98 C 466/2021-54

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: zastoupeného: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa žalobce] JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa] proti; žalované: ; [země] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované] o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, rozsudek takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 53 775,76 Kč, -) náklady řízení v částce 10 440 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému nákladů řízení ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým návrhem doručeným dne [datum] se domáhal zaplacení částky 53 775,76 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tak, že byl účastníkem řízení u žalovaného, kdy [datum] bylo zahájeno správní řízení na návrh [právnická osoba], který [datum] rozhodl ve věci, pak dne [datum] žalobci doručil opravné rozhodnutí původního rozhodnutí, takže žalobce dne [datum] podal rozklad, kde mimo jiné namítal, že rozhodnutí ze dne [datum] dosud neobržel, dne [datum] žalovaný rozhodl o pokračování řízení o podaném rozkladu, dne [datum] žalovaný rozhodl a uložil žalobci zaplatit navrhovateli 2 136,36 Kč s příslušenstvím, a o rozkladu rozhodl žalovaný dne [datum], tak že rozhodnutí ze dne [datum] potvrdil, žalobce tedy dne [datum] částku 8 912,12 Kč navrhovateli - [právnická osoba] uhradil. Dále uvedl, že protože je zcela zřejmé, že došlo k porušení zásady rychlosti řízení, neboť postup správního úřadu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení orgánu státu v projednávané věci, tak navrhuje aby mu soud přiznal náhradu nákladů řízení na jeho právní zastoupení ve výši 5 000 Kč a dále i zákonný úrok z prodlení 1 656,76 Kč, správní poplatek 200 Kč, náklady řízení právního zastoupení navrhovatele ve výši 4 919 Kč a nakonec i přiměřené zadostiučinění ve výši 42 000 Kč (4 000 Kč za každý rok), když žalovaný reagoval na žádost žalobce omluvou ze dne [datum] a peněžitou kompenzací odpovídající výši dluhu ve výši 2 136 Kč, která byla žalobci připsána na účet dne [datum].

2. Žalovaný dne [datum] uvedl, že sice existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedodržení lhůty pro vydání správního rozhodnutí, nepopírá, ale i tak je žaloba nedůvodná a navrhuje jí zamítnout. Za prvé, neexistuje žádná příčinná souvislosti mezi délkou řízení a nákladem na právní zastoupení, které by žalobce vynaložil i tehdy, kdyby došlo ke skončení řízení v zákonných lhůtách. Za druhé, úroky z prodlení jsou důsledkem, že žalobce neuhradil dluh včas, nikoliv délky řízení. Za třetí, náklady řízení úspěšného účastníka řízení jsou důsledek zákonného pravomocného rozhodnutí reps. § 79 odst. 3 a 141 odst. 11 s.ř. a nikoliv délky řízení, Za čtvrté, žalobci žalovaný poskytl zadostiučinění ve výši 2 136 Kč, což je základ původního sporu, o kterém žalovaný rozhodoval, a žalobci poskytl i osobní omluvu, dopisem ze dne [datum], když nadto žaloba trpí nedostatkem tvrzení a prokázání nemajetkové újmy, kterou nebyl schopen žalobce v žalobě ani pojmenovat.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06), poučil soud na prvním ústním jednání žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř., které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I.ÚS 21/06), protože účastník musí být soudem poučen jaké břemeno nese a soud vede dokazování jen ke skutečnostem, které se v řízení tvrdí (NS ČR 28 Cdo 1409/2000, ÚS ČR I. ÚS 212/06), takže jestliže žalobce soudu tvrdí, že zaplatil částku 8 912,12 Kč, nechť také tvrdí, jaké částky zahrnovala, a z jakého důvodu nezaplatil věřiteli dříve, než v roce 2021, dále konkrétně, jednoznačně, rozumně dobře logicky skloubeně popíše vznik nemateriální újmy, vysvětlí soudu rozsah i obsah tedy v čem spočívá nebo spočívala, a také nechť podrobně popíše jevové souvislosti mezi průtahy řízení a újmou (příčinnou souvislost). A nevynechá, jak přesně dospěl k částce, tedy 42 000 Kč, kterou žaluje, protože to ze žaloby ani v náznaku nevyplývá a rovněž svá tvrzení prokázat (§ 120 o.s.ř.). Dále nechť prokáže i vynaložení 5 000 Kč za právní pomoc žalobci, úhradu 8 912,12 Kč.

