č. j. 10A 33/2021 - 114

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobců: a) Ing. S. K. b) Ing. I. K. oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Mejšnerem sídlem Masarykovo nábřeží 2018/10, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: ARTA, spol. s r.o., IČO: 495 49 391 sídlem Rybalkova 1433/14, 120 00 Praha 2 zastoupena advokátkou Mgr. Kristýnou Černou sídlem Vladislavova 152/1, 140 00 Praha 4 o žalobách proti rozhodnutím žalovaného č. j. MHMP 729691/2020 a č. j. MHMP 740109/2020 z 1. 6. 2020 takto:

Výrok

I. Žaloby se odmítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobami podanými 26. 3. 2021 se žalobci domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí, jimiž žalovaný částečně doplnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 č. j. MC05 11157/2019 z 21. 1. 2019 o umístění stavby pro stavební záměr „Novostavba bytového domu U Plátenice 6“, jenž má být realizován na pozemcích parc. č. X, X a X v k. ú. X, obec X, (rozhodnutí č. j. MHMP 729691/2020, sp. zn. S-MHMP 947555/2019/STR), a částečně doplnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 č. j. MC05 9870/2019 z 15. 1. 2019 o umístění stavby pro stavební záměr „Stavební úprava a přístavba domu Na Hřebenkách 41“, jenž má být realizován na pozemcích parc. č. X, X, X a X v k. ú. X, obec X, (rozhodnutí č. j. MHMP 740109/2020, sp. zn. S-MHMP 947538/2019/STR).

2. Usnesením z 30. 6. 2021 soud spojil řízení o obou žalobách ke společnému projednání.

3. Mezi účastníky řízení se vede spor o to, zda byly žaloby podány včas. Žalovaný tvrdí, že napadená rozhodnutí byla žalobcům doručena veřejnou vyhláškou 18. 6. 2020. Naproti tomu žalobci tvrdí, že podmínky pro tento způsob doručování nebyly splněny, neboť jej žalovaný nijak neodůvodnil, a k vyvěšení rozhodnutí na úřední desce ani fakticky nedošlo, neboť ji žalobci pravidelně kontrolovali a napadená rozhodnutí na ní nezaznamenali. Žalobci dodali, že v rozdělovníku obou rozhodnutí je dokonce uvedeno, že jim coby odvolatelům budou doručena jednotlivě do vlastních rukou; to se však nestalo a žalobci se s těmito rozhodnutími seznámili až při nahlížení do spisu 3. 2. 2021.

4. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

5. Doručování správních rozhodnutí je v obecné rovině upraveno v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, jenž se však použije jen tehdy, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (§ 1 odst. 2 správního řádu). V daném případě je takovým předpisem zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), jenž obsahuje v § 92 odst. 3 speciální úpravu doručování územního rozhodnutí, za které je třeba v tomto kontextu považovat i rozhodnutí o odvolání proti územnímu rozhodnutí vydanému správním orgánem prvního stupně (odstavec 18 rozsudku NSS č. j. 1 As 227/2016-54 z 23. 11. 2016 a v něm citovaná rozhodnutí téhož soudu). Územní rozhodnutí se podle stavebního zákona „doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.“ Úprava doručování územního rozhodnutí ve stavebním zákoně se tedy uplatní i v řízení o odvolání proti takovému rozhodnutí.

6. Podle § 87 odst. 1 stavebního zákona „[s]tavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a).“ [Podtržení doplněno]. Podle § 144 odst. 1 správního řádu se řízením s velkým počtem účastníků rozumí zásadně řízení s více než 30 účastníky a podle odst. 6 téhož ustanovení v tomto řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou; to se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi, neboť jim se doručuje jednotlivě. V nynějším řízení není sporu o to, že žalobci byli účastníky územního řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona coby osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

7. Ze spisového materiálu se podává, že 19. 3. 2018 bylo vydáno oznámení zahájení řízení ve věci novostavby bytového domu U Plátenice 6. Na jeho straně 3 je uvedeno, že se doručuje dle § 144 správního řádu vyhláškou mimo jiné osobám s vlastnickými nebo jinými věcnými právy k sousedním pozemkům a stavbám, které jsou specifikovány parcelními čísly dotčených pozemků (X, X, X, X, X, X, X, X, X) a čísly popisnými dotčených staveb (X, X, X, X, X, X, X), tedy způsobem předvídaným v § 92 odst. 3 stavebního zákona. Mezi těmito pozemky je uveden rovněž pozemek parc. č. X, jehož spoluvlastníky jsou žalobci. Shodným způsobem jsou účastníci řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona označeni také v prvostupňovém rozhodnutí o umístění stavby.

