č. j. 30 A 143/2019-129

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobce: M. G., nar. XX. X. XXXX, bytem S., proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary, za účasti osoby zúčastněné na řízení: H. T., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2019, č. j. KK/683/SÚ/19-3, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2019, č. j. KK/683/SÚ/19-3 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, částečně, co do podmínky č. 2 upravující způsob provedení odstranění stavby, k jeho odvolání změněno rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru stavebního a územního plánování (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „stavební úřad“), ze dne 19. 6. 2019, č. j. MUSO/73504/2019/OSÚP/VEKO (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), v ostatním bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo žalobci ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) nařízeno odstranění stavby „osazení – instalace fotovoltaických panelů v bytovém domě č. p. x, ul. X“ na pozemku parc. č. X v katastrálním území Sokolov (dále jen „FTV panely“). Žalobní body 2. Žalobce v žalobě nejprve stručně shrnul dosavadní stav věci, když uvedl, že je výhradním uživatelem bytové jednotky č. X v panelovém domě v X. Asi před deseti lety na okna svého bytu na kovové držáky nainstaloval FTV panely, stejné pak umístil i na zábradlí balkonu svého bytu, který se nachází ve zvýšeném podlaží. Podnět k zahájení správního řízení podalo příslušné společenství vlastníků jednotek z důvodu sporů se žalobcem. Žalobce vymezil předmět sporu mezi ním a správními orgány, který je dle jeho mínění veden o otázce, zda instalace FTV panelů podléhala stavebnímu řízení či nikoliv. Ve stanovisku Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje ze dne 11. 6. 2018 je uvedeno, že z důvodu neznámé třídy reakce na oheň instalovaných FTV panelů, není možné sdělit, zda stavební úprava má vliv na požární bezpečnost stavby. Rovněž bylo uvedeno, že jsou zhoršeny podmínky pro provedení požárního zásahu a evakuace osob, a proto FTV panely mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Nikdo se však dle žalobce nezabývá skutečností, že zateplení domu polystyrenem je provedeno bez požárních bezpečnostních pásů, které měly být nainstalovány, což je vážnější bezpečnostní a požární riziko.

3. Kromě toho správní orgány dospěly k závěru, že instalací FTV panelů byl narušen i vzhled panelového domu. Oba své závěry, tedy jak o narušení vzhledu panelového domu, tak o narušení požární bezpečnosti, měly správní orgán opřít o důkazní prostředky. Žalobce uvedl, že nebyl nalezen právní předpis, který by upravoval podmínky instalace FTV panelů na panelových domech a žádný právní předpis to nezakazuje. Správní orgány nezkoumaly, jaké FTV panely byly nainstalovány a jak jsou konstruovány z hlediska uváděné třídy reakce na oheň.

4. Dále namítal, že nebyla vyřešena jeho námitka, jakým konkrétním způsobem je narušena požární bezpečnost stavby, ztížení požárního zásahu a případně evakuace osob. Předmětný byt není únikovou cestou z domu. FTV panely jsou snadno odstranitelné a svým provedením nikterak neohrožují osoby ani případné hasiče. Tvrzené odkapávání z FTV panelů při vyšší teplotě nebylo prokázáno.

5. Dle názoru žalobce instalace FTV panelů nebyla v daném případě stavební úpravou domu, panely nezasahují do pláště domu, pracují pouze s napětím 24 voltů, a nepodléhají tak stavebnímu řízení. Zařazení instalovaných FTV panelů pod § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona nebylo ve správním řízení prokázáno.

6. Žalobce dále uvedl, že bytová jednotka není společný prostor domu a tudíž účastníky řízení neměli být všichni majitelé bytových jednotek.

7. Závěry správních orgánů dle žalobce nebyly řádně prokázány a vyhodnoceny, zejména nebylo uvedeno, na základě čeho správní orgány dospěly k závěrů ve svých rozhodnutích. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 8. Ve vyjádření k žalobě odkázal žalovaný na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobce v žalobě uplatnil stejné námitky, jako v odvolacím řízení. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

9. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného replikou, v níž uvedl, že pokud by nainstalované FTV panely podléhaly stavebnímu řízení, tak by také všechny satelitní antény umístěné na plášti budovy měly rovněž podléhat stavební řízení nebo být odstraněny. Dále uvedl, že správní řízení bylo zahájeno na základě podnětu členů výboru společenství, který se chtěl žalobci pomstít za spory o platby do fondu oprav a z nich prováděných plateb. Stanovisko hasičů považuje za tendenční, jelikož mu bylo ze strany členů výboru společenství vyhrožováno, že mají známého u hasičů, který obstará negativní stanovisko, na základě kterého bude nutné panely odstranit. Posouzení věci krajským soudem 10. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

11. Soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť s tím účastníci řízení souhlasili.

12. Žaloba není důvodná.

