č. j. 51 A 40/2019-47

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka v právní věci navrhovatelka: I.K. bytem X zastoupená Mgr. Michalem Pavlasem, advokátem sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice proti odpůrci: Městys Chlum u Třeboně sídlem Náměstí 115, 378 04 Chlum u Třeboně zastoupen Mgr. Vladimírem Kropíkem, advokátem sídlem 28. října 190, 378 06 Suchdol nad Lužnicí o návrhu na zrušení opatření obecné povahy územního plánu Městyse Chlum u Třeboně, vydaného usnesením Zastupitelstva Městyse Chlum u Třeboně pod č. X ze dne 11. 6. 2019, který nabyl účinnosti dne 27. 6. 2019, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 9 394 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce odpůrce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 11. 6. 2019 přijalo zastupitelstvo odpůrce pod usnesením č. X územní plán Městyse Chlum u Třeboně formou opatření obecné povahy, který nabyl účinnosti dne 27. 6. 2019 (dále jen „opatření obecné povahy“).

2. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20. 11. 2019 se navrhovatelka domáhala zrušení územního plánu Městyse Chlum u Třeboně v plném rozsahu včetně veškerých grafických příloh.

3. Navrhovatelka popsala výchozí téze územního plánu, především ve vztahu k rozvodné síti zásobování elektrickou energií. Zároveň přiblížila přijatý záměr ve vztahu k napojení stávající sítě případně k nové trafostanici X v k.ú. X a stavbu pod kódem X vedoucí přes pozemky navrhovatelky p.č. X a p.č. X.

4. Navrhovatelka uplatnila námitky dne 5. 2. 2018, které byly vypořádány v odůvodnění územního plánu na straně 118 pod bodem 2.I.K. jako nedůvodné, neboť dle společnosti E.ON nevyhovují stávající distribuční sítě NN (nutná rekonstrukce, a to bez ohledu na realizaci případné nové zástavby) (V2). Původní územní plán se stejným omezením navrhovatelky počítal (V1) a v konkrétním případě převažuje veřejný zájem nad zájmem soukromým (V3). Obsahově stejné námitky ze 4. 3. 2019 na straně 134 pod bodem 2.I.K. byly znovu podány nad rámec již uvedeného.

5. Navrhovatelka dále poukázala na skutečnost, že byl veden střet mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a společností E.ON, kdy byl přijat kompromis (V4). Nicméně ke změně trasy koridoru přistoupeno nebylo s odůvodněním, že by znamenala pouze zásah do jiných práv jiných vlastníků a vedla by k prodloužení a vyšším nákladům (V5). Odpůrce dále k vyřízení námitek uvedl, že poblíž navrhované trafostanice jsou umístěny dva nové domy na pozemku p.č. X (správně X a p.č. X) (V6). V části vypořádání připomínek bod 2. společnost E.ON uvedla, že není pravdou, že by stav energetické sítě byl dobrý. Nutná je rekonstrukce bez ohledu na novou zástavbu. Příkladmo byly uvedeny jiné lokality než L., a to předměstí, Velký Kopec, na Zájezdu, Pařezí, V Texasu, ul. Žižkova (V7).

6. Navrhovatelka zdůraznila, že dochází k nepřiměřenému zásahu do jejího vlastnického práva s ohledem na nejistotu a neexistující potřebu společnosti E.ON. Na odpověď odpůrce pod bodem V1 navrhovatelka uvedla, že nelze reflektovat dřívější územní plán, ale je nezbytné reflektovat novou koncepci území a pokud nebyla možnost zřízení trafostanice v minulosti využita, je dle jejího názoru nadbytečná.

7. Ve vztahu k argumentu V2 navrhovatelka uvedla, že tvrzená potřeba posílení sítě je obecná, neřeší lokalitu L. Poukázala na absenci zkoumání konkrétních okolností. Navrhovatelka předložila e-mail společnosti E.ON, který vyvrací dle jejího názoru potřebu výstavby inženýrských sítí a potvrzuje rozpor vnímání kvality sítí, neboť zde je síť hodnocena jako dobrá. Dle vyjádření E.ON je stav částečně uspokojivý, avšak s potřebou posílení. V argumentu V3, týkajícího se důležitosti veřejného zájmu, navrhovatelka uvedla, že je deklarován pouze obecně a namítá v podstatě jeho nedostatek. Stejně tak argument odpůrce pod bodem V4 potvrzuje spor mezi Agenturou ochrany přírody a krajinou a společností E.ON a zároveň dokládá spornost požadavku na stavbu nových trafostanic, v důsledku kterého byl přijat kompromis, který však v daném případě neodstraňuje dotčení navrhovatelky na jejích právech.

8. Navrhovatelka v návrhu na zrušení opatření obecné povahy dále poukázala na to, ve vztahu k argumentu odpůrce označenému pod bodem V5, že přijaté řešení není pouze řešením jediným. Na p.č. X, který je ve vlastnictví státu a p.č. X obecní vlastnictví, které jsou využívány jako ostatní komunikace by takové plochy měly být využity k realizaci záměru vedení NN přednostně. Současně k argumentu pod bodem V6 navrhovatelka uvedla, že pozemek p.č. X v k.ú. X není dle územního plánu veden jako zastavěná nebo zastavitelná plocha a pozemek p.č. X v k.ú. Chlum u Třeboně není v KN vůbec evidován. Pokud by bylo pravdivé tvrzení, že stavební úřad v případě těchto parcel již na nich umístil dva rodinné domy, pak by dle navrhovatelky platilo, že jejich zásobování elektrickou energií je řešeno ze stávající sítě. V lokalitě L. ani v blízkosti trafostanice T39 není plánována žádná nová výstavba odůvodňující přijaté řešení. Důvody odpůrcem uvedené pod bodem V7 ve vztahu k argumentaci E.ON, týkající se potřeby navýšení kapacit stávající elektrické sítě, se netýkají navrženého přijatého záměru. Důvody uvedené společností E.ON jsou obecné a nemohou odůvodnit zásah do vlastnického práva navrhovatelky.

9. Navrhovatelka dále označila územní plán obce jako nepřezkoumatelný, neboť nebyly reflektovány konkrétní okolnosti. Dle jejího názoru odpůrce nezjistil řádně skutečný stav věci, potřebu a kapacitu sítě. Opřel se výlučně o stanovisko společnosti E.ON. Námitkami navrhovatelky se tudíž obsahově nezabýval a spolehl se pouze na obecné vyjádření jmenované společnosti.

