č. j. 22 A 40/2020-32

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobce: P.H. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava – Moravská Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2020 č. j. MSK 14365/2020, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2020, č. j. MSK 14365/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karviné (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 12. 2019, č. j. SMK/146726/2019 o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.

2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. 2) Ačkoliv žalobce ve svém odvolání namítal nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jejichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G 1498901 a série GF/2013, č. bloku F 0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C 1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti, nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě porušení být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy as.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem. 3) Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 17. 9. 2019, 5. 8. 2019, 29. 4. 2019, 14. 6. 2018, 13. 7. 2017, 1. 12. 2016 a 19. 10. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu projednání a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že daný právní zástupce podává v řadě věcí šablonovitá odvolání i správní žaloby, v nichž se doslova opakují tytéž obecné námitky, které nereflektují skutečný obsah spisu. Každý z pokutových/příkazových bloků je způsobilým podkladem pro záznam bodů, neboť obsahuje všechny potřebné náležitosti. Každý z bloků je žalobcem podepsán, a to včetně bloku ze dne 20. 12. 2017 (přestupek ze dne 13. 7. 2017). Žalobce nikdy nepopřel, že blok sám podepsal, i když v námitkách tvrdil, že tento přestupek nespáchal.

4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.

5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámením ze dne 19. 9. 2019 oznámil žalobci, že ke dni 17. 9. 2019 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 3. 10. 2019 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, ve kterém namítl, že dne 13. 7. 2017 přestupek nespáchal, když automobil řídil jiný řidič, konkrétně pan K. D., nar. X a žalobce pouze uvedený přestupek v dobré víře vyřídil a uhradil pokutu. Správní orgán I. stupně následně opatřil do spisu kopie pokutových bloků a vyrozuměl dne 29. 10. 2019 žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobce využil při osobní účasti dne 5. 12. 2019. Dne 6. 12. 2019 byla správnímu orgánu I. stupně doručena plná moc zástupce žalobce advokáta JUDr. Radka Bechyně společně s návrhem na přerušení řízení na dobu 90 dnů či do doby rozhodnutí příslušného orgánu o mimořádném opravném prostředku. Dne 16. 12. 2019 vydal správní orgán I. stupně usnesení, kterým byla žádost žalobce o přerušení řízení zamítnuta. Dne 18. 12. 2019 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým námitky podané zamítl a provedené záznamy potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 3. 1. 2020 blanketní odvolání, které na výzvu správního orgánu doplnil dne 17. 1. 2020. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím.

6. Podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích účinný“) jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry: - Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného, jakož i z obsahu správních spisů je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. - Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Správní orgány obou stupňů se zabývaly tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěly k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S těmito závěry se krajský soud ztotožňuje.

10. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) shrnuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. o přestupcích, se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.

11. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: - pokutový blok ze dne 17. 9. 2019, č. C 1812863 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 17. 9. 2019 v 10:35 hod v Orlové, ul. Slezská č.p.850 porušil § 7/1c z. č. 361/2000 Sb.,- držel mobilní telefon za jízdy.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f 1, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu obviněného. - pokutový blok ze dne 5. 8. 2019, č. C 1850070 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „5. 8. 2019 v 8:20 hod., na ul. Karvinská 1182, Dolní Lutyně, § 7/1c zák. č. 361/2000 Sb.- držel hovorové zařízení při řízení mot. voz. RZ: X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f 4, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu obviněného. - pokutový blok ze dne 29. 4. 2019, č. B 1385333 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo řidičského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dětmarovice, dne 29. 4. 2019 v 16:35 hod., silnice I/67, porušil § 7/1c zák. č. 361/2000 Sb., držení hovorového zařízení za jízdy. RZ: X“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 14. 6. 2018, č. C 0446320 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „14. 6. 2018, 16:35 hod., Dětmarovice, sil. I/67, ul. Karvinská, § 7/1c z. č. 361/2000 Sb., „držení hovorového zařízení za jízdy v ruce“, RZ: X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 300 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 20. 12. 2017, č. C 0530638 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 13. 7. 2017 v 12:12 hod. Skrochovice, ul. Opavská 68, RZ X, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., 50/68/65“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 1. 12. 2016, č. C 0611824 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „1. 12. 2016, 9:47, Brumovice- Skrochovice, sil I/57, § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 50/67/64. RZ X, X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 19. 10. 2016, č. L 0806059 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „19. 10. 2016, Orlová Města, ul. Petra Cingra Staré náměstí, § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb. - nepřipoután za jízdy, RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

12. Z pokutového bloku ze dne 17. 9. 2019, č. C 1812863 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení v ruce nebo jiným způsobem telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen s odkazem na příslušné ustanovení, zkratka „125/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující pro ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje, služební číslo („329825“) a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedeno služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o určitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu, zůstává stále stejný. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

13. Z pokutového bloku ze dne 5. 8. 2019, č. C 1850070 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení v ruce nebo jiným způsobem telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen s odkazem na příslušné ustanovení, zkratka „125/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující pro ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje všechny zákonem požadované údaje, a to hodnost, jméno, příjmení, služební číslo a podpis oprávněné osoby. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

14. Z pokutového bloku ze dne 29. 4. 2019, č. B 1385333 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení v ruce nebo jiným způsobem telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen s odkazem na příslušné ustanovení, zkratka „125/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující pro ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo („318648“) a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby, kdy blíže odkazuje na bod č. 12 tohoto rozsudku. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

15. Z pokutového bloku ze dne 14. 6. 2018, č. bloku C 0446320 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení v ruce nebo jiným způsobem telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen s odkazem na příslušné ustanovení, zkratka „125/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující pro ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje všechny zákonem požadované údaje, a to hodnost, jméno, příjmení, služební číslo a podpis oprávněné osoby. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

16. K pokutovému bloku ze dne 20. 12. 2017, č. C 0530638 soud uvádí, že žalobce v bodě b v) žaloby napadá blok ze dne 13. 7. 2017, což však není datum vypsání pokutového bloku, ale datum spáchání přestupku. Z tohoto pokutového bloku vyplývá tak vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4,“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Pokud jde o užití zkratek „50/68/65“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací, shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj skutečně naměřenou rychlost vozidla 68 km/h a po odečtu tolerance měření stanovení rychlosti na 65 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje, služební číslo, hodnost a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby, kdy v bližším odkazuje na bod č. 12 tohoto rozsudku. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

17. Z pokutového bloku ze dne 1. 12. 2016, č. C 0611824 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4,“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Pokud jde o užití zkratek „50/67/64“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj skutečně naměřenou rychlost vozidla 68 km/h a po odečtu tolerance měření stanovení rychlosti na 65 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje jméno, příjmení, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Žaloba tak v této části důvodná není.

18. Z pokutového bloku ze dne 19. 10. 2016, č. 0806059 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy nepřipoutání za jízdy bezpečnostním pásem dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1k“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje hodnost, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Žaloba není proto v této části důvodná.

19. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že předložené pokutové bloky, u kterých měl NSS shledat nedostatečnou individualizaci skutku, na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky, a rozhodnutí žalovaného tak není v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

20. Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v posledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

21. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

22. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.