č. j. 57 A 4/2020 - 118

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: ARTEX Co. s. r. o., IČO 04171098 se sídlem Budějovická 471/23, Budějovické Předměstí, Písek zastoupen advokátem Mgr. Michalem Varmužou se sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2019, č. j. 106563- 11/2019-520000-6, takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhá, aby soud přikázal žalovanému navrácení zadržených technických zařízení Pegasus, odmítá.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o části žaloby, která byla odmítnuta.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Společnost Development Trade s. r. o., se sídlem Melantrichova 970/17, Staré Město, Praha 1 (dále jen „Development Trade“) si od žalobce pronajala část jím užívané provozovny za účelem provozu technických zařízení se soutěží Pegasus. Obsluhu technických zařízení zajišťuje Development Trade osobami v pracovněprávním poměru na základě dohod o provedení práce.

2. Dne 11. 9. 2019 provedl žalovaný kontrolu v provozovně žalobce s názvem „NONSTOP BAR K1“ na adrese Volyňská 37, Strakonice – Přední Ptákovice. Na základě úředního záznamu o zadržení věcí ze dne 11. 9. 2019, č. j. 106563-5/2019-520000-61, následně žalovaný zadržel 4 kusy technických zařízení PEGASUS.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný nevyhověl námitkám žalobce proti zadržení a odnětí věcí.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti rozhodnutí žalovaného o námitkách proti zadržení věci podal žalobce společně s Development Trade dne 24. 1. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

5. Žalobce společně s Development Trade podali námitky proti úřednímu záznamu o zadržení věci ze dne 11. 9. 2019, č. j. 106563-5/2019-52000-61, přičemž žalovaný rozhodl toliko o námitkách žalobce. Žalobce a Development Trade mají za to, že dle § 9 písm. e) zákona č. (kontrolního řádu) bylo povinností kontrolní skupiny umožnit kontrolovaným osobám zúčastnit se kontroly, což se nestalo, neboť kontrolní skupina se nepokusila kontaktovat společnost Development Trade, čímž došlo k porušení § 9 písm. e) kontrolního řádu. To vše navzdory skutečnosti, že přímo na vstupu do provozovny bylo označení provozovny Development Trade a přímo u zadržených zařízení Pegasus bylo oznámení o užívání prostoru společností Development Trade.

6. Žalobce namítl, že žalovaný neměl nikterak podloženo důvodné podezření ve smyslu § 121 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, že se v případě soutěže Pegasus jedná, nebo může jednat o hazardní hru. Stejně tak chybí důvodné podezření žalovaného na provoz nelegální hazardní hry.

7. Žalobce považuje žalobou napadené rozhodnutí za vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Dle žalobce v něm absentují důvody pro rozhodnutí, které jsou v nyní posuzovaném případě nedostatečné oproti kontrolním zjištěním jiných celních úřadů. Existuje zde i rozpor s právním hodnocením věci žalovaným dle § 76 odst. 1 s. ř. s.

8. Žalobce zdůraznil, že žalovaný neučinil prakticky žádné kroky k tomu, aby řádně a v dostatečném rozsahu ověřil, jaké jsou principy hry Pegasus, jaká je interakce hry se soutěžícím, co ví soutěžící předem, jaké jsou mu poskytnuty informace před hrou a v rámci hry, že má soutěžící náhled na celý průběh soutěže, co zjistí z náhledu na jednotlivá kola atd. Žalovaný tak musí mít podezření, že se jedná o soutěž, jež je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, a musí již od začátku být schopen vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách.

9. Žalobce dále velmi podrobným způsobem popsal způsob fungování soutěže Pegasus, přičemž zdůvodnění žalovaného ve vztahu k „údajné náhodě v soutěži“ je dle žalobce nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu věci.

