č. j. 18 A 20/2021- 27

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Lachmanna ve věci žalobce: KN LIFO, s.r.o., IČO: 052 28 140 sídlem nám. Svobody 57, Slušovice proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2021, č. j. 65008/2020-MZE-18144 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítnul žádost žalobce v části jeho požadavku o dotaci ve výši 104 149 Kč. Učinil tak s odkazem na § 14m odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v rozhodném znění (dále jen „rozpočtová pravidla“).

2. Z obsahu správního spisu k tomu vyplývá, že žalobce podal žádost o dotaci na zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 dle Dotačního programu M.1.4., – Zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – de minimis (dále jen „Dotační program M.1.4.“), a to na plochu 19,62 ha – švestky a slívy. Žalobce požádal o dotaci v celkové výši 117 720 Kč, přičemž uvedl, že podle Potvrzení za účelem prokázání výměry pro potřeby žádosti byla doložena plocha 3,77 ha s tím, že v Registru sadů (uváděno jako „Registr sadů“, či „evidence ovocných sadů“) má žalobce v evidenci dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s evidencí využití půdy LPIS (rovněž jen „LPIS“). To, že nedošlo ke spárování, není problém žalobce, ale Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“), který spárování řeší. Žalobce poukázal na to, že při podání Jednotné žádosti 2019 o dotace bylo využíváno 22,93 ha, z toho 19,62 ha sadů a podle rozhodnutí žalovaného ve věci aktualizací půdy mu bylo vyhověno.

3. Ve spise je k tomu založeno Potvrzení za účelem prokázání výměry v rámci dotačního programu M.1.4 ze dne 16. 10. 2019, č. j. ÚKZÚZ 187788/2019, kterým ÚKZÚZ potvrdil, že žalobce měl evidovány v Registru sadů v roce 2019 níže uvedené výměry plodných ovocných sadů uvedených druhů ovoce: slivoň - 3,77 ha. Dále v Registru sadů má firma v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s LPIS.

4. Ve spise je dále založen Protokol z jednání škodní komise pro vypořádání škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a květnu 2019 v režimu de minimis k žádosti reg. č. 562019-A149, ze kterého vyplývá, že hodnoty deklarované žadatelem (švestky a slívy o ploše 19,62 ha) byly sníženy na 3,77 ha. Bylo konstatováno, že žalobci byla upravena požadovaná výměna na 3,77 ha, která je doložena dokladem ÚKZÚZ prokazujícím celkovou výměru plodných sadů v roce 2019, zapsaných v Registru sadů.

5. Žalovaný dne 16. 12. 2019 vydal rozhodnutí reg. č. 8985/2019-18140 Tr (dále též „rozhodnutí z 16. 12. 2019“), jímž byla pod bodem I. výroku s odkazem na ustanovení § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel poskytnuta dotace v rámci dotačního programu M.1.4. ve výši 13 571 Kč. Pod bodem II. výroku pak bylo rozhodnuto tak, že v části požadavku žadatele o dotaci ve výši 9 049 Kč se žádost podle § 14m odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel zamítá. Ve vztahu k zamítavému výroku žalovaný uvedl, že na základě Protokolu z jednání škodní komise byla žadateli (žalobci) upravena požadovaná výměra ovocného sadu švestky a slívy z 19,62 ha na 3,77 ha. Jedná se o výměru doloženou dokladem ÚKZÚZ Brno v souladu se „Zásadami“, část B, kterým se prokazuje celková výměra plodných sadů evidovaná v Registru sadů k 19. 6. 2019. Dále bylo v odůvodnění uvedeno, proč byla celková výše finančních prostředků zkrácena na 60 %.

6. Výrok II. rozhodnutí z 16. 12. 2019 napadl žalobce u zdejšího soudu správní žalobou, v níž namítal, že není žádný zákonný podklad pro to, aby dotace byla přiznána pouze při spárování pozemků s LPIS. Potvrzení vydával ÚKZÚZ dle své evidence, podle které je evidováno více sadů. Dle žalobce je současná výměra půdy evidována v LPIS navíc ještě vyšší a dosahuje 21,35 ha. Městský soud v Praze předmětný zamítavý výrok zrušil rozsudkem ze dne 10. 11. 2020, č. j. 11 A 195/2019 - 22. Soud dospěl k závěru, že rozhodnutí z 16. 12. 2019 je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož žalovaný neodůvodnil, proč při rozhodování o žádosti nevycházel z celkové výměry sadů v Registru sadů evidované, neodůvodnil, proč snížil plochu, na kterou dotaci poskytl, když tento důvod není zřejmý ani z protokolu škodní komise. Žalovaný měl znovu posoudit žádost žalobce a nový výrok rozhodnutí dostatečně odůvodnit.

