Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

9A 65/2020 – 79

Rozhodnuto 2022-06-22

Citované zákony (13)

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: Sdružení Valašsko–Horní Vsacko, IČO 67728189, se sídlem Radniční náměstí 42, 756 02 Karolinka zastoupen doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Obilní trh 312/6, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 9. 4. 2020, č. j.: MPSV–2020/62253–832, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění

I. Stručné vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž ministryně práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“) zamítla jeho námitky proti Oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „poskytovatel dotace“) o schválení Zprávy o realizaci projektu a spolu s ní předložené žádosti o platbu ze dne 7. 2. 2020, jehož přílohou bylo Oznámení o nevyplacení části dotace z důvodu krácení podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“) na základě porušení pravidel Operačního programu Zaměstnanost (dále jen „opatření“ nebo „oznámení o nevyplacení části dotace“). Opatřením bylo rozhodnuto o nevyplacení části dotace ve výši 25 % výdajů z předmětné zakázky nárokovaných v podaných žádosti o platbu č. CZ.03.4.74./0.0/0.0/16_058/0007448/2019/004/ANTE spolu s příslušnou částí nárokovaných nepřímých nákladů, v celkové výši 240 171,87 Kč, jelikož se poskytovatel dotace domníval, že příjemce dotace (tj. žalobce) v přímé souvislosti s ní porušil podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta.

2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a obsahu spisového materiálu vyplynulo, že žalobce podal žádost o podporu (dále jen „žádost o podporu“) pro projekt registrační číslo CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_058/0007448 s názvem „Zlepšení strategického řízení mikroregionu V–HV“ (dále jen „projekt“). Poskytovatel dotace v souladu s § 14 rozpočtových pravidel vydal rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPZ/4.1./058/0007448 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“), kterým byla žalobci na základě žádosti o podporu poskytnuta dotace na realizaci projektu v celkové maximální výši 1 919 000 Kč.

3. Následně žalobce v rámci projektu realizoval zadávací řízení na veřejnou zakázku dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Předmětem veřejné zakázky bylo zpracování rozvojového dokumentu mikroregionu Valašsko–Horní Vsacko (dále jen „veřejná zakázka“). Jako nejvhodnější byla v zadávacím řízení vybrána společná nabídka společností RADDIT consulting s.r.o., Ekotoxa s.r.o. a BeePartner a.s. (dále jen „dodavatel“), s níž žalobce uzavřel dne 28. 11. 2018 smlouvu o dílo (dále též „smlouva“).

4. Z odůvodnění oznámení o nevyplacení části dotace vyplynulo, že poskytovatel dotace dospěl k závěru, že žalobce porušil povinnosti při zadávání veřejné zakázky. Toto porušení spatřoval jednak v tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky nedávaly uchazečům jasnou představu, jak budou nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita nabízeného řešení hodnoceny, dále v tom, že smlouva neobsahovala všechny náležitosti dle kapitoly 20.9 Pravidel OPZ, verze 8 (dále jen „Pravidla OPZ“). Při výpočtu neproplacené dotace ve výši 25 % z nárokovaných výdajů vycházel poskytovatel dotace z tabulky č. 17, bodu 9 a 21 f), kapitoly 20.14 Pravidel OPZ.

5. Proti oznámení o nevyplacení části dotace podal žalobce námitky, obsahově shodné s námitkami žalobními, o nichž rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. V něm uvedl, že z žalobcem zvoleného způsobu hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky na základě hodnotícího kritéria Kvalita nabízeného řešení nelze jednoznačně, srozumitelně a transparentně seznat, jaké konkrétní aspekty nabídek uchazečů bude hodnotit a jaké konkrétně jsou jeho preference. Dále žalobce v rozporu s Pravidly OPZ uvedl fixní bodové rozdíly mezi nabídkami a k bodové stupnici umožnil přiřadit nulu. Obojí je ale zakázáno. Postup žalobce byl tedy v rozporu s ustanoveními kapitol 20.2, 20.6 a 20.8 Pravidel OPZ.

6. Další porušení žalovaný spatřoval v tom, že součástí smlouvy není zapracování údajů z nabídky, které byly předmětem posouzení kvalifikace a smlouva neobsahuje ani závazek dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují název a číslo projektu. K tomu odmítl odvolací námitku, že náležitosti, které ve smlouvě chybí, lze dovodit.

7. Žalovaný také odmítl žalobcovo tvrzení, že vytýkaná porušení jsou spíše formální povahy. Uvedl, že předmětem ochrany není pouze naplnění účelu dotace, ale i způsobu, jakým bylo předpokládaného účelu dosaženo. Uzavřel, že odvody prováděné na základě rozpočtových pravidel nemají charakter sankcí za přestupek ani trestní sankcí.

II. Obsah žaloby

8. Žalobce v žalobě, ve znění jejího doplnění ze dne 20. 8. 2020, namítal, že rozpočtovou kázeň neporušil a byl to naopak žalovaný, kdo postupoval v rozporu s § 14e rozpočtových pravidel. Uvedl, že žalovaný provedl výkladové konstrukce, které nemají oporu v Pravidlech OPZ. Žalobou napadené rozhodnutí prohlásil také za nicotné, neboť v něm není uvedeno, kdo vydal oznámení o nevyplacení části dotace, neobsahuje tedy základní náležitost.