10. Navrhovatelka dále tvrdila, že v případě přijatého územního plánu dochází k zásahu do jejích vlastnických práv a přijaté opatření je v rozporu s principem proporcionality. V této souvislosti odkázala na konkrétní judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že má být přijato řešení, které co nejméně zasahuje do práv adresátů a je úměrné sledovanému cíli. V této souvislosti tvrdila, že potřeba posílení stávající elektrické sítě v podobě přijatého řešení dána není a pokud by měla být dovozena a existuje více variant vedení sítí, pak je třeba zvolit takovou, která by takovým zásadním způsobem nezasahovala do vlastnického práva navrhovatelky.

11. Závěrem navrhovatelka poukázala na neexistenci veřejného zájmu v konkrétním případě, kdy nelze vycházet pouze z tvrzení, že někdy má snad dojít k výstavbě části energetické sítě a z toho dovodit veřejný zájem. Ze všech těchto důvodů navrhovatelka požadovala, aby soud zrušil územní plán Městyse Chlum u Třeboně a věc vrátil odpůrci k dalšímu řízení.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

12. Odpůrce navrhl, aby návrh navrhovatelky na zrušení územního plánu Městyse Chlum u Třeboně byl zamítnut. Dále vyjádřil nesouhlas s důvody, které navrhovatelka ve svém návrhu uvedla. Zejména odpůrce odmítl námitku týkající se nesprávného vyřízení námitek a připomínek, že návrh územního plánu nereflektuje konkrétní okolnosti a jedná se o nepřiměřený zásah do vlastnických práv navrhovatelky. Zároveň odmítl i tvrzení navrhovatelky, že neexistuje veřejný zájem na návrhu technické infrastruktury. Opatření obecné povahy bylo vydáno v souladu s právními předpisy, zákonem předepsaným způsobem a bylo řádně projednáno s dotčenými obcemi, veřejností a vše v podrobnosti odpovídající měřítku a podrobnosti územního plánu.

13. Navrhovatelka citovala některé odstavce textové části územního plánu, odpůrce k tomu uvádí, že na územní plán je třeba nahlížet komplexně a nikoli vytrhávat jednotlivé odstavce z kontextu. Spisový materiál, který obsahuje stovky stran, dokládá, že za každou koncepcí stojí rozsáhlé jednání s dotčenými orgány. Navrhovatelka uvádí tři zásadní důvody odpůrce k zamítnutí jejích námitek. Dále pak uvedla další argumenty k důvodům uvedeným odpůrcem. I v této souvislosti zastává odpůrce názor, že je nutné uvést komplexní text odůvodnění námitek, nikoli pouze jejich útržky. Dále odkazuje i na důvody uvedené v konkrétních písemnostech a závěry ze smírného jednání mezi společností E.ON a Agenturou ochrany přírody a krajiny – Správou chráněné krajinné oblasti, kde jsou uvedeny všechny skutečnosti, které vedly k nevyhovění námitkám. Dále jsou ve spise situační výkresy, z nichž je patrný návrh trasy elektrického vedení.

14. Odpůrce vyjádřil nesouhlas s tvrzením navrhovatelky, že akceptováním neexistující potřeby posílení distribuční sítě společnosti E.ON v lokalitě L., je zasahováno nepřiměřeným způsobem do základních lidských práv navrhovatelky. Územní plán představuje koncepční dokument, který je kompromisem mezi obcí, dotčenými orgány a jednotlivými vlastníky. Právě tento dokument představuje veřejný zájem na rozvoji obce a nikdy bohužel nelze zaručit vyhovění všem. V dané věci však po projednání s dotčenými orgány lze zdůraznit, že společnost E.ON ponechala pouze potřebné trasy pro budoucí elektrické vedení a zřízení trafostanic, kdy trafostanice T39 zůstala jako nezbytná ponechána. V konečném důsledku má při vlastní realizaci elektrického vedení konečné stanovisko vlastník pozemku, který uplatňuje zachování svých práv. Nelze souhlasit s argumentem navrhovatelky, že původní koncepce byly zcela přebrány. Došlo však ke značné návaznosti původně plánovaných koncepcí. Ve vztahu k vyjádření navrhovatelky odpůrce poukázal na to, že sama uvedla v procesu pořizování územního plánu, že dané pozemky byly nabyty v roce 2013 za platnosti původního územního plánu, kde již byly konkrétní pozemky navrhovatelky takto zatíženy. Od nabytí konkrétních pozemků do vlastnictví navrhovatelky došlo k pořízení několika změn územního plánu obce, a to v roce 2014 a 2015, kdy navrhovatelka nikdy o změnu na svých pozemcích nepožádala. Až nyní, když navrhovatelce nebylo vyhověno a předmětné pozemky nebyly zahrnuty do zastavitelných ploch, rozporuje též návrh na koridor elektrického vedení.

15. Odpůrce dále odmítl názor navrhovatelky, že vyjádření společnosti E. ON je obecné. Vyjádření vychází totiž z dlouhodobé znalosti území, znalosti odběru elektrické energie v území a podobně. Navíc společnost E.ON uplatnila k návrhu pro společné jednání své požadavky v dubnu 2016, přitom územní plán byl vydán v červnu 2019 a smírné jednání se konalo v roce 2017. Pokud navrhovatelka odkazuje na e-mail z 12. 3. 2019, pak z něj je mimo jiné patrno, že sdělení navrhovatelky se nezakládá na pravdě. Navrhovaná trafostanice má být v budoucnu v případě potřeby využita i pro posílení distribuční sítě v konkrétní lokalitě a má zajišťovat kvalitní dodávky elektrické energie odběratelům i v již stávajících objektech z důvodu přestavby, rekonstrukce, či vestavby. Trafostanici VN/NN označenou T39 nemá společnost E.ON v plánu realizovat bezprostředně v současné době, jedná se o výhled dlouhodobý. Realizace bude přímo odvislá od rostoucích požadavků na odběr elektrické energie.

