č. j. 54 A 5/2021 - 30

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce: F. T. bytem zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje odbor dopravy a silničního hospodářství se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2021 č. j. KUJCK 37583/2021 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 6. 6. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného a současně rozhodnutí Městského úřadu Strakonice, odboru dopravy ze dne 26. 10. 2020 č. j. MUST/044014/2020/OD/Kop, kterým byl žalobce uznán vinným, ze spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil z nedbalosti tím, že dne 26. 9. 2019 v 8:55 hodin na silnici I/4, v k. ú. Přední Zborovice, okres Strakonice ve směru jízdy na Volyni, v úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost jízdy snížena dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“ na 70 km/h, řídil motorové vozidlo tovární značky X, registrační značky X, přičemž mu byla naměřena silničním rychloměrem rychlost jízdy 130 km/h, po odečtení možné odchylky (+/- 3%) 126 km/h, tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec, stanovenou místní úpravou dle § 18 odst. 6 zákona o silničním provozu na 70 km/h, nejméně o 56 km/h, čímž porušil § 4 písm. c), § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobci za uvedený přestupek byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců se započtením ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Současně mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 26. 10. 2020 bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě především tvrdil, že zanikla odpovědnost žalobce za přestupek. K tomu uvedl, že s ním nikdy nebylo zahájeno správní řízení, neboť vyrozumění o jeho zahájení bylo doručeno M. K., která jej převzala od poštovní doručovatelky. V nezahájeném řízení nemohly být provedeny žádné úkony ani být vydáno rozhodnutí. I kdyby bylo řízení řádně zahájeno oznámením ze dne 5. 11. 2019, což nebylo, nastal by zánik odpovědnosti za přestupek, neboť rozhodnutí ve věci mu bylo doručeno až dne 6. 11. 2020. Podle žalobce odpovědnost za přestupek v dané věci podle § 29 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky zanikla, neboť promlčecí doba činí podle § 30 písm. a) přestupkového zákona 1 rok. Podle § 32 odst. 2 písm. b) přestupkového zákona se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným. Popsaným přerušením běhu jeho lhůty začíná běh lhůty nové pro projednání přestupku opět v délce 1 roku. Celková doba přerušení řízení byla omezena na 3 roky s tím, že přestupek nelze projednat po jejich uplynutí. Přerušení (přetržení) lhůty znamená, že událost nevyvolává jen zastavení běhu lhůty, ale vrací ji na počátek poté, co událost skončí a lhůta se rozběhne znovu v celé délce. Rozhodnutí o vině bylo vydáno dne 29. 9. 2020, tedy před zánikem odpovědnosti za přestupek, nicméně nebylo v jednoleté promlčecí době také doručeno, když k jeho doručení došlo až dne 6. 11. 2020, tedy jeden den po zániku odpovědnosti za přestupek. Z toho důvodu je rozhodnutí nezákonné, neboť rozhodnutí musí být v jednoleté promlčecí lhůtě nejen vydáno, ale též doručeno, musí nabýt právní moci. Žalobce k tomu odkazoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 57/2004 či 7 As 61/2010.