4. Žalobce se s poučením vypořádal ve lhůtě jemu uložené a uvedl, že částka 8 191,12 Kč zahrnuje jistinu 2 136,36 Kč, pak zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] v částce 1 656,76 Kč, správní poplatek 200 Kč, náklady správního zastoupení 4 919 Kč. Dále uvedl, že řízení trvalo 126 měsíců, nejednalo se složitou věc, žalobce nikdy nezavdal příčinu k průtahům řízení, žalovaný si je vědom délky řízení způsobené nedostatečným personálním zabezpečením, že z obsahu návrhu i charakteru řízení lze dovodit, že řízení mělo významný dopad pro osobu žalobce, který se od roku 2010 léčí s diabetes, fakticky se žalobce musel celou záležitostí zabývat od [anonymizováno] [rok], kdy vyčíslení odpovídá metodice NS ČR ze dne [datum] Cpjn 206/2010. Závěrem žalobce předkládá pravomocný rozsudek [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum], kterým byla žaloba společnosti [právnická osoba] o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím proti žalobci, zamítnuta. Žalobce byl přesvědčen, že stejné rozhodnutí mohl očekávat i v řízení vedeném u žalovaného, bohužel po deseti a půl letech rozhodl žalovaný ve prospěch navrhovatele, a žalobce s ohledem k délce řízení, svému věku a zdravotnímu stavu neměl sílu bránit se správní žalobou u příslušného soudu.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne [datum] [právnická osoba] podal návrh žalovanému, kterým zahájil řízení proti žalobci o uložení zaplacení 2 136,36 Kč, protože neuradil čtyři vyúčtování na upomínku [datum] nereagoval, na výzvu k úhradě [datum] nereagoval a ani na dvě oznámení o postoupení pohledávky (tyto skutečnosti má soud za prokázané z návrhu č.l. 1, v originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010).

7. Dne [datum] žalovaný rozhodl o návrhu [právnická osoba] a dne [datum] rozhodnutí dalším rozhodnutí opravil, když první rozhodnutí žalovaný žalobci nedoručil, takže proto dne [datum] žalobce i [právnická osoba] žalovaný písemně vyrozuměl, že z důvodu žalovaným podaného rozkladu proti rozhodnutí ze dne [datum], se v řízení pokračuje (tyto skutečnosti má soud z rozhodnutí č.l.11 v originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010).

8. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek [název soudu], kterým byla zamítnutá žaloba [právnická osoba] proti žalobci na úhradu smluvní pokuty za porušení smluvních podmínek ze smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], když své rozhodnutí tamější soud zdůvodnil, že mezi [právnická osoba] a.s. a žalovaným došlo ke vzniku smluvního vztahu, a to smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací konkludentním způsobem, když žalovaný převzal zařízení... pro splnění zákonem stanovené podmínky obligatorní písemné formy ujednání o smluvní pokutě tak nepostačilo… (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozsudku [anonymizováno] v [obec] č.j. 13 EC 55/2011 – 38, které nabylo právní moci [datum], č.l. 44, kde je vyznačena právní moc, a je i součást rozkladu žalovaného ze dne [datum] č.l. 7 v originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010).

9. Dne [datum] žalobce podal rozklad do rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], které opíral o argument, že [anonymizováno] v [obec] rozhodl rozsudkem č.j. 13 EC 55/2011, kde uvedl že mezi jeho osobou a firmou [právnická osoba] nikdy nedošlo k platně uzavřenému smluvnímu vztahu, službu nikdy neaktivoval, ani nevyužíval telefonní stanici (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozkladu č.l.7 v originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010).

10. Dne [datum] žalovaný rozhodl, že žalovaný je povinen [právnická osoba] zaplatit 2 136, 36 Kč, úrok z prodlení z této částky do zaplacení v zákonné výši, náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč za správní poplatek a 4 919 Kč za právní zastoupení navrhovatele. Žalovaný v odůvodnění také uvedl, že co se týká řízení před OS v [obec], takto se týkalo smluvní pokuty, u které soud postrádal písemné ujednání, když soud v rámci dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že odpůrcem a právním předchůdcem navrhovatele, spol. [právnická osoba] došlo ke vzniku smluvního vztahu a shledal platným i postoupení pohledávky navrhovateli (tyto skutečnosti má soud za prokázané rozhodnutí č.l.19 v originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010, č.j. ČT - 122 612/ 2010. [příjmení]).

