č. j. 29 Af 130/2018-36

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. Z. A., export – import, IČO: ... sídlem O. 18, B. zastoupený advokátem JUDr. Janem Slunečkem, sídlem Mírové nám. 48, Louny proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2018, čj. 21543-4/2018-900000-311, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 18. 9. 2018, čj. 21543-4/2018-900000-311, se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho advokáta JUDr. Jana Slunečka do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Celní úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „celní úřad“) provedl u žalobce kontrolu po propuštění zboží zaměřenou na ověření úplnosti a správnosti informací uvedených v blíže specifikovaných celních prohlášeních (jednalo se o 11 celních prohlášení z období 29. 4. 2015 až 11. 9. 2017). Na základě kontroly bylo zjištěno nesprávné sazební zařazení předmětného zboží (ventilační turbíny BIB a samostatné hlavice TIB) do podpoložky kombinované nomenklatury (dále také „KN“) 8414 80 80 „Vzduchová čerpadla nebo vývěvy, kompresory a ventilátory na vzduch nebo jiný plyn; ventilační nebo recirkulační odsávače s ventilátorem, též s vestavěnými filtry: - Ostatní: -- Ostatní“ vzhledem k tomu, že se jednalo o ventilační turbíny poháněné větrnou energií. Správně mělo být zboží dle celního úřadu zařazeno do podpoložky KN 7616 99 90 jako „Ostatní výrobky z hliníku: - Ostatní: -- Ostatní: --- Ostatní“. V souvislosti s tím byl zjištěn nedoplatek na cle v celkové výši 132 961 Kč, jelikož původní nesprávné zařazení zboží bylo spojeno s nižší celní sazbou (šlo o 2,2 % oproti 6 %).

2. Na podkladě kontrolních zjištění vydal celní úřad 11 dodatečných platebních výměrů ze dne 8. 2. 2018, kterými vyměřil clo v celkové výši 132 961 Kč. Žalobce všechny dodatečné platební výměry napadl odvoláními, o kterých rozhodl žalovaný společně napadeným rozhodnutím, a to tak, že podaná odvolání zamítl a rozhodnutí celního úřadu potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobce uvedl, že žalovaný i celní úřad nepostupovali při sazebním zařazení předmětného zboží v souladu s právními předpisy.

4. Žalovaný odůvodnil nesprávnost zařazení předmětného zboží do čísla 8414 celního sazebníku tím, že podle vysvětlivek všechna zařízení jmenovaná v tomto čísle musí být mechanicky – ručně nebo motorem – poháněna. Tento výklad žalobce označil za nepřípustně zužující. Podmínka existence pohonu se vztahuje pouze na stroje a přístroje jmenované v první větě souvětí uvedeného ve vysvětlivce, což podpořil i odkazem na originální anglické znění. Zároveň žalobce odkázal na část B vysvětlivek, ze které vyplývá, že stroje nemusí být vybaveny vestavěnými motory.

5. I pokud by žalovaný připustil výklad žalobce, tak by dle jeho názoru předmětné zboží stále nebylo možné zařadit do čísla 8414 celního sazebníku, jelikož žádný vzduch nebo plyn neuvádí do pohybu, ale naopak je okolním vzduchem samo uváděno do pohybu. I toto tvrzení žalobce označil za nesprávné, jelikož v důsledku činnosti zařízení dochází k vytvoření vakua.

6. Závazná informace o sazebním zařazení zboží č. CZBTI37/095816/2017 v době propuštění zboží a ani v době provádění kontroly neexistovala, jelikož vznikla 3 dny před seznámení s kontrolním zjištěním, tedy později než stanovisko celního úřadu k zařazení v rámci předmětné kontroly. Nadto tato informace nemůže mít v dané věci jakýkoliv právní dopad, jelikož je závazná pouze pro její držitele a dokládá pouze to, že nesprávně při sazebním zařazování postupoval i slovenský celní orgán.

7. S ohledem na uvedené navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

8. Žalovaný setrval na svém názoru a odkázal na text odůvodnění napadeného rozhodnutí.

9. Zásadně odmítl tvrzení, že předmětné zboží je ventilátorem, uvádí okolní vzduch do pohybu či dokonce vytváří podtlak či vakuum. Z první části znění čísla 8414 celního sazebníku je evidentní, že tam lze zařadit vzduchová čerpadla nebo vývěvy, kompresory a ventilátory. Část za středníkem je zbytečné posuzovat, jelikož jí předmětné zboží neodpovídá ani vzdáleně a žalobce ani nic takového netvrdí. Předmětné zboží není dle žalovaného čerpadlem ani kompresorem. Není ani vývěvou, což žalobce ani netvrdil, jelikož žádný podtlak samo o sobě aktivně nevytváří, k jeho vzniku dochází při rotačním pohybu. To pouze tehdy, pokud je předmětnému zboží předávána kinetická energie potřebná k roztočení. Z podkladů ani nevyplývá, že by vytvářelo vakuum. Na základě popisu principu, na kterém předmětné zboží funguje, žalovaný dospěl k tomu, že se nejedná ani o ventilátor. Předmětné zboží neuvádí okolní vzduch do pohybu, je tomu právě naopak. Všechno, co slouží k větrání a odvětrávání prostor, nelze automaticky považovat za ventilátor.

10. Žalovaný zastává názor, že podmínka ručního nebo motorového pohonu se vztahuje k veškerým výrobkům čísla 8414 celního sazebníku. I pokud by přistoupil na výklad žalobce, nebylo by možné předmětné zboží do tohoto čísla zařadit, jelikož není určeno k tomu, aby uvádělo vzduch či jiný plyn do pohybu. Český překlad a anglický originál vysvětlivek nejsou v rozporu.

11. To, že ventilátory dle části B vysvětlivek k číslu 8414 nemusí být vybaveny motory, neznamená, že by nemusely mít žádný pohon. Pohybová energie jim může být dodávána jinou externí pohonnou jednotkou, čímž se však nemyslí vítr.

12. Závazné informace k sazebnímu zařazení vydané osobám od žalobce odlišným byly do spisu zařazeny jako důkazy. Žalobce byl s tímto postupem seznámen a měl možnost se k věci vyjádřit. Sazební zařazení předmětného zboží by bylo možné stanovit i bez těchto informací, které dokládaly pouze aktuální praxi českých a slovenských celních orgánů. Polská závazná informace k sazebnímu zařazení nebyla zařazena do spisu jako důkaz, ale žalovaný ji uvedl pouze jako příklad zaběhlé praxe celních orgánů.

13. Vzhledem k uvedenému navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

IV. Posouzení věci soudem

14. Krajský soud v Brně (dále také „soud“) v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), bez jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí celního úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná.

15. V nynější věci je předmětem sporu výhradně právní otázka sazebního zařazení předmětného zboží do relevantní části KN. Žalovaný (potažmo celní úřad) na základě výkladu čísla 8414, v jehož rámci bylo předmětné zboží zařazeno žalobcem, dospěl k závěru, že do něho předmětné zboží být zařazeno nemůže. Žalobce v žalobě právě tuto argumentaci rozporuje. Soud se po prostudování spisového materiálu ztotožnil při posouzení protichůdných argumentů účastníků řízení s argumentací žalobce, jelikož ji považuje za racionální a lépe odpovídající smyslu předmětné právní úpravy (sazební zařazování zboží), naopak závěr žalovaného považuje za příliš restriktivní.

16. Soud považuje za podstatné nejprve zopakovat skutkový závěr žalovaného týkající se předmětného zboží, jakožto výchozí (nesporný) bod rozhodný pro sazební zařazení zboží: „v případě zboží označeného P/N kódem BIB-12 a BIB-14 se jedná o kompletní ventilační turbíny, které jsou vyrobeny z hliníku a skládají se z rotační hlavice složené ze speciálních tvarovaných lamel, nastavitelného krku a univerzální základny. Lamely tvořící rotační hlavici jsou ve všech spojích snýtované a hlavice rotuje na bezúdržbových ložiscích. Nastavitelný krk slouží k úpravě výrobku podle sklonu střechy a univerzální základna umožňuje montáž výrobku na různé druhy střešních krytin. Turbíny se od sebe liší pouze průměrem – zboží s P/N kódem BIB-12 má průměr 305 mm a zboží s P/N kódem BIB-14 má průměr 356 mm. Mohou se případně lišit barevným provedením. Předmětné ventilační turbíny slouží k odvětrávání střešních plátů, šachet panelových domů a interiérů staveb. Žádná z těchto turbín není v okamžiku dovozu vybavena elektromotorem ani jiným typem pohonu. Hlavice je roztáčena pohybem vzduchu - větrem, jejím rotačním pohybem dochází k vytváření podtlaku a vysávání vzduchu z prostoru pod hlavicí, čímž je zabezpečeno větrání. V případě zboží označeného P/N kódem TIB se jedná o samostatné, výše uvedené, hlavice vyrobené z hliníku.“ 17. Zásadním právním předpisem pro sazební zařazení dováženého zboží je nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „celní sazebník EU“), zejména jeho příloha I, ve které je uvedena kombinovaná nomenklatura zakládající se na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém“). V nynější věci bylo předmětné zboží žalobcem dovezeno v letech 2015 – 2017, tudíž je nutné celní sazebník EU aplikovat v příslušném znění [ve znění nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 pro rok 2015, ve znění nařízení Komise (EU) č. 2015/1754 pro rok 2016 a ve znění nařízení Komise (EU) č. 2016/1821 pro rok 2017], které však v relevantních pasážích nedoznalo změn.

18. Dle všeobecných pravidel pro výklad KN uvedených v hlavě I části A. celního sazebníku EU jsou z právního hlediska pro zařazení zboží směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám. Světová celní organizace (WCO) pravidelně vydává vysvětlivky k harmonizovanému systému (dále také „vysvětlivky HS“), rovněž Evropská komise vypracovává vysvětlivky ke KN, které lze považovat za doplněk k vysvětlivkám HS. Oba tyto dokumenty jsou považovány za legitimní prostředky sloužící k (jednotnému) výkladu dosahu jednotlivých položek a podpoložek kombinované nomenklatury, nicméně se nejedná o dokumenty právně závazné. Proto k nim lze přihlížet pouze v případě, pokud jejich text není v rozporu s právně závaznými částmi KN (například pokud vedou k restriktivnímu výkladu).

19. Zařazování zboží probíhá na základě několika obecných principů vyvozených judikaturou [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2013, čj. 2 Afs 85/2012-40 a v něm citovanou judikaturu (rozsudky správních soudů jsou dostupné na webu nssoud.cz a rozsudky Soudního dvora Evropské unie na webu eur-lex.europa.eu)]. První z nich je možné vyjádřit jako nezbytné úsilí hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží v objektivních charakteristikách a vlastnostech tohoto zboží, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám. Dalším (objektivním) kritériem pro sazební zařazení je účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží. Konečně, podle ustálené judikatury platí, že význam a dosah pojmů, které právo Evropské unie nijak nedefinuje, je třeba určit v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí.

20. Číslo kombinované nomenklatury 8414 nese (právně směrodatné) označení vzduchová čerpadla nebo vývěvy, kompresory a ventilátory na vzduch nebo jiný plyn; ventilační nebo recirkulační odsávače s ventilátorem, též s vestavěnými filtry. Pokud soud shrne relevantní vlastnosti předmětného zboží, tak jde o ventilační turbíny (kompletní, popřípadě pouze hlavice) sloužící k odvětrávání prostorů, které nemají vlastní pohon, tudíž jsou roztáčeny pouze pohybem vzduchu. Zatímco pro žalovaného byla stěžejním znakem absence vlastního pohonu, tak soud naopak považuje za klíčové objektivní znaky předmětného zboží (jeho konstrukci), které zcela odpovídají i jednoznačnému účelovému určení. Tvar lopatek hlavic (v jehož důsledku k roztočení dochází na základě působení velmi malých sil, přičemž rotační pohyb těchto lopatek zároveň vytváří v prostoru pod hlavicí podtlak) soud přivádí k závěru, že předmětné zboží objektivně slouží k odvětrávání prostor (ventilaci), z čehož ostatně vycházel i sám žalovaný.

21. Přestože žalovaný na jednu stranu přiznává, že předmětné zboží přispívá k vysávání vzduchu z prostoru pod hlavicí, odmítá jeho zařazení pod číslo 8414 v zásadě ze dvou důvodů. Jednak protože předmětné zboží není vybaveno vlastním pohonem, ani není poháněno lidskou silou, a jednak z důvodu, že není určeno k rozpohybování okolního vzduchu, ale naopak okolní vzduch uvádí do pohybu předmětné zboží.

22. Nutnost ručního nebo motorového pohonu žalovaný vyvozuje z vysvětlivek HS k číslu 8414, které uvádějí: „Do tohoto čísla patří stroje a přístroje poháněné ručně nebo motorem, které slouží ke stlačování vzduchu nebo jiných plynů nebo k vytvoření vakua, jakož i stroje určené k uvedení vzduchu nebo jiných plynů do pohybu.“ Text anglického originálu zní: „This heading covers machines and appliances, hand-operated or power driven, for the compression of air or other gases, or for creating a vacuum, and also machines for cirulating air or other gases.“ Soud pro úplnost dodává, že text vysvětlivek HS není veřejně dostupný, nicméně anglické znění relevantních pasáží je obsahem správního spisu. Naopak české znění ve spisovém materiálu obsaženo není, nicméně v rámci posouzení věci soud vychází pouze z částí ocitovaných v napadeném rozhodnutí (spor se týká pouze jejich výkladu, nikoliv jejich znění).

23. S přihlédnutím k směrodatnému textu čísla 8414 má soud za to, že žalobce argumentuje správně, pokud z textu vysvětlivek HS k tomuto číslu dovozuje, že podmínka ručního nebo motorového pohánění není obligatorní náležitostí pro všechny výrobky zařaditelné pod toto číslo. I soud se domnívá, že vysvětlivky HS hovoří o typu strojů a přístrojů poháněných ručně nebo motorem a rovněž o dalším typu strojů, které jsou určeny „k uvedení vzduchu nebo jiného plynu do pohybu“. K opačnému závěru soud nedospěl ani po prostudování dalších položek a podpoložek obsažených v čísle 8414. Ostatně i vysvětlivky HS k číslu 8414 v části B uvádí, že ventilátory mohou nebo nemusí být vybaveny vestavěnými motory (z anglického originálu „these machines, which may or may not be fitted with integral motors“). Žalovaný souhlasí s tím, že výrobku zařazenému do čísla 8414 může být energie dodávána externí pohonnou jednotkou, nicméně zároveň vylučuje, aby se jednalo o energii dodávanou větrem. Soud takový názor považuje ve vztahu k číslu 8414 za příliš restriktivní. Kritérium vlastního pohonu (motor či lidská síla) by mohlo legitimně tvořit dělící linku mezi výrobky zařaditelnými do čísla 8414 a „obdobnými“ výrobky (bez vlastního pohonu) zařaditelnými do jiných čísel, muselo by ovšem z právně směrodatného znění čísla vyplývat.

24. Soud nepřesvědčila ani argumentace směřující k zařazení předmětného zboží do čísla 7616 („Ostatní výrobky z hliníku“). Předně soud vychází z toho, že číslo 7616 je vůči číslu 8414 koncipováno jako obecnější (subsidiární), tudíž do něj lze zařadit pouze ty výrobky, které zcela jednoznačně nespadají (mimo jiné) do specifičtějšího čísla 8414. To je zřejmé z poznámky k třídě XV č. 1 písm. f) celního sazebníku EU, která říká, že do třídy XV (obecné kovy a výrobky z obecných kovů) nepatří výrobky třídy XVI (stroje, mechanická zařízení a elektrické zboží). Jelikož se soud neztotožňuje s žalovaným ve věci obligatorního požadavku vlastního pohonu, tak považuje číslo 8414 (zařazené v třídě XVI) v dané věci za přiléhavější. Relevantním protiargumentem by bylo, pokud by číslo 7616 obsahovalo položku/podpoložku, pod kterou by předmětné zboží prima facie spadalo. Nastalý konflikt, by bylo možné interpretačně překonat s využitím kritéria uvedeného ve vysvětlivkách HS. Nicméně v nynější věci tomu tak není, jelikož předmětné výrobky byly žalovaným v rámci čísla 7616 (které je již samo o sobě v rámci kapitoly „zbytkovým“) zařazeny do zbytkových položek (- Ostatní: -- Ostatní: --- Ostatní).

25. Žalovaný sice v napadeném rozhodnutí setrval na svém stanovisku ohledně vybavení vlastním pohonem, alternativně však uvedl i další důvod pro vyloučení předmětného zboží z čísla 8414, tj. že není určeno k rozpohybování okolního vzduchu. Nicméně ani tento závěr soud nepovažuje za správný. Ze skutkového shrnutí jednoznačně vyplývá, že předmětné zboží slouží k odvětrávání, přičemž funguje tak, že při rotaci prostřednictvím podtlaku odsává vzduch a zabezpečuje větrání. Ačkoliv je samotný vzduch třeba k tomu, aby předmětné zboží bylo nejprve rozpohybováno, neoslabuje to nijak zjevný účel výrobku, kterým je podpora proudění vzduchu prostřednictvím rotace (resp. rozpohybování okolního vzduchu). Toto účelové určení není oslabeno ani tím, že předmětné zboží „funguje na relativně jednoduchém principu s využitím jednoduchých fyzikálních jevů“, resp. soud neshledal žádný důvod, proč by tomu tak mělo být.

26. Soud tak svoje úvahy může shrnout následovně. Nynější spor spočívá v zásadě v zodpovězení otázky, zda v daném případě dát při sazebním zařazení zboží přednost účelu, ke kterému má zboží sloužit, nebo naopak materiálu, ze kterého je vyrobeno. Soud dospěl k závěru, že je třeba dát přednost účelovému určení, které je se zbožím inherentně spjato. V rámci této úvahy soud přihlížel hlavně k (ne zcela triviální) konstrukci předmětného zboží a k mechanismu jeho fungování. Právě tyto atributy ho odlišují od výrobků, které by dle soudu bylo možné označovat za „nemechanické větrníky“ (uvedeno ve vysvětlivkách HS ve výčtu u čísla 7326, na který odkazují vysvětlivky HS i u čísla 7616). Vzhledem k tomu shledal soud zařazení do čísla 8414 mnohem přiléhavějším a argumenty žalovaného vedoucí k opačnému výkladu nepovažoval za správné, resp. za odpovídající všeobecným pravidlům pro výklad KN.

27. Jinými slovy řečeno objektivní znaky předmětného zboží a jeho účelové určení vedou soud k závěru, že předmětné zboží má být zařazeno právě do čísla 8414. Vylučující argumentaci žalovaného soud nepovažoval za natolik silnou, aby ho přesvědčila o nutnosti posuzovat tento typ výrobků výlučně podle kritéria materiálu.

28. Závěrem se soud zaměřil na závazné informace o sazebním zařazení zboží, které sloužily jako podklady pro rozhodnutí. Právní základ úpravy závazných informací o sazebním zařazení zboží obsahuje čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, z něhož vyplývá, že tento akt je závazný pouze pro konkrétního držitele. Žalobci ve vztahu k předmětnému zboží žádná závazná informace o sazebním zařazení zboží vydána nebyla, což žalovaný ověřil. Závazné informace obsažené ve spise [dvě vydané slovenskými orgány (č. SK255542/14/204, č. SK308687/14/229), a jedna vydána českými orgány (č. CZBTI37/095816/2017-580000-04/01)] se vztahují na výrobky ztotožnitelné s výrobky, které jsou předmětem nynějšího posouzení. Dokládají však pouze praxi celních orgánů, kterou soud z výše uvedených důvodů nepovažuje za správnou. Z tohoto pohledu proto není relevantní námitka žalobce, poukazující na to, že jedna ze závazných informací vznikla až poté, co celní úřad zaujal své stanovisko k zařazení předmětného zboží.

V. Závěr a náklady řízení

29. Soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení věci, proto jej podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního pro nezákonnost zrušil. V dalším řízení bude žalovaný vysloveným právním názorem ve smyslu § 78 odst. 5 soudního řádu správního vázán. Soud se ztotožnil s částí žalobních bodů a uzavřel, že argumentace žalovaného, jejímž prostřednictvím vyloučil možnost zařadit předmětné zboží do čísla KN 8414, nebyla správná.

30. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

31. Žalobce měl v řízení plný úspěch, tudíž má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek (za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – 3 000 Kč) a náklady na zastoupení.

32. Odměna zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů byla stanovena v souladu s ustanovením § 35 odst. 2 soudního řádu správního podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Advokát žalobce ve věci učinil celkem dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Odměna byla určena dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, tedy 2 × 3 100 Kč. Náhrada hotových výdajů byla podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu určena paušální částkou za jeden úkon právní služby, tedy 2 × 300 Kč. Celkem odměna a náhrada hotových výdajů činí 6 800 Kč. Jelikož je advokát žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna a náhrada hotových výdajů ve smyslu § 57 odst. 2 soudního řádu správního o částku odpovídající dani (21 %), kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle daňových předpisů, tedy o 1 428 Kč.

33. Celkem náklady řízení žalobce činí 11 228 Kč. K jejich zaplacení soud určil žalované přiměřenou lhůtu.