č. j. 11 Ad 23/2015- 182

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: J. J., nar. X , bytem X, zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem sídlem Písek, Přátelství 1960, proti žalovanému: První náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru sídlem Policejní prezídium, Praha 7, Strojnická 27, v řízení o žalobě proti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 20.10.2015, č.j. PPR-1732-15/ČJ-2015-990131 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 20.10.2015, č.j. PPR-1732-15/ČJ-2015-990131 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 012,20 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Strouhala, advokáta.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 20.10.2015, č.j. PPR-1732-15/ČJ-2015-990131, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Ředitelství služby cizinecké policie ve věcech služebního poměru ze dne 2.12.2014, č. 3448/2014, jímž podle § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru zamítl žádost žalobce o poskytnutí služebního příjmu za nařízenou službu přesčas v důležitém zájmu služby konanou podle § 54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ( dále jen“ zákon o služebním poměru“) v roce 2011 v rozsahu 107 a v roce 2012 v rozsahu 92,5 hodin a za nařízenou službu přesčas konanou podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru v kalendářních rocích 2007, 2008, 2009 a 2010 se dovolal práva promlčení podle § 206 odst. 1 zákona o služebním poměru, protože lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí dle § 207 odst. 1 zákona o služebním poměru 3 roky a marně uplynula dnem 19.5.2011, a kterým napadené rozhodnutí žalovaný potvrdil. Žalobní body 2. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, nedostatečné zjištění skutkového stavu, rozhodnutí je podle něj založeno na nesprávném právním názoru žalovaného, který porušoval procesní předpisy, což má vliv na nezákonnost rozhodnutí žalovaného. Názory žalovaného jsou navíc dle žalobce v rozporu s judikaturou soudů a se základními principy právního státu.

3. Žalobce zdůraznil, že byl příslušníkem Policie ČR a byl ustanoven na služební místo vrchní asistent s hodností podpraporčík u Ředitelství služby cizinecké policie, Inspektorát cizinecké policie, na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně. U útvaru docházelo od roku 2007 k plánování služby přesčas, které bylo činěno v rozporu se zákonem. Nařízení a neproplácení těchto přesčasových hodin nebylo odůvodněno. Navíc služba nebyla nařízena z důležitého zájmu služby, ale pouze jako pokrytí personálního nedostatku příslušníků, neboť u útvaru byl dlouhodobý personální podstav. Důvodem pro zamítnutí žádosti žalobce o proplacení přesčasových hodin byl důležitý zájem služby spočívající v tom, že značná část příslušníků čerpala dovolenou a volno z dalších důvodů. Správní orgán se ale vůbec nezabýval personálním podstavem tohoto útvaru. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že při nařízení služby nebyly splněny zákonné limity uvedené v ustanovení § 54 odst. 1 zákona. Vycházel přitom z jím uvedené judikatury Krajského soudu v Českých Budějovicích. Odkázal také na rozkaz č. 45/K uvedený v závěru č. 5 Porady policejního prezidenta s řediteli PČR, řediteli Služby cizinecké policie a Pohraniční policie, Útvaru rychlého nasazení a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování konané dne 17.5.2007, dle kterého bylo jako trvalý úkol všem služebním funkcionářům uloženo případné plánování služby přes čas vždy řádně odůvodnit, a to buď důležitým zájmem služby, ve vyhlášení krizového stavu nebo ve výjimečných případech veřejným zájmem, tak jak to předpokládá § 54 služebního zákona. Služba v přesčasech však nebyla nadále odůvodňována. K nutnosti odůvodňování této služby odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.5.2013, č.j. 4 Ads 11/2013-41, ze dne 26.6.2013, 6 Ads 9/2013-31 a poukázal na to, že opakovaně bylo Nejvyšším správním soudem uvedeno, že v dalším řízení správní orgán musí v přiměřeném rozsahu vymezit konkrétní důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas žalobci v daném období. Pokud je nedohledá nebo zjistí, že nepostačovaly pro vyřízení služby přesčas, přizná žalobci za každou neoprávněnou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce plnění uvedené v § 125 odst. 1 věty druhé služebního zákona.

4. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřuje žalobce v tom, že se žalovaný nevypořádal s důkazními návrhy a tvrzeními žalobce, zejména jde o doložení plánů služeb, výkazů odpracovaných hodin, údaje o obsazenosti útvaru apod. Odůvodnění neobsahuje, na základě jakých úvah k závěrům žalovaný dospěl. Navíc plány služeb, tak jak byly příslušníkům předávány, do spisu doloženy nebyly. Žalobce vytýkal žalovanému, že není patrné, jaké závěry učinil z pořízených důkazních materiálů, tedy jak důkazy a informace získané z výpovědí žalovaný hodnotil. Spis neobsahuje žádné prvotní doklady, ze kterých došlo k vypracování tabulky „analýza“. Údaje uvedené v tabulce považuje proto za nepřezkoumatelné. Žalovaný navíc vůbec neřeší personální podstav útvaru, a to i přes námitky žalobce. Tuto okolnost zcela vědomě přehlíží a snaží se jí nahradit odůvodněním služby (kumulací důvodů). Žalovanému vytýká také to, že se nevypořádal s informacemi o tom, že u útvaru bylo vykazováno značné množství hodin přesčas v roce, a to v řádech statisíců. Poukázal na to, že ze zápisu ze štábu vyplývá, že služba přesčas je u útvaru úsporným opatřením, které spočívá právě v nařizování služby přesčas příslušníkům namísto toho, aby potřeba služby přesčas byla kompenzována počtem dalších příslušníků. Potřeba služby přesčas by vyplývala i z výkazu odpracovaných hodin. Žalobce dále poukázal na to, že u útvaru docházelo i k tomu, že část jedné služby byla vykázána jako služba přesčas a část jako běžná služba. V tomto případě měl žalovaný zajistit i evidenci „běžných“ služeb jako u přesčasu.

5. Žalovanému také vytýká, že nedostatečně zjistil skutkový stav a nesouhlasí s jeho postupem, pokud nezjišťoval důvody nařízení služby přesčas z úřední povinnosti. Vytýká žalovanému, že požaduje po žalobci, aby prokázal informace, které on sám zná z úřední povinnosti. Žalobce dále vytýká žalovanému, že se snaží nepřihlížet k trvalému úkolu policejního prezidenta č. 86/K z roku 2007, kterým bylo všem služebním funkcionářům stanoveno, aby zabezpečili cílový stav, dle kterého bude přesčasová práce z 50% hrazená. Žalovaný také nepostupuje vůči všem příslušníkům shodně.

6. V další námitce žalobce namítá, že mu byla služba přesčas do limitu 150 hodin stanovena v rozporu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona, neboť se žalovaný nezabýval zejména podmínkou výjimečnosti vyplývající z důležitého zájmu služby, která při nařizování služby přesčas nebyla splněna. V daném případě docházelo k nařizování služby z nedostatečného personálního obsazení. Služba přesčas je výjimečným institutem, za což je považována i Policií ČR (viz stanovisko policejního prezidia č.j. SP-350/PR-2007. Žalobce k důvodům, kterými žalovaný odůvodňuje nařízení služby přesčas do limitu 150 hodin v roce 2011 a 2012 uvádí, že z nich není možno dovodit, za jakého konkrétního příslušníka žalobce sloužil službu přesčas, neboť mohl těžko sloužit službu za všechny chybějící příslušníky. Tvrzená kumulace důvodu podle žalobce souvisí s personálním podstavem. Příslušníci běžně čerpají dovolenou a za tyto příslušníky slouží přesčas i jiní příslušníci, což je běžná praxe u útvaru. Dovolená a ozdravný pobyt je zákonným nárokem příslušníků a žalovaný musí mít „rezervy“ na vykrývání čerpání těchto nároků. Na každou hodinu dovolené příslušníka musí mít útvar vyčleněného jiného příslušníka, který bude sloužit běžnou službu a nikoli službu přesčas. Důvodem pro nařízení služby přesčas nejsou ani zdravotní neschopnosti či déle trvající překážky příslušníků. Při tom opět odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10 A 34/2010-28. Žalobce také uvádí, že bezpečnostní akce nejsou ničím výjimečným a nahodilým. Na pracovišti se neudála žádná mimořádná situace, která by vyžadovala vyšší množství příslušníků. Tyto akce jsou pouhým plněním standardních zákonem stanovených úkolů. Také pokud byla žalobci nařízena služba přesčas za dlouhodobou pracovní neschopnost kolegy, poukazuje žalobce, že tato mu nebyla nařízena na počátku této dlouhodobé pracovní neschopnosti, ale v průběhu jejího trvání, což postrádá jakýkoliv prvek výjimečnosti a nahodilosti.

7. Žalobce také namítá, že ze strany bezpečnostního sboru nedošlo k řádnému vznesení námitky promlčení. Žalovaný se touto námitkou žalobce uvedenou v odvolání nezabýval, pouze uvedl, že žalobce s tím byl seznámen, když do spisu nahlédl. Žalovaný se nezabýval ani tím, že námitka promlčení nebyla vznesena správně, ani tím, kdy došlo k počátku promlčení. Žalovanému také vytýká, že se nezabýval případným zúčtovatelným obdobím, ani tím, zda by námitka promlčení nebyla nemravná. Poukázal na zastrašování kolegy ze strany bezpečnostního sboru kázeňskými řízeními v případě, že uplatní a bude bránit svá práva. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn. Do spisového materiálu byly doplněny podklady vztahující se ke konkrétním důvodům nařizování výkonu služby přesčas. Poukázal na to, že převážným důvodem pro nařízení práce přesčas za nepřítomné příslušníky byla kumulace nepřítomnosti několika příslušníků v jeden den nebo mimořádnost požadavků jiného příslušníka na udělení dovolené, která nebyla předem plánována. Dalšími důvody k nařízení služby přesčas byly zpožděné lety a bezpečnostní opatření, která jsou konkrétně uvedena v napadeném rozhodnutí. Výkon žalobcovy služby spočívá v zabezpečení ostrahy a ochrany státní hranice ČR na mezinárodním letišti Praha - Ruzyně, v kontrole a pasovém odbavení občanů EU a cizinců ze zemí mimo EU, v provádění ochrany civilní letecké dopravy a zabezpečení ochrany veřejného pořádku na celém území letiště. Při nařizování služby přesčas bylo příslušníkům v žalobcově útvaru sdělováno, že jsou veleni na službu přesčas z důvodu nízkého počtu policistů. Zájem na zajištění úkolu tedy včasnosti odbavení cestujících, lze označit za důležitý zájem služby ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Poukazuje na to, že model systemizace služebních míst útvaru, ve kterém byl žalobce zařazen, je odlišný od systemizace a modelu činnosti operačního střediska dosud řešeného správními soudy. Některé události jsou nahodilé a útvar nemůže mít v záloze desítky příslušníků pro případné nasazení, pro které by neměl při běžném stavu využití. Není možné proto dospět k závěru, že služba přesčas byla nařizována z důvodu personálního podstavu anebo úsporných opatření. Plány služeb vytváří příslušný vedoucí do 25. dne předchozího kalendářního měsíce, ve kterém má být služba přesčas vykonávána, tato povinnost plyne z § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru. Pokud příslušník požádal o určení dovolené, až po datu 25. předchozího kalendářního měsíce, jedná se o dovolenou dopředu nepředvídatelnou. Nesouhlasí s žalobcovým tvrzením, že se nevypořádal se všemi namítanými skutečnostmi, zejména s personálním podstavem žalobcova útvaru, neboť na straně 17 prvostupňového rozhodnutí je uvedeno, že analýza nařízení služeb přesčas nepotvrzuje, že by služba přesčas byla žalobci nařízena z důvodu personální nedostatečnosti, důvody neočekávaných absencí policistů ve výkonu služby vyplývají ze spisového materiálu. Dále uvedl, že smyslem trvalého úkolu č. 45/K bylo prokázat oprávněnost nařizování služby přesčas. K trvalému úkolu policejního prezidenta č. 86/K z roku 2007 poukázal na to, že se jednalo pouze o hodiny odsloužené nad rámec 150 hodin. Proplácení služby přesčas před dosažením limitu 150 hodin bylo možné pouze za situace, že policista měl nařízenou služební pohotovost. V takovém případě se uplatní § 126 odst. 3 zákona o služebním poměru, podle kterého má příslušník nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti.