10. Žalobce následně poukázal na protokol o kontrole celního úřadu pro Zlínský kraj, č. j. 15951-11/2019-640000-61, a na protokol o kontrole celního úřadu pro Karlovarský kraj, č. j. 27509-12/2019-540000-61, ve kterých celní úřady na jednu stranu potvrzují možnost hráče nahlédnout ve hře na veškerá kola, čímž je mu umožněno rozhodnout se, zda bude či nebude hrát, na druhou stranu však protokoly končí vyjádřením celních úřadů, že zde existuje prvek náhody, neboť soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v nyní posuzovaném případě nezjišťoval vše, co zjišťoval celní úřad pro Zlínský kraj, čímž postupoval nezákonným způsobem.

11. Žalovaný dle žalobce vůbec nepochopil princip soutěže Pegasus a evidentně není schopen hru Pegasus správně porovnat se zákonem o hazardních hrách, aby obhájil ono důvodné podezření.

12. Žalobce zdůraznil, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé Vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže atd. K tomuto žalobce odkázal na rozhodnutí ředitele celního úřadu pro Plzeňský kraj č. j. 100767-12/2019-600000-12, v němž se uvádí, že při zkoušce hry Pegasus pracovník celního úřadu vyzkoušel v rámci hry Tetrix náhled na 3 kola dopředu a následně při ‚válcové‘ hře se postavení symbolů na válcích po jejich zastavení shodovalo s náhledem. Navzdory tomu dospěl i celní úřad pro Plzeňský kraj k závěru, že se jedná o hru s náhodným prvkem.

13. Žalobce dodal, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých Vizualizacích, aniž by ztratil jedinou korunu: - ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže, - ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši, - jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole (nejedná se tudíž o neznámou skutečnost či náhodu) a - jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho Kreditu po těchto například 20 kolech a jakou bude mít v Pegasus bance – vědomostní části soutěže a kolik tedy může celkem ve hře získat do Kreditu podle toho, jak úspěšný bude dále ještě v Pegasus vědomostní soutěži.

14. Žalobce na základě výše uvedeného namítl, že u uvedeného druhu soutěže nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo možné soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící má předem informace o tom, jak bude hra probíhat.

15. Žalobce dodal, že žalovaný nemohl výše uvedené skutečnosti řádně zjistit, neboť kontrolní nákupy trvají několik málo minut, což je zcela nedostatečné, namísto toho, aby řádně a pečlivě vyzkoušel soutěž a všechny její principy.

16. Žalobce k argumentu žalovaného, dle kterého je vytváření náhledu ve hře časově náročné, uvedl, že Tetrix vychází z hry Tetris, kterou zvládne i desetileté dítě s jednou rukou za zády, a lze tudíž předpokládat, že ji zvládnou i pracovníci žalovaného. Hra Tetrix dle žalobce rozvíjí dovednostní a logické myšlení a postřeh, neboť při hře soutěžící získá zkušenosti, jak vytvoření náhledu urychlit, jak skládat symboly tak, aby rychleji vytvořil více linií současně a tím průběh hry urychlil atd. K posouzení náhody odkázal žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018-32.

17. V neposlední řadě žalobce odkázal na pravidla hry Pegasus, na principy soutěže Pegasus a na znalecký posudek, který si společnost Development Trade nechala k soutěži Pegasus zpracovat ve zkušebním znaleckém Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině.

18. Žalobce závěrem dodal, že zadržením zařízení se soutěží Pegasus žalovaný zasáhl nezákonným způsobem do podnikání Development Trade, který k provozu soutěže Pegasus nepotřebuje žádné povolení ve smyslu zákona o hazardních hrách.

19. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil, a zároveň požaduje, aby žalovaný navrátil zadržená zařízení Pegasus do provozovny žalobce, případně aby je vydal společnosti Development Trade.

III. Procesní postup krajského soudu

20. Přípisem krajského soudu ze dne 29. 1. 2020, č. j. 57 A 4/2020 – 27 byl žalobce, společnost Development Trade i žalovaný vyzváni k vyjádření k předmětu řízení, neboť napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto pouze o námitkách žalobce, nikoliv o námitkách podaných společností Development Trade.

21. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2020, č. j. 14965-2/2020-520000-1 krajskému soudu sdělil, že se společností Development Trade zahájil samostatnou kontrolu, v rámci které tato společnost uplatnila obsahově totožné námitky, jak tomu bylo společně se žalobcem v této věci. Ředitel celního úřadu o námitkách společnosti Development Trade rozhodl dne 13. 1. 2020 pod č. j. 6395/2020-520000-6. Krajský soud z uvedených důvodů odmítl žalobu společnosti Development Trade postupem podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), usnesením ze dne 12. 2. 2020, č. j. 57 A 4/2020 – 51, a dále vedl toto řízení pouze se žalobcem.

IV. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce

22. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení.

23. Žalovaný uvedl, že společnost Development Trade v době zadržení technických zařízení nepovažoval za dozorovanou osobu ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách. Po předložení nájemních smluv uzavřených mezi žalobcem a Development Trade, prokazujících nájemní smluvní vztah žalovaný dospěl k závěru, že i Development Trade může provozovat technická zařízení Pegasus, proto s touto společností zahájil dne 25. 11. 2019 kontrolu nad dodržováním povinností daných zákonem o hazardních hrách.

24. K námitce žalobce, dle které žalovaný neprovedl a nepopsal principy hry, interakce hry se soutěžícím, informace, které má o hře soutěžící předem a v rámci hry, jaký má soutěžící náhled na celý průběh soutěže a na jednotlivá kola, žalovaný uvedl, že v průběhu kontrolního nákupu dne 10. 9. 2019 ověřil principy hry provozované prostřednictvím zařízení Pegasus. Další kontrolní nákup provedl dne 11. 9. 2019. Na základě provedených kontrolních nákupů pojal žalovaný podezření, že dochází k porušování zákona o hazardních hrách a tato zařízení dne 11. 9. 2019 zadržel.

25. Žalovaný následně popsal, co se v průběhu hry odehrává.

26. K námitce, že hra Pegasus neobsahuje prvky náhody a že není dáno důvodné podezření z provozování nelegální hazardní hry, žalovaný zopakoval, že se hra skládá ze tří základních částí a následně popsal základní charakteristiku těchto částí. Z provedených kontrolních nákupů je evidentní, že hráč, pokud nechce hrát hru Tetrix, může hrát pouze hru Vizualizace, která je z pohledu hráče vizualizovanou „klasickou válcovou hrou“. Vizualizace je totiž samostatným modulem hry na technickém zařízení Pegasus, jehož hraní není závislé ani na hře Tetrix, ani na hře Pegasus bank. Žalovaný dodal, že žalobce b) provozuje obdobnou síť technických zařízení Pegasus napříč územím České republiky, přičemž žalovaný postupuje při kontrole obdobným způsobem, jako ostatní celní úřady, a je mu z úřední činnosti známo, že žalobce b) prostřednictvím svého právního zástupce proti zadržení technických zařízení Pegasus podal vícero v podstatě totožných žalob, jako jsou žaloby podané u zdejšího soudu. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, č. j. 29 A 150/2019-87.

27. K námitce žalobce, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, a že všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem, žalovaný konstatoval, že prozkoumal principy hry Pegasus z pohledu průměrného hráče, z jehož pohledu je náhodou skutečnost, v jakém postavení bude ukončeno vizualizované postavení „protáčených válců“ a zároveň to, jaká bude hráči položena otázka ve hře Pegasus bank.

28. K tvrzení žalobce, dle kterého si v rámci hry Tetrix soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech, žalovaný uvedl, že si hráč nemůže vytvořit náhled na celý průběh soutěže, neboť technické zařízení Pegasus umožňuje hráči hrát hru Vizualizace i nad rámec jemu známých platforem ze hry Tetrix a technické zařízení ho v průběhu hry Vizualizace na tuto skutečnost neupozorní. Zároveň hráč není nikdy informován ve hře Tetrix o otázkách, které mu budou kladeny ve hře Pegasus bank, kde hráč hraje o sázky, které do této hry přesouvá technické zařízení Pegasus v případě „nevýherního postavení válců.“ 29. Žalovaný se dále vyjádřil k tvrzení žalobce, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže.

