoby žalovaný zastoupený nebyl (NS ČR 28 Cdo [číslo], 22 Cdo 2596/2015, 26 Cdo 149/2016, 25 Cdo 3381/2012, 26 Cdo 366/2013, 28 Cdo 3895/2013, 28 Cdo 4175/2013, 28 Cdo 1151/2015, 28 Cdo 1934/2016, ÚS ČR III. ÚS 2984/09, II. ÚS 376/12, I. ÚS 2510/13, I. ÚS 2310/13). Tedy, soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za podanou žalobu v částce 2 800 Kč (§ 1 odst. 2 písm. a) za žalobu a písemné č.l. 122 c) za pět ústních jednání (které nepřesáhly dvě hodiny) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř.). Soud žalobci nepřiznal náhradu za výzvu dle § 142a o.s.ř., neboť žalobce sám, bez právního zástupce naprosto jednoznačně žalovanému sdělil svůj úmysl pokračovat podáním žaloby, v případě, že částka nebude uhrazena, za vyjádření č.l.40 protože to bylo jednak bezobsažné a nadbytečné, když bylo podáno v pátek odpoledne na ústní jednání konané v pondělí dopoledne, za vyjádření č.l. 122, protože to si žalobce zavinil sám, když nesplnil svou povinnost tvrzení již po prvním poučením dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a za vyjádření č.l.177, protože závěrečný návrh žalobce přednesl na ústním jednání a pro zásadu přímosti a ústnosti nebyl žádný důvod jej soudu zasílat i v písemné podobě. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za úspěch při obraně proti vzájemnému návrhu, protože argumentace, na kterých byl vzájemný návrh postaven, ve své podstatě představovala předběžnou otázku řízení o žalobě, kterou by soud musel řešit, ať byl anebo nebyl podán vzájemný návrh, takže žalobce by se otázkou vydržení musel i tak zabývat, nadto očividně se žalobce k vzájemnému návrhu samostatně nikdy nevyjádřil. Krátce řečeno, protože úkony žalobce ohledně žaloby a vzájemného návrhu nelze oddělit, tak proto není důvod žalobci za úspěch jeho obrany vůči vzájemnému návrhu přiznat další náhradu nákladů řízení. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit společně se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

51. O lhůtě k plnění ve výroku I. i ve výroku III. soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Poučení