Č. j. 52 A 1/2021 - 30

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnková a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci Navrhovatele: Výbor pro přípravu referenda v obci Soběslav ve složení: 1. zmocněnec Z.R., narozený X, bytem X 2. P.S., narozené X, bytem X 3. M.B., narozený X, bytem X právně zastoupený Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem, se sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor proti odpůrci: Město Soběslav se sídlem Náměstí Republiky 59, 392 01 Soběslav o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, takto:

Výrok

I. Návrh výboru pro přípravu referenda ze dne 2. 7. 2021 na konání místního referenda ve městě Soběslav o otázkách:

1. Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě logistického centra na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1?

2. Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě hal o zastavěné ploše stavby (každé haly) převyšujícím 10 000 m2 na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1? nemá nedostatky.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatel se návrhem podle ustanovení § 91 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jenž byl soudu doručen dne 28. 7. 2021, domáhá určení, že jím podaný návrh na konání místního referenda ve městě Soběslav nemá nedostatky.

2. V návrhu se uvádí, že navrhovatel podal dne 2. 7. 2021 u Městského úřadu Soběslav návrh na konání místního referenda ve městě Soběslav, v němž navrhoval uskutečnit místní referendum o následujících otázkách: Otázka č. 1. „Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě logistického centra na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1?“, Otázka č. 2. „Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě hal o zastavěné ploše stavby (každé haly) převyšujícím 10 000 m2 na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1?“ 3. Odpůrce shledal nedostatky v odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu. Výzvou doručenou navrhovateli dne 21. 7. 2021 proto odpůrce navrhovatele vyzval k odstranění nedostatků návrhu přípravného výboru na konání místního referenda, kdy k odstranění nedostatků mu byla stanovena lhůta dne 6. 8. 2021. Navrhovatel byl zejména vyzván, aby odstranil nedostatky týkající se odhadu nákladů na provedení místního referenda a nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jeho úhrady z rozpočtu. Ve výzvě bylo konstatováno, že předložený návrh na konání místního referenda nesplňuje náležitosti předepsané v § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“), a to „odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města“. Odpůrce považuje tento odhad nákladů za neúplný, kdy požaduje odhad ve formě předložení kvalifikovaného odhadu.

II. Shrnutí návrhu

4. Navrhovatel v návrhu uvádí, že odhad nákladů spojený s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu je dostatečný z hlediska § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu. Odpůrce spatřoval nedostatky návrhu konkrétně v odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu. Odpůrcem nejsou vznášeny žádné výhrady k odhadu nákladů spojených s provedením místního referenda, ani ke zdůvodnění způsobu úhrady. Požadován je pak odhad ve formě předložení kvalifikovaného odhadu. V rámci výzvy byl navrhovatel vyzván k tomu, aby odstranil nedostatky týkající se odhadu nákladů spojených s provedením místního referenda a nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jeho úhrady z rozpočtu obce.

5. V návrhu přípravného výboru je uvedeno, že: „náklady spojené s provedením místního referenda jsou odhadovány na 80 000 Kč. Tyto náklady představují náklad na tisk, hlasovacích lístků, lístků s informacemi o referendu, koupi obálek a odměny pro členy volebních komisí. Částka by byla hrazena změnou rozpočtu v částce ‚Místní referendum‘ ve skupině 6 (všeobecná veřejná správa a služby). Náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu lze obtížně odhadnout, neboť není zřejmé, jaké konkrétní kroky by mohly a měly být učiněny. Záleží také na procesní aktivitě investora, jeho snaze zmenšovat velikost hal (ke které zřejmě pozvolna přistupuje) a omezit způsob využití záměru. Náklady by tak mohly zahrnovat náklady na právní zastoupení ve správních a soudních řízení souvisejících s povolováním záměru výstavby logistického centra, poradenství, v přípravě a revizi případných dohod mezi investorem a městem Soběslav a v neposlední řadě též náklady na případné změny územního plánu či jiné nástroje územního plánování. Náklady na právní služby lze odhadnout v částce 150 000 Kč a náklady na změnu územního plánu v částce 300 000 Kč. Náklady by byly hrazeny z rozpočtu města Soběslav.“ Navrhovatel má za to, že takto vyjádřený odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu je dostatečný z hlediska požadavků v ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu.

6. Otázky referenda směřují k tomu, aby odpůrce využil všech prostředků, aby nemohlo dojít k výstavbě logistického centra v lokalitě vymezené zastavitelnými plochami Z12 a Z20 dle platného a účinného územního plánu. V současné době je záměr „Průmyslová zóna Soběslav“ posuzován Krajským úřadem Jihočeského kraje z hlediska vlivu na životní prostředí, kdy se předpokládá stavba haly převyšující 10 000 m2.

