č. j. 51 A 12/2020 - 48

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: D.K., narozen X trvale bytem X zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm advokátem se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, č. j. KUJCK 15053/2020 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobci se vrací uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělil soudu údaje pro vrácení soudního poplatku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 27. 2. 2020 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně – Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 8. 11. 2019, č. j. DOP/56790/19/Čo, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 2. 7. 2019 a tento záznam byl tímto potvrzen.

2. Žalobce se úvodem žaloby věnuje otázce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, v rámci praktických ukázek demonstruje vybrané vady pokutových (neboli příkazových) bloků (nedostatečný popis přestupku, identifikaci místa spáchání přestupku, nečitelnost, nesrozumitelnost a nepřehlednost). Způsob, jakým správní orgány k předmětným podkladům pro zápis bodů přikročily, dle žalobce vybočuje z ustálené praxe.

3. K pokutovým blokům ze dne 2. 7. 2019, 18. 2. 2019, 6. 8. 2018, 7. 3. 2018, 2. 2. 2018 vydaným žalobci je konkrétně namítáno následující: Nepřesné či nečitelné stanovení osoby přestupce, není vyplněno rodné číslo nebo datum narození. Není přesně zjištěna doba přestupku, údaje nejsou přezkoumatelné, případně jsou nečitelné či neúplné. Místo spáchání přestupku je nečitelné, nejasně zkratkovité, nezjistitelné. Chybí případně uvedení ulice, bližší specifikace místa spáchání přestupku. Popis skutku je nesrozumitelný, neplyne z něj jednoznačně skutková podstata popsaného jednání ani její propojení s určitou zákonnou povinností, není zřejmé, jaká právní norma měla být porušena, je třeba uveden paragraf, ale bližší ustanovení chybí. Vady zápisu přestupku neumožňují posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou zapisovány vágně a neodborně. Není zřejmé, zda bylo přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti. Není zřetelná výše uložené sankce. Místo vydání rozhodnutí není vlivem podoby zápisu seznatelné, stejně tak nelze zjistit, kdo rozhodnutí vydal. Není rovněž zřejmý podpis žalobce, tedy ani jeho souhlas s projednáním přestupku na místě samém.

4. Užité pokutové bloky se vymykají přípustné zkratkovitosti a strohosti tak, jak připouští Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39. Tyto bloky tak nebyly způsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

5. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle blíže nespecifikovaného názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (X) podkladem pro vydání rozhodnutí.

6. Součástí žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který žalobce odůvodnil vznikem nenapravitelné újmy, jež by mu mohla v důsledku napadeného rozhodnutí vzniknout, neboť by žalobci hrozila ztráta zaměstnání. Žádost o přiznání odkladného účinku žalobce odůvodnil též neúměrně dlouhou dobou soudních řízení.

7. Žalovaný navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout, uvedl, že jednotlivými pokutovými bloky se zabýval, porovnal je s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení a neshledal žádných vad tak, jak jednotlivě a konkrétně ve svém vyjádření rovněž popisuje. Své rozhodnutí žalovaný považuje za souladné s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, a ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39.

8. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Žalobci bylo dne 9. 7. 2019 v souladu s § 124 odst. 5 zákona o silničním provozu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 2. 7. 2019. Dne 11. 7. 2019 správní orgán I. stupně obdržel námitky proti záznamu bodů. Vyrozuměním ze dne 31. 7. 2019 byl žalobce poučen dle § 36 správního řádu. Dne 12. 8. 2019 se žalobce písemně vyjádřil ve věci samé, přičemž poukázal především na podání návrhu na provedení přezkumného řízení proti příkazu na místě ze dne 2. 7. 2019 a navrhl přerušení řízení do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku podaném účastníkem. Správní orgán prvního stupně následně usnesením ze dne 22. 8. 2019, č. j. DOP/43256/19/Čo, přerušil řízení za účelem vyčkání výsledků přezkumného řízení. Dne 26. 10. 2019 žalobce zaslal žalobce správnímu orgánu sdělení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, č. j. KRPC-110686-7/ČJ-2019-0200DP, kterým byl žalobce vyrozuměn, že nebyl shledán důvod k zahájení přezkumného řízení dle § 95 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Na základě tohoto sdělení vyrozuměl správní orgán prvního stupně žalobce dne 30. 10. 2019 o pokračování v řízení. Prvostupňovým správním rozhodnutím ze dne 8. 11. 2019 byl provedený záznam bodů potvrzen. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 25. 11. 2019 odvolání (doplnění odvolání dne 22. 12. 2019), o kterém žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno shora. Žalovaný popsal relevantní právní úpravu, zjištěný skutkový stav a posoudil náležitosti jednotlivých pokutových bloků, u kterých neshledal žalobcem vytýkaných vad.