9. V prvním žalobním bodu žalobce konstatoval, že hodnotil ekonomickou výhodnost nabídek v rámci veřejné zakázky na základě dvou kritérii, z nichž jedno bylo kritérium Kvalita nabízeného řešení. Uvedl, že ve výzvě k podání nabídek ze dne 30. 10. 2018 (dále jen „výzva“) dostatečně přesně popsal předmět veřejné zakázky, hodnotící kritéria a způsob hodnocení. Jeho postup byl transparentní, což plyne i z podaných nabídek, z nichž je zřejmé, že všichni pochopili, co se bude hodnotit. Nesouhlasil s tím, že by v Pravidlech OPZ bylo zakázáno přidělení nulové bodové hodnoty nebo stanovení bodové stupnice. Jedná se o pouhý výklad žalovaného, nad rámec Pravidel OPZ. K vytýkanému použití bodové stupnici s nulou uvedl, že nula hodnocena nebyla, neboť kdo by obdržel nulu, nesplnil by podmínky veřejné zakázky. Závěry poskytovatele dotace jsou obtížně přezkoumatelné, neboť nezohlednil konkrétní obsah nabídek a nerozebral ovlivnění hodnocení v kvalitativním kritériu v konkrétní rovině. Navíc poskytovatel dotace podrobně popsal způsob hodnocení, následně však konstatoval, že byl způsob hodnocení žalobcem popsán nedostatečně, což si navzájem odporuje. Kritérium Kvalita nabízeného řešení je v souladu se zákonem i Pravidly OPZ a přidělovaný počet bodů umožňuje porovnat nejvhodnější a hodnocenou nabídku. Nadto žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí volbu hodnotících kritérií nevytkl. K tomu odkázal na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), dle níž musí být způsob hodnocení nabídek závazně uveden v zadávací dokumentaci.

10. Dále uvedl, že hodnocení je komplexní a myšlenkově složitý proces prováděný hodnotící komisí. V projednávaném případě byl způsob hodnocení zveřejněn, hodnotící komise pak v jeho rámci uplatnila své myšlenkové pochody, které písemně podchytila, aby vyhověla režimu § 6 ZZVZ. K tomu citoval rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002–62 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 1999, č. j. 2 A 1/99–32. Dále odkázal na rozhodnutí ÚOHS ze dne 12. 8. 2005, v němž je uvedeno, že nelze považovat za porušení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (tj. zákona předcházejícího ZZVZ), jestliže hodnotící komise v rámci hodnocení jednotlivých dílčích kritérií stanoví „pomocná kritéria“, která obsahem zapadají do tohoto dílčího kritéria. Odkázal také na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 24. 11. 2005 ve věci ATI EAC, dle nějž zadávací směrnice nebrání tomu, aby zadávací komise přidělila specifickou váhu předem daným pod kritériím tím, že mezi ně rozdělí počet bodů určených na kritérium, pod nějž spadají. Závěrem odkázal na rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2006, č. j. 2 Afs 136/2005–66, dle něhož je nezbytné tolerovat určitá pochybení státu, nenarušují–li ovšem podstatu pravidel a nedochází–li k nim systematicky či úmyslně. Tento závěr lze aplikovat i na oblast veřejných zakázek.

11. Ve druhém žalobním bodu brojil proti závěru správních orgánů, že jednal v rozporu s kapitolou 20.

9. Pravidel OPZ, když do smlouvy nezapracoval údaje z nabídky, které byly předmětem posouzení kvalifikace. Připomněl, že ve výzvě v rámci technické kvalifikace požadoval, aby měl hlavní zpracovatel veřejné zakázky ukončené VŠ vzdělání v magisterském studijním programu a min. 10 let praxe v oblasti tvorby a realizace předmětu veřejné zakázky v rozsahu své odbornosti, nahrazení takové osoby je možné pouze s jeho předchozím souhlasem, nová osoba přitom musí splňovat stejnou odbornou způsobilost. Uvedl, že ve smlouvě je v obecné rovině uvedeno, že se bude zhotovitel řídit pokyny objednatele, bude informovat o stavu vyhotovení předmětu plnění a plnit předmět veřejné zakázky s řádnou péčí. Z uvedeného lze dovodit, že pokud by předmět plnění neplnila odborně způsobilá osoba, tak by nedošlo k řádnému plnění smlouvy. Korekce je tak nadbytečná.

12. Třetím žalobním bodem namítal, že vytýkaná porušení jsou formální povahy. Žádný z kontrolorů nezpochybnil, že státní prostředky nebyly použity k účelu, k němuž použity být měly. Odkázal na rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. 2 Afs 11/2009 (pozn. soudu: zde měl žalovaný zřejmě na mysli rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2004, č. j. 2 Afs 11/2004–73, neboť jím označovaný rozsudek dle evidence rozhodnutí NSS neexistuje), dle něhož má vrácení dotace povahu sankce za nesplnění povinnosti využít dotaci ke stanovenému účelu a tento sankční odvod je třeba spojovat jen s použitím prostředků na jiný účel, než ke kterému byly určeny. V projednávaném případě kontroloři nezjistili použití prostředků na jiný účel ani nehospodárné vynaložení prostředků, proto se jedná pouze o formální nedostatky, nikoli závažné porušení zákona. Dodal, že dle judikatury Ústavního soudu jsou nepřípustné takové pokuty, které mají likvidační charakter.

13. Závěrem uvedl, že podmínky poskytnutí dotace musí být stanoveny výslovně, jasně, určitě a srozumitelně a nelze je rozšiřovat či doplňovat o nové podmínky a vyžadovat pak jejich plnění. Pokud nejsou podmínky vymezeny dostatečně, nelze to klást k tíži žalobce. K tomu odkázal na článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a rozhodovací praxi správních soudů, dle níž jsou pro něj závazné jen ty podmínky, které plynou z rozhodnutí o poskytnutí dotace. Shrnul, že neporušil podmínky dotace ani zákon, ani nepoužil dotaci k jinému účelu, pročež nelze dotaci dle § 14e rozpočtových pravidel krátit.

14. Žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i oznámení o nevyplacení části dotace zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nesouhlasil s žádným žalobním bodem.