3. Aktuálně se věcí zabýval například Krajský soud v Plzni v rozsudku č. j. 17 A 3/2020 – 42 ze dne 30. 9. 2020. Žalovaný tudíž zastává nesprávný názor, že postačuje, aby rozhodnutí bylo v jednoleté prekluzivní lhůtě vydáno nikoliv doručeno. Bylo-li rozhodnutí doručení po uplynutí jednoleté prekluzivní lhůty orgán je povinen z úřední povinnosti řízení zastavit. Žalobce dále citoval z komentáře k zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dále poukázal na rozsudek NSS sp. zn. 7 As 110/2018. Z těchto důvodů s odkazem na citovanou judikaturu považuje rozhodnutí prvoinstanční i druhoinstanční za nezákonná a navrhl zrušení obou rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. Námitku žalobce týkající se zániku odpovědnosti žalobce po vydání prvoinstančního rozhodnutí hodnotí jako nedůvodnou. Totožná námitka byla vypořádána v žalobou napadeném rozhodnutí, na což žalovaný odkázal. Z tohoto rozhodnutí taktéž citoval tam uvedenou argumentaci. Zopakoval, že oznámení o zahájení řízení bylo doručeno do vlastních rukou adresáta dne 5. 11. 2019. Dle § 29 písm. a) zákona o přestupcích zaniká odpovědnost za přestupek uplynutím jednoroční doby podle § 30a téhož zákona. Tato lhůta se podle § 2 odst. 2 zákona o přestupcích přerušuje, mimo jiné oznámením o zahájení přestupku či vydáním rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným a začíná běžet nová promlčecí doba. V nyní hodnoceném případě byl přestupek spáchán dne 26. 9. 2019, řízení ve věci bylo zahájeno dne 5. 11. 2019, ode dne zahájení začala běžet nová promlčecí lhůtě, ve které bylo možné do 5. 11. 2020 vydat nové rozhodnutí. Rozhodnutí bylo vydáno dne 30. 10. 2020, což vyplývá ze sdělení správního orgánu ze dne 12. 2. 2021 č. j. MÚST/006452/2021/OD/KOP, kdy tímto dnem došlo k přerušení běhu lhůty a počátku nové lhůty, do které musí předmětné rozhodnutí nabýt právní moci. Pro úplnost žalovaný připomněl, že vydáním v rozhodnutí se dle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení. Datum vydání rozhodnutí je v dané věci potvrzeno sdělením správního orgánu ze dne 12. 9. 2021. Námitka, že zanikla odpovědnost za přestupek, je proto nedůvodná.

IV. Replika žalobce

5. Žalobce v replice ze dne 22. 8. 2021 sdělil, že souhlasí, aby o jeho žalobě bylo rozhodnuto bez jednání ve smyslu § 51 odst. 1 soudního řádu správního. Zároveň vyčíslil požadované náklady soudního řízení. Uvedl, že setrvává na podané žalobě. Žalovaný ve svém vyjádření nevypořádal námitku nezákonnosti spočívající v tom, že se žalobcem bylo vedeno řízení a bylo vydáno rozhodnutí ve věci, v níž nikdy nedošlo k zahájení správního řízení. K vysvětlení žalovaného, že k zániku odpovědnosti za přestupek žalobce nedošlo, doplnil, že pokud by nepodal ve věci odvolání, rozhodnutí by nabylo právní moci dne 23. 11. 2020, tedy 1 rok a 17 dní po zahájení čili 17 dní po uplynutí prekluzivní lhůty. To je v rozporu s ustálenou judikaturou. Taková situace je žalobcem označena za ústavně nekomfortní a v právní státě nepřijatelnou.

V. Obsah správního spisu

6. Z písemností založených ve spise soud zjistil, že Městský úřad Strakonice, odbor dopravy dne 1. 11. 2019 pod č. j. MUST/048047/2019/OD/kop oznámil žalobci zahájení řízení o konkrétním přestupku, kterého se měl dopustit dne 26. 9. 2019 v 8:55 hodin, kdy měl řídit vozidlo tovární značky X, registrační značky X na pozemní komunikaci I/4 v k. ú. obce Přední Zborovice, okres Strakonice ve směru od Strakonice na obec Volyně, přičemž vozidlu byla naměřena Policií ČR DI Strakonice silničním LaserCam 4 rychlost jízdy 130 km/h v úseku, kde je stanovena nejvyšší dovolená rychlost mimo obec a zákazovou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“ na 70 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši +/- 3 % byla jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 126 km/h. Při řízení vozidla měl žalobce překročit nejvyšší dovolenou rychlost o 56 km. Dále neměl na výzvu policisty předložit ke kontrole řidičský průkaz. Těmito skutky měl porušit ustanovení § 4 písm. c) a ustanovení § 6 odst. 8 zákona o silničním provozu. Oznámení o zahájení řízení žalobce osobně převzal dne 5. 11. 2019, o čemž svědčí připojený podpis s uvedením jména na doručence.

