č. j. 11 A 4/2021- 58

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Fotbalová akademie Jablonec, z. s., IČO 70840105 sídlem U Stadionu 4904/5, 466 01 Jablonec nad Nisou zastoupena advokátem JUDr. Prokopem Benešem sídlem Antala Staška 510/38, 140 00 Praha 4 proti žalované: Národní sportovní agentura sídlem Českomoravská 2420/15a, 190 00 Praha 9 za účasti: Fotbalový Klub Jablonec, a. s., IČO 25023144 sídlem U Stadionu 4904/5, 466 01 Jablonec nad Nisou o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z 5. 11. 2020, čj. MSMT-36777/2019-22 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se na soud obrátil, neboť Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítlo jeho žádost o dotaci. Zásadní pro věc je posouzení, zda žalobce splnil dotační podmínky, které mj. stanovily, že způsobilým žadatelem není spolek, který je propojen s profesionálním sportovním klubem, jenž byl předchozí kalendářní rok v zisku.

2. Na žalovanou přešla působnost ministerstva, proto soud jednal s ní. Žalovaná byla zřízena zákonem č. 178/2019 Sb., který změnil zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Dle čl. II bod 2. poskytovalo ministerstvo namísto žalované finanční podporu sportu ze státního rozpočtu dle § 3d odst. 1 písm. c) zákona o podpoře sportu do 31. 12. 2020. Od ledna 2021 přešla i tato část působnosti na žalovanou. Žaloba byla podána 4. 1. 2021, proto je žalovaným správním orgánem dle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, Národní sportovní agentura. Správné určení žalovaného v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. je věcí soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 12. 10. 2004, čj. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS).

II. Žalobní argumentace

3. Žalobce požádal o přidělení prostředků na rekonstrukci plochy pro fotbalové hřiště. Ministerstvo žádost zamítlo rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku. Dospělo totiž k závěru, že žalobce není způsobilým žadatelem, neboť je napojen na osobu zúčastněnou na řízení, která je obchodní společností působící ve sportu (profesionálním sportovním klubem) a v předchozím roce dosáhla zisku. Podanou žalobou se žalobce domáhá zrušení tohoto rozhodnutí.

4. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné. V žalobě formuloval pět okruhů žalobních námitek.

5. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje žalobce v tom, že se ministerstvo nevypořádalo s jeho námitkami a dostatečně neodůvodnilo výklad právních předpisů a své úvahy ohledně hodnocení dotační žádosti a dalších podkladů. Namítl též, že je napadené rozhodnutí nesrozumitelné. V odstavci odůvodnění napadeného rozhodnutí, který se věnuje druhé žalobcově námitce, není zřejmé, kde končí citace námitky. Místo, kde je citace ukončena uvozovkami, není zjevně správné.

6. Druhou žalobní námitkou je přepjatý formalismus napadeného rozhodnutí. Žalobce zdůraznil, že mu postupem ministerstva vznikají škody a že ministerstvo dostatečně nepřihlédlo k cíli dotace. Žalobce doložil ministerstvu čestné prohlášení osoby zúčastněné na řízení, v němž tato osoba uvedla, že za minulý hospodářský rok měla zápornou přidanou hodnotu a eviduje vysokou celkovou kumulovanou ztrátu. Zisk, který vykázala v roce 2018, byl výjimečný a vznikl v důsledku účasti fotbalového klubu v Evropské lize.

7. V třetím žalobním bodě žalobce namítá porušení zásady legitimního očekávání. Poukázal na to, že společnost SK Sigma Olomouc, a. s., vykazovala v rozhodné době menší kumulovanou ztrátu než osoba zúčastněná na řízení. Olomoucký klub je personálně propojen se spolkem SK Olomouc Sigma MŽ, z. s., obdobným způsobem jako žalobce s osobou zúčastněnou na řízení. Olomoucký spolek dotaci od ministerstva obdržel a žalobce legitimně očekává, že o jeho žádosti bude rozhodnuto stejně.

8. Čtvrtou námitkou žalobce zpochybňuje dotační podmínku, podle které se posuzuje pouze předchozí hospodářské období a nezohledňují se dlouhodobé hospodářské výsledky. Taková podmínka je dle žalobce neopodstatněná a v demokratickém právním státě zcela zjevně nepřípustná. Nezohlednění dlouhodobějších hospodářských výsledků vede k neférovým výsledkům. Žalobce má za to, že ministerstvo mělo přihlédnout k cíli dotační výzvy, kterým je podpora sportování pro co nejširší množství dětí a mládeže. Zájem na dodržení tohoto cíle je větší než zájem na dodržení přepjatě formálně nastavených podmínek. Žalobci si přitom v propagaci sportu mezi mládeží vede velmi úspěšně. Má 289 členů z řad dětí a mládeže a jeho týmy dosahují řady fotbalových úspěchů.