16. K prvnímu žalobnímu bodu odkázal na kapitolu 20.2 Pravidel OPZ a uvedl, že příjemci dotace jsou jako zadavatelé veřejné zakázky povinni řídit se při nastavování zadávacích podmínek ZZVZ. Upozornil, že je třeba zajistit, aby se hodnotící kritéria vztahovala k předmětu zakázky, tedy aby byly hodnoceny pouze skutečnosti, na nichž bezprostředně závisí kvalita plnění. Kritéria přitom musí být vymezena tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a jejich naplnění ověřitelné. Ocenil, že se žalobce snažil v rámci zadávacího řízení vybrat nejvhodnějšího dodavatele a zvolil pro něj složitější hodnocení podle kvality nabízeného plnění. Ani tato snaha nezbavuje žalobce povinnosti dostatečně precizně popsat nejen jeho požadavky, ale i to, jakým způsobem bude nabídnuté plnění hodnoceno, a to včetně parametrů podkladů, na jejichž základě bude hodnoceno. Žalobce ve výzvě u kritéria Kvalita nabízeného řešení uvedl, že: „V rámci tohoto kritéria bude hodnocen dodavatelem předložený dokument „Kompletní a detailní specifikace nabízených služeb““, přičemž nevymezil podobu tohoto podkladu. Nebylo tak zjevné, co mají uchazeči v rámci svých nabídek předložit, jaký má být rozsah či minimální obsahové náležitosti dokumentu. Z popisu hodnocení nabídek obsaženého ve výzvě není zřejmé, na které skutečnosti klade žalobce při hodnocení nabídek důraz. Žalobce jednoznačně nestanovil, jaké parametry nabídky bude hodnotit jako nevýhodnější, nýbrž uvedl, že jako nejlepší bude hodnocena nejlepší nabídka, neuvedl ale, co za ni považuje a jak ji má uchazeč připravit tak, aby měl možnost stát se kvalitativně nejlepším.

17. Dále citoval bodovou škálu stanovenou ve výzvě, kde byla stanovena možnost přidělení 0 bodů velmi neuspokojivé nabídce. Takový postup je v rozporu s kapitolou 20.8 Pravidel OPZ, neboť umožňuje přidělení nulové hodnoty a předem stanovuje bodovou stupnici, která předvídá úroveň zpracování nabídek, zatímco dle Pravidel OPZ musí přidělený počet bodů vycházet z porovnání nejvhodnější hodnocené nabídky. Hodnotící komise je přitom povinna do zápisu dostatečně zdůvodnit své hodnocení tak, aby bylo přezkoumatelné. K tomu upozornil, že v Zápise o posouzení a hodnocení ze dne 12. 11. 2018 (dále jen „zápis o hodnocení“) je u daného kritéria uveden pouze aritmetický průměr bodů jednotlivých hodnotitelů. Dodal, že povinnost dodržovat pravidla přidělování dotací obsažená v Pravidlech OPZ je uvedena v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobce tak měl povinnost se s nimi seznámit a řídit se jimi. Dále odkázal na rozsudek NSS ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008–222, a na rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 19. 1. 2009, č. j. ÚOHS–R173/2008/02–632/2009/310–ASc, týkající se povinnosti zadavatele vypracovat transparentní zadávací dokumentaci. Citoval kapitolu 20.8 Pravidel OPZ a uvedl, že žalobce ve veřejné zakázce chybně nastavil kvalitativní hodnotící kritérium, které pak hodnotící komise chybně použila.

18. K hodnocení hodnotící komisí uvedl, že poskytovatel dotace musí být schopen zkontrolovat dodržování pravidel, k němuž se příjemce dotace zavázal. Proto musí být veškeré podklady k výběrovým řízením natolik transparentní, aby je poskytovatel dotace i ostatní kontrolní orgány byly schopné ověřit. Dodal, že žalobci nevytýkal kvalitativní kritérium jako takové, ale jeho chybné nastavení, nedostatečnou konkrétnost a transparentnost, a tím způsobené chybné hodnocení.

19. Ke druhému žalobnímu bodu uvedl, že v kapitole 20.9 Pravidel OPZ je výslovně uvedeno, jaké minimální náležitosti musí obsahovat písemná smlouva. Jedná se mj. o závazek dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují název a číslo projektu a zapracování údajů z nabídky, týkajících se kvalifikačních požadavků zadavatele. Dodal, že v návrhu smlouvy, který byl součástí zadávacích podmínek, žalobce neodkazoval na výzvu, ani ji neučinil přílohou, proto není možné konstatovat, že požadované povinnost lze dovodit, a to pouze z tvrzení, že: „zhotovitel se bude řídit pokyny objednatele, bude informovat o stavu vyhotovení předmětu plnění a plnit předmět zakázky s řádnou péčí“.

20. Ke třetímu žalobnímu bodu zopakoval, že předmětem ochrany není pouze naplnění účelu dotace, ale i způsobu, jakým bylo předpokládaného účelu dosaženo, což vyplývá z § 14 odst. 4 písm. g) rozpočtových pravidel. Dle uvedeného ustanovení může poskytovatel dotace stanovit další podmínky, které je příjemce povinen dodržet a jejichž nedodržení může být sankcionováno. To je v rozhodnutí o poskytnutí dotace obsaženo v části V bodu 3.

4. Odmítl, že by oprávněnost použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu byla navázána toliko na účel dotace a jeho faktické naplnění. S veřejnými prostředky je totiž třeba nakládat s péčí řádného hospodáře, pouze transparentně a správně nastavená soutěž může zaručit soulad distribuce těchto prostředků s požadavky předpisů na ochranu hospodářské soutěže. S odkazem na rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 Afs 117/2016–30, uvedl, že absence vlivu pochybení na dodržení účelu dotace nemůže sama o sobě žalobce vyvinit z porušení povinnosti stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace. K tomu by bylo třeba ještě prokázat, že porušení je formálního charakteru. Za formální porušení jsou považována ta porušení, která nemají vliv na výběr nejvhodnější nabídky a zároveň na účel dotace. Judikatura, na níž žalobce odkazoval, je tak naplněna. Pokud však k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky může dojít, nejedná se o formální pochybení. Připustil, že žádný z kontrolorů nezpochybnil, že by veřejné prostředky nebyly použity k danému účelu. Nelze však beze zbytku aplikovat žalobcem citované rozsudek NSS, a to již proto, že v projednávaném případě se nejedná o vrácení dotace, nýbrž o její zkrácení.

