9A 14/2023 – 47

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: Hydronix Limited, ID No.: 96351 sídlem 11–12 Henley Business Park, Pirbright Road, Normandy, Guildford, Velká Británie zastoupená patentovým zástupcem JUDr. Matějem Sedláčkem sídlem Pod Pekařkou 107/1, 147 00 Praha 4 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Hydronix CZ s.r.o., IČO: 26147122 sídlem Jesenická 513, Dolní Jirčany, 252 44 Psáry zastoupená advokátem JUDr. Janem Špačkem sídlem Radlická 663/28, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 6. 12. 2022, č. j. O–560677/D22081314/2022/ÚPV, sp. zn. O–560677, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení sporu a řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 2. 2023 u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala přezkumu rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“) ze dne 6. 12. 2022, č. j. O–560677/D22081314/2022/ÚPV, sp. zn. O–560677 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k rozkladu podanému osobou zúčastněnou na řízení – Hydronix CZ s.r.o., IČO: 26147122 (dále jen „Hydronix CZ“) částečně změněno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“ nebo „Úřad“) ze dne 19. 8. 2022, č. j. O–560677/ D20054866/2020/ÚPV, sp. zn. O–560677 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Hydronix CZ podala dne 20. 12. 2019 přihlášku obrazové ochranné známky sp. zn.: O–560677, v provedení [OBRÁZEK] (dále jen „přihlašovaná OZ“) pro výrobky a služby ve třídách 9, 11, 17, 19 a 37 mezinárodního třídění výrobků a služeb: (9) čidla pro měření teploty, tlaku a vlhkosti, čidla pro detekci přítomnosti kapalných nebo plynných látek, software pro monitorování a správu systémů měření a regulace vytápěcích, chladicích, klimatizačních a průmyslových procesů, elektronická a mechanická zařízení pro regulaci teploty, tlaku, vlhkosti a proudění vzduchu; (11) armatury, regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; rekuperační jednotky, klimatizační zařízení, ohřívače vzduchu a vody, výměníky tepla, větrací zařízení, regulátory topení, regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, ventilátory a příslušenství, vzduchotechnická zařízení a regulace, klimatizační filtry, tepelná čerpadla, chladící zařízení a stroje, přístroje na chlazení vzduchu, stroje a přístroje na čištění vzduchu, tepelné regenerátory, teplovodní vytápěcí zařízení, ventilátory jako součásti větracích zařízení, ventilátory elektrické pro osobní potřebu, výměníky tepla (s výjimkou výměníků jako součástí strojů), vysoušecí zařízení, vytápěcí tělesa, vytápěcí zařízení (elektrická), vytápěcí zařízení, vyhřívací zařízení, vzduch (ohřívače), zařízení na osvěžení vzduchu, zařízení na filtraci vzduchu, zařízení pro klimatizaci; (17) ohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků; (19) neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla a chladu včetně spojovacích prvků; (37) poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, montáž a opravy měřicí a regulační techniky, montáž, opravy a údržba elektrických, elektrotechnických a elektronických zařízení, instalace a opravy vytápění a větrání, instalace a opravy chladících zařízení, instalace a opravy klimatizačních zařízení, zprostředkovatelská činnost v oblasti investiční výstavby.

3. Přihláška přihlašované OZ byla zveřejněna ve Věstníku Úřadu dne 25. 3. 2020.

4. Proti zápisu přihlašované OZ podala žalobkyně dne 4. 6. 2020 podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), námitky. Žalobkyně uvedla, že je ve vztahu k přihlašované OZ vlastníkem prioritně starší kolizní slovní ochranné známky Evropské unie č. 590737 ve znění „HYDRONIX“, která byla přihlášena dne 4. 6. 1997 a zapsána dne 13. 10. 1999 pro seznam výrobků a služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (9) measuring, controlling and sensing apparatus and instruments; transducers; moisture measuring instruments and apparatus; microwave sensing heads and apparatus; parts and fittings for all the aforesaid goods / přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání; převodníky; přístroje a zařízení na měření vlhkosti; mikrovlnné snímací hlavy a přístroje; části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží (dále jen „OZ EU“).

5. Následně žalobkyně vymezila podobnost přihlašované OZ s OZ EU z hlediska vizuálního, fonetického a sémantického. Žalobkyně provedla srovnání kolidujících chráněných a přihlašovaných výrobků a služeb a uvedla, že seznam výrobků a služeb, na něž se vztahuje přihlašovaná OZ, je zčásti shodný a zčásti podobný s výrobky chráněnými OZ EU. Žalobkyně proto navrhla přihlášku přihlašované OZ co do tříd (9), (17) a (19) zamítnout v celém rozsahu a ve třídách (11) a (37) zamítnout částečně v rozsahu: (11) armatury, regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; regulátory topení, regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, vzduchotechnická zařízení a regulace; (37) poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, montáž a opravy měřicí a regulační techniky, montáž, opravy a údržba elektrických, elektrotechnických a elektronických zařízení. (dále jen „Námitky ze dne 4. 6. 2020“).

6. Hydronix CZ na Námitky ze dne 4. 6. 2020 (o kterých byla vyrozuměna dne 2. 7. 2020) reagovala žádostí ze dne 3. 9. 2020, v níž požadovala, aby žalobkyně předložila důkazy o řádném užívání OZ EU během 5 let předcházejících dni práva přednosti napadené přihlášky přihlašované OZ, a to ve vztahu k výrobkům, o něž se námitky opírají. Žalobkyně byla následně ze strany ÚPV vyzvána, aby tyto důkazy předložila, což učinila podáním ze dne 4. 1. 2021.

7. Dne 8. 1. 2021 bylo podání žalobkyně s doloženými důkazy zasláno Hydronix CZ, která na ně reagovala vyjádřením ze dne 6. 3. 2021. Hydronix CZ v tomto vyjádření uvedla, že žalobkyně nesplnila povinnost předložit relevantní důkazy o užívání OZ EU, neboť v předložených dokladech se nevyskytuje samotné slovo „HYDRONIX“, ale vyskytuje se jen v podobě loga nebo spolu s jinými slovními prvky. Z dokladů nebylo dle Hydronix CZ též patrné, že by byly tyto výrobky k dispozici široké veřejnosti, natož veřejnosti v České republice.