9. Pátý žalobní bod se týká pochybení při vedení správního spisu a řízení. Ministerstvo samo uvedlo, že dokumenty vztahující se k formálnímu, specifickému a věcnému hodnocení žádosti vedlo mimo spis. Dokumenty však nesplňují podmínky dle § 17 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, proto je ministerstvo nemohlo vést mimo spis. Tato vada mohla mít vliv na správnost napadeného rozhodnutí, neboť ministerstvo žalobci stanovilo nepřiměřeně krátkou lhůtu pro vyjádření se k těmto podkladům. Pokud by ministerstvo vedlo podklady ve spise od počátku, měl by žalobce delší čas na vyjádření se k nim, což by snížilo pravděpodobnost zamítavého rozhodnutí. Žalobce dále namítl, že v napadeném rozhodnutí chybí odkaz na ustanovení, podle kterých ministerstvo rozhodovalo, a datum vyhotovení rozhodnutí.

III. Vyjádření žalované

10. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Ztotožnila se s vyjádřením, které soudu zaslalo ministerstvo spolu se správním spisem. Soud proto považuje argumentaci ministerstva, za argumentaci žalované.

11. K první námitce uvedla, že ministerstvo žalobcovu argumentaci řádně vypořádalo. Napadené rozhodnutí je srozumitelné a přezkoumatelné. Nesprávné ukončení citace je pouhou chybou v psaní.

12. K druhému žalobnímu bodu uvedla, že ministerstvo nemělo povinnost přihlížet k cíli dotace, neboť žalobci nebyla dotace vůbec přiznána. Dotační podmínky nezohledňovaly kumulovanou ztrátu ani přidanou hodnotu společnosti, ale pouze ziskovost v roce 2018. Proto ministerstvo mohlo přihlížet pouze k ní.

13. Ministerstvo neporušilo svým postupem žalobcovo legitimní očekávání. Akciová společnost, na kterou žalobce odkazoval, dotační podmínky splnila, neboť v roce 2018 nebyla zisková. Nejedná se proto o srovnatelnou situaci.

14. K čtvrtému bodu žalovaná uvedla, že sporná dotační podmínka není projevem libovůle, naopak je v souladu s právními předpisy i dokumentací příslušného dotačního podprogramu. Stát prostřednictvím ministerstva podporuje nestátní neziskové organizace, které nejsou napojeny na profesionální kluby, jež navíc v předcházejícím hospodářském období nevykázaly zisk. Jedná se o legitimní nástroj dotační politiky.

15. K pátému bodu žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí splňuje náležitosti dle správního řádu. Datum vydání napadeného rozhodnutí je zřejmé z kvalifikovaného elektronického časového razítka, které je připojeno k rozhodnutí.

IV. Žalobcova replika

16. Žalobce zaslal k vyjádření žalované repliku, v níž setrval na své žalobní argumentaci i procesním návrhu. Zopakoval, že ministerstvo nepřihlédlo k cíli dotace, a uvedl, že má-li k němu přihlížet v případě, že úspěšný žadatel nedodrží podmínky čerpání dotace, měla by k němu tím spíše přihlížet i v situaci, kdy žadatel pouze nesplnil formální podmínku pro získání dotace.

17. Nad rámec své žalobní argumentace žalobce doplnil další případ, v kterém ministerstvo rozhodlo odlišně, než v jeho případu. Poukázal na to, že spolku 1. SK Prostějov z. s., IČO 26621916, byla udělena dotace. Spolek je přitom propojen s obchodní společností 1. SK s. r. o., IČO 29367301, jejíž fotbalový tým byl v sezóně 2018/2019 účastníkem druhé nejvyšší fotbalové ligy. Zároveň však tato společnost vykázala za roky 2018 a 2019 zisk. Pokud ministerstvo poskytlo prostějovskému spolku dotaci, jednalo vůči žalobci diskriminačně a porušilo jeho legitimní očekávání.