11. Dne [datum] žalovaný potvrdil rozhodnutí ze dne [datum], protože odpůrce se bránil tak, že smlouva nebyla uzavřena platně, službu si neaktivoval, a za modem zaplatil 3 000 Kč omylem. Pakli-že jsou navrhovateli známy úplné osobní údaje odpůrce, lze důvodně předpokládat, že tyto údaje získal od poskytovatele, kterému je sdělil odpůrce v rámci uskutečněného telefonního hovoru. Bylo by přitom zjevně nesmyslné, aby takto citlivé údaje odpůrce sděloval bez adekvátního důvodu. Objednávku služeb dokládá i to, že odpůrce, že zařízení nevrátil z důvodu předchozích negativních zkušeností s vrácením peněz za zboží, považuje správní orgán II. stupně za nevěrohodnou. Jednání, kdy si osoba ponechá neobjednané zařízení, o které nemá zájem a za které omylem zaplatila 3 000 Kč, aniž by projevila jakoukoliv snahu o vrácení peněz za toto neobjednané zboží, postrádá jakoukoliv racionalitu, navíc žalobce namítl, že smlouva je neplatná, nikoliv, že si služby neobjednal. S ohledem na uvedené dospěl správní orgán II. stupně k závěru, že uzavření smlouvy bylo v řízení prokázáno a že navrhovateli svědčí nárok na zaplacení cen vyúčtovaných za rozhodné období v celkové výši 2 136,36 Kč s příslušenstvím (tyto skutečnosti má soud za prokázané z originálu spisu žalovaného sp.zn. 122 612/ 2010, bez uvedení č.l., č.j. ČT - 72 165/ 2016 [číslo]).

12. Dne [datum] právní zástupce vystavil fakturu žalobci na zaplacení právní služby částku 2 000 Kč hotově, a dne [datum] fakturu na zaplacení právní služby částku 3 000 Kč hotově (tyto skutečnosti má soud za prokázané z faktury právního zástupce [číslo] č.l.36).

13. Žalobce zaplatil [právnická osoba] dne [datum] částku 8 912, 12 Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu žalobce č.l. 35).

14. Žalovaný zaplatil žalobci dne [datum] částku 2 136 Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu žalovaného č.l. 25).

15. Dne [datum] žalovaný k žádosti žalobce ze dne [datum] a rovněž ze dne [datum] adresované [anonymizována dvě slova], uvedl, že v daném případě je zjevně na místě také konstatovat existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí ve správním řízení. Je pravdou, že řízení jak celek trvalo přes 10 let, což lze považovat za nepřiměřenou délku řízení, na jejímž základě se nemajetková újma Vašeho klienta v souladu se současnou judikaturou presumuje, podle NS ČR, 30 Cdo 3412/2011 není obecně důvodné, aby výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu přesahovalo částku, o níž se vedl původní spor, v tomto případě 2 136, 36 Kč. [příjmení], kterou [anonymizováno] poskytuje jako zadostiučinění, které považuje za přiměřené, odpovídá této částce zaokrouhlené na celé koruny…mi dovolte požádat Vás touto cestou o tlumočení mé upřímné omluvy Ing. [celé jméno žalobce]. A podrobně vyložil z jakého důvodu nárok na náhradu nákladů řízení a úroků z prodlení není důvodný (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu žalovaného žalobci č.j. ČT - 19 501/ 2021 [číslo], č.l.9 a ze žádostí o náhradu škody č.l. 5, 8).

16. Důkaz přijetím žádosti žalobce [příjmení] [jméno] ze dne [datum] (č.l.7), lékařskou zprávou žalobce o tom, že trpí cukrovkou (č.l.39), stejně jako důkaz rozkladem ze dne [datum] ([číslo]) soud provedl na návrh žalobce, ale jmenované důkazy soud shledal nepřínosnými v porovnání s dalšími důkazy, které soud v řízení provedl, protože neodpovídaly žádnému tvrzení, nadto nesvědčily o vážném zdravotním stavu žalobce a tedy neměly na skutkový stav žádný vliv, takže proto soud se jimi v rozsudku již nezabýval (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, IV. ÚS 582/01).

17. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005).

18. Důkaz správním spisem, který si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010).

19. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení a to ač byl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011).

20. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]).

21. Podle § 13 odst. 1 z.č. 85/1998 Sb. platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Podle odst. 2 platí, že právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Podle § 31a odst. 1 z.č. 85/1998 Sb. platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

23. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, a to že žaloba není ani z části důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

24. Ohledně žalobcem naznačené nezákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] (č.l.34), opřené o argument, že [anonymizováno] v [obec] již v roce [rok] nepřiznal [právnická osoba] smluvní pokutu, tak předně soud vyšel z universální litigace, která jasně a dlouhodobě trvá na tom, že rozhodnutí orgánu, od kterého je vznik škody odvozován, musí být pro nezákonnost zrušeno, a soud si v řízení o náhradě škody nemůže sám zhodnotit resp. předběžně posoudit, zda dotčené rozhodnutí je skutečně nezákonné nebo ne (NS ČR 28 Cdo 1367/2009, 28 Cdo 2025/2009, 25 Cdo 2162/2005). Takže, jestliže správní rozhodnutí žalovaného nebylo nikdy zrušeno, tak zdejší soud nemá zákonný podklad pro to, aby byla žalobci přiznána jakákoliv újma pro nezákonnost rozhodnutí žalovaného ve správním řízení. A potom (hlavně), jestliže žalobce očekával (č.l.34), že žalovaný v roce [rok] rozhodne tak, že návrh proti žalobci zamítne, takto činil bez přiměřeně rozumného důvodu. Jednak proto, že [anonymizováno] v [obec] výslovně a naprosto srozumitelně ve svém rozsudku řekl, že smluvní vztah mezi žalobcem a právním předchůdcem [právnická osoba] byl uzavřen, a to konkludentním způsobem a žalobce zařízení – modem převzal, když žalobu tamější soud zamítl, proto, že na rozdíl od správního řízení vedené před žalovaným, se žaloba u [anonymizováno] v [obec] týkala jen zaplacení smluvní pokuty, a nikoliv dalších nároků, z uzavřené smlouvy - tak jako právě ve správním řízení, vedeném před žalovaným. A pak, se žalobce spoléhal na úspěch svého rozkladu ze dne [datum], který opíral jen o argument spořívající v zamítavém rozhodnutí [anonymizováno] v [obec], nedůvodně proto, že žalovaný se s obranou žalobce proti návrhu [právnická osoba] spočívající v tom, že [anonymizováno] v [obec] nepřiznal [právnická osoba] nárok na zaplacení smluvní pokuty proti žalobci, již pečlivě vypořádal právě ve svém rozhodnutí ze dne [datum], tedy v tom rozhodnutí, do kterého podával žalobce rozklad.

25. Žalovaný nejenže v řízení nijak nepopíral, ale zřetelně a přímo uznal (č.l.17), že rozhodnutí ve správním řízení, kterým žalovaný dne [datum] potvrdil své rozhodnutí ze dne [datum] byly vydány dlouhou dobu po zákonné - 30ti denní lhůtě k vydání takového rozhodnutí (§ 71 odst. 3 SŘ). Tedy základní závěr je, že žalovaný se dopustil nesprávného úředního postupu, dle § 13 odst. 1 věta druhá, protože nedodržel konkrétní lhůtu, takže postižitelné jsou jednotlivé průtahy v řízení nebyl ani předmětem dokazování, protože o ně nebylo v řízení spor. Pouze pro pořádek soud dodává, že ale nesprávný postup žalovaného nepodléhá kritériím Stanoviska [anonymizováno], neuplatní se zde ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy a ani manuál vypracovaný kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování ČR před [anonymizováno], který vyjadřuje výhradně názor tohoto zmocněnce a není obecně závazný (NS ČR 30 Cdo 1435/2010) – takže žalobce coby poškozený je povinen řádně tvrdit vznik újmy a i příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem újmy (NS ČR 30 Cdo 344/2014, 30 Cdo 707/2016, 30 Cdo 3282/2015, 31 Cdo 2402/2020), a proto byl také soudem poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., viz shora.