9. K námitce promlčení uvedl, že postupoval zcela v souladu se zněním § 206 odst. 1 zákona o služebním poměru. Právo uplatnil ve svém rozhodnutí již prvostupňový služební funkcionář a jeho postup byl schválen napadeným rozhodnutím. Žalovaný námitku promlčení uplatnil v souladu s § 207 odst. 1 až po podání žádosti. Žalovaný neměl uvedeným postupem v úmyslu poškodit žalobce, proto uplatnění námitky nemůže být v rozporu s dobrými mravy.

10. V doplnění svého vyjádření dne 25.8.2021 pak žalovaný navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, neboť si je vědom chybného způsobu posouzení kumulace nepřítomnosti příslušníků v žalobou napadeném rozhodnutí jako důvodu pro nařízení služby přesčas žalobci v posuzovaném období, které za současné konstantní judikatury zjevně neobstojí. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že žalobce dne 19.5.2014 podal žádost o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu, neboť byl od roku 2007 nucen sloužit službu přesčas, která mu byla nařizována v rozporu se zákonem. Nařízení služby přesčas nebylo žadateli odůvodněno a přesčasové hodiny mu nebyly proplaceny.

12. O podané žádosti rozhodl dne 2.12.2014 ředitel Ředitelství služby cizinecké policie ve věcech služebního poměru tak, že žádost o poskytnutí služebního příjmu za nařízenou službu přesčas v roce 2011 v rozsahu 107 a v roce 2012 v rozsahu 92,5 hodin zamítl a za nařízenou službu přesčas konanou dle § 54 odst. 1 zákona v kalendářních rocích 2007, 2008, 2009, 2010 se dovolal práva promlčení, protože lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí dle § 207 odst. 1 zákona 3 roky, není-li stanoveno jinak, a ta marně uplynula dne 19.5.2011. Prvostupňový správní orgán konstatoval nedůvodnost podané žádosti, odůvodnil námitku promlčení některých nároků žalobce, upozornil na to, že žalobce měl možnost ověřit si na elektronickém nosiči dat, za které policisty mu byla nařízena konkrétní přesčasová služba, jména těchto policistů ale i důvody, pro které nenastoupili do služby. Zdůraznil, že služba nařízená v letech 2011 a 2012 nepřekročila rozsah 150 hodin v kalendářním roce, jak je uvedeno v § 54 odst. 1 zákona. Dále pak provedl rozbor u všech přesčasových hodin, kterými prokazuje, že byla nařízena služba přesčas v důležitém zájmu služby z důvodu výjimečnosti, zapříčiněné nastalými překážkami, kdy jiní policisté nemohli nastoupit do výkonu dlouhodobě plánované služby. Ve většině případů došlo k nařízení služby přesčas z důvodu kumulace nepřítomností jiných policistů i z různých jiných zákonných důvodů. K jednotlivým připomínkám žadatele uvedl, že žalobce měl možnost se seznámit se spisovým materiálem, že není pravdou, že by důvody služby přesčas nebyly nikdy evidovány, o čemž svědčí písemné dokumenty, kterými byl žadatel do jednotlivých služeb velen a se kterými byl seznámen před nástupem té které přesčasové služby. Není pravdou, že by přesčasová služba postrádala předpoklad výjimečnosti, neboť nebylo potvrzeno, že by přesčasová služba byla žadateli nařizována z důvodu personální nedostatečnosti. K požadavku na doplnění spisu o dokumentaci, ze které by bylo patrno, že služba byla z konkrétních důvodů, uvedl, že spis obsahuje konkrétní údaje o tom, proč byla žadateli nařízena přesčasová služba, kteří policisté nenastoupili do dlouhodobě plánované služby, a z jakých osobních, zákonných či služebních důvodů nemohli tito policisté vykonávat službu. S těmito údaji byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce seznámen. Poukázal na to, že i výkazy hodin odpracovaných jednotlivými policisty byly obsaženy v přiloženém plánu služeb, nejsou však v příčinné souvislosti s jeho žádostí. Dále pak poukázal na to, že dovolená a služební volno samo o osobě není skutečně důležitou a mimořádnou skutečností, ale v případě, že se vyskytne situace, kdy větší počet policistů má nárok na služební volno, další jsou v pracovní neschopnosti v důsledku nemoci a další odveleni do jiných služebních akcí, může nastat situace, kdy je ohrožen důležitý zájem služby, a to samotný její výkon ve stanoveném rozsahu, obsahu a místě dle činnosti policejního útvaru. Pak je povinností služebního funkcionáře v důležitém zájmu služby nařídit potřebnému počtu podřízených policistů v určené době, čase a místě vykonávat konkrétní služební činnost, kterou mají v náplni práce. K tomuto účelu slouží zákonem o služebním poměru ustanovený institut výkonu služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Mzda za takto odpracované přesčasové hodiny je již zahrnuta v měsíčním příjmu policisty. K takovým situacím došlo právě v případě žadatele.

13. O odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kterým odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. K námitce promlčení uvedl, že byla uplatněna v souladu se zákonem o služebním poměru a nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Konstatoval, že z analýzy přesčasových hodin, plánu služeb, v EB – evidence přítomností a nepřítomností, dokladů o nařízení služby přesčas, žádosti o poskytnutí dovolené/služebního volna a z vyjádření služebního funkcionáře je zřejmé, že odvolateli byla nařizována služba přesčas v případech, které jsou v rozhodnutí uvedeny z důvodů tak, jak jsou u každé služby konstatovány. Služby přesčas byly nařizovány z důvodu kumulace nepřítomnosti příslušníků, které jsou v rozhodnutí konkrétně popsány. Zdůraznil, že pokud příslušník požádal o určení dovolené po datu 25. předchozího kalendářního měsíce, či v měsíci, kdy dovolenou čerpal, jedná se o dovolenou dopředu nepředvídatelnou. K námitce nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí uvedl, že veškeré důvody uvedené v tabulce analýza přesčasové služby jsou ověřitelné a porovnatelné s doloženými plány služeb. Spisový materiál byl navíc doplněn o přehled obsazenosti systemizovaných služebních míst za roky 2010 až 2012, o kopie žádosti o určení dovolené a služebního volna pro rozhodné dny a o personální opatření k vysílání příslušníků na studijní pobyty, ozdravné pobyty apod. K námitce žalobce, že za náhlou nepřítomnost není možné považovat nároky na dovolenou a další např. studijní volno apod., neboť služební funkcionář tyto nároky zná a musí je pokrýt běžnou službou nikoli službou přesčas, žalovaný uvedl, že na osobní život příslušníků je nutno brát na zřetel. Mohou nastat situace v rodině, kdy si příslušník musí zařídit např. pohřeb, případně ošetřování či doprovod k lékaři osoby blízké, a potom nastává kumulace nepřítomností, kterou musí vedoucí příslušník řešit nařízením služby přesčas jiným příslušníkům. Žalovaný nepřistoupil ani na argumentaci žalobce o krácení jeho procesních práv. Řízení před soudy 14. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou podanou u Městského soudu v Praze, které tento soud rozsudkem ze dne 28.3.2017, č. j. 11Ad 23/2015 – 52, vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil.

15. Na základě kasační stížnosti podané žalovaným Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, č. j. 9As 133/2017 – 35 rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud nesouhlasil s hodnocením městského soudu, že žalovaný konkrétně nezdůvodnil, proč byla žalobci nařizována služba přesčas, uvedl, že městský soud nedostatečně a zčásti věcně nesprávně postihl argumentaci správních orgánů, že důvodem nařizování služby přesčas byla absence řady příslušníků, kteří byli nepřítomni z různých důvodů. Nejvyšší správní soud městský soud zavázal, aby se v dalším řízení nejprve zabýval tím, zda jednotlivé dílčí důvody absence příslušníků uvedené správními orgány bylo možné samostatně akceptovat jako důležitý zájem služby ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a následně provedl u každého dne, kdy byla žalobci nařízena služba přesčas, hodnocení, zda obstojí odůvodnění správních orgánů poukazující na kumulaci absencí řady příslušníků chybějících z více různých důvodů.