16. Odpůrce odmítl i tvrzení navrhovatelky, že veřejný zájem není odůvodněn. Je zcela nepochybné, že zastavitelné plochy či zastavěné území vyžadují přítomnost stabilního zásobování elektrickou energií. Navíc v blízkosti navrhované trafostanice X na pozemcích p. č. X a X jsou obecním stavebním úřadem umístěny dva rodinné domy. Lze v daném území tudíž počítat s nárůstem požadavků na zásobování elektrickou energií. Návrh distribuční soustavy je nepochybně veřejným zájmem, který zajišťuje zásobování území elektrickou energií. Proto odpůrce uzavřel, že převažuje veřejný zájem na zásobování území elektrickou energií nad zájmem soukromým. Soukromý zájem je možné v odůvodněných případech omezit. Daný pozemek byl již při nabytí vlastnického práva navrhovatelkou zatížen tímto konkrétním břemenem a ani se tudíž nejedná o nový zásah do vlastnických práv navrhovatelky.

17. Odpůrce dále potvrdil, že po společném projednání návrhu územního plánu byl návrh energetické koncepce sporný. Pořizovatel se mimo jiné zabýval otázkou nutnosti zanesení energetické koncepce do návrhu územního plánu. Tato otázka musela být vyřešena nejen s ohledem na rozvoj území, ale i stabilizaci území, kdy správcem technické infrastruktury byla energetická koncepce dle návrhu plánu zahrnuta. Návrh koridoru elektrického vedení vychází z již provedené energetické koncepce, která byla prověřena. Změnou trasy koridoru pro technickou infrastrukturu by mimo jiné došlo k navýšení nákladů na realizaci budoucí stavby. Pozemky navrhovatelky p. č. X (jihozápadní část), pozemek p. č. X jsou koridorem překryty pouze nepatrně. V případě realizace elektrického vedení by vlastnické právo bylo omezeno pouze věcným břemenem zřízení a provozování vedení, nikoliv vyvlastněno.

18. Dle platné plánovací dokumentace nejsou pozemky p. č. X a X v k. ú. a obci X vymezeny jako zastavěné či zastavitelné, ale rodinné domy na těchto pozemcích byly umístěny ještě za předchozí územně plánovací dokumentace v první polovině roku 2019. Odpůrce souhlasí, že pozemek p. č. X v k. ú. a obci X není v evidenci katastru nemovitostí evidován, neboť pořizovatel se dopustil chyby, kdy jedná se o pozemek X a nikoli X. Zástupce společnosti E.ON potvrdil potřebu navýšení spotřeby elektrické energie v lokalitě L., neboť jsou uzavřeny smlouvy o připojení tří nových rodinných domů a dále pak i potřeba napojení objektů na elektrické vytápění. Dále společnost E.ON uvedla, že nelze předvídat, jakým způsobem danou lokalitu zasáhne případná elektromobilita spojená s potřebou domácích dobíjecích stanic. Odpůrce zdůraznil, že nesouhlasí s tím, že došlo k nesprávnému vyřízení námitek a připomínek a jedná se o nepřiměřený zásah do vlastnických práv navrhovatelky. Zároveň vyjádřil nesouhlas s neexistencí veřejného zájmu v souvislosti s návrhem technické infrastruktury. Postup při vydání územního plánu byl v souladu s obecnými zákonnými předpisy. Územní plán byl řádně projednán a námitky byly dostatečně odůvodněny. Nikdo nebyl proto zkrácen na svých právech.

III. Obsah odpůrcem předloženého spisu

19. Soud si za účelem posouzení důvodnosti návrhu navrhovatelky vyžádal od odpůrce spisovou dokumentaci, z níž jsou pro posouzení věci podstatné následující skutečnosti.

20. Zastupitelstvo městyse Chlum u Třeboně rozhodlo dne 13. 9. 2011 o pořízení územního plánu. V říjnu 2013 byly pořizovateli (Městskému úřadu Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu) předány průzkumy a rozbory.

21. V měsíci září 2014 byl zpracován ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání územního plánu, který byl vystaven na úřední desce městyse Chlum u Třeboně, a to formou veřejné vyhlášky, kde bylo inzerováno, že ve lhůtě třiceti dnů mohou být podány připomínky či požadavky dotčených orgánů, které dosud nebyly uplatněny. Návrh zadání územního plánu Městyse Chlum u Třeboně byl projednán a schválen dne 24. 3. 2015 usnesením č. 50/2015. Dále byl zpracován návrh územního plánu a předán dne 15. 3. 2016 pořizovateli. Bylo oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu územního plánu na den 23. 3. 2016. Při tomto společném jednání byla podána nesouhlasná stanoviska Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Proto bylo svoláno smírné jednání na den 9. 11. 2016, kde byly vyjasněny požadavky dotčených orgánů a bylo potřeba návrh upravit. Další smírné jednání bylo svoláno k návrhu sítě distribuční soustavy (elektro) vzhledem k vysoké ochraně přírody a krajiny, a to mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a společností E.ON ČR.

22. Návrh územního plánu byl upraven a dotčené orgány zaslaly souhlasná stanoviska kromě orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (Krajský úřad Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví). Proběhlo proto další jednání a konečně souhlas byl doručen dne 27. 11. 2017. Krajský úřad Jihočeského kraje vydal dne 20. 12. 2017 stanovisko k upravenému návrhu, které neobsahovalo upozornění na nedostatky podle § 50 odst. 7 stavebního zákona a z toho důvodu bylo zahájeno řízení o územním plánu podle § 52 téhož zákona.

23. Veřejné projednání návrhu územním plánu bylo svoláno na den 5. 2. 2017. Byla dodržena procedura a návrh byl vystaven. K projednání návrhu byly přizvány dotčené orgány, krajský úřad, sousední obce a vlastníci, kteří podali námitky. Poté pořizovatel po posouzení neshledal rozpor se zákonem, dotčené orgány neuplatnily žádný další nesouhlas a k uplatněným námitkám vlastníků byl zpracován návrh na rozhodnutí o těchto námitkách, zároveň byl také připraven návrh vyhodnocení uplatněných připomínek.

