98 C 98/2018-444

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: ; (anonymizována tři slova) v (obec), ([příjmení]) se sídlem (adresa) proti; žalovaným: žalovaní 1) a 2) zastoupeni: ; 1) (celé jméno žalovaného), narozený dne (datum) bytem (adresa žalovaného a žalovaného) 2) (celé jméno žalovaného), narozená dne (datum) bytem (adresa žalovaného a žalovaného) Mgr. (jméno) (příjmení), advokátem se sídlem (adresa) 3) (anonymizována dvě slova) (země), ([příjmení]), se sídlem (adresa) zastoupené: ------------ o zaplacení částky ve výši 43 147 Kč s příslušenstvím, rozsudek takto:

Výrok

I. Řízení se do částky 4 425,12 Kč zastavuje.

II. Žalovaný 3) je povinen žalobci zaplatit 19 897,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 19 897,20 Kč od (datum) do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný 1), 2) byli povinni společně a nerozdílně zaplatit 38 721,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 38 721,88 od (datum) žalobci, se zamítá.

IV. Žaloba, aby žalovaný 3) byl povinen zaplatit 18 824,68 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 19 897,20 Kč od (datum) do (datum) a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky (číslo) od (datum) do zaplacení, žalobci, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1), 2) náhradu nákladů řízení ve výši 68 892, 56 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 3) náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 51 183 Kč (č.ú. 19 – (číslo), (variabilní symbol)) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaných 1) a 2) částky 43 147 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že žalovaní jsou biologickými rodiči nezletilé (jméno), narozené (datum), kterou žalovaná 2) porodila v (anonymizováno) a která byla krátce po porodu převezena na JIP pro dětské pacienty u žalobce, kde i přes usilovnou péči téhož dne zemřela. Vzhledem k tomu, že oba rodiče (jméno) splňovali podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle z.č. 48/1997 Sb., byl předpoklad, že pojištěná bude i nezletilá, takže poskytnuté zdravotní služby byly vykázány (anonymizováno). Dne (datum) (anonymizováno) žalovaným sdělila, že náklady za péči o (jméno) uhradí, nezbytným předpokladem ovšem je dodatečné přihlášení nezletilé k trvalému pobytu v (anonymizováno), žalobce se obrátil na (anonymizována dvě slova), za které JUDr. (příjmení) vedoucí azylové legislativy sdělila, že nezletilou nelze zpětně do systému trvalého pobytu přihlásit, neboť zemřela. Žalobce vyzval dne (datum) žalované 1), 2) k úhradě nákladů – coby rodiče, protože nezletilá v době narození nesplňovala podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle z.č. 48/1997 Sb. a ani jiným způsobem nebyla zajištěna úhrada zdravotní péče poskytnutá nezletilé, byla předmětná zdravotní péče poskytnutá za přímou úhradu dle § 41 odst. 1 písm. c) a § 41 odst. 2 z.č. 48/1997 Sb., když pasivní legitimaci žalovaných 1) a 2) vyplývá i z nálezu II. ÚS 728/15. Dne (datum) žalovaná 2) zaslala žalobci e.mail, kterým reagovala na výzvu k úhradě, žalobce jí poučil o že žádost o prominutí dluhu je třeba podat písemnou formou, dne (datum) žalovaní 1), 2) zcela odmítli svou povinnost žalobci náklady péče hradit. K vyúčtování nákladů péče žalobce uvedl, že vycházel z cenového předpisu dle (číslo) (rok), a částka byla vypočtená jako maximální cena bodu 1,12 Kč a způsob vykazování bodů odpovídá vyhlášce (číslo) Sb. a faktura č. (rok) byla vystavena na žalovanou částku (datum) se splatností dne (datum), která byla žalovaným doručena dne (datum) a ještě jednou (datum), přesto trvá na splatnosti dne (datum). Žalovaní 1) a 2) se k výzvě soudu dle § 114b o.s.ř. usnesením č.j. (číslo jednací) vyjádřili v soudem uložené lhůtě, tak že navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Souhlasili, že nezletilá (jméno), jejich dcera zemřela v den porodu (datum). K tomu uvedli, že zemřela dříve, než bylo možné podat žádost o povolení k trvalému pobytu dle § 88 odst. 3 z.č. 326/1999 Sb., na základě které by vznikla fikce trvalého pobytu a tím i účast v systému veřejného zdravotního pojištění dle § 2 z.č. 48/1997 Sb., takže proto, že tuto žádost podat nemohli, hledí se na jejich dceru jako na cizince bez trvalého pobytu, a tedy – což je mezi stranami řízení sporné – jako na samoplátce. Dále uvedli, že nezletilá (jméno) měla být účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění u (anonymizováno) 1) z důvodu přímé aplikace směrnice EP a (ustanovení právního předpisu EU), která obsahuje článek 12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b), 2) z důvodu nediskriminace dle § 2 OZ a z důvodu, že pohledávku bylo nutné přihlásit do dědického řízení 3) znění § 41 odst. 2 z.č. 272/2011 Sb. je nejasné a nelze ho chápat jako automatický přenos odpovědnosti z nezletilého na rodiče, 4) žalovaní 1), 2) si nevybavují, že by dali souhlas k poskytnutí zdravotní péče a pak žalovaná částka musí být snížena protože, 1) žalobce účtuje maximální výši bodu, ačkoliv by z veřejného zdravotního systému obdržel méně a 2) vyúčtovaná péče není správně vyúčtovaná. Dále uvedli, že je pravdou, že čl. 12 směrnice o jednotném povolení hovoří o cizincích, kteří jsou držiteli příslušného povolení (tj. v daném případě žalovaná, jakožto matka naší nezletilé zesnulé dcery). Ustanovení směrnice nehovoří výslovně o rodinných příslušnících těchto osob. Přesto je třeba dojít k závěru, že právo na účast nezletilého nezaopatřeného dítěte cizince, který má z titulu práva EU nárok na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení, na zdravotním pojištění svého rodiče – živitele tvoří součást tohoto práva na rovné zacházení, a to za předpokladu, že tento závislý rodinný příslušník pobývá spolu se svým živitelem v příslušném členském státě. A nakonec navrhli, aby se soud obrátil na soudní dvůr evropského společenství a řízení dle § 109 odst. 1 písm. d) o.s.ř. přerušil, když obsah žádosti navrhuje„ brání výklad čl.12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a (ustanovení právního předpisu EU) ( (anonymizováno) L (anonymizováno), (datum), s. 1) ve spojení s čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie takové vnitrostátní právní úpravě, dle které nezletilé dítě pracovníka ze třetí země, který je v členském státě zaměstnán a se kterým toto dítě oprávněně v tomto členském státě po svém narození pobývá, není účastno v pojistném systému věcných dávek v nemoci, jehož účastníkem je tento pracovník ze třetí země a jehož účastníky jsou všichni státní příslušníci tohoto členského státu, kteří v tomto členském státě trvale pobývají.“ A dodali, že do systému veřejného zdravotního pojištění měla být nezletilá (jméno) zařazena i z důvodu znění článku 13 Evropské sociální charty, jinak 14/2000 Sb. m.s.. Dne (datum) žalobce navrhl změnu žaloby a vstup do řízení žalovaného 3), kdy písemné podání žalobce podal místo ke zdejšímu soudu k (název soudu), který mu však podání vrátil (č.l. 64, 66, 72), takže návrh realizoval až na ústním jednání. Žalobce změnu a vstup odůvodnil tak, že zopakoval důvody pro podání žaloby, když vyloučil, že by pohledávku měl uplatit v dědickém řízení, když poukázal na úpravu rodičovské odpovědnosti žalovaných 1), 2), dále poukázal na svou zákonnou povinnost pohledávku vymáhat dle § 14 odst. 4 a 5 z.č. 219/2000 Sb. s tím že počet žalovaných navrhuje rozšířit o (anonymizováno), proto, že žádné procesní ustanovení nebrání tomu, aby jeden a týž nárok byl žalobcem současně vymáhán po více žalovaných s tím, že vůči některým žalovaným (těm, kteří nejsou ve sporu pasivně legitimováni), nemůže uspět. Soud vyšel z toho, že změna žaloby (§ 95 o.s.