30. Žalovaný stručně popsal důvody, pro které považuje návratnost hráčova vkladu za nejistou a nezaručitelnou. Závěrem s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018 – 32 uvedl, že naplnění důvodného podezření z porušení zákona o hazardních hrách je třeba posuzovat z pohledu běžného hráče, nikoliv z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herního zařízení. Žalobci předložený znalecký posudek č. 06/2019/ČR Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině tak nemůže prokázat naplnění podmínek pro definici hazardní dry.

31. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

32. V replice ze dne 11. 12. 2020 žalobce uvedl, že nevytváří aktivně podmínky pro provoz soutěží Pegasus a neprovádí ani výplatu výher. Dozorovanou osobou naopak byla nepochybně společnost Development Trade s. r. o., které nebylo zadržení soutěžních zařízení žalovaným oznámeno. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, č. j. 1 As 347/2019 - 38, a na rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2020, č. j. 25 Af 38/2019 - 50 a č. j. 25 Af 26/2019 - 51.

33. Žalobce dále zopakoval, že základ důvodného podezření popřel správní orgán prvního stupně sám svými skutkovými zjištěními o principech soutěží Pegasus. Mimoto dle žalobce žalovaný soudu zcela záměrně zamlčel, že v náhledu na průběh hry Tetrix vidí soutěžící předem i to, jak se mu v dalších kolech zastaví symboly na válcích. Z toho vyplývá, že válce nejsou ovládány žádným generátorem náhody.

34. Dále žalobce zopakoval principy fungování hry a opětovně odkázal na rozhodnutí dalších celních úřadů. Dle žalobce vše, co je uvedeno v pravidlech soutěže, je nutné hodnotit jako rozsah informací, které má soutěžící před zahájením soutěže, a které v tomto rozsahu vylučují jeho nevědomost o možném průběhu soutěže, neboť bez potvrzení, že se s pravidly soutěže seznámil, nemůže soutěžící hru zahájit. Nad rámec uvedeného žalobce přirovnal hru Pegasus k soutěži AZ kvíz, u které dovozoval obdobné prvky náhody, jež jsou spatřovány žalovaným u hry Pegasus v nyní posuzovaném případě. Dále žalobce rozsáhle popsal již dříve uvedený princip hry a jednotlivá kola, včetně možnosti náhledů na tato kola. K tomu odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, č. j. 57 Af 23/2016 - 72. K závěrům Nejvyššího správního soudu ve vztahu k náhodnému prvku, spočívajícím z povinnosti hráče zvolit v 10 sekundách správnou odpověď z 10 možností, žalobce předložil znalecký posudek V.Č. č. X z oboru elektronika, specializace mobilní telefony, dle kterého lze na mobilních telefonech s operačním systémem Android vyhledat správnou odpověď na soutěžní otázku do 10 sekund. V tomto tudíž nelze spatřovat onen prvek náhody.

35. Žalobce závěrem upravil žalobní návrh tak, že nadále požaduje, aby krajský soud rozhodnutí zrušil jak rozhodnutí žalovaného, tak i samotné opatření o zadržení věcí.

36. Žalovaný zhodnotil tvrzení žalobce uváděná v replice jako obsahově totožná s již dříve prezentovanými tvrzeními v žalobě, a proto setrval na svém stanovisku, na které rovněž v podrobnostech odkázal.

V. Právní hodnocení krajského soudu

37. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

38. Krajský soud se v první řadě zabýval návrhem, v němž žalobce požadoval, aby krajský soud žalovanému uložil povinnost navrátit zadržená zařízení Pegasus.

39. Krajský soud shledal, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s. není takovýto postup ve výrokových možnostech soudu, neboť § 78 s. ř. s. umožňuje pouze v případě důvodnosti žaloby žalobou napadené rozhodnutí, potažmo rozhodnutí prvoinstanční zrušit (případně též na návrh moderovat výši uložené sankce) a v případě nedůvodné žaloby tuto zamítnout. V této části proto soud žalobu odmítl pro absenci pravomoci představující neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v řízení pokračovat [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

40. Dále se krajský soud zabýval důvodností podané žaloby a shledal, že žaloba není důvodná.

41. Ustanovení § 5 zákona o hazardních hrách stanoví, že „[p]rovozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.“ 42. Dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách platí, že „[o]soba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.“ Odstavec 2 tohoto ustanovení dále stanoví, že „[d]ozorující orgán je oprávněn uskladnit zadržené věci podle odstavce 1 mimo dosah dozorované osoby. Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci osobě pověřené dozorujícím orgánem vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem úřední záznam. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.“ Dle odstavce 3 uvedeného ustanovení „[p]roti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.“ 43. V nyní posuzované věci je tak rozhodné právní postavení žalobce s ohledem na dvojí kategorii osob, s nimiž § 121 zákona o hazardních hrách pracuje. Je tudíž zapotřebí rozlišit „dozorovanou osobu“ a „osobu, která má věc v době zadržení u sebe“.

44. Touto problematikou se podrobně zabýval Krajský soud v Ostravě v žalobci odkazovaném rozsudku ze dne 16. 3. 2020, čj. 25 Af 38/2019-50, ve kterém uvedl okruhy práv a povinností jak dozorované osoby, tak osoby, která mé věc v době zadržení u sebe.

45. Z uvedeného je zřejmé, že pouze dozorovaná osoba má právo podat námitky dle § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách.

46. Taktéž Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2020, č. j. 1 As 347/2019 - 38, porovnal právní postavení obou výše uvedených kategorií osob a uvedl, že „ [u]vedeným srovnáním (zde ve sporu o zadržení a odnětí věci) lze dospět k závěru, že ten, kdo provozuje hazardní hru, tj. vlastním jménem vykonává činnost uvedenou v § 5 zákona o hazardních hrách, například i tím, že k tomu využívá věc, kterou je oprávněn držet, ať už na základě vlastnického práva, či práva odvozeného, je dozorovanou (kontrolovanou) osobou. Naproti tomu ten, kdo pouze umožnil provádění činnosti hodnocené jako provozování hazardní hry, například i tím, že poskytne část stavby k umístění uvedené věci a současně je přítomen výkonu dozoru, je pouze povinnou osobou, kterou tíží jen některé povinnosti, stanovené v § 121 zákona o hazardních hrách. Z podstaty věci má také tato povinná osoba méně práv, než osoba dozorovaná (kontrolovaná), do jejíchž práv může být zasaženo významněji.“ 47. Krajský soud v Ostravě v bodě 16. výše citovaného rozsudku dále uvedl, že „[z]e skutkových zjištění, učiněných v projednávané věci plyne, že žalobce ve vztahu k provozování hry, označené žalovaným jako hazardní, právě jen poskytl část své provozovny k umístění herních zařízení, nic víc. Již ze samotných zadržených písemností vyplynulo, že herní zařízení provozuje společnost Development, která dle tvrzení žalobce také k obsluze těchto zařízení měla své pracovníky na základě dohod o provedení práce. Dovozoval- li žalovaný u žalobce postavení dozorované osoby (str. 11 a násl. napadeného rozhodnutí) jen ze skutečnosti, že tento pronajal část své provozovny společnosti Development, jedná se o úvahu, jež je v rozporu s právním názorem vyjádřeném ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Tento rozsudek navíc výslovně vylučuje užití rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č. j. 1 As 207/2018- 32, kde je za provozovatele hazardní hry označen i ten, kdo vědomě a aktivně vytvářel podmínky, aby technická zařízení mohla být umístěna a provozována v jeho provozovně, neboť toto vymezení je učiněno jen z hlediska deliktní odpovědnosti. […] Za této situace soud uzavírá, že osoba, která toliko pronajme část své provozovny k umístění a provozování herních technických zařízení, není dozorovanou osobou ve smyslu § 121 HazHZ a nepřísluší jí tedy ani právo podat námitky.“ 48. Krajský soud nemá důvod se od výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, stejně jako od rozsudku Nejvyššího správního soudu jakkoliv odchýlit.