26. Žalobci nenáleží žádná kompenzace právní pomoci, kterou si sjednal pro správní řízení před žalovaným. Jednak, žalobce ač soudem poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., tak ničím neprokázal, že by právnímu zástupci hotově skutečně zaplatil fakturované částky - protože jen faktury právního zástupce, bez dobového dokladu o jejich zaplacení žalobcem, nejsou hodnověrným dokladem o zaplacení (logicky) - právě proto, že o tom, že žalobce skutečně právní pomoc právnímu zástupci, zaplatil nic nevypovídají. Krátce řečeno, faktura není ani zavazujícím důvodem a ani důkazem o její úhradě (NS ČR 28 Cdo 4936/2010) a jestliže nebylo prokázáno přes poučení soudem (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, 32 Cdo 4255/2011, 21 Cdo 2725/2007), že žalobce opravdu zaplatil za právní pomoc, pak nebylo prokázáno, že žalobci (byť hypoteticky) škoda vůbec vznikla (NS ČR 25 Cdo 986/2001). Ale i kdyby se žalobci podařilo hodnověrně prokázat úhradu faktur za právní pomoc ve správním řízení vedené žalovaným, nepočínal by si soud jinak. Totiž, příčinná souvislost mezi negativními důsledky vzniklými porušením práva účastníka řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě a samotným právním zastoupením v průtahovém řízení, neexistuje. Předně, důvodem právního zastoupení žalobce nebyla délka řízení, ale fakt, že žalobce si od profesionálního právního zastoupení ve správním řízení před žalovaným sliboval různorodou, aktivní a právně relevantní obranu svých oprávněných zájmů a práv. Dále, právní pomoc si žalobce sjednal resp. i podle vlastních tvrzení a dle předložených faktur zaplatil až v roce [rok] a v roce [rok], a to ačkoliv již v roce [rok] bylo [anonymizováno] v [obec] postaveno na jisto, že právní vztah mezi žalobcem a [právnická osoba] existoval, takže jestliže obrana žalobce proti návrhu [právnická osoba] byla před žalovaným ve správním řízení vystavěna jen na popírání vztahu mezi ním a navrhovatelem, pak se míjela se závěry, které byly obsaženy v pravomocném rozhodnutí soudu. Jinými slovy, v této části žalovaného nároku soud postrádal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody (NS ČR 28 Cdo 4659/2009, 25 Cdo 986/2001).

27. Soud nepřiznal žalobci ani náhradu škody spočívající v úrocích z prodlení. Z dokazování u [anonymizováno] v [obec], u žalovaného a nakonec i u zdejšího soudu vyplynulo, že žalobci nemohla vzniknout žádná škoda, zaplatil–li úrok z prodlení z částky 2 136,36 Kč věřiteli - [právnická osoba], protože to byla částka, která přesně odpovídala jeho dluhu vůči [právnická osoba] A i když došlo k průtahům správního řízení u žalovaného, ničeho to nemění na faktu, že příčinou vzniku povinnosti žalobce platit úroky z prodlení byla skutečnost, že žalobce včas a řádně nezaplatil svůj dluh věřiteli – [právnická osoba], a to ani když [anonymizováno] v [obec] konstatoval v roce 2011 platně a účinně sjednanou smlouvu mezi žalobcem a [právnická osoba] (NS ČR 28 Cdo 4659/2009, 28 Cdo 3281/2011).

28. Ani nárok na náhradu škody ve výši náhrady nákladů řízení a správního poplatku, které zaplatil žalobce ve správním řízení před žalovaným, úspěšnému navrhovateli - [právnická osoba], protože žalovaný postupoval dle zákona a náhradu nákladů řízení přiznal navrhovateli, a to jako spravedlivou a zákonnou procesní konsekvenci jeho úspěchu ve správním řízení. Žalobci tedy žádná škoda nevznikla, neboť příčina úhrady nákladů řízení je procesní odpovědnost za neúspěch ve věci a nikoliv průtahy správního řízení (NS ČR 28 Cdo 1603/2009).

29. I pro nemajetkovou újmu soud (přiměřeně jako u skutečné škody) vážil, že odpovědnost za škodu nastupuje za splnění podmínek za prvé, nesprávný úřední postup, za druhé vznik nemajetkové újmy a za třetí příčinná souvislost mezi rozhodnutím a újmou (NS ČR 30 Cdo 1076/2009, 30 Cdo 3331/2019, ÚS ČR I. ÚS 1676/17). Proto byl také žalobce soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., viz shora.