V. Obsah správního spisu

18. Ze spisového materiálu soud zjistil následující podstatné skutečnosti.

19. Žalobce požádal 31. 10. 2019 o poskytnutí dotace v rámci Výzvy V5 Sport, investice 2020 pro SK a TJ Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předložení žádosti o dotaci v rámci programu 133 530 Podpora materiálně technické základny sportu 2017 až 2024, Podprogram 133D 531 Podpora materiálně technické základy sportu – ÚSC, SK a TJ.

20. Ministerstvo vyzvalo žalobce, aby doložil čestné prohlášení osoby zúčastněné na řízení, že nebyla v roce 2018 v zisku. Lhůtu k doložení čestného prohlášení ministerstvo na žádost žalobce prodloužilo a žalobce následně 27. 1. 2020 zaslal žalovanému čestné prohlášení osoby zúčastněné na řízení. V něm osoba zúčastněná na řízení uvedla, že pokud by personální propojení s žalobcem bylo překážkou pro poskytnutí dotace, jsou osoba zúčastněná na řízení i žalobce připraveni změnit složení svých orgánů. Vedle toho uvedla, že za hospodářský rok končící 30. 6. 2019 byla v zisku přes 26 milionů korun českých, nicméně tento zisk je výjimečně vysoký a byl vytvořen pouze z mimořádných příjmů od UEFA za účast v Evropské lize. Osoba zúčastněná na řízení měla zápornou přidanou hodnotu a má celkovou kumulovanou ztrátu ve výši přesahující 100 milionů korun českých.

21. Ministerstvo následně vyzvalo žalobce k doložení dalších podkladů a lhůtu k doplnění na žádost žalobce opakovaně prodloužilo. Žalobce podklady doložil 3. 8. 2020.

22. Ministerstvo vyzvalo žalobce 23. 9. 2020 k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí. Žalobce se s nimi 29. 9. 2020 seznámil a uplatnil k podkladům námitky. Ministerstvo na základě námitek zaslalo následující den žalobci dokumenty k formálnímu, specifickému a věcnému hodnocení jeho žádosti, které do té doby nebyly součástí spisu, a žalobce 6. 10. 2020 požádal o možnost se znovu seznámit s podklady před vydáním rozhodnutí. Ministerstvo mu sdělilo, že má všechny podklady k dispozici a může se k nim vyjádřit do 9. 10. 2020, což žalobce učinil a poslední den lhůty uplatnil další námitky.

23. Ministerstvo napadeným rozhodnutím žalobcovu žádost zamítlo.

V. Ústní jednání

24. Ve věci se 19. 10. 2021 konalo ústní jednání v souladu s § 49 s. ř. s. Žalovaná k ústnímu jednání nedorazila, ač byla řádně předvolána. Soud proto jednal bez její přítomnosti dle § 49 odst. 3 s. ř. s.

25. Žalobce setrval na své argumentaci i procesním návrhu. Popsal proces poskytování dotace a podmínky v dotační výzvě. Poukázal i na oba případy, v nichž ministerstvo postupovalo odlišně. Upozornil na cíle dotace i to, že sporná podmínka je zbytečně formalistická. Vyjmenoval úspěchy jabloneckého fotbalu s tím, že ministerstvo v zásadě sankcionuje jeho úspěch.

26. Nad rámec své žalobní argumentace uplatnil žalobce následující námitky. i. Ministerstvo nemělo žalobu zamítnout, ale řízení o ní zastavit, jak plyne z dotačních podmínek. Ministerstvo řízení nezastavilo a žádost o dotaci dále zkoumalo, v důsledku čehož musel žalobce vynaložit další náklady a vznikla mu škoda. ii. Akciová společnost nemůže vůbec žalobce ovládat, což plyne z § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. iii. Podmínka čl. 4.1 písm. p) dotační výzvy nestanoví žádné časové rozlišení. Tím diskriminuje subjekty, kterým končí hospodářský rok jindy než v kalendářním roce. iv. Podmínku nedosažení zisku žalobce navíc splňuje, neboť byl v kumulované ztrátě, takže nelze hovořit o tom, že by byl v zisku.

27. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že jí postup ministerstva finančně zasáhl. Ztotožnila se s žalobcovou argumentací.

28. Soud na jednání provedl důkaz výzvou V5 Sport, investice 2020 pro SK a TJ k podprogramu 133D 531 Podpora materiálně technické základny sportu – ÚSC, SK a TJ, dokumentací k podprogramu 133D 531 a metodickým doporučením sekce legislativy a strategie k vyřizování žádostí o dotace a návratné finanční výpomoci. Zjistil z nich následující skutečnosti.