21. K výši finanční korekce uvedl, že je stanovována všem subjektům ve stejné výši, a to procentem vztahujícím se k výdajům z předmětné veřejné zakázky, v souladu s tabulkami uvedenými v Pravidlech OPZ. Při podpisu rozhodnutí o poskytnutí dotace musí příjemce vědět, v jaké výši a jak jsou finanční korekce stanovované. Žalobce s tím projevil souhlas. Poskytovatel dotace tak nemá oprávnění snížit procentuální hodnotu korekce, ta je přesně dána tabulkami s jednotlivými pochybeními. Pokud je výše korekce nadměrně zatěžující, měl žalobce postupovat při zadávání veřejné zakázky s o to větší opatrností.

22. Závěrem uvedl, že odvody prováděné podle rozpočtových pravidel nemají charakter sankce za přestupek. K tomu odkázal na rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2018, č. j. 9 Afs 365/2017–36, ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 53/2013–33 a ze dne 31. 3. 2015, č. j. 5 As 95/2014–46. Dodal, že nastavení výše odvodů vyplývá z práva EU, a to z rozhodnutí Komise ze dne 14. 5. 2019, C(2019) 3452.

23. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze

24. Při posouzení věci soud postupoval podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci po nařízení ústního jednání navrhli, aby soud věc projednal v neveřejném zasedání. Soud neprováděl důkazy, neboť ty jsou součástí správního spisu, z něhož soud při rozhodování vychází, provedení těchto důkazů by tak bylo nadbytečné.

25. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 věta první s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

26. Předmětem sporu je posouzení otázky, zda byla dotace krácena v souladu se zákonem či nikoli.

27. Ze spisového materiálu soud zjistil tyto pro věc podstatné skutečnosti:

28. Z části II. Obecné povinnosti příjemce, bodu 1. rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplynulo, že byl žalobce, jakožto příjemce dotace, povinen řídit se podmínkami stanovenými právními předpisy EU, ČR a Pravidly OPZ. Dle části V. Sankce, bodu 2. rozhodnutí: „poskytovatel nemusí vyplatit část dotace, domnívá–li se, že došlo k porušení pravidel stanovených tímto Rozhodnutím. Pokud poskytovatel odhalí porušení podmínek, je oprávněn neproplatit dotaci dle § 14e rozpočtových pravidel, a to maximálně do výše, která je stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. ve výši stanovené za porušení dané povinnosti v tabulce sankcí pro oblast zadávání obsažené v Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ jako nejvyšší možná výše odvodu za předmětné porušení podmínek. Při stanovení výše sankce přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace.“ Dle části V. Sankce, bodu 3.4. rozhodnutí: „V případě, že dojde k porušení povinností týkajících se zadávání zakázek (uvedených v části II bodě 6.1), jež je dle Pravidel OPZ považováno za porušení rozpočtové kázně, bude odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřen dle § 44a odst. 4 písm. a) rozpočtových pravidel ve výši stanovené za porušení dané povinnosti v tabulce sankcí pro oblast zadávání obsažené v Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ.“ V poznámce k citovanému úseku je dále uvedeno, že: „zadavatel uvede, na které skutečnosti bude při hodnocení kritéria kladen důraz, resp. existence kterých skutečnosti bude hodnocena lépe“.

29. Dle kapitoly 20.2 Pravidel OPZ je jednou ze základních zásad, které je zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky dodržet, zásada transparentnosti. Ta je dle této kapitoly spatřována mimo jiné v: „definování přesných podmínek tak, aby všichni potenciální dodavatelé předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atp.).“ 30. Dle kapitoly 20.6 Pravidel OPZ musí výzva k podání nabídek obsahovat mj. pravidla pro hodnocení nabídek, zahrnující kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Dále je zde stanoveno, že: „Hodnotící kritéria musí být v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnoticích kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nejvýhodnější; hodnoticí kritéria se musí jednoznačně vztahovat k předmětu zakázky (více k metodám a způsobu hodnocení v kap. 20.8) a dále musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.“ 31. Dle kapitoly 20.8 Pravidel OPZ: „Pro hodnocení subjektivních (nečíselných) kritérií se použije bodová stupnice 1 ž 100. Nejvhodnější nabídce je vždy přiřazena hodnota 100 bodů (pozn. soudu: dle poznámky k této větě musí nejvýhodnější nabídka v tomto kritériu získat 100 bodů), ostatním jsou přiřazeny body odpovídající výsledku jejich porovnání s touto nejvhodnější nabídkou v daném kritériu. Hodnotící komise je povinna do zápisu dostatečně zdůvodnit své hodnocení tak, aby bylo přezkoumatelné.“ Přitom mj.: „Přidělený počet bodů musí vždy vycházet z porovnání nejvhodnější a hodnocené nabídky“, „Hodnocení subjektivních kritérií nelze nastavit ani způsobem, kdy by mezi první, druhou a dalšími nabídkami byly předem stanoveny fixní bodové rozdíly (pozn. soudu: poznámka k této větě uvádí, že: „např. nelze stanovit, že první nabídka obdrží 100 bodů, druhá nabídka 75 bodů atd., nebo že mezi nabídkami bude předem stanoven rozestup o určitém množství bodů tak, že nejvýhodnější nabídka obdrží 100 bodů a každá další nabídka v pořadí o určitý počet bodů méně“).“ a:„Dále není možné přidělení nulové bodové hodnoty“. Dále z této kapitoly vyplývá, že o posouzení a hodnocení nabídek musí být sepsán „Zápis o posouzení a hodnocení nabídek“, v němž musí být uvedeno mj.: „hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií včetně dostatečného odůvodnění hodnocení subjektivních kritérií včetně výsledku hodnocení“.

