č. j. 10A 153/2019 - 57

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: M. S. zastoupena advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1407172/2018/Hoc takto:

Výrok

I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vydal rozhodnutí ve věci v řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1407172/2018/Hoc.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 200 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Václava Voříška.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný vydal 25. 1. 2019 podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), příkaz č. j. MHMP 178322/2019/Hoc, sp. zn. 1407172/2018/Hoc o uložení pokuty 3 000 Kč žalobkyni jako řidičce vozidla (dále též jako „příkaz“). Žalobkyně byla v příkazu poučena, že proti němu může podat ve lhůtě osmi dnů odpor. Příkaz byl žalobkyni doručen 30. 1. 2019. Dne 4. 2. 2019 obdržel žalovaný z e-mailové adresy [email protected] datovou zprávu bez zaručeného elektronického podpisu, v níž bylo uvedeno, že její odesílatel podává proti příkazu odpor. Podání obsahovalo tuto podpisovou doložku: „M. S.; zastoupena společností Pomáháme a chráníme s.r.o., zastoupena spolkem Ochrana řidičů o.s., jednajícího P. K., jako osobou oprávněnou jednat.“ Toto podání bylo následně doplněno písemně; bylo opatřeno shodnou podpisovou doložkou, podepsáno P. K. a nebyla k němu přiložena žádná plná moc.

2. Usnesením z 1. 3. 2019 vyzval žalovaný společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., IČO: 243 17 594 (dále jen „Pomáháme a chráníme“), k předložení plné moci ve lhůtě pěti dnů s poučením, že jinak bude na žalobkyni hledět jako na nezastoupenou. Na výzvu reagoval P. K. podáním zaslaným 10. 3. 2019 ze své vlastní datové schránky, jehož přílohou byla plná moc udělená 1. 2. 2019 žalobkyní společnosti Pomáháme a chráníme, Smlouva o převodu obchodního podílu v uvedené společnosti mezi převodkyní P. D. a nabyvatelkou, právnickou osobou Ochrana řidičů o.s., IČO: 019 17 714 (dále jen „Ochrana řidičů“), a rozhodnutí jediného společníka Pomáháme a chráníme o odvolání dosavadního a jmenování nového jednatele, které měly dokládat oprávnění P. K. k jednání za Pomáháme a chráníme.

3. Dne 10. 5. 2019 vydal žalovaný „Oznámení o nabytí právní moci ‚Příkazu o uložení pokuty ze dne 25.01.2019‘,“ v němž konstatoval, že příkaz nabyl právní moci 8. 2. 2019, jelikož P. K. neprokázal, že byl oprávněn jednat za Pomáháme a chráníme. Kromě toho žalovaný s odvoláním na zásadu materiální publicity záznamů ve veřejných rejstřících uvedl, že podle obchodního rejstříku byla za Pomáháme a chráníme oprávněna v rozhodné době jednat výlučně P. D.

II. Žaloba

4. Žalobkyně se žalobou podanou 15. 9. 2019 domáhá ochrany proti nečinnosti, kterou spatřuje v tom, že žalovaný v daném řízení dosud nevydal meritorní rozhodnutí. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že oprávnění P. K. jednat jménem Pomáháme a chráníme bylo prokázáno. Podle jejího názoru není rozhodné, co je uvedeno v obchodním rejstříku, neboť není vyloučeno, že dojde ke změně poměrů právnické osoby, která není (zatím) reflektována ve veřejném rejstříku. Podstatné přitom je, že odchylku mezi skutečným stavem a stavem zapsaným ve veřejném rejstříku podatel prokázal, když kromě plné moci udělené žalobkyní společnosti Pomáháme a chráníme přiložila též Smlouvu o převodu obchodního podílu, ze které se podává, že 100 % obchodního podílu v uvedené společnosti zakoupil spolek Ochrana řidičů, a dále Rozhodnutí jediného společníka o odvolání jednatele a o jmenování jednatele nového, ze kterého se podává, že nový jednatel společnosti bude při výkonu funkce zastupován právě P. K.

