č. j. 43 Af 40/2019- 53

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: Ing. P. P. IČO X, sídlem X zastoupený JUDr. Slavomírem Hrinkem, advokátem sídlem Jičínská 10, Praha proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2019, č. j. 22684-2/2019-900000-319, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Průběh správního řízení 1. Dne 1. 3. 2019 vydal celní úřad platební výměr „na zaúčtování prozatímního antidumpingového cla“ č. j. 84529/2019-610000-11.4 (dále jen „platební výměr“), jímž s odkazem na § 101, § 102 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) rozhodl tak, že podle čl. 101, 104 a 105 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex“), v souladu s čl. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/73 ze dne 17. ledna 2019 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „prováděcí nařízení 2019/73“) zaúčtovává podle 77 odst. 3 celního kodexu žalobci jako dlužníku částku prozatímního antidumpingového cla resultujícího z celního dluhu vzniklého podle čl. 77 odst. 1 písm. a) celního kodexu ve výši 12 032 Kč.

2. Celní úřad v platebním výměru uvedl, že šlo o 4 kusy jízdního kola s elektrickým hnacím motorem s podporou šlapání, jež spadají do podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku 8711609010 C999. Základ pro vyměření cla činí 19 374 Kč, sazba konečného výběru prozatímního antidumpingového cla činí 62,10 % a částka antidumpingového cla 12 032 Kč. Zboží bylo celním úřadem propuštěno do celního režimu volného oběhu a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1012 ze dne 17. července 2018, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/671 (dále jen „prováděcí nařízení 2018/1012“), uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši 16 197 Kč (s ohledem na jeho sazbu ve výši 83,6 %), a to zajištěním pro případ zaúčtování a konečného výběru tohoto prozatímního antidumpingového cla. S ohledem na čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73, podle kterého se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení 2018/1012 vyberou s konečnou platností, celní úřad zaúčtoval žalobci částku prozatímního antidumpingového cla odpovídající sazbě konečného antidumpingového cla ve výši 12 032 Kč.

3. Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání. Uvedl, že není zřejmé, na základě kterých článků prováděcího nařízení 2019/73 bylo antidumpingové clo vyměřeno. V tomto ohledu nepostačuje pouhý odkaz na nařízení. To dle žalobce činí platební výměr nepřezkoumatelným. U žalobce také nebyla zajištěna žádná částka prozatímního antidumpingového cla, tudíž ji nelze započíst na doměření. Nelze tak postupovat podle čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73. Dále žalobce namítl, že zboží bylo propuštěno do volného oběhu více než 3 měsíce před vyhlášením nařízení. Dle čl. 3 věty druhé prováděcího nařízení 2019/73 platí, že na celně evidovaný dovoz není konečné antidumpingové clo uloženo se zpětnou účinností. Antidumpingové clo nelze tedy doměřit zpětně, což platební výměr činí. Žalobce navrhl, aby byl platební výměr zrušen a řízení zastaveno.

