č. j. 57 A 16/2021 - 95

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: J.S. bytem X proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát České Budějovice se sídlem Lidická 11, České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: J.S. bytem X zastoupen JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem 9. května 1282, Tábor o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2021, č. j. ZKI CB-O-4/98/2021-4 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a žalobní body

1. Žalobce podal dne 1. 7. 2020 námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území X, neboť jako spoluvlastník parcely č. X, vodní plocha, v uvedeném katastrálním území nesouhlasil s výsledkem nového mapování. Předmětem námitky je hranice pozemku parc. č. X, která je současně hranicí sousedních parcel č. X, X, X, X a nově vytvořené parcely č. 228/15 v k.ú. X. Žalobce po zveřejnění obnoveného katastrálního operátu nabyl obav, které budou rozvedeny níže, že postup pracovníků katastrálního úřadu nebyl v souladu se zákonem, když katastrální úřad měnil existující stav podle zjevně chybné katastrální mapy.

2. Žalobce i RNDr. J.S., Ph.D (zde osoba zúčastněná na řízení, dále také jako „OZNŘ“) shodně namítali, že druh pozemku u parcely č. X byl již v pozemkových knihách uváděn jako louž nebo vodní plocha, avšak faktické zaměření tomu neodpovídá, neboť část vodní plochy byla zahrnuta do nově vytvořené parcely č. X, která však jako druh pozemku vodní plocha nikdy vedena nebyla. Žalobce v námitce uváděl, že jedinými vlastníky rybníčku a potažmo parcely č. X evidované jako vodní plochy byli předchůdci žalobce.

3. Katastrální úřad pro Jihočeská kraj, katastrální pracoviště Tábor (dále jen „katastrální úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. OR-305/2020-308 nevyhověl námitkám žalobce a osoby zúčastněné na řízení proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území X ohledně pozemku označeného parc. č. X postupem podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). V tomto rozhodnutí katastrální úřad odůvodnil vznik nové parcely a způsob využití pozemku č. X. Katastrální úřad konstatoval, že ve spolupráci s orgány veřejné moci byla zpracovaná nová digitální katastrální mapa tak, že způsob využití parcely č. X byl ponechán jako zamokřená plocha (nejedná se o vodní dílo, ale o terénní prohlubeň zaplněnou vodou), dále byl sjednocen pozemek parc. č. X s pozemkem č. X a nově oddělenému pozemku parc. č. X byl v obnoveném operátu přiřazen druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha. Katastrální úřad nezjistil v případě nového geometrického a polohového určení hranic pozemku parc. č. X k.ú. L. v obnoveném operátu novým mapováním žádné pochybení, a proto neshledal ani důvodné námitky žalobce a OZNŘ.

4. Proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. OR-305/2020-308 podal žalobce i OZNŘ dne 7. 9. 2020 odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 27. 10. 2020 pod č. j. ZKI CB- O-24/510/2020-4 tak, že rozhodnutí katastrálního úřadu zrušil. Žalovaný dospěl k závěru, že postup katastrálního úřadu v řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu byl v rozporu s katastrálním zákonem a vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Žalovaný shledal rovněž procesní pochybení spočívající v porušení zásady materiální pravdy. V řešené věci neexistuje žádná původní zeměměřičská činnost týkající se vzniku parcely č. X, přitom návrh na opravu hranice lze provést na základě původní zeměměřičské činnosti nebo s využitím § 50 odst. 3 katastrální vyhlášky, který připouští opravu chybného zobrazení vlastnické hranice u trvale označené vlastnické hranice v terénu. Žalovaný upozornil na skutečnost, že ke kontrole č. j. ZKI CB-K-105/579/2019 prováděné v říjnu a listopadu 2019 byly předloženy rozdílné pomocné grafické koncepty s náčrty zjišťování hranic, než které jsou vloženy do spisu. Žalovaný upozornil, že se může jednat o manipulaci se zjišťováním hranic, přičemž nastává i důvodné podezření, že vlastníci byli uvedeni v omyl a není zřejmé, jaký pomocný grafický koncept při zjišťování průběhu hranic viděli a podepsali.

5. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. OR-305/2020-308 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) katastrální úřad vyhověl námitkám žalobce a OZNŘ s tím, že změněné údaje o dotčené parcele č. X k.ú. L. a o sousedních parcelách č. X, X a X k.ú. X, budou po právní moci tohoto rozhodnutí v katastru nemovitostí evidovány s geometrickým a polohovým určením podle neměřičského záznamu (NEMZ) č. 108 k.ú. X na opravu chybného geometrického a polohového určení hranic parcel a s výměrami uvedenými v tabulce v prvostupňovém rozhodnutí. V odůvodnění katastrální úřad uvedl, že skutečně shledal chybu zajišťovacích měr uvedených v náčrtech zjišťování průběhu hranice a převzatých do měřičského náčrtu č. 93, když došlo k chybnému zobrazení zajišťovací míry o velikosti 22,50 m mezi body č. 93-28 a 93-15 a chybnému zobrazení zajišťovací míry o hodnotě 5,75 m mezi body č. 93-29 a 93-3. Současně však konstatoval, že tyto omyly v zajišťovacích měrách neovlivnily výsledky určení předmětné hranice parcel č. X a č. X v obnoveném operátu, neboť podkladové náčrty č. 93 obsahovaly nadbytečný počet zajišťovacích měr, ze kterých bylo možné při podrobném měření s jistotou považovat označení polohy předmětné hranice v terénu za nezměněné od okamžiku odsouhlasení při zjišťování průběhu hranic. Katastrální úřad proto vyhotovil neměřičský záznam č. 108 k.ú. X, ve kterém obnovil průběh hranice parcely č. X a sousedních parcel č. X, X, X, X a X podle původního zobrazení této hranice v mapě platné před obnovou katastrálního operátu novým mapováním.

6. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce namítal vnitřní rozpornost výroku rozhodnutí, způsobující jeho nicotnost, neboť katastrální úřad na jedné straně výrokem vyhověl námitkám žalobce a OZNŘ, směřujícím k tomu, aby do katastrální mapy byl zakreslen rybníček podle jeho skutečné existence v přírodě a byl evidován jako parcela č. X náležející žalobci a OZNŘ, přitom však rozhodl v zásadním rozporu s tím, co účastníci řízení v námitkách navrhovali. Katastrální úřad rozhodl tak, že převážná část rybníčku se má nacházet na nově vzniklé parcele č. X ve vlastnictví obce a parcela účastníků řízení č. X, desítky let označovaná jako rybníček či vodní plocha, se má nacházet z významné části na stráni nad rybníčkem. Žalobce dále v odvolání namítl, že výsledek nového mapování, obsažený ve výroku prvostupňového rozhodnutí, odporuje právním předpisům, faktickému stavu a logice dané věci. Žalobce argumentuje tím, že jeho předchůdci byli po desítky let vlastníky vodní plochy evidované na parcele č. X, přičemž v evidenci katastru nemovitostí nikdo další nebyl vlastníkem rybníčku či obdobné vodní plochy, nacházející se v L. na návsi nebo v její blízkosti. Vytvoření nové parcely, jejíž převážnou části tvoří právě rybníček, se fakticky blíží protiústavním způsobem provedenému vyvlastnění, neodpovídá smyslu katastrálního zákona a cílům obnovy katastrálního operátu a je v rozporu s § 2 odst. 3 správního řádu, podle kterého má správní orgán šetřit práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správních orgánů dotýká. Žalobci dále není zřejmý odkaz katastrálního úřadu na § 50 odst. 3 katastrální vyhlášky, když měl tento úřad dospět k závěru, že v daném případě hranice parcely č. X v terénu trvale označeny nejsou a předmětné ustanovení řeší případy hranic, které trvale označené jsou. Podle žalobce byly body označené v terénu jako 86-61 a 86-62 vyznačeny způsobem odporujícím zákonu, neboť žalobci i OZNŘ nebyla umožněna účast při vyměřování hranic. Žalobce dále označil jednání vyměřovací komise za protiprávní, když měla před zmocněnou osobou zatajit část tehdy prováděného vyměřování, včetně zaměření a vyznačení konkrétních bodů v terénu. Žalobce tudíž zpochybnil i použití neměřičského záznamu (NEMZ) č. 108 připojeného k prvostupňovému rozhodnutí.

7. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, že prvostupňové rozhodnutí žalovaný potvrdil a odvolání žalobce i OZNŘ zamítl. V odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že parcela č. X pohledově neodpovídá obrazu v platné mapě, proto došlo k zákresu parcely západněji od původního zákresu a k rozdělení rybníčku do dvou parcel za souhlasu všech dotčených vlastníků. Žalovaný konstatoval, že žalobce v námitce nepoukázal na hranice parcely určující jeho vlastnictví, resp. spoluvlastnický podíl k parcele č. X, ani nenamítal rozdělení rybníčku do dvou samostatných parcel ve smyslu náčrtu zaměření hranic č. 93, ani neupozornil na rozšíření rybníčku vlivem přírodních jevů a tím i možného posunutí vlastnické hranice. Proto žalovaný dohledal nejstarší ortofota z roku 1946 a porovnal je s ortofotem z roku 2020, přičemž v zájmové lokalitě neshledal změny. Žalovaný zdůraznil, že všichni dotčení vlastníci souhlasili s navrženou opravou hranice, o čemž je ve spise zachycen a podepsán záznam. Z žádné části spisu pak není zřejmé, že by žalobce deklaroval vlastnictví k celému rybníčku a že požaduje zaměřit celý rybníček do jediné parcely. To nesdělil ani v podané námitce, v níž žalobce požadoval prošetřit postup katastrálního úřadu při mapování. Žalovaný konstatoval, že soupisy nemovitostí nahrazují listiny. Parcela č. X bude evidovaná podle neměřičského záznamu (NEMZ) č. 108, jež je přílohou prvostupňového rozhodnutí, s body převzatými z katastrální mapy digitalizované, jež vznikly vektorizací zpřesněného rastru mapy pozemkového katastru s přesností základní střední souřadnicové chyby 1,00 m a mezní polohové chyby 2,83 m. Žalovaný uzavřel, že v případě, kdy se vlastníci předmětných pozemků nedohodnou na průběhu vlastnické hranice, může rozhodnout soud v občanskoprávním řízení, neboť katastrální úřad je toliko evidenčním úřadem.

8. K namítané nicotnosti prvostupňového rozhodnutí žalovaný uvedl, že prvostupňové rozhodnutí netrpí vadami, které by způsobovaly jeho nicotnost. Katastrální úřad zjistil chybu v zajišťovacích měrách, proto vyhověl námitkám žalobce. V další části výroku týkající se změněných údajů ohledně dotčené parcely č. X však již katastrální úřad není vázán návrhy účastníků. Žalovaný tudíž zastává názor, že hlavní požadavek na přezkum výsledků obnovy katastrálního operátu ve smyslu podaných námitek byl splněn, neboť byl v souladu s právními předpisy.

9. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 12. 4. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). V žalobě ke skutkové stránce věci uvedl, že základním důvodem pro podání námitek, následného odvolání a nyní podané žaloby je jeho nesouhlas s postupem katastrálního úřadu při novém mapování v katastrálním území L., při kterém katastrální úřad změnil hranice pozemku č. X ve vlastnictví žalobce a OZNŘ, nově vytvořil pozemek č. X, který přiřkl do vlastnictví obce, přičemž rybníček, původně se nacházející pouze na pozemku č. X, se nyní z větší části nachází na nově vytvořené parcele č. X.

10. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí pro rozpor s právními předpisy. Žalobce má za to, že žalovaný v rozporu s § 90 odst. 1 a 5 správního řádu potvrdil prvostupňové rozhodnutí, které je dle žalobce nicotné a nesprávné. Prvostupňové rozhodnutí je dle žalobce vnitřně rozporné, když katastrální úřad výrokem vyhověl námitkám, ale přitom rozhodl v zásadním rozporu s tím, co bylo námitkami vytýkáno.

11. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z něj není patrné, proč bylo akceptováno nicotné nebo přinejmenším rozporné rozhodnutí prvostupňové. Žalobce zopakoval důvody nicotnosti shodně, jako uváděl v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, a zjevnou nesprávnost shledává ve výroku, kterým bylo vyhověno námitkám žalobce, ačkoliv jim fakticky vyhověno nebylo.

12. Žalobce namítá dále nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v nedostatku důvodů, neboť žalovaný se nikterak nevypořádal s námitkami uváděnými proti prvostupňovému rozhodnutí.

13. Jedná se o protiústavní vyvlastnění, kterého se katastrální úřad dopustil odejmutím části rybníčku žalobci a OZNŘ a jeho připojením k nově vzniklé parcele č. X ve vlastnictví obce. Podle žalobce měl žalovaný přerušit řízení a vyčkat soudního rozhodnutí ohledně určení hranic pozemků.

14. Dále se žalovaný nevypořádal s namítaným nesprávným odkazem katastrálního úřadu na § 50 odst. 3 katastrální vyhlášky.

15. Žalobce má rovněž za to, že výsledky měření určené geometrickým plánem č. 86-8/2017 vyhotoveným v souvislosti s pozemkovými úpravami, byly určeny protiprávní cestou, a není je tak možné ve správním řízení použít. Protiprávnost měření žalobce spatřuje ve skutečnosti, že vyměřovací komise záměrně zatajila část prováděného měření před osobou zmocněnou spoluvlastníky.