32. Dle kapitoly 20.9 Pravidel OPZ musí smlouva příjemce dotace s dodavatelem mj. obsahovat: „závazek dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují název a číslo projektu“ a: „zapracování údajů z nabídky, které byly předmětem posouzení/hodnocení kvalifikace (tj. v okamžiku uzavření smlouvy i během realizace zakázky musí obsah smluvního vztahu odpovídat alespoň těm parametrům nabídky, které zadavatel posuzoval nebo hodnotil).“. Ke druhému citovanému bodu poznámka doplňuje, že: „Je povinné pouze v případě, kdy zadavatel stanové takové kvalifikační předpoklady nebo takové hodnoticí kritérium, u kterého je relevantní zavázat vybraného dodavatele k jeho dodržování i během plnění zakázky. Příklad: Pokud zadavatel stanovil jako kvalifikační požadavek určité vlastnosti realizačního týmu, je nutné, aby byla smluvně upravena případná změna osob v realizačním týmu při plnění zakázky. Osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, může být nahrazena pouze osobou s minimálně shodnou kvalifikací. Na tuto obchodní podmínku je doporučeno navázat smluvní pokutu.“ 33. Podle kapitoly 20.14, tabulky č. 17, bodu 9 Pravidel OPZ činí sankce, resp. odvod za pochybení spočívající ve stanovení hodnotících kritérií v rozporu se zásadou nediskriminace, rovného zacházení, transparentnosti, 25 %, 10 % nebo 5 % s ohledem na závažnost porušení. Podle bodu 21. písm. f) tabulky činí sankce, resp. odvod za pochybení spočívající ve skutečnosti, že smlouva není zpracována v minimálně požadovaném rozsahu dle kap. 20.9 (kromě požadavku na závazek dodavatele na faktuře vyznačit identifikaci projektu) 10 % nebo 5 % s ohledem na závažnost porušení. Podle uvedené kapitoly Pravidel OPZ dále platí, že: „v případě porušení více pravidel OPZ, ke kterým došlo při zadávání či realizaci zakázky, bude sankce uložena za porušení pravidla s nejvyšší horní hranicí“.

34. Z výzvy je zřejmé, že jedním z hodnotících kritérií bylo kritérium Kvalita nabízeného řešení s váhou 60 %. K tomuto kritériu je ve výzvě uvedeno: „Bude hodnocena konkrétnost a komplexnost předloženého řešení zakázky, logická provázanost jednotlivých částí řešení a exaktnost celkového zpracování, stejně tak jako míra součinnosti se zadavatelem a odborná úroveň a schopnost dodavatele řešit jednotlivé odborné oblasti. Dokument musí obsahovat takové informace, aby bylo možné provést hodnocení nabídek. Nejlépe bude hodnocena nabídka, která nejzřetelněji vyniká odbornou znalostí dodavatele řešit dané odborné téma, u které půjde konstatovat, že pracovní postupy nejlépe vyhovují naplnění účelu zakázky s cílem, dosáhnout nejlepšího výsledku řešení, s nejlogičtějším rozdělením jednotlivých fází a dílčích aktivit, u které jednotlivé práce představují ucelený systém na sebe navazujících fází. Z navržené specifikace řešení plnění veřejné zakázky musí vyplynout prokazatelná znalost tématu a schopnosti dodavatele řešit veřejnou zakázku.“ Dále je k němu uvedeno, že: „Nejlepší dodavatel získá 100 bodů, ostatním nabídkám bude udělen takový počet bodů, který odpovídá míře naplnění těchto požadavků v porovnání s nejlépe hodnocenou nabídkou. Každý člen komise předělí dodavateli body dle bodovací stupnice a zdůvodní své hodnocení a) Za vynikající se považuje nabídka, jejíž kvalita řešení splnila veškeré požadavky zadavatele a obsahuje výrazný inovativní prvek b) Za velmi dobrou se považuje nabídka, jejíž kvalita řešení splnila veškeré požadavky zadavatele c) Za uspokojivou se považuje nabídka, která obsahuje méně závažné nedostatky ve zpracování nabízeného řešení d) Za neuspokojivou se považuje nabídka, která má vážné nedostatky ve zpracování nabízeného řešení e) Za velmi neuspokojivou se považuje nabídka, která neodpovídá požadavkům na řešení uvedeným v parametrech. Hodnotitelé přidělí následující body podle zásad jejich hodnocení výše uvedených: 0 bodů = velmi neuspokojivé 20 bodů = neuspokojivé 50 bodů = uspokojivé 80 bodů = velmi dobré 100 bodů = vynikající. V daném kritériu získá nabídka číselnou hodnotu, která vznikne tak, že ze součtu bodů daného kritéria od všech hodnotitelů bude vytvořen aritmetický průměr a ten vynásoben váhou kritéria v % a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.“ 35. Dále je výzvě uvedeno, že žalobce mimo jiné vyžadoval, aby uchazeč splňoval technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ tak, že doloží řádně ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském programu a zkušenost min. 10 let praxe v oblasti tvorby a realizací projektů a strategií pro samosprávy, města, mikroregiony a kraje. Dále z výzvy vyplývá, že žalobce vyžadoval, aby se takto kvalifikovaná osoba skutečně podílela na realizaci předmětu veřejné zakázky v rozsahu své odbornosti a její nahrazení podmiňoval svým předchozím souhlasem, přičemž nová osoba by musela splňovat stejnou odbornost.

36. Ve smlouvě není uveden žádný požadavek týkající se kvalifikace zpracovatele veřejné zakázky. Taktéž ve smlouvě není zmíněn závazek předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují název a číslo projektu.

37. V zápisu o hodnocení bylo pouze zopakováno to, co bylo k hodnocení kritéria Kvalita nabízeného řešení ve výzvě. Dále již zápis obsahoval k tomuto hodnocení pouze tabulku s aritmetickými průměry jednotlivých nabídek a jejich počtem bodů za kritérium získaných. Nula bodů žádná z nabídek nezískala. Zápis neobsahuje žádné odůvodnění tohoto hodnocení. Dále je v zápisu uvedeno, že požadavek na kvalifikaci uvedený výše dodavatel splnil na č. l. 43 až 47 podané nabídky.