16. Městský soud vázán názorem Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 18.1.2019, č.j. 11 Ad 23/2015 – 104 napadené rozhodnutí znovu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Jako důvod uvedl, že se městský soud částečně neřídil názorem Nejvyššího správního soudu a uložil mu, aby zhodnotil, zda návštěva premiéra Izraele mohla představovat důležitý zájem služby, a aby po zhodnocení dílčích důvodů nepřítomnosti příslušníků provedl rozbor toho, zda v jednotlivých dnech, u nichž je to s ohledem na odůvodnění rozhodnutí stěžovatele a obsah správního spisu možné (viz bod [29] a [30] tohoto rozsudku), nepřítomnost každého jednotlivého příslušníka z důvodu pracovní neschopnosti a čerpání služebního volna představovala důležitý zájem služby podle § 54 odst. 1zákona o služebním poměru pro nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi. A následně u těchto dnů zhodnotí, zda bylo možné nařídit žalobci službu přesčas, došlo-li ke kumulaci důvodů, pro které by samo o sobě bylo možné službu přesčas nařídit, s důvody, které její nařízení vylučují, a to za současného zohlednění celkového počtu příslušníků, kterým byla příslušné dny služba přesčas nařízena. Posouzení žaloby městským soudem 17. Městský soud v Praze na základě výše uvedeného znovu přezkoumal podle ustanovení § 75 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů, napadené rozhodnutí. Vázán právním názorem vyjádřeným ve výše uvedeném zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu (ustanovení § 110 odst. 3 s.ř.s.) přezkoumal znovu žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními orgány obou stupňů z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 s.ř.s). Poté znovu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

18. U jednání soudu účastníci setrvali na svých dosavadních stanoviscích.

19. Podstatou sporu v posuzované věci je, zda byly žalobci ve sledovaném období nařizovány přesčasové hodiny do limitu 150 hodin v kalendářním roce v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, resp. zda byl tento soulad dostatečným způsobem správními orgány odůvodněn, a v návaznosti na to otázka nároku žalobce na případný doplatek služebního příjmu za službu nařízenou přesčas v rozporu se zákonem.

20. Z ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru vyplývá, že „Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“ Za důležitý zájem služby se dle § 201 odst. 1 téhož zákona považuje zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru.

21. Podle § 112 odst. 2 věty první zákona o služebním poměru je příslušníkovi (…) stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

22. Podle § 125 odst. 1 téhož zákona má příslušník nárok na náhradní volno za každou započatou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

23. Judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že na základě analogické aplikace § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník nárok na náhradní volno, nebo na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která mu byla nařízena v rozporu se zákonem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 4Ads 11/2013 - 41).

24. Má-li být institut služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce využíván v souladu s platnou právní úpravou, musí být současně splněny následující podmínky: (1) Důležitý zájem služby, (2) z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas a (3) odůvodnění přijetí tohoto opatření. Služba přesčas tudíž představuje výjimečné opatření, které umožňuje nařídit výkon služby nad rámec základní služby, která podle § 52 odst. 1 zákona o služebním poměru činí 37,5 hodiny týdně. Služební zákon tedy nepojímá službu přesčas jako další fond služební doby, z něhož je možné libovolně čerpat do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Naopak pro nařízení služby přesčas je nutné splnit uvedené podmínky, jejichž dodržení musí být ověřitelné tak, aby v řízení ve věcech služebního poměru týkajícího se služebního příjmu příslušníka a v případném soudním přezkumu mohl být učiněn spolehlivý závěr, zda byla služba přesčas nařízena v souladu se zákonem či nikoliv. Uvedené vyžaduje, aby vedoucí příslušník v případě každé jednotlivé služby přesčas vymezil a uvedl konkrétní důvod, proč ji nařídil. S ohledem na neformálnost rozhodování o službě přesčas nicméně nelze požadovat, aby odůvodnění nařízení služby přesčas splňovalo parametry, které zákon o služebním poměru stanovuje pro odůvodnění rozhodnutí vydaného v řízení ve věcech služebního poměru. Po vedoucím pracovníkovi je však možné požadovat alespoň rámcové vymezení důvodu pro nařízení služby přesčas a stručný písemný záznam o tomto důvodu, například v knize služeb. Pokud vedoucí příslušník konkrétní důvod nařízení služby přesčas alespoň rámcově nevymezí a nezaznamená v písemné formě, a ani ho nelze spolehlivě dovodit ze spisového materiálu, nemůže služební funkcionář v řízení ve věcech služebního poměru náležitě posoudit, jestli služba přesčas byla nařízena v souladu se zákonem či nikoliv, a následně si takový úsudek nemůže učinit ani soud (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 4 Ads 11/2013 - 41).

25. V posuzované věci správní orgány, jde-li o nařízení služby přesčas ve dnech 3.2.2011, 12.2.2011, 27.3.2011, 5.4.2011, 20.5.2011, 22.5.2011, 18.6.2011, 19.6.2011, 7.7.2011, 11.7.2011, 12.7.2011, 1.9.2011, 5.9.2011, 4.10.2011, 23.10.2011, 24.10.2011, 1.11.2011, 13.12.2011, 27.1.2012, 20.2.2012, 21.2.2012, 29.2.2012, 9.3.2012, 10.3.2012, 28.3.2012, 3.4.2012, 11.4.2012, 12.4.2012, 30.4.2012, 20.5.2012, 23.9.2012, 28.9.2012, odůvodnily takový postup a jeho soulad s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru kumulací nepřítomnosti jiných příslušníků s tím, že ji nebylo možné předem předvídat a očekávat. Správní orgány v těchto vyjmenovaných dnech nařízení služby žalobci přesčas nezdůvodnily nutností zastoupit konkrétního příslušníka, jenž nemohl do služby daný den nastoupit z jednoho z dílčích důvodů uvedených níže, nýbrž ve vztahu k jednotlivým dnům konstatovaly kumulaci nepřítomností příslušníků z vyjmenovaných dílčích důvodů.

26. Soud pro přehlednost uvádí, že kromě výše vyjmenovaných dnů, kdy byla důvodem pro nařízení služby přesčas kumulace nepřítomností příslušníků, byla žalobci nařízena služba přesčas i ve dnech 4.5.2011 a 6.11.2011 (důvod k nařízení byl pozdní návrat z odbavování cestujících ze zemí mimo EU na jiném letišti – zpožděný let) a dne 17.5.2012 (důvodem bylo zajištění bezpečnostního opatření při návštěvě premiéra Izraele).

27. Správní orgány konkrétně uvedly při nařízení služby přesčas z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků tyto dílčí důvody nepřítomnosti příslušníků: 1) pracovní neschopnost jiného příslušníka, 2) služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 3) řádná dovolená, 4) školení, 5) studijní volno, 6) služební volno, 7) dárcovství krve, 8) služební zkouška, 9) svatba vlastní, 10) výběrové řízení, 11) ozdravný pobyt, 12) jazykový kurz, 13) zdravotní prohlídka, 14) Frontex – zabezpečení ochrany vnější hranice Schengenského prostoru v součinnosti s Evropskou agenturou pro řízení operativní.

28. Nejvyšší správní soud zdůvodnění služby přesčas kumulací nepřítomnosti jiných policistů řešil v rozsudku ze dne 25. 1. 2018, č. j. 9 As 258/2017-32, na který navázal rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, č. j. 9 As 133/2017-35, kterým zrušil v pořadí první rozsudek vydaný v projednávané věci a na jehož závěry výslovně odkázal v bodu (33) v pořadí druhého zrušujícího rozsudku č.j. 8 As 61/2019 – 72. Městský soud je těmito závěry vázán. V těchto rozsudcích Nejvyšší správní soud rozdělil dny, kdy byla příslušníku nařízena služba přesčas typově na dvě kategorie, a to: 1) na dny, kdy počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl vyšší než počet příslušníků, kteří nemohli daný den nastoupit do služby z důvodu, pro který je možno pro jejich zástup nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, ale zároveň byl počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, nižší než celkový počet příslušníků, kteří do služby nemohli nastoupit (tedy byla jim nařízena služba přesčas i z důvodů, pro které službu přesčas příslušníkovi není možné nařídit; např. by byla nařízena služba přesčas 20 příslušníkům, ve službě by nebylo přítomno 15 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 10 by se jich účastnilo jazykového kurzu či ozdravného pobytu, tedy 5 příslušníkům by byla nařízena služba přesčas v rozporu se zákonem); a 2) na dny, kdy počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl stejný nebo nižší než počet příslušníků, kteří nemohli daný den nastoupit do služby z důvodu, pro který je možno pro jejich zástup nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena (např. by byla nařízena služba přesčas 10 příslušníkům a ve službě by jich nebylo z důvodu pracovní neschopnosti 15).

29. V rozsudku sp. zn. 9 As 133/2017 pak Nejvyšší správní soud v bodu (27) ke shora uvedeným kategoriím ještě dodal další kategorie, které se vyskytly nově v nyní projednávané věci: 3) dny kdy, počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl vyšší než počet příslušníků, kteří do služby nemohli nastoupit (např. dne 27. 1. 2012 bylo nepřítomno 11 příslušníků, ale práce přesčas byla nařízena 25 příslušníkům) a 4) dny, kdy žádný údaj o počtu nepřítomných příslušníků není uveden, ale nařízená práce přesčas byla nařizována z jiného důvodu {ve dnech 4. 5. 2011 a 6. 11. 2011 nařízena služba přesčas z důvodu zpožděného letu a den 17. 5. 2012 z důvodu zařízení bezpečnostního opatření při návštěvě premiéra Izraele (typově k těmto důvodům srov. body [37] – [40] rozsudku ze dne 18. 1. 2018, čj. 9 As 27/2017-31)}.

30. Městský soud vázán názorem Nejvyššího správního soudu uvedeným v obou zrušujících rozsudcích nejprve přistoupil k posouzení, zda by bylo možno samostatně akceptovat jako důležitý zájem služby ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru pro nařízení služby přesčas u příslušníka, který má absentující příslušníky zastoupit.

31. Soud nejprve posuzoval, zda by bylo možné připustit jako důležitý zájem služby dle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru pro nařízení služby přesčas samostatně jednotlivé dílčí důvody absence jiných příslušníků, které správní orgány vymezily. Správní orgány konkrétně uvedly tyto dílčí důvody nepřítomnosti příslušníků: 1) pracovní neschopnost jiného příslušníka, 2) vyslání na studijní pobyt, 3) služební volno z důvodu studia, z důvodu ošetřování člena rodiny, darování krve, ozdravného pobytu, účasti na pohřbu a svatbě a 4) dovolenou.

32. Při posouzení, zda důvody nepřítomnosti příslušníků v uvedené dny skutečně nastaly, soud vycházel z nesporného skutkového stavu, jak je konstatován žalovaným v napadeném rozhodnutí.

33. V souladu s judikaturou lze jako důležitý důvod pro nařízení služby přesčas akceptovat pracovní neschopnost jednoho příslušníka a nutnost jeho zastoupení po dobu nepřítomnosti příslušníkem jiným (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6Ads 151/2011 – 126, či rozsudek téhož soudu ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1As 183/2015 - 63). „Pracovní neschopnost způsobená zdravotními problémy je nahodilá událost. K pracovní neschopnosti totiž u jednotlivého příslušníka nemusí vůbec dojít a i v případě, že k ní dojde, nelze ji dopředu předvídat.“ S ohledem na nahodilost a s tím související nepředvídatelnost pracovní neschopnosti nelze přisvědčit námitkám žalobce, že s běžnou nemocností je nutné počítat při stanovování počtu systematizovaných míst (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9As 258/2017 - 32).

34. Podle § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru se doba služby rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce. Při rozvržení doby služby na jednotlivé směny postupuje služební funkcionář tak, aby zajistil včasné a kvalitní plnění úkolů bezpečnostního sboru na daný měsíc ve smyslu § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru. Při rozvrhu základní doby služby služební funkcionář přirozeně nemůže zohlednit případnou budoucí absenci příslušníků v důsledku jejich pracovní neschopnosti. Ve smyslu rozsudku sp. zn. 9 As 258/2017 je totiž neschopnost způsobená zdravotními důvody nahodilá událost, k níž u jednotlivého příslušníka nemusí vůbec dojít a i v případě, že k ní dojde, nelze ji dopředu předvídat. Jedná se tedy o nepředvídatelnou situaci. V této souvislosti NSS v rozsudku rovněž uvedl, že „na absenci příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti lze však celkem dobře reagovat nařízením služby přesčas“.

35. V rozsudku sp. zn. 1 As 183/2015 NSS uvedl, že: „Službu přesčas lze nařídit pouze v důležitém zájmu služby, který je dán jen ve výjimečných případech. Konkrétně se jedná o situace, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru, jako například momentální indispozice nebo absence některého z příslušníků ze zdravotních či jiných důvodů“. Nejvyšší správní soud potvrdil, že pracovní neschopnost je třeba považovat za nepředvídatelnou situaci, ale stanovil i časový okamžik, ke kterému je třeba posuzovat její nepředvídatelnost z hlediska možnosti nařídit službu přesčas v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Tímto okamžikem je zpracování rozvrhu základní doby služby dle § 53 téhož zákona. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud rovněž v rozsudku sp. zn. 4 Ads 11/2013, v němž uvedl, že službu přesčas je možné nařídit „jen v případech, které nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 služebního zákona. Jelikož je v operačním středisku Policie České republiky prováděn výkon služby v nepřetržitém provozu, lze naopak očekávat menší množství takových případů. Mezi ně by bezpochyby náležely služby přesčas náhradou za příslušníky v pracovní neschopnosti, jak již bylo zmíněno“.

36. Není pak rozhodné, s jakým časovým předstihem před vykonáním služby přesčas služební funkcionář věděl o pracovní neschopnosti jiných příslušníků, ale zda o ní věděl při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc. Nastala-li tedy pracovní neschopnost příslušníků až po rozvržení doby služby na jednotlivé směny v dalším měsíci, jedná se o nepředvídatelnou situaci, kterou je možné řešit v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nařízením služby přesčas.

37. Pokud je naopak služebnímu funkcionáři při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc známo, že některý z příslušníků je v pracovní neschopnosti, je na něm, aby tuto skutečnost promítl do rozvrhu služeb v tom smyslu, že jednotlivé služby rozdělí mezi příslušníky, jež má k dispozici. Takovou pracovní neschopnost totiž nelze ve smyslu výše uvedeného považovat za nepředvídatelnou právě proto, že je při rozvržení doby služby na jednotlivé směny služebnímu funkcionáři známá. Zpravidla bude služebnímu funkcionáři známá rovněž informace o předpokládané době trvání pracovní neschopnosti. Tuto může získat buďto přímo od zdravotně indisponovaného příslušníka, nebo ji lze odvodit z obsahu rozhodnutí lékaře o dočasné pracovní neschopnosti, kde je pravidelně uváděno datum příštího ošetření nebo kontroly. Dlouhodobá pracovní neschopnost tedy nemůže bez dalšího sama o sobě znamenat, že by byl v případě zástupu za daného příslušníka vždy automaticky naplněn důležitý důvod pro nařízení služby přesčas. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech dané pracovní neschopnosti, jejím průběhu a rozsahu informací, které má služební funkcionář při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2018, č. j. 9 As 207/2018 - 20).

38. Pokud jde o vyslání na studijní pobyt (jazykový kurz, kurz základní odborné přípravy), dospěl soud k závěru, že se jedná o důvod nepřítomnosti, s nímž může správní orgán počítat a předvídat jej předem, a proto tuto skutečnost jako důvod, pro který je možno nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru neakceptoval. „Dle § 38 odst. 1 zákona o služebním poměru lze příslušníka za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností potřebných k výkonu služby vyslat na studijní pobyt. Ze zákonné úpravy je patrné, že správní orgán má možnost uvážení v tom, zda příslušníka na studijní pobyt vyšle či nikoliv. Vyslání na studijní pobyt má správní orgán možnost ovlivnit, nejde pro něj tedy o nepředvídatelnou a neovlivnitelnou okolnost. (…) Vyslání příslušníka na studijní pobyt tak nenaplňuje znak výjimečnosti.“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9As 258/2017 - 32). Rozhodnutí o vyslání příslušníka na školení, kurz, stáž apod. je zcela v dispozici služebního funkcionáře. Je proto na služebním funkcionáři, aby mj. po zohlednění personální situace, případně rozhodl, že žádosti nevyhoví. Předvídatelnost absence z posuzovaného důvodu je zřejmá. Nejde o skutečnost nenadálou. Služební funkcionář proto nepochybně musí mít přehled o tom, kolik příslušníků útvaru takové studium právě absolvuje, či bude absolvovat. Absolvování studijního pobytu není skutečností nepředvídatelnou.

39. Taktéž v případě vyslání příslušníka na ozdravný pobyt nejde o absenci nepředvídatelnou, kterou by správní orgán nemohl ovlivnit a počítat s ní při rozvrhování základní doby služby. Nárok na ozdravný pobyt v délce trvání 14 dnů v kalendářním roce má dle § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let. Služebnímu orgánu musí být bez pochyb známo, kolik příslušníků útvaru uvedenou podmínku splňuje a budou tak nárok na ozdravný pobyt v kalendářním roce uplatňovat. Skutečnost, že ozdravný pobyt bude třeba poskytnout, není pro správní orgán žádnou nečekanou událostí. Dobu čerpání ozdravného pobytu určuje služební funkcionář. Nadto zákon o služebním poměru v ustanovení § 80 odst. 6 služebnímu funkcionáři umožňuje, aby v případě překážky na straně bezpečnostního sboru příslušník na ozdravný pobyt nastoupil až v dalším kalendářním roce.

40. Ohledně čerpání dovolené Nejvyšší správní soud uvedl, že „nařizování a čerpání dovolené je zcela běžnou záležitostí, není tedy naplněn požadavek výjimečnosti, který je spojený s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Kdy bude dovolená čerpána, si neurčuje příslušník sám. Čerpání dovolené je natolik běžnou součástí služby u policejního sboru, že je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aby jen z důvodu čerpání dovolené u jednoho příslušníka nebyla jinému příslušníkovi nařizována služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena.“ (viz např. rozsudek č. j. 9As 258/2017 - 32). Čerpání řádné dovolené proto soud jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru neakceptoval.

41. V případě služebního volna je zapotřebí rozlišovat jednotlivé konkrétní důvody, pro které byla služba v posuzovaném případě nařízena. Zákon o služebním poměru zakotvuje služební volno v hlavě čtvrté a páté – služební volno s poskytnutím služebního příjmu a služební volno bez poskytnutí služebního příjmu. V případě některých důvodů zákon o služebním poměru upravuje služební volno jako nárokové, konkrétně se jedná o služební volno při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu dle § 68 zákona o služebním poměru, služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě dle § 70 téhož zákona a služební volno k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavku dle § 72 téhož zákona. V jiných případech je poskytnutí služebního volna závislé na rozhodnutí služebního funkcionáře, a to konkrétně v případě služebního volna při studiu dle § 73 zákona o služebním poměru, které lze příslušníkovi na jeho žádost udělit, a dále v případě služebního volna bez poskytnutí služebního příjmu podle § 76 zákona o služebním poměru, které lze příslušníkovi poskytnout jen tehdy, nebrání-li tomu vážný zájem služby. Podle § 75 odst. 2 zákona o služebním poměru je příslušník povinen o poskytnutí služebního volna požádat, to neplatí v případě, jestliže mu překážka ve službě podle § 68 odst. 5 písm. c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f) citovaného zákona nebyla předem známa. Z uvedeného ustanovení je patrné, že již zákon o služebním poměru vychází z předpokladu o nenadálosti a nepředvídatelnosti v případě některých důvodů pro nařízení služebního volna. Nemůže – li je předem předvídat příslušník, jehož se týkají, tím spíše je nemůže předvídat a ovlivnit správní orgán, resp. příslušný služební funkcionář při nařizování služby přesčas.

42. Při hodnocení nařízení služby přesčas z důvodu nutnosti zástupu příslušníka, který čerpá služební volno, je třeba vycházet z kritéria, zda je důvod čerpání služebního volna nepředvídatelný a náhlý. V takovém případě lze o naplnění důležitého zájmu služby zahrnujícího znak jisté výjimečnosti hovořit. Opačně je tomu v případě důvodu, o kterém se příslušný služební funkcionář dozvěděl s dostatečným předstihem. V případě čerpání služebního volna z předvídatelného důvodu tudíž nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi nebude v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 9As 27/2017 - 31). Některé situace mohou být za určitých okolností předvídatelné, jindy náhlé (např. dárcovství krve, doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav). Není proto dost dobře možné poskytnout ve vztahu k jednotlivým důvodům obecně platný závěr, zda se jedná o předvídatelný a plánovaný důvod absence. Hodnocení u služebního volna musí brát vždy v potaz konkrétní důvod a okolnosti jeho poskytnutí.

43. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 27/2017 - 31 konstatoval, že na hodnocení nařízení služby přesčas z důvodu zástupu příslušníka, který čerpá služební volno, lze použít shodné kritérium jako v případě pracovní neschopnosti. Jde-li tedy o důvod čerpání služebního volna, který byl při rozvržení doby služby na jednotlivé směny nepředvídatelný a náhlý, lze hovořit o naplnění důležitého zájmu služby zahrnujícího znak jisté výjimečnosti. Opačně tomu bude v případě důvodu, o kterém se příslušný služební funkcionář dozvěděl s dostatečným předstihem, tj. o němž věděl při rozvržení doby služby na jednotlivé směny. Rozhodné je, zda o této žádosti služební funkcionář věděl při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud dále poukázal na to, že skutečnost, že poskytnutí služebního volna je v určitých případech nárokové a služební funkcionář nemůže jeho udělení nijak ovlivnit, nehraje z hlediska posouzení, zda poskytnutí služebního volna představuje způsobilý důvod pro nařízení služby přesčas, žádnou roli. I v případě služebního volna, na jehož poskytnutí má příslušník nárok, se totiž může jednat (a v řadě případů se bude jednat) o situaci, která je předem známá a předvídatelná a kterou tedy může služební funkcionář při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 služebního zákona zohlednit.

44. S ohledem na výše uvedené je možné shrnout, že jednotlivě lze jako důležitý zájem služby ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptovat následující důvody, z důvodů uvedených správními orgány: Pracovní neschopnost, služební volno z důvodu návštěvy lékaře, služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny. Naopak soud jako důležitý důvod pro nařízení služby přesčas neakceptoval důvod spočívající ve vyslání na jazykový kurz či kurz odborné přípravy, ozdravný pobyt, dovolenou, služební volno při studiu, služební volno bez poskytnutí služebního příjmu. U některých dalších důvodů, např. dárcovství krve, pak bylo nutné posoudit, zda o něj příslušník požádal před zpracování rozvrhu základní doby služby na následující měsíc. Po takto provedeném rozboru jednotlivých dílčích důvodů soud v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu přistoupil k hodnocení u každého dne, kdy žalobci byla nařízena služba přesčas, zda obstojí odůvodnění správních orgánů poukazující na kumulaci absencí celé řady příslušníků chybějících ze široké palety důvodů.

45. Jak soud v bodech (27) a (28) uvedl, Nejvyšší správní soud rozdělil dny, kdy byla příslušníku nařízena služba přesčas typově na dvě kategorie, a to: 1) na dny, kdy počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl vyšší než počet příslušníků, kteří nemohli daný den nastoupit do služby z důvodu, pro který je možno pro jejich zástup nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, ale zároveň byl počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, nižší než celkový počet příslušníků, kteří do služby nemohli nastoupit (tedy byla jim nařízena služba přesčas i z důvodů, pro které službu přesčas příslušníkovi není možné nařídit; např. by byla nařízena služba přesčas 20 příslušníkům, ve službě by nebylo přítomno 15 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 10 by se jich účastnilo jazykového kurzu či ozdravného pobytu, tedy 5 příslušníkům by byla nařízena služba přesčas v rozporu se zákonem); a 2) na dny, kdy počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl stejný nebo nižší než počet příslušníků, kteří nemohli daný den nastoupit do služby z důvodu, pro který je možno pro jejich zástup nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena (např. by byla nařízena služba přesčas 10 příslušníkům a ve službě by jich nebylo z důvodu pracovní neschopnosti 15). V rozsudku sp. zn. 9 As 133/2017 pak Nejvyšší správní soud v bodu (27) ke shora uvedeným kategoriím ještě dodal další kategorie, které se vyskytly nově v nyní projednávané věci: 3) dny kdy, počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl vyšší než počet příslušníků, kteří do služby nemohli nastoupit (např. dne 27. 1. 2012 bylo nepřítomno 11 příslušníků, ale práce přesčas byla nařízena 25 příslušníkům) a 4) dny, kdy žádný údaj o počtu nepřítomných příslušníků není uveden, ale nařízená práce přesčas byla nařizována z jiného důvodu {ve dnech 4. 5. 2011 a 6. 11. 2011 nařízena služba přesčas z důvodu zpožděného letu a den 17. 5. 2012 z důvodu zařízení bezpečnostního opatření při návštěvě premiéra Izraele (typově k těmto důvodům srov. body [37] – [40] rozsudku ze dne 18. 1. 2018, čj. 9 As 27/2017-31). Městský soud se k charakteru těchto důvodů pro nařízení služby vyjádří při vypořádání nařízené služby přesčas v těchto uvedených dnech.