7. Do spisu bylo následně založeno Potvrzení za účelem prokázání výměry ze dne 4. 1. 2021 č. j. ÚKZÚZ 000590/2021, kterým ÚKZÚZ potvrdil, že žalobce měl evidovány v Registru sadů v roce 2019 níže uvedené výměry plodných ovocných sadů uvedených druhů ovoce: slivoň - 3,77 ha. Dále měl žalobce v Registru sadů ke dni 19. 6. 2019 v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nebyly spárované s LPIS. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí, kterým žádost žalobce o dotaci, a to nyní ve výši 104 149 Kč zamítl.

II. Napadené rozhodnutí

8. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že v původním rozhodnutí byla nesprávně vyčíslená zbývající požadovaná částka dotace, jež nebyla přiznána. Namísto 9 049 Kč měla být žádost zamítnuta co do 104 149 Kč.

9. Dále žalovaný předeslal, že z potvrzení ÚKZÚZ vyplývá, že případná výměra plodných sadů žalobce v Registru sadů byla celkem 15,16 ha, nikoliv až 19,62, jak žalobce uvedl ve své žádosti. Žalobci nadto (tj. z oněch 15,16 ha) nebylo možné uznat výměru plodných sadů 11,39 ha uvedenou v dokladu ÚKZÚK, neboť není v souladu s evidencí půdy podle uživatelských vztahů LPIS. Žalovaný odkázal na § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zemědělství“), který se týká poskytování dotací, a uvedl, že u každého ovocného sadu musí být splněny zákonné podmínky obou evidencí a údaje v nich uvedené musí být v souladu. Dle žalovaného musí být údaje v evidenci půdy LPIS a v Registru sadů v souladu, tzv. musí být spárovány. V opačném případě nelze na daný pozemek (ovocný sad) dotaci poskytnout.

10. Důvodem pro nespárování výměry 11,39 ha uvedené v dokladu ÚKZÚK je, že tato výměra uvedena v Registru sadů není v souladu s evidencí půdy LPIS. Důvodem pro nesoulad je skutečnost, že žalobce nebyl zapsán k rozhodnému dni (19. 6. 2019) v evidenci půdy LPIS jako uživatel těchto pozemků, jelikož nedoložil na tuto výměru právní důvod k užívání pozemků, nebyl tak jejich oprávněným uživatelem. Prokázání právního důvodu k užívání pozemků je jednou z podmínek pro zápis uživatele do evidence půdy LPIS Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“) podle § 3a zákona o zemědělství.

11. Žalovaný dále uvedl, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 21. 10. 2019, č. j. 47394/2019-Mze-11121, bylo zrušeno rozhodnutí Fondu ve věci aktualizace evidence půdy LPIS. Dle žalovaného k tomu však došlo nikoliv z důvodu, že by žalobce prokázal právní důvod k užívání pozemků, ale pro procesní nedostatky vedeného řízení. Tento závěr je v souladu s navazujícím rozhodnutím v této věci ze dne 18. 2. 2020, č. j. 977/2020-MZE-11121, kterým byly námitky žalobce zamítnuty jako nedůvodné. Žalovaný požádal ÚKZÚZ o nové potvrzení ze dne 4. 1. 2021, z nějž vyplývá, že žalobce měl ke dni 19. 6. 2019 evidováno v Registru sadů stále pouze výměru 3,77 ha, která byla spárována s evidencí LPIS.

12. Žalovaný dodal, že jednotná žádost není relevantní doklad pro prokázání celkové výměry plodných ovocných sadů způsobilých pro dotaci. Jednotnou žádostí se prokazuje výměra všech ovocných sadů, nikoliv jen plodných ovocných sadů, tedy sadů plodících, na kterých vznikla škoda tím, že plody poškodil mráz. Dle žalovaného tak nebylo možné přiznat žadateli dotaci na vyšší výměru než je 3,77 ha.