38. Soud při posouzení vyšel z následující právní úpravy:

39. Podle ustanovení § 14e odst. 1 věty první a druhé rozpočtových pravidel v rozhodném znění poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

40. Podle ustanovení § 14 odst. 4 písm. g) rozpočtových pravidel v rozhodném znění vyhoví–li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit. Podle odst. 5 téhož ustanovení v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

41. Soud o věci uvážil takto:

42. Soud nevešel na námitky prvního žalobního bodu, v němž žalobce namítal, že jeho postup byl transparentní a způsob hodnocení nabídek byl nastaven v souladu se zákonem i Pravidly OPZ. Soud podotýká, že žalobce byl na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace povinen řídit se Pravidly OPZ. Pravidla OPZ v kapitole 20.2 stanovují povinnost příjemce dotace při zadávání veřejné zakázky dodržet zásadu transparentnosti, která spočívá mj. v tom, aby podmínky veřejné zakázky byly definovány tak přesně, aby uchazeči předem věděli, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídky. V kapitole 20.6 Pravidel OPZ je pak stanovena povinnost, aby výzva k podání nabídek obsahovala dostatečně přesný popis hodnotících kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude zadavatel hodnotit jako nejvýhodnější. Tato kritéria se musí vztahovat k předmětu zakázky a musí být vymezena tak, aby bylo jejich splnění ověřitelné a nabídky podle nich byly porovnatelné.

43. Žalobce ve výzvě uvedl, že: „Bude hodnocena konkrétnost a komplexnost předloženého řešení zakázky, logická provázanost jednotlivých částí řešení a exaktnost celkového zpracování, stejně tak jako míra součinnosti se zadavatelem a odborná úroveň a schopnost dodavatele řešit jednotlivé odborné oblasti. Dokument musí obsahovat takové informace, aby bylo možné provést hodnocení nabídek. Nejlépe bude hodnocena nabídka, která nejzřetelněji vyniká odbornou znalostí dodavatele řešit dané odborné téma, u které půjde konstatovat, že pracovní postupy nejlépe vyhovují naplnění účelu zakázky s cílem, dosáhnout nejlepšího výsledku řešení, s nejlogičtějším rozdělením jednotlivých fází a dílčích aktivit, u které jednotlivé práce představují ucelený systém na sebe navazujících fází. Z navržené specifikace řešení plnění veřejné zakázky musí vyplynout prokazatelná znalost tématu a schopnosti dodavatele řešit veřejnou zakázku“. Takovýto popis je dle žalobce dostatečně transparentní, dle žalovaného a poskytovatele dotace však nikoli. Soud přisvědčil žalovanému, že z citovaného popisu uvedeného ve výzvě není jednoznačně zřejmé, jaké parametry nabídek budou hodnoceny jako nejvýhodnější tak, jak to vyžaduje kapitola 20.6 Pravidel OPZ. Jak přiléhavě uvedl žalovaný, z popisu pouze vyplývá, že jako nejlepší bude hodnocena nabídka, která bude nejlepší (tedy bude nejodbornější a bude obsahovat nejlepší pracovní postupy). Nevyplývá z něj však, dle jakých parametrů budou tato odbornost a nejlepší pracovní postupy hodnoceny. Jelikož nebyly parametry dány, nebyla naplněna ani povinnost ověřitelnosti splnění hodnotícího kritéria a porovnatelnosti nabídek dle něj. Za dostatečně stanovené parametry hodnocení nelze považovat obecně největší odbornou znalost dané tématiky ani nejlepší pracovní postupy, když nebylo konkrétně uvedeno, jak budou tyto oblasti hodnoceny – tzn., co bude pro žalobce při hodnocení rozhodné, na jaké konkrétní věci bude v rámci těchto oblastí klást důraz, z čeho konkrétně bude vycházet při hodnocení vhodnosti pracovních postupů apod. Žalobce tedy při stanovení podmínek veřejné zakázky nepostupoval transparentně, tj. jednal v rozporu s Pravidly OPZ, jež pro něj byla závazná.

44. Pokud se týká samotného hodnocení nabídek, soud uvádí, že i zde žalobce postupoval v rozporu s Pravidly OPZ. Pravidla OPZ v kapitole 20.8 výslovně stanoví, že není možné přidělení nulové bodové hodnoty, stejně jako že není možné hodnocení subjektivních kritérií (jakým bezpochyby kritérium Kvalita nabízeného řešení je) nastavit tak, aby mezi nabídkami byly předem fixní bodové rozdíly, když přidělený počet bodů musí vždy vycházet z porovnání nejvhodnější a hodnocené nabídky. Z výzvy přitom vyplývá, že žalobce počítal s možností přidělení nula bodů v případě velmi neuspokojivé nabídky a určil bodovací stupnici, která předem stanovovala, kolik bodů bude možné jednotlivým nabídkám přidělit. Je tedy zcela zřejmé, že žalobce porušil podmínky stanovené kapitolou 20.8 Pravidel OPZ. Není přitom pravdou, že by žalovaný vykládal tyto podmínky nad rámec Pravidel OPZ, neboť z nich tyto podmínky naopak přímo vyplývají. Žalobcem namítaná skutečnost, že žádná z nabídek neobdržela nula bodů je irelevantní, neboť možnost nula bodů nabídce udělit byla zakotvena ve výzvě. To, že se hodnotící komise rozhodla nula bodů neudělit žádné nabídce, pak bylo jen její subjektivní rozhodnutí, vypovídající o skutečnosti, že žádný z hodnotitelů neshledal žádnou z nabídek velmi neuspokojivou. To však nepopírá skutečnost, že žalobce umožnil nulou bodovat. Lze přitom důvodně předpokládat, že pokud by byla mezi podanými nabídkami i taková, která by vůbec nesplňovala podmínky veřejné zakázky, hodnotitelé by možnost uložení nula bodů využili. Ostatně sám žalobce uvedl, že nula bodů neobdržela žádná nabídka, neboť kdo by obdržel nulu, nesplnil by podmínky veřejné zakázky.

45. Soud nevešel ani na žalobcovu argumentaci ohledně obtížné přezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí z důvodu nezohlednění konkrétního obsahu nabídek a nerozebrání „ovlivnění hodnocení v kvalitativním kritériu v konkrétní rovině“. K tomu soud uvádí, že podmínky hodnocení jsou stanovovány žalobcem, při posuzování jejich souladu s Pravidly OPZ proto není rozhodný konkrétní obsah nabídek. Co měl žalobce na mysli namítaným nerozebráním „ovlivnění hodnocení v kvalitativním kritériu v konkrétní rovině“ není soudu zcela jasné, z kontextu žaloby má však za to, že se má jednat právě o nezohlednění konkrétního obsahu nabídek.