29. Cílem výzvy byla podpora sportování organizovaných sportovců, umožnění rovného přístupu ke sportovištím co nejširšímu počtu zájemců, rozvíjení sportovně technických parametrů sportovišť a technické zhodnocení sportovních zařízení (čl. 1.8 výzvy). Spolek, který je žadatelem, nesmí být ovládán obchodní společností působící v oblasti sportu, která je v zisku [čl. 4.1 písm. p) výzvy]. Spolky, které jsou ovládány obchodní společností působící ve sportu, musely k žádosti poskytnutí dotace povinně přiložit čestné prohlášení této obchodní společnosti, že „nebyla v zisku v kalendářním roce 2018“ [čl. 3.1 písm. j) výzvy]. Bude-li žadatelův projekt schválen a doporučen k realizaci, vyrozumí se žadatel o této skutečnosti v rámci výzvy k doložení dalších podkladů pro potřeby vydání rozhodnutí. Toto vyrozumění nezakládá nárok na poskytnutí dotace [čl. 5.1 písm. c) výzvy a poznámka pod čarou č. 12]. Správce programu zastaví řízení usnesením, pokud žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů [čl. 5.2 písm. c) výzvy].

30. Cíle uvedené v dokumentaci jsou shodné jako ve výzvě (kapitola 3, str. 3 dokumentace). Nezpůsobilým žadatelem, který není oprávněn žádat o dotaci je „spolek, který má prokazatelné napojení na obchodní společnost působící ve sportu (tedy na tzv. ‚profi‘ klub ve sportu). Za prokazatelné napojení se považuje např.: stejné osoby ve statutárních orgánech, stejné sídlo, stejné místo provozování sportu, finanční napojení, obecná povědomost – ligové kluby. Tuto skutečnost bude MŠMT individuálně posuzovat a kontrolovat. Uvedený žadatel se stává způsobilým v okamžiku, kdy předloží čestné prohlášení uvedené obchodní společnosti podepsané statutárním orgánem, že tato společnost nebyla v zisku v kalendářním roce, který předchází roku podání žádosti“ (kapitola 5, str. 8 dokumentace). Povinnou přílohou pro spolek, který má prokazatelné napojení na obchodní společnost působící ve sportu, je čestné prohlášení této společnosti, že nebyla v zisku v předchozím kalendářním roce (kapitola 8, str. 17 dokumentace).

31. Z metodického doporučení vyplývá, že jde o materiál pro jednání porady náměstků ministerstva. Doporučují, aby poskytovatel dotací nastavil podmínky nediskriminačně a férově, objektivně, splnitelně a tak, aby odpovídaly účelu dotace. Při rozhodování mají dle doporučení poskytovatelé dbát na soulad s veřejným zájmem a rozhodovat shodně v obdobných případech.

32. Další důkazy soud neprováděl, neboť zjištěný skutkový stav je s ohledem na právní závěry soudu dostatečný pro posouzení věci.

VI. Posouzení věci soudem

33. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

34. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou.

35. Žaloba není důvodná.

36. Žalobce uplatnil celou řadu námitek, pouze některé z nich však byly včasné. Žalobu lze podat do dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 72 odst. 2 s. ř. s.) a pouze v této lhůtě lze žalobu rozšířit o další žalobní body (§ 71 odst. 2 s. ř. s.).

37. Napadené rozhodnutí doručilo ministerstvo žalobci 5. 11. 2020. Dvouměsíční lhůta skončila 5. 1. 2021 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Pouze žalobní body uplatněné v žalobě, která byla podána 4. 1. 2021, byly uplatněny včas. Nové žalobní body nemohl žalobce uplatnit ani v replice, ani na ústním jednání. Právě na něm však žalobce rozmnožil žalobní body (viz výše bod 26 odůvodnění). Tyto nové námitky přitom nelze považovat za prohloubení již uplatněných žalobních bodů a nejedná se ani o vady, ke kterým by soud musel přihlížet z úřední povinnosti.

38. O povinnosti ministerstva řízení zastavit se žalobce v žalobě vůbec nezmínil. Stejně tak zcela novou je námitka o nemožnosti akciové společnosti ovládat spolek dle § 74 zákona o obchodních korporacích. Navíc je z dokumentace k dotačnímu podprogramu zřejmé, že se v posuzované věci nejedná o ovládající osobu ve smyslu korporátního práva, ale o specificky vymezené propojení mezi spolkem a profesionálním sportovním klubem.