16. Žalovaný se dle žalobce nevypořádal s odvolací námitkou, že katastrální úřad v rozporu s § 42 odst. 4 katastrálního zákona nevyznačil spornost existujících hranic. Ve všech těchto uváděných ohledech žalovaný postupoval v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu a odůvodnění daných námitek v napadeném rozhodnutí chybí. Takový postup způsobuje nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů v kontextu právní věty rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2006, č. j. 31 Ca 39/2005 – 70, č. 1282/2007 Sb. NSS.

17. Žalobce spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí rovněž v jeho nesrozumitelnosti, neboť žalovaný na několika místech nepřesným a zavádějícím způsobem shrnuje dosavadní průběh řízení. Například je zavádějící polopravdou až nepravdou, že hlavní požadavek žalobce na přezkum výsledků obnovy katastrálního operátu byl splněn. Další zavádějící závěr žalovaný předestřel, když konstatoval, že žalobce a OZNŘ nedoložili vlastnictví celého rybníčku nebo neupozornili na rozšíření rybníčku přírodními vlivy s odkazem na bod 4.2.

2. Návodu. Žalobci není zřejmé, proč by se měl po katastrálních orgánech, které jsou toliko orgány evidenční, dožadovat vlastnictví rybníčku, o němž byl roky přesvědčen. Nadto vlastnictví jeho i OZNŘ je možné doložit nabývacími tituly, které má katastrální úřad k dispozici, a odkaz na postup dle nějakého „Návodu“ nemůže být pro žalobce závazný. Další zmatečné tvrzení žalobce spatřuje v úvaze žalovaného, že žalobce i OZNŘ podpisem stvrdili souhlas s umístěním parcely č. X vedené jako vodní plocha na stráň nad existujícím rybníčkem. K takovému souhlasu však nikdy nedošlo.

18. Žalobce požaduje rovněž zrušit prvostupňové rozhodnutí.

II. Vyjádření žalovaného

19. Ve vyjádření k žalobě ze dne 13. 5. 2021 žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí. Ohledně hranic rybníčku uvedl, že rybníček se v terénu nachází v podstatně větším rozsahu a jiném tvaru, než jak vyplývá ze zákresu v mapě s původem reambulace katastru k roku 1876. Přiřknutí sousedních pozemků do vlastnictví žalobce a OZNŘ by bylo nepřípustné a katastrální úřad ani žalovaný nemohou rozhodovat např. o vydržení vlastnického práva. Dle žalovaného žalobcem navržená oprava nerespektovala přirozené hranice a skutečný stav rybníčku, přičemž z náčrtu zjišťování hranic bylo zřejmé, že rybníček je rozdělen do více parcel. Nové mapování se provádí dle skutečného stavu v terénu a z žádné části dokumentace zjišťování hranic neplyne, že by žalobce požadoval celý rybníček. Žalovaný dále zpochybnil úvahy žalobce ohledně možnosti přerušení řízení o námitce a vyčkání soudného rozhodnutí. Právě řízení o námitce by mělo proběhnout dříve, než řízení před civilním soudem z důvodu jistoty evidence s jejími podklady. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že komise zmocněné osobě zatajila skutečnosti ohledně šetřených hranic. Oba body na hranici parcely č. X byly trvale označeny, bod č. 86-61 plastovým znakem a bod č. 86-62 hřebem, přičemž náčrt zjišťování hranic zmocněná osoba podepsala. Nadto dle katastrálního zákona i návodu pro obnovu katastrálního operátu může komise zjistit průběh hranic i bez přítomnosti vlastníka.

20. Žalovaný dále vysvětlil smysl a účel obnovy katastrálního operátu s tím, že pokud se vlastníci před šetřící komisí dostatečně jasně nevyjádří k hranicím svých pozemků, může být hranice vyšetřena chybně. K tomu také došlo v řešeném případě, přičemž chyba spočívala ve změně hranice v terénu. Oprava tak, jak byla odsouhlasena mimo jiné i žalobcem, byla nepřípustná, a proto bude hranice po právní moci rozhodnutí evidovaná dle dosavadního stavu mapy před obnovou operátu novým mapováním. Z těchto důvodů se žalovaný neztotožnil s tvrzením žalobce, že nově má vodní plocha zahrnovat i čekárnu autobusové zastávky, nebo že parcela č. X je umístěna na stráň nad existujícím rybníčkem.