46. Soud dále konstatuje, že žalovaný si neprotiřečil, když popsal žalobcem zvolený způsob hodnocení a dospěl k závěru, že byl tento způsob hodnocení žalobcem popsán nedostatečně. Soud takový postup neshledal vnitřně rozporným, jak namítal žalobce.

47. Dále soud souhlasí s žalobcem, že žalovaný žalobci volbu hodnotících kritérií nevytkl, ostatně sám žalovaný ve vyjádření k žalobě ocenil, že si žalobce vybral jako hodnotící kritérium právě Kvalitu nabízeného řešení. Žalovaný však žalobci vytýkal, že nedostatečně popsal parametry, jak budou nabídky v rámci tohoto kritéria hodnoceny. S tím soud souhlasí, jak je popsáno výše. Tento nedostatečný popis však neznamená, že dle žalovaného nebylo hodnotící kritérium Kvalita nabízeného řešení zvoleno vhodně.

48. Soud neshledal ani rozpor s žalobcem uváděnou rozhodovací praxí ÚOHS, dle níž musí být způsob hodnocení nabídek uveden v zadávací dokumentaci. V projednávaném případě způsob hodnocení v prováděcí dokumentaci uveden byl, avšak byl v ní uveden nedostatečně.

49. Soud dále uvádí, že neshledal rozpor postupu žalovaného, resp. poskytovatele dotace s žalobcem uváděnou judikaturou NSS a Vrchního soudu v Olomouci ohledně toho, že hodnocení nabídek je myšlenkový proces odehrávající se ve sféře hodnotitelů. Soud k tomu zdůrazňuje, že poskytovatel dotace ani žalovaný neposuzovali a žalobci nevytýkali konkrétní obsah hodnocení jednotlivých hodnotitelů, nýbrž dodržení, resp. nedodržení podmínek pro hodnocení stanovených v Pravidlech OPZ. Soud na okraj dodává, že z Pravidel OPZ kapitoly 20.8 vyplývá, že o posouzení a hodnocení nabídek musí být sepsán zápis o posouzení a hodnocení nabídek, který musí mj. obsahovat dostatečné odůvodnění hodnocení subjektivních kritérií včetně. Ostatně sám žalobce ve výzvě uvedl, že každý člen hodnotící komise zdůvodní své hodnocení. V zápisu o hodnocení však jakékoli odůvodnění provedeného hodnocení jednotlivých nabídek jednotlivými členy hodnotící komise zcela absentuje. Ani v této oblasti tak nebyly dodrženy podmínky stanovené Pravidly OPZ.

50. Závěrem soud uvádí, že neshledal rozpor žalobou napadeného ani prvostupňového rozhodnutí s žalobcem uváděným rozhodnutím SDEU, rozhodnutím ÚOHS ze dne 12. 8. 2005. V projednávaném případě nebylo žalobci vyčítáno, že by stanovil pod kritéria hodnotícího kritéria, ani že by jim přidělil specifickou váhu tím, že by mezi ně rozdělil počet bodů určených na hodnotící kritérium, proto má soud za to, že žalobcem uváděné závěry konstatované v těchto rozhodnutích nejsou pro projednávanou věc relevantní. Soud neshledal postup správních orgánů rozporný ani s rozsudkem NSS ze dne 12. 4. 2006, č. j. 2 Afs 136/2005–66 a dodává, že nespatřuje souvislost mezi tímto rozsudkem a projednávaným případem.

51. Soud uzavírá, že žalobce postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, za což poskytovatel dotace v souladu s kapitolou 20.14, tabulkou č. 17, bodem 9 Pravidel OPZ při zvážení závažnosti porušení provedl korekci ve výši 25 %. Soud postup poskytovatele dotace shledal zákonným, jak bude podrobněji vysvětleno při vypořádání námitek třetího žalobního bodu.

52. Soud nevešel ani na druhý žalobní bod, v němž žalobce odmítal, že by postupoval v rozporu s kapitolou 20.9 Pravidel OPZ. Dle této kapitoly Pravidel OPZ musí smlouva mezi dodavatelem a příjemcem dotace obsahovat mj. závazek dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, obsahující název a číslo projektu, dále v případě, kdy zadavatel stanoví kvalifikační předpoklady, také zapracování údajů z nabídky, které byly předmětem posouzení či hodnocení kvalifikace. Žalobce ve výzvě vyžadoval, aby uchazeč splňoval kvalifikační předpoklady spočívající ve vysokoškolském vzdělání v magisterském programu a minimálně 10 let praxe v dané oblasti alespoň u jedné osoby, která se bude skutečně podílet na realizaci veřejné zakázky, a její případné nahrazení podmiňoval svým předchozím souhlasem, přičemž nové osoba by musela splňovat stejnou odbornost. Tato skutečnost však není ve smlouvě nikterak uvedena. Stejně tak není ve smlouvě uveden požadavek na výše uvedené náležitosti faktur. Tyto chybějící náležitosti smlouvy rozhodně nelze nahradit tím, že je ve smlouvě uvedeno, že se bude dodavatel řídit pokyny žalobce a plnit veřejnou zakázku s řádnou péčí, jak tvrdil žalobce. Smlouva tedy neobsahuje náležitosti vyžadované kapitolou 20.9 Pravidel OPZ a byla tedy sjednána v rozporu s nimi.

53. Soud uzavírá, že smlouva nebyla zpracována v minimálně požadovaném rozsahu dle kapitoly 20.9 Pravidel OPZ, za což žalobci poskytovatel dotace v souladu s kapitolou 20.14, tabulkou č. 17, bodem 21 písm. f) Pravidel OPZ při zvážení závažnosti porušení provedl korekci ve výši 5 %. Soud postup poskytovatele dotace shledal zákonným, jak bude podrobněji vysvětleno při vypořádání námitek třetího žalobního bodu.

54. Ani námitky obsažené ve třetím žalobním bodu neshledal soud důvodnými. Ze spisového materiálu skutečně nevyplývá, že by bylo ze strany správních orgánů zpochybněno použití prostředků k jinému účelu dotace. Ostatně to správní orgány ani netvrdily. Tato skutečnost však neznamená, že nedostatky, zjištěné v projednávaném případě, byly pouze formální povahy.

