98 C 371/2024 - 68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce], se sídlem: [Adresa žalobce] zastoupený: [Anonymizováno] advokát se sídlem: [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno], narozená [Datum narození žalované], bytem: [Adresa žalované] o odstranění neoprávněného zásahu do společných částí domu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna odstranit na vlastní náklady neoprávněnou změnu balkónu přístupného z jednotky č. [Anonymizováno], uvedené na LV č. [hodnota], umístěné v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku p. č. [Anonymizováno], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] spočívající v jeho zasklení, a to včetně veškerých změn balkónu s tímto související, a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši [částka] žalobci, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal odstranění neoprávněné změny balkonu žalovanou, a to na její vlastní náklady, dále i náhrady nákladů řízení. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je SVJ, které spravuje dům, ve kterém žalovaná vlastní bytovou jednotku. Dle v rozhodnou dobu platných stanov, přímo dle článku IV., bylo nutné ke stavebním úpravám společných částí domu získat schválení nadpoloviční většiny hlasů vlastníků bytových jednotek, což se týká i balkónu, který dle prohlášení vlastníka domu, je součástí společných částí domu. Žalovaná tedy neoprávněně zasáhla do společných částí domu, když provedla nepovolenou změnu spočívající v zasklení balkónu, která schválená dle článku IV. stanov nebyla, protože tu změnu, kterou žalovaná realizovala nebyla nikdy schválena nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů SVJ na shromáždění, které se konalo dne [datum]. Na závěr uvedl, že i když se pokusil věc vyřešit smírně, tak tato jeho snaha přišla vniveč, tak podává tuto žalobu.

2. Dne [datum] žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, protože dne [datum] se obrátila na žalobce e.mailem se záměrem zasklít balkón u své bytové jednotky a žalobce dne [datum] jí stejným způsobem odkázal na shromáždění vlastníků jednotek. Ze schůze dne [datum] resp. zápisu o ní vyplývá, že SVJ schválilo změnu stanov v článku IV., takže stavební úpravy společných částí domu nadále podléhají schválení nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů SVJ a pak shromáždění schválilo : zasklení lodžií - jednotný systém – v tomto bodě pan [jméno FO] popsal záměr požádat na stavebním úřadě o schválení projektové dokumentace na zasklení lodžií jednotným systémem, tuto dokumentaci předloží na stavebním úřadě paní [jméno FO], tento záměr odhlasovalo 97,2% členů shromáždění. Následně uvedla, že záměr zasklení lodžií byl shromážděním platně schválen v souladu se stanovami žalobce, ze zápisu nevyplývá, že by záměr na zasklení lodžií byl jakýmkoliv způsobem konkretizován v to smyslu, že se má jednat o bezrámový nebo rámový systém a ani výsledná projektová dokumentace nebyla schvalována. zasklení provedl certifikovaný zhotovitel, za výhodnější cenu ([částka]), než by to provedl zhotovitel navržený žalobcem (130 000 – [částka]). A pak uvedla, že žalovaná si je vědoma skutečnosti, že žalobce upozorňoval vlastníky bytových jednotek, že na shromáždění SVJ byla schválena jen jedna varianta, a to rámová (prý z bezpečnostních důvodů), na kterou byla vyhotovena projektová dokumentace, vypracováno stanovisko hasičů a vydáno stavební povolení, nicméně žalobce v tomto svém tvrzení mýlí, když z výše uvedeného je zcela zřejmé, že byl schválen toliko záměr zasklít lodžie jednotným systémem, když ten nebyl specifikován, a nechat na stavebním úřadě schválit projektovou dokumentaci, když u této projektové dokumentace, taktéž nebylo schváleno, na který systém zasklení se dokumentace má vyhotovit, ani výsledná podoba projektové dokumentace nebyla shromážděním SVJ schválena.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem, že soud se nijak neodlišoval od účastníků ohledně hmotněprávní normy, se kterou bude celou věc poměřovat a tvrzení účastníků byla koherentní i konsekventní, takže soud žádný racionální důvod k adresné koncentraci dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neshledal a řízení koncentroval neadresnou výzvou, dle § 119a odst. 1,3 o.s.ř., což je poslední avízo, k doplnění tvrzení a označení důkazů, k čemuž soud dal účastníkům 10ti denní lhůtu (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]).