39. Podmínkou neexistující ztráty žalobce v žalobě argumentoval, ale ze zcela jiných důvodů, než následně na ústním jednání. Žalobce v žalobě nezpochybňoval, že podmínku nesplnil. Namítal, že i přesto mu mělo ministerstvo vyhovět, neboť jde o příliš formální lpění na podmínce, které nezohledňuje cíle dotačního programu (druhý žalobní bod), a že podmínka, podle níž se posuzuje pouze předcházející rok a nezohledňují se dlouhodobé hospodářské výsledky, je nezákonná a v demokratickém právním státě nepřípustná (čtvrtý žalobní bod). Zejména ze čtvrtého žalobního bodu je zřejmé, že žalobce vycházel ve své argumentaci z toho, že stanovenou podmínku nesplnil. Namítal-li následně na ústním jednání, že ji ve skutečnosti splnil, jedná se o nový žalobní bod, který je kvalitativně odlišný od včas uplatněných bodů a vychází z jiných (v jistém smyslu opačných) právních důvodů. Nelze ho proto považovat za jejich rozšíření. Žalobním bodem je totiž tvrzení o konkrétní nezákonnosti opřené o individuální skutkové okolnosti, z nichž tato nezákonnost pramení. Pouhá zmínka (skutkové tvrzení) o existenci kumulované ztráty v žalobě, proto neznamená, že žalobce může následně kdykoliv uplatňovat novou právní argumentaci a s ní i nové žalobní body.

40. Z těchto důvodů se soud námitkami nově uplatněnými na ústním jednání nezabýval.

41. Žalobce předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Tu spatřoval jednak v nesrozumitelnosti, neboť v části odůvodnění, která se věnuje jeho druhé námitce, není zřejmé, kde končí citace, jednak v tom, že se ministerstvo nevypořádalo s jeho námitkami a své závěry dostatečně neodůvodnilo.

42. Rozhodnutí může být nepřezkoumatelné i v případě, že jeho odůvodnění je stiženo formulační nesrozumitelností do té míry, že nedává smysl, který by svědčil o jeho skutkových a právních důvodech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, čj. 7 A 547/2002-24; všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Tak tomu v posuzovaném případě není, neboť z napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých skutečností ministerstvo vycházelo, jaké okolnosti vzalo v potaz a jak věc právně posoudilo. Chyba v psaní, na kterou žalobce poukazuje, není schopna učinit napadené rozhodnutí nesrozumitelným. Citace námitky sice opravdu končí jinde, než kde je v odůvodnění ukončena uvozovkami. Z textu je však zřejmé, co žalobce namítal (ve spise se nachází dokument „Formální kontrola“, který v něm není zaevidován), i jak se s tím ministerstvo vypořádalo (spis byl doplněn o veškeré podklady a žadateli je ministerstvo poslalo). Odůvodnění je proto srozumitelné a pouhá chyba v psaní nezakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

43. Nepřezkoumatelné není ani pro druhou žalobcem vytýkanou vadu. Správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou námitkou zvlášť. Postačuje, pokud je z jejich odůvodnění jako celku zřejmé, jaký mají náhled na posuzovanou věc a z jakých důvodů rozhodly tak, jak rozhodly (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze 4. 2. 2010, čj. 7 Afs 1/2010-53, a z 23. 7. 2009, čj. 9 As 71/2008-109). Této povinnosti ministerstvo dostálo a v odůvodnění vyložilo, proč dotační žádost zamítlo. Žalobcovo tvrzení, že se ministerstvo nevypořádalo s jeho námitkami z 8. 10. 2020, není pravdivé. Ministerstvo uplatněné námitky výslovně zmiňuje a vypořádává se s nimi. Jakkoliv je odůvodnění relativně stručné, splňuje požadavky na přezkoumatelnost, o čemž ostatně svědčí i to, že mu žalobce podrobně oponuje.

44. Námitka nepřezkoumatelnosti proto není důvodná.

45. V rámci druhého žalobního bodu žalobce namítal přepjatý formalismus napadeného rozhodnutí. Žalobce má za to, že ministerstvo mělo přihlížet též k jiným ukazatelům hospodářské činnosti osoby zúčastněné na řízení. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce namítal, že podmínka neziskovosti propojené osoby je v demokratickém státě zjevně nepřípustná. Oba tyto body míří proti nastaveným dotačním podmínkám a posouzení, zda žalobce splňoval dotační podmínky. Soud je proto vypořádal společně.