ř.) je, žádá-li žalobce na základě stejného skutkového základu více nebo jiné plnění, a dále i z toho, že změnou žaloby nesmí být omezena obrana žalovaného, proto má možnost se ke změně žaloby vyjádřit, ovšem jeho souhlas se pro rozhodnutí soudu o změně žaloby nevyžaduje. V souzené věci se žalobce domáhal stejného plnění, ze stejného právního důvodu, ale vůči více žalovaným, než v podané žalobě, když žalobní návrh byl formulován dostatečně určitě (NS ČR (rok) (číslo)) a k podání takového návrhu došlo v době, kdy soud ještě důkazy neprováděl. Soud proto neshledal žádnou překážku návrhu nevyhovět, a tedy soud připustil změnu žaloby v souladu s dispozitivním úkonem žalobce, usnesením č.j. (číslo jednací). O vstupu žalovaného 3) soud rozhodl usnesením č.j. (číslo jednací), které nabylo právní moci dne (datum). Soudu vyplynulo ze žaloby, z vyjádření žalovaných a z přípravy na jednání (§ 114a o.s.ř.), že žalovaní 1), 2) jsou ukrajinské státní příslušnosti - nicméně ani po poučení soudem o možnosti ustanovení tlumočníka (§ 18, věty druhé, o. s. ř.) (NS ČR 23 Cdo 3116/2012) tohoto práva nevyužili (č.l.71). Dne (datum) se žalovaný 3) vyjádřil k žalobě tak (současně i předložil písemné vyhotovení č.l. 141 v souvislosti č.l. 153), že žalobu vůči sobě považuje za nedůvodnou, jednak zdejší soud není věcně příslušný, protože jádro sporu spočívá v odpovědi na otázku, zda nezletilá (jméno) byla nebo nebyla pojištěncem žalovaného 3), což není soukromoprávní věc, pak žalovaný 3) hradí zdravotní péči jen svým pojištěncům, což nezletilá nebyla, protože o jejím trvalém pobytu nebylo rozhodnuto a soud je v otázkách osobního stavu vázán rozhodnutími příslušných orgánů, když přímá aplikace čl. 12 odst 1 písm. e) směrnice je vyloučena už proto, že vztah žalovaného 3) a žalobce je vztah soukromoprávní, dále výše náhrady zdravotní péče byla žalobcem vyčíslena zcela chybně, neboť žalovaný 3) dospěl výpočtem (anonymizováno), (rok); };;, (anonymizována dvě slova), (rok) = min; {1;; —————————; * (anonymizováno) * (anonymizováno) – (anonymizováno) (rok) (anonymizováno) k částce 18 731,73 Kč. Soud nepřerušil řízení z důvodů položení otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, jak navrhovali žalovaní 1), 2). Soud vyšel ze součinnosti (anonymizována dvě slova) (č.l.110), které se vyjádřilo naprosto jasně, a to že článek 12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) Směrnice 2011/98/EU byl zcela implementován, a to do § 3 odst. 2 z.č. 117/1995 Sb., § 4 odst. 1 z. (číslo) § 2 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., když obecně vzato ustanovení směrnic není přímo aplikovatelné, jen v případech kdy směrnice není zapracovaná do vnitrostátního právního řádu, lze jí širokým výkladem přímo aplikovat. Dále soud vyšel ze znění článku 3 Směrnice, když českou verzi (§ 18 o.s.ř.) Směrnice soudu předložilo (anonymizována dvě slova) ( (číslo)) která je jednoznačná ohledně oblasti působnosti státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za jiným účelem, než je výkon práce, kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kteří jsou držiteli povolení k pobytu v souladu s nařízením ( (příjmení)) (číslo) státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za účelem výkonu práce, a pak přímo ze znění článku 12, který reguluje právo na rovné zacházení, a to rovněž přehledným způsobem: pracovníci ze třetích zemí, kteří jsou vedeni v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají, pokud je o: oblasti sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004. Krátce řečeno, směrnice se nevtahuje na rodinné příslušníky – ostatně jak připustil i žalovaný 1) ,2) (č.l. 21). Za těchto okolností nebyla žádná otázka, kterou by soud měl položit Soudnímu dvoru a současně aby tato otázka měla i těsný vztah k řízení - protože otázku kterou si žalovaný 1), 2) položil resp. navrhoval, aby jí zodpověděl - na návrh zdejší soudu, Soudní dvůr, byla jen hypotetická (NS ČR (spisová značka)). Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže nechť doplní svá tvrzení, zda trvá na úrocích z prodlení od (datum), když ještě v červnu 2017 vedl s (anonymizována dvě slova) diskusi o vyúčtování zdravotní péče poskytnuté nezletilé (jméno), dále přesně uvede jak vyúčtoval žalovanou zdravotní péči, jaká konkrétní péče jí byla poskytnuta jako neodkladná a proč jsou v nákladech zahrnuté i náklady na pitvu, proč provedl úkon pulzní oxymetrie, když tento nejspíš úkon činilo zdravotnické zařízení odkud byla nezletilá převezena k žalobci, v jaké fázi dostal žalobce souhlas od žalovaných 1), 2) s hospitalizací nezletilé, zda byli žalovaní poučení dle § 28 z.č. 372/2011 Sb. a z jakého důvodu účtoval maximální výši bodu, a všechna svá tvrzení hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.). Žalovanému 1), 2) pak ve smyslu shora uvedených procesních pravidel uložil, aby doplnili svá tvrzení o tom, že zdravotní péče není správně vyúčtovaná, nechť tedy přesně uvede v čem spatřuje chyby vyúčtování, kterých se žalobce na úkor žalovaných dopustil. Žalobce předně na místě samém (č.l. 154) se k poučení vyjádřil tak, že zdravotní dokumentaci poskytne jen znalci, nikoliv soudu a doplnil, že nezletilá byla hospitalizovaná dne (datum) od 4.19hod do 4.51hod. V písemném vyjádření pak ve lhůtě mu soudem uložené uvedl, že při vyúčtování se držel (ustanovení pr. předpisu) a přesně uvedl konkrétní úkony zdravotní péče, které dne (datum) poskytl nezletilé (jméno): (datum); (anonymizována tři slova)); (anonymizována dvě slova) - (anonymizováno) (anonymizováno 5 slov) - (anonymizováno) (anonymizováno) u (anonymizována tři slova) do (anonymizováno) let – (anonymizováno) (anonymizováno) a (anonymizována dvě slova) s (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) – (anonymizováno) (anonymizováno 5 slov) – (anonymizováno) (datum); (číslo) ( (anonymizováno)); (anonymizováno) Typu (anonymizováno) – pro nemocnice typu (anonymizováno) – (anonymizována dvě slova) - (číslo) (anonymizována čtyři slova) – (anonymizováno) (anonymizováno 6 slov) - (anonymizováno) (datum); (číslo) ( (anonymizována dvě slova)); (anonymizována dvě slova) – (číslo) Další blok se standartním preparátem – (číslo) (anonymizována čtyři slova)) s (anonymizována dvě slova) - (anonymizováno) (anonymizována tři slova) II. stupně obtížnosti- (číslo) (ulice) (anonymizováno 5 slov) - (anonymizováno) a dodal, že to že žalovaný 1), 2) resp. jejich právní zástupce nerozumí provedenému vyúčtování nemůže jít k tíži žalobce, a že nevykázala žádné zdravotní služby provedené jiným zdravotnickým zařízení ( (anonymizováno)). Pitva je dle § 88 odst. 1 z. (číslo) součástí zdravotní péče. Dále uvedl, že žalobce vycházel z předpokladu, že nezletilá (jméno) bude zdravotně pojištěná od svého narození u (anonymizováno), nic v době hospitalizace nenasvědčovalo tomu, že nezletilá nebude zdravotně pojištěna a bude povinností rodičů hradit náklady poskytnutých zdravotních služeb, že faktura č. (rok) byla žalovaným 1), 2) odeslána (datum). Ohledně kontaktování (anonymizována dvě slova), žalobce uvedl, že se jednalo o dobrou vůli žalobce, rodičům nezletilé ulehčit jejich nelehkou životní situaci a sama aktivně konala ve věcech zdravotního pojištění, nadto, jak již žalobce uvedl, až do podzimu (rok) vycházel z předpokladu, že nezletilá je zdravotně pojištěna u (anonymizováno), stejně jako její matka. Následně uvedl, že v případě zdravotních služeb poskytovaných nezletilé dne (datum) se jednalo o tzv. neodkladnou péči směřující k záchraně života, která může být v krajní situaci poskytnuta i bez souhlasu, nezletilá byla přijata v 4.19hod a i přes vynaloženou péči byla v 4.51hod konstatována smrt, z předkládaných dokladů, zcela jednoznačně plyne, že souhlas s hospitalizací žalovaní rodiče udělili dne (datum). I když byl tedy udělen ex post, stalo se tak ve lhůtě 24hod, jak stanoví § 40 odst.