8. Vyjádření Hydronix CZ k předloženým důkazům bylo zasláno dne 2. 8. 2021 žalobkyni. Žalobkyně podala k uvedenému vyjádření dne 25. 11. 2021 repliku, ve které konstatovala, že dle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, o ochranné známce Evropské unie (dále jen „nařízení EU 2017/1001“) se řádné užívání ochranné známky EU posuzuje na území Evropské unie jako celku. Dále žalobkyně v replice doložila a okomentovala další důkazy k prokázání užívání OZ EU.

9. Následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým Úřad zcela vyhověl námitkám podaným žalobkyní a přihlášku přihlašované OZ zamítl pro následující výrobky a služby zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: „(9) čidla pro měření teploty, tlaku a vlhkosti, čidla pro detekci přítomnosti kapalných nebo plynných látek, software pro monitorování a správu systémů měření a regulace vytápěcích, chladicích, klimatizačních a průmyslových procesů, elektronická a mechanická zařízení pro regulaci teploty, tlaku, vlhkosti a proudění vzduchu; (11) armatury, regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; regulátory topení, regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, vzduchotechnická zařízení a regulace; (17) ohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků; (19) neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla a chladu včetně spojovacích prvků; (37) poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, montáž a opravy měřicí a regulační techniky, montáž, opravy a údržba elektrických, elektrotechnických a elektronických zařízení.“ 10. V rozsahu nedotčeném Námitkami ze dne 4. 6. 2020 Úřad prvostupňovým rozhodnutím dále rozhodl o pokračování řízení o zápisu přihlášky přihlašované OZ pro následující výrobky a služby zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: „(11) rekuperační jednotky, klimatizační zařízení, ohřívače vzduchu a vody, výměníky tepla, větrací zařízení, ventilátory a příslušenství, klimatizační filtry, tepelná čerpadla, chladící zařízení a stroje, přístroje na chlazení vzduchu, stroje a přístroje na čištění vzduchu, tepelné regenerátory, teplovodní vytápěcí zařízení, ventilátory jako součásti větracích zařízení, ventilátory elektrické pro osobní potřebu, výměníky tepla (s výjimkou výměníků jako součástí strojů), vysoušecí zařízení, vytápěcí tělesa, vytápěcí zařízení (elektrická), vytápěcí zařízení, vyhřívací zařízení, vzduch (ohřívače), zařízení na osvěžení vzduchu, zařízení na filtraci vzduchu, zařízení pro klimatizaci; (37) instalace a opravy vytápění a větrání, instalace a opravy chladících zařízení, instalace a opravy klimatizačních zařízení, zprostředkovatelská činnost v oblasti investiční výstavby.“ II. Napadené rozhodnutí 11. Proti prvostupňovému rozhodnutí, jímž Úřad zamítl přihlášku přihlašované OZ pro všechny výrobky přihlašované ve třídách (9), (17) a (19) a část výrobků a služeb přihlašovaných ve třídách (11) a (37) mezinárodního třídění výrobků a služeb, podala Hydronix CZ v zákonem stanovené lhůtě dne 16. 9. 2022 rozklad, jehož věcné odůvodnění předložila dne 14. 10. 2022 (dále jen „rozklad“).

12. Hydronix CZ v podaném rozkladu předně uvedla, že se zamítnutím přihlášky přihlašované OZ co do celé třídy (9) souhlasí. Dále vyjádřila souhlas se zamítnutím přihlášky přihlašované OZ v části třídy (11) regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, vzduchotechnická zařízení a regulace; a v části třídy (37) montáž a opravy měřicí a regulační techniky, montáž, opravy a údržba elektrických, elektrotechnických a elektronických zařízení.

13. Ve vztahu k posouzení zbývající části výrobků třídy (11) Hydronix CZ v podaném rozkladu uvedla, že armatury jsou konstrukční prvky potrubí, jiné než přímá běžná trubka, např. potrubní spojky, kolena, T–kusy, ventily, kohouty, šoupátka, klapky, záslepky apod., které v žádném případě nespadají pod pojmy v namítané OZ EU (v žádném případě se nejedná o přístroje a ani s těmito přístroji přímo nesouvisí), jsou používány k jiným účelům a k dostání jsou na zcela odlišných místech. Regulátory diferenčního tlaku nemají dle Hydronix CZ nic společného s přístroji pro ovládání a snímání vlhkosti a teploty, stejně jako regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení.

14. Pokud se týká zamítnutých výrobků ve třídě (17) a (19), pak dle Hydronix CZ ohebné (třída 17) a neohebné (třída 19) trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků nemají nic společného s namítanými přístroji pro snímání vlhkosti a teploty, které jako takové ke své funkčnosti trubky nepotřebují. Spotřebitelská veřejnost dle Hydronix CZ jednoznačně odliší trubky od měřících přístrojů.

15. K rozkladem napadené části zamítnutých služeb ve třídě (37) Hydronix CZ uvedla, že služby poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění nemají nic společného s přístroji pro snímání vlhkosti a teploty. Namítaná OZ EU je zapsána pro přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníky; přístroje a zařízení na měření vlhkosti; mikrovlnné snímací hlavy a přístroje; části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží. Jedná se tedy o specifické přístroje a nástroje, které jsou popsány celkem jednoznačně: přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty, přičemž z dostupných materiálů je zřejmé, že se jedná o přístroje, obvykle sondy (bez potřeby armatur, trubek atd.), kterými se měří teplota a vlhkost konkrétních produktů (asfaltu, biologického odpadu, potravin, biomasy apod.). Z dostupných dokladů naopak není patrné, že by přístroje žalobkyně byly schopné ovládat vlhkost a teplotu.

16. Rozklad byl dne 18. 10. 2022 zaslán žalobkyni k vyjádření. Žalobkyně ve vyjádření k rozkladu ze dne 27. 10. 2022 nejprve uvedla, že porovnání provedené Hydronix CZ s výrobky žalobkyně nabízenými žalobkyní na internetových stránkách není pro předmětné řízení relevantní.

17. Žalobkyně rovněž vyjádřila souhlas se zamítnutím přihlášky přihlašované OZ co do celé třídy (9).

18. K výrobkům ve třídě (11) žalobkyně uvedla, že armatury jsou konstrukční prvky, kterými se zpravidla trubky spojují nebo zakončují – jde např. o ventily, šoupátka, záklapky atp., využívají se k regulaci řízení objemového průtoku dopravovaného media a rovněž mohou plnit pojistnou funkci. Regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; regulátory topení, regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, vzduchotechnická zařízení a regulace slouží k regulaci, tedy ovládání, čímž jsou zároveň užívány k měření. Funkce regulace (ovládání) přímo souvisí (je na ní závislá) s funkcí měření.