46. Dotace jsou beneficiem ze strany veřejné moci a na jejich poskytnutí není právní nárok (§ 14 odst. 1 rozpočtových pravidel). Je zásadně věcí uvážení poskytovatele dotace, jaké podmínky pro její poskytnutí stanoví. Uvnitř prostoru pro toto uvážení je limitován jen velmi omezeně, zejména zákazem zjevné svévole a nedůvodně nerovného zacházení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 31. 8. 2021, čj. 2 Afs 46/2020-50, bod 17).

47. Soudní přezkum rozhodnutí o neposkytnutí dotace, na kterou není nárok, je omezen na posouzení řádného procesu. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014-46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod 31). Soud zkoumá pouze to, zda poskytovatel dotace postupoval férově a dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla, mezi které patří i pravidla vyplývající z výzvy k předkládání žádostí o dotaci. Zásah soudu do podmínek obsažených v takové výzvě je možný pouze ve výjimečných případech; např. pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná. Obecně však výzvy není možné plně přezkoumávat v řízení o žalobě proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 23. 5. 2018, čj. 6 Afs 7/2018-39, bod 21).

48. Výše uvedeným požadavkům ministerstvo dostálo. Podmínky způsobilosti žadatele jsou jasně stanoveny v dotační výzvě i dokumentaci příslušného podprogramu. Základním pravidlem zjednodušeně řečeno je, že spolek nesmí být propojen s profesionálním sportovním klubem. Z toho pravidla je pak stanovena výjimka – propojenost je možná, pokud klub nedosáhl v předchozím kalendářním roce zisku. Takto nastavené podmínky jsou srozumitelné a jasné. I z jednání žalobce je zřejmé, že jim porozuměl, neboť na výzvu ministerstva zaslal čestné prohlášení, v němž uvedl, že byl předchozí rok v zisku, nicméně tento zisk byl výjimečný z důvodu mimořádných příjmů od UEFA.

49. Ve výzvě ani dokumentaci příslušného podprogramu není nijak stanoveno, že by ministerstvo mělo přihlížet k jiným ukazatelům. Výjimka z pravidla, že žadatel je nezpůsobilý v případě propojení s profesionálním klubem, je vázána pouze na neexistenci zisku v předchozím roce. Osoba zúčastněná na řízení zisku dosáhla, což sama potvrdila. Výjimka se neuplatní, a žalobce je proto nezpůsobilým žadatelem. Lze si jistě představit, že by dotační podmínky byly nastaveny jiným způsobem a zohledňovaly například i kumulovanou ztrátu či jiné hospodářské ukazatele žadatelů. Tak tomu však není a samotné přání žalobce, aby tomu tak bylo, však nečiní dotační podmínky nezákonné.

50. Dotační podmínky nebyly nastaveny nijak svévolně či nesmyslně. Poskytovatel dotace jimi dal najevo záměr podpořit ty žadatele, které nemají skrz propojení s profesionálními kluby, přístup k dostatečným finančním prostředkům. Takový účel dotace není nezákonný a nezákonná není ani předmětná dotační podmínka. V žádném případě tato podmínka není „v demokratickém státě skutečně zcela zjevně nepřípustná“, jak tvrdí žalobce s odkazem na již citovaný rozsudek čj. 6 Afs 7/2018-39.

51. Druhý ani čtvrtý žalobní bod nejsou důvodné.

52. V třetím žalobním bodu namítal žalobce porušení svého legitimního očekávání, neboť ministerstvo udělilo dotaci olomouckému spolku, který je propojen s profesionálním sportovním klubem. Žalobce proto mohl očekávat, že o jeho žádosti bude rozhodnuto stejně.

53. Mezi žalobcem a olomouckým spolkem je zásadní rozdíl, na který poukázalo již ministerstvo v napadeném rozhodnutí. Olomoucký spolek byl na rozdíl od žalobce v předchozím roce ve ztrátě, což ostatně uvedl sám žalobce ve svých námitkách. Dotační podmínky tedy olomoucký spolek splnil, a proto mohl dotaci dostat. Skutečnost, že jiný žadatel, který dotační podmínky splňuje, dotaci dostal, nemůže u žalobce, který podmínky nesplnil, založit legitimní očekávání, že dotaci dostane. Je zcela nepodstatné, že olomoucký profesionální sportovní klub má nižší kumulovanou ztrátu než žalobce. Kumulovanou ztrátu totiž dotační podmínky nezohledňovaly (viz výše).