24. Při vyhodnocení výsledků projednání došlo k podstatné úpravě návrhu a bylo nutné provést opakované veřejné projednání. Opakované veřejné projednání se konalo dne 26. 2. 2019, kde byly dále uplatněny čtyři námitky. Ze strany dotčených orgánů byla vznesena bezrozporná stanoviska. Dne 9. 5. 2019 navrhovatelka znovu vznesla nesouhlas s vedením sítí elektrického vedení. Pořizovatel zjistil, že byl tento nesouhlas podán po stanovené lhůtě pro opakované veřejné projednání ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona. Jednalo se o obsahově shodné námitky s námitkami, které byly uplatněny při veřejném projednání a opakovaném veřejném projednání.

25. Bylo proto konstatováno, že nové opakované veřejné projednání opožděných shodných námitek již několikrát projednaného požadavku by bylo ekonomicky nehospodárné. Dále bylo doplněno odůvodnění schvalovaného územního plánu a návrh na rozhodnutí o námitkách a současně i vyhodnocení připomínek. Územní plán byl schválen usnesením Zastupitelstva Městyse Chlum u Třeboně pod č. X ze dne X. Územní plán nabyl účinnosti dne 20. 6. 2019.

IV. Právní názor soudu

26. Krajský soud po ověření aktivní procesní legitimace navrhovatelky přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu, tak jak stanoví § 101d) odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101 b) odst. 3 s. ř. s.).

27. Soud dle dispozice navrhovatelky ve věci nařídil jednání na den 5. 2. 2020. Při jednání před krajským soudem setrvali účastníci na svých návrzích a stanoviscích. Navrhovatelka zdůraznila, že neakceptuje vyjádření odpůrce, především v tom směru, že není možné vést předmětnou inženýrskou síť alternativním způsobem ani po obecních komunikacích. Zároveň neshledává jako svou výhodu, že jsou dotčeny oba pozemky v jejím vlastnictví. Byť se dle tvrzení odpůrce jedná o nejkratší trasu ze stávající sítě do plánované trafostanice, pak to dle názoru navrhovatelky nepostačuje k tomu, aby došlo k negaci základních lidských práv v podobě narušení vlastnického práva. Navrhovatelka odmítla názor odpůrce, že v návrhu na zrušení opatření obecné povahy jsou jakási neurčitá tvrzení a uvedla, že spoléhá na to, že soud najde nějakou procesní chybu v rámci procesu projednávání a schvalování opatření obecné povahy. Dále navrhovatelka potvrdila, že navrhuje zrušení celého územního plánu, neboť nenašla způsob, jak identifikovat pouze část územního plánu ke zrušení ve vztahu k trafostanici T 39 a způsobu vedení elektrických sítí, které se prolíná celým územním plánem. Setrvala na názoru, že nedošlo k obsahovému vypořádání jí vznesených námitek, vypořádání představuje jen jakousi hypotetickou úvahu, pokud by mohlo něco nastat. Stejně tak hodnotí jako čiré spekulace úvahy společnosti E.ON a potažmo odpůrce, že by mohlo dojít ke zhroucení zásobování elektrickou energií. Setrvala i na názoru, že v souladu se schváleným územním plánem dochází k zásahu do jejích vlastnických práv na základě neurčitých, neexistujících potřeb v rozsahu, který není pro navrhovatelku proporcionální.

28. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy § 101a s. ř. s., (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ao 1/2008-34), kterým jsou existence opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimace navrhovatelky a formulace závěrečného návrhu, respektive obecné splnění všech formálních náležitostí návrhu (§ 101b) odst. 2 s. ř. s.), jakož i včasnost návrhu ve smyslu § 101b) odst. 1 s. ř. s.

29. Územní plán se vydává na základě § 43 odst. 4 věty poslední stavebního zákona formou opatření obecné povahy. V dané věci byl územní plán Městyse Chlum u Třeboně vydán formou opatření obecné povahy usnesením Zastupitelstva č. 70/2019 ze dne 11. 6. 2019. Opatření obecné povahy bylo v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla po dobu patnácti dnů zveřejněna na úřední desce městyse Chlum u Třeboně a nabylo účinnosti dne 27. 6. 2019. Napadený akt je tudíž opatřením obecné povahy, které bylo řádně vydáno, je účinné a podmínky pro jeho přezkoumání, jsou proto splněny.

30. Aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace návrhu se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 sp. zn 1Ao 1/2009 dovodil: „…navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena (…). Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení na jeho právní sféře příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci myslitelné, závisí na povaze a předmětu obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení)…“.

31. Navrhovatelka ve svých námitkách, jakož i v připomínkách k návrhu územního plánu Městyse Chlum u Třeboně, jakož i v návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedla, že je vlastnicí pozemkových parcel p. č. X, orná půda o výměře 1956 m2 a p. č. X, orná půda o výměře 2362 m2 v k. ú. Chlum u Třeboně na LV X. V připomínce žádala o změnu pozemků parcely č. X a X v k. ú. Chlum u Třeboně z funkčního využití plochy zemědělské na plochu bydlení. Jako záměr uvedla výstavbu rodinného domku. Dále uvedla, že nesouhlasí s elektrickým vedením X přes její pozemky. V námitkách uplatněných dle § 52 stavebního zákona vyjádřila k pozemkům p. č. X a X v k. ú. Chlum u Třeboně nesouhlas s územním plánem tras inženýrských sítí, nadzemních a podzemních, včetně ochranných pásem přes pozemky uvedených parcelních čísel. Jako vlastník těchto pozemků uplatnila své právo a vyjádřila nesouhlas s jakýmikoliv zásahy do těchto pozemků včetně plánovaných tras. Zdůraznila, že je vlastníkem pozemků a uvažuje o stavbě rodinných domků na obou parcelách. Trasy inženýrských sítí nadzemních a podzemních včetně ochranných pásem lze vést jiným způsobem než přes pozemky výše označených parcelních čísel v jejím vlastnictví. Dále v námitkách uplatnila požadavek na převod pozemků p. č. X a X v k. ú. X, které jsou zaregistrované u katastrálního úřadu jako orná půda na stavební parcely. Zamýšlí v budoucnu na pozemcích postavení rodinnému domu. Soud k takto vymezenému rámci konstatuje, že tvrzení navrhovatelky hodnotí jako dostačující, neboť v kontextu uvedeného je evidentní, že navrhovatelka splnila podmínku pro aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

32. Soud dále shledal naplnění podmínky formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatelka jednoznačně požadovala zrušení územního plánu městyse Chlum u Třeboně včetně veškerých grafických příloh a návrh, který soudu předložila, vyhovuje i dalším náležitostem požadovaným v ustanovení § 101 odst. 2 s.ř.s. Návrh byl podán ve lhůtě stanovené v ustanovení § 101b odst. 1 s.ř.s.