7. K nákladům spojeným s realizací rozhodnutí přijatého v referendu navrhovatel v návrhu uvádí, že by odpůrce při uplatňování nesouhlasných vyjádření a námitek, opravných prostředků a žalob využil právních služeb, kdy rozsah těchto služeb nelze odhadnout, neboť závisí na procesní aktivitě investora, jeho snaze zmenšovat velikost hal a omezit způsob využití záměru. Rovněž nelze kvalifikovaně odhadnout hodinovou sazbu advokátní kanceláře, která by byla odpůrcem oslovena. Navrhovatel proto přistoupil pouze k odhadu, že by takový náklad na uvedené služby mohl činit 150 000 Kč.

8. Ve výzvě je navrhovateli nesprávně vytýkáno, že v návrhu absentuje odhad možných škod, které by vznikly vlastníkům pozemků a investorům. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu požaduje jen vyčíslení nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu nikoliv kvalifikovaný odhad možných škod způsobených investorům a vlastníkům pozemků, přičemž ani není možné odhadnout rozsah možných škod. Dle navrhovatele není přípustné požadovat po přípravném výboru, aby potenciálně poškozené vlastníky zjišťoval a vypočítával možné škody, které by jim mohly vzniknout, stejně jako není možné předvídat, jaká by jim byla částka případně soudem přiznána. Rovněž není jasné, z jakého důvodu by měl přípravný výbor kvalifikovaně odhadovat možnou škodu, která by vznikla vlastníkům pozemků či investorům. Tyto subjekty místní referendum nezavazuje, nezakládá jim žádná práva a ani jim neukládá žádné povinnosti. Není tedy zřejmé, proč odpůrce dovozuje, že by vůbec měla nějaká škoda vzniknout, že by byla uplatněna, že by dokonce měla být přiznána. Rovněž není zřejmé, jaké kroky skutečně odpůrce po kladném výsledku referenda učiní, jakou formou a jakým způsobem. Toto nemůže přípravný výbor domýšlet. Proto navrhovatel považuje požadavek odpůrce v rámci výzvy k provedení kvalifikovaného odhadu škod za nepřípustný. Pokud jde o rešerši zpracovanou odpůrcem s názvem „Možnost regulace výstavby v průmyslové zóně“ v říjnu 2020, kde bylo upozorňováno na možné soudní spory a na náhradu škody a související vyjádření advokátní kanceláře Dohnal & Bernard s.r.o., tyto se týkaly rizik uplatnění náhrad škod souvisejících se změnami v území vydaným územním plánem nebo jeho změnami. Výsledek referenda nemůže zavazovat odpůrce k tomu, aby zadalo a vydalo nový územní plán či jeho změnu. V návrhu je změna územního plánu uváděna jako jeden z možných postupů k realizaci kladného výsledku místního referenda.

III. Shrnutí vyjádření odpůrce

9. Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu je nedostatečný, proto byla vydána výzva k odstranění nedostatků návrhu přípravného výboru. Stávající územní plán města Soběslav vymezuje zastavitelné plochy Z12 a Z20, proto v případě kladných odpovědí na navržené otázky v rámci referenda by byl odpůrce povinen činit kroky k zamezení výstavby logistického centra na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 i k zamezení výstavby hal o zastavěné ploše stavby převyšující 10 000 m2 na zmíněných plochách. Zejména by byl povinen zahájit úkony vedoucí ke změně územního plánu. Po dobu projednávání změny územního plánu by pak bylo využito i stavební uzávěry. Tyto kroky by vedly ke změně zastavitelnosti uvedených ploch a tím k možnému omezení jak vlastníků pozemků ve zmíněných plochách, tak i investora záměru Průmyslové zóny. V minulých letech totiž soukromý investor část pozemků v těchto lokalitách, o celkové výměře přesahující 20 ha, vykoupil od jednotlivých vlastníků a začal připravovat záměr výstavby Průmyslové zóny Soběslav. Náklady investora spojené s přípravou záměru, s výkupem pozemků, zpracováním studií a znaleckých posudků již přesáhly 100 mil. korun. Odpůrce jedná s investorem Průmyslové zóny Soběslav, stejně jako s ostatními podnikatelskými subjekty prostřednictvím Výboru pro rozvoj Průmyslové zóny Soběslav, který zřídilo zastupitelstvo města. Záměry rozvoje připravují rovněž další subjekty, a to například společnost Banes, s. r. o., která má připravený záměr rozšíření své provozovny v této lokalitě. Důsledkem regulace této výstavby by bylo nebezpečí vzniku škod a následného požadavku jejich náhrady ze strany vlastníků pozemků a investora.