4. Žalobce ve lhůtě jim uložené se vypořádal s poučením dle § 119a o.s.ř. (shora) tak, že na schůzi dne [datum] byl schválen jednotný, a to rámový systém, což je patrné již z toho, že tento záměr, resp. projektová dokumentace, měla být podle zápisu ze shromáždění předložena stavebnímu úřadu, a žalovaná hlasovala pro. Žalovaná věděla o jaký typ zasklení se jedná, neboť že žalobci přeposlala e.mailovou korespondenci se stavebním úřadem, ve které je výslovně uvedeno, že rámové zasklení vyžaduje opatření stavebního úřadu, takže žalovaný musela vědět, že když žalobce plánuje podat žádost o stavební povolení, tak systém zasklení je rámový. Žalobce také upozornil, že věc má dvě roviny, a to veřejnoprávní a soukromoprávní, takže fakt, že k zasklení bezrámovým systémem nebylo potřeba opatření stavebního úřadu je irelevantní ve vztahu k faktu, že žalovaná neměla souhlas k zasklení bezrámovým systémem nadpoloviční většiny vlastníků bytových jednotek přítomných na shromáždění. Dále uvedl, že na shromáždění [datum] byla i žalovaná informována o tom, jak se vyvíjí stavební řízení, a i o tom, že žalobce zašle svým členům návod na postup při poptávce zasklení a dne [datum] žalobce vyzval vlastníky bytových jednotek, aby se přihlásil ten, který má zájem realizovat zasklení balkónu, a protože žalovaná se přihlásila tak dne [datum] jí také žalobce zaslal projektovou dokumentací. Takže žalovaná věděla o tom, že jednotný zájem spočívá v rámovém zasklení, přesto danou skutečnost fakticky ignorovala, nicméně dne [datum] podala žalobci žádost o pojednání bodu o přehodnocení záměru k odstranění bezrámového systému a omluvila se za svá pochybení. Dne [datum] sice proběhla schůze shromáždění žalobce, ale v bodě 14 je zřejmé, že záměr žalované spočívající v instalaci bezrámového zasklení lodžie nebyl dodatečně shromážděním žalobce schválen, když dodal, že žalovaná je jediný vlastník bytové jednotky, kdo provedl zasklení bezrámovým systémem. Následně pak ještě dalším podáním doplnil, že z provedeného dokazování jasně plyne, že žalovaná si byla skutečně vědoma, že se zasklení lodžií má být rámové, nikoli bezrámové a zdůraznil, že žalovaná neměla souhlas ke změně, kterou provedla, a proto její zásah do společných částí budovy je neoprávněný, a navrhl výslech 4 členů žalobce, která jasně označil.

5. Žalovaná se ve lhůtě jí soudem uložené se po poučení dle § 119a o.s.ř. (shora) vyjádřila tak, že zasklení lodžie bezrámově, nevyžadovalo žádné opatření stavebního úřadu, což se stavebním úřadem komunikovala e.mailem, na který odkázala, a poukázala na to, že jednala ve shodě se závěry shromáždění, které schválilo záměr lodžie zasklít, bez ohledu na provedení rámově či bezrámově, nadto její zásah není možné považovat za nepřiměřený zásah do práv žalobkyně, protože nenarušuje kvalitu fasády, jednotný vzhled bytového domu a žádného ze členů SVJ neomezuje na jeho právech a navrhla ohledání na místě samém, pro posouzení za zasklení, které provedla žalovaná narušuje jednotný a dobrý vzhled bytového domu a omezuje ostatní členy SVJ.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce je SVJ zapsané do OR v roce 2012 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z OR, odd. S, vložka 13396, pořízený z webových stránek OR vedeného Městským soudem v Praze, dne [datum]).

7. Žalovaná vlastní bytovou jednotku č. [Anonymizováno] se podílem na společných částech domu ve výši [Anonymizováno], a to v domě č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z LV [Anonymizováno] k k.ú. [adresa], obec [adresa], pořízené z webových stránek KÚ, dne [datum]).

8. Z prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově rozestavěného na pozemku parc.č. [Anonymizováno], tak je založeno na KÚ a bylo žalobci za účelem tohoto řízení poskytnuto dne [datum] soud zjistil, že společné části budovy jsou mimo jiné i terasy, balkóny a lodžie a že, bytová jednotka č. [hodnota] má velikost 36 m2 a výslovně se do plochy bytu nezapočítává balkon o velikosti 11,8 m2 (tyto skutečnosti má soud prokázané z prohlášení vlastníka z části C, bod 1písm. f) a pak z části B, bod byt č. [hodnota], na č.l. 83 prohlášení).

9. Ze stanov žalobce platných od dne [datum], z článku IV., tak jak si je vyžádal soud z OR, ale jak vyplývá úplně stejně i ze stanov, které předložil žalobce, soud zjistil, že stavební úpravy, spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zajišťuje společenství se souhlasem nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství na shromáždění (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti OR, vedeným Městským soudem v Praze).

10. Dne [datum] žalovaná zaslala žalobci e. mail s dotazem na zasklení balkonu u svého bytu v 5.patře, tedy jestli žalobce má nějaké kontakty, povolení a přený postup. Žalobce na tento e.mail dne [datum] odpověděl, že je v plánu změna stanov, protože nyní taková stavební úprava podléhá schválení 100% vlastníků bytů, čehož prakticky nelze dosáhnout a odkázal žalovanou na brzké shromáždění vlastníků (tyto skutečnosti má soud z e. mailů předložené žalovanou, ze dne 15. 4. a [datum]).