19. Ve třídě 17 a 19 byla napadená přihláška přihlašované OZ zamítnuta pro ohebné a neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků, což jsou součásti přístrojů a zařízení sloužících k rozvodu dopravovaného média. Dle žalobkyně jde o výrobky totožné s výrobky chráněnými namítanou OZ EU, jelikož jsou mj. používány jako součásti a příslušenství různých druhů měřících a kontrolních přístrojů. Mohou být komplementární a mohou být určeny pro obdobný okruh spotřebitelů a jako výrobky funkčně související jsou podobné, byť v nižší míře.

20. Ke službám ve třídě 37 žalobkyně uvedla, že v souladu s rozsudkem Tribunálu ve věci T–116/06 Oakley v OHIM – Venticinque, ze dne 24. 9. 2008, se blízký vztah mezi službami a výrobky vyznačuje komplementaritou, pokud jsou výrobky předmětem služeb. Uvedené výrobky a služby jsou komplementární, obvykle jsou nabízeny stejnými podniky a stejným spotřebitelům.

21. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 7. 12. 2022.

22. Napadeným rozhodnutím bylo k rozkladu podanému Hydronix CZ změněno prvostupňové rozhodnutí tak, že se přihlašovaná OZ zamítá pro následující výrobky a služby zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: „(9) čidla pro měření teploty, tlaku a vlhkosti, čidla pro detekci přítomnosti kapalných nebo plynných látek, software pro monitorování a správu systémů měření a regulace vytápěcích, chladicích, klimatizačních a průmyslových procesů, elektronická a mechanická zařízení pro regulaci teploty, tlaku, vlhkosti a proudění vzduchu; (11) armatury, regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; regulátory topení, regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení, regulace ústředního vytápění a větrání, vzduchotechnická zařízení a regulace; (37) poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, montáž a opravy měřicí a regulační techniky, montáž, opravy a údržba elektrických, elektrotechnických a elektronických zařízení.“ 23. Dále bylo prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím změněno tak, že se přihlašovaná OZ postupuje k zápisu do rejstříku ochranných známek pro následující výrobky a služby zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: „(11) rekuperační jednotky, klimatizační zařízení, ohřívače vzduchu a vody, výměníky tepla, větrací zařízení, ventilátory a příslušenství, klimatizační filtry, tepelná čerpadla, chladící zařízení a stroje, přístroje na chlazení vzduchu, stroje a přístroje na čištění vzduchu, tepelné regenerátory, teplovodní vytápěcí zařízení, ventilátory jako součásti větracích zařízení, ventilátory elektrické pro osobní potřebu, výměníky tepla (s výjimkou výměníků jako součástí strojů), vysoušecí zařízení, vytápěcí tělesa, vytápěcí zařízení (elektrická), vytápěcí zařízení, vyhřívací zařízení, vzduch (ohřívače), zařízení na osvěžení vzduchu, zařízení na filtraci vzduchu, zařízení pro klimatizaci; (17) ohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků; (19) neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla a chladu včetně spojovacích prvků; (37) instalace a opravy vytápění a větrání, instalace a opravy chladících zařízení, instalace a opravy klimatizačních zařízení, zprostředkovatelská činnost v oblasti investiční výstavby.“ 24. Žalovaný předně konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí vymezilo OZ EU jako zapsanou pouze pro položky třídy (9) dle mezinárodního třídění výrobků a služeb: přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníky; přístroje a zařízení na měření vlhkosti; mikrovlnné snímací hlavy a přístroje; části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží, a uvedené nebylo rozkladem napadeno. Rovněž nebyla podaným rozkladem zpochybněna vizuální podobnost, fonetická shodnost a celková vysoká podobnost přihlašované OZ a OZ EU ani určení okruhu spotřebitelské veřejnosti. Žalovaný proto přezkoumal v kontextu rozkladových výtek prvostupňové rozhodnutí v rozsahu posouzení shodnosti/(ne)podobnosti námitkami napadených výrobků a služeb (dotčených rozkladem) s výrobky, pro něž bylo prokázáno řádné užívání namítané OZ EU.

25. Výrobky uvedenými ve třídě (9) přihlašované OZ se žalovaný s ohledem na shodu o zamítnutí této části přihlášky přihlašované OZ nezabýval.

26. K namítané části výrobků ve třídě (11) žalovaný uvedl, že armaturu lze skutečně vymezit jako konstrukční prvek potrubí, jiný než trubka, zahrnující mj. druhy výrobků, jež Hydronix CZ zmínila. Je vhodné doplnit, že armatury mohou být užívány k řízení objemového průtoku dopravovaného média (voda, plyn, vzduch…), některé mohou plnit pojistnou či regulační funkci. Mezi armatury se tedy řadí nejrůznější ventily (např. elektromagnetické, regulační, směšovací, vyvažovací, redukční, zónové, pojistné, termostatické, odvzdušňovací, radiátorové), kohouty, pohony, oddělovače, rozdělovače, klapky atd. Armaturou tak může být zcela běžný kovový radiátorový ventil stejně jako termostatický ventil (hlavice) s integrovanými čidly, která měří a reguluje teplotu v místnosti. Pod armatury tak spadá např. výrobek regulátor tlakové diference s měřícími vsuvkami či cenově velmi nákladný potrubní oddělovač chránící rozvody pitné vody před kontaminací s integrovaným manometrem (který snímá a měří tlak).

27. Z uvedeného bylo dle žalovaného patrné, že pod pojem armatury lze podřadit i další konkrétně vymezené položky ve třídě (11) ze seznamu přihlašované OZ, tj. regulátory diferenčního tlaku, regulátory průtoku pro rozvody tepla, chladu a teplé užitkové vody s výjimkou výrobků užitých v dopravních prostředcích; regulátory topení (až již k užití v budovách či jinde) a regulačně bezpečnostní zařízení pro plynové potrubí a vodovodní zařízení. Dále je zjevné, že účel mnoha z těchto výrobků nabízí též monitorovací, měřící a regulační (ovládací) funkci, byť se tak často děje pouze mechanicky. Tento účel se v uvedeném aspektu jasně překrývá s deklarovaným účelem výrobků dle OZ EU (přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty, přístroje a zařízení na měření vlhkosti, mikrovlnné snímací hlavy a přístroje). Přestože konkrétní porovnávané výrobky mohou „pracovat“ s jinou fyzikální veličinou (tlak, teplota, vlhkost…), budou vždy vykazovat podobnost alespoň v obecné rovině (obecný účel, princip, na němž fungují). Celkově k dotčeným výrobkům třídy (11) přihlašované OZ žalovaný uzavřel, že se jedná o výrobky podobné, byť v konkrétních případech může jít o podobnost v nižším stupni.