10. Navrhovatel se v předloženém návrhu na konání místního referenda nevypořádal s možností vzniku nároku na náhradu škody způsobené investorovi nebo vlastníkům pozemků v zastavitelných plochách Z12 a Z20 vymezených uzemním plánem. Rovněž tak i s možností vzniku nároku na náhradu škody způsobené stávajícím podnikatelským subjektům působícím v lokalitách dotčených návrhem. Odpůrce má za to, že odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v referendu a způsobu jejich úhrady, musí být kvalifikovaný, aby na jeho základě orgány obce měly možnost zjistit, z jakých předpokladů přípravný výbor vycházel a na základě čeho dospěl ke svým závěrům a v neposlední řadě, zda obec bude vůbec schopna rozhodnutí přijaté v místním referentu uskutečnit. V souvislosti s tím odkázal odpůrce na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 5. 2004, č. j. 30 Ca 18/2004-10, č. 561/2005 Sb. NSS. Předložený návrh na konání referenda však vůbec neobsahuje odhad nákladů na úhradu možných nároků na náhradu škody, který nesporně spadá do odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí v přijatém místním referendu ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu, když ani nezmiňuje možnost vzniku škody v této souvislosti, přestože se jedná vzhledem k plánované realizaci záměru Průmyslová zóna Soběslav z hlediska možné výše o nákladově velmi významnou položku. Má-li být odpůrce schopen kompenzovat případnou náhradu škody, pokud na základě kladného hlasování v referendu dojde k zamezení výstavby logistického centra, měl by návrh obsahovat kvalifikovaný údaj o odhadovaných nákladech na úhradu těchto možných nároků na náhradu škody. Navrhovatel referenda by měl mít kompletní představu, jaké všechny finanční dopady jeho návrh, pokud bude přijat v místním referendu, pro obec bude mít a z jakých prostředků by je obec byla schopna hradit. Navrhovatelem předložený návrh však tento údaj ve vztahu k potenciálnímu vzniku škody neuvádí. Rovněž zcela pomíjí údaj o způsobu úhrady těchto nákladů z rozpočtu obce.

V. Shrnutí repliky navrhovatele

11. Navrhovatel v replice setrval na podaném návrhu. Má za to, že není možné přesně konkretizovat, jaké kroky by zastupitelstvo odpůrce mohlo nebo mělo učinit v případě kladného výsledku místního referenda. Navrhovatel odkázal na komentář ASPI k § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu. Podle § 10 zákona o místním referendu není nutno stanovovat kvalifikovaný odhad případných nákladů na úhradu soudem přiznaných náhrad souvisejících s omezením využití pozemků dle případné změny územního plánu. Ve vztahu k záměru logistického centra navrhovatel uvedl, že dosud nebylo pro tento záměr získáno závazné stanovisko z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Důvodem návrhu na konání místního referenda je nespokojenost s přístupem odpůrce k záměru předmětného logistického centra, kdy odpůrce nevyvíjí dostatečnou snahu k eliminaci případných negativních důsledků budoucího využití předmětné průmyslové zóny. Účelem návrhu je umožnit občanům města, aby se vyjádřili k jednomu z nejrozsáhlejších záměrů současné doby na území Města Soběslavi.

IV. Právní posouzení krajského soudu

12. Krajský soud po zjištění, že návrh byl podán včas v deseti denní lhůtě od doručení písemné výzvy k odstranění vad podle ustanovení § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu, a že splňuje i další zákonné náležitosti, návrh věcně přezkoumal v intencích ustanovení § 91a a § 93 s. ř. s. a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

13. Podle § 10 zákona o místním referendu návrh přípravného výboru musí obsahovat: a) označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje, b) znění otázky, popřípadě otázek, navržení k rozhodnutí o místním referendu, c) odůvodnění návrhu, d) odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města, e) označení zmocněnce z členů z přípravného výboru, f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“)a jejich vlastnoruční podpisy.

14. Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.

15. Obecní úřad je povinen zkoumat náležitosti návrhu na konání místního referenda, které jsou stanoveny v § 10 písm. a) – f) zákona o místním referendu a rovněž tak náležitosti podpisové listiny.