21. Žalovaný pokládá za zmatečná sdělení předestřená žalobcem v podané žalobě, když nejprve odsouhlasil opravu zákresu hranic, následně proti této opravě brojí s tím, že část rybníčku se nachází na pozemku jiného vlastníka a nesouhlasí s návratem zákresu na stav před opravou. Zároveň žalobce zaměňuje termíny pozemek (předmět vlastnického práva) a parcela (předmět evidence), tudíž ani není jednoznačně zřejmé, co chce žalobce evidovat.

22. Závěrem žalovaný uvedl, že parcela č. X nebyla zmapována a bude evidována dle dosavadních údajů, dokud žalobce nepředloží listiny či geometrické plány ozřejmující jeho vůli.

III. Replika žalobce a vyjádření osoby zúčastněné na řízení

23. Dne 25. 5. 2021 byla krajskému soudu doručena replika žalobce, ve které uvádí, že žalovaný nebere v úvahu zřejmé skutečnosti, a to, že na místě stávajícího rybníčku byla zcela jistě vytvořena nová parcela č. X. Dle žalobce i další úvahy žalovaného uvedené ve vyjádření zastírají podstatu věci, kterou žalobce brojil námitkou i odvoláním a kterou shledává ve skutečnosti, že parcela č. X se namísto vodní plochy nachází na stráních a na dalších vyvýšených místech nad fakticky existujícím rybníčkem.

24. Žalobce setrvává na názoru, že prvostupňové rozhodnutí je nicotné pro vnitřní rozpor, když výrokem námitkám vyhovuje, ačkoliv jim vyhověno nebylo. Žalobce rovněž setrvává na konstatované nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, ve kterém se žalovaný nezabýval řadou odvolacích námitek. Žalobce následně polemizuje nad obsahem jednotlivých bodů uváděných žalovaným ve vyjádření a u řady z nich dospívá k závěru, že se danými otázkami měl žalovaný zabývat již v žalobou napadeném rozhodnutí.

25. S poukazem na otázku zákonnosti vytyčených bodů 86-61 a 68-62 žalobce setrvává na závěru, že z těchto bodů neměly správní orgány vycházet. Opakované námitky stran nezákonnosti postupu správních orgánů při zjišťování hranic dle žalobce nebyly vzaty v potaz a správní orgány odmítly provést jakýkoliv procesní úkon, který by rozptýlil podezření o nezákonnosti postupu správních orgánů. Žalobce též vyslovil úvahy o možném protiprávním jednání správních orgánů, které mohly úmyslně zatajit části prováděného vyměřování před zmocněnou osobou.

26. Žalobce rovněž uvedl, že aplikace § 24 odst. 4 katastrálního zákona byla chybná, neboť v dané věci žalobce ani OZNŘ nikdy nedali souhlas k průběhu hranic podle dosavadní staré katastrální mapy a pokud ostatní vlastníci sousedních parcel s převzetím dosavadní mapy souhlasí, lze těžko průběh hranic označit jinak, než jako sporný. Pokud bude namístě převzít dosavadní katastrální mapu, bude v ní nutné spornost hranice vyznačit.

27. Žalobce závěrem poukazuje na skutečnost, že namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v opomenutí řady odvolacích námitek se žalovaný pokouší zhojit v rámci vyjádření k žalobě. Proto žalobce setrvává na tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

28. Dne 29. 6. 2021 bylo soudu doručeno vyjádření OZNŘ, který se plně ztotožnil s podanou žalobou, na kterou také odkázal.

IV. Právní názor soudu

29. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s.

30. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

31. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou, kterou se žalobce domáhá prohlášení nicotnosti prvostupňového rozhodnutí. Žalobce v podané žalobě tvrdí, že prvostupňové rozhodnutí trpí nicotností pro jeho vnitřní rozpor, kdy na jedné straně bylo výrokem námitce žalobce vyhověno, a na straně druhé se tak fakticky dle žalobce nestalo. Krajský soud tuto námitku neshledal důvodnou, neboť prvostupňové rozhodnutí vnitřním rozporem, který by nicotnost způsoboval, netrpí. Podle právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 6 A 76/2001 – 96 „[N]icotný je správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí ani považovat nelze. Takovými vadami jsou např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí.“ Obdobně pak definoval nicotnost také rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozhodnutí ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010 – 65, 2837/2013 Sb. NSS.