13. Ze správního spisu vyplývají pro rozhodnutí ve věci následující právně významné skutečnosti. V řízení bylo prokázáno, že bez stavebního povolení byla žalobcem v bytě č. x v bytovém domě na adrese x provedena stavební úprava – instalace FTV panelů, které byly z vnější strany budovy umístěny jednak v prostoru oken, a to vsazené do kovového rámu, který byl uchycen závitovými tyčemi k dřevěnému rámu okna, a jednak v prostoru balkonu uchycením na kovovou konstrukci, která byla přichycena k balkonu závitovými tyčemi.

14. Dne 30. 4. 2018 správní orgán I. stupně obdržel od Společenství vlastníků , žádost o vyjádření k nainstalovaným FTV panelům na obvodovém plášti bytového domu, které provedl žalobce. Na základě žádosti správního orgánu I. stupně vydal Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje sdělení, ve kterém bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že není známa třída reakce na oheň FTV panelů, nemůže sdělit, zda má tato stavební úprava z tohoto důvodu vliv na požární bezpečnost stavby, konstatoval však, že instalace FTV panelů může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavy proto, že zhoršuje podmínky pro provedení požárního zásahu a evakuace osob. Po provedené kontrolní prohlídce dne 19. 7. 2018 bylo oznámením ze dne 7. 8. 2018 zahájeno z moci úřední řízení o nařízení odstranění stavby FTV panelů a rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 5. 11. 2018, č. j. MUSO/104612/2018/OSÚP/VEKO, pak bylo žalobci nařízeno odstranění těchto panelů a současně stanoveny jeho podmínky. K žalobcovu odvolání bylo uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 2. 2019, č. j. KK/1/SÚ/19-5, zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení, a to z důvodu absence souhlasu vlastníka stavby (tj. všech spoluvlastníků bytového domu) s tím, že řízení o nařízení odstranění stavby bude vedeno pouze s žalobcem. V následujícím průběhu řízení obdržel správní orgán I. stupně uvedený souhlas dne 13. 5. 2019.

15. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo žalobci nařízeno odstranit FTV panely, a to z důvodu provedení jejich instalace bez stavebního povolení, a dále ve výroku II. v bodě 1 až 5 stanoveny podmínky pro jejich odstranění. Správní orgán I. stupně vyhodnotil instalaci FTV panelů na bytovém domě č. p. X v prostoru okna balkonu bytu č. x jako změnu dokončené stavby v podobě stavební úpravy dle § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona. Současně dospěl k závěru, že tuto stavební úpravu nelze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, které vymezuje stavební úpravy nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Podle správního orgánu I. stupně je tomu tak proto, že instalace FTV panelů může negativně ovlivnit požární bezpečnost objektu, což vyplývá jednak ze sdělení hasičského sboru ze dne 12. 6. 2018, a rovněž z úvahy samotného správního orgánu I. stupně, neboť osazení FTV panelů, jako hořlavého materiálu v prostoru oken a na konstrukci balkonu má negativní vliv na požární bezpečnost stavby jako celku, a to jednak z pohledu instalace hořlavého materiálu na obvodový plášť budovy, a jednak z důvodu možnosti odkapávání těchto panelů do prostoru v okolí stavby při jejich zahoření, čímž by mohla být ztížena záchranným jednotkám evakuace osob a mohou být ohroženy životy a zdraví těchto zachraňovaných osob nebo zvířat. Dalším důvodem, proč provedená stavební úprava nesplňuje podmínky ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona je to, že osazením panelů v prostoru okna a balkonu se mění pohledově vzhled stavby.

16. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, na základě kterého bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 9. 2019 pod č. j. KK/683/SÚ/19-3, částečně co do výroku II. podmínky pro odstranění stavby č. 2 změněno, a ve zbytku potvrzeno. Z původního znění podmínky č. 2 byla vypouštěna část textu, přičemž nově zněla tato podmínka takto: „Stavba bude odstraněna stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení nad odstraňováním stavby stavbyvedoucím. Stavební podnikatel bude stavebnímu úřadu prokazatelně oznámen před zahájením prací a bude doloženo jeho oprávnění k provádění stavby.“ V odůvodnění žalovaný shrnul dosavadní průběh správního řízení a uvedl, že vzhledem k tomu, že se jedná o změnu dokončené stavby, která zachovává vnější půdorysné a výškové stavby, je instalace FTV panelů stavební úpravou. Aby tato stavební úprava však nevyžadovala stavební povolení ani ohlášení, musí splňovat podmínky v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Žalovaný definoval, že vzhled stavby je dán objektivně zjistitelnými vnějšími charakteristikami, kterými jsou zejména tvar a rozměry stavebních otvorů v obvodových stavebních konstrukcích, a tvar a rozměry předsazených částí stavby. V žalobcově případě jsou panely nainstalovány před okna tak, že nerespektují jejich rozměry a překrývají jej o značnou část. Panely jsou také předsazeny před svislou obvodovou stěnu. Uvedeným dochází ke změně vzhledu stavby. Dále se žalovaný zabýval posouzením vlivu FTV panelů na požární bezpečnost stavby. Při úvahách se opřel o vyjádření Hasičského záchranného sboru, dle kterého, i když není známa třída reakce na oheň instalovaných panelů, z hlediska provedení požárního zásahu mají tyto panely negativní vliv na požární bezpečnost stavby. Žalovaný dále dodal, že FTV panely jsou elektrickým zařízením, které je umístěno z vnější strany obvodové stěny, a toto elektrické zařízení má vždy vliv na požární bezpečnost stavby (už jen z pohledu způsobu hašení tohoto zařízení). FTV panely tedy nesplňují dvě kritéria předepsaná v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, a proto nebylo možné stavbu provést bez opatření dle stavebního zákona. Instalace FTV panelů podléhá stavebnímu povolení, a proto správní orgán I. stupně postupoval správně, pokud nařídil odstranění předmětných panelů instalovaných bez předepsaného povolení.

17. Krajský soud posoudil věc následujícím způsobem.

18. V § 2 odst. 4 stavebního zákona je vyložen pojem stavba, kterou se dle citovaného ustanovení podle okolností rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Podle § 2 odst. 5 stavebního zákona je změnou dokončené stavby a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, nebo c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

19. V § 103 stavebního zákona jsou vymezeny stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Podle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona platí: „Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.“ 20. Dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona: „Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.“ 21. Soud předně uvádí, že závěr správních orgánů o tom, že instalace FTV panelů žalobcem je stavbou ve smyslu § 2 odst. 4 stavebního zákona, neboť jde o stavební úpravu podle § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona, považuje za správný. Z citovaného § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona pak vyplývá celkem pět jednoznačně formulovaných negativních podmínek, přičemž naplnění byť i jediné z nich znamená, že stavební úprava stavební povolení vyžaduje. Jsou mezi nimi i změna vzhledu stavby a možnost (tedy i pouhá potencialita) negativního ovlivnění požární bezpečnosti stavby. Právě naplnění těchto dvou podmínek v projednávaném případě shledaly správní orgány.

22. Z dikce posledně citovaného ustanovení tedy plynula stavebnímu úřadu povinnost zjistit, zda provedená stavební úprava je podřaditelná pod § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, tedy zda bylo kumulativně splněno všech pět zákonných podmínek uvedených v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobcem provedená instalace FTV panelů na obytný panelový dům, vyhovuje celkem třem z pěti podmínek, tedy že nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí a nebyla provedena na stavbě, která je kulturní památkou. S uvedeným hodnocením se zdejší soud ztotožňuje. Předmětem sporu je však posouzení, zda jsou v daném případě splněny i podmínky spočívající ve změně vzhledu stavby a možnosti negativního ovlivnění požární bezpečnosti stavby.

23. Správní orgány obou stupňů dospěly k závěru, že instalací FTV panelů na plášť budovy – bytového panelového domu došlo ke změně vzhledu stavby. S tímto názorem zdejší soud souhlasí. Změna vzhledu stavby představuje tzv. neurčitý právní pojem, tedy jev, který nelze zcela přesně definovat a jehož obsah a aplikace se může v závislosti na konkrétních okolnostech měnit. Zákonodárce tímto způsobem vytvořil stavebním úřadům prostor k tomu, aby zhodnotily, zda konkrétní situace pod neurčitý právní pojem spadá, či nikoliv. Správní orgány v daném případě neurčitý právní pojem vzhled stavby definovaly takto: „Vzhled stavby je dán objektivně zjistitelnými vnějšími charakteristikami, kterými jsou zejména tvar a rozměry stavby, tvar a rozměry stavebních otvorů v obvodových stavebních konstrukcích a tvar a rozměry předsazených částí stavby.“ S takovýmto výkladem neurčitého právní pojmu lze souhlasit. V souvislosti se změnou vzhledu stavby lze pak konstatovat, že úpravami, jimiž se mění vzhled stavby, jsou takové úpravy vnějších viditelných částí, jejichž provedení se projeví zrakově běžně rozlišitelnou (podstatnou) změnou byť jen jedné z uvedených charakteristik (srov. např. i stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. 11. 2003, č. j. K-355/03, a stanovisko veřejné ochránkyně práv ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 2985/ 2015/VOP). Z obsahu správního spisu, zejména z pořízených fotografií, je zřejmé, že žalobcem nainstalované FTV panely byly umístěny jednak před okna bytového domu, a jednak na zábradlí lodžie. Panely nainstalované před okna přesahují rozměry oken a nerespektují tak tvar a rozměry stavebních otvorů. Uvedené panely nejsou navíc zároveň s pláštěm budovy, nýbrž jsou předsazeny před okenní otvory resp. před samotný plášť budovy. Rovněž panely nainstalované na zábradlí lodžie vystupují před obvodovou stěnu budovy a nejsou s ní zároveň. Je tedy zřejmé, že uvedenou instalací došlo ke změně vzhledu stavby. Ke stejnému závěru dospěly správně i oba správní orgány. Tyto své závěry rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem odůvodnily, popsaly své úvahy a podklady, ze kterých při svém rozhodování vycházely. Z uvedeného vyplývá, že jedna z podmínek upravených v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona spočívající ve změně vzhledu stavby, nebyla splněna, a proto bylo na stavební úpravu spočívající v instalaci FTV panelů třeba stavební opatření vyžadované zákonem.

24. Rovněž je třeba souhlasit s názorem správních orgánů, že nebyla splněna i další negativní podmínka stanovená v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, tedy že provedená stavební úprava nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Ohledně posouzení vlivu na požární bezpečnost stavby si správní orgán I. stupně si vyžádal názor od Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje, jakožto dotčeného orgány oprávněného posoudit požární bezpečnost stavby, v jehož sdělení ze dne 12. 6. 2018 je uvedeno, že s ohledem na skutečnost, že není známa třída reakce na oheň instalovaných solárních panelů, nemůže být sděleno, zda se právě z tohoto důvodu jedná o stavební úpravu mající vliv na požární bezpečnost. Zároveň však Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje sdělil, že po provedeném místním šetření je zřejmé, že jsou zhoršeny podmínky pro provedení případného požárního zásahu a evakuace osob jednotkami požární ochrany, neboť FTV panely nelze vypnout a jsou umístěny tak, že ztěžují provedení požárního zásahu z vnější strany objektu. Na základě této skutečnosti je patrné, že závěr správních orgánů o tom, že instalace FTV panelů v prostoru oken a obvodového pláště objektu může negativně ovlivnit požární bezpečnost objektu, je rovněž důvodný. Ze sdělení Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje tedy vyplývá, že i když není známa třída reakce na oheň nainstalovaných FTV panelů, mají tyto negativní vliv při případně prováděném požárním zásahu a evakuace osob, tedy že je zhoršena požární bezpečnost stavby. Správní orgány ze sdělení a závěrů dotčeného správního orgánu při svých úvahách k této otázce vycházely, přičemž navíc usoudily, že panely jsou elektrickým zařízením umístěným z vnější strany obvodové stěny domu a toto elektrické zařízení má vždy vliv na požární bezpečnost stavby, už jen z pohledu způsobu hašení takového elektrického zařízení. Správní orgán I. stupně pak zhoršení požární nebezpečnosti stavby spatřoval rovněž ve skutečnosti, že v případě zahoření FTV panelů mohou tyto odkapávat do prostor u v okolí stavby, čímž může být ztížena evakuace osob z domu, popř. mohou být ohroženy životy a draví osob nebo zvířat při samotné evakuaci. Tento dílčí závěr sice vskutku není obsahem spisu podložen, neboť z něj nevyplývá, jakým způsobem konkrétní žalobcem nainstalované FTV panely reagují na oheň, na závěru o naplnění uvedené negativní podmínky to však již s ohledem na shora uvedené nemá žádný vliv.

25. Soud se se závěry správních orgánů tedy ztotožňuje. Na základě zjištění vyplývajících ze správního spisu, zejména pak ze sdělení hasičského sboru a z pořízené fotodokumentace, je zřejmé, že před okny nainstalované FTV panely by mohly být překážkou při případné evakuaci osob z oken při požárním zásahu a rovněž by mohly mít negativní vliv na hašení případného požáru jak uvnitř, tak vně stavby, tím spíše že toto elektrické zařízení není dle vyjádření dotčeného orgánu možné vypnout. V daném případě není rozhodná ani žalobcem tvrzená a v řízení prokázaná skutečnost, že FTV panely je možné relativně jednoduše odinstalovat, neboť není zcela jistě představitelné, že by při požáru či jiné události zasahující hasičských sbor před samotnou záchranou zdraví a života osob či majetku nejprve odstraňoval nainstalované FTV panely, aby se mohl on či jiné osoby do objektu/z objektu přes okna žalobce dostat či aby mohlo dojít přes uvedená okna k hašení požáru. V tomto směru tedy správní orgány vyhodnotily stavební úpravy správně, když dospěly k závěru, že instalací FTV panelů může v daném případě negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Ani tato podmínka stanovená v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tedy nebyla splněna.

26. Jako vadu způsobující nezákonnost rovněž nelze považovat ani postup správních orgánů, které se nezabývaly u nainstalovaných FTV panelů z hlediska jejich konstrukce třídou reakce na oheň. V daném případě zařazení do třídy reakce na oheň instalovaných panelů nebylo důvodem pro závěr o zhoršení požární bezpečnosti stavby ani u dotčeného orgánu – hasičského záchranného sboru, ani u správních orgánů. Nebyl tedy důvod třídu reakce na oheň zkoumat. Správní orgány při svém závěru o zhoršení požární bezpečnosti stavby vycházely, jak vyplývá z předchozí argumentace, především ze skutečnosti, že nainstalované panely z vnější strany budovy jsou překážkou v případné evakuaci osob.

27. Jak vyplývá z dosavadní argumentace, v případě žalobce nebyly splněny dvě z podmínek uvedených v citovaném § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pročež stavební úprava podléhala stavebnímu povolení. Vzhledem k tomu, že si žalobce o stavební povolení ani dodatečně nepožádal, postupoval správní orgán správně, pokud zahájil řízení o odstranění stavby.

28. Soud nepovažuje za důvodnou ani žalobcovu námitku, že se nikdo nezabývá skutečností, že zateplení domu polystyrenem je provedeno bez požárních bezpečnostních pásů, které měly být nainstalovány, v čemž žalobce spatřuje vážnější bezpečnostní a požární riziko, než jsou FTV panely nainstalované žalobcem. Soud k této námitce podotýká, že pro daný případ není relevantní, neboť předmětem řízení o odstranění stavby vedeného s žalobcem jsou stavební úpravy spočívající v instalaci FTV panelů, a nikoli jiné zásahy či úpravy spojené se zateplením domu a s tím spojenou instalací požárních bezpečnostních pásů. Navíc ze sdělení hasičského záchranného sboru ze dne 12. 6. 2018 vyplývá, že dodatečné zateplení domu polystyrenem bylo provedeno v souladu s tehdejšími předpisy o požární bezpečnosti staveb, tedy že byly dodrženy i požární pásy. Námitka je tedy nedůvodná.

29. Žalobce dále namítal, že nebyla dostatečně vyřešena jeho odvolací námitka, jakým způsobem je narušena požární bezpečnost stavby, ztížení požárního zásahu a případně evakuace osob. S touto námitkou se nelze ztotožnit. V napadeném rozhodnutí na str. 6 je uvedeno, jak se žalovaný s touto námitkou vypořádal. Žalovaný uvedl, v čem konkrétně spatřuje riziko zhoršení požární bezpečnosti stavby, a to jednak ztížením případného hašení, jelikož FTV panely jsou elektrickým zařízením, které se hasí odlišně, jednak ztížením podmínek pro případnou evakuaci obyvatel bytu oknem či přes lodžii, v případě nemožnosti užití únikové cesty přes chodbu domu. Z uvedeného je zcela zřejmé, v čem konkrétně žalovaný spatřuje ztížení požárního zásahu, popřípadě evakuace osob a proč je narušena požární bezpečnost stavby. Argumentace správního orgánu je v tomto směru dostatečná a námitka žaloba je tedy nedůvodná. Za těchto okolností by bylo procesně zcela neúčelné zabývat se dalšími atributy požární bezpečnosti, tj. například řešením otázky třídy reakce na oheň, neboť ať už by její řešení bylo jakékoli, nemělo by to na výsledek řízení žádný vliv.

30. Námitku účastenství vlastníků bytových jednotek v předmětném správním řízení, ve které žalobce poukazoval na skutečnost, že žalobcova bytová jednotka není společným prostorem, a proto neměli být účastníky řízení všichni majitelé bytových jednotek, soud shledal rovněž nedůvodnou. V prvé řadě je nutno konstatovat, že v daném případě není rozhodné, že žalobcova bytová jednotka není společným prostorem, neboť FTV panely nejsou nainstalovány v bytové jednotce, nýbrž na oknech (resp. před okny a před pláštěm budovy) a na zábradlí lodžie. Okna a lodžie, přestože ta ve výlučném užívání žalobce, patří do společných částí domu [srov. § 5 odst. 1 písm. d) a f) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím]. Instalaci FTV panelů dlužno považovat za změnu stavby ve společném vlastnictví více vlastníků. Podle shora citovaného § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je možno nařídit odstranění stavby vlastníku stavby, nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby. Správní orgány tedy postupovaly správně, když v rámci správního řízení zajistily souhlas spoluvlastníků stavby s tím, aby bylo řízení o odstranění stavby, resp. posléze i samotné odstranění instalovaných FTV panelů nařízeno toliko žalobci. V opačném případě by muselo být toto odstranění nařízeno všem spoluvlastníkům. Ostatně, vedení řízení pouze se žalobcem, aniž by byl potřebný souhlas udělen, bylo jedním z důvodů, proč žalovaný zrušil původní rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 5. 11. 2018 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ani tato námitka tedy nebyla shledána důvodnou.

31. K tvrzení žalobce uplatněnému v replice podané k vyjádření žalovaného k žalobě, podle níž pokud by nainstalované FTV panely podléhaly stavebnímu řízení, musely by stavebnímu řízení podléhat i satelitní antény umístěné na plášti budovy, soud uvádí, že toto tvrzení je v právě projednávané věci irelevantní, neboť se netýká předmětu správního řízení o odstranění žalobcem nainstalovaných FTV panelů. Pro posouzení věci není rozhodující, zda satelitní antény na plášti budovy podléhají či nepodléhají stavebnímu řízení, jedná se o zavádějící námitku.

32. V replice žalobcem uplatněnou námitku, že podnět k zahájení řízení byl podán z důvodu pomsty za spory o platby do fondu oprav společenství vlastníků a že negativní stanovisko Hasičského záchranného sboru bylo obstaráno přes známého a je tendenční, soud vyhodnotil jako opožděnou. Podle § 71 odst. 2 věty druhé a třetí s. ř. s. platí: „Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.“ Lhůta pro podání žaloby uplynula dne 9. 12. 2019. Vzhledem k tomu, že uvedená námitka byla poprvé soudu sdělena dne 22. 1. 2020 v replice žalobce, je nutné ji považovat za opožděnou. Z tohoto důvodu se jí soud věcně nezabýval.

33. Vzhledem k výše uvedenému soud neshledal žádnou žalobní námitku žalobce důvodnou, a proto žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Náklady řízení 34. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má tato osoba právo jen na náhradu takových nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud na její návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Soud v dané věci žádné povinnosti osobě zúčastněné na řízení neukládal, z obsahu spisu ani nevyplývá, že by jí vůbec jaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Proto soud rozhodl tak, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.