7. Městský úřad Strakonice, odbor dopravy vydal dne 21. 11. 2019 pod č. j. MUSt/051714/2019/OD/kop příkaz, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125 c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu spáchaným nedbalostí nevědomou ve smyslu § 15 odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců se započetím ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Současně byla žalobci uložena povinnost nahradit státu náklady řízení v částce 1 000 Kč. Příkaz byl převzat dle doručenky oprávněnou osobou jméno a příjmení je na doručence převzaté dne 27. 11. 2019 nečitelné. Žalobce podal proti tomuto příkazu blanketní odpor bez podpisu, proto byl dne 9. 12. 2019 vyzván k odstranění vad této písemnosti s poučením o následcích nevyhovění výzvě. Odpor žalobce včetně podpisu doručil Městskému úřadu Strakonice dne 30. 12. 2019. Poté byl předvolán prvoinstančním orgánem k ústnímu jednání na den 22. 1. 2020. Předvolání žalobce osobně převzal dne 9. 1. 2020. Ve spise je založena plná moc pro M. K. k nahlížení do spisu a pořízení kopie spisového materiálu ze dne 13. 1. 2020. O tomto úkonu zmocněnkyně byl učiněn dne 13. 1. 2020 úřední záznam. Další úřední záznam pořídila Policie ČR dne 2. 4. 2020, kdy na základě žádosti Městského úřadu Strakonice, odboru dopravy bylo Policií ČR provedeno doměření místa přestupku na silnici I/4 u obce Přední Zborovice, kdy vzdálenost od měřícího stanoviště po dopravní značku P20A je 250,80 m. K tomu byl připojen i náčrtek místa spáchání přestupku a fotografie. Tyto písemnosti doručila Policie ČR Městskému úřadu Strakonice se záznamem přestupkového jednání. Protokol o ústním projednání přestupku byl sepsán dne 22. 1. 2020. Žalobce se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač byl řádně a včas předvolán. Při jednání bylo provedeno dokazování a seznámení se spisovým materiálem v rozsahu 23 listů. V úředním záznamu bylo konstatováno doložení ustavení silničního leaserového rychloměru typu LaserCam 4 v souladu s návodem k obsluze. Ze závěrů tohoto protokolu vyplývá, že správní orgán ponechal žalobci lhůtu k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí v délce 7 dnů, o čemž byl žalobce vyrozuměn v předvolání ze dne 2. 1. 2020. Správní orgán dne 28. 2. 2020 předvolal ke svědecké výpovědi policistu prap. T. J. a nstrž. Š. a to na den 25. 3. 2020. Zároveň byl dne 28. 2. 2020 předvolán k ústnímu jednání na 25. 3. 2020 i žalobce. Předvolání žalobce osobně převzal 12. 3. 2020. Dále byl žalobce předvoláván k ústnímu jednání na den 26. 5. 2020, předvoláním ze dne 28. 4. 2020, které osobně převzal dne 6. 5. 2020. Žalobce dne 4. 5. 2020 podepsal plnou moc k zastupování ve správním řízení pro pana R. N., který udělil substituční plnou moc pro E. S. dne 25. 5. 2020. K jednání se dostavil zmocněnec žalobce E. S.. Ten také podepsal protokol o ústním jednání, ve kterém bylo provedeno dokazování a seznámení se se spisovým materiálem v rozsahu 39 listů. Ke spisu a důkazům se výslovně nevyjádřil. Téhož dne byla provedena svědecká výpověď J. Š., který popsal postup při měření dodržování předepsané rychlosti, která byla omezena dopravní značkou na 70 km/h. Dále byla provedena i svědecká výpověď T. J..