32. Prvostupňovým rozhodnutím bylo vyhověno námitkám žalobce, neboť hranice pozemku p. p. č. X byla navrácena do původního zobrazení této hranice v mapě platné před obnovou katastrálního operátu mapováním. Namítaná skutečnost, že ze sousedního pozemku, parcelní číslo X a celého ve vlastnictví obce X, byla část pozemku oddělena vytvořením nové parcely č. X, která opět spadá do vlastnictví obce X, na zákonnosti prvostupňového rozhodnutí nic nemění. V rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním bylo rozdělení parcely č. X a vytvoření parcely nové dokonce i logickým krokem, neboť je zřejmé, že téměř celou plochu nově vzniklé parcely č. X tvoří návesní rybníček. Způsob využití této parcely je tedy odlišný než u zbylé části parcely č. X.

33. Zeměměřické a katastrální orgány jsou podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o katastrálních orgánech“) pouze evidenčními orgány. Katastrálnímu úřadu ani žalovanému nepřísluší v případě obnovy katastrálního operátu rozhodovat o tom, zda konkrétní osobě svědčí právo či nikoli, či zda nějaké právo je či není. Pro úplnost krajský soud dodává, že soukromoprávní spory týkající se vlastnických práv k rybníčku nemohou být řešeny katastrálním úřadem v řízení o obnově katastrálního operátu podle katastrálního zákona. Případný spor o vlastnictví daného rybníčku nebo některé jeho části, spadá do kompetence obecného soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení.

34. Krajský soud se dále zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Žalobce namítanou nepřezkoumatelnost spatřuje v tom, že se žalovaný nevypořádal se všemi odvolacími důvody.

35. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vada, která souvisí zpravidla s nedodržením požadavků kladených procesním právním předpisem na výrok a odůvodnění rozhodnutí. Za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů je třeba považovat taková rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil při utváření závěru o skutkovém stavu a při hodnocení důkazů, dále z jakého důvodu nepovažoval argumentaci odvolatele za relevantní a z jakého důvodu subsumoval zjištěný skutkový stav pod zvolené právní normy. Podle právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75, platí, že „[n]epřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění soudního rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Za takové vady lze považovat případy, kdy soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny.“ Byť se citovaná judikatura vztahuje k soudnímu rozhodnutí, lze ji aplikovat rovněž na rozhodnutí správních orgánů. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014 – 78: „[p]ovinnost orgánů veřejné moci (včetně orgánů moci soudní) svá rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou námitku (ve vztahu k soudům srov. např. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ven de Hurk v. Nizozemí). Na určitou námitku může reagovat i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, která přesvědčivě zdůvodní, tím se s námitkami účastníka řízení vždy – minimálně implicitně – vypořádá. Absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí (či rozhodnutí soudu) tak bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. Podstatné je, aby se správní orgán (či následně správní soud) vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení… Není proto nepřezkoumatelným rozhodnutí, v jehož odůvodnění soud prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který zdůvodní, a toto zdůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí.“ 36. Krajský soud má za to, že napadené rozhodnutí splňuje nároky na odůvodnění prezentované výše citovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu a nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí proto neshledal.

37. Námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu se týkaly chybné katastrální mapy, která dle žalobce nezachycuje skutečný stav v terénu, což mělo za následek chybné určení parcely č. X v k.ú. L.

38. Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v České republice, který zahrnuje jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení a v neposlední řadě také evidenci vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv podle zvláštního předpisu.

39. Obnova katastrálního operátu je nástroj směřující ke zpřesnění katastrální mapy, přičemž se jedná o zhotovení nového souboru geodetických informací. Podle § 40 odst. 1 katastrálního zákona lze obnovu katastrálního operátu provádět třemi způsoby, a to a) novým mapováním; b) přepracováním souboru geodetických informací a c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. Podle § 41 katastrálního zákona se k obnově katastrálního operátu novým mapováním přistoupí, pokud geometrické a polohové určení nemovitostí již nevyhovuje současným požadavkům na vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu. Pro kvalitní výsledek nového mapování je zásadní etapa zjišťování hranic, jejímž předmětem jsou hranice pozemků, obvody budov a vodních děl. Zjišťování hranic provádí komise složená zejména ze zástupců katastrálního úřadu a z dalších zástupců orgánů veřejné moci (zástupci obce, stavebního úřadu, apod.). Neúčast vlastníků pozemků není na překážku využití výsledků zjišťování hranic, přesto je v zájmu vlastníků se procesu zjišťování hranic účastnit. Mimo to jsou i vlastníci pozemků na zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou, jak tomu bylo i v nyní řešené věci. Po vyšetření průběhu hranic pak zpravidla dochází k zaměření hranic, které již nemusí probíhat s účastí vlastníků pozemků.