28. K výrobkům tříd (17) a (19) žalovaný uvedl, že komplementaritou se rozumí funkční podmíněnost (tzn. že jeden produkt je nezbytně nutný pro funkčnost druhého) a nelze ji zaměňovat se vztahem, kdy lze dané produkty použít spolu ve vzájemné souvislosti, např. v rámci jednoho systému. Rovněž pouhá skutečnost, že určitý výrobek může být složen z několika částí, nevede dle žalovaného automaticky k podobnosti mezi tímto výrobkem a jeho částmi. Jakkoli mohou být nekovové ohebné či neohebné trubky užívány v rámci jednoho systému spolu s výrobky přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníky, přístroje a zařízení na měření vlhkosti, mikrovlnné snímací hlavy, tak funkčnost jedněch nezávisí na (není podmíněna) užití(m) druhých. Vztah mezi oběma skupinami výrobků je tedy dle žalovaného příkladem „užití ve vzájemné kombinaci“.

29. Ke službám ve třídě (37) žalovaný uvedl, že porovnání výrobků a služeb přihlašované OZ a namítané OZ EU vždy musí vycházet z vymezení položek uvedených v seznamu výrobků a služeb (u OZ EU případně korigovaného podle toho, pro jaké výrobky a služby namítající prokázal její řádné užívání). Reálná výroba / nabídka konkrétních produktů je v tomto směru bez jakékoli relevance, a proto žalovaný nebral v potaz Hydronix CZ připojené výtisky. Stran služeb poradenská činnost v oblasti dodávek, instalace, oprav, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění, dodávky instalace a opravy, zejména vodovodního a plynového zařízení a vytápění je třeba konstatovat, že v rámci výrobků, jichž se služby týkají, se běžně vyskytují či mohou vyskytovat nejen výrobky ve třídě 11 (jež byly vyhodnoceny jako podobné), ale též přímo výrobky vymezené OZ EU. Dále žalovaný doplnil, že vodovodní a plynové zařízení a vytápění může jako svou součást obsahovat nástroje a přístroje uvedené v OZ EU, zejména ty na měření teploty, a jich se nabízená poradenská činnost, dodávka, instalace či oprava, samozřejmě může také týkat. Žalovaný tak jako přiléhavý akceptoval názor o podobnosti relevantních výrobků ve třídě (9) dle OZ EU se službami ve třídě (37) přihlašované OZ, na němž nic nemění ani odlišné posouzení (ne)podobnosti těchto výrobků ve třídách (17) a (19).

30. Pro doplnění žalovaný uvedl, že předmětné výrobky nebo služby jsou určeny jak profesionálům, tak koncovým zákazníkům, relevantní spotřebitelskou veřejnost tedy tvoří obě skupiny spotřebitelů. Zohlednit je pak třeba tu skupinu spotřebitelů, která vykazuje nejnižší stupeň pozornosti. Proto specifická úroveň informovanosti a pozornosti spotřebitele nebude ve stávajícím případě faktor, který směřuje k vyloučení pravděpodobnosti záměny mezi kolidujícími označeními.

31. Závěrem žalovaný uvedl, že v rozsahu rozkladem dotčených napadených výrobků a služeb ve třídách (11) a (37) měl za správný závěr, že na straně veřejnosti mezi přihlašovanou OZ a OZ EU existuje pravděpodobnost záměny. S ohledem na vysokou podobnost porovnávaných označení lze přitom u produktů, u nichž byla shledána jen nižší míra podobnosti, s úspěchem uplatnit tzv. „kompenzační princip“.

III. Žaloba

32. Žalobkyně úvodem žaloby vymezila, že napadené rozhodnutí napadá v rozsahu, v němž žalovaný postoupil přihlašovanou OZ k zápisu do rejstříku ochranných známek i pro námitkami napadené výrobky ve třídě (17) ohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků; a ve třídě (19) neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla a chladu včetně spojovacích prvků, přičemž v tomto rozsahu se domáhá toho, aby přihlašovaná OZ nebyla pro uvedené výrobky zapsána.

33. Žalobkyně v podané žalobě první žalobní námitkou předně namítala, že žalovaný nesprávně vyhodnotil podobnost výrobků žalobkyně dle OZ EU ve třídě (9) a výrobků Hydronix CZ ve třídách (17) a (19) dle přihlašované OZ a ze svých tvrzení, která si v některých částech odporují a jsou založena na nepodložených domněnkách a neprokázaných faktech, pak vyvodil dle žalobkyně chybné závěry.

34. Žalobkyně dále ve druhé žalobní námitce vymezila, že žalovaný ve svém rozhodnutí chybně aplikoval zásadu komplementarity a neřídil se tak závaznými rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie, které posuzování podobnosti výrobků upravují.

35. Žalobkyně konečně třetí žalobní námitkou namítala, že se žalovaný bez opodstatnění odklonil od své dosavadní konstantní rozhodovací praxe, čímž porušil jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů dle § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Rozhodnutí žalovaného se dle názoru žalobkyně vymyká i ustálené praxi Soudního dvora Evropské unie, Tribunálu a úřadu EUIPO v oblasti ochranných známek a odporuje tak požadavku předvídatelnosti správních rozhodnutí a legitimního očekávání.

IV. Vyjádření žalovaného

36. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 4. 2023 poznamenal, že žalobkyně v žalobě neuvedla žádnou konkrétní argumentaci a omezila se na zcela obecná tvrzení o údajně chybném postupu žalovaného. Žalovaný se neztotožnil s reakcí žalobkyně, že nesprávně vyhodnotil podobnost výrobků kolizních označení, chybně uplatnil zásadu komplementarity a odklonil se od závazných rozhodnutí SDEU. Dále podotkl, že bez uvedení jakýchkoli konkrétních výtek k napadenému rozhodnutí ani jeho reakce nemůže být konkrétní.