46. V posuzované věci se uvedené situace týkají těchto konkrétních dnů, kdy byla žalobci nařízena služba přesčas z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků (městský soud přitom vycházel z údajů uvedených v napadeném rozhodnutí, neboť je patrné, že žalovaný některé důvody i počet příslušníků, kvůli jejichž nepřítomnosti byla žalobci nařízena služba přesčas, upravil a změnil): Rok 2011 ( celkem 107 hodin) - 3.2.2011 – 11 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 27 policistů - z důvodu: pracovní neschopnost (10x), řádná dovolená (11x), dárcovství krve (2x), služební volno z důvodu obecné překážky (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena 12 příslušníkům. – Uvedeného dne bylo nepřítomno 27 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 10 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti, tedy z důvodu nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při zpracování rozvrhu základní doby služby na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. Jako nepředvídatelný důvod, se kterým nemohlo být počítáno, byla žádost příslušníka OEČ 304154 o služební volno z důvodu dárcovství krve ze dne 2.2.2011. Ze stejného důvodu požádal o služební volno i příslušník OEČ 315373, u kterého však není žádanka datována a nelze tedy zjistit, kdy o volno požádal. Proto nelze nepřítomnost tohoto příslušníka považovat bez dalšího za náhlou. U důvodu osobní překážky se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť ani žalovaný v rozhodnutí neuvedl a ani ze spisu nevyplývá, kdy příslušný příslušník o toto volno požádal. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 10 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 12.2.2011 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 32 policistů - z důvodu: pracovní neschopnost (9x), řádná dovolená (18x), služební volno z důvodu osobních překážek (3x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena 13 příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 32 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 13 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 9 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti, tedy z důvodu nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při zpracování rozvrhu základní doby služby na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. U důvodů pouze obecně uvedené jako osobní překážky se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť ani žalovaný v rozhodnutí nic konkrétního neuvedl a ani ze spisu nevyplývá, kdy příslušný příslušník o toto volno požádal a jakého charakteru toto volno bylo. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 8 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 27.3.2011 – 7,5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 36 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnost (11x), řádná dovolená (8x), ošetřování člena rodiny (2x), , jazykový kurz (2x), studijní volno (1x), kurz kvalifikační přípravy (7x), důvod nepřítomnosti 5 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena 6 příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 36 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 6 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 11příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna při studiu, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti na jazykovém kurzu, 7 příslušníků byly nepřítomno z důvodu účasti na kurzu odborné přípravy a 8 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 5 příslušníků bylo nepřítomno, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 5.4.2011 – 11 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 27 policistů - z důvodu: pracovní neschopnost (8x), řádná dovolená (13x), kurz odborné přípravy (2x), osobní překážky (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena 9 příslušníkům Uvedeného dne bylo nepřítomno 27 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 9 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 8 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti, tedy z důvodu nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. U důvodu pouze obecně uvedeného jako osobní překážky se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť ani žalovaný v rozhodnutí nic konkrétního neuvedl a ani ze spisu nevyplývá, kdy příslušný příslušník o toto volno požádal a jakého charakteru toto volno bylo. Pokud jde o čerpání dovolené, ta jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptována nebyla, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 7 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 4.5.2011 – 2,5 přesčasové hodiny – zpožděný let V tomto případě je možné dle soudu připustit, že šlo o nepředvídatelnou událost, která nebyla služebnímu funkcionáři předem známa. Proto byla-li žalobci nařízena služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, bylo tak učiněno v souladu se zákonem. - 20.5.2011 – 1 přesčasová hodina - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 40 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (13x), ošetřování člena rodiny (1x), dárcovství krve(1x), studijní volno (1x), jazyková škola (2x), osobní překážky( 1x) řádná dovolená (18x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 7 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 40 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 8 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 13 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna při studiu, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti v jazykové škole, 1 příslušník byl nepřítomen z důvodu dárcovství krve, 1 pro osobní překážky, 18 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 3 příslušníci byli nepřítomni, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 22.5.2011 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 41 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (14x), ošetřování člena rodiny (1x), studijní volno (1x), jazykový kurz (2x), osobní překážka (1x), řádná dovolená (19x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 8 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 41 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 9 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 14 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna při studiu, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti v jazykovém kurzu, 1 příslušník byl nepřítomen pro osobní překážky, 19 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 3 příslušníci byli nepřítomni, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 18.6.2011 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 35 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (9x), řádná dovolená (16x), ošetřování člena rodiny (4x), sportovní akce (1x), jazyková škola (2x), ozdravný pobyt (1x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 7 dalším příslušníkům Uvedeného dne bylo nepřítomno 35 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 8 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 9 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 4 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna k účasti na sportovní akci, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti v jazykové škole, 1 příslušník byl nepřítomen kvůli účasti na ozdravném pobytu, 16 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 2 příslušníci byli nepřítomni, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 19.6.2011 – 3 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 36 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (8x), řádná dovolená (15x), ošetřování člena rodiny (4x), sportovní akce (1x), jazykový kurz (2x), ozdravný pobyt (1x), důvod nepřítomnosti 5 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 6 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 36 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 7 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 8 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 4 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna k účasti na sportovní akci, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti v jazykové škole, 1 příslušník byl nepřítomen kvůli účasti na ozdravném pobytu, 15 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a příslušníků bylo nepřítomno, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 7.7.2011 – 11 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 29 příslušníkům - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (20x), darování krve (2x), osobní překážky (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 8 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 29 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 9 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, tedy z důvodu nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. U důvodu pouze obecně uvedeného jako osobní překážky se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť ani žalovaný v rozhodnutí nic konkrétního neuvedl a ani ze spisu nevyplývá, kdy příslušný příslušník o toto volno požádal. Navíc není patrné, jakého charakteru toto volno bylo. Ze správního spisu soud zjistil, o služební volno z důvodu dárcovství krve požádal příslušník OEČ 315375 již dne 22.6.2011, tedy ještě před zpracováním rozvrhu základní doby služby na další měsíc a nelze tedy volno tohoto příslušníka považovat za náhlé a nečekané. Naopak příslušník OEČ 322364 požádal dne 11.7.2011( tedy zpětně) a nebylo tedy možné v době rozpisu služeb s tímto důvodem počítat. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 3 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 11.7.2011 – 6,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 28 příslušníkům - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (21x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 6 dalším příslušníkům Uvedeného dne bylo nepřítomno 28 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 7 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 3 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 12.7.2011 – 5,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 28 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (4x), řádná dovolená (21x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 11 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 28 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 4 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 3 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. Dalším 9 příslušníkům byla služba přesčas, která není proplacena, nařízena v rozporu se zákonem. - 1.9.2011 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 34 příslušníkům - z důvodu: pracovní neschopnosti (8x), řádná dovolená (18x), ozdravný pobyt (1x), jazykový kurz (2x), darování krve (1x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 10 dalším příslušníkům Uvedeného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 11 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 8 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. U dárcovství krve se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť na žádosti o udělení volna na čl. 296 není uvedeno datum, kdy příslušník OEČ310711 o toto volno požádal. Pokud jde o ozdravný pobyt, jazykový kurz a čerpání dovolené, tak jak soud již výše uvedl, tyto důvody jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptovat nelze. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 8 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 5.9.2011 – 2,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 30 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (7x), řádná dovolená (17x), ozdravný pobyt (2x), darování krve (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 11 dalším příslušníkům Uvedeného dne bylo nepřítomno 30 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 7 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. Ze správního spisu soud zjistil, že o služební volno z důvodu dárcovství krve požádal příslušník OEČ 312420 dne 1.9.2011, a nebylo tedy možné v době rozpisu služeb s tímto důvodem počítat. Proto je čerpání tohoto volna důvodem pro nařízení služby. Pokud jde čerpání dovolené, tak jak soud již výše uvedl, tento důvod jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptovat nelze. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, prokazatelně pouze 7příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly nebo nelze zjistit, zda se o takové důvody jedná. - 4.10.2011 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 34 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (10x), řádná dovolená (10x), ozdravný pobyt (3x), kurz odborné přípravy (1x), jazykový kurz (2x), studijní volno (1x), stěhování (1x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 5 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 4 dalším příslušníkům. Uvedeného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 10 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byl současně 1 příslušník nepřítomen z důvodu udělení služebního volna při studiu, 2 příslušníci byly nepřítomni z důvodu účasti v jazykovém kurzu, 1 příslušník byl nepřítomen z důvodu účasti na kurzu odborné přípravy, 1 nepřítomen z důvodu stěhování a 19 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 5 příslušníků bylo nepřítomných, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 23. a 24.10.2011 – 11 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 34 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (12x), řádná dovolená (10x), kurz odborné přípravy (4x), ozdravný pobyt (6x), jazykový kurz (2x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 7 dalším příslušníkům V uvedených dnech bylo nepřítomno 34 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 12 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011, ani to, že téhož dne byli současně 4 příslušníci nepřítomni z důvodu udělení služebního volna k účasti na jazykovém kurzu, 6 se účastnilo ozdravného pobytu, 4 příslušníci byli nepřítomni z důvodu účasti na kurzu odborné přípravy, 10 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 2 příslušníci byli nepřítomni, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 1.11.2011 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 27 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (10x), řádná dovolená (4x), kurz odborné přípravy (4x), ozdravný pobyt (1x), jazykový kurz (2x), studijní volno (2x), důvod nepřítomnosti 4 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 12 dalším příslušníkům. Uvedený den bylo nepřítomno 27 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 13 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 10 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Soud však nemůže přehlédnout, že pracovní neschopnost příslušníka OEČ 318084 byla dlouhodobá a trvala ve dnech 15.11.2010 až 8.11.2011. S touto dlouhodobou nepřítomností muselo být při rozpisu služeb na další měsíc již počítáno, a proto ani pracovní neschopnost tohoto příslušníka nemůže být zohledněna jako důvod nepředvídatelný. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (kurz odborné přípravy, ozdravný pobyt, jazykový kurz, studijní volno). Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 9 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 6.11.2011 – 2 přesčasové hodiny – zpožděný let V tomto případě je možné dle soudu připustit, že šlo o nepředvídatelnou událost, která nebyla služebnímu funkcionáři předem známa. Proto byla-li žalobci nařízena služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, bylo tak učiněno v souladu se zákonem. - 13.12.2011 – 4,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 31 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (6x), řádná dovolená (11x), jazykový kurz (2x), studium (3x), ošetřování člena rodiny (1x), ozdravný pobyt (1x), kurz odborné přípravy (4x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 9 dalším příslušníkům. Uvedený den bylo nepřítomno 31 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 10 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 6 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti Uvedený den bylo nepřítomno 20 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 11 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 4 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedl, že jednomu z nepřítomných příslušníků bylo uděleno služební volno z důvodu darování krve a že o toto volno požádal dne 2.4.2012 (ze spisu soud zjistil, že žádanka příslušníka OEČ 322361 je datována 27.3.2012), je patrné, že se jedná o nepředvídatelný důvod a že i tento důvod umožnil žalovanému nařídit službu přesčas. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium, jazykový kurz ani kurz odborné přípravy) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 5 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. . Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (kurz odborné přípravy, ozdravný pobyt, jazykový kurz, studijní volno)nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 7 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. Rok 2012 – 92,5 přesčasové hodiny - 27.1.2012 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 11 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (1x), řádná dovolená (4x), studium (2x), jazykový kurz (2x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 25 dalším příslušníkům. Uvedený den bylo nepřítomno 11 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 26 příslušníkům. Tohoto dne chyběl 1 příslušník z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (jazykový kurz, studijní volno). Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 1 příslušníkovi, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 20.2.2012 – 11 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 16 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (2x), řádná dovolená (10x), jazykový kurz (2x), darování krve (1x), důvod nepřítomnosti 1 příslušníka nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 25 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 16 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 26 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 2 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Ze správního spisu soud zjistil, že o služební volno z důvodu dárcovství krve požádal příslušník OEČ 3322304 dne 6.2.2012, a nebylo tedy možné v době rozpisu služeb s tímto důvodem počítat. Proto je čerpání tohoto volna důvodem pro nařízení služby. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani účast na jazykovém kurzu není důvodem pro nařízení služby, jak soud uvedl výše. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 3 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly, případně je nebylo možno ze spisu ověřit. - 21.2.2012 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 18 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (11x), jazykový kurz (2x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 1 příslušníka nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 15 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 18 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 16 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani účast na jazykovém kurzu není důvodem pro nařízení služby, jak soud uvedl výše. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 4 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 29.2.2012 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 23 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (8x), jazykový kurz (3x), kurz odborné přípravy (5x), ošetřování člena rodiny (2x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 40 dalším příslušníkům. Uvedený den bylo nepřítomno 23 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 41 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (kurz odborné přípravy ani jazykový kurz) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 5 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 9.3.2012 – 11přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 26 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (1x), řádná dovolená (18x), jazykový kurz (3x), studium (1x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 13 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 26 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 14 příslušníkům. Tohoto dne chyběl 1 příslušník z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium ani jazykový kurz) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak již uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 2 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 10.3.2012 – 6,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 26 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (1x), řádná dovolená (18x), jazykový kurz (3x), studium (1x), darování krve (1x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 13 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 26 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 14 příslušníkům. Tohoto dne chyběl 1 příslušník z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. U dárcovství krve se soudu nepodařilo ze správního spisu zjistit, zda se jednalo o předvídatelný a plánovaný důvod absence, neboť ani žalovaný v rozhodnutí nic konkrétního neuvedl a ani ze spisu nevyplývá, kdy příslušný příslušník o toto volno požádal. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium ani jazykový kurz) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 1 příslušníkovi, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 28.3.2012 – 11 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 22 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (12x), jazykový kurz (3x), studium (1x), darování krve (1x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 26 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 22 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 27 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Ze správního spisu soud zjistil, že o služební volno z důvodu dárcovství krve požádal příslušník OEČ 322361 dne 27.3.2012 a nebylo tedy možné v době rozpisu služeb s tímto důvodem počítat. Proto je čerpání tohoto volna důvodem pro nařízení služby. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium ani jazykový kurz) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 4 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 3.4.2012 – 11 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 20 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (4x), řádná dovolená (4x), jazykový kurz (3x), kurz odborné přípravy (3x), studium (1x), darování krve – požádal 2.4.2012 (1x), důvod nepřítomnosti 4 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 10 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 20 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 11 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 4 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti, což je důvod nepřítomnosti, který umožňoval nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedl, že jednomu z nepřítomných příslušníků bylo uděleno služební volno z důvodu darování krve a že o toto volno požádal dne 2.4.2012 (ze spisu soud zjistil, že žádanka příslušníka OEČ 322361 je datována 27.3.2012), je patrné, že se jedná o nepředvídatelný důvod a že i tento důvod umožnil žalovanému nařídit službu přesčas. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium, jazykový kurz ani kurz odborné přípravy) nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 5 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 11.4.2012 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 31 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (4x), řádná dovolená (16x), jazykový kurz (2x), ošetřování člena rodiny (1x), svatba (1x), studium (3x), důvod nepřítomnosti 4 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 11 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 31 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 4 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Stejně tak ani žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium, jazykový kurz ani svatba) nebyl soudem akceptován jako nenadálý důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 5 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 12.4.2012 – 5,5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 29 příslušníkům - z důvodu: pracovní neschopnosti (4x), řádná dovolená (15x), jazykový kurz (2x), ošetřování člena rodiny (1x), svatba (1x), studium (3x), pohřeb (1x), důvod nepřítomnosti 2 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 5 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 29 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 6 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 4 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Soud jako nenadálé volno akceptoval také účast na pohřbu. Žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium, jazykový kurz ani účast na svatbě) však nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, 6 příslušníkům, tedy služba byla nařízena v souladu se zákonem. - 30.4.2012 – 5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 41 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (9x), řádná dovolená (18x), jazykový kurz (3x), ozdravný pobyt (2x), ošetřování člena rodiny (1x), studium (3x), důvod nepřítomnosti 7 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 19 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 41 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 20 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 9 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (studium, jazykový kurz ani účast na ozdravném pobytu) však nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 10 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 17.5.2012 – 5,5, přesčasových hodin – návštěva premiéra Izraele Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku městskému soudu vytkl, že aniž by se zabýval konkrétními okolnostmi této návštěvy, nesprávně zobecnil, že na bezpečnostní akci tohoto rozsahu nelze nahlížet jako na nečekanou, jestliže se jednalo o státní návštěvu, která byla dlouhodobě a pečlivě plánovaná. Upozornil na to, že již v rozsudku sp. zn. 9 As 27/2017 dospěl k závěru, že „souladnost nařízení služby přesčas s požadavky § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru z důvodu zajištění bezpečnosti zahraničních delegací je nutno hodnotit vždy podle okolností každého posuzovaného případu. S ohledem na charakter požadavků, jejich rozsah a časové trvání je nutno v každém případě vyhodnotit, zda byl dán důležitý zájem služby a z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas.“ Městskému soudu proto uložil, aby na základě obsahu rozhodnutí žalovaného a správního spisu zhodnotil, „zda návštěva premiéra Izraele mohla představovat důležitý zájem služby, a to s ohledem na charakter požadavků na zajištění bezpečnosti této návštěvy, jejich rozsah a časové trvání. Pokud nejde o pravidelnou činnost, kterou určitý útvar zabezpečuje, ale o činnost mimořádnou, jejíž zabezpečení je však třeba, pak nelze po bezpečnostním sboru požadovat, aby měl dostatek příslušníků i bez nařizování práce přesčas pro situace, které se vyskytnou jen výjimečně, byť jsou plánovány s velkým předstihem. To by jinak vedlo k absurdnímu požadavku, aby bezpečnostní sbor měl i takové příslušníky, které bude mít v „záloze“ pro situace, které nastávají jen výjimečně, ale po většinu doby by pro ně neměl žádné využití.