8. Shodná situace nastala ve věci stavební úpravy a přístavby domu X. V oznámení zahájení územního řízení z 1. 6. 2018 je na straně 3 okruh účastníků řízení, jimž se doručuje veřejnou vyhláškou, vymezen parcelními čísly pozemků (X, X, X, X, X, X) a čísly popisnými staveb (X, X), k nimž mají tyto osoby vlastnické nebo jiné věcné právo. Shodným způsobem jsou tito účastníci označeni také v prvostupňovém rozhodnutí o umístění stavby 9. S žalobci lze souhlasit v tom, že by bylo vhodné, kdyby správní orgán počet účastníků řízení (alespoň přibližně) výslovně uvedl, nicméně soud to nepovažuje za nezbytné, jelikož tato okolnost nebyla ve správním řízení zpochybněna. Vzhledem k přesné identifikaci konkrétních nemovitostí lze navíc ověřit, zda byl počet účastníků řízení dostatečně vysoký, proto nemá neuvedení jejich počtu v územním rozhodnutí vliv na jeho zákonnost. Žalobci ostatně ani v žalobě netvrdili, že by účastníků bylo 30 nebo méně, nýbrž namítali výhradně nepřezkoumatelnost daného postupu správního orgánu, kterou však soud vzhledem ke shora uvedenému neshledal. Nad rámec nezbytného odůvodnění přesto soud podotýká, že z výpisů z katastru nemovitostí týkajících se uvedených pozemků a staveb vyplývá, že v obou řízeních byl celkový počet účastníků územního řízení, jenž je z hlediska způsobu doručování rozhodující (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 56/2008-71 z 11. 12. 2008), vyšší než 30: v obou případech se jednalo přibližně o 35 účastníků.

10. Žalovaný pochybil, když – na rozdíl od prvostupňového správního orgánu – v napadeném rozhodnutí nijak nevymezil účastníky podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Toto pochybení se však práv žalobců nijak nedotklo, neboť v průběhu celého řízení jako účastníci řízení vystupovali a svá procesní práva v plném rozsahu uplatňovali zasílajíce různá vyjádření a návrhy, včetně odvolání proti územním rozhodnutím. Právě proto, že veškeré dosavadní úkony stavebního úřadu byly žalobcům doručovány podle § 144 správního řádu veřejnou vyhláškou, a žalobci na tyto úkony reagovali, byli si tohoto způsobu doručování vědomi a museli očekávat, že shodným způsobem jim budou doručována také rozhodnutí o jejich odvoláních. Jak naznal také NSS v rozsudku č. j. 2 As 70/2008-94 ze 4. 2. 2009: „Vzhledem k tomu, že stavební řízení je třeba chápat jako celek, má být stejným způsobem doručeno i rozhodnutí o odvolání proti stavebnímu povolení. Náhlá změna způsobu doručování rozhodnutí (ať již jakýmkoliv směrem) by totiž mohla ohrozit právní jistotu účastníků, kteří mohou oprávněně předpokládat, že jim bude po celou dobu řízení doručováno stejně.“ 11. Podmínky pro doručování obou napadených rozhodnutí žalobcům veřejnou vyhláškou tak byly splněny. Nyní se proto soud bude zabývat tím, zda byla napadená rozhodnutí na úřední desce skutečně vyvěšena způsobem a po dobu stanovenou zákonem, a zda byla řádně zveřejněna také na elektronické úřední desce, aby mohla být považována za doručená.