11. Dne [datum] se konalo shromáždění SVJ – žalobce, když v bodě 4 byla schválena změna stanov, a to 96,4 % přítomných hlasů mimo jiné i části článku IV., když navržená změna zněla: stavební úpravy, spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zajišťuje společenství se souhlasem nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství na shromáždění. [právnická osoba] v bodě 5 byl schválen návrh: zasklení lodžií – jednotný systém. V tomto bodě pan [jméno FO] popsal záměr požádat na stavebním úřadě o schválení projektové dokumentace na zasklení lodžií jednotným systémem, tuto dokumentaci předloží na stavebním úřadě paní [jméno FO], která bude společným zmocněncem pro bytový dům [adresa] nechal hlasovat o společném zmocněnci paní [jméno FO], která bude zastupovat náš bytový dům při komunikaci se stavebním úřadem ve věci zasklení lodžií, a to 97, 2% přítomných hlasů (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze zápisu ze schůze shromáždění č. [hodnota], tak jej předložila žalovaná v nečitelné podobě, ale soud si podle identifikace zápisu, která víceméně čitelná byla, pořídil čitelnou podob, která je vyvěšená přímo na webových stánkách žalobce).

12. Shromáždění SVJ – žalobce konané dne [datum] se žalovaná osobně zúčastnila a hlasovala pro obě dvě shora uvedené změny (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze presenční listiny shromáždění s vlastnoručním podpisem žalované, a z protokolu o hlasování, když hlasováno bylo mimo jiné o změně stanov a o zasklení lodžií – body 5,6 zápisu).

13. Dne [datum] žalovaná e.mailem projevila zájem, o zasklení balkónu (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu předložených žalobcem, a to ze dne [datum]).

14. Dne [datum] žalobce informoval všechny přítomné členy shromáždění, že jaké všechny úkony byly realizovány v souvislosti s žádostí o vydání stavebního povolení na zasklení balkónů, a že toto řízení se stále vyvíjí (tyto skutečnosti má soud za prokázané z bodu 6 v zápise ze schůze shromáždění SVJ dne [datum]).

15. Dne [datum] žalobce informoval vlastníky bytových jednotek – i žalovanou, která tento e.mail předkládala, že žalobce získal stavební povolení na zasklení lodžií, a je tedy možné přistoupit k realizaci, tu si každý provádí sám, doporučenou firmou je www. bydleníjerabek, která zasklívala lodžie ve vedlejším domě, možné je samozřejmě použít i jinou firmu, ale nutné je dodržet tyto standardy: rámový systém, barva rámu RAL 9006, sklo min 4 mm a každému kdo o to projeví zájem bude zaslána projektová dokumentace (tyto skutečnosti má soud z e. mailu předložené žalovanou, ze dne [datum]).

16. Žalovaná v době, kterou nelze z jí předloženého e.mailu zjistit (č.l.26) oslovila [jméno FO], který jí napsal, že rámový systém zasklení lodžií provádí, povedení stručně popsal a to odhadl cenu v rozmezí 130 000 – [částka] (ty skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu).

17. Dne [datum] e.mailem žalobce zaslal projektovou dokumentaci žalované – očividně v návaznosti na její zájem o zasklení, projevený dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu předložených žalobcem, a to ze dne [datum] a [datum]).

18. Dne [datum] žalobce e.mailem odpovídal na dotaz žalované, jehož přesně znění svého dotazu žalovaná soudu ale nepředložila, nicméně e.mail žalobce zní : na shromáždění vlastníků byla schválena jen jedna varianta a to rámová (z bezpečnostních důvodů) na ní byla vyhotovena projektová dokumentace, vypracováno stanovisko hasičů a vydáno stavební povolení. Při dodržení schválených standardů tedy není potřeba žádaných dalších souhlasů a povolení, v případě zájmu Vám bude zaslána projektová dokumentace a pro zhotovitele. Podle stanov SVJ smí vlastník změnit vzhled budovy jen za souhlasů spoluvlastníků, takže jedinou cestou pro instalaci bezrámového je schválení jiného systému pro vás ostatními vlastníky na nejbližším shromáždění a samostatně si vyřídit stavební povolení se všemi náležitostmi (tyto skutečnosti má soud z e. mailu předložené žalovanou, ze dne [datum]).

19. Dne [datum] nabylo právní moc rozhodnutí o stavebním povolení stavby rámového zasklení lodžií bytového domu [adresa], o jehož vydání bylo dne [datum] žádáno, když součástí byla projektová dokumentace vč. barevné modelace, požárně – bezpečnostní řešení a tedy stavebním povolení č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] [Anonymizováno], sp.zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] jehož součást i závazné stanovisko hasičů, stavební úřad stanovil podmínky pro povolovanou stavbu - rámové zasklení balkónů a lodžií bytového domu - a to, že bude provedena certifikovaným systémem, stavba bude provedena dle projektové dokumentace, když rámové zasklení u všech balkónů musí mít stejné členění a stejnou barvu rámu a skel, tak aby byl zachován jednotný vzhled objektu, případné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu, stavba bude provedena nejpozději do dvou let, když taková stavební úprava zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, když stavebníci bylo SVJ – žalobce a členové SVJ, tedy i žalovaná, která je v rozdělovníku jasně uvedená, kterým doručováno bylo prostřednictvím společného zástupce - [jméno FO] a pak členové SVJ, kterým bylo doručeno do vlastních rukou (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti ÚMČ [adresa] Stavební úřad, a to ze žádosti o vydání stavebního povolení ze dne [datum] vč. projektové dokumentace s požárně – bezpečnostním řešením, stavební povolení vč. koordinovaného závazného stanoviska na úseku požární ochrany, sdělení o nabytí právní moci stavebního povolení).