40. Ze spisu bylo zjištěno, že v k.ú. L. vznikla parcela p. č. X v době reambulace stabilního katastru v roce 1876. V rejstříku parcel pozemkové knihy je předmětná parcela uvedena s označením druhu parcely pastviště s odkazem na knihovní vložku č. 13, kde je parcela popsaná jako louž, která historicky sloužila jako napajedlo dobytka poblíž statku. Další dokument – pomocný rejstřík parcel z roku 1957 pro k. ú. X uvádí jako druh předmětného pozemku pastvinu s tužkovým přípisem rybník, mapa jednotné evidence půdy z roku 1960 zobrazuje předmětnou parcelu bez označení druhu pozemku. Při převodu vlastnického práva na předchůdce žalobce v roce 1975 je ve výkazu změn č. 37/75 u parcely uveden kód druhu pozemku č. 67, který odpovídá vodní ploše se způsobem využití močál, bažina. V roce 2000 došlo k převodu katastrální mapy dosud vedené na plastové fólii na katastrální mapu digitalizovanou vedenou v gusterbergském souřadnicovém systému, přičemž takto obnovená mapa vznikla překreslením analogové mapy do vektorové a v roce 2015 proběhla změna souřadnicového systému katastrální mapy digitalizované v gusterbergském systému na souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální.

41. Dne 6. 2. 2018 byla zahájena komplexní pozemková úprava. Obecně výsledky pozemkové úpravy slouží pro obnovu katastrálního operátu a jsou nezbytným podkladem pro územní plánování. V návaznosti na komplexní pozemkovou úpravu bylo dle návrhu věcných úkolů ČÚZK pro rok 2018 přistoupeno k obnově katastrálního operátu novým mapováním v zastavěném území obce X. Zaměření hranic dne 24. 5. 2018 se zúčastnila M. S. jako zmocněnkyně žalobce a OZNŘ, což vyplývá ze soupisu nemovitostí č.

86. Zmocněnkyně svým podpisem stvrdila souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními uvedenými výsledky šetření. Soupis nemovitostí č. 93 vykazující stav ke dni 10. 1. 2019 podepsali dne 12. 3. 2019 jak žalobce, tak OZNŘ s poznámkou: „oprava chybného GPÚ hranice p. X a p. X (LV X) a p. X (LV X) tak, jak vlastníci uznávají a souhlasí podle označení v terénu.“ 42. Katastrální úřad v prvostupňovém rozhodnutí vyhověl námitkám žalobce, neboť v rámci přezkumu výsledků obnovy katastrálního operátu v k.ú. X shledal chybu zajišťovacích měr uvedených v náčrtech zjišťování průběhu hranic a převzatých do měřičského náčrtu č.

93. V rámci nového projednání věci následně vyhotovil neměřičský záznam č. 108, podle kterého byla provedena změna zákresu hranice mezi parcelou č. X a sousedními pozemky. Pro tuto změnu geometrického a polohového určení hranic parcel byly využity původní body z katastrální mapy digitalizované získané vektorizací zpřesněného rastru mapy. Katastrální úřad tedy obnovil vlastnické hranice parcely č. X a sousedních parcel p. č. X, p. č. X a p. č. X dle původního zákresu před obnovou katastrálního operátu. Tento postup katastrálního úřadu je z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí zřejmý a krajský soud v něm žádnou vnitřní rozpornost neshledal. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že nově vzniklá parcela č. X zůstala i po změně zachována. V rozporu s katastrálním zákonem a s katastrální vyhláškou není ani postup katastrálního úřadu, který již nepřistoupil k novému šetření hranic řešených parcel, neboť souhlas se zjištěným průběhem hranice a jejím označením v terénu byl dán všemi dotčenými vlastníky v rámci soupisu nemovitostí č. 86 ze dne 24. 5. 2018.

43. Krajský soud považuje za vhodné poukázat na § 50 odst. 1 katastrální vyhlášky, podle kterého se při zjišťování hranic vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se následně porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Katastrální zákon i katastrální vyhláška jsou v ustanoveních týkajících se obnovy katastrálního operátu koncipovány tak, aby si vlastníci dotčených pozemků při zásadních úkonech, jakými je i odsouhlasení průběhu hranic v terénu, byli vědomi, v jaké podobě hranice odsouhlasili. Tudíž si vlastníci pozemků při všech úkonech, které při odsouhlasení hranic pozemků činí, musí být vědomi případných rozdílů mezi skutečným průběhem hranice v terénu a jejím grafickým zobrazením v katastrální mapě. Žalobce, OZNŘ ani jejich zmocněnkyně nenamítali, že nebyli dostatečně srozuměni se skutečným průběhem vyšetření hranice. Naopak svými podpisy na soupisech nemovitostí č. 86 a č. 93 projevili souhlas se zjištěným průběhem hranice a jejím označením v terénu.

44. Žalobce v podané žalobě namítá, že lomové body vlastnické hranice č. 86-61 a č. 86-62 byly určeny protiprávní cestou a není je možné v řízení použít. Žalobce poukazuje na skutečnost, že vyměřovací komise měla před zmocněnou osobou záměrně zatajit část prováděného vyměřování a správní orgány na tuto výtku v průběhu celého správního řízení, tedy i řízení odvolacího, nikterak nereagovaly a námitku žalobce neobjasnily. Taková skutečnost však ze spisu nevyplývá, naopak se zejména ze soupisu nemovitostí č. 86 podává, že ke dni 24. 5. 2018 byly hranice zájmových pozemků vyšetřeny zákonným způsobem a dotčenými vlastníky byly takto vyšetřené hranice podepsány. Oba body č. 86-61 – plastový znak na trojmezí hranic p.p.č. X, p.p.č. X a p.p.č. X a bod č. 86-62 – označen hřebem na trojmezí p.p.č. X, p.p.č. X a p.p.č. X byly označeny nesporně jako lomové body vlastnické hranice. Nutno dodat, že žalobce nikterak nespecifikoval, jak mělo ze strany katastrálního úřadu dojít k onomu zatajení části prováděného vyměřování hranic. Zmocněnkyně vlastníků parcely č. X svým podpisem stvrdila souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními uvedenými výsledky šetření, tudíž se nemůže jednat o zatajení měření, když ani nebylo blíže konkretizováno.

45. Krajský soud má za to, že postupem správních orgánů nedošlo k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce, ani OZNŘ. Katastrální úřad prvostupňovým rozhodnutím a neměřičským záznamem č. 108 k.ú. X obnovil průběh hranice dotčené parcely č. X a sousedních parcel podle původního zobrazení této hranice v mapě platné před obnovou katastrálního operátu novým mapováním. Žalobci a OZNŘ tedy zůstaly hranice parcely č. X v jejich spoluvlastnictví zachovány v podobě před obnovou operátu. Neměřičským záznamem č. 108 nedošlo ke změně polohového určení parcely č. X v neprospěch žalobce, ani k zásahu do jeho práv jakožto spoluvlastníka pozemku. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí podrobně popsal celý průběh řízení a šetření hranic a dospěl ke správnému závěru, že nové zjišťování hranic na zájmovém prostoru nebylo třeba realizovat. Na základě zjištěného stavu tudíž bylo vyhověno námitkám žalobce a hranice parcely č. X byly uvedeny do stavu před obnovou.

46. Co se týče samotného použití neměřičského záznamu č. 108, které žalobce namítá jako nesprávné, soud uvádí, že v daném případě nedošlo ke změně hranice parcely č. X, nýbrž k opravě zobrazení vlastnické hranice tak, aby hranice v digitalizované mapě katastrálního operátu odpovídala hranici zobrazené v původní katastrální mapě před obnovou. Neměřičcký záznam, který zachycuje stav hranice parcely, proto mohl být použit. V daném případě došlo toliko k opravě chybného zobrazení vlastnické hranice v digitální mapě tak, aby odpovídala původní katastrální mapě. Ke změně hranice, jak se chybně domnívá žalobce, nedošlo.

47. Žalobce uvádí stěžejní námitku, že on a OZNŘ byli a mají být vlastníky celého rybníčku. Tuto skutečnost žalobce dokládá tvrzením, že parcela č. X byla od nepaměti vedena jako louž/rybníček/vodní plocha a žádný jiný vlastník rybníčku v dané lokalitě nebyl. Z obsahu spisu ani z nabývacích titulů a ze smluv zachycujících dispozice s vlastnickými právy k parcele č. X však nevyplývá, že by předmětem vlastnictví žalobce a OZNŘ ve spojitosti s vlastnictvím parcely č. X měl být celý rybníček. Taková skutečnost nebyla a ani nemohla být v katastrálním řízení prokazována, neboť se jedná o soukromoprávní záležitost, k jejímuž řešení je příslušný obecný civilní soud.

V. Závěr a náklady řízení

48. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. V případě OZNŘ bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s., tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá, neboť ji soudem nebyly uloženy žádné povinnosti, s jejichž splněním by ji mohly vzniknout nějaké náklady, přičemž úhrada jakýchkoli nákladů není z její strany ani požadována (§ 60 odst. 5 věta poslední s. ř. s.).