III. Žaloba

13. Žalobce v podané žalobě nejprve zrekapituloval námitky uplatněné v předchozím řízení před soudem. Uvedl, že původní rozhodnutí žalovaného bylo založeno výhradně na nesprávných závěrech škodní komise, která do protokolu o jednání škodní komise ze dne 13. 11. 2019 uvedla, že byla žalobci upravena požadovaná výměra na 3,77 ha, která je doložena dokladem ÚKZÚZ. Žalobce podal proti tomuto protokolu námitky, které zůstaly bez odezvy.

14. Z potvrzení ÚKZÚZ v rozporu se závěrem komise (kromě uznaných 3,77 ha) přitom vyplývá, že v Registru sadů má žalobce v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které však nejsou spárované s LPIS. K tomu žalobce uvedl, že není žádný zákonný podklad pro to, aby dotace byla přiznána pouze při spárování pozemků s LPIS. Potvrzení vydával ÚKZÚZ dle své evidence, podle které je evidováno více sadů. Současná výměra půdy evidována v LPIS je navíc ještě vyšší a dosahuje 21,35 ha. Žalobce dále poukázal na to, že v minulosti opakovaně docházelo ze strany Fondu k zásahu do výměry sadů obhospodařované půdy, opakovaně a zpětně byly zapsány nepravdivé údaje. Stalo se tak rozhodnutím ze dne 14. 8. 2019, kterým Fond zpětně vymazal uživatelské vztahy, toto rozhodnutí bylo žalovaným zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí, Fond i nadále odmítá svou chybu uznat a opět zpětně vydal rozhodnutí o ukončení užívání.

15. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí pak žalobce dále namítal, že je založené na nesprávném právním posouzení věci a na nesprávném zjištění skutkového stavu. Podle žalobce se žalovaný ani v novém řízení nevypořádal s jeho námitkami, ani s důvody, pro které bylo původní rozhodnutí zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 11 A 195/2019 - 22.

16. Dle žalobce je Fond schopen upravovat evidenci LPIS libovolně zpětně, bez konzultace nebo souhlasu uživatele půdy. To se dle žalobce stalo i v roce 2019.

17. V dubnu a květnu 2019 žalobce hospodařil na celé výměře uvedených pozemků, na kterou žádal o dotaci v rámci Dotačního programu M.1.

4. Stát ale následně, tj. zpětně změnil svůj právní názor ohledně užívacího titulu žalobce k uvedeným pozemkům a část pozemků dodatečně v evidenci LPIS vymazal.

18. Žalobce je proto přesvědčen, že mu měla být přiznána dotace v původní požadované výši. Při přiznání dotace měl žalovaný vycházet ze skutečně užívané výměry půdy žalobcem, anebo minimálně z průkazně doloženého výpisu z Registru sadů. V Registru sadů má žalobce v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s LPIS. Žalobce dodal, že ke dni 24. 2. 2021 měl stále zapsaných 10,79 ha pozemků v LPIS.

19. Žalobce proto navrhnul zrušení napadeného rozhodnutí.

IV. Vyjádření k žalobě

20. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žaloba není důvodná, přičemž odkázal na napadené rozhodnutí, kde se vypořádal se všemi námitkami žalobce. V novém rozhodnutí žalovaný dostál výtkám směřovaným proti původnímu rozhodnutí a odůvodnil, z jakého důvodu při svém rozhodování musel zohlednit nesoulad údajů mezi Registrem sadů a evidencí půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Tento nesoulad znamená, že žalobce dostatečným způsobem nedoložil právní důvod k užívání pozemku, na který je žádáno o dotaci.

21. Žalovaný uvedl, že se vypořádal také s námitkou žalobce týkající se jím vedených řízení o aktualizaci LPIS a jejich dopady na předmět tohoto řízení. Před vydáním napadeného rozhodnutí si žalovaný vyžádal další potvrzení ÚKZÚZ z Registru sadů. Dle tohoto potvrzení má žalobce evidováno stále pouze 3,77 ha sadů. Námitky směřující proti řízení o aktualizaci LPIS nebyly předmětem řízení, a proto se k tomu žalovaný nevyjádřil.

22. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

23. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal na základě skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí a v mezích uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, přičemž dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. O podané žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení na nařízení jednání sami netrvali (souhlas žalobce s tímto postupem byl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. presumován), přičemž soud neshledal potřebu provádět dokazování – ve věci bylo možné vyjít z podkladů obsažených ve správním spise. K důkazním návrhům jdoucím nad rámec obsahu správního spisu (informativní výpis z LPIS z 23. 12. 2019, rozhodnutí žalovaného z 6. 12. 2019 ohledně evidence LPIS, námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí, výpis LPIS z 24. 2. 2021, kupní smlouva o prodeji závodu z 5. 9. 2016) soud pro pořádek podotýká, že tyto se týkají primárně otázky správnosti vedení evidence LPIS, která ovšem není předmětem tohoto řízení (viz níže). Dále platí, že předložené výpisy z evidence LPIS jsou potom pozdějšího data (po datu podání žádosti, resp. po vydání napadeného rozhodnutí), pro posouzení věci proto nejsou relevantní (v podrobnostech srov. níže). K provedení těchto důkazů proto soud nepřistoupil.

25. Ze shora provedené rekapitulace vyplývá, že žalobci nebyla přiznána celá požadovaná částka dotace z dotačního programu pro poskytování dotací na zmírnění škod, způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019. Důvodem byl nesoulad údajů v Registru sadů a evidenci půdy LPIS týkající se rozlohy sadu slivoní, na který žalobce žádal dotaci. Z části B Zásad č. j. 40199/2019-MZE-18145, které byly vydány na základě usnesení vlády č. 640 ze dne 9. 9. 2019 a stanovují podmínky pro poskytování dotací, dostupné na: https://1url.cz/XK5sF (dále jen „Zásady“), vyplývá, že je pro účely poskytnutí dotace požadován doklad, který je vydáván ÚKZÚZ. To je ostatně mezi stranami nesporné. Z potvrzení ÚKZÚZ plyne, že měl žalobce evidováno v Registru sadů v roce 2019 3,77 ha slivoní, současně měl žalobce v Registru sadů ke dni 19. 6. 2019 evidovaných dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní. Ve vztahu k těmto slivoním na 11,39 ha je pak přímo v potvrzení uvedeno, že jde o výsadbu slivoní, která není spárována s LPIS.

26. Původní rozhodnutí žalovaného z 16. 12. 2019, kterým nebyla žalobci přiznána celá požadovaná dotace, bylo rozsudkem zdejšího soudu č. j. 11 A 195/2019 - 22 zrušeno z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů.

27. Žalovaný posléze napadeným rozhodnutím opět zamítl část požadavku žalobce o dotaci ve výši 104 149 Kč. V odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na § 3 zákona o zemědělství a uvedl, že údaje v obou evidencích jsou nezbytným podkladem při rozhodování o žádosti o dotaci. V případě žalobce ale půda o výměře 11,39 ha půdy uvedená v Registru sadů není v souladu s evidencí půdy LPIS. Z uvedeného, byť stručného odůvodnění jasně vyplývá důvod zamítnutí žádosti žalobce o dotaci, a proto soud neshledal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

28. Dále soud předesílá, že vzhledem k tomu, že původní rozhodnutí bylo zrušeno právě pro nepřezkoumatelnost, nemohl se soud v rozsudku č. j. 11 A 195/2019 - 22 závazně vyjádřit k meritu věci (nepřezkoumatelné rozhodnutí nelze věcně přezkoumat), tedy k posouzení toho, zda je pro účely poskytnutí dotace třeba vycházet pouze z Registru sadů, nebo i evidence půdy LPIS. To bude úkolem až tohoto řízení.

29. Soud proto vycházel z následující právní úpravy:

30. Podle § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství „(j)estliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje na zemědělskou půdu, popřípadě na zalesněnou půdu, která byla v evidenci půdy podle § 3a vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády podle § 3i, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence využití půdy vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu.“ (pozn. zvýraznění doplněno soudem)

31. Podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství „(e)vidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro evidenci pěstování máku setého a konopí a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní.“ (pozn.: zvýraznění doplněno soudem)

32. Podle části B písm. f) předmětných Zásad musí být předložen: „doklad prokazující celkové výměry plodných ovocných sadů v roce 2019 vydaných ÚKZÚZ. V případě žádosti na ovocný druh jahody doloží žadatel výpis z LPIS (tzn. informativní výpis z evidence půdy dle uživatelských vztahů – DPB) účinný ke dni 31. 8. 2019, ve kterém vyznačí všechny DPB, případně uvede výměry částí daných DPB, na kterých byly jahody pěstovány“.