55. Z § 14 odst. 4 písm. g) ve spojení s odst. 5 téhož ustanovení rozpočtových pravidel vyplývá, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace je možné stanovit podmínky, jejichž nesplnění je možné sankcionovat. Podle § 14e rozpočtových pravidel pak poskytovatel dotace nemusí dotaci vyplatit mj., pokud se domnívá, že příjemce nedodržel podmínky, za nichž byla dotace poskytnuta. V projednávaném případě bylo prokázáno, že žalobce podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace nedodržel, neboť postupoval v rozporu s Pravidly OPZ, kterými se byl dle části II. Obecné náležitosti, bodu 1 rozhodnutí o poskytnutí dotace řídit, dle části V. Sankce rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo porušení stanovených podmínek sankcionováno.

56. Lze souhlasit s žalovaným, že za porušení formálního charakteru lze považovat taková porušení, která zásadně neovlivní výběr nejvhodnější nabídky. V projednávaném případě však tento výběr žalobcovým pochybením ovlivněn byl, neboť z výzvy nebylo zřejmé, jaké konkrétní věci budou v rámci kritéria Kvalita nabízeného řešení vlastně hodnoceny, uchazeči tak prakticky nevěděli, jakým způsobem dosáhnout toho, aby jejich nabídka mohla být hodnocena za nejvhodnější.

57. Soud tedy nesouhlasí s žalobcem, že by jeho pochybení byla pouze formálního charakteru. Žalobcem uváděný rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2004, č. j. 2 Afs 11/2004–73 (jenž žalobce mylně označoval jako rozsudek sp. zn. 2 Afs 11/2009) se mj. věnuje výkladu pojmu neoprávněného použití rozpočtových prostředků, na tuto pasáž rozsudku žalobce odkazoval. Soud však dodává, že NSS věc posuzoval dle tehdy rozhodné právní úpravy, jíž byl zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), tedy, zákon, který byl zrušen rozpočtovými pravidly. V rozpočtových pravidlech v nyní rozhodném znění již je pojem neoprávněného použití peněžních prostředků státního rozpočtu apod. definován v § 3 písm. e), dle nějž je neoprávněným použitím mj. též porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Uvedený rozsudek NSS je tedy na nyní projednávanou věc nepřiléhavý.

58. Pokud se týká výše sankce, resp. odvodu za pochybení soud uvádí, že žalobce nikterak konkrétně nezdůvodnil přiléhavost použití judikatury Ústavního soudu ve své věci. Konkrétně nálezem č. 405 uveřejněným ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb., dle nějž jsou nepřípustné pokuty, které mají likvidační charakter. Žalobce ani netvrdil, že by nevyplacení části dotace pro něj likvidační charakter mělo. Žalovaný, resp. poskytovatel dotace stanovil výši nevyplacené části dotace v souladu s tabulkou uvedenou v kapitole 20.14 Pravidel OPZ, která byla pro žalobce závazná. Poskytovatel dotace přitom posoudil i závažnost žalobcových pochybení a podle toho stanovil výši sankce v rámci rozmezí daného tabulkou (soud pro úplnost uvádí, že sankce za jednotlivá pochybení se v souladu s Pravidly OPZ nesčítaly, nýbrž byla uložena sankce za porušení, pro nějž byla tabulkou stanovena vyšší horní hranice). Přihlédnuto k závažnosti charakteru porušení podmínek bylo ostatně již právě v této tabulce, které stanoví různou váhu různým porušením.

59. Soud dále obecně souhlasí s žalobcem, že podmínky dotace musí být stanoveny výslovně, jasně, určitě a srozumitelně a nelze je následně jednostranně rozšiřovat a vyžadovat jejich plnění, a že pro příjemce dotace jsou závazné ty podmínky, které plynou z rozhodnutí o poskytnutí dotace. K tomu soud konstatuje, že v projednávaném případě stanovení podmínek dotace splňovalo výše uvedené kvality, neboť byly podrobně uvedeny a popsány v Pravidlech OPZ, na něž odkazovalo rozhodnutí o poskytnutí dotace, a jež tedy byly pro žalobce závazné. Soud dodává, že mu není zřejmé, co žalobce sledoval odkazem na článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (v němž je uvedeno, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.), neboť soud nevidí souvislost tohoto ustanovení a projednávaného případu ani žalobcovy argumentace. Ostatně žalobce v žalobě pouze uvedl, že: „v této souvislosti poté odvolatel zmiňuje (…) a v neposlední řadě se odvolává na článek 40 odst. 6 usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (…)“, více však tuto argumentaci nekonkretizoval. Soud se proto tímto obecným odkazem nezabýval.

60. Závěrem soud dodává, že žalobou napadené rozhodnutí neshledal nicotným z důvodu neuvedení informace o tom, kdo vydal oznámení o nevyplacení části dotace (a ani z jiných důvodů, neboť soud je povinen se případnou nicotností žalobou napadeného rozhodnutí zabývat i bez návrhu dle § 76 odst. 2 s. ř. s.). Nicotnost správního rozhodnutí je vymezena v § 77 odst. 1 správního řádu. Vedle rozhodnutí vydaného věcně nepříslušným (prvostupňovým) správním orgánem je nicotným rovněž (zejména) takové rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu, které by mohlo vyvolat příslušné právní následky. Nicotné rozhodnutí trpí vadami, které ve svém důsledku způsobují neexistenci rozhodnutí. Podle rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 6 A 76/2001–96 (publ. pod č. 793/2006 Sb. NSS), je nicotným takový správní akt, „[k]terý trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí ani považovat nelze. Takovými vadami jsou např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí“ (obdobně srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010–65). Výslovné neuvedení správního orgánu, který vydal oznámení o nevyplacení části dotace, o námitkách proti němuž rozhodovala žalovaná, není tak intenzivní vadou, aby vyvolala nicostnost rozhodnutí.

V. Závěr a náklady řízení

61. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

62. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (1)