37. Žalovaný byl přesvědčen, že správně vyhodnotil podobnost výrobků kolizních označení, přičemž závěry odůvodňující podobnost kolizních výrobků, ke kterým v napadeném rozhodnutí dospěl, si nijak neodporují. Žalovaný vymezil, že se komplementaritou kolizních výrobků zabýval na stranách 16–18 napadeného rozhodnutí. Shledal, že mezi výrobky Hydronix CZ ve třídách (17) a (19) a výrobky žalobkyně ve třídě (9) vztah komplementarity není. Vztah mezi oběma skupinami výrobků je tedy spíše příkladem „užití ve vzájemné kombinaci“, který je pro shledání potřebné, tedy alespoň nízké míry známkoprávní podobnosti nedostačující.

38. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, neboť napadené rozhodnutí vychází z řádně zjištěného skutkového stavu, je správně, logicky a podrobně odůvodněno a bylo vydáno v souladu s právními předpisy.

V. Replika žalobkyně

39. V podání ze dne 11. 9. 2024 žalobkyně zásadně rozšířila druhou žalobní námitku vztahující se k posouzení shodnosti a podobnosti porovnávaných výrobků, včetně jejich komplementarity. Žalobkyně uvedla, že výrobky přihlašované OZ ve třídách (17) a (19) jsou identické s výrobky OZ EU ve třídě (9), protože výrobky ve třídách (17) a (19) Hydronix CZ jsou mj. používány jako součásti a příslušenství různých druhů měřících a kontrolních přístrojů. Médium, které je nositelem tepla, např. voda, totiž musí být v rámci zařízení pro měření a ovládání teploty uzavřeno, respektive ohraničeno. Dále žalobkyně uvedla, že pokud nejsou porovnávané výrobky identické, jedná se přinejmenším o výrobky podobné a trvala na tom, že výrobky ve třídách (17) a (19) Hydronix CZ jsou mj. používány jako součásti a příslušenství různých druhů přístrojů pro měření a ovládání tepla.

40. Stran způsobu, kterým žalovaný provedl srovnání výrobků a služeb, žalobkyně uvedla, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí SDEU, jakož i ÚPV, je třeba podobnost porovnávaných výrobků posuzovat na základě řady faktorů, kterými jsou zejména jejich povaha, zamýšlený účel, způsob použití, komplementarita, konkurenční vztah, distribuční kanály, příslušná veřejnost, či obvyklý původ výrobků (k čemuž odkázala dále na rozhodnutí SDEU C–39/97 ze dne 29.09.1988 ve věci Canon a na rozhodnutí tribunálu rozhodnutí Tribunálu T 388/00 ze dne 23.10.2002 ve věci ELS a T–164/03 ze dne 21.04.2005 ve věci monBeBé).

41. Dle žalobkyně je nepochybné, že řada přístrojů pro měření a ovládání teploty je navržena a koncipována právě takovým způsobem, že je do tohoto zařízení trubkou přivedena voda či jiné médium pro přenos tepla, následně je teplota tohoto média změřena či změněna, a poté je ze zařízení na měření či ovládání tepla trubkou opět vyvedena.

42. Žalobkyně uvedla, že výrobky jsou komplementární, jestliže mezi nimi existuje těsné spojení v tom smyslu, že jeden je nezbytný (zásadní) nebo důležitý (významný) pro použití druhého takovým způsobem, že si spotřebitelé mohou myslet, že odpovědnost za výrobu těchto výrobků nebo poskytování těchto služeb nese stejný podnik, jak plyne mimo jiné z rozsudků Tribunálu T–74/10 ze dne 11.05.2011 ve věci Flaco, T–558/11 ze dne 21.112012 ve věci Artis, nebo T–504/11 ze dne 04.02.2013 ve věci Dignitude. Oproti tomu použití v kombinaci SDEU vymezil jako situaci, kdy jsou výrobky/služby používány společně pouze z důvodu volby nebo pohodlí, ale lze je použít i jeden bez druhého nebo s jinými výrobky, jak plyne z rozhodnutí Tribunálu T–736/14 ze dne 28.10.2015 ve věci MoMo Monsters / MONSTER.

43. Žalobkyně následně konstatovala, že je běžné, že všechny komponenty např. systémů pro rozvod tepla, které zahrnují též výrobky žalobkyně a Hydronix CZ, budou vyráběny týmž subjektem, a to za účelem zajištění kompatibility a funkčnosti celého systému a doplnila o odkaz na rozhodnutí Tribunálu T–150/04 ze dne 11.07.2007 ve věci Tosca Blu.

44. V závěru podané repliky žalobkyně uvedla, že žalovaný nesprávně aplikoval kompenzační zásadu.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

45. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a to v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

46. O podané žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili (souhlas účastníků byl v souladu s § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. presumován).

47. Osoba zúčastněná na řízení (Hydronix CZ) svého práva vyjádřit se k podané žalobě nevyužila.

48. Soud v projednávané věci vyšel z podkladů obsažených ve správním spise, které pro posouzení a rozhodnutí věci shledal dostatečnými. Správním spisem se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

49. Při posouzení věci vycházel soud z následující právní úpravy.

50. Dle § 3 písm. a) bod 3. ZOZ „[s]tarší ochrannou známkou se s přihlédnutím k uplatněnému právu přednosti (§ 20) pro účely tohoto zákona rozumí zapsaná, má–li dřívější den podání, ochranná známka Evropské unie; […].“ 51. Dle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ „[p]řihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou, […].“ 52. Dle § 13 odst. 1 ZOZ „[p]okud do 5 let ode dne zápisu ochranné známky do rejstříku nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, nastávají následky podle § 10a, 26a, 31 nebo 32c, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. U mezinárodních ochranných známek s vyznačením České republiky se za den zápisu považuje den, kdy již nemůže být sděleno odmítnutí ochrany podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě. V případě, že bylo sděleno zamítnutí ochrany z důvodu podle § 4 nebo byly podány námitky z důvodu podle § 7, počítá se doba 5 let ode dne, kdy se rozhodnutí v těchto řízeních stala pravomocnými a dále není možné je napadnout u soudu. Řádné užívání ochranné známky Evropské unie se posuzuje podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady.“ 53. Dle § 13 odst. 2 písm. a) ZOZ „[z]a řádné užívání ochranné známky podle odstavce 1 se považuje rovněž užívání ochranné známky v podobě, která se od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána, liší prvky neměnícími její rozlišovací způsobilost, bez ohledu na to, zda je ochranná známka v užívané podobě rovněž zapsána jako jiná ochranná známka téhož vlastníka, […].“ 54. Dle § 26 odst. 4 ZOZ „[z]jistí–li Úřad, že přihlašované označení zasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího uvedených v § 7, přihlášku zamítne. Existuje–li důvod zamítnutí přihlášky pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, Úřad přihlášku zamítne pouze pro tyto výrobky nebo služby.“ 55. Dle § 26a odst. 1 ZOZ „[p]okud ke dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky je starší ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, namítající na žádost přihlašovatele předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky byla starší ochranná známka řádně užívána v souladu s § 13 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž jsou založeny námitky, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání.“ 56. Dle § 26a odst. 8 ZOZ „[b]yla–li starší ochranná známka řádně užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, považuje se pro účely projednání námitek za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.“ 57. Dle čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení EU 2017/1001 „[p]okud do pěti let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku EU řádně v Unii užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo na nepřetržitou dobu pěti let přerušeno, podléhá ochranná známka EU sankcím podle tohoto nařízení, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Za užívání ve smyslu prvního pododstavce se považuje rovněž: užívání ochranné známky EU v podobě, která se liší v prvcích neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v podobě, v jaké byla zapsána, bez ohledu na to, zda je ochranná známka v té podobě, v jaké je užívána, rovněž zapsána na jméno vlastníka; […].“ 58. Podstatou projednávané věci je posouzení, zda u přihlašované OZ v žalobkyní namítaném rozsahu existuje důvod zápisné nezpůsobilosti podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ.