5. Žalobkyně se dále vyjádřila k usnesení Ministerstva dopravy, jež nevyhovělo žalobkynině žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti s odůvodněním, že v plné moci je uvedeno, že žalobkyně nesouhlasí se substitucí, z čehož plyne její jednoznačná vůle nebýt zastoupena nikým jiným než společností Pomáháme a chráníme. K tomu žalobkyně uvedla, že právnická osoba musí být vždy někým zastoupena, neboť sama, jakožto právní fikce, jednat nemůže. V daném případě se nejedná o substituci, ale o jednání za společnost. Pokud společnost pověří svého zaměstnance nebo za ni jedná jednatel, nejedná jako substitut, ale jedná přímo za společnost (jejím jménem). Proto je názor nadřízeného správního orgánu irelevantní. Žalobkyně samozřejmě měla zájem být zastoupena společností Pomáháme a chráníme, proto ji také zmocnila. Je však jen na jmenované společnosti, která fyzická osoba za ni bude jednat.

6. Jelikož bylo zastupování společnosti Pomáháme a chráníme P. K. řádně prokázáno, odpor byl podán včas a příkaz nemohl nabýt právní moci. Žalobkyně proto navrhla, aby městský soud přikázal žalovanému vydat meritorní rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1407172/2018/Hoc ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozsudku, a zároveň aby žalovanému uložil nahradit žalobkyní náklady řízení.

III. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zopakoval průběh správního řízení a uvedl, že mu není ničeho známo o tom, že by žalobkyně uplatnila opatření proti nečinnosti, což je podmínkou pro podání žaloby proti nečinnosti. Dále žalovaný uvedl, že ke skutečné změně jednatele společnosti Pomáháme a chráníme došlo až 14. 6. 2019, tedy půl roku po avizované změně jednatele. Současným jednatelem společnosti je Ochrana řidičů, kterou při výkonu funkce zastupuje pan M. P., nikoli pan P. K.

8. Popsaný postup žalovaný zvolil z důvodu pokynu nadřízeného správního orgánu i s ohledem na závěr rozsudku rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 113/2018-39 z 18. 12. 2018. Je zřejmé, že žalobkyně si byla velmi dobře vědoma skutečnosti, jakého zmocněnce si zvolila pro dané řízení. Pokud by skutečně chtěla, aby ji v řízení zastupoval pan P. K., jistě by tomuto „profesionálovi“ udělila plnou moc. Skutečnost však byla jiná, plná moc byla udělena právnické osobě, rovněž další z dlouhé řady „profesionálů“, a taktika zvolená touto společností prostě nevyšla, ostatně jako v desítkách dalších věcí vedených u žalovaného. Postup jak samotné žalobkyně, tak údajných řetězených zmocněnců byl zvolen s jasným cílem: obstruovat řízení a uměle jej prodloužit až do prekluze skutku.

9. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako předčasnou odmítl, případně jako nedůvodnou zamítl.

IV. Dosavadní průběh řízení

10. Městský soud rozsudkem č. j. 10A 153/2019-33 z 11. 6. 2020 žalobu zamítl. Přisvědčil sice žalobkyni, že pro zastupování v řízení před soudy (a tedy i před správními orgány) není rozhodující stav zápisu ve veřejném rejstříku. Současně však poukázal na to, že P. K. neprokázal, že je oprávněn jednat za společnost Pomáháme a chráníme. V této souvislosti odkázal na skutkově shodné rozsudky zdejšího soudu č. j. 15A 95/2019-33 z 19. 12. 2019 a NSS č. j. 4 As 38/2020-43 z 18. 5. 2020, s jejichž závěry se ztotožnil. Z těchto rozsudků plyne, že listiny předložené P. K. jsou za spolek Ochrana řidičů podepsány právě jím, a primárně na něm bylo prokázat oprávnění jednat za tuto právnickou osobu. P. K. však neprokázal, že byl oprávněn jménem spolku Ochrana řidičů podepsat Smlouvu o převodu obchodního podílu a Rozhodnutí jediného společníka o odvolání jednatele a jmenování nového. Městský soud také poukázal na skutečnost, že oprávnění P. K. jednat jménem spolku Ochrana řidičů při výkonu funkce jednatele společnosti Pomáháme a chráníme v rozhodné době nevyplývala ani z obchodního rejstříku. Zdejší soud současně naznal, že žalovaný nebyl povinen vyzvat žalobkyni k odstranění vady podání spočívající v neprokázání jednatelského oprávnění, protože s ohledem na osobu jejího zástupce jde o obstrukční taktiku; na podporu tohoto závěru odkázal na rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 113/2018-39, č. 3836/2019 Sb. NSS, z 18. 12. 2018.