26. Nejvyšší správní soud poznamenává, že v takovém případě musí rozhodnutí ve věcech služebního poměru, případně ve spojení se shromážděnými podklady obsaženými ve správním spise, výše uvedené hodnocení soudu umožnit. Jestliže tomu tak není a ani na základě obecně známých skutečností nelze dospět k závěru, že zajištění bezpečnosti zahraniční delegace představovalo důležitý zájem služby pro nařízení služby přesčas, je rozhodnutí ve věcech služebního poměru nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že to, že návštěva premiéra Izraele je více riziková, než je návštěva jiných státníků, lze považovat za obecně známou skutečnost. Nelze z ní však vyvodit, o kolik více příslušníků je v důsledku toho třeba k zajištění řádného výkonu služby.“ Městský soud si je vědom toho, že lze považovat za obecně známou skutečnost, že návštěva premiéra Izraele je více riziková než návštěva jiných státníků, avšak považuje za nutné zdůraznit, že správní orgány k rizikovosti této návštěvy neuvedly žádné další konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možné zvýšenou rizikovost v daném konkrétním případě dovodit. Tyto skutečnosti svědčící o rizikovosti této návštěvy soud ale nezjistil ani z předloženého správního spisu. Městský soud proto dospěl k závěru, že aby bylo možné dospět k závěru o zákonnosti nařízené služby přesčas, muselo by být z napadeného rozhodnutí, nebo alespoň z předloženého správního spisu, zřejmé, jaká je intenzita rizika spojeného s návštěvou premiéra Izraele v České republice, na základě čeho správní orgán k tomu vyhodnocení dospěl a muselo být také patrné, kolik příslušníků bude v důsledku toho třeba k zajištění řádného výkonu služby. Tyto informace ale chybí jak v napadeném rozhodnutí, tak i ve správním spise. S ohledem na nedostatek podkladů proto soud nemohl posoudit, zda byla služba dne 17.5.2012 žalobci nařízena v souladu se zákonem a závěr žalovaného proto považuje za nepřezkoumatelný. - 20.5.2012 – 0,5 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 29 příslušníků- z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (17x), jazykový kurz (2x), ozdravný pobyt (3x), ošetřování člena rodiny (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 8 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 29 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 9 příslušníkům. Tohoto dne chybělo 3 příslušníků z důvodu pracovní neschopnosti a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (jazykový kurz ani účast na ozdravném pobytu) však nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, jak soud uvedl výše v rozsudku. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 4 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 23.9.2012 – 4,5 přesčasových hodin - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 28 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (3x), řádná dovolená (18x), ozdravný pobyt (1x), ošetřování člena rodiny (2x), účast v zahraniční misi (1x), důvod nepřítomnosti 3 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 34 dalším příslušníků. Uvedený den bylo nepřítomno 28 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 35 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 3 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Pokud jde o čerpání dovolené, ten jako důvod opravňující k nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru akceptován nebyl, viz bod (39) tohoto rozsudku. Žádný z dalších důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí (účast na ozdravném pobytu ani účast na zahraniční misi) však nebyl soudem akceptován jako důvod pro nařízení služby přesčas, neboť o jejich nařízení rozhodoval služební funkcionář a nelze je považovat za nepředvídatelnou absenci, s níž by služební funkcionář nemohl při plánování služeb počítat. Ze správního spisu soud navíc zjistil, že o zařazení do zálohy činné příslušníka OEČ 305255 bylo rozhodnuto již dne 8.8.2012, kdy byl odvolán ze svého služebního místa u útvaru a zařazen do zálohy činné dnem 7.9.2012 (viz č. l. 463 správního spisu). S odvoláním na jeho nepřítomnost byla služba přesčas žalobci a dalším příslušníkům nařízena ve dnech 23.9.2012 a 28.9.2012, tj. měsíc poté, co bylo o odvolání dotčeného příslušníka od útvaru rozhodnuto. I v tomto případě tedy o rozhodnutí o zařazení příslušníka do zálohy činné služební funkcionář věděl již při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc, a proto není možné hovořit o nečekanosti a nepředvídatelnosti této absence. Uvedeného dne tedy bylo možné nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, pouze 5 příslušníkům, když další důvody nepřítomnosti nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly. - 28.9.2012 – 4 přesčasové hodiny - žalobce byl velen k výkonu služby přesčas z důvodu nenastoupení 33 příslušníků - z důvodu: pracovní neschopnosti (6x), řádná dovolená (16x), ozdravný pobyt (4x), ošetřování člena rodiny (2x), účast v zahraniční misi (1x), důvod nepřítomnosti 5 příslušníků nebyl dohledán - služba nařízena žalobci a 6 dalším příslušníkům Uvedený den bylo nepřítomno 33 příslušníků a služba přesčas byla nařízena 7 příslušníkům. Tohoto dne chyběli 6 příslušníci z důvodu pracovní neschopnosti a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, což jsou oba důvody nepřítomnosti, které umožňovaly nařídit jiným příslušníkům službu přesčas k zástupu chybějících příslušníků. Uvedeného dne tedy bylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Na uvedené posouzení nemá vliv, že téhož dne byli současně 4 příslušníci nepřítomni z důvodu účasti na ozdravném pobytu, 1 z důvodu účasti na zahraniční misi, 16 příslušníků bylo nepřítomno z důvodu čerpání dovolené a 5 příslušníků bylo nepřítomných, aniž by byl dohledán důvod jejich nepřítomnosti, což jsou důvody nepřítomnosti, které by nařízení služby přesčas, která není proplacena, jinému příslušníkovi neumožňovaly.

47. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby je podstatné, že žalobci byla nařízena služba přesčas ve dnech, kdy počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, byl vyšší než počet příslušníků, kteří nemohli daný den nastoupit do služby z důvodu, pro který je možno pro jejich zástup nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas dle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

48. Jak je uvedeno výše, ve dny patřící do této skupiny, se správní orgány dovolávaly kumulace vícero různých důvodů, které by samostatně nařízení služby přesčas, která není proplacena, neumožňovaly. Soud proto zvažoval, zda je třeba na takovouto situaci – kdy dojde ke kumulaci vícero jednotlivě uznaných důvodů nařízení služby přesčas – nahlížet odlišně, než na situaci, kdy je nepřítomen 1 či i více příslušníků z jednoho a téže neuznaného důvodu. Ve vztahu k možnému závěru, že vícero samostatně neuznaných důvodů ve své kumulaci naplňuje podmínky stanovené ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru k nařízení služby přesčas, by bylo možné argumentovat, že je to právě tato kumulace řady různých důvodů u většího množství příslušníků, která není pro správní orgán předvídatelná. Tedy, že správní orgán je sice schopen předvídat jednotlivý důvod nepřítomnosti příslušníka a počítat s ním, není však schopen předvídat, že takových jednotlivých důvodů nastane současně vícero. Soud se nicméně k tomuto výkladu nepřiklonil a situaci posoudil tak, že kumulace různých důvodů u více příslušníků, které jednotlivě neumožňují nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, také neumožňuje nařízení služby přesčas, která není dle § 112 odst. 2 citovaného zákona proplacena. Vzhledem k tomu, že je to příslušný služební funkcionář, kdo rozhoduje kdy a kolik příslušníků vyšle na různé kurzy, kdy jim poskytne ozdravný pobyt, taktéž kdy budou čerpat dovolenou, a zda jim v případě nenárokového služebního volna vyhoví a poskytne ho, lze požadovat, aby tyto jednotlivé důvody absencí koordinoval tak, aby jiným příslušníkům nebyla nařizována služba přesčas. Vyhovět námitkám žalovaného o kumulaci absencí z různých neuznaných důvodů by naopak napříště vedlo k tomu, že by služební funkcionáři mohli vysílat příslušníky na různé kurzy, schvalovat jim dovolenou apod. zcela bez rozmyslu a spoléhat se na to, že zatímco za jednoho příslušníka absentujícího z neuznaného důvodu neproplacenou službu přesčas nařídit jinému příslušníkovi nemohou, v případě kumulace více absencí z více různých neuznaných důvodů, bude jejich postup akceptován. V nynější věci nadto kumulace většího počtu absencí nebyla výjimečnou situací, nýbrž situací, která přinejmenším v horizontu dvou let nastávala opakovaně, nelze proto dospět k závěru, že by kumulace nepřítomností byla pro žalovaného nepředvídatelná.

49. Z přehledu uvedeného v bodu (46) tohoto rozsudku je patrné, že v projednávané věci nebylo možné žalobci nařídit službu přesčas, která není ve smyslu ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, neboť nebyla splněna podmínka stanovená ustanovením § 54 odst. 1 téhož zákona, tj. že takový postup je nezbytný z důvodu důležitého zájmu služby, v následujících dnech: 3.2.2011, 12.2.2011, 5.4.2011, 7.7.2011, 11.7.2011, 12.7.2011, 1.9.2011, 5.9.2011, 1.11.2011, 13.12.2011, 27.1.2012, 20.2.2012, 21.2.2012, 29.2.2012, 9.3.2012, 10.3.2012, 28.3.2012, 3.4.2012, 11.4.2012, 30.4.2012, 20.5.2012 a 23.9.2012. V ostatních dnech byla služba přesčas žalobci nařízena v souladu se zákonem.

50. Pro úplnost soud uvádí, že u služby přesčas nařízené na 17.5.2012, kdy byl žalobce velen do služby z důvodu zajištění bezpečnostního opatření při návštěvě premiéra Izraele, považuje soud podklady, na základě kterých byla tato služba přesčas žalobci nařízena, za nedostatečné, jak již uvedl výše při vypořádání tohoto důvodu pro nařízení služby přesčas, na což nyní plně odkazuje.