59. Soud úvodem připomíná, že ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ představuje transpozici úpravy obsažené v právu Evropské unie (původně směrnice č. 89/104/EHS, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, posléze směrnice č. 2008/95/ES, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, resp. aktuálně účinná směrnice č. 2015/2436/EU, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách). Současně nelze přehlédnout, že ochrana národních ochranných známek v členských státech Evropské unie existuje souběžně s ochranou známek Evropské unie, jež je aktuálně upravena nařízením č. 2017/1001.

60. Správní soudy přitom ve své rozhodovací praxi přísně vycházejí z eurokonformního výkladu relevantních hmotněprávních pojmů známkového práva a reflektují účel vymezený v harmonizačních směrnicích, přičemž v nich stanovená pravidla vykládají v souladu s rozhodovací praxí SDEU. Výklad vnitrostátního známkového práva tak ovlivňují judikatorní závěry SDEU interpretující obsahově podobné či shodné instituty upravené v právních předpisech známkového práva EU. Nejinak je tomu i v otázce neurčitých právních pojmů, s nimiž pracuje § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ (podobnost označení, podobnost zboží/služeb, pravděpodobnost záměny, pravděpodobnost asociace).

61. Soud předesílá, že řízení ve správním soudnictví je ovládáno dispoziční a koncentrační zásadou. Podle § 71 odst. 2 věty druhé s. ř. s. může žalobkyně kdykoli za řízení žalobní body omezit. Podle věty třetí „rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.“ Soud nemůže přezkoumat napadené rozhodnutí z důvodů, které nebyly v žalobě řádně a včas uplatněny (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Afs 216/2006–63). Popsaná koncentrace řízení samozřejmě nebrání tomu, aby byly řádně a včas uplatněné žalobní body argumentačně rozvíjeny a rozhojňovány i po uplynutí lhůty k podání žaloby, neboť na to § 71 odst. 2 s. ř. s. nedopadá (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Azs 134/2005 – 43, č. 685/2005 Sb. NSS). V rámci podané repliky proto žalobkyně byla oprávněna toliko rozhojňovat žalobní body již uplatněné v žalobě (tak jak učinila ve vztahu ke druhé žalobní námitce). Námitky žalobkyně konstatované poprvé v replice, týkající se nesprávně aplikované kompenzační zásady, soud coby nepřípustné novoty nehodnotil, neboť rozšířit žalobu o další žalobní body byla žalobkyně oprávněna jen ve lhůtě pro podání žaloby podle § 72 s. ř. s.

62. V řízení před správními orgány bylo žalobkyní prokázáno řádné užívání OZ EU ve vztahu k následujícím výrobkům zařazeným do třídy (9) dle mezinárodního třídění výrobků a služeb: přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníky; přístroje a zařízení na měření vlhkosti; mikrovlnné snímací hlavy a přístroje; části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží. Uvedený rozsah užívání OZ EU nebyl ani v rámci řízení před správními orgány ani v rámci řízení před soudem zpochybněn, proto z něj soud vychází. Rovněž byla na základě řádného posouzení ze všech standardně aplikovaných hledisek a s ohledem na ustálenou výkladovou praxi správními orgány konstatována značná vizuální podobnost, fonetická shodnost a celková vysoká podobnost přihlašované OZ a OZ EU. Ani tato podobnost označení nebyla napadnuta a soud z ní proto rovněž vychází.

63. Soud dále ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí některou z vad, jejichž existenci je povinen zkoumat z úřední povinnosti ve smyslu § 76 s. ř. s., nadto žalobkyně v žalobě nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí implicitně namítala. Soud proto nejprve vypořádal tuto část žalobní argumentace.

64. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je obecně vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, tedy nesrozumitelnosti či nedostatku důvodů, kvůli kterým skutečně nelze rozhodnutí věcně přezkoumat (např. rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, čj. 1 Afs 92/2012–45, bod 28). Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů tehdy, jestliže správní orgán neuvede konkrétní důvody, o něž se jeho rozhodnutí opírá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006 – 63, č. 1112/2007 Sb. NSS), nevypořádá se se všemi odvolacími námitkami (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008 – 71), či neuvede důvody, proč nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005, č. 689/2005 Sb. NSS). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů pak musí být „vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006–74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Správní orgán nemusí reagovat na každou dílčí námitku účastníků. Může totiž vystavět vlastní argumentaci, v jejíž konkurenci pak námitky účastníků neobstojí. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud by se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné.

65. Městský soud dospěl k závěru, že v posuzované věci žádná z výše naznačených skutečností, která by vedla k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, nenastala.

66. Žalobkyně v první žalobní námitce namítala vnitřní rozporuplnost napadeného rozhodnutí – uvedla, že napadené rozhodnutí si v některých částech odporuje. Dále žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je založeno na nepodložených domněnkách a neprokázaných faktech, tedy de facto poukazovala na nedostatek důvodů rozhodnutí.