33. Navrhovatelka v první námitce poukazovala na to, že nelze reflektovat dřívější územní plán, ale je nezbytné reflektovat novou koncepci území, kdy navíc je zřejmé, že pokud byla možnost zřízení trafostanice zanesena do současně platného územního plánu a nebyla využita, pak je tato možnost nadbytečná a neodůvodňuje zásah do jejího vlastnického práva. Navíc argumentace potřebou posílení sítě je zcela obecná, neřeší konkrétní území L. ani potřebu navýšení kapacity inženýrských sítí, která dle jejího názoru v dané lokalitě není dána. Navrhovatelka jako důkaz i při jednání před krajským soudem předložila emailovém korespondenci se zástupcem společnosti E.ON, který dle jejího názoru vyvrací aktuální potřebu výstavby inženýrských sítí.

34. Námitka navrhovatelky byla odpůrcem zamítnuta s odkazem na stavební zákon, podle kterého územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území obce a plošného a prostorového uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Současně platný územní plán Městyse Chlum u Třeboně, který je účinný od 16. 11. 2003 přes pozemky, které jsou ve vlastnictví navrhovatelky, navrhoval nadzemní elektrické vedení. Návrh distribuční soustavy je veřejným zájmen, který zajišťuje zásobování území elektrickou energií, proto bylo nutné tuto problematiku vyřešit. Dle společnosti E.ON je stávající distribuční sítí NN v mnohých lokalitách nevyhovující, zejména s ohledem na nevyhovující technický stav a je nutné ji rekonstruovat, a to bez ohledu na realizaci případné nové zástavby. V některých lokalitách musí být obnova sítě spojena se současnou výstavbou nových distribučních trafostanic tak, aby bylo technicky možno dodržet kvalitu dodání elektrické energie dle ČSN ER 50160. V daném případě převažuje veřejný zájem – zásobování území elektrickou energii nad zájmem soukromým. Proto je v nezbytné míře možné soukromý zájem omezit a dané námitce nevyhovět.

35. Z obsahu odůvodnění zamítnuté námitky navrhovatelky je zřejmé, že pozemky navrhovatelky byly již v předchozím územním plánu dotčeny plánovaným vedením elektrické přípojky. Územní řízení je ovládáno zásadou kontinuity, což je třeba vykládat tak, aby bez relevantních důvodů nedocházelo k zásadním změnám v územním plánu. Je sice pravdou, že v dané věci byl přijímán nový územní plán a z právní úpravy ani z judikatury soudů nelze dovodit, že by musel nový územní plán zcela přebírat veškerá řešení z plánu původního. Takový výklad by totiž znamenal při změně situace nemožnost provedení jakýchkoliv potřebných změn v území. Pokud však takové změny nejsou potřebné, není odůvodněno bez relevantních důvodů přijímat zcela nová odlišná řešení. Navrhovatelka ani v této souvislosti konkrétně neuvedla, v čem spatřuje zkrácení na svých právech, neboť pozemky, které nabyla do svého vlastnictví v roce 2013, byly již v době platností předchozího územního plánu městyse zatíženy shodným způsobem.

36. Nelze proto souhlasit s tvrzením navrhovatelky, že nelze reflektovat omezení dané dřívějším územním plánem právě pro skutečnost, že navrhovatelka se stala vlastníkem předmětných pozemkových parcel v době, kdy tyto pozemkové parcely již byly zatíženy stejným způsobem v souvislosti s vedením energetických sítí. Sama skutečnost, že v době platnosti předchozího územního plánu nebyla využita možnost zřízení trafostanice, neznamená, že tato koncepce posílení a inovace elektrických sítí pozbyla platnosti či významu. Právě z hlediska uplatněných připomínek a námitek navrhovatelky i námitek dotčených orgánů státní správy byla energetická koncepce s dotčenými orgány opakovaně podrobně diskutována a rozpory, které byly k návrhu územního plánu uplatněny, byly při smírném jednání řešeny a posléze odstraněny. Společnost E.ON vstřícným způsobem reagovala na požadavky Agentury ochrany přírody a krajiny co by dotčeného orgánu státní správy a Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a omezila záměry výstavby některých trafostanic. Přitom však vymezila najisto území, kde trvá potřeba výstavby nových trafostanic z hlediska změny využití kupříkladu médií pro vytápění rodinných domů či výstavby rodinných domů a potvrdila do budoucna potřebu stabilizace a posílení těchto sítí. To vyplývá ze zápisu smírného jednání mezi těmito subjekty ze dne 25. 1. 2017. Při tom se nejednalo o klasický rozpor dle správního řádu, neboť spol. E.ON není dotčeným orgánem státní správy. Nadřízený orgán (Krajský úřad Jihočeského kraje) doporučil pořizovateli ÚP energetickou koncepci v návrhu územního plánu zachovat a právě z toho důvodu se konala jednání (dne 25. 1. 2017) za účelem odstranění rozporů, které skončilo dosažením koncensu při ujasnění požadavků mezi zúčastněnými stranami (vedení X včetně X zůstalo zachováno). Nelze proto přisvědčit navrhovatelce, že jí zpochybňovaný záměr byl nadbytečný a neodůvodňoval zásah do vlastnického práva navrhovatelky, ostatně navrhovatelka tvrzený zásah do vlastnického práva konkrétně nespecifikovala. Rovněž nelze přisvědčit tvrzení navrhovatelky, že potřeba posílení a stabilizace distribučních sítí v lokalitě L. není dána, neboť bylo vysvětleno, že dochází k nárůstu výstavby v lokalitě L. a navíc došlo ke zkoumání konkrétních okolností, kdy k zamítnutí námitek navrhovatelky nedošlo na základě obecného vyjádření společnosti E.ON, ale na základě popisu schválené koncepce tohoto území. Jestliže navrhovatelka odkázala na email představitele společnosti E.ON, (je součástí správního spisu), pak nelze z tohoto emailu dovodit, že by vyvracel potřebu výstavby inženýrských sítí. Z emailu vyplývá, že navrhovaná trafostanice v předmětné lokalitě má být do budoucna v případě potřeby využita, jak pro posílení distribuční sítě v této lokalitě, tak za účelem zajištění kvalitní dodávky elektrické energie odběratelům v již stávajících objektech, v souvislosti s přestavbou, rekonstrukcí, či vestavbou těchto objektů. Byť zástupce společnosti uvádí, že provozovatel distribuční soustavy nemá v plánu navrhovanou trafostanici VN-NN označenou X realizovat v současné době, pak je zcela nepochybné, že se jedná o dlouhodobý záměr. Realizace tohoto záměru je závislá na požadavcích na odběr elektrické energie v konkrétní lokalitě městyse. Je třeba upozornit na skutečnost, že územní plán vždy řeší dlouhodobou energetickou koncepci, a tudíž nelze vzít jako důvod nepotřebnosti vybudování trafostanice X a elektrického vedení k této trafostanici vyjádření, že nedojde k realizaci okamžitě, nicméně, právě s ohledem na charakter územního plánu je nutné, aby taková plánovaná potřeba byla v územním plánu zahrnuta. Námitku proto soud nehodnotí jako důvodnou.