49. Mezi účastníky řízení je nesporné, že společnost Development Trade si od žalobce pronajala část jeho provozovny za účelem provozu herních zařízení Pegasus. Výše popsaná situace je tak v nyní projednávané věci ve vztahu k vymezení dozorované osoby [tj. ve vztahu k Development Trade] totožná. Žalobce tudíž nebyl osobou oprávněnou k podání námitek, neboť nebyl dozorovanou osobu ale pouze osobou, jež měla v době zadržení věci u sebe. Námitky žalobce tak měl žalovaný zamítnout jakožto námitky podané neoprávněnou osobou dle § 14 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. Skutečnost, že žalovaný nevyhověl námitkám z jiných důvodů, tudíž nemohla do práv žalobce z podstaty věci jakkoli zasáhnout. Žalovaný sice pochybil tím, že námitky žalobce vypořádal meritorně, avšak výrok jeho rozhodnutí je správný. Zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pouze z tohoto důvodu by tak představovalo čirý formalismus.

50. Pro uvedené se krajský soud nadále nezabýval námitkami vztahujícími se k samotnému fungování technických zařízení Pegasus. S ohledem na povahu vyložených důvodů tohoto rozhodnutí a nespornou povahu nájemního vztahu mezi žalobcem a společností Development Trade krajský soud nepovažoval za nutné provádět v posuzované věci nad rámec obsahu správního spisu jakékoli dokazování.

51. K žalobcem předkládanému znaleckému posudku č. X zpracovanému znalcem v oboru elektrotechnika, Václavem Černým, krajský soud konstatuje, že jeho nosnou myšlenkou je tvrzení, že pomocí hlasového vyhledávání lze na telefonech s operačním systémem Android a iOS vyhledat odpověď na typové otázky zadané objednatelem posudku, advokátní kanceláří zástupce žalobce. Dle soudu je provedení požadovaného důkazu znaleckým posudkem pro tuto věc nadbytečné, neboť předmět posudku dle zadaných otázek nesouvisí s nyní posuzovanou věcí a nemůže ovlivnit výsledek tohoto řízení.

52. K žalobní námitce, dle níž žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 9 písm. e) kontrolního řádu, tj. povinnost umožnit společnosti Development Trade, aby byla přítomna kontrole, krajský soud uvádí, že není zřejmé, jak v posuzované věci toto pochybení mohlo ve světle shora uvedeného ovlivnit zákonnost správních rozhodnutí. I kdyby tak krajský soud této námitce přisvědčil, nemohlo by to na výsledném posouzení věci ničeho změnit.

53. Změnou žalobního petitu v replice ze dne 11. 12. 2020 se žalobce domáhal zrušení opatření o zadržení věcí dle úředního záznamu č. j. 106563-5/2019-520000-61. Krajský soud pro úplnost konstatuje, že tento akt předcházel vydání žalobou napadeného rozhodnutí a dle § 78 odst. 3 je pouze na krajském soudu, zda shledá důvody pro zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo napadenému rozhodnutí, ruší-li napadené rozhodnutí.

VI. Závěr a náklady řízení

54. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že je žalobu v části požadující přikázání žalovanému navrácení zadržených zařízení Pegasus nutné dle § 46 odst. 1 písm. a) odmítnout. Ve zbytku dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

55. Výrok III. se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.