67. S ohledem na obecnost této námitky soud v odpovídající míře obecnosti uvádí, že z prvostupňového i z napadeného rozhodnutí, které z hlediska soudního přezkumu představují jeden celek (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003–56), je dle náhledu soudu zcela evidentní, že správní orgány prezentovaly své závěry způsobem, jenž nebrání jejich věcnému přezkumu soudem v tomto řízení a dostály v tomto ohledu veškerým relevantním zákonným a navazujícím judikatorním východiskům přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou jednoznačně seznatelné důvody, pro které žalovaný ve shora specifikovaném rozsahu změnil prvostupňové rozhodnutí, jakož i úvahy, jimiž byl při posouzení jednotlivých zákonných hledisek ve svých závěrech veden. Napadené rozhodnutí tak v daném směru není zatíženo vadami, které by zakládaly jeho nepřezkoumatelnost, resp. které by bránily jeho věcnému přezkumu ze strany soudu, neboť je zřejmé, z jakého skutkového stavu žalovaný vyšel a jak jej právně posoudil. Z napadeného (i prvostupňového) rozhodnutí je rovněž zřejmé, proč správní orgán nepovažoval právní argumentaci žalobkyně uvedenou ve vyjádření k rozkladu za důvodnou. I pokud by se žalovaný v napadeném rozhodnutí dopustil drobných pojmových nepřesností, nelze takové formální vady považovat za vady způsobující nezákonnost, resp. nepřezkoumatelnost rozhodnutí, pokud je taková nepřesnost z obsahu rozhodnutí jako celku výkladem snadno objasnitelná. Soud rovněž neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo postaveno na nepodložených domněnkách a faktech. Závěry přezkoumávaného rozhodnutí si nijak neodporují, jsou logicky a uceleně argumentačně vystavěny, z napadeného rozhodnutí je zřejmé, jaká kritéria žalovaný při své úvaze použil, z jakých podkladů vycházel a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Žalovaný rovněž dostatečně reflektoval konkrétní skutkové okolnosti případu. Nebylo tak třeba, aby soud nahrazoval úvahu žalovaného, stejně tak nebylo nutno dohledávat důvody rozhodnutí ve správním spisu. Jakkoliv tedy žalobkyně nemusí s odůvodněním napadeného rozhodnutí souhlasit, rozporuplnost ani nedostatek důvodů ve smyslu namítaném žalobkyní v první žalobní námitce soud neshledal a tuto námitku proto vyhodnotil jako nedůvodnou.

68. Protože soud neshledal důvody pro to, aby zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, které by bránily jeho přezkoumání v rozsahu namítaných žalobních bodů (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009–84), přikročil k vlastnímu přezkumu rozhodnutí v mezích žalobkyní uplatněných námitek.

69. Soud nevešel ani na druhou žalobní námitku, kterou žalobkyně namítala nesprávné posouzení podobnosti výrobků a jejich komplementarity.

70. V posuzovaném případě žalobkyně napadala přezkoumávané rozhodnutí co do postoupení přihlašované OZ k zápisu ve vztahu k výrobkům Hydronix CZ ve třídě (17) a (19): (17) ohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla, chladu včetně spojovacích prvků; (19) neohebné trubky nekovové užívané pro rozvod vody a jiných médií užívaných pro rozvod tepla a chladu včetně spojovacích prvků; Naproti tomuto znění přihlašované OZ stojí namítaná OZ EU žalobkyně ve třídě (9): (9) přístroje a nástroje pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníky; přístroje a zařízení na měření vlhkosti; mikrovlnné snímací hlavy a přístroje; části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží.

71. Za shodné, resp. podobné se přitom v rozhodovací praxi SDEU považují ty výrobky anebo služby, které mají stejné nebo natolik blízké podstatné znaky, že v důsledku toho mohou vyvolat u průměrného spotřebitele představu o tom, že pocházejí od jednoho a téhož výrobce či poskytovatele.

72. Při hodnocení splnění podmínky shodnosti anebo podobnosti výrobků či služeb je třeba v souladu s ustálenou judikaturou reflektovat všechna relevantní kritéria charakterizující jejich vzájemný vztah, zejména jejich povahu, jejich zamýšlený účel, jejich obvyklý původ, a to zda jsou v soutěžním vztahu, zda se doplňují, nebo zda jsou zastupitelné, způsob jejich užití, jejich uživatele (relevantní veřejnost), jejich distribuční kanály či prodejní místa (srov. především rozhodnutí SDEU C–39/97 ze dne 29.09.1988 ve věci Canon, dále rozhodnutí Tribunálu T–388/00 ze dne 23.10.2002 ve věci ELS, T–164/03 ze dne 21.04.2005 ve věci monBeBé či rozhodnutí Tribunálu ze dne 10. 9. 2008 ve věci T–48/06, Astex Therapeutics Ltd vs. OHIM). Význam jednotlivých relevantních kritérií a jejich důležitost je třeba hodnotit v kontextu každého jednotlivého případu.

73. Soud doplňuje, že ochranné známky musí být podle ustálené rozhodovací praxe srovnávány v podobě, v jaké jsou přihlášeny a v jaké požívají (resp. chtějí požívat) ochranu. To znamená, že registrované ochranné známky jsou srovnávány v podobě, jak byly zaregistrovány, přičemž je irelevantní podoba skutečného či možného užití chráněného označení (srov. rozsudek Tribunálu ze dne 15. 4. 2010 ve věci T–488/07, Cabel Hall Citrus v. OHIM). Soud upozorňuje, že žalovaný správně vycházel z posouzení podobnosti výrobků uvedených v příslušných třídách přihlašované OZ a OZ EU tak, jak byly žalobkyní a Hydronix CZ vymezeny, nikoliv z porovnání jimi nabízených výrobků a služeb např. na jejich webových stránkách.

74. Dle soudu je naprosto evidentní, že trubky (ohebné i neohebné) jsou zcela odlišným výrobkem od přístrojů, nástrojů a zařízení pro měření. Nejde o výrobky, které by byly vzájemně zastupitelné, nebo jejichž funkce by se jakkoliv překrývala, ani o výrobky na sobě závislé. Nejde o výrobky, které jsou pro sebe vzájemně nezbytné. Opačný závěr by ad absurdum znamenal, že pokud by nebyly trubky, nebylo by možno měřit například teplotu vody v těchto trubkách proudící, a proto jsou na sobě trubky a zařízení k měření teploty vody funkčně závislé, což je zjevně závěr nesprávný. Takový závěr by vedl k naprosto neudržitelné situaci, kdy by musela být například konstatována podobnost u okna a záclony, protože pokud by nebylo okno, nebylo by možné ho zastínit záclonou.