37. Navrhovatelka dále odmítala uplatněnými námitkami existenci veřejného zájmu, který je prý dovozován v obecné rovině, nikoliv s přihlédnutím ke konkrétní situaci bez zohlednění konkrétních okolností. K tomu odkázala i na nález Ústavního soudu. Soud ani této námitce navrhovatelky nepřisvědčil. Odpůrce městys Chlum u Třeboně jednak v procesu přijímání územního plánu, postupoval v souladu se zákonem. Podklady byly řádně zveřejněny, o podaných námitkách bylo rozhodnuto a připomínky byly vypořádány. Vypořádání námitek v rozhodnutí, které je součástí územního plánu je dostatečné a navrhovatelka ani zde neuvedla, jakým způsobem je krácena na svých právech. Přitom existence veřejného zájmu je patrná již z textové části územního plánu. Zastavitelné plochy či zastavěné území nepochybně vyžadují stabilní zásobování elektrickou energií. V dané věci v blízkosti navrhované trafostanice X byly umístěny dva rodinné domy a nedaleko od dané lokality je vymezena i zastavitelná plocha B7 pro další stavby. Zároveň obec shromáždila i informace o tom, že je nutné kalkulovat s nárůstem požadavků na zásobování elektrickou energií, což vyplývá z požadavku společnosti E.ON. Návrh na stabilizaci a rozšíření distribuční soustavy elektrickou energií nepochybně představuje veřejný zájem, neboť zajišťuje zásobování území elektrickou energií. Pokud z vyjádření společnosti E.ON vyplývá, že stávající síť je v mnoha lokalitách nevyhovující, a to s ohledem na technický stav, je třeba její rekonstrukce nebo realizace nového vedení. V některých lokalitách musí pak být obnova sítě spojena s výstavbou nových distribučních trafostanic. Jinak není možné technicky dodržet kvalitu dodávek elektrické energie podle platných norem. Z toho důvodu nelze mít pochybnosti o existenci veřejného zájmu, který převažuje nad soukromým zájmem. V takovém případě je nutné i možné soukromý zájem omezit. Rovněž v této souvislosti je třeba zmínit již uvedené výše, že rozporovaná trasa elektrického vedení byla zanesena i do předchozího územního plánu městyse, a tudíž není břemeno na těchto pozemcích pro vlastníka předmětných pozemků nikterak překvapivé. Nejedná se o nový zásah do vlastnických práv navrhovatelky, neboť navrhovatelka získala vlastnické právo v době, kdy již takový zásah existoval.

38. Pokud navrhovatelka v návrhu na zrušení opatření obecné povahy tvrdila, že vedení sporu mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a společností E.ON potvrzuje, že požadavek na výstavbu nových trafostanic a příslušného vedení včetně přijatého kompromisu nenapravuje dotčení na jejích vlastnických právech, pak k tomu soud uvádí, že v době projednávání návrhu územního plánu bylo řešení v něm uvedené sporné, kdy navrhovatelkou zmiňované subjekty skutečně vedly sporné řízení a byl však přijat kompromis, který byl akceptovatelný oběma subjekty. Navrhovatelkou zmiňovaný spor byl tudíž vyřešen, a to tak, že byl přijat kompromis, a tudíž nelze souhlasit s navrhovatelkou, že v určité fázi procesu přijímání územního plánu existující spor zatížil konečnou podobu územního plánu, která byla schválena s tímto rozporem. Pokud navrhovatelka tvrdí, že přijatý kompromis nenapravil dotčení na jejich právech, pak toto tvrzení není takovým argumentem, který by mohl soud zohlednit ve vztahu k námitce, kterou navrhovatelka uplatnila, že přijaté řešení není v souladu s veřejným zájmem. Je třeba vzít v úvahu, že společnost E.ON je správcem distribučních sítí elektrického vedení, který odborně posuzuje podmínky nejen pro rozvoj, ale též pro stabilizaci území v souvislosti se zásobováním území elektrickou energií a pak energetická koncepce byla správně do územního plánu zakomponována. Schválený územní plán obsahuje koridor elektrického vedení, který vychází z prověřené energetické koncepce, která byla odborným zpracovatelem převzata po té, kdy vydal souhlasné stanovisko dotčený orgán státní správy Agentura ochrany přírody a krajiny. Námitka navrhovatelky proto není důvodná.

39. Navrhovatelka dále v návrhu na zrušení územního plánu tvrdila, že zvolené řešení není jediné možné, kdy lze inženýrské sítě vést po pozemcích ve vlastnictví státu příkladmo označila pozemky parc. č. X v k. ú. Chlum u Třeboně a ve vlastnictví odpůrce pak parcelu č. X v k. ú. Chlum u Třeboně, kdy se jedná o plochy ostatní s využitím ostatní komunikace.