20. Dne [datum] žalovaná uzavřela smlouvu o dílo, spočívající v dodání a montáž zasklení lodžie bezrámovým systémem [Anonymizováno], za [částka], když žalovaná obdržela certifikát k bezrámovému systému [Anonymizováno] č. [hodnota] T, a obdržela i písemnou informaci, že montáž se provádí ukotvením do stropní konstrukce lodžie, kam se vloží montážní kotvy, které drží horní vedení (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o dílo č. [hodnota], ze dne [datum], z certifikátu vydaného žalované zhotovitelem dne [datum] včetně prohlášení o shodě ze dne [datum], z popisu montáže, které žalovaná obdržela).

21. Dne [datum] se žalovaná obrátila na žalobce e.mailem, kterým předně přeposlala žalobci odpověď, kterou obdržela od stavebního úřadu ze dne [datum], o tom, že rámový systém zasklení vyžaduje povolení stavebním úřadem a bezrámový pak lze instalovat bez povolení stavebního úřadu. Pak uvedla, že si není jistá, zda lze tento bod zařadit k projednání na nejbližší schůzi SVJ, ale i tak o to žádá, protože ráda by požádala o přehodnocení záměru k odstranění bezrámového systému z jejího balkónu bytu č. [hodnota], a prosí po ponechání bezrámového systému, který byl zhotovený certifikovaným způsobem a dodává, že : budete-li však trvat na rámu, dodatečně skla orámuji a že se domnívá, že je možné najít společné řešení, aniž bych musela odstranit již namontované zasklení a dodává, že jako kompenzaci za mé neuvážené jednání, navrhuji sponzorský dar SVJ v částce 10tis Kč, tato částka odpovídá případnému odstranění zasklení, dává mi smysl použít tuto částku raději na společné kasy k užitečnějšímu využití, za mé pochybení se omlouvám a věřím v kladné vyřízení mé žádosti (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu předloženého žalobcem, a to e.mailu ze dne [datum], vč. e. mailu ze dne [datum]).

22. Dne [datum] se konalo shromáždění SVJ - žalobce, kterého se žalovaná osobně účastnila, kde výbor shromáždění informoval, že jeden z vlastníků si instaloval bezrámové provedení zasklení, které nebylo odsouhlaseno, že vlastník si vědom své chyby a nabízí SVJ, v případě ponechání bezrámového typu, jednorázový vklad do fondu opravu ve výši 10tis Kč, když neoficiálním hlasováním vlastníků nebyla kompenzace vlastnice přijata (tyto skutečnosti má soud za prokázané z bodu 14 zápisu ze dne [datum] a prezenční listiny, kterou žalovaná vlastnoručně podepsala).

23. Soud provedl důkaz dvěma barevnými fotografiemi zachycující dům, kde žalovaná vlastní bytovou jednotku a současně, který žalobce spravuje coby SVJ - obě fotografie, jsou provedeny za denního světla, obě zabírají celou výšku domu, takže jsou vidět všechna jeho nadzemní podlaží, obě jsou pořízené z té strany domu, kde jsou vidět lodžie a obě jsou učiněny ze stejného místa – takže ze stejného úhlu pohledu a stejné vzdálenosti od paty domu, když první zachycuje stav před zasklením lodžie žalované a druhá zachycuje stav se zasklenou lodžií žalovanou – jedná se o jedinou lodžii, která je zasklená, ale hlavně pohledově se jedná o jednu lesklou, průhlednou plochu nad zábradlím lodžie, takže zasklení je naprosto nepřehlédnutelné (tyto skutečnosti má soud za prokázané z fotografií, kdy žalobce i žalovaný se dle § 120 odst. 3 o.s.ř. na ústním jednání dne [datum] shodli na tom, že se jedná o dotčený dům, že se jedná o stav před zasklením a po zasklení, a která je tedy přesně lodžie žalované). 24. [Anonymizováno] [adresa] Stavební úřad soudu sdělil, že žalovanou neeviduje v žádném stavebním řízení jako účastníka – s výjimkou účastníci v řízení sp.zn. [Anonymizováno] (viz shora), pak poctivě rozebral normativní situaci v aplikaci na souzenou věc a uzavřel, že bezrámové zasklení balkónu lze provést bez opatření stavebního úřadu, protože nenarušuje vzhled domu, když se pohledově jedná o jednu skleněnou plochu, kdežto rámové zasklení balkónu, které je odolnější povětrnostním vlivům, tak právě z důvodu způsobu uchycení kolejnic má vliv na vzhled domu, což má vliv požární ochranu a bezpečnost domu, protože zasklení je realizováno skleněnými tabulemi v hliníkových rámech - a proto vyžaduje opatření stavebního úřadu (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze stanoviska [Anonymizováno] [adresa], Nejvyšší správní soud sp.zn. [spisová značka]).

25. Soud provedl důkaz dvěma černobílými fotografiemi, které jsou stejným časosběrným důkazem jako shora provedené barvené, ovšem tyto fotografie pro řízení potřebný rozdíl nezobrazující ani názorně a ani jasně, takže soud vycházel výhradně z barevné verze předal ústním jednání [datum] – viz shora, e.mail, který nemá žádné datum (č.l.58), kdy žalobkyně oslovila [Anonymizováno] [adresa] Stavební úřad ohledně nulové ingerence státu do zasklení balkónu bezrámovým systém, který neříká nic jiného, než součinnost obstaraná soudem u [Anonymizováno] [adresa] Stavební úřad (viz shora) a listinu ze dne [datum] označenou informace ke společnému postupu zasklení lodžií, která není podepsána a z žádného e. mailu nevyplyne, že tato listina (soubor) byl součástí takže tyto důkazy byla zcela bez přínosu - v porovnání s dalšími důkazy resp. vzhledem k výsledkům celého důkazního řízení, které soud v řízení provedl, proto tedy neměly na skutkový stav žádný vliv a soud se jimi v rozsudku již dále nezabýval (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], Ústavní soud sp.zn IV. ÚS 582/01).

26. Soud neprovedl důkaz navržený žalovanou, a to provedení místního šetření (č.l.57), protože to samo o sobě nemohlo zvrátit výsledky provedeného dokazování (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]) - když žalovaná se obsahu dvou fotografií provedených jako důkazy (viz shora), nevzpírala, a neprovedl ani výslech žalobcem navržených svědků (č.l.60), protože by bylo více než diskutabilní na výslechu 4 svědků – když členů SVJ je 136, stavět rozhodnutí soudu, zejména jsou-li zde vícečetné listinné a tedy objektivní důkazy. Takže proto, tyto důkazy nemohly již zvrátit prokázaný stav, tak soud usnesením na ústním jednání tyto návrhy soud zamítl (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]).

27. Soud vycházel z e.mailů, když jejich pravost k výslovnému dotazu soudu na ústním jednání [datum] ani jeden z účastníků nezpochybnil. Pravost e.mailů nezpochybnil ani žalobce, dokonce ačkoliv e.mail žalovanou předložený s datem [datum] tohoto dne odejít nemohl, protože odkazuje na vydání stavebního povolení, což bylo až dne [datum], taktéž e.mail ze dne [datum], který o vydaném stavebním povolení hovoří jako o hotové věci, musel odejít až po [datum]. Předně, soud ke všem e.mailům přistoupil tak, že se nejednalo se o právní jednání vyžadující písemnou formu, takže prosté e.maily, jako důkaz korespondence účastníků byly pro soud dostačující. K e.mailům datovaným dne [datum] a dne [datum], jejichž žalovanou uváděná resp. prokazovaná data se příčí zcela objektivnímu důkazu rozhodnutí o stavebním povolení ze dne [datum] soud přistoupil navíc tak, že 1) e.maily předkládala jen žalovaná, a zcela spontánně na oba dva e. maily poukazovala (č.l.18) s tím, že žalobce jí skutečně těmito e.maily upozorňoval na to, že rámový systém zasklení považuje za jediný shromážděním SVJ schválený, když svou obranu proti žalobě tedy nestavěla na tom, že by nevěděla o těchto upozorněních, ale naopak stavěla obranu na tom, že je zřejmé, že žalobce si už právě těmito e.maily vykládal obsah zápisu shromáždění ze dne [datum] restriktivně a tudíž chybně 2) v e.mailu datovém dne [datum] žalobce uvádí adresu [jméno FO] jako osvědčeného zhotovitele rámového zasklení, kterého žalovaná prokazatelně oslovila, protože žalovaná v řízení předložila nedatovanou nabídku [jméno FO] za 130 – 150tis Kč, 3) e.mail datový dne [datum] je dle obsahu očividně odpovědí žalobce na dotaz žalované, který sice před soudem nepředložila, ale vzhledem k odpovědi žalobce lze docela snadno usoudit, že žalovaná se žalobce dotazovala, zda může místo rámového realizovat bezrámový systém zasklení, 4) situaci žalovaná vyřešila bezrámovým systémem zasklení zhotoveným dne [datum] a 5) dne [datum] se žalovaná e.mailem omluvila žalobci za pochybní ohledně zasklení balkónu, žádala dodatečné projednání shromážděním, tak aby zasklení mohla ponechat a navrhla jako kompenzaci za své neuvážené zaskladní dar 10tis Kč do fondu žalobce. Tyto body 1 – 5, které prokázané byly pak nepřímo prokazují (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]) uspořádání do jediné logické a časové posloupnosti událostí, čímž se také zařazují i oba e.maily (ze dne [datum] a [datum], které byly odeslány jindy, než žalovaná soudu předkládá), a to : žalobce po obdržení stavebního povolení upozornil e.mailem (ve znění toho, který žalovaná prezentovala ze dne [datum]) všechny vlastníky bytových jednotek, tedy i žalovanou na základní parametry stavebního povolení, pro zasklení balkónů rámovým systémem a doporučil zhotovitele – protože není žádný představitelný důvod, proč by žalobce vybízel vlastníky k zasklení balkónů o půl roku dříve, než stavební povolení bylo vydáno, pak cena kterou tento zhotovitel žalované nabídl se jí zdála příliš vysoká, takže se obrátila e.mailem na žalobce (ve znění toho, který žalovaná prezentovala ze dne [datum]) s dotazem, zda lze realizovat levnější variantu bezrámového zasklení – protože není žádný rozumný důvod, aby tento dotaz žalovaná vznášela až po té, co balkon už zasklila (jinými slovy systém zasklení už zvolila) a to že motivace žalované k jinému řešení než rámovému, spočívala ve vysoké ceně zhotovení rámového systému, tvrdila i přímo v řízení (č.l.18) - na to jí žalobce odpověděl, že jiný systém, než rámový, který byl jako jediný schválený shromážděním může realizovat, jen za podmínky, že si sama zařídí potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů na další schůzi shromáždění vlastníků bytových jednotek a stavební povolení, i tak žalovaná dne [datum] zasklila balkón bezrámovým systémem, a když se ukázalo, že je jediná a že žalobce trvá na demontáži tak pak dne [datum] žádala o zpětné odsouhlasení svého zasklení, omlouval se a nabízela žalobci odměnu, bude-li to tak moci ponechat (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]).

28. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]).

29. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř. (u Úřadu městské části [adresa] – stavební úřad, u Městského soudu v Praze, obchodní rejstřík), tak to učinil proto, že tato potřeba soudu vyplynula přímo ze spisu (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]).

30. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (Ústavní soud sp.zn. ÚS I. 50/03).

31. Podle § 1175 odst. 1 OZ platí, že vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Podle odst. 2 pak platí, vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.

32. Podle § 1160 odst. 1 OZ platí, že společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Podle odst. 2 pak platí, společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

33. Dle § 184a odst. [právnická osoba] zákona účinného ke dni [datum], kdy žalobce podal žádost o vydání stavebního povolení (viz shora), platilo, že není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.

34. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: Předně soud vyšel se shora uvedené normativní situace, která je rozvinutá ve strategické litigaci, a to že žaloba na odstranění stavby je přesná a určitá i tehdy, když je stavba identifkována způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jaké stavby se žaloba týká (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]) a k jejímu podání, jde-li o změnu společných částí domu proti vlastníkovi bytové jednotky je aktivně věcně legitimováno vedle všech vlastníků jednotek i SVJ (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]). Platnost usnesení shromáždění SVJ nemůže být posuzována v jiném řízení jako otázka předběžná, s jímkou o řízení o zápis skutečností vzešlých z dotčeného usnesení (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]). Pak, vždy záleží jen na prohlášení vlastníka domu, zda lodžie nebo terasy jsou nebo nejsou součástí bytové jednotky (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], Nejvyšší správní soud sp.zn. [spisová značka]). A pak, jde-li o změny společné části domu, tak přímo ze zákona - § 1175 odst. 1 OZ plyne, že vlastník bytové jednotky společné části měnit nemůže, když za takovou změnu se považuje pozorovatelný, měřitelný a kvalifikovaný rozdíl ve stavu nebo vlastnosti, který nastal během určitého časového úseku (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). Použití judikatury, která za zabývá přiměřeností způsobu užívání společných částí vlastníkem bytové jednotky, např. rozhodnutí Nejvyšší soud sp.zn. 1588/2021, nebo sp.zn. [spisová značka] je nemyslitelné pro případy, kdy se jedná o zásah o práv ostatních vlastníků bytových jednotek spočívající v absenci předchozího souhlasu ke změně společných částí domu Nejvyšší soud sp.zn.[spisová značka]).