16. V daném případě odpůrce vytýká navrhovateli, že v návrhu na konání místního referenda jsou nedostatečně odůvodněny náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu. Podle odpůrce je odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jeho úhrady z rozpočtu neodpovídající a neúplný, jestliže jsou v návrhu uvedeny pouze náklady spojené s provedením místního referenda a jsou odhadovány na částku 80 000 Kč a dále byly odhadem stanoveny náklady na změnu územního plánu zhruba v částce 300 000 Kč, když oba tyto náklady měly být hrazeny z rozpočtu města Soběslavi. Odpůrci nebyl předložen kvalifikovaný odhad, který dává základní představu o nákladech spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a jejich úhrady. Na základě kvalifikovaného odhadu by odpůrce měl možnost zjistit, zda vůbec bude schopen rozhodnutí přijatá v místním referendu uskutečnit, neboť kvalifikovaný odhad musí dát zřetelnou a konkrétní představu, jaké finanční dopady by jeho návrh, pokud by byl přijat v místním referendu, pro obec měl a z jakých prostředků by jej obec byla schopna hradit. Rovněž se návrh na konání referenda nevypořádal s možností náhrady škody způsobené investorovi nebo vlastníkům pozemků v zastavitelných plochách Z12 a Z20 vymezených územním plánem města Soběslavi v případě přijetí místního referenda. Navrhovatel se tedy nevypořádal s možností náhrady škody způsobené stávajícím podnikatelským subjektům působícím v lokalitách dotčených návrhem na referendum.

17. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu musí být v návrhu uveden odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města. Jedná se o nepochybný a významný údaj, který v případě absence v návrhu přípravného výboru znamená, že návrh má nedostatky.

18. Krajský soud však v daném případě takové nedostatky neshledal.

19. Zákonodárce v důvodové zprávě k návrhu zákona o místním referendu uvádí: „Návrh požaduje, v případě místního referenda shodně se stávající právní úpravou, aby ‚navrhovatel‘, pokud bude mít realizace otázky odsouhlasené v místním referendu dopad na rozpočet obce, respektive statutárního města, uvedl alespoň odhadem předpokládanou výši nákladů spojených s provedení místního referenda a z čeho by měly tyto náklady hrazeny. Navrhovatel místního referenda by měl tedy v návrhu uvést z jakých prostředků obce, statutárního města by se samotné místní referendum a následné konečné provedení mělo financovat, z jaké kapitoly rozpočtu obce, respektive statutárního města. Uvedení této náležitosti návrhu má být spíše vodítkem pro obec, resp. statutární město; není při realizaci výsledku místního referenda závazné. Má sloužit pouze k tomu, aby si oprávněné osoby uvědomily, z čeho se provedení (realizace) místního referenda bude hradit a byly s tím srozuměny“.

20. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 17. 3. 2016, č. j. Ars 4/2015 – 45, č. 3414/2016 Sb. NSS, dovodil, že „[i]nformace o nákladech spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu mohou být důležité pro rozhodnutí oprávněných osob v referendu. Pokud jim bude známo, že náklady budou nepřiměřeně vysoké, mohou se rozhodnout záměr nepodpořit, ačkoliv s ním jinak souhlasí. Je nicméně třeba zdůraznit, že zákon požaduje uvést pouze odhad těchto nákladů. Nelze tedy požadovat, aby se jednalo o jejich přesné vyčíslení (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 3/2012 – 27, ve věci místního referenda v Malenovicích). Nelze ani požadovat, aby do tohoto odhadu byly zahrnovány náklady, které jsou nejednoznačné, nepřímé, hypotetické či podmíněné přistoupením dalších okolností nebo dokonce spekulativní, a o kterých přípravný výbor či zastupitelstvo na základě racionálních důvodů předpokládá, že nevzniknou. Je-li náležitostí návrhu na vyhlášení místního referenda, resp. usnesení o vyhlášení místního referenda odhad nákladů, nutno tuto náležitost interpretovat tak, že zákon vyžaduje přítomnost alespoň elementární úvahy na toto téma, což je předpokladem pro to, aby se její (ne)přesnost, (ne)úplnost či (ne)správnost mohla stát předmětem kampaně před hlasováním. To je účel této náležitosti. Soudní přezkum by se měl v prvé řadě omezit na formální ověření, že zde určitá úvaha a informace v tomto směru obsažena byla (pokud vůbec nějaké náklady v úvahu přichází – viz dále), a bylo tak o čem se v rámci kampani ‚spořit‘, posouzení (ne)přesnosti, (ne)úplnosti či (ne)správnosti odhadu nákladů ze strany soudu by se mělo omezit jen na výjimečné případy zcela zjevné nedostatečnosti, záměrného neuvedení známých a zásadních nákladů či vadnosti informací s ohledem na konkrétní okolnosti“.