40. V daném případě při jednání před krajským soudem ze stanoviska odpůrce vyplynulo, že linka, která je v územním plánu označena X, je linka vysokého napětí a trasa je napojena na další existující linku vysokého napětí, a proto je vedena vzdušně nejkratší cestou do trafostanice X, která je umístěna na strategickém místě křižovatek odkud je při obecném pohledu na zakreslení v situačním plánu zřetelně vidět, že pokrývá zastavitelné území a zásobuje existující stavby v blízkém okolí rovnoměrně. Z toho důvodu nelze vést vedení po místní komunikaci na státních či obecních pozemcích, neboť by omezovala provozuschopnost používání techniky a probíhala by po okrajích dalších jednotlivých pozemků, kterými by zatížila daleko větší množství těchto pozemků. Navrhovatelkou uváděné pozemky z toho důvodu, nelze jako výhodnější řešení využít. V případě realizace plánovaného vedení však bude možné dohodnout s vlastníky dotčených pozemků i co nejvhodnější umístění sloupů a bude jim zřizováno za úplatu věcné břemeno. E.ON je subjektem zajišťujícím veřejnou službu dodávky elektrické energie. Společnost E.ON zde nevystupuje jako soukromý subjekt, který by zajišťoval nějaké soukromé vedení. E.ON zastupuje své spotřebitele, tudíž občany, kteří na území bydlí a taktéž vlastníky nemovitostí a podnikatele. Zároveň je investorem, který vykonává úkol budovat stabilní sítě za účelem uspokojování potřeb obyvatelstva. Navíc z hlediska vedení sítí nic nebrání zemědělskému využití pozemků, k němuž jsou dle jejich zařazení – orná půda - určeny.

41. Soud proto hodnotí tuto námitku jako nedůvodnou, neboť změna trasy byla zvažována. Pořizovatel i projektant vycházeli z původní územně-plánovací dokumentace, jakož i zohlednili konkrétní podmínky území. Navrhovatelkou vlastněné pozemky jsou dotčeny koridorem pro stavbu elektrického vedení, nicméně se bude jednat pouze o omezení věcným břemenem zřízení a provozování vedení, nikoliv vyvlastnění konkrétních pozemků.

42. V další žalobní námitce navrhovatelka vytýkala odpůrci nepřezkoumatelnost územního plánu spočívající v řádně nezjištěném skutkovém stavu v souvislosti se zjištěním potřeby a kapacity stávající sítě, kdy stanovisko společnosti E.ON vnímá jako obecné, které se nezabývá oblastí L. a nezjišťuje konkrétní kapacity případně rozsah možné nové zástavby. Podle názoru navrhovatelky se odpůrce jejími námitkami obsahově nezabýval a spolehl se na obecné vyjádření společnosti E.ON, kdy námitky odůvodnil odkazem na předešlý územní plán.

43. Soud námitku nepřezkoumatelnosti územního plánu v souvislosti s nereflektováním konkrétních okolností případu nehodnotí jako důvodnou. Pořizovatel územního plánu měl k dispozici energetickou koncepci E.ON ohledně potřeby a kapacity stávající sítě a taktéž stanovisko dotčeného orgánu (Agentury ochrany přírody a krajiny), z tohoto odborného stanoviska vycházel. Nelze se ztotožnit s názorem navrhovatelky, že je toto stanovisko obecné a oblastí L. se nezabývá. V kontextu uvedeného je zřejmá celková energetická koncepce, z níž je patrné i hodnocení stávající sítě a nelze právě v této souvislosti přehlédnout, že již předchozí územní plán trasu vedení stanovil, stejně tak jako vybudování trafostanice a navrhovatelka takto zatížené pozemky v roce 2013 do svého vlastnictví bez výhrad přijala. Námitky navrhovatelky byly řešeny a srozumitelným a dostatečným způsobem a byly právě s odkazem na vyjádření správce sítí v zásobování elektrickou energií odůvodněny. Námitka nepřezkoumatelnosti proto byla soudem hodnocena jako nedůvodná.

44. Navrhovatelka tvrdila v další námitce, že zásah do jejích vlastnických práv je nepřiměřený a zároveň v rozporu s principem proporcionality, k čemuž odkázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu. Shrnula, že jde o to, zda přijaté řešení co nejméně zasahuje do práv adresátů a je úměrné sledovanému cíli. Podle navrhovatelky lze řešit potřebu posílení stávající elektrické sítě vícero variantami vedení sítí, které by nezasahovaly takto zásadním způsobem do jejího vlastnického práva. Tyto varianty nebyly zkoumány ani přes opakované námitky navrhovatelky.

45. Pro posouzení proporcionality územního plánu je třeba zaměřit se na důvody a cíle zásahu a posoudit je právě ve vztahu k omezení vlastnického práva provedenému územním plánem. Z návrhu na zrušení územního plánu totiž vyplývalo, že za proporcionální řešení by navrhovatelka považovala takové, které by nezasahovalo zásadním způsobem do jejího vlastnického práva. Tvrzený zásadní způsob však konkrétně nespecifikovala. Při uplatňování principu proporcionality se vždy vyžaduje poměřování něčeho k něčemu a navíc schválený návrh územního plánu představuje vždy konkrétní podobu veřejného zájmu na prostorovém a funkčním využití území obce a na podobě její infrastruktury. Proces pořizování územně- plánovací dokumentace, je totiž výrazem veřejného zájmu naplnění cílů definovaných ve stavebním zákonu. Přitom musí být vzato na zřetel, že přijetí územně plánovací dokumentace nesmí vést k neodůvodnitelné ingerenci do stávajících práv vlastníků dotčených nemovitostí. V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmu soukromých a veřejných a výsledkem musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy (srovnej rozsudek NSS 1 As 161/2018).

46. Proces přijímání územního plánu v určitém území je politickou diskrecií konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a zároveň je výsledkem realizace práva na samosprávu. Nepřiměřené zásahy soudní moci do konkrétně odůvodněných a zákonných věcných rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad dělby moci (srovnej rozsudek NSS sp. zn 6 Ao 3/2010). Při hodnocení zákonnosti územně-plánovací dokumentace se soud musí řídit zásadou zdrženlivosti. Ke zrušení opatření obecné povahy by měl přistoupit pouze tehdy, došlo-li k porušení zákona v nezanedbatelném rozsahu a intenzitě. Přijetím územního plánu či jeho změny dochází prakticky vždy k určitému dotčení na vlastnickém právu soukromých osob, neboť vymezení určité plochy pro určitý účel omezuje její využití pro jiný než územním plánem zamýšlený účel.