33. Je třeba upozornit, jak to zdejší soud učinil již v rozsudku č. j. 11 A 195/2019 - 22, že ovocné sady podléhají dvěma evidencím. Jednak je to evidence využití půdy (LPIS), která je podle § 3a zákona o zemědělství informačním systémem veřejné správy a správcem evidence je Ministerstvo zemědělství. Aktualizaci evidence využití půdy provádí Fond. Dále je to evidence podle § 3q zákona o zemědělství, podle něhož jsou ovocné sady vedeny v evidenci, kterou vede ÚKZÚZ (Registr sadů, neboli evidence ovocných sadů). Podle posledně uvedeného ustanovení je evidence ovocných sadů neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem je ÚKZÚZ. Ustanovení § 3q bylo do zákona o zemědělství vloženo novelou tohoto zákona, jež byla provedena zákonem č. 229/2017 Sb. V důvodové zprávě se k uvedenému ustanovení uvádí, že jde o legislativní zakotvení evidence ovocných sadů s tím, že dosud existovala pouze tzv. evidence sadů vedená ÚKZÚZ, jejímž obsahem byly údaje shromážděné na základě vyžádání podle § 4 odst. 3 zákona o zemědělství. Novou úpravou byla založena povinnost žadatele o poskytnutí dotace na kulturu ovocný sad zaevidovat formou ohlášení takový sad do evidence ovocných sadů s předpokládanou aktualizací evidovaných údajů.

34. V původním rozhodnutí žalovaný neodůvodnil, proč vyžadoval, aby byly celkové výměry plodných ovocných sadů vedené ÚKZÚZ v Registru sadů spárovány s další evidencí, tedy s evidencí využití půdy LPIS. Žalovaný nicméně v napadeném rozhodnutí argumentoval ustanovením § 3 zákona o zemědělství, jelikož údaje v obou evidencích jsou dle něj nezbytným podkladem při rozhodování o žádosti o dotace.

35. Z § 3 zákona o zemědělství vyplývá, že příslušný orgán při rozhodování o poskytnutí dotace vychází právě z evidence využití půdy LPIS. Smyslem vedení evidence využití zemědělské půdy je podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství mj. vytvoření podkladů pro kontrolu správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci a ke kontrole plnění podmínek dotace. Za tímto účelem se do předmětné evidence zaznamenávají údaje stanovené v § 3a zákona o zemědělství. Evidence půdy LPIS je tedy určitým záznamem zákonem stanovených informací o půdních blocích, jenž slouží ke zjednodušení a urychlení poskytování dotací a kontrole jejich plnění, a to tím, že správní orgán při poskytování dotací vychází z informací, které jsou do této evidence zapsány na základě průkazných dokladů předložených příslušnou osobou (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020, č. j. 18 A 8/2020 - 89).

36. V projednávané věci nebyly údaje v Registru sadů v souladu s údaji v evidenci půdy LPIS. Důvodem nespárování 11,39 ha sadu slivoní byla skutečnost, že žalobce neprokázal právní důvod jejich užívání. Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že Fond vydal dne 6. 12. 2019 oznámení o provedení aktualizace evidence půdy podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství č. j. SZIF/2019/0699294, sp. zn. 19/666/EPU/2/0051340, a to zpětně ke dni 12. 6. 2019, přičemž námitky žalobce proti tomuto oznámení žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 2. 2020, č. j. 977/2020-MZE-11121 zamítl a oznámení Fondu potvrdil (původní oznámení Fondu o aktualizaci půdy ze dne 14. 8. 2019 bylo žalovaným zrušeno dne 21. 10. 2019 pro procesní vady). Z rozhodovací činnosti je soudu známo, že žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, která byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 10 A 47/2020 - 26, zamítnuta.