8. Žalobce se k věci vyjádřil písemností doručenou Městskému úřadu Strakonice 4. 6. 2020. Uvedl, že příkaz mu nikdy nebyl doručen, nebylo mu tedy ani sděleno obvinění a řízení nebylo zahájeno. Odpor proti příkazu nepodal žalobce ale paní K., která příkaz ve věci převzala, ačkoliv k převzetí ani k podání odporu nebyla oprávněna. Dále uvedl, že protokolace svědeckých výpovědí neodpovídá jejich skutečnému znění, jedná se o zcela upravené podání. Městský úřad Strakonice, odbor dopravy dne 8. 6. 2020 požádal Českou poštu s. p. Praha o vyjádření k doručení písemnosti příkazu adresované žalobci do vlastních rukou. Česká pošta dne 17. 6. 2020 sdělila, že zásilka pro adresáta F. T. byla dne 27. 11. 2019 chybně dodána na doručovací adresu v místě uvedené adresy. Tím došlo k nedodržení sjednané služby. Za pochybení pracovnice se pošta omluvila. Městský úřad Strakonice vydal dne 17. 6. 2020 usnesení adresované a doručené vložením do schránky žalobci dne 21. 7. 2020, kde mu byla stanovena přiměřená lhůta k uplatnění práv z vyplývajících § 36 správního řádu. Městský úřad Strakonice vydal dne 26. 10. 2020 usnesení o zastavení řízení ohledně přestupku, kterého se žalobce měl dopustit tím, že neměl předložit řidičský průkaz na výzvu policisty, když byl kontrolován jako řidič vozidla tov. zn. X, RZ X u odbočky na obec Přední Zborovice v okrese Strakonice na pozemní komunikaci I/4 ve směru od obce Strakonice na obec Volyně, neboť spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno.

9. Městský úřad Strakonice, odbor dopravy vydal dne 26. 10. 2020 rozhodnutí o přestupku, které bylo vypraveno dne 29. 10. 2013 pod č. j. MUST/044014/2020/OD/kop, kterým byl uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu spáchaným nedbalostí nevědomou ve smyslu ustanovení § 15 odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť dne 26. 9. 2019 v 08:55 hod řídil osobní motorové vozidlo tovární značky X, RZ X na pozemní komunikaci č. I/4 v k. ú. obce Přední Zborovice v okrese Strakonice ve směru od obce Strážkovice na obec Volyně, přičemž tomuto vozidlu byla naměřena Policií ČR, dopravním inspektorátem Strakonice pomocí silničního laserového rychloměru LaserCam rychlost jízdy 130 km/h, a to v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost mimo obec upravená zákazovou dopravní značkou B20A-„nejvyšší dovolená rychlost“ na 70 km/h. Došlo k překročení dovolené rychlosti o 56 km/h po odečtení odchylky měřícího zařízení. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců se započtením ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a uložena povinnost nahradit státu náklady řízení v částce 1 000 Kč. Žalobci bylo rozhodnutí doručováno na adresu X, kde je uvedeno, že je třeba zásilku doslat do X, kde žalobce dne 6. 11. 2020 toto rozhodnutí převzal. Ve spise je dále založena plná moc udělená žalobcem M. K. pro nahlížení do spisu a pořizování kopií spisu na Městském úřadu Strakonice. O tomto nahlížení byl sepsán úřední záznam ze dne 9. 11. 2020.

10. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dne 25. 11. 2020 odvolání, kde uvedl, že jej doplní ve lhůtě 10 dnů. Městský úřad Strakonice vydal usnesení dne 25. 11. 2020, kterým vyzval žalobce k odstranění vad odvolání spočívající v tom, že neobsahuje zákonem stanovené náležitosti a žalobci byla stanovena lhůta k jejich odstranění. Žalobce zmocnil dne 1. 12. 2020 k vypracování a podání odvolání R. N., který odvolání zaslal prvostupňovému orgánu. Prvostupňový orgán postoupil odvolání žalovanému dne 4. 1. 2020. O odvolání rozhodl žalovaný správní orgán žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno pod bodem 1 tohoto rozsudku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 4. 2021. VI.Právní názor soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů, dále jen s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 s. ř. s., neboť s tímto postupem účastníci řízení vyslovili souhlas.

12. Žaloba není důvodná.

13. V nyní projednávané záležitosti je sporná pouze otázka zániku odpovědnosti za přestupek pro uplynutí promlčecí doby ve smyslu § 86 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky.