11. NSS svým rozsudkem č. j. 1 As 240/2020-37 z 25. 2. 2021 rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. NSS předně seznal, že městský soud založil své rozhodnutí na skutečnostech v řízení nezjištěných, když uvedl, že smlouva o převodu obchodního podílu a rozhodnutí jediného společníka o odvolání jednatele a o jmenování jednatele nového byla za Ochranu řidičů podepsána P. K., ačkoli ve skutečnosti ji podepsal J. K. NSS nesouhlasil ani s hodnocením městského soudu, že žalovaný nebyl povinen vyzývat stěžovatelku, resp. P. K., k odstranění vad podání; pokud totiž z doplnění plné moci není zřejmé, zda má zmocněnec oprávnění jednat za zmocnitele, jde o vadu podání, k jejímuž odstranění je správní orgán povinen účastníka vyzvat. Ze správního spisu, ale ani z dalších předložených listin nebo z veřejného rejstříku, přitom podle názoru NSS nebylo zřejmé, že J. K. byl oprávněn jednat jménem Ochrany řidičů, od čehož se odvíjelo oprávnění P. K. jednat za Pomáháme a chráníme. NSS vytkl městskému soudu rovněž částečnou vnitřní rozpornost jeho odůvodnění, pokud na jedné straně vyloučil absolutní důvěru v zásadu materiální publicity pro zastoupení v soudním řízení, avšak na druhé straně použil údaje zapsané v obchodním rejstříku jako podpůrný argument pro zamítnutí žaloby.

V. Posouzení věci městským soudem

12. Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Soud rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.).

13. Soud rozhodl podle § 51 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, neboť oba účastníci po poučení soudem nevyjádřili s tímto postupem nesouhlas.

14. Nejprve se soud zabýval splněním podmínek řízení, mimo jiné tím, zda žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky stanovené zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, na ochranu proti nečinnosti, a dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Žalobkyně totiž soudu předložila žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu v této věci z 27. 5. 2019, adresované Ministerstvu dopravy, jakož i usnesení Ministerstva dopravy č. j. 822/2019-160-SPR/3 z 11. 6. 2019 o této žádosti, podle nějž jmenovaný správní orgán nečinnost žalovaného neshledal. Tvrzení žalovaného, že žalobkyně návrh na opatření proti nečinnosti neuplatnila, resp. že jej uplatnila až po podání žaloby, tedy není důvodné.

15. Podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem (odst. 1).

16. Podle § 150 odst. 3 správního řádu může ten, jemuž se příkazem ukládá povinnost, podat proti němu odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

17. V posuzované věci je stěžejní otázkou, zda měl žalovaný vést pod sp. zn. 1407172/2018/Hoc řízení o přestupku a v tomto řízení vydat meritorní rozhodnutí, nebo zda se příkaz stal pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Konkrétně jde o to, zda bylo prokázáno zmocnění P. K. jednat jménem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., a podat za žalobkyni odpor proti příkazu.

18. Ze správního spisu plyne, že P. K. podal 4. 2. 2019 za žalobkyni blanketní odpor proti příkazu žalovaného a že tento odpor následně písemně doplnil (o jeho včasnost není mezi účastníky řízení sporu). Dne 10. 3. 2019 byla žalovanému doručena plná moc z 2. 1. 2019, kterou žalobkyně zmocnila společnost Pomáháme a chráníme k zastupování v tomto správním řízení, dále smlouva o převodu obchodního podílu ve jmenované společnosti mezi P. D. a spolkem Ochrana řidičů z 23. 11. 2018, a nakonec rozhodnutí spolku Ochrana řidičů jako jediného společníka jmenované společnosti z 23. 11. 2018 o odvolání P. D. z funkce jednatelky, o jmenování spolku Ochrana řidičů novým jednatelem a o zmocnění P. K. zastupovat Ochranu řidičů při výkonu funkce jednatele. Poslední dva dokumenty byly za Ochranu řidičů podepsány Ing. J. K., jenž byl v listinách označen jako statutární orgán spolku.