47. Soud se proto zabývá posouzením, zda si pořizovatel územního plánu nepočínal zjevně svévolně a diskriminačně a zda cíle a úkoly, které budou prostřednictvím územního plánu realizovány, jsou legitimní a zákonné a omezení vlastnických práv bylo provedeno v nezbytně nutné míře, aby vedla k naplnění cíle tím nejšetrnějším způsobem. Z odůvodnění rozhodnutí orgánu územní samosprávy, kterým byly zamítnuty námitky navrhovatelky, vyplývá, že pozemky byly již v předchozím územním plánu zatíženy stejným způsobem. Pokud bylo ponecháno toto řešení i v nově přijímaném územním plánu, nemůže to tudíž představovat neproporcionální zásah do vlastnických práv navrhovatelky, neboť nepřinesl žádné další omezení pro navrhovatelku nad rámec toho, co již platilo a trvalo v době účinnosti původního územního plánu.

48. Právně relevantní není ani námitka, že navrhovatelce nebylo vyhověno v jejích návrzích na provedení jiných změn. Na změnu územního plánu není právní nárok, neboť její posouzení je v diskreci obce, která územní plán přijímá. Otázku zásahu do práv je třeba hodnotit v souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-120 č. 1910/2009 Sb. NSS, podle kterého „ podmínkou zákonnosti územního plánu, kterou soud vždy zkoumá v řízení podle § 101a a následující je, že veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývajících, mají ústavně legitimní a zákonné cíle opřené o důvody a jsou činěna v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů, vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity, minimalizace zásahů)“.

49. Nutno zdůraznit, že územní plán řeší mimo jiné i dlouhodobou energetickou koncepci. Z tohoto předpokladu je třeba vycházet při posouzení poslední námitky navrhovatelky, kterou rozporovala existenci veřejného zájmu. Při posouzení obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je ponechán poměrně široký prostor pro realizaci sociálních a ekonomických pravidel. Zkoumání proporcionality zásahu do vlastnických práv jednotlivců z hlediska veřejného zájmu na funkčním využití dotčeného území je třeba vázat k zajištění udržitelného rozvoje území, to znamená zjišťování souladu mezi požadavky na příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společnosti. Soud při přezkoumání důvodnosti vznesené námitky zjistil, že tyto postupy byly při tvorbě a schvalování územního plánu městyse Chlum u Třeboně dodrženy. S ohledem na ústavní právo obce na samosprávu, jak již bylo výše uvedeno, musí být uplatňována zásada zdrženlivosti při hodnocení zákonnosti územně plánovací dokumentace soudem, neboť není úkolem soudu určovat, zda-li má v konkrétním případě převážit zájem na ochraně vlastnického práva či zájem veřejný. Z odůvodnění vypořádaných navrhovatelkou vznesených námitek při procesu pořizování a schvalování územního plánu je zřejmé, že byly vyvažovány předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající v rovnovážném vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, jakož i vybudování potřebné infrastruktury pro rozvoj obce. Zpochybňována varianta vedení distribuční sítě byla převzata z původního územního plánu, kdy zvolená podoba využití konkrétního území byla výsledkem politické procedury. Navíc, pokud jde o případnou intenzitu zásahu do vlastnického práva navrhovatelky, pak takovou navrhovatelka konkrétně netvrdila a neprokazovala a dle vyjádření odpůrce navrhovatelka může pokračovat na svých pozemcích, které jsou vedeny jako orná půda ve všech činnostech, které doposud provozovala. Případné omezení práv navrhovatelky by mohlo nastat až ve spojení se změnou dosavadního způsobu využívání pozemků či se změnou příslušných rozhodnutí i jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Ao 6/2010 UB pod č. 2353/2011 Sb. NSS „… samotné vymezení plochy či koridoru a stanovení podmínek pro jejich využití v územním plánu či jeho změně dle § 43 odst. 1 stavebního zákona, nemůže přímo zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti fyzickým či právnickým osobám, takový územní plán či jeho změna však představují závazný podklad pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí …“. Z toho vyplývá, že i při změně funkčního využití ploch v novém územním plánu (což není ani vzhledem k výše popsanému případ navrhovatelky) může navrhovatelka nadále využívat předmětné pozemky k činnosti, ke které je dosud využívala. Za situace, kdy navrhovatelka nekonkretizovala možný zásah do svých práv, nelze požadovat po správním soudu, aby případně domýšlel důvody, pro které by bylo možné návrhu navrhovatelky vyhovět. Současně je třeba korigovat názor navrhovatelky, že v daném případě nelze vycházet z pouhého tvrzení, že snad někdy dojde k výstavbě části energetické sítě a z toho dovozovat veřejný zájem, neboť přijaté řešení bylo potvrzeno i kladnými stanovisky dotčených orgánů státní správy, která jsou závazná pro územní plánování a s těmito stanovisky ani zastupitelstvo obce nemůže naložit libovolně podle své úvahy. Jde totiž o závazný podklad pro územní plánování. Tento postup byl v dané věci dodržen, a tudíž nelze na základě spekulace navrhovatelky dovodit neexistující veřejný zájem, neboť podkladem pro přijaté řešení nebylo pouhé tvrzení, ale bylo odsouhlaseno stanoviskem dotčeného orgánu státní správy. Schválený návrh územního plánu proto představuje konkrétní podobu veřejného zájmu na prostorovém a funkčním využití území obce, jakož i na jejím dalším rozvoji.

V. Závěr a náklady řízení

50. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že návrh není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., podle kterého, nestanoví-li zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce byl v dané věci úspěšný. Byl v řízení před soudem zastoupen advokátem, který náhradu nákladů řízení požadoval. Z toho důvodu byla odpůrci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 9 394 Kč. Jednalo se o odměnu zástupce odpůrce za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání), celkem v částce 6 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů) a v náhradě paušálních nákladů za 2 úkony v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) a náhradu za ztrátu času 4x půl hodina po 100 Kč, celkem 400 Kč. Celkem tedy 7 200 Kč. Dále cestovné za použití osobního automobilu za cestu ujetou ze Suchdola nad Lužnicí do Českých Budějovic a zpět, 2x 47 km, při náhradě 5,999 Kč 564 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce odpůrce je plátcem DPH, zvyšuje se jeho odměna o částku odpovídající dani z přidané hodnoty 1 630,44 Kč. Náhrada nákladů činí celkem částku 9 394 Kč, kterou je povinna zaplatit navrhovatelka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce odpůrce.