35. Shora uvedené judikaturní závěry se do poměrů věci promítly tak: - Za prvé, mezi účastníky se nevedla žádá polemika o tom, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] v domě, který spravuje žalobce jako SVJ, kterého je žalovaná sama členem. Stejně tak panovala mezi účastníky shoda v tom, že balkón, který využívá žalovaná jako vlastník bytové jednotky č. [hodnota], je společnou částí domu, podle prohlášení vlastníka domu. Za této bezrozporné situace v řízení lze snadno uzavřít, že žalobce coby SVJ má zcela jistě aktivní věcnou legitimaci k podání zde projednávané negatorní žaloby, která se týká zásahu do práv vlastníků ostatních bytových jednotek v domě, a to činností žalované. - Za druhé, žalobní návrh je formulován zcela pochopitelným způsobem, protože žalobce zcela nezaměnitelně popsal, že odstraněno má být nyní existující zasklení balkónu, uvedl, kde tento balkón nachází a odkud je přístupný, stejně jako vyloučil pochybnosti, že se domáhá demontáže na náklady žalované, krátce řečeno, žalobní návrh je vykonatelný (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]). - Za třetí, fakt, že zasklení balkónu je změnou, tak jak lexikální význam sousloví změna věci definují shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu je zřejmé, z v řízení předložených barevných fotografií. Totiž zasklení je nejen na první pohled viditelné z chodníku jako lesklá, souvislá plocha, ale protože právě pro tyto vlastnosti (i) odráží v celé své ploše slunce, tak v době slunečného dne bude díky odrazu svitu a své velikosti, toto zasklení pro kolemjdoucího zcela nepřehlédnutelné. Vzhledem k tomu, že na fotografii jsou rovněž zachyceny ostatní balkóny v domě bez zasklení, tak lze dobře uzavřít, že zasklení provedené žalovanou je rozhodně dobře pozorovatelná změna stavu před zasklením a se zasklením (resp. po zasklení). - Za čtvrté, protože balón, který žalovaná užívá společně se svou vlastní bytovou jednotkou č. [hodnota], není podle prohlášení vlastníka domu prokazatelně jejím vlastnictvím, protože je právě tímto prohlášení vlastníka domu společnou části domu, tak je zákonem přímo vyloučené, aby žalovaná spontánně prováděla změny tohoto balkónu. Jediná možnost změny společných částí domu – tedy i balkónu, který žalovaná užívá společně s bytovou jednotkou č. [hodnota], bylo podle stanov prokazatelně svěřeno do rozhodnutí shromáždění vlastníků bytových jednotek. V řízení bylo hodnověrně prokázáno, že dne [datum] shromáždění vlastníků bytových jednotek s kvorem, která bylo stejném shromáždění sníženo na polovinu přítomných členů schválilo záměr na stavebním úřadě schválit dokumentaci na sklení lodžií jednotným systémem, když toto rozhodnutí bylo přijato i hlasem žalované, která se shromáždění sama, osobně účastnila. - Za páté, žalovaná sama e.mailem ze dne [datum] se přihlásila žalobci, že má zájem na realizaci zasklení balkónu, který užívá v souvislosti s bydlením ve svém bytě č. [hodnota], a to že žalobce dne [datum] jí e.mailem zaslal projektovou dokumentaci, je přímý důsledek takto projeveného zájmu žalovanou. Fakt, že žalované žalobce zaslal tu projektovou dokumentaci, která byla součástí žádosti o vydání stavebního povolení má soud za prokázané z prostého faktu, že skutečně nedává žádný smysl, proč by žalobce měl jednu projektovou dokumentaci pro stavební povolení a jinou pro své členy. Z projektové dokumentace, která byla součástí žádosti o vydání stavebního povolení bylo naprosto jistě prokázáno, že pochopitelným a názorným způsobem popisuje i zobrazuje technologii kotvení rámů, popisuje také kvalitu i vzhled rámů i skla, a obsahuje i barevně provedenou pohledovou modelaci zasklení – pro reálnou představu, jak zasklení balkónů bude ve vypadat. Jinými slovy, nejméně dne [datum] se žalovaná ujistila z projektové dokumentace, že jednotný systém zasklení, který byl shromážděním dne [datum] i jejím hlasem schválen, je rámový systém zasklení. - Za šesté, v řízení bylo dobře prokázáno e.mailem, o kterém žalovaná tvrdila, že jej obdržela od žalobce [datum] – což jak shora soudu vyplynulo z dalšího dokazování není možné, protože jí tento e.mail musel být doručený až po [datum] – nicméně, to nic nemění na tom, že sama žalovaná před soudem nijak neskrývala, že se žalobce dotazovala, zda by zasklení balkónů nemohla provést bezrámovým systémem, místo rámovaného systému, když racionální důvod tohoto dotazu žalované soudu přesvědčivě vyplynul z dokazování cenovou nabídkou [jméno FO] na zasklení s rámy v porovnání s cenou ve smlouvě o dílo o zasklení bez rámů - které bylo o dvě třetiny levnější, než rámový systém. - Za sedmé, body 5 a 6 (shora) o tom, že žalovaná celou dobu moc dobře věděla, že shromáždění dne [datum] schválilo jedinou variantu zasklení balkónů, a to rámovým systém naprosto jednoznačně a bez možnosti jiného výkladu vyplývá z e.mailu žalované zaslané žalobci dne [datum], o kterém byli dne [datum] informováni všichni přítomní na shromáždění vlastníků bytových jednotek. V tomto e.mailu, žalobce žalovaná žádá a pak i prosí o schovívavost ohledně toho, že balkon zasklila v rozporu s dohodou všech vlastníků bytových jednotek, které se sama aktivně účastnila a kterou všichni vlastníci bytových jednotek uzavřeli tak, že právě svými hlasy schválili na shromáždění dne [datum] jednotný záměr zasklení, podléhající opatření stavebního úřadu. Jasné vědomí žalované o tom, že si počínala v rozporu se schváleným typem zasklení, když balkon, který užívá zasklila dne [datum] bezrámových systémem zvýrazňuje její úplně dobře srozumitelně formulovaná omluva žalobci za své počínání, a hlavně i nabídka 10tis Kč žalobci, ovšem jen s podmínkou, že žalovaná nebude muset provést demontáž bezrámového zasklení. - Za osmé, v řízení bylo dobře prokázáno, že dne [datum] nabylo právní moci rozhodnutí o vydaném stavebním povolení na zasklení balkónů rámovým systémem – přesně tak, jak o jeho vydání požádala mimo jiné i žalovaná jako členka SVJ a vlastník bytové jednotky v domě, a to s podmínkou, že jakákoliv změna takto povolené stavby vyžaduje další opatření stavebního úřadu. Takže žalovaná, která dne [datum] zasklila balkón, který užívá v souvislosti s užíváním svého bytu č. [hodnota] jiným než stavebním úřadem povoleným způsobem – tedy bezrámovým systémem, namísto rámového systému si počínala jasně v rozporu s tímto rozhodnutím. Nadto ze součinnosti stavebního úřadu soudu jasně vyplynulo, že žalovaná žádné stavební povolení, které by měnilo stavební povolení účinné ode dne [datum] nemá. Jinými slovy, žalovaná je od [datum] neoprávněným stavebníkem zasklení balkónu bezrámovým systémem. - Za deváté, se soud zvlášť zabýval jediným obraným argumentem žalované, a to že ze zápisu ze dne [datum] neplyne, který konkrétní systém byl jako jednotný schválen – zda rámový nebo bezrámový, a proto si mohla počínat libovolně. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zcela bezchybně prokázáno stanoviskem stavebního úřadu, že rámový systém na rozdíl od bezrámového systému vyžaduje schválení stavebním úřadem, a v zápise je naprosto zřetelně uvedeno, že projektová dokumentace, která bude zpracována pro realizaci schváleného jednotného záměru zasklení, bude předložena stavebním úřadu, a i když sice lze poznamenat, že zapisovatel si mohl počínat i obezřetněji a přímo do zápisu napsat, že schvalovaný jednotný systém je rámový, a formulaci mohl volit tak aby vyzněla méně lopotně, ovšem na druhou stanu zápis ze shromáždění SVJ je obecně vzato amatérskou reflexí obvykle dost náročného průběhu takových shromáždění, na které proto nelze klást přehnané formální nároky ohledně sofistikovaného vyjadřování, dále schvalování tohoto bodu předcházelo jistě i vysvětlení členy výboru, co procedura zasklení bude prakticky znamenat a s vysokou pravděpodobností došlo i v tomto bodu na debatu, když žalovaná se prokazatelně shromáždění osobně účastnila, tak tedy soud uzavřel, že konkrétně zápis shromáždění ze dne 17. 6. 2021vzhledem ke zjištěným, zde shora vyjmenovaným poměrům nevyplývá v jiný závěr, než že tohoto dne bylo schváleno zasklení balónů jen rámovým systém a jakýkoliv jiný výklad je jen výklad hledající překážky pro rozumnou aplikaci práva. K tomu na okraj soud dodává, že závěry soudu o snadném a všem pochopitelném vyznění zápisu ze dne [datum] o tom, že jediné zasklení balkónů, které je možné provést je rámovým systémem, svědčí i fakt, že žalovaná je jediná ze 136 vlastníků bytových jednotek, kdo balkon zasklil bezrámovým systémem. - Za desáté, že by se soud měl zabývat přiměřeností zásahu do práv žalobce je v poměrech souzené věci zcela vyloučeno samotným normativním zněním, což dostatečně i výstižně popsal Nejvyšší soud – viz shora.

