Č. j. 51 A 16/2021- 45
Citované zákony (17)
- České národní rady o přestupcích, 200/1990 Sb. — § 84 § 85 odst. 4
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 10 odst. 1
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 123b odst. 1 § 123b odst. 2 § 123f odst. 1 § 123f odst. 3 § 124 odst. 5
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 51 § 60 odst. 1 § 75 § 78 odst. 7 § 103 odst. 1
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 36 § 73 odst. 2 § 90 odst. 5
- o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb. — § 92
Rubrum
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: M.P.,, narozen X bytem X,X zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2021, č. j. KUJCK-12292/2021 takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobci se vrací uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku sdělil soudu údaje pro vrácení soudního poplatku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou dne 24. 2. 2021 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně – Magistrátu města české Budějovice, Matričního úřadu, ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. MAU/11627/2020 Ne, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 11. 5. 2020 a tento záznam byl tímto potvrzen.
2. Žalobce úvodem žaloby uvádí, že žalovaný ignoroval rozhodnutí jiných odvolacích orgánů ve shodných věcech a významně tak narušil právní jistotu žalobce. Následně se žalobce věnuje otázce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, v rámci praktických ukázek demonstruje vybrané vady pokutových (neboli příkazových) bloků (nedostatečný popis přestupku, identifikaci místa spáchání přestupku, nečitelnost, nesrozumitelnost a nepřehlednost). Způsob, jakým správní orgány k předmětným podkladům pro zápis bodů přikročily, dle žalobce vybočuje z ustálené praxe. Rovněž žalobce uvedl, že jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byly oznámení od příslušných oddělení policie, což považuje žalobce za nedostatečné. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle blíže nespecifikovaného názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (série X) podkladem pro vydání rozhodnutí.
3. K pokutovým blokům ze dne 11. 5. 2020, 3. 9. 2019, 12. 12. 2018 a 21. 4. 2018 vydaných žalobci je žalobcem totožně namítáno v obecné rovině následující: Nepřesné či nečitelné stanovení osoby přestupce, není vyplněno rodné číslo nebo datum narození. Není přesně zjištěna doba přestupku, údaje nejsou přezkoumatelné, případně jsou nečitelné či neúplné. Místo spáchání přestupku je nečitelné, nejasně zkratkovité, nezjistitelné. Chybí případně uvedení ulice, bližší specifikace místa spáchání přestupku. Popis skutku je nesrozumitelný, neplyne z něj jednoznačně skutková podstata popsaného jednání ani její propojení s určitou zákonnou povinností, není zřejmé, jaká právní norma měla být porušena, je třeba uveden paragraf, ale bližší ustanovení chybí. Vady zápisu přestupku neumožňují posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou zapisovány vágně a neodborně. Není zřejmé, zda bylo přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti. Není zřetelná výše uložené sankce. Místo vydání rozhodnutí není vlivem podoby zápisu seznatelné, stejně tak nelze zjistit, kdo rozhodnutí vydal. Není rovněž zřejmý podpis žalobce, tedy ani jeho souhlas s projednáním přestupku na místě samém.
4. Užité pokutové bloky se vymykají přípustné zkratkovitosti a strohosti tak, jak připouští Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39. Tyto bloky tak nebyly způsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
5. Žalovaný navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout, uvedl, že jednotlivými pokutovými bloky se zabýval, porovnal je s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení a neshledal žádných vad tak, jak jednotlivě a konkrétně ve svém vyjádření rovněž popisuje. Své rozhodnutí žalovaný považuje za souladné s ustálenou judikaturou správních soudů, na kterou ve svém vyjádření poukazuje.
6. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Žalobci bylo dne 19. 5. 2020 v souladu s § 124 odst. 5 zákona o silničním provozu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 11. 5. 2020. Dne 19. 5. 2020 správní orgán I. stupně obdržel námitky proti záznamu bodů. Následně správní orgán obstaral kopie celkem 8 pokutových bloků. Vyrozuměním ze dne 3. 9. 2020 byl žalobce poučen dle § 36 správního řádu (doručeno dne 8. 9. 2020). Dne 4. 9. 2020 obdržel správní orgán sdělení Policie České republiky o neshledání důvodů k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k bloku ze dne 11. 5. 2020. Dne 21. 9. 2020 se žalobce písemně vyjádřil ve věci samé. Rozhodnutím ze dne 12. 10. 2020 správní orgán prvního stupně zamítl námitky žalobce jako neodůvodněné a provedený záznam potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 3. 11. 2020 odvolání, o kterém bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno shora.
7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). K projednání žaloby nebylo třeba nařizovat jednání, neboť byly splněny předpoklady pro rozhodnutí ve věci bez jednání podle § 51 s. ř. s.
8. Žaloba není důvodná.
9. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Zaznamenání bodů nepodléhá správnímu uvážení. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu, tj. pravomocné rozhodnutí o vyslovení viny a trestu, na jehož základě má být záznam bodů proveden. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda bylo takové rozhodnutí v právní moci, zda byly body zaznamenány správné osobě, ve správné výši (srov mj. i § 73 odst. 2 správního řádu). „Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44 a mnoho dalších).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40). Jak vyplývá z rozhodnutí správního orgánu I. stupně a žalovaného, správní orgány si vyžádaly kopie rozhodnutí vydaných v příkazních řízení na místě (příkazních – pokutových bloků) a tyto prvotní podklady porovnaly s oznámeními příslušných orgánů k záznamu v registru řidičů, přičemž nezjistily nesoulad v kterýchkoli jejich podstatných náležitostech či jakékoli jiné pochybení. Správní orgán prvního stupně nepovažoval po provedeném posouzení námitky za důvodné, postupoval podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, ve výrokové části rozhodnutí uplatněné námitky zamítl a provedený záznam bodů, vůči němuž námitky směřovaly, potvrdil.
10. V případě rozhodnutí vydaných v příkazním řízení na místě je třeba, i přes specifičnost tohoto řízení, trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, vyslovujícího se k předchozí právní úpravě, která se však v tomto směru nikterak nezměnila, je poukazováno na to, jakým způsobem je nutné pokutové, tedy i na příkazové, bloky nahlížet. „Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozorňuje na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový (příkazní) blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. „V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“ 11. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým, resp. způsobilým podkladem pro vydání rozhodnutí, více však již žalobce v tomto směru neuvedl. Krajský soud vzal tyto dokumenty na vědomí, nicméně s ohledem na obecnost tvrzení žalobce se jimi více nezabýval.
12. Soud považuje za nutné zdůraznit, že správní orgán I. stupně a žalovaný vycházely z obstaraných kopií pokutových bloků, které jsou součástí spisového materiálu. Tvrzení žalobce, že bylo vycházeno pouze z oznámení o spáchání přestupků, není pravdivé.
13. K problematice podpisu žalobce na předmětných příkazních blocích krajský soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které podpisem pokutového bloku žalobce potvrzuje, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí: „…okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 8 As 68/2010 – 81, č. 2264/2011 Sb. NSS). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením a s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn.
14. Příkaz na místě a příkazový blok jsou upraveny v § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). K posuzování obsahové stránky pokutových (příkazních) bloků lze stále plně odkázat na následující shrnutí Nejvyššího správního soudu: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejmeny nároky, které lze klást na obsahovou stránku příkazových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.
