č. j. 31 Af 19/2020-72

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: SYNOT TIP, a. s., IČ 26301091 Jaktáře 1475, 686 01 Uherské Hradiště zastoupen Mgr. Simonou Horáčkovou, LL. M. Nivky 159, 687 22 Ostrožská Nová Ves proti žalovanému: Generální ředitelství cel Budějovická 7, 140 96 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. dubna 2020, č. j. 2423-2/2020-900000- 311, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou podanou včas u Krajského soudu v Hradci Králové dne 10. 6. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí Generálního ředitelství cel (dále jen „žalovaný“) ze dne 16. 4. 2020, č. j. 2423-2/2020-900000-311, jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 3. 12. 2019, č. j. 29590-3/2019-550000-12.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce úvodem sdělil svůj nesouhlas, že by paní D. K. nebyla proškolena do funkce krupiéra. Přestože žalovaný ve svém rozhodnutí uvádí, že žalobce není trestán ani za neproškolení odpovědné osoby do funkce krupiéra ani za to, že u herního stolu nebyl přítomen krupiér, považuje žalobce za potřebné se k tomuto opětovně vyjádřit. Celní úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že právě tímto mělo dojít k nezajištění dostatečného množství krupiérů zajišťujících obsluhu stolů živé hry. Tím, že žalobce neumožnil v kasinu hru nejméně 3 hracích stolů živé hry po celou provozní dobu, měl být spáchán přestupek dle § 123 odst. 3 písm. g) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“). Informaci o neproškolení D. K. celní úřad nikterak neověřil a vycházel pouze z jejího sdělení. K tomu žalobce uvedl, že s paní K. byla uzavřena pracovní smlouva pro výkon funkce krupiéra, kdy bod 10 této smlouvy stanovuje: „Zaměstnanec/zaměstnankyně prohlašuje, že byl/a zaměstnavatelem řádně seznámen/a s předpisy zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s protipožárními předpisy, jakož i s pracovním řádem a dalšími příp. vnitřními předpisy zaměstnavatele, které je povinen při své práci dodržovat.“ Paní K. byla na tuto pozici vybrána na základě její praxe a zkušeností. Pokud by pro tuto pozici nebyla vhodná, nezískala by ji. Po přijetí byla proškolena provozní kasina a seznámena s vnitřními předpisy, což potvrdila svým podpisem. Rovněž byla před zahájením provádění práce přítomna dvěma směnám se zkušenými zaměstnanci. V souvislosti s nástupem paní K. na její pracovní pozici měla následovat další obvyklá zaměstnanecká školení, např. k BOZP. Žalobce má proto za to, že si paní K. spletla školení krupiéra s jinými navazujícími zaměstnaneckými školeními. Nadto žalobce uvedl, že zákon o hazardních hrách nestanoví povinnost školení krupiérů ze strany provozovatele, proto se domnívá, že jde spíše o otázku pracovněprávní.

3. Dále žalobce namítl, že se neztotožňuje se závěry celního úřadu a není mu zřejmé, jakým svým jednáním měl porušit § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Předmětné kasino je povoleným herním prostorem, kdy povolení bylo vydáno Městským úřadem Chlumec nad Cidlinou. Živá hra „Kolo štěstí“ pak byla povolena rozhodnutím Ministerstva financí. To, že se živé hry neúčastnili žádní hráči a že jde dle celního úřadu o neatraktivní hru, nemůže být dáváno žalobci za vinu ani k tíži. Naopak skutečnost, že se živé hry neúčastnili ani nehodlali účastnit žádní hráči, znamená, že nebylo možné spolehlivě ověřit, zda by v takovém případě bylo možné ze strany paní K. zajistit obsluhu všech stolů živé hry. Ta byla na takovou situaci proškolena, a jak sdělila celním úřadům, disponovala telefonním číslem na kolegy a byla tak připravena umožnit bezodkladně hru na všech umístěných hracích stolech. Přestože celní úřad hru na všech hracích stolech nevyzkoušel ani vyzkoušet nechtěl, v rozhodnutí o uložení pokuty uvedl, že byla porušena podmínka bezodkladnosti. V rozhodnutí však není uvedeno, jak dlouho (pokud ne bezodkladně) tedy krupiérce trvalo umožnění hry na všech hracích stolech, ani v čem konkrétně spatřuje, že tato hra nebyla umožněna a komu. Pakliže by žalobce nevytvořil potřebné podmínky pro provoz živé hry, nikdy by mu nemohla být předmětná povolení vydána.

4. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného ohledně údajného protiprávního jednání, kterého se měl dopustit tím, že se v provozovně nenacházelo dostatek zaměstnanců pro zajištění živé hry. V době kontroly žádná živá hra neprobíhala, proto nebylo nezbytné, aby byl v provozovně přítomen počet krupiérů, kolik je stolů živé hry. Zvolený extenzivní výklad zákonem přímo nestanovených přímých povinností není dovolenou výkladovou formou, kterou by měl užívat v rámci své činnosti celní úřad, tento výklad náleží jen soudním orgánům. Pokud by měl zákonodárce zájem definovat povinnost zajistit jednoho krupiéra na každou živou hru, jistě by to stanovil v textu zákonných norem. V případě, že by došlo k obsazení všech stolů živé hry, může žalobce reagovat dodatečným zajištěním krupiéra, kdy klient buď vyčká na takovou možnost, zúčastní se hry u jiného stolu, nebo vyhledá možnost účasti na hře u jiného provozovatele.

5. Dle žalobce není důvod k plnému obsazení hracích stolů krupiéry, kdy tento požadavek není odůvodněn ani bezpečnostními hledisky, ani prevencí hry osob mladistvých a ani jiným důležitým a zákonem definovaným veřejným zájmem. Volil-li zákonodárce znění daného ustanovení „V kasinu musí být umožněna hra nejméně u 3 stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina.“, je za těchto okolností nepochybné, že zamýšleným úmyslem byl požadavek na provozovatele takovou hru v případě zájmů návštěvníků těmto umožnit, což v daném případě kontrolovaná osoba umožňovala. Jestliže kontrolní orgán uvedl, že je zřejmé, že za přítomnosti jedné osoby krupiéra není umožněna hra na všech předmětných stolech nebo zařízeních živé hry, aniž by k tomu zajistil řádné důkazní prostředky, vycházel kontrolní orgán dle názoru žalobce pouze z domnělého skutkového stavu. Nad rámec výše uvedeného žalobce doplnil znalecký posudek, dle kterého: „U tří kol štěstí s jedním krupiérem je tedy umožněna hra bezodkladně zcela srovnatelně s jiným tradičním typem živé hry.“ Dle žalobce je nepochybné, že jedná v dobré víře ve správnost posudku a tudíž odmítá, že by se provozem živé hry Kola štěstí za současné přítomnosti jednoho krupiéra v provozovně měl dopustit porušení zákona o hazardních hrách nebo vydaného porušení k provozu tím, že by hru na těchto Kolech štěstí bezodkladně a po celou provozní dobu kasina neumožnil.

6. Závěrem žalobce konstatoval, že za daných okolností nelze klást k jeho tíži umožnění hry u všech započitatelných stolů živé hry po celou dobu herního prostoru toliko za přítomnosti jedné obsluhující osoby, lze-li tímto způsobem dotčené ustanovení § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách naplnit. Rovněž je s ohledem na smysl a účel kontroly ze strany kontrolního orgánu zřejmé, že zájmy chráněné zákonem ohroženy nebyly, stejně tak nebyly ani porušeny oprávněné zájmy třetích osob.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

7. K žalobním námitkám žalovaný uvedl, že jsou v mnohém podobné námitkám uplatněným v odvolacím řízení. Proto odkázal na napadené rozhodnutí. Nad jeho rámec žalovaný doplnil, že již v napadeném rozhodnutí bylo vysvětleno, co bylo předmětem odvolacího přezkumu, kdy zdůraznil, že žalobce nebyl trestán za neproškolení zaměstnankyně do funkce krupiéra, nýbrž za to, že neumožnil ve své provozovně hru nejméně u třech hracích stolů, tj. byl trestán za porušení § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Proškolení nebo neproškolení krupiéra nemá vliv na právní kvalifikaci skutku, proto tuto skutečnost nemusel celní úřad uvádět ve výroku rozhodnutí. V dané věci je podstatná skutečnost, že v době kontroly nebyla označená zaměstnankyně schopna zabezpečit provoz nejméně třech stolů živé hry, což bylo skutkově podloženo a řádně zdůvodněno jak celním úřadem, tak následně žalovaným.

8. Vytčení nesprávného právního posouzení spočívajícího v extenzivním výkladu zákona o hazardních hrách považuje žalovaný za nedůvodné. V napadeném rozhodnutí bylo dle jeho názoru náležitě vyloženo, jakých pochybení se žalobce dopustil a proč nemůže obstát jím zastávaný výklad. Zejména je třeba podotknout, že žalobce přehlíží skutečnost, že provozování hazardních her není činností obecně povolenou, nýbrž činností zákonodárcem přísně regulovanou. Žalobce však své zákonné povinnosti na úseku hazardních her vnímá jako nepřípustné omezení, které zasahuje do jeho svobody podnikat, v důsledku čehož vykládá ustanovení zákona o hazardních hrách způsobem, který není v souladu s cíli citované právní úpravy.

9. Správní orgány obou stupňů předně zdůraznily, že zákonodárce záměrně rozlišuje mezi režimem herny a režimem kasina, přičemž účelem je zabraňovat vzniku tzv. kvazikasin, kdy se fakticky jedná o hernu, ovšem provozovanou pod označením kasino, přičemž dochází k porušení minimálního počtu hracích stolů aktivně zajišťujících nabídku živé hry (viz též důvodová zpráva k § 68 zákona o hazardních hrách). Závažnost vytýkaného jednání spočívá převážně v deformaci tohoto segmentu hazardního trhu.

10. Dle žalovaného vychází žalobce ze zjevně mylného předpokladu, že povinnost provozovatele stanovená v § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách nastává až v okamžiku, kdy hráči o hru skutečně projeví zájem a že porušení této povinnosti nelze prokázat jinak než kontrolním nákupem. Tento přístup však odporuje účelu a smyslu zákonné úpravy, jak bylo správními orgány podrobně vysvětleno. Zákonné podmínky stanovené v uvedeném ustanovení nemohou být naplněny až na základě telefonického hovoru dalších kolegů, neboť tuto povinnost má provozovatel kasina bez ohledu na aktuální zájem hráčů. Jako nepravdivé označil žalovaný i tvrzení žalobce, dle kterého je jeden krupiér schopen obsloužit minimálně tři stoly živé hry Kolo štěstí. Jak žalobce, tak i v žalobě citovaný znalecký posudek pomíjí skutečnost, že nezbytným předpokladem pro zajištění živé hry je především umožnění vstupu hráčů do kasina, provedení identifikace a registrace, prodej či výměna žetonů na pokladně kasina, jelikož bez zajištění těchto činností nemůže být živá hra vůbec uskutečněna. Za situace, kdy se v době kontroly v provozovně nacházel pouze jeden zaměstnanec, je víc než zjevné, že nezajistí řádně živou hru, když musí konat i s živou hrou související činnosti. Zároveň žalovaný podotkl, že paní K. byla též pověřena dalšími činnostmi, jako např. obsluha technických zařízení, obsluha baru, objednávání zboží a dohlížení na pořádek. I bez provedení kontrolního nákupu je objektivně vyloučeno, aby jediný přítomný zaměstnanec byl schopen vykonávat všechny shora uváděné činnosti tak, aby byly současně naplněny podmínky dle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách.

11. V doplnění vyjádření žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020-32, kdy se po skutkové stránce jednalo o velmi obdobný případ jako ve věci nyní posuzované. V citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud shrnul, že: „Není tedy pochyb o tom, že živá hra musí být v kasinu umožněna současně na všech započitatelných stolech živé hry. Vzhledem k tomu, že v provozovně stěžovatelky nebyl u žádného stolu živé hry přítomen krupiér, který by byl schopen živou hru aktivně nabízet a obsluha provozovny (v počtu jednoho zaměstnance) byla vytížena jinými činnostmi spojenými s provozem kasina, dospěl krajský soud ke správnému závěru, že podmínka umožnění hry nejméně u 3 stolů živé hry po celou dobu provozu kasina nebyla v daném případě naplněna, a tedy došlo k porušení § 68 odst. 1 a 4 zákona.“ 12. Žalobu navrhl zamítnout IV. Replika žalobce 13. Žalobce ve své replice sdělil nesouhlas s žalovaným tvrzenou analogií s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020-32, kdy v této věci nebylo doloženo k důkazu žádné osvědčení provozu živé hry Kola štěstí znaleckým posudkem, který jednoznačně říká, že lze zajistit provoz třech a více Kol štěstí za přítomnosti jednoho krupiéra. Jak žalobce opakovaně uvedl, jedná v dobré víře ve správnost doloženého znaleckého posudku. Dále sdělil, že v odkazované věci jde o skutkově zcela odlišný případ, kdy byla živá hra obsluhou demonstrována.

14. Během předmětné kontroly nedošlo k demonstraci provozu živé hry, neboť celní úřad toto nepožadoval, byť přítomná obsluha byla k předvedení hry připravena a toto nabízela. V případě zájmu o hru na více Kolech štěstí by tato proběhla za přítomnosti dalších krupiérů. Proto nelze bez dalšího říci, že by nebyla živá hra umožněna.

15. Celní úřad dovozuje porušení § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách pouze z výpovědí pověřené osoby, fotodokumentace a herního plánu, což nemohou být důkazy o tom, že živá hra neprobíhá v souladu se zákonem nebo povolením. Dostatečnost obsluhy lze ověřit pouze v rámci tzv. zkoušky živé hry.

V. Vyjádření k replice žalovaného

16. Žalovaný ve svém vyjádření sdělil, že setrvává na svém závěru uvedeném ve vyjádření k žalobě.

VI. Posouzení věci krajským soudem

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Věc rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

18. Z předloženého správního spisu je zřejmé, že dne 2. 1. 2019 provedl celní úřad v provozovně žalobce „SYNOTtip CASINO“ nacházející se na adrese Klicperova 50, 503 51 Chlumec nad Cidlinou kontrolu zaměřenou na dodržování povinností dle zákona o hazardních hrách. V průběhu kontroly bylo konstatováno, že žalobce jednal v rozporu s § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách, když neumožnil hru u nejméně třech hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina. Uvedené kontrolní zjištění bylo zaznamenáno v protokolu o kontrole ze dne 2. 1. 2019. Proti tomuto podal žalobce námitky, které byly dne 20. 2. 2019 zamítnuty. Dne 22. 10. 2019 bylo žalobci celním úřadem oznámeno zahájení správního řízení ve věci důvodného podezření ze spáchání přestupku dle § 123 odst. 3 písm. g) [nyní písm. f), pozn. soudu] zákona o hazardních hrách, za který mu byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo dne 16. 4. 2020 zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno.

19. Krajský soud konstatuje, že neshledal žádnou z uplatněných námitek důvodnou.

20. Dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách se přestupku dopustí právnická nebo fyzická osoba tím, že „provozuje kasino v rozporu s § 68“.

21. Dle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách: „V kasinu musí být umožněna hra u 3 hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina.“ 22. Důvodová zpráva k uvedenému ustanovení konstatuje, že toto: „blíže specifikuje definici kasina a podmínky provozování hazardních her v daném prostoru. Zákon současně za účelem dostatečné informovanosti potencionálních účastníků hazardní hry a důsledného rozlišení tohoto druhu podnikání stanovuje povinnost tento herní prostor označit příslušným označením obsahujícím slovo „kasino“. V rámci kasina se provozuje primárně živá hra. Společně s živou hrou může být v kasinu provozována i technická hra a bingo. Kasino představuje herní prostor s vysokou mírou společenských rizik, a to i v kontextu ostatních hazardních her. Z uvedeného důvodu tak nová úprava obsahuje řadu zákonných omezení, a to ve formě minimálního počtu možných povolených herních pozic technické hry a minimální počet hracích stolů aktivně zajišťujících nabídku živé hry. Zákon dále stanovuje, že společně s každým hracím stolem živé hry lze provozovat maximálně dalších 10 herních pozic technické hry. Zákon tak dává provozovateli kasina možnost umístit si do herního prostoru i větší počet technických zařízení, avšak za podmínky otevření dalšího hracího stolu. Zákon současně stanovuje povinnost umožnit po celou provozní dobu hru minimálně u tří hracích stolů živé hry, což má zabránit vzniku tzv. kvazikasin, kdy se jedná fakticky o hernu, avšak provozovanou pod označením kasino.“ 23. Povinnost, jejíž nenaplnění je žalobci vytýkáno, je patrná nejen z výkladu citovaných ustanovení a důvodové zprávy, ale rovněž i z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 20. 12. 2018, č. j. MFCR8XZVPW, založeného ve správním spisu, kterým bylo uděleno základní povolení. V části VI. písm. a) bod 4 uvedeného rozhodnutí je uvedeno: „Dnem zahájení provozu započitatelných hracích stolů v kasinu provozovatel provozuje tyto stoly po celou provozní dobu uvedenou v povolení k umístění kasina.“ Odkázat je třeba i na část VI. písm. a) bod 15, dle kterého: „Provozovatel zajistí, aby byla účastníkům živé hry v kasinu vždy bezodkladně umožněna současně hra na započitatelných hracích stolech uvedených v povolení k umístění kasina, jejichž provoz byl zahájen.“ 24. Dále krajský soud, ve shodě s žalovaným, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020 – 32, dle kterého: „V provozovně stěžovatelky byly v době kontroly umístěny 4 započitatelné stoly živé hry - tzv. „Kola štěstí“. V průběhu kontroly byla k zajištění provozování kasina přítomna pouze obsluha kasina, která měla mj. na starost vpouštění zákazníků do provozovny (po zazvonění zvonkem), jejich identifikaci, obsluhu 30 technických herních zařízení, obsluhu hostů a současně obsluhu těchto 4 stolů živé hry, včetně prodeje a výměny žetonů. (…) Zákonodárce tedy vyžaduje, aby v kasinu byla jako hlavní činnost provozována živá hra (§ 68 odst. 1 zákona o hazardních hrách), čímž odlišuje kasino od herny, ve které je jako hlavní činnost provozována technická hra (§ 67 odst. 1 zákona o hazardních hrách). Po celou provozní dobu kasina vymezenou v povolení k umístění kasina tak musí být účastníku hazardní hry umožněno si kdykoliv zahrát hru živé hry u kteréhokoli povoleného stolu živé hry. Tímto opatřením má být docíleno, že z pohledu zákona zůstane provoz živé hry hlavní činností kasina. Ačkoliv i v kasinu může vedle živé hry docházet k provozu technických her, je tato vedlejší činnost limitována stanovením minimálního počtů stolů, u kterých musí být po celou dobu provozu kasina umožněna živá hra povolená v souladu s § 98 odst. 2 zákona o hazardních hrách (tzv. započitatelné stoly živé hry). Na tyto počty hracích stolů živé hry jsou dále navázány limity pro počty herních pozic technické hry, které mohou být v kasinu povoleny. Není tedy pochyb o tom, že živá hra musí být v kasinu umožněna současně na všech započitatelných stolech živé hry. Vzhledem k tomu, že v provozovně stěžovatelky nebyl u žádného stolu živé hry přítomen krupiér, který by byl schopen živou hru aktivně nabízet, a obsluha provozovny (v počtu jednoho zaměstnance) byla vytížena jinými činnostmi spojenými s provozem kasina, dospěl krajský soud ke správnému závěru, že podmínka umožnění hry nejméně u 3 stolů živé hry po celou dobu provozu kasina nebyla v daném případě naplněna, a tedy došlo k porušení § 68 odst. 1 a 4 zákona.“ 25. Ze správního spisu je zřejmé, že v provozovně žalobce byla přítomna pouze jedna zaměstnankyně, jejíž pracovní činností bylo dle popisu pracovního místa, který je součástí správního spisu, například obsluha kasinových her, prodej žetonů a vysvětlování pravidel her hráčům, dohled nad korektním průběhem všech kasinových her, otevírání a uzavírání stolů, vyplácení výhry nebo zajištění chodu baru a objednávání zboží. Vzhledem k uvedenému krajský soud konstatuje, že nebylo v silách jediné přítomné zaměstnankyně, aby zajistila všechny popsané činnosti. Nebyla tak naplněna podmínka stanovená v § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách, která stanovuje povinnost umožnit hru nejméně u 3 stolů živé hry po celou dobu provozu kasina. V tomto směru není možné vzít jako relevantní tvrzení o tom, že paní K. disponovala telefonními čísly dalších krupiérů, kteří by se v případě zájmu o hru dostavili, neboť v takovémto případě by přinejmenším nebyl naplněn předpoklad bezodkladného umožnění hry. Krajský soud nesouhlasí ani s námitkou směřující do nevyzkoušení živé hry na všech hracích stolech, neboť by se dle jeho názoru jednalo o nadbytečný krok, když ze skutkového stavu je zcela zřejmé, že nebylo zajištění dostatečného počtu stolů živé hry možné.

26. Žalobce zdejšímu soudu předložil spolu s podanou žalobou znalecký posudek ze dne 28. 6. 2019 vypracovaný Ing. Josefem Kynclem, jehož účelem bylo odborné posouzení a analýza hry „KOLO ŠTĚSTÍ“ provozované společností SYNOT TIP, a. s., dle ustanovení zákona o hazardních hrách v souvislosti s tématem krupiérů živých her. K tomuto důkazu krajský soud uvádí, že předmětem správního řízení bylo posouzení, zda žalobce dostál povinnostem vyplývajícím z ustanovení § 68 zákona o hazardních hrách, zvláště pak jeho odst.

4. Takové právní hodnocení přísluší výhradně správnímu orgánu a v žádném případě jej nelze nahrazovat důkazním prostředkem ve formě znaleckého posudku. Rovněž je třeba uvést i to, že jestliže se žalobce domnívá, že jeho závěry mohly mít vliv na výsledek správního řízení, měl se ho dovolávat již v průběhu správního řízení. Nad rámec uvedeného pak krajský soud podotýká, že znalecký posudek byl zaměřen na obsloužitelnost třech stolů živé hry „Kolo štěstí“ jedním krupiérem, nikoliv na to, zda je reálné, aby jediný na pracovišti přítomný zaměstnanec zvládl všechny činnosti, které mu dle popisu pracovního místa náleží.

VII. Závěr a náklady řízení

27. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.