14. Podle § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. Podle § 32 odst. 2 písm. a) téhož zákona, promlčecí doba se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

15. Podle § 30 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky činí promlčecí doba u přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí nižší než 100 000 Kč, jeden rok a počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku (§ 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). Současně podle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky platí, že byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za takový přestupek zaniká vždy nejpozději tři roky od jeho spáchání bez ohledu na to, zda v takové chvíli v důsledku některého z důvodů přerušení podle § 32 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky stále běží jednoroční promlčecí doba.

16. Zákon o odpovědnosti za přestupky v § 32 odst. 2 stanoví důvody pro přerušení promlčecí doby. Přerušením ztrácí doposud uplynulá promlčecí doba význam a počíná opět od počátku běžet nová promlčecí doba. Pro posouzení nyní projednávané věci je podstatné, že se promlčecí doba podle písm. a) uvedeného zákona přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku a podle písm. b) pak vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným.

17. Jde-li o posouzení, kterým je obviněný z přestupku uznán vinným, pak takovým rozhodnutím je meritorní rozhodnutí, jehož výroková část obsahuje náležitosti § 93 zákona o odpovědnosti za přestupky. To vyplývá i z komentářové literatury „rozhodnutím o přestupku, kterým byl obviněný uznán vinným, respektive, kterým byla vyslovena vina, je zde nutno rozumět meritorní rozhodnutí, jehož součástí je vyslovení viny. Nejedná se tedy o jakékoli rozhodnutí učiněné, ať v podobě rozhodnutí či usnesení, v průběhu řízení o přestupku, ale pouze o meritorní rozhodnutí. Jedná se tak o rozhodnutí o přestupku ve věci v prvním stupni, a to buď vydáním příkazu (§ 90), nebo vydáním rozhodnutí ve standardním řízení (§ 67 a násl. S. p. ř.). V obou případech se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným kromě náležitostí podle správního řádu mimo jiné uvede vyslovení viny (§ 93 odst. 1 písm. c).“(Jemelka, L.,Vetešník, P. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. Druhé. Vydání. Praha: nakladatelství c. h. Beck, 2020, s259).

18. Vydáním rozhodnutí podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu je „předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení. Provádí-li je správní orgán sám, na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „vypraveno dne“. Doručuje-li správní orgán stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím datové schránky, rozumí se vydáním rozhodnutí podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu provedení tzv. jiného úkonu směřujícího k doručení, tzn., odeslání elektronické verze rozhodnutí prostřednictvím datové schránky. Okamžik vydání rozhodnutí o vině je zásadní pro posouzení toho, kdy původní promlčecí doba byla přerušena a počala běžet nová. Pro konkrétní záležitost je třeba určit s ohledem na všechny skutečnosti, které ve správním řízení nastaly, kdy došlo k počátku promlčecí doby jejímu přerušení a v návaznosti na to, i k jejímu uplynutí. Poté lze posoudit a uzavřít, zda došlo k rozhodnutí v souladu se zákonem.

19. Odpovědnost za přestupek přitom zanikne až uplynutím posledního dne promlčecí doby, to je ve 24:00 hod tohoto dne. Předmětné pravidlo vymezující počátek běhu promlčecí doby má praktický význam v případě, dojde-li k zastavení či přerušení promlčecí doby, a to konkrétně pro určení počtu dnů promlčecí doby, které uplynuly od spáchání přestupku, posledního dílčího úkonu či odstranění protiprávního stavu či přerušení či zastavení promlčecí doby. Prvním dnem uplynulé části promlčecí doby bude vždy až den následující po některé z uvedených skutečností. Žalobce se dle žalobou napadeného rozhodnutí dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona, pro který stanovuje rozhraní pro uložení pokuty od 2 500 Kč do 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se nejedná o přestupek, za který je možné uložit pokutu ve výši 100 000 Kč a výše, je v případě žalobce na místě aplikovat ustanovení § 30 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, kde činí promlčecí doba 1 rok.

20. Na běh promlčecí doby měla v prvé řadě vliv skutečnost, kdy byl konkrétní přestupek spáchán. Došlo k němu dne 26. 9. 2019. Konec této doby by připadal na 26. 9. 2020. Nicméně dne 1. 11. 2019 Městský úřad, odbor dopravy, Strakonice vypravil oznámení o zahájení řízení o přestupku, které žalobce osobně převzal dle dokladu o doručení dne 5. 11. 2019. Tímto úkonem došlo k přerušení běhu promlčecí doby podle § 32 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona, čímž započala promlčecí doba svůj běh od počátku opět 1 rok a konec lhůty by nyní připadal na 5. 11. 2020. Další skutečností, která způsobila přerušení lhůty podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky, bylo vydání příkazu, který byl vypraven dne 21. 11. 2019. Z připojené doručenky je zřejmé, že příkaz byl doručen oprávněné osobě dne 27. 11. 2019, na což reagoval žalobce podáním odporu proti příkazu dne 6. 12. 2019. Vzhledem k absenci podstatných náležitostí tohoto odporu byl vyzván k jejich doplnění a podepsaný odpor doručil Městskému úřadu Strakonice dne 30. 12. 2019. Vydáním příkazu došlo k opětovnému přerušení promlčecí doby opět o 1 rok, kdy konec lhůty připadal na 21. 11. 2020. Po provedeném řízení došlo k vydání meritorního rozhodnutí o vině dne 26. 10. 2020, které bylo vypraveno dne 29. 10. 2020.

21. S ohledem na tuto skutečnost byl dnem vydání meritorního rozhodnutí 29. říjen 2020, kdy bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vypraveno a žalobce je osobně převzal dne 6. 11. 2020. Opakovaně tudíž došlo vydáním a vypravením meritorního rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dne 29. 10. 2020 k novému běhu jednoroční promlčecí doby, kdy poslední den lhůty připadal na 29. 10. 2021. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, kterým bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 3. 2021, které nabylo právní moci dne 8. 4. 2021.

22. Z uvedené rekapitulace má soud za prokázané, že v případě žalobce nabylo žalované rozhodnutí, kterým byl žalovaný shledán vinným z předmětného přestupku právní moci dne 8. 4. 2021, tedy v době, kdy ještě neuběhla jednoletá promlčecí doba stanovená na základě vydaného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 29. 10. 2020, která končila dne 29. 10. 2021.

23. Soud rovněž posuzoval, zda nedošlo k uplynutí tříleté přípustné doby řízení o přestupku dle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky, dle kterého „byla-li promlčecí doba přerušená, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání“. Ke spáchání předmětného přestupku došlo dne 26. 9. 2019. Maximální doba řízení proto uběhla dne 26. 9. 2022.

24. Z toho, co bylo řečeno, soud hodnotí námitku žalobce, týkající se promlčení předmětného přestupku a zániku odpovědnosti žalobce za předmětný přestupek za nedůvodnou, neboť rozhodnutí bylo vydáno a nabylo právní moci v promlčecí době 1 roku ve smyslu § 30 a následující zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž současně nedošlo ani k porušení maximální přípustné délky řízení o přestupku v délce 3 let podle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky.

25. Žalobce své námitky ohledně zániku odpovědnosti za přestupek podpůrně opíral i o rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 17 A 3/2020-42 ze dne 30. 9. 2020, kde soud dospěl ke stejnému závěru, který zastává žalobce. Žalobce však opomenul doplnit, a proto tak činí zdejší soud, že citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 255/2020 a novým rozsudkem vydaným v návaznosti na zrušující rozsudek NSS vyslovil Krajský soud v Plzni č.j. 17 A 3/2020-75 závěr opačný. Žalobcem poukazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 110/2018, rovněž nelze využít v jeho prospěch, neboť řešil odlišné otázky, a to řádného doručení rozhodnutí a zánik odpovědnosti za přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb.

V. Závěr, náklady řízení

26. Na základě shora uvedeného krajský soud uzavřel, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před krajským soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.