12. Za účelem posouzení této otázky soud nařídil jednání, které se konalo 26. 8. 2021 a na němž soud provedl tyto listiny předložené žalovaným: výpisy z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 13. 4. 2021, a to k těmto Listům vlastnictví: X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, vše v k. ú. X; sjetinu obrazovky programu „Stavební úřad“ zobrazující detaily dokumentu „MHMP 740109/2020“; sjetinu obrazovky programu „Stavební úřad“ zobrazující detaily dokumentu „MHMP 729691/2020“; výpis z programu „Úřední deska“ mimo jiné s údaji o datu zveřejnění a sejmutí písemností zveřejněných na úřední desce žalovaného od 3. 6. 2020 do 19. 6. 2020; výpis z „MHMP Úřední deska – servis“ pořízený 25. 8. 2021; originál ručně psaného deníku o písemnostech vyvěšených na úřední desce. Kromě nich soud při svém šetření nahlédl do administrativní části systému (programu), jehož prostřednictvím jsou písemnosti na úřední desce vyvěšovány. (K rozdílu mezi dokazováním a šetřením srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4053/2015 ze 7. 9. 2017 a judikaturu v něm uvedenou: „Protože při zkoumání podmínek řízení jde o postup soudu v řízení a nikoliv o zjišťování skutkového stavu věci, neprovádí se dokazování ve smyslu § 120 a násl. o. s. ř., nýbrž šetření, tedy postup méně formální, při němž se ustanovení upravující postup soudu při dokazování použijí jen přiměřeně [...].).

13. Podle § 25 odst. 2 správního řádu „[d]oručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.“ 14. Napadená rozhodnutí nacházející se ve správních spisech jsou opatřena doložkou s údaji „Zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup od 3.6.2020 do 18.6.2020“, razítkem žalovaného a podpisem osoby připojivši doložku, a shodné údaje jsou uvedeny také na spisových obálkách k dokumentům (napadeným rozhodnutím) vyvěšeným na úřední desce žalovaného (jako určená zaměstnankyně je v obou případech uvedena H. J.), jež jsou také součástí správního spisu.

15. Tato doložka v sobě podle právní doktríny zahrnuje osvědčení o tom, že písemnost byla zveřejněna oběma způsoby: na úřední desce i způsobem umožňujícím dálkový přístup, a má povahu veřejné listiny ve smyslu § 53 odst. 3 správního řádu. Pokud tedy někdo zpochybňuje řádné doručení písemnosti tímto způsobem – například tvrzením, že písemnost nebyla na úřední desce zveřejněna vůbec nebo kratší dobu nebo že nebyla zveřejněna na elektronické úřední desce –, leží důkazní břemeno na něm. (Srov. Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020; komentář k § 25).

16. NSS nicméně při posuzování obdobné situace dovodil, že ve správním řízení leží břemeno důkazní ohledně doručení písemností účastníkům správního řízení na správních orgánech (např. rozsudek č. j. 2 As 15/2015-56 z 21. 7. 2015). Zároveň však NSS opakovaně zdůraznil, že povinnost unést toto důkazní břemeno vznikne správnímu orgánu až ve chvíli, kdy vyvstanou o doručení písemnosti „důvodné pochybnosti“ (rozsudek č. j. 2 As 47/2016-44 z 8. 6. 2016, odstavce 14 a 15); nepostačí k tomu tedy jakékoli pochybnosti nebo žalobcovo přesvědčení, ale žalobce musí tyto pochybnosti určitým způsobem podložit, například logickou argumentací nebo důkazy (v úvahu přichází fotografie úřední desky v rozhodném období nebo sjetiny obrazovky s příslušnou sekcí elektronické úřední desky, srov. rozsudek NSS č. j. 1 Ao 4/2010-154 z 8. 9. 2010).

17. Vyvěšení na úřední desce žalobci zpochybnili toliko krajně neurčitým tvrzením, že „v rámci svých možností, které lze po nich legitimně očekávat, prováděli po dobu téměř dvou let (27.2.2019-3.2.2021) pravidelně kontrolu úřední desky Magistrátu hlavního města Prahy a mají za to, že Odvolací rozhodnutí řádně zveřejněno na úřední desce nebylo“ (úvod části VI. žalob). Naproti tomu žalovaný předložil soudu řadu listin, které podle jeho názoru dokládají zákonnost jeho postupu. Žalovaný na jednání také vyložil, že fyzická úřední deska a elektronická úřední deska mají společný informační systém (program) úřední desky, a písemnost je po svém vložení do tohoto programu zveřejněna jak na elektronické úřední desce, tak na fyzické úřední desce promítané na obrazovky na vnějším plášti budovy žalovaného. Vložení obou rozhodnutí do systému úřední desky provedla podle žalovaného jeho zaměstnankyně H. J., která už pro něj nepracuje, avšak nabídl poskytnutí jejích osobních údajů potřebných pro případný výslech.

18. Ze sjetiny obrazovky programu „Stavební úřad“ se podává, že dokument z 1. 6. 2020, nazvaný „MHMP 740109/2020“ (číslo jednací napadeného rozhodnutí týkajícího se domu X), byl 3. 6. 2020 podepsán a opatřen časovým razítkem. Z druhé sjetiny obrazovky téhož programu se podává, že 3. 6. 2020 byl podepsán a opatřen časovým razítkem také dokument nazvaný „MHMP 729691/2020“ (číslo jednací napadeného rozhodnutí týkajícího se domu X). Z výpisu z programu „Úřední deska“ se pak podává, že 3. 6. 2020 v 14.53 hodin byl na úřední desce žalovaného zveřejněn dokument „Umístění stavby nazvané ‚Stavební úprava a přístavba domu X‘ X, k.ú. X č.p. X“ s č. j. 947538/2019, a téhož dne v 14.57 hodin byl na úřední desce žalovaného zveřejněn dokument „Umístění stavby s názvem ‚Novostavba bytového domu X‘, na pozemcích v k.ú. X“ s č. j. 947555/2019. Oba dokumenty byly podle tohoto výpisu vyvěšeny na úřední desce od 3. 6. 2020 do 18. 6. 2020, přičemž patnáctý den po jejich vyvěšení připadl právě na 18. 6. 2020. Tento výpis obsahuje kromě napadených rozhodnutí řadu jiných dokumentů s datem svěšení 18. 6. 2020, které jsou identifikovány kromě svého názvu, čísla jednacího a spisové značky, času vyvěšení, prvního a posledního dne zveřejnění, názvu a velikosti datového souboru (PDF), také dalšími specifickými identifikátory (např. IdUrd, IdEpz), a tento výpis nevykazuje žádné znaky vzbuzující pochybnosti o jeho správnosti a pravdivosti. (Stěžejní jsou listy výpisu označené v levém horním rohu jako 1-1, 1-2 a 1-3, jež obsahuji popis jednotlivých údajů, a listy označené jako 4-1, 4-2 a 4-3, na nichž se nacházejí údaje o napadených rozhodnutích).

19. Věrohodnost tohoto listinného výpisu nicméně soud dále ověřil při jednání ve spolupráci s přítomnou zaměstnankyní žalovaného, M. P. (která byla vyslechnuta jako svědkyně), prostřednictvím laptopu žalovaného nahlédnutím do administrativní části systému, přes nějž je úřední deska spravována (k hodnotě tohoto důkazu srov. rozsudek NSS č. j. 1 Ao 4/2010-154 z 8. 9. 2010). V tomto systému bylo možno vyhledat jakoukoli vyvěšenou písemnost zadáním jejího čísla jednacího/spisové značky, načež se zobrazily podrobné informace o příslušném datovém souboru a jeho vyvěšení na úřední desce žalovaného. Vložením klíčových částí spisových značek napadených rozhodnutí (947555 a 947538) do formuláře tak soud zjistil, že obě rozhodnutí byla skutečně vyvěšena 3. 6. 2020 a svěšena 18. 6. 2020. Výsledek vyhledávání zahrnoval také proklik na stejnopisy napadených rozhodnutí a potvrzení o jejich vyvěšení – shora citované spisové obálky k dokumentům, jež byly totožné s těmi založenými ve správním spisu.

20. Shodné údaje o vyvěšení a svěšení napadených rozhodnutí se nacházejí také ve výpisu z „MHMP Úřední deska – servis“ pořízeného 25. 8. 2021 a z originálu ručně psaného deníku o písemnostech vyvěšených na úřední desce, jejž podle žalovaného vedla právě H. J. Obě tyto listiny obsahují souvislou řadu dokumentů vyvěšených okolo 3. 6. 2020, jež jsou identifikovány mimo jiné daty vyvěšení a svěšení a spisovou značkou, v případě výpisu také názvem dokumentu (originál deníku byl žalovanému po jednání vrácen, avšak jeho rozhodný obsah byl zaprotokolován a rovněž zachycen na fotografii, jež je součástí soudního spisu).

21. Na základě tohoto šetření soud naznal, že o doručení napadených rozhodnutí podle § 25 odst. 2 správního řádu nejsou důvodné pochybnosti. Ty nemohlo vyvolat obecné tvrzení žalobců o „pravidelném kontrolování úřední desky v mezích jejich možností“, jež nebyli s to během jednání nijak dále konkretizovat (např. sdělením, kdo, kdy a jakým způsobem úřední desku kontroloval) nebo doložit jakýmikoli důkazy. Soud proto nepovažoval za nutné provádět další šetření, a ostatně ani žalobci žádné další důkazy nenavrhli.

22. Napadená rozhodnutí tedy byla na úřední desce vyvěšena v souladu s požadavky správního řádu. Jelikož platí, že písemnost se považuje za doručenou patnáctý den po svém vyvěšení, byla obě žalobou napadená rozhodnutí žalobcům doručena 18. 6. 2020.

23. Na právě uvedeném nakonec nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že v rozdělovníku na poslední straně napadených rozhodnutí je v části I. vymezující osoby, jímž bude doručováno doporučeně a do vlastních rukou, uveden mimo jiné „odvolatel“. Soud považuje za věrohodné vysvětlení podané při jednání žalovaným, podle nějž byla tato část rozdělovníku automaticky vygenerována a odpovědná pracovnice ji opomněla odstranit. Svědčí jí totiž okolnost, že na rozdíl od ostatních účastníků, jímž bylo tímto způsobem doručováno (L. Ť. a hlavní město Praha), nejsou žalobci v této části jmenovitě označeni (přehlédnout nelze ani použití jednotného čísla „odvolatel“, zatímco odvolatelé-žalobci byli dva). Tento údaj proto nemohl představovat ani nařízení doručení písemností žalobcům oprávněnou úřední osobou ve smyslu § 19 odst. 5 in fine správního řádu. V takovém případě by totiž žalobci byli v rozdělovníku – stejně jako shora označení účastníci řízení – vyjmenováni, jakož i by jim bylo fakticky doručováno, k čemuž ovšem nedošlo.

24. Přesto si lze reálně představit, že výskyt slova „odvolatel“ v citované části rozdělovníku by mohl v žalobcích vyvolat očekávání, že jim bude rozhodnutí doručeno do vlastních rukou, v důsledku čehož by mohli zmeškat lhůtu pro podání žaloby odvíjející se od doručení veřejnou vyhláškou. K tomu by však mohlo dojít z povahy věci pouze tehdy, když by se žalobci s napadenými rozhodnutími včas seznámili. Žalobci však sami připustili, že s napadenými rozhodnutími se seznámili až 3. 2. 2021, tedy osm měsíců po jejich vyvěšení na úřední desce žalovaného. Chybný údaj v nich uvedený je proto nemohl nijak zmást a zabránit jim ve včasném podání žaloby, neboť se o něm před uplynutím lhůty pro podání žaloby vůbec nedozvěděli. Jelikož žalobci byli srozuměni s tím, že jim budou rozhodnutí o odvoláních doručována veřejnou vyhláškou (jak soud shora vyložil), avšak nebyli dostatečně procesně opatrní a s rozhodnutími vyvěšenými na úřední desce žalovaného se včas neseznámili, pak se nemohou dovolávat nepřesnosti v nich uvedené, neboť v době, kdy se o ní dozvěděli, již nebylo možné odvrátit zmeškání lhůty pro podání žaloby. Popsané pochybení se tedy do jejich právní sféry žádným způsobem nepromítlo.

25. Žaloby byly podány více než sedm měsíců po doručení napadených rozhodnutí žalobcům. Soud je proto podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s. jako opožděné odmítl.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 větou prvou s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

27. Soudní poplatek za žaloby nemohl být žalobcům ani částečně vrácen, neboť soud odmítl žaloby až při prvním jednání (§ 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a contrario).

28. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu svých nákladů, neboť jí soud neuložil splnění žádné povinnosti a neshledal ani existenci žádných důvodů hodných zvláštního zřetele, jež by ospravedlnily jiný postup (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).