37. Z uvedeného vyplývá, že aktualizace půdy v LPIS byla provedena v souladu se zákonem, a to ke dni 12. 6. 2019. Z tohoto důvodu nebylo 11,39 ha sadu slivoní v Registru sadů spárováno s LPIS. Jen pro upřesnění soud dodává, že žalobce pro účely dotace celkovou plochu všech ovocných druhů plodných sadů dokládal ke dni 19. 6. 2019, jak uvádí tabulka č. 1, která je součástí žádosti o dotaci, resp. později k výzvě doplněna [viz. část B Zásad, poznámka písm. d)], tedy až poté, co byla sporná výměra sadů v LPIS aktualizována (k tomu došlo zpětně k 12. 6. 2019). Mezi stranami přitom není sporu, že měl žalovaný skutkový stav věci, tedy celkovou výměru ovocných sadů, posuzovat právě k datu 19. 6. 2019. Žalobce nenamítal, že měl žalovaný hodnotit skutkový stav věci například k dubnu a květnu 2019, tedy měsícům, pro které byla dotace žádána.

38. V projednávané věci žalovaný správně vycházel nejen z údajů uvedených v Registru sadů, ale rovněž z údajů v evidenci půdy LPIS. Přestože takovou povinnost nestanovují podmínky Zásad (u jiných sadů než jahod výslovně vyžadují jen dokument vydaný ÚKZÚZ, tj. potvrzení z Registru sadů), plyne tento požadavek právě z ustanovení § 3 zákona o zemědělství, na které žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal. Evidence půdy LPIS nemá pouze evidenční charakter, ale slouží rovněž pro účely poskytování dotací. Pokud není pozemek v evidenci zaevidován, dochází tím k odepření poskytnutí dotace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2016, č. j. 2 As 20/2016 - 29). Dle soudu tak žalovaný nyní v nezbytném rozsahu zdůvodnil, že za účelem poskytnutí dotace bylo nezbytné splnění nejen podmínek uvedených v Zásadách, ale rovněž podmínek stanovených zákonem, tj. celková výměra plodných sadů musí vyplývat z obou předmětných evidencí, tj. Registru sadů i evidence půdy LPIS. Znění Zásad nemůže v tomto ohledu překonat znění zákona. Ze zákona o zemědělství jednoznačně vyplývá, že při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence půdy LPIS (§ 3 odst. 5). Zároveň je vhodné podotknout, že dle § 3a odst. 1 je LPIS podkladem pro Registr sadů. Je proto nezbytné, aby údaje v obou evidencích korespondovaly.

39. Kromě toho, z potvrzení ÚKZÚZ jasně vyplývá, že žalobce měl v Registru sadů evidováno právě 3,77 ha sadů slivoní, nikoliv více. V potvrzení je pouze dodáno, že u žalobce je v Registru sadů k 19. 6. 2019 evidováno dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, ty ale nejsou spárovány s LPIS. Ze samotného potvrzení ÚKZÚZ tak nelze dovodit, že má žalobce větší výměru plodných sadů, než uvedených 3,77 ha.

40. Námitky žalobce proto neshledal soud jako důvodné. Dodává přitom, že dotace jsou dobrodiním z veřejných rozpočtů, na něž obecně není právní nárok. Je věcí poskytovatele dotace, jakým způsobem stanoví dotační podmínky, pokud jde o výši dotací, okamžik, k jakému je nárok na dotaci posuzován atd. Jestliže žalobce k 19. 6. 2019 nesplňoval jednu z podmínek předpokládaných dotačními pravidly ve spojení s kogentní zákonnou úpravou – požadovaný rozsah neodpovídal evidenci LPIS a výpisu z Registru sadů, v němž bylo jednoznačně potvrzeno jen 3,77 ha, nárokované dobrodiní mu jednoduše nenáleží, i kdyby snad fakticky v době jarních mrazů v předmětných sadech skutečně hospodařil.

41. Námitky žalobce týkající se aktualizace údajů v evidenci půdy LPIS ze strany Fondu nejsou v projednávané věci relevantní, neboť nebyly a nejsou předmětem tohoto řízení. Tyto námitky byly předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 A 47/2020. Soud se mohl zabývat pouze otázkou zákonnosti napadeného rozhodnutí, přičemž vycházel z toho, že aktualizace údajů v LPIS provedená ke dni 12. 6. 2019 byla provedena v souladu se zákonem.

VI. Závěr a náklady řízení

42. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.