51. Žalobce v podané žalobě také namítl, že nebyla řádně vznesena námitka promlčení, neboť nebyla uplatněna před vydáním rozhodnutí a žalobce tak byl zkrácen na svých právech, neboť se k ní nemohl odpovídajícím způsobem vyjádřit.

52. Podle ust. § 206 odst. 1 služebního zákona se právo promlčí, pokud nebude uplatněno ve stanovené lhůtě. K promlčení se přihlédne jen, pokud se účastník nebo bezpečnostní sbor, vůči němuž se právo uplatňuje, práva na promlčení dovolá. Promlčené právo nelze v takovém případě přiznat.

53. Námitkou promlčení a jejím soukromoprávním původem se zabýval Nejvyšší správní soud například ve svém rozhodnutí ze dne 27. 5. 2015 č.j. 2As 4/2015 – 26, v němž uvedl: „Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že ač žalovaný ve správním řízení sám rozhodoval o nároku vůči němu uplatněnému, jedná se o nárok, u něhož je jednou z možných zábran prosazení nároku uplatnění námitky promlčení. Promlčení je institut původu soukromoprávního, byť se uplatňuje někdy i v právu veřejném (viz např. § 70 dřívějšího zákona o správě daní a poplatků). Znakem promlčení je, že nárok se stane nevymahatelným, pokud příslušná osoba (ten, kdo má na základě nároku plnit věřiteli) promlčení namítne, tj. učiní příslušný projev vůle vůči věřiteli. Ostatně zákon č. 221/1999 Sb., podle něhož žalovaný rozhodoval, v § 159 odst. 1 předpokládá, že je třeba se promlčení dovolat, a pokud se tak stane, nelze nárok přiznat.“ 54. Aby bylo vznesení námitky promlčení účinné vůči žalobci, musí se o tomto úkonu dozvědět. [Weinhold, D.: Promlčení a prekluze v soukromém právu. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2015, 53 s.] Z výše uvedeného vyplývá, že námitka promlčení je vůči subjektu, který se domáhá určitého plnění, účinná tehdy, pokud se o ní dozví. Tedy v okamžiku, kdy příslušná osoba učiní příslušný projev vůle vůči tomuto nárokujícímu subjektu. Přestože institut promlčení má povahu soukromoprávní, má městský soud za to, že shora uvedené závěry lze vztáhnout i na nyní projednávaný nárok žalobce, ačkoli má povahu veřejnoprávní.

55. Podstatné pro posouzení důvodnosti této námitky je, že v projednávané věci námitku promlčení uplatnil prvostupňový služební funkcionář ve svém rozhodnutí, ve kterém výslovně uvedl, že se za nařízenou službu přesčas konanou dle § 54 odst. 1 zákona v kalendářních rocích 2007, 2008, 2009, 2010 dovolává podle § 206 odst. 1 zákona o služebním poměru práva promlčení, protože lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí dle § 207 odst. 1 zákona 3 roky, není-li stanoveno jinak, a ta marně uplynula dne 19.5.2011, což je uvedeno rovněž na str. 3 a 4 odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Hmotněprávní námitka promlčení tedy byla účinně uplatněna, byť se tak stalo (ne zcela vhodně) prostřednictvím procesního prvostupňového rozhodnutí (uvedené ovšem judikatura toleruje; viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2018,č. j. 7 As 148/2017 - 22). Námitka promlčení se tedy nepochybně dostala nejpozději doručením prvostupňového rozhodnutí do procesní sféry žalobce, který na ni reagoval na str. 2 svého odvolání. V návaznosti na uvedené se pak žalovaný zabýval otázkou promlčení zejména na str. 26 napadeného rozhodnutí. Lze tedy uzavřít, že žalobci bylo umožněno reagovat na námitku promlčení, což také učinil. Tuto námitku proto soud nepovažuje za důvodnou. (ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13.9.2018, č.j. 5 As 216/2017 – 19, dostupný na www.nssoud.cz ) Ostatně i ve zrušujícím rozsudku, bod (29), shledal Nejvyšší správní soud názor městského soudu, že se žalobce k námitce promlčení nemohl vyjádřit, za mylný.

56. Žalobce v souvislosti s námitkou promlčení vytýká žalovanému, že se nezabýval tím, kdy došlo k počátku promlčení. Žalobce sám ale neuvádí žádné konkrétní námitky, ze kterých by bylo patrné, v čem spatřuje nesprávnost závěru žalovaného, který uzavřel, že lhůta pro podání žádosti marně uplynula dne 19.5.2011. Pouhý odkaz na rozhodnutí Krajského soudu dle městského soudu nelze považovat za řádné odůvodnění námitky. Proto ani tuto námitku soud důvodnou neshledal.

57. Městský soud také neshledal, že by námitka promlčení ze strany žalovaného byla nemravná, když v rámci této úvahy vycházel z konstantní judikatury civilních soudů. Nejvyšší soud k námitce uplatněné v rozporu s dobrými mravy ve svém rozhodnutí ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 23 Cdo 123/2011 uvedl, že „ […] dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.” 58. Z citovaného rozhodnutí je zřejmé, že námitku promlčení lze označit za rozpornou s dobrými mravy, pokud je jejím hlavním cílem poškodit či znevýhodnit povinnou osobu. V nyní projednávané věci nelze dospět k závěru, že by jediným účelem uplatněné promlčecí námitky bylo poškození žalobce. Žalovaný je v případě všech projednávaných nároků policejních příslušníků na služební příjem zjevně veden snahou o dosažení cíle hospodářského a směřuje shodně vůči všem příslušníkům Útvaru. Z obsahu správního spisu, ani z přístupu žalovaného, není zřejmé, že by se snažil konkrétně žalobce úmyslně poškodit či znevýhodnit. Rozpor s dobrými mravy v případě námitky promlčení lze konstatovat pouze v případech výjimečných a za okolností, kdy by rozpor s dobrými mravy byl ve výjimečné intenzitě, což v dané věci konstatovat nelze. Žalobci nelze rovněž přisvědčit v tom, že se žalovaný vůbec nezabýval otázkou nemravnosti vznesené námitky promlčení, neboť je z napadeného rozhodnutí patrné, že se jí zabýval na straně 26.

59. Městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu a z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná., a proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti napadené rozhodnutí žalovaného podle ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ustanovení § 78 odst. 4 s.ř.s.), v němž je žalovaný správní úřad podle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. právním názorem vysloveným Městským soudem v Praze v tomto rozsudku vázán.

60. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému správnímu úřadu. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na právní zastoupení v řízení před městským soudem, které sestávají z odměny dle § 6, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v celkové výši 15 500 Kč za 5 úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 28.3.2017, dne 18.1.2019 a 30.9.2021), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč, dále náhradu hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Tedy za 5 úkonů právní služby celkem 1 500 Kč.

61. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 29.9.2021, neboť v tomto podání žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, které by nebyly v řízení uvedeny již dříve. Naopak ale soud přiznal přes nesouhlas žalovaného žalobci náhradu nákladů řízení za účast právního zástupce u jednání soudu dne 30.9.2021, neboť žalobce nesouhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání a pokud by soud ve věci jednání nenařídil, byla by tak zkráceno žalobcovo právo na nařízení jednání ve věci.

62. Žalobce se dále domáhá přiznání nákladů řízení za další čtyři úkony právní služby, které byly učiněny ve dvou řízeních před Nejvyšším správním soudem, a to vždy příprava a převzetí zastoupení a sepis vyjádření ke kasační stížnosti. Městský soud přiznal jako účelně vynaložený náklad pouze úkon právní služby, kterým se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil ke kasační stížnosti podané žalovaným. Městský soud však neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení za ty úkony, kterými snad zástupce žalobce převzal zastoupení v řízení o kasačních stížnostech, neboť ze spisu zjistil, že žalobce svému právnímu zástupci, advokátovi, udělil tzv. obecnou plnou moc, která se vztahuje i na zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. Proto přiznal žalobci k výše uvedeným nákladům za právní zastoupení navíc pouze odměnu za dva úkony – vyjádření ke kasační stížnosti -ve výši 6 200 Kč a paušální náhradu ve výši 600 Kč, tedy celkem 6 800 Kč.

63. Žalobci pak náleží cestovné za cestu k jednání dne 18.1.2019, když žalobce náklady na cestu právního zástupce k jednání soudu dne 28.3.2017 neuplatňoval, neboť ji uplatnil v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 Ad 24/2015, když v této věci bylo nařízeno jednání ve stejný den. Soud přiznal žalobci cestovné ve výši 1 810,90 Kč (za cestu osobním automobilem Lada Niva, RZ X, k jednání soudu, cesta Písek – Praha a zpět (celkem 2x115 km), při průměrné spotřebě automobilového benzínu 95 oktanů 11,4 l/100 km a ceně 33,10 Kč /l a opotřebení 4,1 Kč/km. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou k soudu podle § 14 odst. 2, odst. 3 v celkové výši 800 Kč (8 půlhodin).

64. Nelze přehlédnout, že žalovaný přiznání nákladů řízení za cestu k jednání soudu dne 18.1.2019 z Písku do Prahy a zpět zpochybnil, když poukázal na to, že právní zástupce žalobce má pobočku advokátní kanceláře v Čimelicích, která je blíže k Praze. K této otázce se již vyjádřil i Nejvyšší správní soud v bodech (34) a (35) zrušujícího rozsudku č.j. 8 As 61/2019-72, když dospěl k závěru, že je na místě tyto náklady žalobci přiznat. Pro zjednodušení soud na uvedené závěry plně odkazuje.

65. Soud přiznal žalobci také cestovné právního zástupce za cestu k jednání dne 30.9.2021 ve výši 1 001,30 Kč (za cestu osobním automobilem Škoda Octavia, RZ X, k jednání soudu, cesta Čimelice – Praha a zpět (celkem 2x84,5 km), při průměrné spotřebě motorové nafty 5 l/100 km a ceně 30,50 Kč /l a opotřebení 4,4 Kč/km. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou k soudu podle § 14 odst. 2, odst. 3 v celkové výši 600 Kč (6 půlhodin), když soud v neprospěch žalovaného nemohl zohlednit prodlouženou dobu jízdy žalobce z důvodu stavebních úprav v souvislosti se stavbou dálnice.

66. Celkem je tedy žalovaný povinen žalobci na nákladech řízení nahradit částku 31 012,20 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.