15. Určitá benevolentnost při posuzování pokutových bloků není bezbřehá a správní orgán není povinen provést zápis na základě jakéhokoli bloku. „Nemusí tomu tak být např. tehdy, pokud by pokutový blok neobsahoval např. popis sankcionovaného jednání, resp. jednoznačnou specifikaci toho kterého přestupku, za nějž byla jeho pachateli udělena ta která sankce, nebo by zavdával důvodné pochybnosti o tom, za jaké jednání (přestupek) byla vlastně ve skutečnosti bloková pokuta pachateli uložena. Dopadal-li by popisem skutku na vícero skutkových podstat různých přestupků, musel by si rozhodující orgán o této otázce učinit vlastní úsudek. Nelze totiž akceptovat, aby byl proveden záznam bodů na základě nejednoznačného nebo víceznačného pokutového bloku. (…) správní orgány, které provádějí záznam bodů, nemohou v řízení o námitkách pokutu zrušit. Nejsou však ani současně povinny provést záznam bodů na základě jakéhokoliv podkladu, zvláště pak ne takového, který by zavdával rozumné pochybnosti o tom, za jaký přestupek byla vlastně udělena bloková pokuta.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. března 2015 č. j. 7 As 41/2015 – 23; důraz doplněn).
16. Krajský soud následně přikročil k posouzení jednotlivých příkazových (pokutových) bloků a dospěl k následujícím závěrům.
17. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 21. 4. 2018, číslo bloku X: Z bloku se podává, že byl vystaven žalobci v Českých Budějovicích dne 21. 4. 2018 policistkou H. Křížovou, která blok rovněž podepsala, připojen otisk úředního razítka. Žalobce blok rovněž podepsal. V popisu skutku se uvádí: „21. 4. 2018 ve 12.21 hod. v Č. Budějovicích ul. Rudolfovská tř. směr k centru města (čp- X) s vozidlem Octavia RZ X nebyl za jízdy připoután bezpeč. pásem, § 6/1a z. č. 361/2000 Sb“. Pokuta uložena za přestupek podle § „125c/1k" zákona č. „361/2000“ Sb. Zavinění z nedbalosti, pokuta 300 Kč.
18. Pokutový blok ze dne 12. 12. 2018 není ve spise obsažen, takový pokutový blok není dle spisového materiálu evidován, nebyl ani posuzován. Má-li žalobce na mysli blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 11. 12. 2018, číslo bloku C X: Z bloku se podává, že byl vystaven žalobci v Českých Budějovicích dne 12. 12. 2018 policistou identifikovaným služebním číslem 310161, který blok rovněž podepsal a připojil otisk úředního razítka, žalobce blok rovněž podepsal. V popisu skutku se uvádí „DNE 12. 12. 2018 V 16:40 HOD. V Č. BUDĚJOVICÍCH, sil. 1/20 u SPOL. AAA, KŘIŽ. s ul. LABSKÁ, PORUŠIL RIDIČ VOZIDLA VOLVO RZ: X, USTANOVENÍ DLE § 4/c + §70/2a ZAK. Č. 361/2000 Sb. (JÍZDA SVĚTELNOU KŘIZOVATKOU NA ČERVENOU), SMĚR ul. STRAKONICKÁ“ Pokuta byla uložena dle § „125c/1f5“ zákona č. „361/2000“. Forma zavinění nedbalostní, uložená pokuta 1 000 Kč.
19. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 3. 9. 2019, číslo bloku C X: Z bloku se podává, že byl vystaven žalobci na silnici II/105 policistou se služebním číslem 316393, který blok podepsal. je připojen otisk úředního razítka a žalobce blok rovněž podepsal. Z popisu skutku plyne, že „3. 9. 2019 V 12:10 HOD. SIL. II/105 V OBCI HLUBOKÁ NAD VLTAVOU -> MUNICE § 7/1c z. č. 361/2000 Sb. TEL. PRÍSTROJ V RUCE RIDIČE ZA JÍZDY X“. Pokuta byla uložena dle § „125c/1f1“ zákona č. „361/2000“ Sb. Zavinění ve formě nedbalosti, uložená pokuta ve výši 200 Kč.
20. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 11. 5. 2020, číslo bloku X: Z bloku se podává, že byl vystaven žalobci dne 11. 5. 2020 v Ševětíně policistou se služebním číslem 33101, který blok podepsal. Připojen je otisk úředního razítka. Žalobce blok rovněž podepsal. Z popisu skutku plyne, že „11. 5. 2020 V 08:00 HOD. V ŠEVĚTÍNĚ U CESKÉ POŠTY 369 SMĚR DÁLNICE D3 §6/1a z. č. 361/2000 Sb. BĚHEM JÍZDY NEBYL PŘIPOUTÁN BEZPEČNOSTÍM PÁSEM RZ – X“. Pokuta byla žalobci uložena podle § „125c/1K“ zákona č. „361/2000“Sb. Forma zavinění nedbalostní, uložena pokuta ve výši 200 Kč.
21. Z uvedeného zjevně plyne nezpochybnitelný závěr o čitelnosti těchto bloků. K obsahu těchto bloků nemá krajský soud žádných připomínek, které by mohly mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Z každého z popsaných bloků je zřejmé, kdo byl postižen, kým, za jaký skutek (kde, kdy, podstata porušení právní povinnosti), podle jakého ustanovení byla uložena sankce, jaká byla její výše a jaká byla forma zavinění.
22. Pouze nad rámec věci a uplatněných žalobních námitek soud dodává, že blok ze dne 11. 12. 2018 uvádí, že přestupek se měl stát na silnici I/20 v Českých Budějovicích, na křižovatce u společnosti AAA (AAA Auto), přičemž ulice, která tuto silnici křižuje, se na straně jedné jmenuje Labská, na straně druhé U Staré trati. Soudu neušlo, že v bloku je místo spáchání přestupku označeno právě ulicí Labská, v oznámení o uložení pokuty na místě ze dne 13. 12. 2018, který je ve spise rovněž k tomuto bloku založen, je místo identifikováno uvedenou druhou ulicí U Staré trati. Jedná se však o téže místo u provozovny společnosti AAA Auto, o „pokračující“ ulici skrze uvedenou silnici.
23. Popis skutku žalobce je proto ve všech případech zcela jednoznačným a nezaměnitelným způsobem identifikuje jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu. Místa a čas spáchání přestupků jsou řádně uvedeny. Zkratky v názvech měst a ulic žádným způsobem nesnižují jednoznačnost vymezení místa spáchání daných skutků.
24. Ačkoli sám žalobce námitky vůči blokům formuluje jen ve zcela obecné rovině, aniž by přihlédl k faktickému obsahu jednotlivých bloků, dodává soud k pokutovému bloku ze dne 11. 5. 2020 to, že dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že „řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem…“. V případě tohoto bloku se ve slovním popisu uvádí pouze to, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, neuvádí se zde, že byl řidičem vozidla, nicméně je zde uveden odkaz na zákonné ustanovení, které upravuje povinnost řidiče vozidla užít bezpečností pás. V tomto kontextu nelze mít pochyb o tom, čeho se měl žalobce jako řidič motorového vozidla dopustit.
25. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a které žalobce porušil. S žalobcem poukazovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, je soud obeznámen, vycházel z něj a posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují.
26. Na základě shora uvedeného se uzavírá, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou. Krajský soud neshledal, že by byl žalobce postupem žalovaného zkrácen na svých právech. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.
28. Součástí podané žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V rámci odůvodnění pro přiznání odkladného účinku žalobce mj. upozorňuje na neúměrně dlouhou dobu soudního řízení a specifika své podnikatelské a pracovní činnosti. Jelikož soud přistoupil k rozhodnutí ve věci samé bezodkladně, nebylo o odkladném účinku rozhodováno.
29. Výrokem IV krajský soud rozhodl v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o vrácení soudního poplatku za žádost o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť o této žádosti nebylo rozhodováno. V návaznosti na toto rozhodnutí byl žalobce rovněž vyzván, aby v přiměřené lhůtě 7 dnů sdělili potřebné údaje pro vrácení soudního poplatku (zejm. číslo bankovního účtu, variabilní symbol). Nesdělí-li žalobce soudu ve stanovené lhůtě požadované údaje, bude uhrazený soudní poplatek vrácen na bankovní účet, ze kterého byl uhrazen.
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.