č. j. 32 A 2/2021 - 45

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou v právní věci žalobce: F. J. zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. ledna 2021, č. j. KUKHK- 38025/DS/2020-5 RČ, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Hradce Králové, odbor přestupků (dále také jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 13. 10. 2020, č. j. eP/2750/2020/OP/Hej, uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil porušením § 18 odst. 4 téhož zákona tím, že dne 8. 7. 2020 v 9:39 hodin řídil na pozemní komunikaci v ulici Tyršova v Třebechovicích pod Orebem ve směru jízdy od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého motorové vozidlo značky Citroen, RZ X (dále též jen „vozidlo Citroen“), a překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 Km/h. Měřícím zařízením umístěným v Tyršově ulici naproti domu č.p. 506 byla vozidlu naměřena rychlost 63 Km/h. Při zvážení odchylky byla vozidlu naměřena rychlost 60 km/h. Řidič tak překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 10 km/h. Za daný přestupek správní orgán prvního stupně potrestal žalobce pokutou ve výši 1 500 Kč a dále povinností nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. V řízení o odvolání žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce zamítl.

II. Žalobní argumentace

2. Žalobce se domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí a jeho zrušení, včetně zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobní námitky rozdělil do sedmi následujících okruhů: Úřední značky rychloměru 3. Žalobce předně namítl, že dle fotografie rychloměru na něm byly umístěny jen dvě úřední značky. Dle ověřovacího listu, který je součástí spisu, však bylo provedeno ověření, podle kterého zde mají být nalepeny tři úřední značky. Žalobce uvedl, že tuto skutečnost namítal již ve správním řízení, avšak žalovaný konstatoval, že na fotografiích měřidla je zaznamenáno umístění 3 samolepících štítků a informační nálepky. Dle názoru žalobce je rozhodnutí žalovaného částečně nepřezkoumatelné, částečně stojí na nesprávných právních závěrech. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného shledává žalobce v tom, že žalovaný tvrdí, že na fotografii z rychloměru jsou viditelné tři úřední značky, přičemž jejich grafickou podobu stanoví ministerstvo vyhláškou, aniž by však žalovaný postavil najisto, jakou podobu grafické značky stanoví ministerstvo vyhláškou, a které ze značek na rychloměru této vyhlášce odpovídají. V této souvislosti žalobce vytýká žalovanému, že neprovedl jím navržený důkaz, totiž originál fotografie v elektronické podobě, kde by bylo možné přiblížit jednotlivé samolepky na rychloměru, aby mohlo být postaveno najisto, které z deseti zde umístěných značek jsou úředními značkami. Druhou výtkou žalobce je pak nesprávné právní posouzení ze strany žalovaného, resp. nesprávný výklad práva. Tvrdí-li totiž žalovaný, že pokud městská policie doložila ověřovací list, pak s ohledem na zákonnou úpravu nelze jeho platnost žádným způsobem zpochybnit. Vymezení místa protiprávního jednání 4. Žalobce namítl, že místo protiprávního jednání nebylo výrokem rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vymezeno dostatečně konkrétně, aby bylo možné posoudit, zda došlo ke spáchání přestupku. Správní orgán totiž ve výroku uvedl, že ke spáchání přestupku došlo v Třebechovicích pod Orebem na ulici Tyršova. Dále vymezil směr jízdy, když konstatoval, že k přestupku došlo ve směru jízdy od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého. Úprava nejvyšší dovolené rychlosti 5. Žalobce dále namítal, že na ulici Tyršova v Třebechovicích pod Orebem je místní úpravou provozu na pozemních komunikacích povoleno jet rychlostí 60 km/h. Žalobce navrhoval své tvrzení prokázat ohledáním místa, případně fotografiemi. Za účelem jejich vyhotovení však požadoval, aby správní orgán jednoznačně vymezil, kde mělo k přestupku dojít, neboť jen tak bylo možné je pořídit. K tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že v daném místě platí nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, aniž by toto své tvrzení jakkoli dokazoval či odůvodňoval, kterak k němu dospěl. V tom žalobce shledává nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Podle žalobce nebyl důvod k tomu, aby byl odmítnut jím navržený důkaz ohledáním místa. Žalovaný totiž neodkázal na žádné důkazy, ze kterých by se podávalo, že v místě, kde bylo vozidlo měřeno, bylo dovoleno jet rychlostí nejvýše 50 km/h a nevyvrátil tvrzení žalobce o místní úpravě nejvyšší dovolené rychlosti. Nesprávné nastavení rychloměru 6. Žalobce uvádí, že ve správním spise jsou založeny dva odlišné výstupy z rychloměru, jeden na listu č. 4 a druhý na listu č.

6. Na listu č. 6 je obsažen výstup v předepsaném formátu. Je v něm však uvedeno „Manual: Rear Plate“. Jeví se tedy, že mohlo být měřeno jiné vozidlo (Škoda Octavia), které bylo na odjezdu a které se také nachází v prostoru snímku. To v žalobci vzbuzuje pochybnost o správnosti provedeného měření, jakož i o tom, které vozidlo bylo zaměřeno. Tvrzení žalovaného o tom, že „Rear Plate Mode“ je dle uživatelského manuálu Trucam „mód motorka“, je dle názoru žalobce nepřezkoumatelné. Žádný „manuál Trucam“ nebyl v řízení proveden, jeho obsah tak není známý, nelze přezkoumávat, zda „Rear Plate Mode“ je vskutku „mód motorka“. Navíc měřeno bylo rychloměrem „LTI 20/20 TruCam“, tedy patrně jiným měřidlem, a konečně tvrzení, že „Rear Plate Mode“, tedy v překladu „mód zadní registrační značky“, je „módem motorka“, je poněkud těžce uvěřitelné. Nepřezkoumatelnost – soulad měření s návodem k obsluze 7. Žalobce dále zastává názor, že napadaná správní rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť oba správní orgány konstatovaly soulad měření a jeho výstupu s návodem k obsluze či s manuálem výrobce, aniž by však tyto dokumenty provedly v řízení k důkazu a zjistily tak jejich obsah. Svůj názor podporuje judikaturou správních soudů. Směr jízdy 8. Žalobce dále namítal, že správní orgán nesprávně usoudil o směru jízdy. Správní orgán totiž ve výroku rozhodnutí tvrdil, že žalobce jel ve směru definovaném od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého, tedy na jih. Žalobce však jel na sever, neboť jel do obce Librantice. Žalovaný konstatoval, že žalobcem řízené vozidlo bylo zastaveno v ulici Žižkova v Třebechovicích pod Orebem, za křižovatkou s ulicí Tyršova. Takové tvrzení je dle žalobce nepřezkoumatelné. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by k zastavení vozidla došlo právě v ulici Žižkova. Tvrdil-li žalobce, že jel ve směru jízdy na obec Librantice, tedy ve směru na sever, tedy směrem opačným, než správní orgán pojal do výroku rozhodnutí, bylo na správním orgánu, aby přesvědčivě prokázal, kterým směrem jízdy žalobce jel, nebo provedl důkaz, který k prokázání svého tvrzení navrhoval žalobce, totiž svědeckou výpověď strážníků. Nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů 9. Závěrem žaloby vyjádřili žalobce a jeho právní zástupce nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů na webu Nejvyššího správního soudu a vyslovili se pro naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci.

III. Vyjádření žalovaného

10. Žalovaný ve svém vyjádření především odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zrekapituloval obsah správního spisu.

11. K námitce ohledně úředních značek rychloměru žalovaný sdělil, že na fotografiích měřícího zařízení je zaznamenáno umístění 3 samolepících štítků a informační nálepky, a to ve shodě s ověřovacím listem a certifikátem o schválení typu měřidla vydaného českým metrologickým institutem. Měřidlo má tedy požadované vlastnosti. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. Je tedy zřejmé, že měřidlo bylo náležitě označeno.

12. K námitce týkající se místa spáchání přestupku žalovaný uvedl, že k přestupku došlo v ulici Tyršova, v Třebechovicích pod Orebem, ve směru jízdy od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého, na oznámení podezření ze spáchání přestupku jsou uvedeny GPS souřadnice, na kterých byl umístěn radar a informace, že bylo měřeno na vzdálenost 89,6 metru, vzdálenost mezi křižovatkami je cca 98 metrů (dle mapy.cz). Ze snímku je seznatelné, že vozidlo bylo změřeno za přechodem pro chodce, ve směru jízdy do obce Třebechovice pod Orebem a následně zastaveno v obci Třebechovice pod Orebem v ulici Žižkova. Dne 13. 10. 2020 bylo provedeno dokazování za přítomnosti zmocněnce žalobce Ing. J., kde na str. 2 protokolu o ústním jednání (list č. 26 spisu) je vše popsáno. Správní orgán prvního stupně vyhodnotil snímek ze silničního laserového rychloměru na str. 3 svého rozhodnutí. Uvedl, že na snímku je střed oblasti dopadu laserového svazku (červená část záměrného kříže) vyobrazen na měřené vozidlo, a z této skutečnosti vyvodil závěr, že zařízení bylo použito v souladu s návodem k obsluze. Měření bylo provedeno certifikovaným, schváleným zařízením a jeho obsluha byla náležitě proškolena. Ohledně měření vozidla na odjezdu od měřícího zařízení, kdy žalobce namítá, že díky „Read Plate Mode“, tomu tak mohlo být, žalovaný konstatuje, že dle umístění záměrného kříže na vozidle žalobce je zcela zřejmé, že bylo měřeno vozidlo na příjezdu a dle ve výstupu z měřícího zařízení uvedených informací na vzdálenost 89,6 metru.

13. Ze shora uvedených důvodů žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). O věci samé rozhodl bez jednání, neboť žalobce s takovým projednáním věci souhlasil a souhlas žalovaného byl presumován (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. A. Skutkový stav věci 15. Z obsahu předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán prvního stupně obdržel od Městské policie města Třebechovice pod Orebem oznámení o přestupku, kterého se měl dopustit žalobce dne 8. 7. 2020 v 9:39 hod. v ulici Tyršova 506 v Třebechovicích pod Orebem. Strážnice M. v tomto místě zaznamenala certifikovaným laserovým rychloměrem typu TruCAM, sér. č. TC005167 (dále též jen „Laserový rychloměr“), porušení maximální povolené rychlosti jízdy 50 km/h u vozidla Citroen, jedoucího rychlostí 60 km/h (po odečtení odchylky +- 3 km/h). Vozidlo jelo od křižovatky ulic Tyršova a Ambrožova směrem ke křižovatce ulic Tyršova a Heldovo nám. Po zastavení vozidla byl jeho řidič ztotožněn pomocí občanského a řidičského průkazu. Součástí oznámení je i fotodokumentace č. 2020/01557, která zobrazuje vozidlo Citroen. Jedna z fotografií na č. l. 4 správního spisu zobrazuje vozidlo Citroen s vyznačeným záměrným křížem v místě registrační značky vozidla.

16. Ve správním spise je založen záznam z měření rychlosti Laserovým rychloměrem, pod č. dokumentace 2020/01557. Ze záznamu z měření vyplývá, že dne 8. 7. 2020 v 9:39:03 hod. změřil Laserový rychloměr obsluhovaný strážnicí M., v místě Tyršova 506, na vzdálenost 89,6 m rychlost vozidla Citroen ve výši 63 km/h, po odpočtu odchylky 60 km/h. Jako řidič vozidla je uveden žalobce. Součástí záznamu na č. l. 4 správního spisu jsou tři barevné fotografie. První fotografie zobrazuje přijíždějící vozidlo zn. Citroen, v jejím levém horním rohu je vozidlo bílé barvy odjíždějící v opačném směru. Druhá menší fotografie zobrazuje stejné vozidlo s vyznačeným záměrným křížem v místě jeho registrační značky, v jejím levém horním rohu je vozidlo bílé barvy odjíždějící v opačném směru, v levém dolním rohu fotografie je bílé nákladní vozidlo. Na třetí nejmenší fotografii je znázorněna reg. zn. X (patřící vozidlu Citroen). Záznam obsahuje poznámku, že souřadnice uvedená v protokolu neodpovídá skutečnému místu měření (pozici radaru). Přílohou záznamu jsou na č. l. 5 správního spisu dvě fotografie zastaveného vozidla Citroen. Další fotografie na č. l. 6 správního spisu je shodná s největší fotografií nacházející se na č. l. 4 správního spisu. Další dvě fotografie na č. l. 6 a 7 správního spisu zobrazují Laserový rychloměr. Poslední fotografií na č. l. 7 správního spisu je snímek počítačové obrazovky znázorňující leteckou mapu s červeně vyznačenou vzdáleností mezi místem, kde se nacházelo měřící zařízení, a místem, kde se jelo měřené vozidlo. Z ní je vidět, že vzdálenost mezi těmito místy je 89 metrů. Dále se ve správním spise nacházejí osvědčení strážnice M. a dalších dvou strážníků k obsluze Laserového rychloměru. Ve spise se rovněž nachází ověřovací list Českého metrologického institutu č. 8012-OL-70115-20, ze dne 3. 4. 2020 pro Laserový rychloměr. Vyplývá z něj, že toto zařízení měří rychlost od 0 do 320 km/h a má požadované metrologické vlastnosti, jako stanovené měřidlo bylo ověřeno a lze jej používat v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti silničních vozidel při kontrole dodržování maximální povolené rychlosti do dne 2. 4. 2021. Dále je ve spise na č. l. 11 dokument Policie České republiky - seznam míst určených k měření rychlosti Městskou policií Třebechovice pod Orebem, který mj. uvádí i ulici Tyršovu (úsek od křižovatky s ulicí Severní po křižovatku s ulicí Hradeckou).

17. Dne 13. 8. 2020 vedoucí odboru přestupků správního orgánu prvního stupně Ing. M. S. určil oprávněnými úředními osobami ve věci vedle své osoby též L. H. a Mgr. P. U..

18. Správní orgán prvního stupně vydal dne 14. 8. 2020 příkaz, jímž uznal žalobce vinným z nedbalostního spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Žalobce proti uvedenému příkazu podal včasný odpor a správní orgán pokračoval v řízení.

19. Na ústním jednání dne 13. 10. 2020, kterého se osobně účastnil žalobce a jeho zmocněnec, správní orgán prvního stupně četl oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek, č. j. 2020/01557, ze dne 9. 7. 2020, dále oznámení o podezření ze spáchání přestupku sepsané dne 8. 7. 2020 hlídkou Městské policie Třebechovice pod Orebem, osvědčení strážnice M. o způsobilosti obsluhovat měřící zařízení a seznam míst určených k měření rychlosti Městskou policií Třebechovice pod Orebem. Dále správní orgán prvního stupně zhlédl a žalobci předložil dokumentaci ze silničního Laserového rychloměru, kde je přestupek zaznamenán. Dále byly zhlédnuty a žalobci předloženy výše popsané fotografie, které jsou obsahem správního spisu. Dále správní orgán četl výpis z evidenční karty řidiče a žalobci a jeho zmocněnci bylo umožněno seznámení s obsahem spisového materiálu.

20. Dne 13. 10. 2020 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí sp. zn. eP/2750/2020/OP/Hej. Dne 27. 11. 2020 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání, které nesplňovalo zákonné náležitosti. Žalobce doplnil své odvolání podáním doručeným správnímu orgánu dne 28. 12. 2020. Odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný dne 29. 1. 2021 zamítl napadeným rozhodnutím. B. Právní závěry 21. Po provedeném přezkumném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Dle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu řidič smí jet v obci rychlostí nejvýše 50 km/h; jde- li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, rychlostí nejvýše 80 km/h.

23. Dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h nebo mimo obec o méně než 30 km/h.

24. Dle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu se za přestupek uloží pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4 a písm. k).

25. Dle § 77 zákona o přestupcích musí výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, formu zavinění, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o započtení doby do doby zákazu činnosti, o uložení ochranného opatření, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení.

26. Žalobce uplatnil řadu námitek, které formálně rozčlenil do 7 žalobních bodů. Krajský soud konstatuje, že neshledal žádnou z uplatněných námitek důvodnou. Zároveň předesílá, že při jejich vypořádání sice bude respektovat členění na žalobní body zvolené žalobcem, nepovažuje však za účelné podrobně vyvracet jednotlivé námitky tím způsobem, že by výslovně reagoval na každý dílčí argument žalobce. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je sice povinností správních orgánů a soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, tuto povinnost ale nelze interpretovat jako požadavek detailní odpovědi na každou námitku. Podstatné je, aby se vypořádaly se všemi základními námitkami účastníka řízení. Správní orgán či soud mohou na určité námitky reagovat také implicitně tím, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentují vlastní ucelený argumentační systém. Nelze proto bez dalšího uzavřít, že absence odpovědi na ten nebo onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí (či rozhodnutí soudu) způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Opačný přístup by totiž mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání, případně u podání obsahujících zjevně absurdní námitky, k porušení zásady hospodárnosti řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008-13, ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/2012 – 50, bod 21, a ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 36/2013-30, bod 41).

27. V rámci téměř všech žalobních námitkových okruhů žalobce uplatnil námitky nepřezkoumatelnosti. Tyto námitky soud nevypořádal zvlášť a přednostně, nýbrž v rámci každého námitkového okruhu. Vycházel však z toho, že rozsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu k tématu nepřezkoumatelnosti postihuje všechny klíčové aspekty, tj. nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti (např. rozsudky ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008-76, ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 27/2008-76, ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003- 75, publikovaný pod č. 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003-130, publikovaný pod č. 244/2004 Sb. NSS), nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007- 64, a ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005-245), a další situace, kdy např. soud opomněl přezkoumat některou ze žalobních námitek včas uplatněných, či obsahuje-li odůvodnění rozsudku toliko převzaté pasáže z publikovaného judikátu v jiné, skutkově i právně odlišné věci, aniž dále rozvádí dopad převzatých závěrů na konkrétní souzený případ a na samotné rozhodnutí ve věci. Za podstatné lze považovat to, že dle Nejvyššího správního soudu pro posouzení přezkoumatelnosti správních rozhodnutí platí v podstatě stejné kautely, jako pro posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí soudních (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2012, č. j. 7 As 163/2012-18). Úřední značky rychloměru 28. K této žalobní námitce krajský soud konstatuje, že ve správním spise se na č. l. 6 a 7 nacházejí fotografie Laserového rychloměru, na němž jsou nalepené tři úřední značky. Nelze tedy souhlasit s tvrzením žalobce, že na fotografiích jsou viditelné pouze dvě úřední značky. Ty jsou zde umístěny ve shodě s ověřovacím listem a certifikátem o schválení typu měřidla vydaného českým metrologickým institutem (na č. l. 47 a 48 správního spisu). Grafická podoba úředních značek pak odpovídá znázornění předepsanému v příloze č. 3 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000, Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření. Fotografie jsou přitom v tak dostatečné kvalitě, že je z nich zřejmé, zda grafickou podobou odpovídají uvedené vyhlášce a zda jsou nalepeny na správném místě podle uvedeného certifikátu. Soud má tedy za to, že měřidlo bylo náležitě označeno, další dokazování před správním orgánem by bylo nadbytečné a napadené rozhodnutí v tomto ohledu vadou nepřezkoumatelnosti netrpí. Vzhledem k tomu, že není pochyb, že na Laserovém rychloměru se nacházely tři úřední značky, stává se druhá dílčí námitka možné neplatnosti ověřovacího listu bezpředmětnou. Vymezení místa protiprávního jednání 29. Místo, kde k předmětnému protiprávnímu jednání žalobce došlo, správní orgán prvního stupně vymezil následovně: „na pozemní komunikaci v ulici Tyršova v Třebechovicích pod Orebem ve směru jízdy od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého“. V oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek, je sice uvedeno, v jakém směru jelo vozidlo Citroen, z dalšího obsahu správního spisu (zejména č. l. 4 a 7) však plyne, že žalobce byl změřen v místě mezi dvěma křižovatkami, v místě bezprostředně za křižovatkou ulice Tyršova (po které žalobce jel) s ulicí Palackého za přechodem pro chodce. Krajský soud opět konstatuje, že nemá pochybnosti o správnosti takto popsaného místa skutku. Lze si stěží představit více konkrétní popis místa předmětného jednání. Odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2015, č. j. 2 As 111/2015-42, je nepřípadný. Týká se nikoliv překročení dovolené rychlosti, nýbrž nesprávného parkování a navíc situace, kdy správní orgán nedostatečně vymezil místo přestupku, které následně nahrazoval (doplňoval) fotografiemi. Správní rozhodnutí v této věci takovými vadami netrpí, naopak soud považuje popis místa skutku za velice konkrétní a podklady ve správním spise jen potvrzují jeho správnost. Rovněž žalobcem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 9 As 290/2014-53 na věc nedopadá, jelikož správní orgán ve zdejší věci vymezení místa skutku nenahrazoval odkazem na odůvodnění. Úprava nejvyšší dovolené rychlosti 30. Součástí správního spisu je na č. l. 11 seznam míst určených k měření rychlosti Městskou policií Třebechovice pod Orebem ze dne 13. 1. 2020. Z tohoto dokumentu je zřejmé, v jakých místech (nejen) v obci Třebechovice pod Orebem může být měření rychlosti městskou policií provedeno. Odchylky od obecně platné nejvyšší dovolené rychlosti v obci jsou zde vyznačeny (například pokud v nich platí rychlost 30 km/h či 40 km/h). To však není případ ulice Tyršova, ve které mělo v projednávané věci k přestupku dojít. Krajský soud má proto za postavené najisto, že v daném úseku nedošlo k odchýlení od obecně platného pravidla, tedy že nejvyšší dovolená rychlost v měřeném úseku byla 50 km/h. Podpůrně pak považuje za vhodné poukázat i na další dokumenty založené ve správním spisu, a to na oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek a fotografie z měřícího zařízení (s přednastavenou nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h). Tyto všechny podklady umožňují napadené rozhodnutí v tomto ohledu plně přezkoumat. Navrhované ohledání by navíc bylo bezpředmětné, neboť by jeho předmětem bylo dokazování aktuální maximální dovolené rychlosti na tomto místě, nikoliv v době spáchání přestupku. Ani s touto žalobní námitkou se proto krajský soud neztotožnil. Nesprávné nastavení rychloměru 31. Z výstupů z Laserového rychloměru nacházejících se na č. l. 4 a 6 správního spisu krajský soud nemá pochybnosti o tom, že měřeno bylo právě žalobcovo vozidlo Citroen. Na některých fotografiích se sice nacházejí i jiná vozidla, ale ve středu všech fotografií se nachází červené vozidlo Citroen, na jedné fotografii je záměrný kříž mířící právě na toto vozidlo. Nic na tom nemění ani skutečnost, že podle výstupu z měření na č. l. 6 správního spisu byl Laserový měřič v módu „Manual: Rear Plate“. Z veřejně dostupného manuálu k Laserovému rychloměru na internetu skutečně vyplývá, že použité nastavení znamená „mód motorka“, jak tvrdil správní orgán druhého stupně. Soud částečně dává za pravdu žalobci, že český překlad názvu použitého módu, tedy „zadní registrační značka“, může vzbuzovat malé pochybnosti, zda nebyla měřena zadní registrační značka bílého vozidla na odjezdu (viditelného na fotografiích na č. l. 4 správního spisu). Správní orgány měly k námitkám žalobce tuto pochybnost více a pečlivěji vysvětlit a vyvrátit ji (například proč byl právě tento mód použit, zda se dá použít na měření rychlosti dvoustopých motorových vozidel, atd.). Dle soudu však tato vada nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, právě s ohledem na to, že z umístění záměrného kříže není důvodných pochyb, že měřeno bylo právě žalobcovo vozidlo Citroen, a že bylo měřeno Laserovým rychloměrem. Různá pojmenování „LTI 20/20 TruCam“, „Trucam“ či „TruCAM“ používaná různými subjekty v písemnostech založených ve správním spise totiž vyjadřují označení jednoho jediného typu rychloměru. Nepřezkoumatelnost – soulad měření s návodem k obsluze 32. Vadu nezákonnosti ani nepřezkoumatelnosti dle názoru soudu nezpůsobuje ani skutečnost, že manuálem k obsluze Laserového rychloměru nebylo ve správním řízení dokazováno. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2020, č. j. 1 As 80/2020-36, dokazování návodem k obsluze či neposkytnutí jeho kopie není vadou rozhodnutí, pokud je tento návod žalobci veřejně přístupný z internetových zdrojů. V posuzované věci se soudu jeví přiléhavějším rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2020, č. j. 6 As 69/2020-33, nikoli rozsudky, na něž žalobce odkazoval v žalobě. Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí přesvědčivě shrnul, že klíčové pro řízení o přestupku je to, zda správní orgány opatří takovou sadu důkazů, z níž lze po jejich řádném zhodnocení učinit závěr o tom, že se žalobce skutku dopustil, a zároveň neexistují rozumné důvody zakládající pochybnosti o správnosti a úplnosti skutkových zjištění. Pro prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti je zpravidla dostatečné vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku obsahujícího fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření a ověřovacího listu silničního radarového rychloměru (obdobně též např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, ze dne 19. 8. 2016, č. j. 6 As 144/2016 – 36, či ze dne 15. 8. 2019, č. j. 10 As 36/2019 – 33). Ačkoliv vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, uvedená kombinace podkladů v zásadě poskytne dostatečné množství informací pro to, aby správní orgán dostál požadavkům § 3 správního řádu, tedy aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Pokud neexistují rozumné důvody pochybovat o správnosti a úplnosti skutkových zjištění, není nutné provádět důkaz návodem k obsluze za situace, kdy z již provedených důkazů lze učinit závěr, že se žalobce svým jednáním přestupku dopustil. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný ztotožnil s hodnocením skutkového stavu správním orgánem prvního stupně a nepovažoval za nutné provádět ve věci jakékoli další důkazy. Žalobce totiž sice tvrdil, že došlo k měření v rozporu s návodem k obsluze, avšak toto své tvrzení nepodpořil žádnými rozumnými důvody. Není smyslem přestupkového řízení, aby správní orgány prokazovaly, že strážníci měřili rychlost v souladu s návodem k použití měřicího přístroje, když v řízení nevyvstala žádná dostatečně konkrétní pochybnost, proč by tomu tak nemělo být. Navíc, jak zdejší soud zjistil z rozhodnutí správních soudů týkajících se případů s rychloměry stejného typu, pokud by došlo k chybě při měření rychlosti tímto typem rychloměru, nemělo by to za následek nepřesný výsledek měření, ale ke změření rychlosti by vůbec nedošlo a na displeji přístroje by se objevila zpráva o chybě měření (viz. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2017, č. j. 19A 19/2017-30). Směr jízdy 33. Jako správný a přezkoumatelný soud vyhodnotil i údaj o směru jízdy žalobce. Z nashromážděných podkladů, zejména fotografií není pochyb, že žalobce jel směrem na jih, tedy od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého, směrem od obce Librantice, nikoliv do obce Librantice. Jel tedy z mírného kopce, jak je z fotografií zřejmé. Rovněž nelze pominout, že žalobce s vozidlem Citroen byl po změření zastaven v ulici Žižkova. Žalobce nutně musel jet ulicí Tyršovou směrem od křižovatky s ulicí Severní ke křižovatce s ulicí Palackého. Poté, co dojel dále na křižovatku ulice Tyršova a Heldovo náměstí, odbočil doleva (směrem na východ) na ulici Žižkovu, kde byl zastaven hlídkou městské policie. To dokládá fotografie na č. l. 5 správního spisu, když v dálce je vidět věž Městského úřadu v Třebechovicích pod Orebem s červenou fasádou a černou špičatou střechou a za ní světlá věž evangelického kostela na Masarykově náměstí v Třebechovicích pod Orebem. Kdyby žalobce jel směrem, jakým tvrdí, nemohl by být zastaven právě zde. Ani této námitce tedy soud nepřisvědčil. Nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů 34. K vznesenému požadavku na anonymizaci rozhodnutí na webu Nejvyššího správního soudu soud uvádí, že uvedený požadavek nesplňuje zákonné náležitosti žalobního bodu dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejde o výhradu či námitku, která by se týkala merita věci, respektive která by jakkoliv s věcným projednáním případu souvisela. Vznesený požadavek se nedotýká předmětu projednávané věci, nýbrž jde o obecný nesouhlas advokáta žalobce s úpravou týkající se zveřejňování rozhodnutí ve věci samé ze strany Nejvyššího správního soudu tak, jak ji stanoví kancelářský a spisový řád Nejvyššího správního soudu, přijatý jako směrnice č. 3/2017. Nelze rovněž přehlédnout, že se požadavek na anonymizaci osobních údajů týká především zástupce žalobce. Nejvyšší správní soud uveřejňuje v anonymizované podobě veškerá meritorní rozhodnutí, čímž sleduje zlepšení výkonu kontroly správního soudnictví. Přístup k meritorním pravomocným rozhodnutím vrcholných soudů je výrazem ústavně garantovaného práva na přístup k informacím ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Zveřejnění rozsudku jako celku se opírá o § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, a je dovoleno ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) cit. zákona, a contrario. Zveřejňování meritorních rozhodnutí je vhodné nejen z hlediska sjednocování soudní praxe, nýbrž i vzhledem k požadavkům práva na spravedlivý proces, transparentnosti a veřejné kontroly výkonu spravedlnosti. Anonymizace rozhodnutí, jejímž smyslem je ochrana soukromí a informačního sebeurčení osob soukromě vystupujících v soudním řízení, na advokáty a další osoby, jejichž účast v soudním řízení je výrazem profesionality a realizace hospodářské činnosti, nedopadá. Daný závěr byl vysloven i Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 As 429/2018-35, či Krajským soudem v Praze v rozsudku ze dne 22. 9. 2011, č. j. 44 A 3/2011-60. Proces zveřejňování meritorních rozhodnutí ve správním soudnictví je pak zcela v gesci Nejvyššího správního soudu. Soud se z uvedených důvodů požadavkem dále nezabýval.

35. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.

V. Náklady řízení

36. Výrok o náhradě řízení je odůvodněn § 60 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl ve věci úspěšný. Žalovaný správní orgán měl sice ve věci úspěch, ale žádné náklady nad rámec úřední činnosti mu nevznikly a jejich náhradu neuplatňoval.