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). K projednání žaloby nebylo třeba nařizovat jednání, neboť byly splněny předpoklady pro rozhodnutí ve věci bez jednání podle § 51 s. ř. s.

10. Žaloba není důvodná.

11. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Zaznamenání bodů nepodléhá správnímu uvážení. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu, tj. pravomocné rozhodnutí o vyslovení viny a trestu, na jehož základě má být záznam bodů proveden. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda bylo takové rozhodnutí v právní moci, zda byly body zaznamenány správné osobě, ve správné výši (srov mj. i § 73 odst. 2 správního řádu). „Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44 a mnoho dalších).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40). Jak vyplývá z rozhodnutí správního orgánu I. stupně a žalovaného, správní orgány si vyžádaly kopie rozhodnutí vydaných v příkazních řízení na místě (příkazních – pokutových bloků) a tyto prvotní podklady porovnaly s oznámeními příslušných orgánů k záznamu v registru řidičů, přičemž nezjistily nesoulad v kterýchkoli jejich podstatných náležitostech či jakékoli jiné pochybení. Správní orgán prvního stupně nepovažoval po provedeném posouzení námitky za důvodné, postupoval podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, ve výrokové části rozhodnutí uplatněné námitky zamítl a provedený záznam bodů, vůči němuž námitky směřovaly, potvrdil.

12. V případě rozhodnutí vydaných v příkazním řízení na místě je třeba, i přes specifičnost tohoto řízení, trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, vyslovujícího se k předchozí právní úpravě, která se však v tomto směru nikterak nezměnila, je poukazováno na to, jakým způsobem je nutné pokutové, tedy i na příkazové, bloky nahlížet. „Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozorňuje na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový (příkazní) blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. „V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“ 13. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým, resp. způsobilým podkladem pro vydání rozhodnutí, více však již žalobce v tomto směru neuvedl. Krajský soud vzal tyto dokumenty na vědomí, nicméně s ohledem na obecnost tvrzení žalobce se jimi více nezabýval.

14. K problematice podpisu žalobce na předmětných příkazních blocích krajský soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které podpisem pokutového bloku žalobce potvrzuje, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí: „…okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 8 As 68/2010 – 81, č. 2264/2011 Sb. NSS). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením a s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn.

15. Příkaz na místě a příkazový blok jsou upraveny v § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). K posuzování obsahové stránky pokutových (příkazních) bloků lze stále plně odkázat na následující shrnutí Nejvyššího správního soudu: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku příkazových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

16. Určitá benevolentnost při posuzování pokutových bloků není bezbřehá a správní orgán není povinen provést zápis na základě jakéhokoli bloku. „Nemusí tomu tak být např. tehdy, pokud by pokutový blok neobsahoval např. popis sankcionovaného jednání, resp. jednoznačnou specifikaci toho kterého přestupku, za nějž byla jeho pachateli udělena ta která sankce, nebo by zavdával důvodné pochybnosti o tom, za jaké jednání (přestupek) byla vlastně ve skutečnosti bloková pokuta pachateli uložena. Dopadal-li by popisem skutku na vícero skutkových podstat různých přestupků, musel by si rozhodující orgán o této otázce učinit vlastní úsudek. Nelze totiž akceptovat, aby byl proveden záznam bodů na základě nejednoznačného nebo víceznačného pokutového bloku. (…) správní orgány, které provádějí záznam bodů, nemohou v řízení o námitkách pokutu zrušit. Nejsou však ani současně povinny provést záznam bodů na základě jakéhokoliv podkladu, zvláště pak ne takového, který by zavdával rozumné pochybnosti o tom, za jaký přestupek byla vlastně udělena bloková pokuta.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. března 2015 č. j. 7 As 41/2015 – 23; důraz doplněn).

17. Krajský soud následně přikročil k posouzení jednotlivých příkazových (pokutových) bloků a dospěl k následujícím závěrům.

18. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 2. 2. 2018, X: Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště X dále číslo občanského průkazu, číslo řidičského průkazu a informace o tom, že žalobce byl lustrován. V popisu skutku se uvádí: X. Pokuta uložena podle § „125c/1F4“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalostí. Celková výše pokuty činila 500 Kč, vyplněno v Novém Hubenově dne 2. 2. 2018. Osoba vypisující blok je identifikována číslem „X připojen je podpis této osoby a úřední razítko Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

19. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 7. 3. 2018, X: Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum, jeho narození. Místo trvalého bydliště „X“, dále číslo řidičského průkazu. V popisu skutku se uvádí: „Dne 7. 3. 2018 v 13:40 hod., v obci X, § 6/1a z. č. 361/2000 Sb., nepřipoután bezp. pásem, X“. Pokuta byla uložena podle § „125c/1k“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalostí. Uložena pokuta 200 Kč. Sepsáno v „X.“ dne 7. 3. 2018. Osoba vypisující blok je identifikována číslem „X“, připojeny jsou dva podpisy a úřední razítko Policie České republiky. V kolonce 11 chybí podpis žalobce, s ohledem na dva podpisy v přechodzím řádku je zřejmé, že žalobce se s největší pravděpodobností (omylem) podepsal tam (dále viz níže).

20. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 6. 8. 2018, X Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „X“ a dále se uvádí číslo občanského průkazu. V popisu skutku se uvádí: „Dne 6. 8. 2018 v 10:50 hod., na ul. X ustanovení § 6/1a) z. č. 361/2000 Sb., tím, že za jízdy nebyl připoután bezp. pásem, RZ: X“. Pokuta byla žalobci uložena podle § „125c/1K“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalost. Uložena pokuta 200 Kč. Sepsáno v „Jihlavě“ dne 6. 8. 2018. Osoba vypisující blok prap. B.P., identifikační číslo „X“, podpis této osoby a úřední razítko Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

21. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 18. 2. 2019, X: Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „X“. Dále je uvedeno číslo občanského průkazu a řidičského průkazu. V popisu skutku se uvádí „18. 2. 2019 v 10:36h. ul. X“. Pokuta byla uložena podle § „125c/1f1“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalost. Uložena pokuta 300 Kč. Sepsáno v „Nová Bystřice“ dne 8. 2. 2019. Osoba vypisující blok H., identifikační číslo „X“, podpis této osoby a úřední razítko Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

22. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 2. 7. 2019, X: Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „X“. Dále je uvedeno číslo řidičského průkazu. V popisu skutku se uvádí „2. 7. 2019 v 14:59 hodin sil X“. Pokuta byla uložena podle § „125c/1f3“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalost. Uložena pokuta 2.000 Kč. Sepsáno v „N. Ves“ dne 2. 7. 2019. Osoba vypisující blok P.Š., identifikační číslo „X“, podpis této osoby a úřední razítko Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

23. Z uvedeného zjevně plyne nezpochybnitelný závěr o čitelnosti těchto bloků. K obsahu těchto bloků nemá krajský soud žádných připomínek, které by mohly mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Popis skutku žalobce ve všech případech zcela jednoznačným a nezaměnitelným způsobem identifikuje jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu. Místa a čas spáchání přestupků jsou řádně uvedeny. Zkratky v názvech měst a ulic žádným způsobem nesnižují jednoznačnost vymezení místa spáchání daných skutků. V případě bloku ze dne 7. 3. 2018 chybí podpis žalobce v kolonce 11, jak však bylo uvedeno výše, kolonka č. 10 příkazního bloku obsahuje podpisy dva, z čehož je zřejmé, že žalobce se podepsal omylem o kolonku výše, než měl. Žalobce svojí pouze vágní formulací žalobní námitky „z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení“, kterou uplatňuje ke všem pokutovým blokům, nevnáší pochybnosti do správnosti tohoto pokutového bloku. Z pokutových bloků nelze dovozovat absolutní konzistentnost tvaru podpisů žalobce, což je samozřejmě zapříčiněno samotnou povahou bloků, kdy tyto nejsou zpravidla podepisovány na rovném klidném místě, proto se podpisy podepisující osoby mohou mírně lišit po své grafické stránce. Krajskému soudu ani nepřísluší provádět rozsáhlé grafognózní rozbory podpisů žalobce, neboť k tomu nemá potřebné znalosti, avšak i z laického pohledu lze seznat na pokutovém bloku ze dne 7. 3. 2018 podpisy dva, přičemž jeden odpovídá podpisům na ostatních pokutových blocích. Soud tak nemá pochybnosti o podpisu žalobce na tomto pokutovém bloku, a to i přes to, že tento podpis není umístěn v řádku vyčleněném k tomuto účelu. Na okraj lze uvést, že ani okolnosti spáchaného přestupku nenasvědčují případným pochybnostem v tomto směru, když žalobce pokutu na místě zaplatil. Krajský soud zdůrazňuje, že je mu známa judikatura Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013, č. j. 9 As 53/2013 - 24), dle které samotné zaplacení pokuty, bez podpisu pokutového bloku, nevyjadřuje souhlas žalobce s řešením věci v blokovém řízení, v nyní projednávané věci však podpis žalobce na pokutovém bloku nechybí, jak již bylo vyjádřeno výše.

24. Dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že „řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem…“. V případě bloků ze dne 7. 3. 2018 a ze dne 6. 8. 2018 se sice ve slovním popisu uvádí pouze to, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, neuvádí se zde, že byl řidičem vozidla, nicméně je zde uveden odkaz na zákonné ustanovení, které upravuje povinnost řidiče vozidla užít bezpečností pás. V tomto kontextu nelze mít pochyb o tom, čeho se měl žalobce jako řidič motorového vozidla dopustit.

25. V případě bloků ze dne 2. 2. 2018 a ze dne 7. 3. 2018 není zřejmé jméno oprávněné osoby, tato je zde identifikována služebním číslem a podpisem. Zdejšímu soudu je známa judikatura Krajského soudu v Ostravě (rozsudek ze dne 13. 8. 2019, č. j. 25 A 41/2019 – 35), dle které příkazové bloky obsahující pouze identifikační číslo a podpis oprávněné osoby jsou nezpůsobilým podkladem pro zápis bodu do registru řidiče, s tímto se však zdejší krajský soud neztotožňuje. Smyslem a účelem § 92 odst. 2 písm. i) zákona o přestupcích je dostatečná identifikace oprávněné osoby, což uvedení služebního čísla jakožto jedinečného kódu udělovaného jedné konkrétní osobě zcela splňuje, ostatně takovou podobu pokutového bloku přijal i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 10. 1. 2019, č. j. 1 As 366/2018 – 40. Je nutné mít na paměti, že „konkrétními náležitostmi pokutového bloku ve vztahu k jeho způsobilosti být podkladem pro záznam bodů, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20. Dovodil, že ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Obecně konstatoval, že obstojí vada či chyba, která nesměřuje ke zpochybnění skutečnosti, že se stěžovatel dopustil přestupku. Konkrétně potom uvedl, že bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození stěžovatele, absence poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty a podobně.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 As 278/2015 – 32). Byla-li tak oprávněná úřední osoba identifikována na pokutovém bloku svým identifikačním číslem a podpisem, nemůže být pochyb o její totožnosti, neboť identifikační číslo je unikátní číslo přidělované jedné konkrétní oprávněné osobě, která tak nemůže být zaměněna s osobou jinou.

26. Jak už bylo uvedeno výše, zkratkovitost je pro blokové, potažmo příkazní řízení, příznačná. Strohá a zkratkovitá formulace je v posuzované věci přípustná, neboť je z ní patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Konkrétní jednání konkrétní osoby, tj. žalobce, je zde popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným jednáním.

27. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a které žalobce porušil. S žalobcem poukazovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, je soud obeznámen, vycházel z něj a posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují.

28. Na základě shora uvedeného se uzavírá, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou. Krajský soud neshledal, že by byl žalobce postupem žalovaného zkrácen na svých právech. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

30. Součástí podané žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V rámci odůvodnění pro přiznání odkladného účinku žalobce mj. upozorňuje na neúměrně dlouhou dobu soudního řízení. Jelikož soud přistoupil k rozhodnutí ve věci samé bezodkladně, nebylo o odkladném účinku rozhodováno.

31. Výrokem IV krajský soud rozhodl v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o vrácení soudního poplatku za žádost o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť o této žádosti nebylo rozhodováno. V návaznosti na toto rozhodnutí byl žalobce rovněž vyzván, aby v přiměřené lhůtě 7 dnů sdělili potřebné údaje pro vrácení soudního poplatku (zejm. číslo bankovního účtu, variabilní symbol). Nesdělí-li žalobce soudu ve stanovené lhůtě požadované údaje, bude uhrazený soudní poplatek vrácen na bankovní účet, ze kterého byl uhrazen.