75. Podobnost nelze shledat ani v části vymezení výrobků OZ EU uvedené za středníkem „části a vybavení pro všechno výše uvedené zboží.“, protože částmi a vybavením pro výše uvedené zboží je nutno rozumět části a vybavení přístrojů a nástrojů pro měření, ovládání a snímání vlhkosti a teploty; převodníků přístrojů a části a vybavení pro zařízení na měření vlhkosti mikrovlnné snímací hlavy, nikoliv části a vybavení všeho, co s takovým měřením může jakkoliv souviset.

76. Soud se dále zabýval posouzením otázky komplementarity. Komplementaritu výrobků Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 5. 2008, č. j. 9 As 59/2007–141 s odkazem na Metodiku Guidelines Concerning Proceedings before the Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), Part C: OPOSITION GUIDELINES definoval tak, „že výrobky jsou komplementární, jestliže mezi nimi existuje úzký vztah v tom smyslu, že jeden z nich je nezbytný (nepostradatelný) nebo důležitý pro použití druhého a současně není pouze pomocný či podružný. Faktor komplementarity hraje nejdůležitější roli v případech, kdy se výrobky liší svou povahou i účelem (pak obvykle i způsobem použití) a nemají navzájem konkurenční charakter. I samotná skutečnost, že jsou shledány komplementárními, pak může dostačovat k závěru o jejich podobnosti.“ 77. Soud se s žalovaným ztotožnil rovněž co do dílčího posouzení komplementarity výrobků přihlašované OZ ve třídě (17) a (19) a OZ EU ve třídě (9). Je pravdou, že trubky budou zpravidla zapotřebí pro přívod například vody do měřícího zařízení. Lze si ale rovněž představit situaci, kdy bude měřící zařízení přímo navazovat na výpusť nádoby vodu obsahující, a to bez jakéhokoliv vedení vody trubkami. Nelze proto souhlasit s žalobkyní stran vzájemné nezbytnosti těchto výrobků. Naproti tomu zdůvodnění předestřené v napadeném rozhodnutí o výrobcích, jejichž použití je možné ve vzájemné kombinaci, shledal soud na posuzovaný případ zcela přiléhavým.

78. Žalobkyně v podané replice následně poukázala na judikaturu Tribunálu vztahující se k posouzení komplementarity a k použití ve vzájemné kombinaci. Soud však již shora zdůvodnil, proč výrobky Hydronix CZ ve třídě (17) a (19) nejsou s výrobky dle OZ EU ve třídě (9) ve vztahu komplementarity, a to především odkazem na Metodiku Guidelines Concerning Proceedings before the Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), Part C: OPOSITION GUIDELINESm, která žalobkyní uvedené judikatuře neodporuje. Konečně soud nevešel ani na odkaz žalobkyně na rozhodnutí Tribunálu ve věci Tosca Blu, neboť žalobkyní uvedený rozsudek se vztahoval na odvětví módy a výrobků určených k péči o vzhled, což je odvětví (a rovněž okruh relevantních spotřebitelů) zcela odlišné od nyní posuzovaného. Co se týče vnímání výrobků v rámci odvětví módy, je stěžejním bodem pozornosti spotřebitele jejich design, proto nelze v odkazovaném rozhodnutí uvedené závěry bez dalšího přenášet na nyní posuzovanou věc. I z těchto důvodů soud neshledal v postupu žalovaného při posouzení podobnosti (a to vč. jejich vzájemné nekomplementarity) výrobků žalobkyně dle OZ EU ve třídě (9) a výrobků Hydronix CZ ve třídě (17) a (19) pochybení.

79. Konečně ve třetí žalobní námitce žalobkyně poukazovala na odklon od dosavadní správní praxe jak žalovaného, tak i evropských soudů. Z obsahu spisové dokumentace neplyne, že by se žalovaný od své dosavadní správní praxe odchýlil. Vzhledem k obecnosti vznesené žalobní námitky soud neměl možnost se touto námitkou podrobněji zabývat. Soud poznamenává, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je postaveno na principu, že je to žalobkyně, kdo s ohledem na dispoziční zásadu přísně ovládající tento typ soudního řízení soudu předestírá konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné. Obsah a kvalita žaloby tak v zásadě předurčuje i obsah a rozsah soudního přezkumu. Soud není oprávněn (a tím méně povinen) za žalobkyni domýšlet či dotvářet žalobní námitky z vlastní iniciativy. Takový postup soudu by popíral uplatnění dispoziční zásady a zasahoval by do principu rovnosti účastníků řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78).

80. V obecné rovině však soud neshledal, že by napadené rozhodnutí z dosavadní správní praxe žalovaného, resp. z judikaturní praxe správních soudů, vybočovalo. Soud proto nemohl přisvědčit ani poslední žalobní námitce.

81. Nad rámec shora uvedeného soud k žalobním námitkám uvádí, že nesouhlas žalobkyně vztahující se k zápisu přihlašované OZ ve třídě (17) a (19) ve prospěch Hydronix CZ byl žalobkyní vyjádřen již v rozkladovém řízení, v rámci jejího vyjádření k podanému rozkladu, přičemž žalovaný se s její argumentací řádně a komplexně vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jelikož soud považuje toto vypořádání ze strany žalovaného za věcně správné a zákonné, ve zbytku odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť smyslem soudního přezkumu není stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č.j. 8 Afs 75/2005–130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006–86, ze dne 29. 3. 2013, č.j. 2 Afs 37/2012–47, a ze dne 30. 6. 2014, č.j. 8 Azs 71/2014–49). Tuto praxi aproboval i Evropský soud pro lidská práva ve věci Helle proti Finsku (rozhodnutí ze dne 19. 12. 1997, č. 20772/92, odst. 59 – 60), jakož i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2011, sp.zn. II. ÚS 752/10 a ze dne 6. 6. 2013, sp.zn. II. ÚS 2454/12, usnesení ze dne 4. 7. 2012, sp.zn. III. ÚS 1972/12, usnesení ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2266/12 atd.).

82. Závěrem soud shrnuje, že žalovaný správně posoudil všechny podmínky nutné ke konstatování (ne)pravděpodobnosti záměny i asociace mezi kolidujícími označeními v rozsahu dotčených výrobků a služeb a dospěl tak ke správným závěrům zcela v souladu se zákonem.

VII. Závěr a náklady řízení

83. Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

84. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.

85. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V daném případě soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil, a proto jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení sporu a řízení před správním orgánem II. Napadené rozhodnutí III. Žaloba IV. Vyjádření žalovaného V. Replika žalobkyně VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze VII. Závěr a náklady řízení