4. Žalovaný rozhodnutím specifikovaným v záhlaví tohoto rozsudku ze dne 30. 5. 2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“) rozhodl tak, že označení platebního výměru „Platební výměr na zaúčtování prozatímního antidumpingového cla“ nahradil slovy „Platební výměr“ a upravil výrok platebního výměru tak, že celní úřad rozhodl podle § 101, § 102 a § 147 daňového řádu v souvislosti se zbožím uvedeným v položce č. 1 rozhodnutí v celním řízení MRN 18CZ61000016IRUUZ5 dne 15. 10. 2018 propuštěným celním úřadem do režimu volného oběhu tak, že vyměřuje žalobci jako dlužníku podle čl. 77 odst. 3 a čl. 101 celního kodexu a podle čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73 konečné antidumpingové clo ve výši 12 032 Kč. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že s ohledem na nepřesnosti v platebním výměru považoval za nutné přeformulovat jeho výrok, neboť tak, jak byl zformulován celním úřadem, jej považoval do jisté míry za zmatečný či zavádějící. Zejména změnil formulaci celního úřadu „zaúčtování prozatímního antidumpingového cla“, neboť obsahově se jedná o vyměření konečného antidumpingového cla. Jednalo se však pouze o formální pochybení celního úřadu a na jeho závěru ohledně povinnosti žalobce zaplatit antidumpingové clo to nic nezměnilo. Žalovaný poukázal na to, že celní úřad ve výroku i odůvodnění platebního výměru uvedl, že postupoval dle čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73. Není tedy pravda, že by neodůvodnil, podle kterých konkrétních ustanovení prováděcího nařízení postupoval. K námitce, že prozatímní antidumpingové clo nebylo zajištěno, žalovaný uvedl, že zajištěno bylo, a to poskytnutím souborné jistoty č. 16CZ520000H0113510 (v tomto odkázal na kolonku 44 dovozního dokladu MRN 18CZ61000016IRUUZ5). Odkázal přitom na čl. 95 celního kodexu a čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení 2018/1012, podle nějž propuštění výrobku uvedeného v odst. 1 do volného oběhu v Evropské unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla. Žalovaný pak uvedl, že dle čl. 4 prováděcího nařízení 2018/1012, kterým bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo na dovoz elektrokol pocházejících z Čínské lidové republiky, bylo prozatímní antidumpingové clo zavedeno po dobu šesti měsíců (resp. do doby, než bude rozhodnuto o uložení konečného antidumpingového cla). K tomu došlo dne 19. 1. 2019 vyhlášením prováděcího nařízení 2019/73 v Úředním věstníku Evropské unie. Konečné antidumpingové clo nelze zpětně aplikovat na celně evidované dovozy před účinností prováděcího nařízení 2018/1012, jímž bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo. Nicméně zmíněné prováděcí nařízení 2018/1012 vstoupilo v platnost dne 19. 7. 2018, tedy před realizovaným dovozem předmětného zboží žalobcem. Proto ani poslední námitka žalobce nebyla důvodná. Shrnutí žaloby 5. Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zrekapituloval dosavadní průběh řízení a uvedl, že se nejprve před nákupem elektrokol dotázal celního úřadu, do jaké kategorie zboží elektrokola spadají a zároveň zda se na ně vztahuje antidumpingové clo. Celní úřad mu sdělil číslo kategorie a utvrdil jej v názoru, že na toto zboží antidumpingové clo nedopadá. Uvedenou informaci si žalobce ověřil též v evidenci vedené celní správou (TARIC), z níž taktéž nevyplynulo, že by se antidumpingové clo vztahovalo na elektrokola. Žalobce namítl, že žalovaný v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí porušil zásadu zákonnosti správního řízení, právní jistoty a předvídatelnosti.

6. Žalobce dále namítl, že na základě dovozního dokladu ze dne 15. 10. 2018 nebylo uloženo prozatímní antidumpingové clo. To by muselo být uvedeno v kolonce 47 „Výpočet poplatků“. Celní úřad však uvedl pouze druh cla A00 - cla pro průmyslové výrobky. V příslušné kolonce ani jinde v dokladu tak antidumpingové clo není uvedeno. Žalobci bylo vyměřeno dovozní clo, jež uhradil. Nemohl mu tak vzniknout celní dluh ve smyslu čl. 87 celního kodexu. S ohledem na to, že z dovozního dokladu jasně a jednoznačně neplyne, že by žalobci vznikla povinnost k úhradě prozatímního antidumpingového cla, nelze mu vyměřit konečné antidumpingové clo zpětně. Tímto postupem žalovaný porušil zásadu předvídatelnosti a právní jistoty. Zároveň tím porušil také zákaz retroaktivity. Uvedené způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.

7. Dále žalobce namítl, že žalovaný se dostatečným způsobem nevypořádal s jeho odvolacími námitkami, zejména s tou, že nebyla zajištěna žádná částka prozatímního antidumpingového cla. Žalovaný k tomu s odkazem na kolonku 44 dovozního dokladu uvedl, že částka prozatímního antidumpingového cla byla zajištěna soubornou jistotou č. 16CZ520000H013510. Žalobce však má za to, že z toho nelze konkrétně vyčíst vyměření prozatímního antidumpingového cla, neboť uvedené označení představuje číslo osvědčení užívat zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou. Žalobce v tomto odkázal na Příručku o způsobu a vyplňování JSD - DOVOZ. Žalobce tak trvá na názoru, že prozatímní antidumpingové clo nebylo vyměřeno, neboť pokud by tomu tak bylo, muselo by to být zřejmé z kolonky 47 dovozního dokladu. Označení povolení užívat zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou není způsobilé vyvolat účinky vyměření prozatímního antidumpingového cla. Žalovaný se s touto námitkou vypořádal pouze formálně, bez náležitého odůvodnění, čímž žalobce zkrátil na jeho právech (mezi která spadá i právo na řádně odůvodněné rozhodnutí).

8. Žalobce uzavřel, že s ohledem na to, že prozatímní antidumpingové clo na něj nebylo uvaleno a s ohledem na to, že žalobce učinil veškeré kroky ke zjištění, zda se na tento druh zboží toto clo vztahuje a postupoval v dobré víře, že tomu tak není, dodržel všechna ustanovení týkající se jeho celního prohlášení. Jsou zde tedy důvody ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení konečného antidumpingového cla v zájmu spravedlnosti dle čl. 116 odst. 1 písm. c) a d) celního kodexu. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že důkazy, na něž žalobce odkazuje v žalobě (zejména e-mailová komunikace s celní správou), mu doposud nebyly známy a on se k nim tedy neměl příležitost vyjádřit. Avšak i v případě, že by taková informace byla prostřednictvím e-mailu poskytnuta, je nutné na ni nahlížet jako na neoficiální informaci nezávazného charakteru. I dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je totiž za rozhodnutí celní správy nutné považovat pouze rozhodnutí ve smyslu čl. 4 odst. 5 celního kodexu (viz rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2019, č. j. 2 Afs 124/2016 - 29). Neformální úkony však představují výhradně osobní názor úředníka. Žalovanému není známo datum poskytnutí nesprávné informace, nicméně poukázal na to, že aplikované prováděcí nařízení 2018/1012 vstoupilo v platnost dne 18. 7. 2018. Pokud tedy byla informace podána před tímto datem, nejednalo se o nesprávnou informaci. K námitce neuložení prozatímního antidumpingového cla žalovaný předně zdůraznil, že návrh celního prohlášení byl podán zmocněncem žalobce, jehož oborem živnosti je mj. zasilatelství a zastupování v celním řízení, a to prostřednictvím informačního systému. V celním systému eDovoz bylo celní prohlášení zaregistrováno, automaticky zkontrolováno a bylo mu přiděleno č. MRN 18CZ61000016IRUUZ5 (což žalovaný dokládá přiloženým snímkem obrazovky ze systému eDovoz). Ze systému eDovoz je zřejmé, že návrh celního prohlášení obsahoval standardně vyžadované údaje včetně údajů o zbožovém kódu položky č. 1: 8711609010 (předmětná elektrokola) a jeho doplňkovém kódu TARIC: C999. Oba údaje jsou v kolonce 33 a výpočtu celního dluhu v kolonce 47 (k tomu žalovaný odkazuje na další přiložený snímek obrazovky ze systému eDovoz). Kolonka 47 v elektronicky přijatém a zpracovaném návrhu celního prohlášení v systému eDovoz obsahuje základ pro výpočet celního dluhu (celní hodnotu ve výši 19 374 Kč), kdy kód A00 značí dovozní clo pro průmyslové výrobky, sazbu cla ve výši 6 %, vypočtenou částku cla ve výši 1 163 Kč a celkovou výši zajištění celního dluhu ve výši 17 360 Kč. V detailním výpočtu cla je poté vypočtena jak částka dovozního cla – kód A00, základ poplatku 19 374 Kč, sazba 6 % a výše poplatku 1 163 Kč, tak částka prozatímního antidumpingového cla – kód A35, základ poplatku 19 374 Kč, sazba 83,6 % a výše poplatku 16 197 Kč (žalovaný opět odkázal na přiložené snímky ze systému eDovoz). Součet vypočtené částky dovozního cla a prozatímního antidumpingového cla činí 17 360 Kč, tj. celkovou výši zajištění celního dluhu. V kolonce 44 je uveden druh zajištění: 9110 - soubornou jistotou označení zajištění: 16CZ520000H013510 (žalovaný opět odkazuje na snímek ze systému eDovoz). Souborná jistota je jistota za celní dluh ve formě složené finanční částky, ručení nebo jiného způsobu k zajištění cla, které vzniklo nebo by mohlo vzniknout z jedné nebo více operací, prohlášení nebo celních režimů. Uvedené údaje svědčí o tom, že byla u předmětné položky vypočtena a předepsána k úhradě částka dovozního cla ve výši 1 163 Kč. Částka prozatímního antidumpingového cla byla vypočtena, ale nebyla předepsána k úhradě, jelikož propuštění předmětného zboží do režimu volného oběhu podléhalo složení jistoty odpovídající výši prozatímního antidumpingového cla (čl. 1 bod 4. prováděcího nařízení 2018/1012). Částka prozatímního antidumpingového cla byla zajištěna soubornou jistotou. Rozhodnutí o propuštění zboží obsahuje ve třetí části kolonky 33 doplňkový kód TARIC C999. Přídavné neboli doplňkové kódy slouží k uplatňování tarifních a netarifních opatření a mají právní základ v unijních nebo národních předpisech. Doplňkový kód TARIC C999 vyjadřuje, že se na zboží zbožového kódu 87116090 10 vztahovalo prozatímní antidumpingové clo, přičemž tento kód je uveden v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení 2018/1012 a značí všechny ostatní společnosti, na které se nevztahují individuální sazby prozatímního antidumpingového cla (tedy i čínského dodavatele předmětného zboží, společnost SUZHOU HUIBIN INTERNATIONAL TRADING CO., LTD). Skutečnost, že dovážené zboží bylo zatíženo prozatímním antidumpingovým clem, vyplývá jednak z uvedení doplňkového kódu TARIC C999 a jednak z uvedených finančních údajů. Proto se žalovaný neztotožnil s tvrzením žalobce, že o existenci prozatímního antidumpingového cla nevěděl, ani s námitkami, že celní úřad porušil zásadu předvídatelnosti a porušil zákaz retroaktivity. Dále se neztotožnil s žalobní námitkou, že nevypořádal žalobcovy odvolací námitky a pro stručnost odkázal na napadené rozhodnutí. Také uvedl, že odkazovaná Příručka o způsobu a vyplňování Jednotného správního dokladu se aplikuje na celní prohlášení v písemné, nikoliv elektronické formě. Elektronicky podaná celní prohlášení nevyplňuje pověřený zaměstnanec celního úřadu, ale jsou zpracována automaticky systémem eDovoz. Ten je nastaven tak, že údaje o zajištění a částce již neuvádí. Výše poplatku, který není vyměřen k úhradě, tvoří právě rozdíl částky zajištění celního dluhu a vypočtené částky dovozního cla. Žalovaný dodal, že pro přehlednost by bylo optimální částku zajištěného prozatímního antidumpingového cla (odpovídající rozdílu mezi celkovou výší zajištění celního dluhu a vypočtenou částkou dovozního cla) v elektronickém celním prohlášení uvádět obdobně jako v písemném celním prohlášení. Nicméně systém eDovoz údaje v této formě standardně nevykazuje. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Replika žalobce 10. Žalobce v replice uvedl, že se neztotožňuje s názorem žalovaného, že poskytnutá informace je pouze názorem konkrétní úřední osoby a odkazovanou judikaturu považuje za neaplikovatelnou na tento případ. Uvedl, že dotaz byl adresován paní J. P., celní deklarantce, která mu dne 12. 9. 2018 odpověděla, že se na předmětné zboží antidumpingové clo nevztahuje. Nejednalo se o soukromý dotaz. Žalobce se dotazoval na konkrétní a nezaměnitelnou věc, kterou v daném období nebyl schopen dohledat. Nadto byla paní P. celní deklarantkou, která dne 15. 10. 2018 zboží převzala a vydala dovozní doklad. Jednala vědomě a dopad její odpovědi na jednání žalobce je zřejmý, neboť pokud by věděl, že je na zboží uvaleno antidumpingové clo, nedovezl by jej. Dále pak argumentaci s ohledem na datum vydání nařízení považuje za irelevantní. Obdobná nařízení musejí být veřejné správě známa s předstihem. Proto důvěřoval informaci celní deklarantky a byl v dobré víře ohledně uvalení antidumpingového cla. Dále uvedl, že v dovozním dokladu není uveden kód A35, jež by značil, že se jedná o tento druh cla. Výklad žalovaného ohledně kódů, výpočtu apod. značí nepřehlednost pro dovozce. Krom toho sám žalovaný připustil nedostatky v elektronickém celním prohlášení. Z dokladu, který byl žalobci vydán, není jasné, že prozatímní antidumpingové clo bylo vyměřeno a není vůbec zřejmé, v jaké výši. Soudní jednání 11. Na jednání konaném dne 9. 12. 2021 oba účastníci setrvali na svých procesních návrzích a odkázali na svá písemná podání.