19. Žalobkyni je třeba v prvé řadě přisvědčit v tom, že podání odporu P. K. bez dalšího neodporuje plné moci udělené 1. 2. 2019 žalobkyní společnosti Pomáháme a chráníme. Tato plná moc sice neumožnuje udělení substituční plné moci jiné osobě, o substituci se však nejedná v případě, že statutární orgánem obchodní společnosti je jiná právnická osoba, kterou při výkonu této funkce zastupuje jiná osoba. Právnická osoba jakožto právní fikce totiž nikdy nejedná sama, nýbrž pokaždé ji musí zastupovat jiná osoba ať už fyzická nebo právnická; typicky člen jejího statutárního orgánu (§ 161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle § 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, přitom platí, že je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba (tedy i spolek), zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Pokud by tedy P. K. byl zmocněn k zastupování Ochrany řidičů pro výkon funkce jednatele ve společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., mohl by odpor proti příkazu na základě plné moci z 1. 2. 2019 podat.

20. Stejně tak souhlasí městský soud se žalobkyní v tom, že pro vymezení osoby oprávněné jednat za účastníka správního řízení není rozhodující princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu společnosti do veřejného rejstříku, jenž je zakotven v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Podle § 30 odst. 1 správního řádu činí úkony jménem právnické osoby ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona. Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jedná za právnickou osobu člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

21. Nejvyšší soud k tomu v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2646/2016 ze dne 12. 4. 2018 judikoval, že „[z] ustanovení § 21 OSŘ ani ze zvláštních právních předpisů nevyplývá, že by princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku platil (podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001) pro vymezení toho, kdo je v občanském soudním řízení oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem. Jednatel společnosti s ručením omezeným je tedy oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem [§ 21 odst. 1 písm. a) OSŘ], i když o tom (dosud) nebyl proveden zápis v obchodním rejstříku (a – případně - jako jednatel téže společnosti s ručením omezeným je dosud zapsán někdo jiný); došlo-li však k ukončení výkonu funkce jednatele, nesmí za právnickou osobu vystupovat v řízení před soudem, i když (zatím) nedošlo k zápisu změny do obchodního rejstříku (srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007).“ 22. Pokud by tedy P. K. prokázal veškeré jím tvrzené skutečnosti, nezáleželo by na tom, že příslušné změny ve složení orgánů dotčených právnických osob dosud nebyly zapsány do veřejného rejstříku. Se shora uvedeným názorem zdejšího soudu se NSS ztotožnil, stejně jako s tím, že tvrzené skutečnosti prokázány nebyly. NSS ovšem na rozdíl od zdejšího soudu seznal, že rozhodnou skutečností, která nebyla v řízení prokázána, bylo jednatelské oprávnění Ing. J. K. za Ochranu řidičů. V bodě 13 zrušujícího rozsudku NSS konstatoval, že „nelze přitakat stěžovatelce v tom, že požadavek, aby J. K. prokázal oprávnění jednat jménem spolku Ochrana řidičů, jde nad rámec běžných zvyklostí. Jeho ‚oprávnění‘ totiž plyne jen a pouze z listin předložených P. K., nikoliv z okolností a dalších listin. Podle obchodního rejstříku je statuárním orgánem spolku president, kterým je od 10. 10. 2019 P. K.. Z obchodního rejstříku však není zřejmé, kdo tuto funkci vykonával od vzniku spolku (19. 7. 2013) do jmenování P. K. presidentem. J. K. figuruje pouze na zápisu z členské schůze ze dne 31. 5. 2019, v němž je uvedeno, že na funkci presidenta spolku rezignuje. Tato listina je však elektronicky podepsána P. K.. Skutečnost, že byl J. K. oprávněn jednat jménem spolku Ochrana řidičů, neplyne ani z dalších dokumentů zveřejněných ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Podle § 18 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je součástí účetní závěrky podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Účetní závěrky však nepodepsal za spolek Ochrana řidičů nikdo. Pochybnosti o oprávnění J. K. jednat jménem spolku Ochrana řidičů tak byly a jsou na místě.“ (Podtržení doplněno).