30. Žalobce pojmenoval a vysvětlil újmu tak, že z obsahu návrhu i charakteru řízení lze dovodit, že řízení mělo významný dopad pro osobu žalobce, který se od roku [rok] léčí s [anonymizováno], fakticky se žalobce musel celou záležitostí zabývat od [anonymizováno] [rok] (č.l. 33). Vzhledem k tomu, že přezkoumatelným hlediskem výše odškodnění za újmu se bere v úvahu typ správního řízení, jeho dopad do osobní sféry a dosavadní způsob života poškozeného (NS ČR 30 Cdo 2174/2021, 30 Cdo 1684/2010), když právě nejdůležitějším kritériem pro stanovení výše odškodění je právě význam předmětu řízení pro poškozeného. V souzené věci soud tedy poukazuje na to, že ve správním řízení před žalovaný se jednalo o banální věc, o zaplacení 2 136,36 Kč, a to za situace, kdy v pravomocně skončeném soudním řízení [anonymizováno] v [obec] a právě i ve správním řízení před žalovaným bylo prokázáno, že žalobce byl skutečně dlužníkem této částky, a tedy určitě nelze říci, že by žalobce byl poškozený státem, resp. žalovaným, samotným vedením správního řízení, které by bylo nespravedlivé, nebo šikanózní. Diabetes melitus, je jak obecně známo (§ 121 o.s.ř.) je civilizační nemoc mající různé důvody jak ve složitosti fungování lidského těla, tak i v životním stylu a prostředí, kde se kdo pohybuje, a může mít i různě závažný průběh. Žalobce netvrdí a nedokládá nic konkrétního o devastačních důsledcích této nemoci na jeho osobu a už vůbec nic o tom, že příčinou propuknutí jsou hlavně průtahy řízení správního řízení vedeného žalovaným. Nad to, soud nepřehlédl, že žalobce se účastnil prvního ústního jednání osobně – ač právně zastoupen, což značně relativizuje jeho vyjádření, že neměl sílu se bránit, z důvodu věku a zdravotního stavu (č.l. 34), protože očividně účast na ústním jednání není pro něj stresující a ani vysilující, zejména s ohledem na vzdálenost jeho bydliště od [obec] (185 km).

31. Jestliže, tedy bylo v řízení dobře prokázáno - což tedy ani nebylo předmětem polemiky ze strany žalobce, že žalovaný se jednak písemně omluvil a k tomu průtahy řízení, které ničím nebagatelizoval, ale již v roce [rok] kompenzoval částkou odpovídající hodnotě správního řízení – 2 136, 36 Kč, tak žalovaný si počínal přiměřeně újmě žalobce, kterou způsobil průtahy řízení, které vedl a rovněž se zcela podřídil setrvale neměnné praxi Nejvyššího soudu ČR (NS ČR 30 Cdo 3320/2014, 30 Cdo 3412/2011)

32. Soud tak konečně uzavřel, že ať tak či tak, by soud žalobu zamítl (NS ČR 30 Cdo 3850/2014), protože konstatováním porušení by za daných okolností jen opakoval to, co již sám žalovaný vyslovil v omluvě (NS ČR 30 Cdo 4342/2014) a ohledně nemateriální újmy by již více přiznat nemohl, a to zejména pro procesní pasivitu žalobce, který i přes poučení soudem stejně netvrdil žádnou konkrétní, srozumitelně a jasně popsanou újmu a příčinnou souvislost mezi ní a průtahy řízení, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O nákladech řízení rozhodl sice soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný, který byl zcela úspěšný, když žaloba byla zcela zamítnuta, však nebyl právně zastoupen, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zákonem garantovaných paušálních hotových výdajů (§ 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s.ř. za úkony: sepis vyjádření č.l. 17 a účast na dvou ústních jednání před zdejším soudem) ve výši 300 Kč, které soud uložil zaplatit žalobci, a to přímo žalovanému. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

34. Řízení bylo osvobozeno od placení soudního poplatku (§ 11 odst. 2, písm.q) z.č. 549/1991 Sb.), proto jej soud nevyměřil a s ohledem na výsledek řízení poplatkovou povinnost nepřenesl (§ 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb.)