21. V nyní řešeném případě soud zjistil, že předložený návrh obsahuje údaj ohledně nákladů spojených s provedením „Místního referenda“ (na tisk hlasovacích lístků, lístků s informacemi o referendu, pořízení obálek a odměny pro členy volebních komisí) s tím, že tato částka by byla hrazena změnou rozpočtu v položce „Místní referendum“ ve skupině 6 a následně byly uvedeny i odhadem náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu, a to částkou 150 000 Kč na právní služby a na náklady územního plánu v částce 300 000 Kč s tím, že náklady by byly hrazeny z rozpočtu města Soběslav, bez uvedení položky. Z uvedeného je zřejmé, že návrh obsahuje základní údaje o nákladech spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a nejde o zjevnou nedostatečnost, jestliže návrh neobsahuje údaje o případné náhradě škody, neboť tato skutečnost může být právě předmětem kampaně před konáním referenda.

22. Odpůrce proto zcela nedůvodně ve výzvě navrhovateli vytýká, že absentuje kvalifikovaný odhad možných škod, když tento požadavek ani ze zákona nevyplývá. Krajský soud má za to, že není ani v možnostech přípravného výboru kvalifikovaně škodu, která by potenciálně mohla vzniknout vlastníkům pozemků či investorům, odhadnout.

23. Odkaz odpůrce na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 Ca 18/2004-10 je nepřípadný, neboť jej pozdější shora citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu v kontextu otázky vyčíslení odhadu nákladů referenda již překonala. Ze shora uvedeného vyplývá, že údaje o očekávaných nákladech a způsobu jejich úhrady jsou pouze přibližné. Jestliže jsou dostačující pouze přibližné údaje nelze tak požadovat po navrhovateli, aby předložil kvalifikovaný odhad ohledně výše škody, která vznikne v případě realizace referenda. Nejedná se o informace, jež mají směřovat k osobám, které v místním referendu hlasují, neboť zákon o místním referendu nepředpokládá, že by se hlasující osoby před provedením hlasování měly s návrhem na konání místního referenda seznámit; návrh ve volební místnosti ani u hlasovacích lístků nemusí být (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2012, č. j. 50 A 7/2012- 64, č. 2719/2012 Sb. NSS).

24. Odpůrce ve výzvě rovněž vytknul neuvedení údaje o tom, z jakých prostředků budou příslušné náklady hrazeny, přestože to § 10 odst. 1 písm. d) zákon o místním referendu výslovně požaduje. Proto je tento údaj nezbytnou náležitostí návrhu, jejímž smyslem je upozornit oprávněné osoby na nutné důsledky místního referenda a realizace rozhodnutí v něm na rozpočet obce. Tento údaj má mít opět pouze orientační význam a soud má za to, že požadavek uvedený v důvodové zprávě o místním referendu na uvedení konkrétní kapitoly rozpočtu obce nelze ze zákona dovodit a pro splnění této náležitosti postačí i méně specifický údaj. Údaj o způsobu úhrady nákladů z rozpočtu obce dle soudu nevyžaduje uvedení konkrétní kapitoly rozpočtu obce (srov. opět shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 50 A 7/2012-64).

25. Odkazy odpůrce na možné soudní spory a náhradu škody předestřenou Výborem pro rozvoj Průmyslové zóny Soběslav v řízení zastupitelstva města Soběslavi a na rešerši zpracovanou pracovníky Městského úřadu Soběslavy jsou v rámci konání místního referenda zcela neopodstatněné, a to s ohledem na skutečnost, že zákon nepředpokládá kvalifikovaný odhad ohledně náhrady škody v rámci návrhu přípravného výboru na konání místního referenda.

V. Závěr a náklady řízení

26. Soud proto uzavřel, že náležitosti stanovené v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu lze zkoumat jen velmi omezeně, neboť se jedná o odhady a nikoliv o konstatování předem známé veličiny. Dalším důvodem pro snížení nároku na přesnost uvedených údajů je skutečnost, že potřebné podklady pro tyto údaje jsou především v rukou obce samotné a nikoliv obyvatel obce, mezi něž členové přípravného výboru musí patřit.

27. Soud konstatuje, že návrh na konání místního referenda byl učiněn v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu. Soud nepovažuje návrh za vadný, a proto vyhověl návrhu přípravného výboru a dle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. určil, že návrh nedostatky nemá. Podle § 91a odst. 3 s. ř. s. krajský soud rozhodl bez nařízení jednání.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož v řízení ve věci místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

29. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení, tedy zmocněnci navrhovatele a odpůrci. Současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).