2. Výše bodu pak odpovídá účtování osobám bez zdravotního pojištění dle směrnice (anonymizováno) – (anonymizováno) – (anonymizováno). A z důvodu souhlasu žalovaných 1), 2) předložil kopii zdravotní dokumentace nezletilé (jméno). Žalovaní 1), 2) se ve lhůtě jim uložené vyjádřili tak, že otázka vyúčtování zdravotní péče je otázka odbornou, a proto by bylo vhodnější zpracování znaleckého posudku, když i žalovaný 3) se výpočtu žalobce vzpírá, protože namísto žalovaných 43 147 Kč sám náklady na stejnou péči vypočítal ve výši jen 18 731,73 Kč. Na ústním jednání dne (datum) žalovaný 3) soudu sdělil, že jestliže se žalobcem dohodne na účtování u tisíců pacientů, pak se domnívá, že se s ním shodne i nyní. Žalobce v lhůtě jemu soudem uložené i žalovaný 3) (č.l. 214, 217, 220) se skutečně písemně pro účely řízení shodli, že nezletilé (jméno) byla žalobcem poskytnuta zdravotní péče za 19 897,20 Kč, což odpovídá ceně, kterou by žalovaný 3) hradil, kdyby byl v řízení pasivně legitimován. S tím souhlasili i žalovaní 1), 2) (č.l. 390). Účastníci řízení toto učinili nesporným (č.l.406) dle § 120 odst. 3 o.s.ř. na ústním jednání dne 28.02.2022 (NS ČR 30 Cdo 2448/2014). Dne (datum) vzal žalobce částečně žalobu zpět, a to co do částky 4 425,12 Kč, a to na základě výhrad znaleckého posudku (viz níže) k účtování o nákladech na zdravotní péči, jak jej žalobce v souzené věci provedl, protože došlo skutečně k záměně kódu OD (číslo) a OD (číslo). U kódu OD (číslo) činí hodnota bodů celkem (číslo) bodů, po vynásobení hodnotou bodu 1,12 činí celkem 27.714,4 Kč (zaokrouhleně na celé koruny). Původně žalobkyně požadovala v případě kódu OD (číslo) částku 32.140,52 Kč, rozdíl mezi oběma částkami (kódy) činí 4.425,12 Kč. V tomto rozsahu bere žalobkyně žalobu zpět, neboť se jedná o pochybení na její straně. Celková částka požadovaná žalobkyní jako cena zdravotních služeb poskytnutá nezletilé dceři žalovaných 1. činí 38.721 Kč. Na tomto (takto poníženém) žalobním nároku žalobce trval až do konce řízení, když argumentaci nezměnil (č.l. 409, závěrečný návrh). Žalovaný 1), 2) pak spontánně doplnili své vyjádření o argument, že mezera v zákoně, která je ve své podstatě předmětem tohoto řízení byla zaplněna novelou § 2 ods. 1 písm. b) bod 10 z.č. 48/1997, a to zákonem č. 274/2021 Sb. a zopakovali na nutnosti aplikace článku 13 evropské sociální charty (č.l. 407, 411). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: (jméno) (příjmení) nebo (anonymizována dvě slova) (datum narození) neměla nikdy na území ČR povolený žádný druh pobytu a zemřela dne (datum) v (obec), nikdy jí nebylo přiděleno rodné číslo, a všechny čísla vepsané do zdravotní dokumentace do místa, kde má být rodné číslo, rodnými čísly nejsou (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), ze dne (datum) (číslo listu), ze součinnosti (anonymizována dvě slova) ze dne (datum) č.l. 124). Žalovaná 2) je matka (jméno) (příjmení) nebo (anonymizována dvě slova), je ukrajinské státní příslušnosti, má povolený trvalý pobyt v (anonymizováno) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), ze dne (datum) č.l.110). Žalovaný 1) je otec (jméno) (příjmení) nebo (anonymizována dvě slova), je ukrajinské státní příslušnosti, má povolený přechodný pobyt v (anonymizováno), za účelem soužití rodiny (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), ze dne (datum) č.l.110). Dne (datum) 2.56hod se nezletilá (jméno) narodila v (anonymizováno) byla převezena k žalobci v 4.19hod a 4.51hod zemřela a stejný den byla provedena pitva (tyto skutečnosti má soud za prokázané jednak ze záznamu o novorozenci v (anonymizováno), z propouštěcí zprávy žalobce, z pitevního protokolu, který uvádí datum smrti (datum) 4.51hod, současně i z osobního účtu nezletilé ohledně poskytnuté péče, a rovněž ze znaleckého posudku – viz níže, když navíc převoz nezletilé i dobu její hospitalizace žalobce výslovně před soudem potvrdil (č.l.152) a ani žalovaní tento fakt nezpochybňovali. Po té, co žalovaný 1), 2) souhlasili s prolomením lékařského tajemství, tak žalobce soudu poskytl kopie kompletní propouštěcí zprávy a pitevní protokol č.l. 173, 176 - když ty soud původně prováděl jak důkaz z obálky soudního spisu, a to bez popisu diagnosy a léčebného postupu (č.l.152). Soud nepřehlédl výstupní vyšetření nezletilé ze dne (datum) 5.42hod, jedná se však shrnující nález, který byl očividně sepsán po smrti nezletilé, protože všechny další důkazy provedené v řízení, včetně samotného vyjádření žalobce byly zajedno v tom, že nezletilá zemřela již 4.51hod (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, 32 Cdo 831/2014 a 22 Cdo 2335/2005). Dne (datum) v 6.15hod žalovaný 1) dal žalobci písemný souhlas s hospitalizací nezletilé (jméno) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopie souhlasu č.l. 60). Žalobce má se žalovaným 3) uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, od (datum), která byla v rozhodnou dobu platná v důsledku dodatku (číslo) ze dne (datum), a podle které žalovaný 3) bude žalobci proplácet zdravotní péči dle vyhlášky č. 273/2015 Sb. (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy č. (anonymizováno) Č.L.94). Dne (datum) žalobce vystavil fakturu č. (rok) žalovanému 1), 2) na částku 43 147 Kč, splatnou dne (datum), kterou žalovanému 1), 2) zaslal dne (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopie knihy pošty žalobce č.l. 183). Dne (datum) žalobce zaslal žalovanému 3) výzvu dle § 142a o.s.ř., když uvádí, že (anonymizováno) žalované 2) dne (datum) je povinna uradit náklady na zdravotní péči nezletilé (jméno), když podmínkou je dodatečné přihlášení nezletilé k trvalému pobytu, což jak se ukázalo, tak (anonymizována dvě slova) nezrealizuje a pokračuje, že případ se jeví jako sporný, nezbývá (anonymizováno), než aby cestou soudního sporu uplatnila nárok vůči oběma v úvahu přicházejícím dlužníkům, tj. jak vůči zákonným zástupcům nezletilé, tak i vůči příslušné zdravotní pojišťovně. V této souvislosti považuje tento dopis za výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř. (anonymizováno) v odpovědi ze dne (datum) použila identickou argumentaci, jako následně v tomto řízení, když hlavní její přínos, je že potvrdila doručení výzvy ze dne (datum) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výzvy ze dne (datum) včetně odpovědi (anonymizováno) na ní ze dne (datum) č.l.58). Dne (datum) (tedy nikoliv (datum) jak žalobce tvrdí v žalobě) žalovaný 3) sdělil žalovanému 1), 2) že nezbytným předpokladem úhrady (anonymizováno) zdravotní péče o (jméno) je dodatečné přihlášení k trvalému pobytu v (anonymizováno), žalovaná 2) dne (datum) zaslal žalobci e.mail, ve kterém uvedla, že má a měl v době porodu trvalý pobyt v (anonymizováno), a nebyl by tedy problém pro dceru získat trvalý pobyt dle § 88 z.