36. Procesní důsledek shora zjištěných skutečností je, že žalobě bylo vyhověno, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když pariční lhůtu dle § 160 o.s.ř., soud uložil dle návrhu žalobce.

37. Výrok II. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., přesně dle § 9 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve výši platné od [datum], protože nové procesní právo (§ 355 o.s.ř.) platí ode dne své účinnosti i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti této změny a současně s ohledem na to, že § 137 odst. 3 o.s.ř. nestanovil žádnou odchylku, od tohoto pravidla). Soud tedy žalobci přiznal náhradu nákladů řízení za právní úkony dle (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby a pak za vyjádření č.l. 47 g) účast na dvou ústních jednání, které nepřesáhly dvě hodiny, dále odměnu advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., které obsahuje varování před soudním řízení, ze dne [datum] a 6 režijních paušálů za každý úkon právní služby po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby - takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál), vše pak také s 21% DPH, což tedy je dohromady [částka]. Soud tedy žalobci nepřiznal náhradu na písemný závěrečný návrh, předložený na posledním ústním jednání, protože za prvé závěrečný návrh byl precizně přednesen na ústním jednání, když zásada přímosti a ústnosti hraje v civilním soudním řízení prim, a za druhé soud přiznal náhradu nákladů za účast na tomto ústním jednání, takže přiznání za písemný závěrečný návrh by byl přiznáním dvou náhrad za jeden úkon právní služby, a pak ničeho soud ještě nepřiznal žalobci za vyjádření na č.l.59, protože žalobci nic nebránilo, toto vyjádření zahrnout již do předchozího vyjádření. Žádné jiné náklady než ty, které vyplývají ze soudního spisu prokázány nebyl a žalobce ani žádné jiné neuplatil (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka]). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení, a to včetně soudního poplatku [částka] zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku II. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení