č. j. 5 Af 12/2018- 80

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: FORTUNA GAME a.s., IČO: 43003575 se sídlem Praha 2, Italská 2584/69 zastoupený advokátem Mgr. Radkem Schmitzem se sídlem Praha 9, Podkovářská 933/3 proti žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Praha 1, Letenská 15 o žalobě proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2018, č. j. MF-1989/2017/3403- 30, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministryně financí (dále jen „žalovaný“) ze dne 18. 1. 2018, č. j. MF-1989/2017/3403-30 (dále jen „napadené rozhodnutí“), včetně jemu předcházejícího rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 23. 10. 2017, č. j. MF-1989/2017/3403-26. Napadeným rozhodnutím byl zamítnut rozklad žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 23. 10. 2017, č. j. MF-1989/2017/3403-26. Tímto rozhodnutím bylo shledáno, že se žalobce dopustil správního deliktu podle § 123 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, (dále jen „zákon o hazardních hrách“) tím, že provozoval hazardní hru v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými v základním povolení nebo schváleném herním plánu, konkrétně že žalobce na internetové stránce www.ifortuna.cz - prokazatelně v období 30. 1 - 2. 2. 2017 nabízel tzv. cashback, který umožňoval všem klientům vrátit 10 % ze všech prohraných tiketů zpět, celkově až 500 Kč denně, - prokazatelně nejméně dne 2. 2. 2017 v čase 15:29 hodin vrátil část sázky, která byla vyhodnocena jako prohraná, když předtím v čase 14:17 hodin přijal živou kurzovou sázku ve výši 100 Kč na sázkovou událost Basketbalové utkání žen BC Poltava – Invasport Kharkiv hrané na Ukrajině v soutěži „Higher League“ (Tiket za 100 Kč s kurzem 11, sázka přijata na sázenku číslo 8990474888142800), přičemž sázka ve výši 100 Kč byla v čase 15:15 hodin vyhodnocena jako prohraná (u výhry byla uvedena hodnota „0“) a u částky 10 Kč bylo uvedeno „bonus_10cashback“, z čehož je zjevné, že na základě skutečnosti, že výše uvedená sázka byla vyhodnocena jako prohraná, bylo v čase 15:29 hodin na uživatelský účet připsáno 10 Kč, tj. 10 % z výše sázky. Uvedeným jednáním žalobce porušil § 27 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách, neboť poskytoval účastníkům hazardní hry peněžité plnění ve výši části sázky v případě, pokud byla sázková příležitost vyhodnocena jako prohra, tzn. v případě, kdy účastník hazardní hry neuhodl sázkovou příležitost, a zároveň se tímto jednáním dostal do rozporu se schváleným herním plánem k internetové kurzové sázce, který byl žalobci schválen Ministerstvem financí dne 27. 12. 2016 rozhodnutím č. j. MF-33848/2016/34-2, čímž porušil § 87 odst. 2 ve spojení s § 94 zákona o hazardních hrách. Za výše uvedený správní delikt byla žalobci podle § 123 odst. 7 písm. a) zákona o hazardních hrách uložena sankce, respektive pokuta ve výši 100 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

II. Obsah žaloby

2. V podané žalobě žalobce uvedl, že v období od 30. 1. 2017 do 2. 2. 2017 organizoval marketingovou akci s názvem „10% CASHBACK“ (dále jen „Marketingová akce“), která byla založena na principu, dle kterého každý sázející, který v období trvání Marketingové akce uzavřel u žalobce sázku na hru kurzová sázka s minimální výší vkladu 100 Kč a tato sázka byla vyhodnocena jako proherní, získal bonus ve výši odpovídající 10% hodnotě sázky, maximálně však ve výši 500 Kč. Tvrdil, že v souvislosti s Marketingovou akcí je nutno rozlišovat dvě samostatné a na sobě nezávislé části, a to konkrétně hazardní hru kurzová sázka a spotřebitelskou soutěž. Marketingová akce pak byla provozována jako běžná spotřebitelská soutěž, tj. mimo rámec zákona o hazardních hrách, neboť chyběl zásadní prvek hazardní hry dle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, a to úhrada sázky za účast na hazardní hře.

3. Žalobce rozporoval tvrzení žalovaného, že by dne 2. 2. 2017 v čase 14:17 hodin došlo k uzavření živé kurzové sázky, která byla zaznamenána na tiketu č. 8990474888142800. Uvedl, že tiket s touto specifikací nebyl u žalobce nikdy uzavřen. Své tvrzení žalobce dokládal účetní bilancí uživatele „Nardyny“. Dle žalobce je tak napadené rozhodnutí založeno na nepravdivých skutkových zjištěních.

4. Nesouhlasil se závěrem žalovaného, že v daném případě prvostupňový orgán Marketingovou akci správně právně posoudil a tvrdil, že v této části je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť obsahuje pouze obecný odkaz na právní předpis a žádným způsobem nekonkretizuje jednotlivá zákonná ustanovení, na základě kterých prvostupňový orgán Marketingovou akci posuzoval a rovněž ani žádné konkrétní odůvodnění, ze kterého by bylo zřejmé, že Marketingová akce byla právně správně posouzena.

5. Odkaz žalovaného na soulad postupu prvostupňového orgánu se „Stanoviskem odboru 34 a 32 Ministerstva financí k právní povaze jednotlivých plnění poskytovaných v rámci provozování hazardních her a v souvislosti s ním“ (dále jen „Stanovisko“), považoval žalobce za účelový. Uvedl, že Stanovisko bylo vydáno dne 25. 8. 2017, tj. půl roku po provedené kontrole. Navíc Stanovisko obsahuje pouze názory prvostupňového orgánu, které nejsou odůvodněny a jedná se tak o prostou interpretaci zákona o hazardních hrách, která má nízkou důvěryhodnost a právní váhu. V této souvislosti žalobce poukázal na závěry uvedené pod body 3.3.2 a 3.3.3 Stanoviska a tvrdil, že tyto závěry nejsou správné a nemají oporu v právních předpisech, neboť zákon o hazardních hrách, případně jiné právní předpisy (např. zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy) neobsahují žádná ustanovení, která by množství zakázaných výhod dále omezovala či regulovala. Zároveň § 7 odst. 3 zákona o hazardních hrách obsahuje taxativní výčet zakázaných výhod. Interpretace prvostupňového orgánu o existenci dalších zakázaných výhod poskytovaných v souvislosti s provozováním hazardních her je tak nesprávná a nezákonná. Z uvedených důvodů měl žalobce za to, že nemohou být závěry Stanoviska aplikovány na projednávaný případ. Uzavřel, že Stanovisko není právně závazný dokument a prvostupňový orgán není oprávněn stanovit závazný výklad ustanovení zákona o hazardních hrách.

6. Žalobce rozporoval závěr správních orgánů, podle kterého Marketingová akce naplňuje znaky hazardní hry podle § 3 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách. Tvrdil, že v případě Marketingové akce nebylo vyžadováno, aby sázející uhradil organizátorovi jakoukoliv sázku za účast v této akci. Nesouhlasil se závěry správních orgánů, že za sázku je v tomto případě nutné považovat sázku na hazardní hru, neboť tato sázka je účastí na hazardní hře v celém rozsahu zkonzumována. Rovněž nesouhlasil se závěrem správních orgánů, že by tato sázka, respektive její část, byla použita pro účast na další hazardní hře, tj. na Marketingovou akci. Tvrdil, že sázka je v celém rozsahu výlučně a pouze použita na hazardní hru a hazardní hrou v celém rozsahu zkonzumována.

7. Namítal extenzivní výklad § 10 odst. 1 a 2 zákona o hazardních hrách ze strany správních orgánů, podle kterého je za výhru nutné považovat vše, co provozovatel hazardní hry poskytne sázejícímu na základě náhody nebo neznámé okolnosti, přičemž všechny okolnosti musí být předem stanoveny v herním plánu. Dle žalobce aplikací těchto závěrů dochází k neodůvodněnému diskriminování provozovatelů hazardních her, kteří by dle uvedených závěrů nemohli provozovat žádnou spotřebitelskou soutěž, v níž by o výsledku rozhodovala náhoda, neboť všechny výhry by mohly být považovány za plnění poskytnuté provozovatelem hazardní hry účastníkovy na základě náhody. Při posuzování Marketingové akce je nutno zohlednit, zda je mezi sázejícím a provozovatelem hazardní hry vztah regulovaný zákonem o hazardních hrách, či vztah regulovaný obecnými předpisy o spotřebitelské soutěži.

8. Dle žalobce, nelze akceptovat závěry žalovaného, že podmínkou účasti v Marketingové akci je úhrada sázky, neboť pak by v případě výhry z této Marketingové akce měl sázející získat výhru, tj. nikdy by mu nemohla být vrácena část sázky vložené do hry, jak uvádí žalovaný. Tvrdil, že žalovaný nikterak neodůvodňuje a není ani zřejmé na základě jakého ustanovení zákona žalovaný učinil závěr, že marketingový bonus (výhra z Marketingové akce) není možné vázat na výsledek primární hazardní hry, nýbrž na další, s konkrétní hazardní hrou nesouvisející skutečnost. Uvedený závěr je tak nepřezkoumatelný. Dle žalobce je zcela nerozhodné, jestli o výhře rozhodne náhoda v podobě hazardní hry nebo náhoda v podobě slosování. Dle žalobce zákon o hazardních hrách a ani jiný právní předpis nestanoví, že by o výsledku spotřebitelské soutěže nemohla rozhodnout jakákoliv náhoda, ale pouze náhoda, která nespočívá ve výsledku hazardní hry.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření

9. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

10. K námitce, podle které nebyl žádný tiket, který je specifikován v prvostupňovém rozhodnutí, u žalobce nikdy uzavřen, žalovaný upozornil, že žalobce tuto námitku nevznesl v průběhu správního řízení. Dále uvedl, že údaj o číslu tiketu byl uveden jako doplňující informace k celému skutkovému zjištění a nelze na základě chybného čísla tiketu vyvozovat závěry, že napadená rozhodnutí jsou založena na nepravdivých skutkových zjištěních. Dle žalovaného ostatní zjištěné skutečnosti, jako je datum, čas, výše sázky a uživatelské jméno, postačují k přesné identifikaci správního deliktu. Podstata deliktu nespočívala na čísle vsazeného tiketu, nýbrž prokazatelně vyplývá ze skutečnosti, že žalobce v období 30. 1. až 2. 2. 2017 nabízel tzv. cashback, který umožňoval všem klientům vrátit 10 % ze všech prohraných tiketů zpět, celkově až 500 Kč denně. Prvostupňový orgán v rámci dokazování prokázal, že žalobce v rozporu se zákonem o hazardních hrách vracel část prohraných sázek a tuto skutečnost navíc ověřil na konkrétní sázkové události. Tato skutečnost je přitom v rozporu se zákonem o hazardních hrách, dále s příslušným herním plánem žalobce, a zcela jasně vyplývá z důkazů v podobě 41 snímků obrazovky, které zobrazují jednotlivé kroky prověřování obsahu internetové stránky ifortuna.cz. K tomu žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2005, č. j. 2 As 18/2004-71.

11. K námitce, že skutková podstata jednání žalobce i Marketingová akce byly nesprávně právně posouzeny, žalovaný uvedl, že věc byla správně právně posouzena podle § 27 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách. Nadto žalobce jednal v rozporu i s herním plánem k provozování internetové kurzové sázky, který mu byl schválen. Herní plán, který je pro žalobce závazný, stanoví v článku 12 podmínky, při jejichž splnění sázejícímu vzniká nárok na výhru. Schválený herní plán neumožňuje vyplatit výhru, popř. částečně vrátit vklad v případě, že sázka nebyla vyhodnocena jako výherní. Herní plán sice připouští vrácení sázky, pouze však v případě neplatnosti sázky, přičemž jsou stanoveny konkrétní situace, kdy se tak stane (viz článek 14). V případě Marketingové akce se však o žádnou ze situací uvedených v článku 14 herního plánu nejedná.

12. K odkazu na Stanovisko žalovaný uvedl, že žalobce cíleně odvádí pozornost od podstaty spáchaného správního deliktu, který plyne z porušení příslušných ustanovení zákona o hazardních hrách. Žalovaný souhlasil s argumentem žalobce, že v případě Stanoviska se nejedná o právně závazný dokument a prvostupňový orgán není oprávněn závazně vykládat dílčí ustanovení zákona o hazardních hrách. Zdůraznil, že se jedná o právní stanovisko. V případě správního deliktu spáchaného žalobcem není rozhodné, kdy došlo k vydání Stanoviska, protože v argumentaci správních orgánů bylo zmíněno toliko podpůrně, ve snaze objasnit, jak se bude vyvíjet správní praxe v této oblasti.

13. K tvrzení žalobce, že otázka výše sázky pro hazardní hru je podstatná pro stanovení výše výhry z hazardní hry, a k souvisejícím tvrzením, žalovaný uvedl, že v daném případě nelze Marketingovou akci považovat za souladnou se zákonem o hazardních hrách, neboť naplňuje znaky hazardní hry uvedené v § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. V rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách žalobce v podstatě garantuje vrácení (části) sázky zpět účastníkovi hazardní lny. Je nesporné, že sázející vložil sázku na konkrétní sázkovou příležitost, která byla následně vyhodnocena jako prohrávající. Přesto bylo na základě tohoto vyhodnocení vyplaceno sázejícímu plnění, a to v rozporu s § 27 zákona o hazardních hrách. Vklad do hazardní hry internetová kurzová sázka je vždy plně zkonzumován pro účast na této hazardní hře. Nemohl tedy použít tento vklad, natož, když byl prohrávající, do Marketingové akce. Dle žalovaného žalobce klade zavádějící otázku týkající se výše sázky použité na hazardní hru a výše sázky použité na Marketingovou akci. Dospívá k závěru, že sázka je v celém rozsahu výlučně a pouze použita na hazardní hru a hazardní hrou v celém rozsahu zkonzumována. Tento závěr by byl dle žalovaného správný pouze v případě, kdyby na internetovou kurzovou sázku nebyla navázána spotřebitelská soutěž. V tomto případě je dle žalovaného na první pohled patrné, že vkladem do Marketingové akce je vklad z internetové kurzové sázky. Bez něho by se účastník hazardní hry nemohl přihlásit do Marketingové akce. Provázanost hazardní hry a spotřebitelské soutěže je v tomto případě očividná.

14. K námitce extenzivního výkladu § 10 odst. 1 a 2 zákona o hazardních hrách žalovaný uvedl, že argumenty žalobce jsou zavádějící. Dle žalovaného není pravdou, že by provozovatelé hazardních her nemohli pořádat žádnou spotřebitelskou soutěž, v níž by o výsledku rozhodovala náhoda. Není pravdou, že prvostupňový orgán vždy posuzuje vztah mezi provozovatelem hazardní hry a sázejícím jen podle zákona o hazardních hrách. Spotřebitelská soutěž není neakceptovatelná z toho důvodu, že by provozovatelem byl legální provozovatel hazardní hry. Primárním důvodem pro neakceptovatelnost spotřebitelské soutěže je zejména samotný způsob provádění této soutěže, která svým pojetím odpovídá hazardní hře. Dle žalovaného se žalobce odkazem na neodůvodněnou diskriminaci snaží skrýt své pochybení. Žalobce v rozporu se zákonem o hazardních hrách vracel část přijaté sázky, která byla vyhodnocena jako prohrávající. Dle žalovaného žalobce pod pořádání spotřebitelské soutěže nesmí skrýt hazardní hru dle zákona o hazardních hrách. Musí se tedy vyloučit, aby spotřebitelská soutěž byla hazardní hrou. Rozpor a právní nesprávnost v uvedeném žalovaný nespatřoval.

15. Žalovaný se neztotožnil s tvrzením žalobce, že Marketingová akce je běžnou spotřebitelskou soutěží a z tohoto důvodu může být plnění z Marketingové akce vyplaceno na základě náhody. Stejně tak žalovaný nesouhlasil s tvrzením, že žádný právní předpis nestanoví, že by o výsledku spotřebitelské soutěže nemohla rozhodnout jakákoliv náhoda, ale pouze náhoda, která nezávisí na výsledku hazardní hry. Uvedl, že pro všechny subjekty platí, že chtějí-li provozovat spotřebitelskou soutěž, v prvé řadě musí vyloučit, aby spotřebitelská soutěž byla hazardní hrou. Je tedy nutné posuzovat, zda projekt spotřebitelské soutěže naplňuje či nenaplňuje znaky hazardní hry definované v zákoně o hazardních hrách. V případě jednání žalobce se zcela jistě nejedná o marketingovou (spotřebitelskou) soutěž. O marketingový bonus by se jednalo pouze v případě, pokud by jeho poskytnutí nebylo vázáno na výsledek primární hazardní hry, nýbrž na další, s konkrétní hazardní hrou nesouvisející, skutečnost. Konstatoval, že nebude-li podmínkou účasti ve spotřebitelské soutěži úhrada sázky ve smyslu definice stanovené zákonem o hazardních hrách, bude možné v rámci spotřebitelské soutěže rozhodnout na základě náhody.

16. V replice ze dne 29. 7. 2019 žalobce tvrdil, že údaj o čísle tiketu je podstatnou náležitostí při specifikaci sázky, neboť se jedná o jedinečný identifikátor, kterým se jednotlivé sázky od sebe odlišují. S ohledem na množství sázek, které jsou denně u žalobce uzavírány, není bez čísla tiketu možné jednotlivé sázky od sebe odlišit. V případě, že tento údaj není uveden správně, nelze s jistotou stanovit, o kterou sázku se jedná, a tedy rozhodnutí je nesprávné z důvodu nemožnosti jeho přezkoumatelnosti. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 92/2009-65.

17. Dále žalobce zopakoval tvrzení, podle kterého aby Marketingová akce mohla být označena za hazardní hru, musí být dána podmínka úhrady vkladu, přičemž soutěžící v rámci Marketingové akce žádný vklad nehradili.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

18. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

19. Při ústním jednání konaném dne 21. 6. 2021 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Jak žalobce, tak žalovaný zrekapitulovali svá podání. Žalobce nad rámec skutečností uvedených v podané žalobě a replice uvedl, že zákon nezakazuje, aby žalobce svým klientům poskytoval bonusy. Dále uvedl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný v odůvodnění dospěl k závěru, že se žalobce dopustil přestupku tím, že vrátil vklad, který byl zkonzumován, v jiné části odůvodnění pak poukazuje na to, že žalobce vyplatil výhru. Rozhodnutí si tak odporuje. Vklad nelze považovat za výhru.

20. Soud během ústního jednání neprovedl důkazy navržené žalobcem v podané žalobě [jednalo se o bilanci uživatele Nardyny a Stanovisko (ostatní navržené důkazy byly součástí spisového materiálu předloženého žalovaným)], neboť na jejich provedení žalobce netrval. Tyto důkazy navíc považoval soud za nadbytečné (viz níže).

21. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: - Podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách se hazardní hrou rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. - Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách pro účely právní úpravy hazardních her se rozumí sázkou sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně 1. rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a 2. částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací.

22. Soud o podané žalobě uvážil následovně:

23. K námitce, podle které tiket se specifikací č. 8990474888142800, nebyl u žalobce nikdy uzavřen, soud ze správního spisu předloženého žalovaným zjistil následující rozhodné skutečnosti: Z kopie obrazovky počítače pořízené dne 2. 2. 2017 v 17:34, zobrazující „Náhled LIVE tiketu SOLO“, vyplývá, že dne 2. 2. 2017 ve 14:17:08 bylo pod číslem 8990474335142800 prostřednictvím internetu vsazeno na příležitost s označením „basketbal - Ukrajina - Higher League - ženy BC Poltava - Invasport Kharkiv“, celkový kurz 11, vklad 100 Kč. Z kopie obrazovky počítače pořízené dne 2. 2. 2017 v 17:36, zobrazující „Přehled finančních operací“ dne 2. 2. 2017 vyplývá, že dne 2. 2. 2017 ve 14:17 byla provedena transakce 8990474335142800. Ve výroku rozhodnutí prvostupňový orgán uvedl, že „…žalobce prokazatelně nejméně dne 2. 2. 2017 v čase 15:29 hodin vrátil část sázky, která byla vyhodnocena jako prohraná, když předtím v čase 14:17 hodin přijal živou kurzovou sázku ve výši 100 Kč na sázkovou událost Basketbalové utkání žen BC Poltava – Invasport Kharkiv hrané na Ukrajině v soutěži „Higher League“ (Tiket za 100 Kč s kurzem 11, sázka přijata na sázenku číslo 8990474888142800)…“.

24. Z výše uvedeného vyplývá, že prvostupňový orgán pochybil, když ve výroku prvostupňového rozhodnutí uvedl nesprávné číslo sázenky 8990474888142800 na místo správného čísla sázenky 8990474335142800. Toto pochybení vyplývá i z žalobcem předložené bilance uživatele „Nardyny“, ve které je uvedeno, že dne 2. 2. 2017 ve 14:17 byla provedena platba za tiket 8990474335142800.

25. Dle náhledu soudu je nesprávné uvedení čísla sázky ve výroku prvostupňového rozhodnutí nutno považovat za zjevnou nesprávnost ve smyslu § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, která však neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Je tomu tak proto, že číslo sázenky ve výroku prvostupňového rozhodnutí bylo uvedeno pouze pro doplnění již uvedených informací identifikující konkrétní kurzovou sázku. Toto dokládá skutečnost, že číslo sázenky je uvedeno v závorce a poté, kdy je kurzová sázka označena okamžikem přijetí kurzové sázky (2. 2. 2017, ve 14:14), výší sázky (100 Kč) a sázkovou událostí (basketbalové utkání žen BC Poltava – Invasport Kharkiv hrané na Ukrajině v soutěži „Higher League“). Právě soubor těchto všech informací v souhrnu, nikoliv pouze číslo sázenky, jednoznačně identifikují podanou kurzovou sázku. Skutečnost, že správními orgány vytýkané jednání se vztahovalo ke kurzové sázce č. 8990474335142800, nikoliv k sázce č. 8990474888142800, pak vyplývá i ze správního spisu předloženého žalovaným (viz kopie obrazovky počítače) a rovněž i z kontextu výroků a odůvodnění napadených rozhodnutí, kdy je k předmětné kurzové sázce dále poukazováno na další informace, které ji jednoznačně určují, a to způsob vyhodnocení kurzové sázky (prohraná kurzová sázka), okamžik vyhodnocení kurzové sázky (15:15) a okamžik vrácení části sázky (15:29). Soubor všech těchto informací dokládá, že správními orgány vytýkané jednání se jednoznačně vztahuje ke kurzové sázce č. 8990474335142800.

26. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že uvedení nesprávného čísla sázenky ve výroku prvostupňového rozhodnutí bylo pochybením správního orgánu. Toto pochybení však nebylo takové intenzity, které by vedlo ke zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti. Dle náhledu soudu prvostupňový správní orgán dostál povinnostem, které jsou na výrok rozhodnutí kladeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 92/2009-65, neboť výrok rozhodnutí jednoznačným a nezaměnitelným způsobem identifikuje dotčenou sázku.

27. Odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 92/2009- 65, nepovažuje soud pro projednávaný případ relevantním. V uvedeném rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval rozporem mezi výrokem a odůvodněním správního rozhodnutí. V projednávaném případě však podstata námitky žalobce nespočívala v rozpor mezi výrokem a odůvodněním správního orgánu, ale pouze v uvedení nesprávného čísla sázenky identifikující kurzovou sázku.

28. Soud nepřisvědčil námitce žalobce, podle které byla věc nesprávně právně posouzena. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, v čem spočívala podstata Marketingové akce, tj. že žalobce v období trvání Marketingové akce vracel účastníkům hazardní hry s kurzovou sázkou ve výši minimálně 100 Kč bonus ve výši 10 % hodnoty sázky v případě, že kurzová sázka byla vyhodnocena jako prohra, maximálně však 500 Kč. Výše uvedené ostatně vyplývá z pravidel Marketingové akce, která žalobce přiložil k podané žalobě.

29. Sporné mezi účastníky řízení je, zda Marketingová akce je hazardní hrou podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, či nikoliv. Soud přisvědčil závěru správních orgánů, že Marketingová akce je hazardní hrou. K uvedenému závěru soud dospěl s ohledem na jednoznačnou provázanost kurzové sázky a Marketingové akce. Marketingové akce se mohl účastnit pouze účastník kurzové sázky s minimální výší sázky 100 Kč, jehož sázka byla vyhodnocena jako proherní. Bez uzavření kurzové sázky a vyhodnocení kurzové sázky jako proherní nebylo možno se Marketingové akce účastnit. Zároveň cashback, tj. 10 % z výše sázky na proherní tiket, bylo peněžité plnění, jež se přímo odvíjelo od vyhodnocení kurzové sázky. Cashbeck tak byl získán v souvislosti s kurzovou sázkou.

30. Na základě shora uvedeného má soud za to, že byly naplněny všechny podmínky hazardní hry podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, a to (1.) sázka vložená účastníkem hazardní hry, (2.) nezaručená návratnosti této sázky a (3.) prvek náhody nebo neznámé okolnosti. Za sázku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách je v projednávaném případě nutno považovat sázku v rámci kurzové sázky. Tato sázka totiž aktivovala účast v Marketingové akci a i případnou výplatu plnění (cahbacku). Bez úhrady sázky za kurzovou sázku nebylo možno se Marketingové akce účastnit, respektive získat cashbeck. Tvrzení žalobce, podle kterého k účasti na Marketingové akci nebylo vyžadováno, aby sázející uhradil žalobci jakoukoliv sázku, nemá oporu v pravidlech Marketingové akce. Na základě shora uvedených skutečností pak nelze přisvědčit ani tvrzení žalobce, že sázka byla kurzovní sázkou zkonzumována. V této souvislosti soud uvádí, že úvahy žalobce o tom, v jaké části byla sázka užita na Marketingovou akci a v jaké části na kurzovou sázku je zcela irelevantní.

31. Ke splnění druhé podmínky hazardní hry soud uvádí, že z pravidel Marketingové akce vyplývá, že získání cashbecku záviselo na vyhodnocení kurzové sázky jako proherní. Pouze v případě, že kurzová sázka byla vyhodnocena jako proherní, získal účastník Marketingové akce plnění ve výši 10 % na proherní tiket. Návratnost sázky, respektive získaní cashbecku tak nebylo účastníku Marketingové akce ze strany žalobce nikterak zaručeno.

32. Konečně pak byl v projednávaném případě přítomen i prvek náhody nebo neznámé okolnosti. Tento prvek spočíval v sázkové příležitosti kurzové sázky. V případě předmětného tiketu to byl výsledek basketbalového utkání žen.

33. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že Marketingová akce byla podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách hazardní hrou.

34. Soud neshledal, že by napadená rozhodnutí byla nepřezkoumatelná. V této souvislosti soud uvádí, že napadené rozhodnutí včetně jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí je nutno považovat za jeden celek (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56). Z uvedených rozhodnutí je zcela jednoznačně patrné, na základě jakých skutečností a důvodů hodnotily správní orgány Marketingovou akci jako hazardní hru (viz strana 12 napadeného rozhodnutí, předposlední a poslední odstavec a dále strana 11 a 12 prvostupňového rozhodnutí), a to včetně odkazů na příslušná ustanovení zákona. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nemůže založit skutečnost, že žalovaný k opakujícím se námitkám žalobce odkázal na závěry prvostupňového orgánu, případně skutečnost, že závěry žalovaného jsou rozvedeny v rámci jiné odvolací námitky.

35. K námitkám žalobce vztahujícím se ke Stanovisku považoval soud za rozhodné zjištění, zda na tomto Stanovisku správní orgány založily své úvahy či nikoliv. Z odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývá, že v projednávaném případě správní orgány při posouzení věci vycházely ze zákona o hazardních hrách, respektive že své úvahy založily na výkladu příslušných ustanovení zákona o hazardních hrách. Na Stanovisko žalovaný odkázal podpůrně a toliko za účelem zdůraznění, že výklad relevantních ustanovení zákona o hazardních hrách je v projednávaném případu v souladu s oficiálním výkladem prvostupňového orgánu. Vzhledem ke skutečnosti, že Stanovisko nebylo závazným podkladem pro vydání napadených rozhodnutí a dále protože úvahy správních orgánů jsou založeny na aplikaci příslušných ustanovení zákona o hazardních hrách, neshledal soud námitky žalobce vztahující se ke Stanovisku oprávněnými. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že otázka, zda jsou závěry uvedené ve Stanovisku správné či nikoliv a zda jsou tyto závěry dostatečně odůvodněny či nikoliv, nemají na posouzení projednávaného případu žádný vliv, soud se touto polemikou žalobce blíže nezabýval.

36. Soud neshledal důvodnou rovněž námitku extenzivní interpretace § 10 odst. 1 a 2 zákona o hazardních hrách. Výše uvedenou námitku žalobce rozvedl v rovině, že výkladem pojmu výhra provedeným správními orgány by docházelo k nedůvodné diskriminaci provozovatelů hazardních her, kteří by nemohli provozovat spotřebitelkou soutěž. Dle náhledu soudu výklad pojmu výhra, kterou provedly správní orgány v napadených rozhodnutích, nemůže k diskriminaci provozovatelů hazardních her vést. Provozovatelé hazardních her jsou obecně oprávněni organizovat spotřebitelskou soutěž, avšak výlučně za podmínky, že tato soutěž nebude naplňovat znaky hazardní hry podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. V případě, že se jedná o hazardní hru je nutno dodržet podmínky zákona o hazardních hrách. Pro posouzení toho, zda se jedná o hazardní hru, či nikoliv je rozhodné naplnění tří podmínek, a to (1.) vložení sázky účastníkem hazardní hry, (2.) nezaručená návratnosti této sázky a (3.) prvek náhody nebo neznámé okolnosti, která rozhoduje o výhře. Protože z hlediska výkladu pojmu hazardní hry podle § 3 odst.. 1 zákona o hazardních hrách není rozhodný výklad pojmu výhra, nemůže námitka žalobce obstát.

37. Pro úplnost soud uvádí, že má za to, že jeho právní závěry jsou plně v souladu s právními závěry rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2021, č. j. 15 Af 8/2019-83. Uvedený rozsudek zrušil rozhodnutí žalovaného v obdobné věci k námitce žalobce spočívající ve skutkovém tvrzení, konktrétně že správní orgány směšovaly pojmy „výhra“ a „vrácení sázky“ ve výroku i odůvodnění napadeného rozhodnutí. Obdobná námitka byla žalobcem uplatněna v projednávaném případě až při ústním jednání, tj. po lhůtě stanovené § 72 odst. 1 s. ř. s. Soud k této námitce tak nemohl přihlížet. Navíc má soud za to, že skutková situace projednávaného případu a případu, který zdejší soud posuzoval pod sp. zn. 15 Af 8/2019, je odlišná. Ve věci vedené pod sp. zn. 15 Af 8/2019 došlo k záměně pojmu výhra a vrácení sázky již ve výrokové části rozhodnutí. Tak tomu v projednávaném případě není, když výroková část odkazuje na peněžité plnění. Soud zároveň neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné, či nesrozumitelné. Žalovaný v souladu s výrokem prvostupňového rozhodnutí poukazuje v napadeném rozhodnutí na získání plnění v případě, kdy je sázková příležitost vyhodnocena jako proherní. Z kontextu odůvodnění rozhodnutí pak vždy vyplývá, v jaké souvislosti byly pojmy peněžité plnění, případně vrácení sázky použity.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

38. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

39. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.