54. Žalobce ve své replice poukázal na další případ poskytnutí dotace, a to prostějovskému spolku, který je též propojen s profesionálním sportovním klubem, který vykázal za předchozí rok zisk. Toto nové tvrzení nepovažoval soud za nový žalobní bod, neboť se jedná o rozšíření již uplatněného žalobního bodu. Důkazy navržené žalobcem k prokázání tohoto tvrzení však soud neprováděl. I pokud by se totiž žalobcovo tvrzení prokázalo, nemohlo by založit jeho legitimní očekávání.

55. Ochrana legitimního očekávání je zpravidla spojena se zavedenou správní praxí, která se může týkat i interpretace právních předpisů (srov. např. nálezy Ústavního soudu v kauze francouzských zaměstnanců a jejich účasti na sociálním pojištění – viz nález Ústavního soudu z 18. 11. 2010, sp. zn. IV. ÚS 3207/07, a judikatura citovaná v bodu 21 tohoto nálezu). Vždy je však nutné, aby správní praxe nebyla v rozporu se zákonem (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu z 13. 8. 2009, čj. 7 As 43/2009-52, a z 26. 3. 2014, čj. 9 Afs 66/2013-35). K obdobným závěrům dospěla v dotačních věcech i judikatura Soudního dvora EU, z níž vyplývá, že legitimního očekávání se lze dovolávat tehdy, pokud orgán poskytl příjemci prostředků konkrétní ujištění. Tato ujištění však musí být v souladu s příslušnými normami (srov. rozsudky Soudního dvora z 9. 11. 2000, Komise v. V Hamptaux, C-207/99 P, bod 47 a judikatura v něm citovaná, a rozsudek z 25. 3. 2010, Sviluppo Italia Basillicata, C-414/08 P, bod 105 a násl.; ke stejným závěrům se následně přihlásil i Nejvyšší správní soud v rozsudku z 15. 8. 2012, čj. 1 Afs 15/2012-38, č. 2713/2012 Sb. NSS).

56. I pokud by bylo žalobcovo tvrzení pravdivé, nemohlo by založit legitimní očekávání, a to ze dvou důvodů. Prvním je skutečnost, že takové poskytnutí dotace by bylo v rozporu s dotačními podmínkami. Nelze se přitom dovolávat legitimního očekávání z titulu zavedené správní praxe za situace, kdy by se jednalo o nezákonnou správní praxi, jejíž následování je nežádoucí a bylo by v rozporu se zákonem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 12. 5. 2016, čj. 5 As 155/2015-35, č. 3444/2016 Sb. NSS). Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o pouze jeden jediný případ, nikoliv o zavedenou praxi ministerstva (resp. žalované). Situace olomouckého spolku byla odlišná, jak soud vysvětlil výše. Jeden případ poskytnutí dotace jinému spolku, nemůže žalobci založit legitimní očekávání.

57. Ani tento žalobní bod proto není důvodný.

58. Poslední žalobní bod se týká pochybení při vedení správního spisu a řízení. Žalobce zde namítl tři vady – vedení dokumentů mimo spis, krátkou lhůtu pro seznámení se spisem a absenci odkazu na zákonné ustanovení, podle kterého bylo rozhodnuto, a datum vyhotovení rozhodnutí.

59. Žalobce byl 23. 9. 2020 vyzván k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí. Učinil tak 29. 9. 2020, přičemž namítl, že se ve spise nenachází všechny dokumenty. Chybějící podklady, kterými bylo 5 stran formulářů hodnotících žalobcovu žádost, založilo ministerstvo do spisu a zaslalo je žalobci 30. 9. 2020. Zároveň ho požádalo o informaci, zda bude rozšiřovat námitky vznesené při prvním seznámení se s podklady. Žalobce požádal 6. 10. 2020 o možnost seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Ministerstvo mu stejný den odpovědělo. Uvedlo, že žalobci byla dána možnost se s podklady seznámit a vyjádřit se k nim a chybějící podklady žalobce následně obdržel. Ministerstvo mu umožnilo se k podkladům nad rámec již vznesených námitek vyjádřit do 9. 10. 2020. Žalobce se vyjádřil 9. 10. 2020.

60. Dle § 17 odst. 1 věta první zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se v každé věci zakládá spis. Dle odst. 3 tohoto ustanovení může správní orgán uchovávat část písemností mimo spis z důvodu ochrany utajovaných informací a jiných informací, na které se vztahuje mlčenlivost. Takový důvod v dané věci dán nebyl a ministerstvo ho ani netvrdilo. Lze proto dát žalobci za pravdu v tom, že ministerstvo pochybilo, pokud vedlo mimo spis dokumenty týkající se hodnocení žalobcovy žádosti. Tato vada však neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť dokumenty byly následně do spisu založeny a zároveň žalobci zaslány. V době rozhodnutí byl proto spis kompletní a žalobce se seznámil se všemi podklady.

61. Povinnost správního orgánu umožnit účastníkům vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí upravuje § 36 odst. 3 správního řádu, který v první větě stanoví, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

62. Porušení této povinnosti či stanovení příliš krátké lhůty je vadou řízení. Ne vždy však taková vada způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 30. 9. 2015, čj. 6 As 73/2015-40, č. 3343/2016 Sb. NSS, body 30 a 31). Klíčové je posoudit přiměřenost lhůty a vliv skutečnosti, že k nahlédnutí nedošlo, na zákonnost výsledného rozhodnutí. Stanovená lhůta musí být přiměřená okolnostem konkrétní věci, spočívajícím zejména v její povaze a složitosti, rozsahu spisu, nezbytné odbornosti a množství údajů k ověření materiálu (viz rozsudek Nejvyššího právního soudu z 13. 4. 2004, čj. 2 A 10/2002-OL-269, č. 280/2004 Sb. NSS). Na hraně objektivních možností seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim je přitom například dvoudenní lhůta. I ta je však akceptovatelná tehdy, pokud se jedná o opakované seznámení se se spisem doplněným o podklady, které účastník prokazatelně zná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 8. 10. 2020, čj. 1 As 218/2019-28, č. 4137/2021 Sb. NSS, bod 22).

63. Právě posledně uvedené situaci je podobná žalobcova situace. Žalobce měl možnost se s podklady seznámit. Podklady, které ve spise nebyly, mu ministerstvo zaslalo 30. 9. 2020. Od tohoto dne měl žalobce znalost o celém obsahu spisu. Pokud mu následně 6. 10. 2020 poskytlo ministerstvo lhůtu tří dnů k dodatečnému vyjádření k podkladům, je taková lhůta dle soudu hraniční ale stále přiměřená. Žalobce spis znal, seznámil se s ním a doplněné podklady měl již týden k dispozici. Postup ministerstva proto v tomto ohledu nepředstavuje vadu řízení.

64. Další vady žalobce spatřoval v nesplnění náležitosti rozhodnutí, a to neuvedení ustanovení, podle kterého bylo rozhodnuto, a data vyhotovení rozhodnutí.

65. Dle § 68 odst. 2 věty první správního řádu se ve výrokové části rozhodnutí uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1.

66. Ministerstvo ve výroku rozhodnutí odkázalo na § 14 odst. 2 a § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel. První ustanovení upravuje, kdo je poskytovatelem dotace, druhé stanoví, že poskytovatel může rozhodnutím žádost zcela zamítnout. Rozpočtová pravidla neobsahují úpravu rozhodování o žádosti nezpůsobilého žadatele, proto na ni nemohlo ministerstvo ve výroku ani odkázat. Ustanovení § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel se týká nevyplacení dotace, o jejímž poskytnutí již bylo rozhodnuto a na posuzovanou věc nedopadá. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, podle kterých ustanovení ministerstvo postupovalo i z jakých důvodů žádost zamítlo. Nejedná se proto o vadu výroku rozhodnutí.

67. Vadou není ani absentující datum vyhotovení. Dle § 69 odst. 1 věta první a druhá správního řádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede označení „rozhodnutí“ nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

68. Napadené rozhodnutí neobsahuje samostatné datum, nicméně v elektronickém podpisu oprávněné úřední osoby je uvedeno datum 5. 11. 2020. Toto datum lze považovat za datum vyhotovení rozhodnutí. Žalobce se mýlí, pokud toto datum považuje za datum vydání rozhodnutí. Vydáním rozhodnutí se totiž dle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“. Elektronické podepsání rozhodnutí proto vydáním rozhodnutí není, je datem jeho vyhotovení.

69. Žalobní námitky týkající se pochybení při vedení správního spisu a řízení nejsou s ohledem na výše uvedené důvodné.

VII. Závěr a náklady řízení

70. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné. Žalobu proto výrokem I. zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

71. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádnému z nich nepřiznal právo na jejich náhradu. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, nicméně jí nevznikly žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.

72. Výrokem III. rozhodl soud o nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení. Ta nemá v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na jejich náhradu, neboť jí soud v tomto řízení žádnou povinnost neuložil.