23. NSS ovšem nesdílel názor zdejšího soudu a žalovaného, založený na svém rozsudku č. j. 4 As 38/2020-43 z 18. 5. 2020, že žalovaný nebyl povinen vyzvat P. K. k odstranění pochybností ohledně jednatelského oprávnění, neboť se ze strany tohoto zástupce jednalo o opakovanou obstrukční taktiku. V bodě 12 zrušujícího rozsudku k tomu uvedl (podtržení doplněno): „Pokud z doplnění plné moci není zřejmé, zda má zmocněnec oprávnění jednat za zmocnitele, jde o vadu podání, k jejímuž odstranění je správní orgán povinen účastníka vyzvat. Na tom nic nemění skutečnost, že osoba vystupující před správními orgány často jako zmocněnec může být posuzována přísněji než osoby jiné. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 1. 2016, č. j. 1 As 290/2016 – 33, výzva k odstranění vad podání slouží nejen k odstranění nedostatků způsobených neznalostí náležitostí podání, ale také vad způsobených administrativní chybou. Opačným výkladem lze dojít k absurdnímu závěru, že pokud je účastník řízení zastoupen advokátem coby osobou práva znalou, není třeba jej vyzývat k odstranění vad, neboť si jich musí být vědom. Žalovaný měl tedy P. K. vyzvat k doložení dalších listin, které by bez pochybností mohly dokládat, že v rozhodné době byl oprávněn zastupovat spolek Ochrana řidičů při výkonu funkce jednatele společnosti Pomáháme a chráníme.“ 24. Městský proto soud ve shodě s NSS konstatuje, že správní spis neprokazuje oprávnění Ing. J. K. jednat za Ochranu řidičů, a tedy také zmocnit P. K. k jejímu zastupování při výkonu funkce jednatele ve společnosti Pomáháme a chráníme, což je stěžejní pro posouzení oprávněnosti P. K. k podání odporu za žalobkyni. Jelikož toto oprávnění Ing. J. K. plynulo toliko z listin předložených P. K., a nikoli z dalších okolností, dokumentů nebo údajů zapsaných ve veřejném rejstříku, bylo na místě tyto pochybnosti odstranit. Žalovaný tak byl povinen vyzvat P. K. k odstranění vad jeho podání, konkrétně k předložení dalších listin prokazujících jeho oprávnění zastupovat ve shora vymezeném rozsahu.

25. Jelikož takto žalovaný nepostupoval, nemůže obstát jeho názor, že odpor byl podán osobou neoprávněnou, a byl tedy nepřípustný, pročež příkaz se stal 8. 2. 2019 pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Za dané situace soudu nezbývá než konstatovat, že žalovaný je v řízení nečinný, neboť dosud neodstranil vady podání P. K. ani nevydal žádné meritorní rozhodnutí, ačkoli v řízení ještě po dobu několika měsíců od podání odporu činil procesní úkony (jak soud shora vylíčil).

26. Podstatnou část žaloby věnovala žalobkyně polemice s NSS ohledně způsobu a rozsahu zveřejňování jeho rozhodnutí na elektronické úřední desce. Jelikož tato argumentace s nynějším řízením nijak nesouvisí a sama žalobkyně uvedla, že nepředstavuje žalobní bod, soud se jí nezabýval.

VI. Závěr a náklady řízení

27. Soud seznal, vázán právním názorem NSS vysloveným ve zrušujícím rozsudku, že žaloba je důvodná a žalovaný je v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1407172/2018/Hoc nečinný, proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1407172/2018/Hoc rozhodnutí ve věci. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí dle § 94 přestupkového zákona nejvýš 60 dnů, nelze-li vydat rozhodnutí bezodkladně. Vzhledem k tomu, že žalovaný již učinil v řízení řadu procesních úkonů, včetně vyzvání žalobkyně k seznámení s podklady rozhodnutí, avšak zároveň vzhledem k tomu, že žalovaný bude muset podniknout kroky ke zjištění, zda byl odpor proti příkazu o uložení pokuty podán oprávněnou osobou, považuje soud za přiměřenou lhůtu k vydání rozhodnutí 30 dnů. V případě, že žalovaný zjistí, že odpor byl podán osobou k tomu neoprávněnou, budou dány podmínky pro postup podle § 150 odst. 3 věty třetí správního řádu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 110 odst. 3 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplacených soudních poplatků za žalobu ve výši 2 000 Kč a za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis kasační stížnosti [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)] a paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 3). K datu provedení těchto úkonů nebyl žalobkynin zástupce registrován k DPH, její náhrada mu proto nepřísluší. Žalobkyniny náklady zastoupení advokátem tak činí 10 200 Kč a náklady řízení celkem 17 200 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobkyni v přiměřené lhůtě k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).