č. 326/1999 Sb., když ovšem (anonymizována dvě slova) nepřipouští žádost podanou za někoho, kdo zemřel, a uzavírá: prosím Vás proto, aby částka nebyla vymáhána. Kvůli nedostatku zákon bychom se ocitli nejen v nešťastné situaci kvůli smrti dcery, ale také v závažných finančních problémech, žalobce e.mailem odpověděl dne (datum) tak, že žádost o prominutí dluhu je nutné podat písemně a doručit doporučeně, což žalovaná 2) splnila, protože žalobce disponuje i obálkou ze dne (datum), dne (datum) žalovaný 1) ,2) napsali žalobci dopis, že nikdy nedošlo k přechodu závazků nezletilé dcery na ně, a proto žalobce není oprávněn po nich žádat úhradu faktury č. (rok), dne (datum) žalobce žalovanému 1), 2) zaslal výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř., které se žalovaný 1), 2) bránili dopisem ze dne (datum) tak, že mezera v zákoně, ve kterém uvízla jejich dcera je již zaplněna (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu žalovaného 3) ze dne (datum) č. (anonymizováno) (číslo), z e.mailu ze dne (datum), který byl ale doručen i v písemné formě, neboť žalobce předložil i obálku z dopisu ze dne (datum) vč. kopie obálky, výzva k zaplacení, kterou žalovaná 2) vyzvedla dne (datum), dopis ze dne (datum) včetně obálky). Dne (datum) zaslalo (anonymizována dvě slova) e.mail žalobci, že situace je zašmodrchaná s otázkou, kdy došlo k úmrtí nezletilé, na to stejný den žalobce odpoví, (anonymizována dvě slova) dne (datum) sdělilo, že situace paní (celé jméno žalovaného) není právními předpisy podchycena, mrtvé dítě bohužel nejsme schopni dostat do žádného typu pobytu, který by zakládal úhradu zdravotní péče…a následně dodává, že žádost o trvalý pobyt nezletilé nebylo žádáno (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailové korespondence předložené žalobcem). Soud dal zapravdu žalovanému 1), 2) ohledně návrhu, že je nutné vycházet ze znaleckých posudků jednak ohledně správnosti vyúčtovaní péče a pak i ohledně toho, zda poskytnutá péče byla neodkladná a kolik jí bylo (č.l. 214) a ustanovil postupně dva znalce. První znalec - (anonymizováno 5 slov), po svém ustanovení usnesením č.j. (číslo jednací) s úkolem jaká byla přesná hodnota jednoho bodu účtovaného za jednotlivé zdravotní úkony, které (anonymizována tři slova) v (obec) poskytla nezletilé od okamžiku jejího přijetí až do okamžiku její smrti - a to aktuální výše v době poskytnutí této konkrétní lékařské péče. za jakých konkrétních okolností by mohla (anonymizována tři slova) v (obec) použít při vyúčtování lékařské péče i jinou hodnotu bodu, než zní odpověď na otázku (číslo) jaká byla hodnota bodu ohledně všech zdravotních úkonů týkající se pitvy zda pitva je druh lékařská péče, nebo ne a zda se jedná o neodkladnou lékařskou péči soudu sdělil, že vypracování si vyžádá nejméně jeden rok (č.l.208), tak soud jeho ustanovení po souhlasu účastníků zrušil usnesením č.j. (číslo jednací), s tím že v mezidobí bude jistě vypracován znalecký posudek druhým ustanoveným znalcem - (anonymizováno 5 slov) (role v řízení) a (anonymizováno), ustanoveného usnesením č.j. (číslo jednací) s úkolem jaká byla přesná hodnota jednoho bodu účtovaného za jednotlivé zdravotní úkony, které (anonymizována tři slova) v (obec) poskytla nezletilé od okamžiku jejího přijetí až do okamžiku její smrti - a to aktuální výše v době poskytnutí této konkrétní lékařské péče. za jakých konkrétních okolností by mohla (anonymizována tři slova) v (obec) použít při vyúčtování lékařské péče i jinou hodnotu bodu, než zní odpověď na otázku (číslo) jaká byla hodnota bodu ohledně všech zdravotních úkonů týkající se pitvy zda pitva je druh lékařská péče, nebo ne a zda se jedná o neodkladnou lékařskou péči a pak bude možné flexibilně procesně reagovat. Znalecký posudek podle usnesení č.j. (číslo jednací) byl soudu předložen, soud jej provedl jako důkaz a na jeho základě tedy znova ustanovil (anonymizováno 5 slov), a to usnesením č.j. (číslo jednací), když po shodě účastníků řízení (č.l. 377, 381 a 390) jeho ustanovení usnesením č.j. (číslo jednací) zase zrušil. Krátce shrnuto, procesní postoje účastníků v samotném závěru soudního řízení vedly k tomu, že soud neshledával deficit důkazního řízení ohledně správnosti výpočtu resp. ocenění náhrady za péči poskytnuté nezletilé (příjmení) dne (datum). Ze znaleckého posudku sepsaného (anonymizováno 5 slov) (role v řízení) a (anonymizováno), soud zjistil, že (anonymizováno) nemá porodopis nezletilé (jméno), tedy není možné posoudit kvalitu lékařské péče při porodu, k tomu dodal, že k porodu došlo (datum) 2.56hod ve (anonymizováno), po porodu byla zahájena resuscitace nezletilé, následně převezena k žalobci, vhledem k progresi oběhového selhání od 4.35hod probíhala kontinuální resuscitace, ukončena 4.51hod, následně byla informována matka a nařízena pitva. Pitva nezletilé dne (datum) zjistila závažnou vrozenou vývojovou vadu – chybějící bránici vlevo s přítomností orgánů dutiny břišní v hrudníku (levý lalok jater, slezina a část tenkého střeva) a poruchu vývoje oboustranně utlačených plicních laloků, když podle indexu hmotnosti plic ke hmotnosti novorozence s jednalo o nejtěžší formu, která je neslučitelná se životem. Pitva se provádí povinně u dětí narozeným mrtvých a u dětí zemřelých do 18ti let (§ 88 z.č. 372/2011 Sb.) a proto se stanovuje její cena dle sazebníků výkonů provedených vyšetření, i když v dané věci nebyla neodkladnou péčí. Nezletilé (jméno) byly provedeny lékařské výkony: nezletilé byla provedena kanylace pupečníkové žíly – zavedení katetru do pupečníkové žíly pro podávání výživy a léků, intubace – zajištění dýchacích cest kanyly pro napojení na dýchací přístroj, umělá plicní ventilace, transluminace hrudníku (prosvícení hrudníku pro zjištění volného vzduchu v dutině hrudní tzn. pneumothoraxu) a kompletní kardiopulmonální resuscitace. Provedení pitvy zahrnuje: makroskopické posouzení anatomických a funkčních změn orgánových systémů, odběr a fixace orgánů, příprava vzorků pro mikroskopické vyšetření (tzn. příprava bloku, prokrajování bloku), samotné provedení vyšetření, sepsání protokolu – pitevní nález (zhodnocení makroskopického a mikroskopického nálezu), souhrn – tzn. stanovení pitevní diagnózy. Vzhledem k tomu, že nezletilá byla přijatá k žalobci v kritickém stavu, tak až do úmrtí byly prováděny pouze úkony neodkladné lékařské péče a znalec uzavřel (ačkoliv v tomto ohledu mu soud otázku nepoložil), vykázaná péče neodpovídá metodice pro vykazování s ohledem a nesprávně vykázaný kód ošetřovacího dne (číslo), ostatní položky jsou vykázány správně. Komplexní péče o kriticky nemocného pacienta se závažnou vrozenou vývojovou vadou byla poskytnuta lege artis včetně indikace k provedení pitvy. Žalobkyně soudu sdělila, že se neumí vyjádřit proč chybí porodopis (č.l.359) a žalovaný 3) se vyjádřil jen tak výhrada znalce se netýká výpočtu náhrady za zdravotní péči, jak jí sám vypočítal na částku 19 897, 20 Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze znaleckého posudku (číslo) ze dne (datum) (č.l.238), když výslech znalce účastníci nežádali – ač o vyjádření se k této možnosti byly soudem zvlášť vyzváni (č.l. 245 – 247) a výhrady ke znaleckému posudku v žádném ohledu nikdy v řízení nevznesli. Soud zhodnotil, že znalecké závěry jsou logicky a věcně odůvodněny, přiléhavě a srozumitelně odpovídají na otázky, které soud považuje za zásadní pro rozhodnutí ve věci samé (NS ČR 22 Cdo 1810/2009). Soud ve shodě s účastníky řízení rovněž ve znaleckém posudku žádné rozpory neviděl, a proto tedy znalce k výslechu nevolal a ze znaleckého posudku v dalším vycházel (NS ČR 28 Cdo 4318/2018 32 Cdo 1120/2017, 22 Cdo 3941/2011). V řízení soud provedl i důkaz interní e.mailovou korespondencí žalobce a žalovaného 3) ze dne (datum) podle které žalobce není schopen zjistit, kdy náklady na péči byly VZP vykázány, na což stejného dne žalovaný odpovídá, a zasílá sreen printy evidence uplatněných úhrad (č.l. 61 – 63), e.mailovou korespondenci ze dne 23. a (datum), které se týkají ohledně čísla, které u nezletilé uvedené jako rodné číslo, ale rodným číslem není (č.l.186), dále pak e.maily, které se týkaly částky, která je mezi žalobcem a žalovaným 3) nesporná – tedy jednalo se sjednávání změny procesního postoje (č.l.255) a pak způsob úhrady péče poskytované cizincům – samoplátcům (č.l. 167), což byl ovšem interní předpis, který jednak žalobce jak ukázal znalec (viz shora) nepoužil správně, ale hlavně na souzenou věc vůbec nedopadal (viz níže). Takže ze jmenovaných důvodů neměly v tomto odstavci uvedené důkazy na skutkový stav žádný vliv a soud se tedy v rozsudku těmito důkazy již nijak nezabýval (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, IV. ÚS 582/01). Soud neprovedl důkaz výslechy svědků navržené žalobcem č.l. 164 a 165, protože jejich výpověď by v ničem nemohla zlepšit náhled soudu na věc. Totiž, ohledně nezbytnosti zdravotní péče se soud neobešel bez znaleckého posudku (NS ČR 25 Cdo 4712/2016) – zejména, když toto žalovaný 1), 2) opakovaně navrhovali (č.l.19, 160) a ohledně dalšího posouzení důvodnosti žaloby, se jednalo o úvahu o spravedlivé aplikaci práva, takže ani tam by svědecké výpovědi soud nijak nevyužil (NS ČR 25 Cdo 2319/2018). Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005). Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010). Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení s soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. (číslo)). Podle § 858 OZ, platilo ke dni (datum), že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud Podle § 28 odst. 3 z.č. 372/2011 Sb. platilo ke dni (datum), pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. Podle § 38 odst. 4 písm. b) z.č. 372/2011 Sb. platilo ke dni (datum), že pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. Podle § 41 z.č. 372/2011 Sb. platilo ke dni (datum), že dle odst. 1 pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem a dle odst. 2 povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi. Zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacient hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacienta použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce. Podle § 88 odst. 3 z.č. 326/1999 Sb. platilo ke dni (datum), obývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý. Podle § 2 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. platilo ke dni 19.05.2016, podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Podle § 2 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. platilo od (datum) a to ještě ke dni rozhodnutí soudu, podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu. Podle § 11a odst. 4 z.č. 48/1997 Sb. platilo ke dni (datum), při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Podle § 88 odst. 2 z.č. 372/2011 Sb. platilo ke dni (datum), patologicko-anatomické pitvy provádí poskytovatelé v oboru patologická anatomie. Nestanoví-li tento zákon jinak, provede se patologicko-anatomická pitva povinně c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná proti žalovanému 1), 2) a je z části důvodná proti žalovanému 3), když soud po právní stránce posoudil věc tak: Žalobce uznal svou chybu ohledně účtování o výši nákladů na zdravotní, co do částky 4 425,13 Kč - protože zaměnil dva různé účtovací kódy, což se okamžitě promítlo do ceny. Soud tedy v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení z části zastavil (§ 96 odst. 1, 2 o.s.ř), tak jak je ve výroku I. tohoto rozsudku, protože žalovaní s částečným zpětvzetím souhlasili (§ 96 odst. 1, 2, § 101 odst. 4 o.s.ř). Soud vyšel z normativní situace korigované strategickou litigací, a to předně z toho, že nositelem ústavního práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění je občan ČR a vůči ostatním skupinám stát tuto ústavní povinnost výslovně uloženou nemá, těmto osobám tedy přímo nesvědčí ústavně zaručené právo na bezplatnou zdravotní péči hrazenou ze systému veřejného zdravotního pojištění, nýbrž pouze záruky na ochranu zdraví. Jakkoliv čl. 31 Listiny odlišuje přístup k bezplatné zdravotní péči podle státoobčanského kritéria, je prováděcí zákonná úprava v tomto ohledu ve vztahu k cizincům výrazně vstřícnější. Je tak zřejmé, že základním dělícím kritériem ve skutečnosti není existence státního občanství, nýbrž faktického sepětí jedince a státu v podobě pobytu či výkonu práce na jeho území, proto také sám ústavodárce stanoví, že práva dle čl. 31 Listiny se lze domáhat jen v mezích zákona, který ho provádí, a to dle čl. 41 odst. 1 Listiny. Dále lze uvést, že práva stanovená v čl. 31 první věta Listiny jsou jako právo na zdraví garantovány evropské úrovni Evropskou sociální chartou ( (číslo) Sb.m.s.), když povinnost poskytnout rovnocenné postavení osobám, které mají ukrajinskou státní příslušnost a nevykonávají na území ČR výdělečnou činnost a ani nemají trvalý pobyt na území ČR neplyne ani z uzavřených smluv s Ukrajinou ( (číslo) Sb. m. s.) protože ta nemá ve věcném rozsahu zahrnutou zdravotní péči, jako nástroj předvídaný čl. 12 odst. 4 Evropskou sociální chartou č. 14/2000 Sb. m. s. a (ulice) prozatímní dohoda o sociálním zabezpečení vyjma soustav ve stáří, invaliditě a pozůstalých (číslo) Sb. m. s. je pro vztah s Ukrajinou nepoužitelná (ÚS ČR Pl.ÚS 2/15). K tomu NSS ČR dodal, že čl. 13 Evropské sociální charty ( (číslo) Sb.m.s.) zakládá ČR závazek na poskytování zdravotní péče pouze po dobu legálního pobytu cizince na našem území (5 Azs 348/2017 – 19), NS ČR, že to současně to však neznamená, že by Česká republika byla zavázána zajistit všem osobám na svém území bezplatný přístup ke zdravotní péči (NS ČR 33 Cdo 2039/2015) a Veřejný ochránce práv pak že právo na ochranu zdraví je zaručeno každé lidské bytosti, ale práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění je pouze právem občanů, k nerovnému zacházení v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění nedochází z důvodu státní příslušnosti, ale z důvodu jiného pobytového režimu, který ovšem nelze považovat za kvalifikovaný diskriminační důvod ( (číslo) VOP/PPO). Tzv. nedokladná péče dle § 38 odst. 4 z.č. 372/2011 Sb. zahrnuje výlučně nezbytné úkony směřující k záchraně života a zdraví a právním důvodem poskytovaní této péče je tedy zákonná licence. Podle § 41 z.č. 372/2011 Sb. je pasivně legitimován rodič nezletilého pod podmínkou souhlasu s poskytnutou péčí, proto na zdravotní péči poskytnutou bez souhlasu, když rodiče navíc nebyli informováni o ceně poskytovaných služeb, se § 41 z.č. 372/2011 Sb. nemůže vztahovat a matka při porodu není sama pacientem, takže dle § 41 z.č. 372/2011 Sb. také není pasivně legitimována. Podle zákona č. 372/2011 Sb. je pacient povinen uhradit péči, s jejíž poskytnutím, dal souhlas a chybí však regulace situace, kdy souhlas chybí a pro tento případ není jasné kdo má tedy platit bezodkladnou péči, když analogie není možná, protože stát direktivně nařizuje zdravotnickému zařízení poskytnout neodkladnou péči a pacientovi zase ukládá se jí podrobit i proti své vůli. Institut rodičovské odpovědnosti znamená, že rodičům náleží právo výkonu práv (mimo jiné) při péči o zdraví dítěte, což se ovšem děje z titulu oprávnění jednat za dítě. Nelze proto dovozovat, že při poskytované léčebné péče v souvislosti s porodem nezletilého dítěte je tato péče sice poskytována novorozenci, ale náklady na ní představují osobní závazek rodičů - proto nemůže být matka nezletilé pasivně legitimována k úhradě nákladů léčebné péče poskytnuté nezletilé, z důvodu § 858 OZ. Tedy, nelze uložit povinnost zaplatit náklady neodkladné péče, za situace, kdy zákon o povinnosti uhradit náklady na neodkladnou péči, která byla pacientovi poskytnuta v rámci povinnosti poskytovatele zdravotních služeb nepojištěnému cizinci, mlčí, když s přihlédnutím k čl. 2 odst. 3 Listiny, nelze uložit povinnost k zaplacení, kterou zákon nezná. Navíc nelze pominout, že rodiče nezletilé (jméno) neporušili žádnou povinnost, na kterou je poskytování bezplatné zdravotní péče vázáno, jsou dlouhodobě, legálně v ČR, pracují zde a proto přispívají do společného, zdravotního systému, a nebyl žádný způsob jak vzniklé situaci zabránit resp. jí předejít (NS ČR 33 Cdo 436/2019). Pak je nutné uvést, že Pl. ÚS 2/15 vydaný dne (datum) těsnou většinou neshledal ústavně nekonformní § 2 odst. 1, 3 odst. 1 a 2 písm. b) z.č. 48/1997 Sb., a k souzené věci je podstatné, že ÚS ČR uvedl, že jde-li o porod je zakotvena povinnost zdravotního zařízení poskytnout péči i nepojištěné osobě (§ 48 z.č. 372/2011 Sb.), když zcela jinou otázkou je bezplatnost této péče, kdy rozdílnost okruhu nositelů obou uvedených práv je dána potřebou vyšší ochrany osobám v těsnějším vztahu vůči státu. Zásadní je i v souzených souvislostech hlavní argument disentního stanoviska k tomuto nálezu, že v případě, že matka a rodina dítě nic nezanedbaly, ale stejně dítě pojištěno nebude - což může vést ke statisícovým dluhům, tak nelze rozumně vysvětlit nutnost odepření přístupu do systému veřejného zdravotního pojištění ve vztahu k dítěti, jehož rodič pobývá na území ČR a je sám v tomto systému pojištěn, tím je právě zcela opomíjena vazba mezi rodičem a dítětem, chráněná právem na respektování soukromého a rodinného. Nakonec soud vyšel i z toho, že při souzení je vždy nutné vycházet z individuálních rozměrů každého případu, a je povinností udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité (ÚS ČR II. ÚS 623/20), úkolem soudů je nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu a není-li to možné, rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti (ÚS ČR II. ÚS 2048/09, III. ÚS 2766/18) Fikce z § 88 odst. 3 věty druhé z.č. 326/1999 Sb. se uplatní i v případech, kdy zákonný zástupce podá žádost za nezletilého na přidělení trvalého pobytu, bez ohledu na svůj pobytový status, když zvolené řešení tohoto právního vakua, v němž se tzv. nepojistitelné děti nacházejí, není optimální a že neposkytuje ochranu v podobě dostupné lékařské péče všem cizincům, kteří se narodili v ČR, nýbrž pouze těm, jimž svědčí důvody pro podání žádosti o povolení k trvalému pobytu, ovšem s ohledem na prioritu zajištění ochrany práv dítěte a stávající znění zákona, je toto však jediným správným řešením (NS ČR 33 Cdo 2039/2015). Nic z tohoto ovšem neznamená, že zdravotnická zařízení ponesou náklady zdravotní péče, když úhrady nákladů zdravotní péče poskytnuté tzv. nepojistitelným dětem se lze domáhat na VZP (NS ČR 33 Cdo 2039/2015). Nevhodnou právní úpravu nepojištěného dítěte, lze narovnat využitím institutu prominutí dluhu, takto poskytnutou výhodu by ani nešlo považovat za nespravedlivou, protože vznik dluhu byl umožněn nevhodnou legislativou ( (číslo) VOP/PPO). A Nakonec soud vyšel i z toho, že ačkoli soudům nepřísluší zasahovat do právních vztahů založených správním rozhodnutím, tak nejsou jím ve svém rozhodování bezvýhradně vázány (NS ČR 28 Cdo 4634/2010) a soud není vázán zprošťujícím rozsudkem (NS ČR 21 Cdo 2368/98, 4 Cz 30/1966), takže je-li správnost skutkových zjištění ve správních řízeních garantována na daleko nižší úrovni, než v řízení soudním, tedy proto (tím spíše) lze zde citovanou strategickou litigaci vztáhnout i správní řízení. Shora popsané judikaturní závěry se do souzených poměrů promítly následovně: V řízení bylo součinností (anonymizována dvě slova) hodnověrně prokázáno, že žalovaní 1), 2) byli rodiče nezletilé (jméno), jsou státními občany Ukrajiny, v době porodu oba žili v ČR, a to matka se statusem trvalého pobytu a otec se statusem dlouhodobého pobytu. Nikdo z účastníků netvrdil a soudu z ničeho nevyplynulo, že by mezi žalovanými 1), 2) a žalobcem nebo se žalovaným 3) řízení byla uzavřena jakákoliv smlouva o zdravotní péči pro nezletilou (jméno) nebo že by žalovaní 1) ,2) takovou smlouvu uzavřeli na komerční zdravotní pojištění. Ze znaleckého posudku soud měl zcela postaveno najisto, že nezletilé (jméno) byla žalobcem poskytnuta za prvé - neodkladná zdravotní péče, protože byla celou dobu hospitalizace v ohrožení života, což je fakt, který potvrzuje její brzká smrt, a za druhé - pitva, která neodkladnou péčí není, zato její provedení je u novorozenců povinné. Dále ze znaleckého posudku a přesněji ještě z lékařských propouštěcích zpráv a z pitevního protokolu žalobce v porovnání se souhlasem s hospitalizací soud zjistil, že nezletilá zemřela 4.51hod, když souhlas s hospitalizací byl vyhotoven žalobcem a podepsaný žalovaným 1) téměř dvě hodiny po smrti nezletilé - tj. téměř dvě hodiny po té, co hospitalizace byla skončená. Z vystavené faktury dne (datum) žalobcem žalovaným 1), 2) soudu vyplynulo, že fakturu žalobce nevystavil bezprostředně po skončení péče, když dle znění korespondence s (anonymizována dvě slova) v roce (rok) a také dle obsahu výzvy dle § 142a o.s.ř. zaslané žalovanému 3) dne (datum), soud měl za prokázané, že žalobce se nejméně do února (rok) domníval, že nezletilá (jméno) je rovněž adresátem veřejného pojištění, stejně jako její matka. Tato zjištění učiněná soudem lze právně hodnotit, tak že zatímco žalovaná 2) jako matka nezletilé přístup k systému bezplatné zdravotní péče měla tak nezletilá (jméno) nikoliv. Nezletilé (jméno) byla poskytnutá jen péče, kterou byl žalobce povinen poskytnout v každém případě – tedy i nepojištěnému cizinci, takže celou zdravotní péči (neodkladnou péči i pitvu), žalobce poskytl nikoli se souhlasem žalovaných 1), 2) jako rodičů, ale poskytl jí ze zákonného důvodu. Takže jestliže žalovaný 2) dvě hodiny po smrti nezletilé vystavil žalobci souhlas s hospitalizací, tak tento důkaz je zcela nevýznamný pro právní hodnocení soudem, a to nejen proto, že hospitalizace nezletilé nebyla pro její vážný zdravotní stav podmíněna souhlasem rodičů - když v této souvislosti lze pro úplnost dodat, že naopak kdyby nezletilá hospitalizovaná nebyla, tak pak by žalovaní 1), 2) porušili své povinnosti z rodičovské odpovědnosti a žalobce své povinnosti při poskytování zdravotní péče, ale hlavně souhlas s hospitalizací byl dán nejen po jejím skončení, ale dokonce až po provedené pitvě, tedy ani věcně neměl takový souhlas žádný smysl. Jestliže se žalobce dovolával v této souvislosti použitelnosti souhlasu dle § 40 odst. 2, pak jednak toto ustanovení míří na zcela a jiné situace, takže odkaz se míjí s podstatou věci. Fakt, že žalobce i dlouhou dobu po smrti nezletilé (jméno) domníval, že je pojištěncem žalovaného 3) logicky naprosto vylučuje, aby žalované 1), 2) během hospitalizace nezletilé (jméno), informoval o ceně poskytnuté péče jejich dceři. Pro nárok žalobce zaplatit neodkladnou péči ani pro nárok zaplatit pitvu - coby medicinský úkon, který žalobce realizoval rovněž ze zákona, není v § 41 z.č. 372/2011 Sb. žádná opora, protože § 41 z.č. 372/2011 Sb. je fixované jen pro poskytnutou péči po souhlasu pacienta resp. rodičů nikoliv bez souhlasu. Ovšem oprávněnost žaloby vůči žalovaným 1), 2) nelze dovodit ani z jejich rodičovské odpovědnosti za nezletilou (jméno), protože ta byla dne (datum) pacientem ohroženým na životě léčeným žalobcem, takže pacienty nebyli žalovaní 1), 2) a dokonce v tomto konkrétním případě nemohli za nezletilou rozhodnout (souhlasit nebo nesouhlasit) s hospitalizací (viz shora). Pouze na okraj soud dodává, že II. ÚS 728/05, které ho se dovolává žalobce, se týká výhradně zdravotní péče poskytnuté se souhlasem rodičů, takže pro souzenou věc tento nález nepřípadný. Žaloba je ovšem vůči žalovaným 1), 2) nedůvodná také z dalšího důvodu, protože jestliže judikatura právě proto, že priorizuje ochranu tzv. nepojistitelných dětí, a proto tedy posledních sedm let dovoluje přistoupení k bezplatné zdravotní péči cizincům, narozeným v ČR, kterým jen svědčí právo podat žádost o přidělení trvalého pobytu, když jejich zákonný zástupce má jen dlouhodobý pobyt a nikoliv pobyt trvalý, pak skutečně není žádný racionálně akceptovatelný důvod, aby soud neshledal, že nezletilé (jméno), která v den narození i smrti žila v úplné rodině cizinců, rodiče přispívají do společného sociálního zdravotního systému pravidelnou daní ze mzdy, její matka má trvalý pobyt v ČR, rozhodně svědčily důvody získání trvalého pobytu v ČR na základě žádosti o přidělení trvalého pobytu, podané žalovanými 1) 2). A není bez významu, že nezletilá (jméno) žila okolo třech hodin, což je doba tak krátká, že si ani zcela hypoteticky nelze představit, že by stihli žalovaní 1), 2) podat žádost o přidělení trvalého pobytu pro nezletilou (jméno). A důvodnosti žaloby proti žalovaným 1), 2) nakonec brání i to, že soud zcela v souladu s postojem ÚS ČR nevytvářel zdání zákonnosti ryze formálním přístupem a indolencí ke spravedlnosti a neignoroval disentní stanovisko Pl. ÚS 2/15 (viz shora), a to už proto, že nakonec v roce 2021 došlo ke změně právní úpravy, za kterou si právě toto disentní stanovisko pevně stálo. Pro pořádek soud dodává, že žalovaní 1), 2), ačkoliv očividně splnili požadavek žalobce písemného podání žádosti o prominutí dluhu (dne (datum)), tak žalobce místo takového řešení (§ 34 z.č. 219/2000 Sb.), podal za rok a půl žalobu, i když jak plyne z výzvy zaslané žalovanému 3) ze dne (datum) si pasivní legitimací žalovaných 1), 2) nebyl stále jist. Přitom důvody prominutí dluhu byly žalovanými 1), 2) formulované srozumitelně a pochopitelně a navíc zcela odpovídají i nálezu Veřejného ochránce práv (viz shora) a žalobce měl dost času poměřit důsledky prominutí dluhu s důsledky soudního řízení. Co se týče žaloby podané proti žalovanému 3), soud oprávněnost žaloby shledal, protože vyšel právě se shora popsané judikatury a právního vývoje od roku 2016 do roku 2021, což shrnul, že v případě nezletilé (jméno) lze použít fikci dle § 88 odst. 3 z.č. 326/1999 Sb. i když žádost o přidělení trvalého pobytu nebyla podána, a to proto, že právní sepětí její matky (žalované 2) bylo těsnější, než ze kterého vycházel NS ČR v 33 Cdo 2039/2015, navíc otec nezletilé (žalovaný 1) je také přispívatelem do prostředků vyčleněných státem pro bezplatnou lékařskou, a k podání nedošlo jen a jen proto, že prostě nezletilá zemřela téměř po třech hodinách života. (příjmení), že v úvaze soudu není mezera, nasvědčuje to, že od roku 2021 se souzená situace nemůže opakovat, protože tomu brání legislativní úprava, kterou byla mezera zákona vyplněna, a její efekt je, že žalovaný 3) je pojistitelem právě v takových případech, jako byla nezletilá (jméno). Podrženo a sečteno soud tímto způsobem překlenul mezeru v zákoně. Argument žalovaného 3) o absenci věcné nepříslušnosti zdejšího soudu soud neuznal, protože se jednalo o soukromoprávní věc, jak ostatně nasvědčuje i rozhodovací praxe NS ČR (viz shora). Soud neuznal ani argument, že protože o trvalém pobytu nebylo rozhodnuto, tak je vytvořený pro soud závazný stav nezletilé (jméno), a to proto, že soud nemůže být vázán neexistujícím rozhodnutím, ale jen existujícím a ještě k tomu pozitivním. Soud ovšem neuznal ani argument žalovaných 1), 2) o tom, že nepřistoupení k bezplatné zdravotní péči jejich dcery je diskriminací, protože bezplatná zdravotní péče je ústavně zaručena jen občanům a dalším skupinám osob (cizincům) je přiznána zákonem, tedy naopak zákonodárce přiznává větší standard ochrany práv, než na který je dána ústavní záruka. A ani přímou aplikaci Evropské sociální charty neprovedl, neboť protože bylo namístě použít věcně přiléhavou právní úpravu, která konkrétně práva v oblasti veřejného zdravotního systému upravuje. Co se týče samotného vyčíslení náhrady neodkladně poskytnuté péče nezletilé (jméno) dne (datum), soud nakonec vyšel s naprosté shody účastníků (č.l. 406), a znalce pro výpočet již tedy nevolal a rozhodl, že hodnota péče byla 19 897, 20 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému 3) rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost byla vázána až na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ). V souzené věci soud považoval za kvalifikovanou výzvu žalovanému 3) k zaplacení až podání žalobce soudu dne (datum) (č.l.216), ve kterém sděluje soud se že se žalovaným 3) se shodli na částce 19 897,20 Kč, jako výši částky, kterou by žalobce inkasoval, kdyby nezletilá (jméno) byla pojištěncem žalovaného 3). Nejméně v tento okamžik žalovaný 3) věděl, jak zní žalobní požadavek vůči němu samému, a tedy pro případ neúspěchu své obrany musel být srozuměn s úhradou těchto úroků z prodlení. Výzva žalobce ze dne (datum) (č.l. 58) je pro účely úroků z prodlení nepoužitelná, protože obsahuje více dvojnásobně vysoký nárok, než na který žalobce během řízení, a to po dohodě se žalovaným 3) přistoupil. Proto na tuto výzvu nelze pohlížet jako na seriózně míněnou výzvu k zaplacení. Z těchto všech důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku II. až IV. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení (§ 146 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř.), se opírá o normativní situaci, podle které je povinen hradit náklady ten z účastníků, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, poté co znalec měl výhrady k vyúčtované výši, takže žalobce částečné zpětvzetí žaloby procesně zavinil a žalovaní byli v této části úspěšní. Ve zbylé části žalobce měl nadpoloviční úspěch, vůči žalovanému 3), ovšem v souhrnu byl žalobce neúspěšný jak vůči žalovanému 3), který je povinen zaplatit 19 897, 20 Kč místo žalovaných 43 147 Kč, tak vůči žalovaným 1), 2), kteří nejsou povinni zaplatit žalobci ničeho. Proto žalovanému 1), 2) soud vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti (číslo) Sb, a to odměnu advokáta za jedenáct úkonů právní služby dle § 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis vyjádření č.l. 19, 160, 390, když vyjádření č.l. 401 a 411 soud nepočítal pro účely odměny, protože byla soudu doručena vždy v den konání ústního jednání, kterého se právní zástupce žalovaného 1), 2) účastnil, takže mohl toto své vyjádření jen přednést g) účast na sedmi ústních jednání, pak 11 režijních paušálů za každý úkon právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) s 21% DPH, a to vše za každého žalovaného zvlášť s ponížením o 20% (§ 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žádné jiné náklady, než které vyplývají ze soudního spisu prokázány, nebyly (NS ČR 30 Cdo 2448/2014). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost náklady řízení, zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2), když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. Žalovaný 3) však nebyl právně zastoupen, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zákonem garantovaných paušálních hotových výdajů 300 Kč (§ 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s.ř. za úkony: sepis vyjádření č.l. 381, když vyjádření č.l. 141 bylo předložena na ústní jednání, tedy proto jej soud započítat do odměny nemůže a účast na sedmi ústních jednání před zdejším soudem a na jediném před odvolacím soudem, což je tedy dohromady 2 400 Kč, a tuto částku tedy soud uložil zaplatit žalobci přímo žalovanému 3). O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., když výsledek řízení byl takový, že žalovaní byli většinově úspěšní, takže náklady státu ve výši 51 183 Kč ponese výhradně žalobce. Náklady spočívaly jednak ve znalečném přiznané znalci ustanoveným soudem usnesením č.j. 98 C 98/2018 – 295, ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu č.j. 25 Co 337/2020 – 324, když žalobce nezaplatil žádnou zálohu, takže částka není o nic ponížena. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Poučení