12. Soud provedl při jednání jako důkaz listiny přiložené oběma stranami k jejich písemným podáním.

13. Z kopie celního prohlášení přiloženého k žalobě (čl. 4 soudního spisu) vyplývá, že bylo podáno dne 15. 10. 2018 v Mladé Boleslavi a je pod ním podepsána J. P., celní deklarantka. Prohlášení se vztahovalo na 4 elektrokola odeslaná z Číny společností SUZHOU HUIBIN INTERNATIONAL TRADING, jejichž příjemcem byl žalobce. Zbožový kód (kolonka 33) byl v prohlášení vyplněn takto: 87116090 10|C999. Druh poplatku byl vyplněn kódem „A00“, základem poplatku 19 374 Kč, sazbou 6 % a částkou 1 163 Kč.

14. Ze souboru „01_ID-413202-2019-900000_rozhodnutí MRN 18CZ61000016IRUUZ5“ předloženého žalovaným vyplývá, že šlo o automaticky vygenerované rozhodnutí, které bylo žalobci zasláno dne 15. 10. 2018 v reakci na celní prohlášení, které téhož dne podal jeho zmocněnec Ing. L. Ř. Z rozhodnutí vyplývá, že šlo o 4 elektrokola z Číny odeslaná společností SUZHOU HUIBIN INTERNATIONAL TRADING. Příjemcem byl žalobce. Zbožový kód (kolonka 33) je vyplněn kódem 87116090 10|C999. Druh (kolonka 47) je vyplněn kódem A00. Základ cla je vyčíslen na 19 374 Kč, sazba 6 % a částka 1 163 Kč. Krom toho je v rozhodnutí uvedena celková částka zajištění celního dluhu za položku ve výši 17 360 Kč. Druh zajištění (kolonka (44) je vyjádřen kódem 9110 a GRN (referenční číslo zajištění) je 16CZ520000H0113510.

15. Ze souboru „03_ID-413552-2019-900000_Scany obrazovky ze systému eDovoz k MRN 18CZ610000IRUUZ5“ vyplývá, že jde o snímky počítačového systému eDovoz pořízené žalovaným. Z prvního snímku vyplývá, že celní prohlášení bylo registrováno 15. 10. 2018 v 8:02 a zboží bylo propuštěno týž den v 9:

54. Na druhé obrazovce je uvedeno, že šlo o 4 elektrokola se zbožovým kódem (kolonka 33) 8711609010 a dalším kódem C999. Jako základ poplatku (kolonka 47) je uvedena částka 19 374 Kč, částka poplatků 1 163 Kč, celková výše zajištění celního dluhu 17 360 Kč. V části poplatky 47 je uveden druh A00, sazba 6 % a částka poplatku 1 163 Kč. Na třetím snímku je detailní rozpad výpočtu cla, kde je uveden jednak druh daně A00, sazba 6 % a částka 1 163 Kč a také druh daně A035, sazba 83,6 % a výše poplatku 16 197 Kč. Žalovaný k tomu nicméně poznamenal, že tento detailní výpočet v systému vidí zaměstnanec celní správy, nikoliv žalobce. Konečně na čtvrtém snímku je uveden druh zajištění (9110) a GRN zajištění 16CZ520000H0113510.

16. Soud při jednání provedl také důkaz e-mailovou komunikací předloženou žalobcem při jednání. Z e-mailové zprávy z 12. 9. 2018 vyplývá, že zaměstnankyně žalobce adresovala na e-mail X následující dotaz: „Dobrý den paní P., na cestě mám kontejner k doplutí 5. října, kde jsou 4 kusy elektrokol. Naposledy jsme je dováželi 12. 12. 2016 a celní zařazení 811909000 už neplatí. Potřebuji prověřit, zda nové celní zařazení, které chci použít, 8711609090 je v pořádku a není na této položce žádné antidumpingové clo. Děkuji, M. F..“ Na to přišla e-mailová odpověď následující den: „Dobrý den, zařazené elektrokolo je 8711609010.“ Žalobce předložil další e-mail z 12. 9. 2018, kdy na tutéž otázku, je z e-mailové adresy paní P. odpovězeno následovně: „Dobrý den, celní zařazení proberu zítra s L.. Antidumping tam není. A jaký je tam výkon motoru?“ 17. Soud dále provedl k důkazu Příručku o způsobu vyplňování Jednotného správního dokladu a Jednotného správního dokladu doplňkového od 1. 7. 2010. V ní je ke kolonce 33 (Zbožový kód) uvedeno, že do první části kolonky 33 se uvede prvních 8 číslic sazební podpoložky celního sazebníku. Do druhé části se uvede dvoumístný kód TARICu, do třetí první doplňkový kód TARICu, byl-li stanoven. Ke kolonce 34 je v odst. 153 uvedeno, že pokud při dovozu vzniká celní dluh nebo celní úřad požaduje zajištění celního dluhu v případě režimů s hospodářskými účinky, do levého dolního rohu této kolonky se v případě poskytnutí souborné jistoty povolené v České republice k zajištění splnění celního dluhu uvede kód 9110. V navazujícím odst. 154 je uvedeno: „Je-li v této kolonce uveden kód ‚9110‘, uvede za něj deklarant: a) číslo osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou, nebo b) evidenční číslo rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou, jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení se nevydává.“ Ke kolonce 47 „Výpočet poplatků“ je v odst. 172 uvedeno: „Při dovozu, vznikne-li propuštěním zboží do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla celní dluh, uvádí deklarant do tohoto sloupce kód poplatku, který má být vyměřen, ve stanoveném pořadí: Cla pro průmyslové výrobky A00 (…) Konečná antidumpingová cla A30 Prozatímní antidumpingová cla A35“.

18. Soud při jednání provedl také důkaz náhledem do aplikace TARIC CZ na internetových stránkách https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx s datem simulace 15. 10. 2018 a příslušným kódem nomenklatury 8711609010 a kód země CN (Čína). Na základě těchto parametrů aplikace v části celní sazby zobrazila mj. prozatímní antidumpingové clo (D551, předpis R1012/18) o sazbě 83, 6% a přídavný kód C999 – viz snímek příslušných částí obrazovky aplikace: Posouzení věci soudem 19. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

20. Soud se nejprve zabýval žalobní námitkou, podle níž žalovaný dostatečným způsobem nevypořádal odvolací námitky, zejména námitku, že nebyla zajištěna žádná částka prozatímního antidumpingového cla.

21. Žalovaný na tuto námitku dle soudu dostatečně odpověděl, a to zejména na str. 4 napadeného rozhodnutí, kde vysvětluje, že podle jeho názoru bylo prozatímní antidumpingové žalobci uloženo. Žalovaný argumentoval zejména uvedením zajištění souborné jistoty č. 16CZ520000H03510 v kolonce 44 dovozního dokladu MRN 18CZ61000016IRUUZ5 s odkazem na čl. 95 celního kodexu a čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení č. 2018/1012. Žalovaný tedy neopomenul odvolací námitku žalobce a přezkoumatelně ji vypořádal. Nutno též podotknout, že žalobce (nejen) tuto odvolací námitku formuloval velice stručně (jednou větou), tudíž nyní v žalobě nemůže žalovanému oprávněně vytýkat, že se jeho námitkou nezabýval podrobněji. I ostatní odvolací námitky žalovaný dostatečně vypořádal. Napadené rozhodnutí tak z hlediska své přezkoumatelnosti obstojí. Nesouhlas žalobce s věcným obsahem tohoto vypořádání nemůže založit nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

22. Pokud jde o věcnou stránku, celní orgány v tomto řízení žalobci uložily konečné antidumpingové clo na základě čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení 2019/73, který stanoví, že se na dovoz jízdních kol s podporu šlapání s pomocným elektrickým motorem pocházejících z Čínské lidové republiky [8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010] ukládá konečné antidumpingové clo. Celní orgány při určení výše konečného antidumpingového cla vycházely z toho, že odesílatel/vývozce předmětných elektrokol společnost Suzhou Huibin International Trading nebyla v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení výslovně jmenovaná, tudíž patří do kategorie „všechny ostatní společnosti“ (doplňkový kód dle prováděcího nařízení TARIC C999), u nichž čl. 1 odst. 2 stanoví sazbu konečného antidumpingového cla ve výši 62, 1%. Protože základ pro vyměření cla činil 19 374 Kč, činila částka konečného antidumpingového cla 12 032 Kč. V tomto ohledu nemá žalobce výhrad.

23. Mezi stranami je ale sporné, zda celní orgány mohly postupovat podle čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73, podle kterého se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení 2018/1012 vyberou s konečnou platností.

24. Žalobce tvrdil, že nikoliv. Podle něj totiž celní orgány žalobci neuložily prozatímní antidumpingové clo. To by podle žalobce muselo být uvedeno v kolonce 47 dovozního dokladu. Celní úřad však uvedl pouze druh cla A00 - standardní dovozní clo, které žalobce uhradil. Nemohl tak vzniknout celní dluh podle čl. 87 celního kodexu.

25. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že zatížení prozatímním antidumpingovým clem bylo zřejmé z kolonky 44 dovozního dokladu, z něhož plyne zajištění poskytnutím souborné jistoty č. 16CZ520000H0113510. Ve vyjádření k žalobě také poukázal na uvedení doplňkového kódu TARIC C999, který vyjadřuje, že se na zboží s kódem 8711609010 vztahovalo prozatímní antidumpingové clo, a také z výpočtu celního dluhu.

26. Soud připomíná, že k propuštění předmětných elektrokol došlo v době, kdy ještě neplatilo výše uvedené prováděcí nařízení 2019/73, ale v době, kdy platilo prováděcí nařízení 2018/1012. Podle čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení podléhal dovoz jízdních kol s podporou šlapání s pomocným elektrickým motorem pocházejících z Čínské lidové republiky [kódy 8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010] prozatímnímu antidumpingovému clu. Podle čl. 1 odst. 2 činila jeho sazba u kategorie „Všechny ostatní společnosti“ (doplňkový kód dle prováděcího nařízení TARIC C999) 83,6 %. Podle čl. 1 odst. 4 nařízení 2018/1012 propuštění výrobku uvedeného v odst. 1 do volného oběhu v Unii podléhalo složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

27. Žalobce sám v celním prohlášení dne 15. 10. 2018 uvedl kód TARIC 8711609010. Mezi stranami není sporné, že uvedl správný kód předmětného zboží (elektrokol dovážených z Čínské lidové republiky). Není tak pochyb o tom, že právě na zboží dovážené žalobcem se na základě prováděcího nařízení 2018/1012 prozatímní antidumpingové clo v sazbě 83,6 % skutečně vztahovalo.

28. Soud má ve shodě s žalovaným za to, že bylo celním úřadem žalobci též v souladu s prováděcím nařízením zajištěno.

29. V tomto ohledu je klíčové rozhodnutí celního úřadu ze dne 15. 10. 2018 (viz odst. 14 výše), které bylo žalobci, resp. jeho zmocněnci v celním řízení, zasláno na podkladě jím podaného celní prohlášení z téhož dne. Jím byl žalobce informován o propuštění předmětného zboží do volného oběhu a současně – a to je pro věc zásadní – o výši zajištění celního dluhu, která byla v rozhodnutí vyčíslena na 17 360 Kč, tedy mnohem vyšší než ji deklaroval v celním prohlášení žalobce. Po odečtu mezi stranami nesporné částky 1 163 Kč (standardní dovozní clo ve výši 6 % ze základu 19 374 Kč) pak zbývá 16 196 Kč, což odpovídá právě částce zajišťovaného prozatímního antidumpingového cla dle nařízení 2018/2012 (83,6 % ze základu 19 374 Kč). Žalobce ve správním ani soudním řízení netvrdil, že by částka 17 360 Kč byla snad zajištěna z jiného právního důvodu, a ani nijak proti zajištění dluhu v této výši po obdržení rozhodnutí nebrojil. Že šlo o zajištění právě z titulu prozatímního antidumpingového clo, vyplývá nejen ze zajištěné částky, ale také z doplňkového kódu nomenklatury C999, který je v rozhodnutí uveden v kolonce 33 a který značí prozatímní antidumpingové clo (viz čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení 2018/1012, kde je tento kód zakotven). Sám žalobce přitom tento specifický doplňkový kód C999 uvedl již ve svém celním prohlášení, čímž sám zjevně odkázal na čl. 1 odst. 2 nařízení 2018/73, tedy na nařízení, kterým se prozatímní antidumpingové clo stanoví. Zde je na místě připomenout rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2011, č. j. 1 Afs 101/2010 - 83, publ. pod č. 2374/2011 Sb. NSS: „Užije-li deklarant v celním řízení určitý kód Taric, je celní orgán oprávněn předpokládat, že tím odkazuje na konkrétní zboží a konkrétní obchodní opatření, s nimiž je příslušný kód Taric svázán.“ 30. Rozhodnutí ze dne 15. 10. 2018 je však třeba vytknout, že v něm není přímo uvedena výše prozatímního antidumpingového cla a není zde uveden kód A35, který značí prozatímní antidumpingová cla. Za posuzovaných okolností však soud neshledal, že by tyto nedostatky učinily rozhodnutí ze dne 15. 10. 2018 nepřehledné do té míry, že by z něj nebylo možné vyrozumět, že došlo k zajištění výše uvedené částky z důvodu, že se na předmětné zboží vztahovalo prozatímní antidumpingové clo. Kromě okolností uvedených v předchozím odstavci soud zdůrazňuje, že žalobce sám uvádí, že zboží tímto způsobem dováží do České republiky bezmála 20 let, a nadto byl v celním řízení zastoupen zmocněncem, který podniká v oboru zasilatelství a zastupování v celním řízení. Ostatně, ve věci bylo zmocněncem využito zjednodušených postupů, k nimž je třeba povolení, které předpokládá splnění určitých podmínek a předpokladů (srov. čl. 166 celního kodexu a prováděcí nařízení Komise 2015/2447 a 2016/2447 k němu). Srozumitelnost rozhodnutí ze dne 15. 10. 2018 plné zkratek a kódů proto nelze v tomto případě hodnotit očima laika, neboť v daném případě je důvodně předpokládaná znalost dané problematiky ze strany adresáta rozhodnutí, resp. jeho zmocněnce. Konečně soud zdůrazňuje, že rozhodnutím ze dne 15. 10. 2018 ještě nedošlo k uložení povinnosti zaplatit antidumpingové clo, ale došlo jen k dočasnému zajištění v rozhodnutí jasně specifikované částky formou souborné jistoty v souladu s čl. 1 odst. 4 nařízení 2018/1012 pro případ, že následně dojde k uložení konečného antidumpingového cla.

31. Na základě této argumentace soud dospěl k závěru, že rozhodnutím ze dne 15. 10. 2018 byl zajištěn celní dluh, a to v částce, jež pokrývala též prozatímní antidumpingové clo ve výši stanovené nařízením 2018/2012. Proto celní orgány mohly následně postupovat dle čl. 2 prováděcího nařízení 2019/73 a platebním výměrem ze dne 1. 3. 2019, potažmo napadeným rozhodnutím vyměřit konečné antidumpingové clo ve výši stanovené čl. 1 odst. 2 nařízení 2019/73, tj. ve výši 12 032 Kč.

32. Konečně jako zjevně nedůvodná se v průběhu jednání ukázala žalobní námitka, že celní úřad původně žalobci sdělil, že se na předmětné zboží antidumpingové clo nevztahuje. Z provedeného dokazování, zejména e-mailů předložených samotným žalobcem, sice vyplynulo, že byl skutečně informován o tom, že na předmětné zboží antidumpingového clo uvaleno není. Původcem tohoto sdělení nicméně nebyla celní správa, ale zaměstnankyně žalobcova zmocněnce, paní J. P.. Uvedené vyplývá z e-mailové adresy, z níž bylo dne 12. 9. 2018 toto sdělení zasláno (X), s čímž koresponduje též plná moc založená ve správním spise, kde je podepsána jako jedna ze zaměstnanců zmocněnce žalobce deklarantka J. P.. Tato osoba je ostatně podepsána pod celním prohlášením, které bylo jménem žalobce zasláno celnímu úřadu. Uvedené sdělení paní P. tedy není přičitatelné celním orgánům, tudíž nemůže mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí či platebního výměru. Případnou odpovědnost za radu či informaci poskytnutou zmocněncem žalobci upravují soukromoprávní předpisy. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 33. Soud tak uzavírá, že žalobní body neshledal důvodnými. Současně nezjistil žádnou vadu, pro kterou by byl povinen napadené rozhodnutí zrušit z moci úřední, a proto podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost (a ostatně ji ani nepožadoval).

Poučení

Průběh správního řízení Shrnutí žaloby Vyjádření žalovaného Replika žalobce Soudní jednání Posouzení věci soudem Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení