č. j. 57 Af 4/2021 - 36

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců Mgr. Alexandra Krysla a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: ReConsulting ČR, a.s., IČO 05324629, sídlem Lesov 149, 360 01 Sadov, zastoupená Mgr. Michalem Vostřelem, advokátem, sídlem T. G. Masaryka 937/30, 360 01 Karlovy Vary, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 7, 140 00 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020, č. j. 25702-2/2020-900000-316 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí a vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 1. 2021, doručenou téhož dne Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“), domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020, č. j. 25702-2/2020- 900000-316 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla potvrzena samostatnými odvoláními napadená rozhodnutí (dodatečné platební výměry) Celního úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 17. 4. 2020, č. j. 8828-14/2020-540000-51, 8828-15/2020-540000-51, 8828- 16/2020-540000-51 a 8828-17/2020-540000-51 (dále společně jen „prvostupňová rozhodnutí“). Prvostupňovými rozhodnutími bylo žalobkyni podle čl. 102, čl. 105 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění (dále jen „UCC“) a § 21 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“) doměřeno clo za dovoz pomocného rostlinného přípravku s obchodním označením HUMASTAR v kapalném stavu baleného v kanystrech o objemu 10 litrů (dále jen „přípravek HUMASTAR“ nebo „předmětné zboží“).

2. V napadeném rozhodnutí byl základní skutkový stav a průběh celního řízení shrnut následovně, přičemž žalobkyně ve své žalobě proti takto shrnutému průběhu řízení nic nenamítala, ba naopak na něj v žalobě odkázala.

3. Dne 29. 10. 2019 celní úřad zahájil, s odkazem na čl. 48 UCC a dle § 5 celního zákona, u žalobkyně kontrolu po propuštění zboží za účelem ověření správnosti a úplnosti informací obsažených v celkem čtyřech vybraných celních prohlášeních, se zaměřením na kontrolu sazebního zařazení zboží (dále jen „kontrola“). Konkrétně se jednalo o provedení kontroly celních prohlášení ev. č. MRN 17CZ5400001G5QRSU7 ze dne 12. 4. 2017, ev. č. MRN 17CZ54000016MVQ0D5 ze dne 7. 12. 2017, ev. č. MRN 18CZ540000180R1RJ7 ze dne 28. 6. 2018 a ev. č. MRN 19CZ5400001I1EPIH1 ze dne 9. 5. 2019 (dále jen „celní prohlášení“), jejichž předmětem byl dovoz přípravku HUMASTAR. Současně v uvedeném předmětu a rozsahu kontroly bylo zahájeno doměřovací řízení dle § 21 celního zákona (viz oznámení o zahájení kontroly po propuštění zboží ze dne 5. 10. 2017, č. j. 48194-3/2017-540000-51).

4. Dne 25. 11. 2019 proběhlo v rámci kontroly u celního úřadu ústní jednání, při kterém žalobkyně předložila obchodní doklady, účetní záznamy a jiné písemnosti a její zástupce odpověděl na otázky celního úřadu (viz protokol č. j. 148840-7/2019-540000-51).

5. Dne 17. 2. 2020 zaslal celní úřad žalobkyni výsledek kontrolních zjištění, kde žalobkyni seznámil se svým závěrem, že bylo zjištěno chybné uvedení údajů v kolonce 33 „zbožový kód“ kontrolovaných celních prohlášení a vznikl tak nedoplatek na cle. Do žalobkyní deklarované podpoložky 3101 00 00 KN [tj. kombinované nomenklatury, viz dále – pozn. soudu] není možné předmětné zboží zařadit, neboť se mělo jednat o zboží ve smyslu znění podpoložky 3105 20 90 KN, tedy minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva.

6. Následně celní úřad na základě nesouhlasu žalobkyně a jí doplněných podkladů přehodnotil svůj kontrolní závěr a dne 31. 3. 2020 zaslal žalobkyni nový výsledek kontrolních zjištění, kde i nadále trval na tom, že bylo zjištěno chybné uvedení údajů v kolonce 33 „zbožový kód“ kontrolovaných celních prohlášení, neboť do žalobkyní deklarované podpoložky 3101 00 00 KN nebylo možné předmětné zboží zařadit. Celní úřad nově dospěl k závěru, že se jedná o regulátor růstu rostlin (stimulátor růstu) ve smyslu podpoložky 3808 93 90 KN s celní sazbou 6,5 %, a vznikl tak nedoplatek na cle.

7. Žalobkyně ani s tímto posouzením celního úřadu nesouhlasila, což vyjádřila ve svém podání ze dne 3. 4. 2020, v rámci kterého celnímu úřadu předložila rozhodnutí o registraci pomocné látky ze dne 3. 12. 2019, č. j. UKZUZ 218473/2019 (dále jen „Rozhodnutí o registraci“). Celní úřad námitky žalobkyně neakceptoval a dne 16. 4. 2020 vydal a doručil zprávu o kontrole po propuštění zboží č. j. 8828-13/2020-540000-1 (dále jen „Zpráva o kontrole“), ve které setrval na svém kontrolním závěru ze dne 31. 3. 2020.

8. Dne 17. 4. 2020 celní úřad vydal prvostupňová rozhodnutí, ve kterých konstatoval zjištění o uvedení nesprávného údaje v kolonce 33 (zbožový kód), tj. nesprávného zbožového kódu 3101 00 00 celního sazebníku s příslušnou sazbou cla 0 %, namísto správného zbožového kódu 3808 93 90 se stanovenou sazbou cla 6,5 %, a žalobkyni proto doměřil clo (i) ve výši 27 432 Kč (týká se celního prohlášení ev. č. MRN 17CZ5400001G5QRSU7), (ii) ve výši 34 643 Kč (týká se celního prohlášení ev. č. MRN 17CZ54000016MVQ0D5), (iii) ve výši 37 963 Kč (týká se celního prohlášení ev. č. MRN 18CZ540000180R1RJ7) a (iv) ve výši 41 920 Kč (týká se celního prohlášení ev. č. MRN 19CZ5400001I1EPIH1).

9. Žalobkyně se poté proti každému ze čtyř prvostupňových rozhodnutí odvolala (podáními ze dne 21. 4. 2020, 11. 5. 2020 a 27. 5. 2020). Žalobkyně nesouhlasila se sazebním zařazením předmětného zboží do podpoložky 3808 93 90 KN jako regulátoru růstu rostlin, neboť předmětné zboží bylo při jeho registraci příslušným orgánem posuzováno v režimu zákona o hnojivech (viz Rozhodnutí o registraci), a bylo proto nutno jej zařadit do podpoložky 3101 00 00 KN, jako rostlinné hnojivo, neboť se jedná o pomocný rostlinný přípravek.

10. Žalovaný posléze napadeným rozhodnutím zamítl všechna čtyři podaná odvolání a prvostupňová rozhodnutí potvrdil, jak již bylo uvedeno výše.

II. Žaloba

11. Žalobkyně úvodem své žaloby odkázala na průběh předmětného celního řízení popsaného v napadeném rozhodnutí a poté konstatovala, že dle jejího přesvědčení byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech v důsledku porušení celního zákona a UCC ve spojení s nařízením Rady (EHS) č. 2658/87, společný celní sazebník, a to zejména proto, že rozhodnutí celního orgánu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a celní orgán nesprávně a nedostatečně zjistil skutkový stav věci. Následně tyto dva žalobní body rozvedla.

12. V rámci žalobního bodu o nesprávném právním posouzení žalobkyně nejprve uvedla, že přípravek HUMASTAR je pomocný rostlinný přípravek ve smyslu zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agronomickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hnojivech“). Takto byl výrobek HUMASTAR klasifikován a zaregistrován v doloženém rozhodnutí o registraci pomocné látky č. 3872 ze dne 13. 2. 2017 vydaném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ÚKZUZ“), přičemž na základě tohoto rozhodnutí může být předmětný pomocný rostlinný přípravek uváděn na tuzemský trh. Pomocný rostlinný přípravek HUMASTAR obsahuje biologicky aktivní huminové látky (vysoce koncentrovaný vodný roztok huminových kyselin) z přírodní suroviny leonarditu, které jsou do roztoku převedeny extrakcí hydroxidem draselným. Přípravek obsahuje řadu stopových prvků, obsah hnojivých prvků (N, P, K) je nízký. Roztok je čištěn filtrací a sedimentací a je stabilizovaný. Huminové látky obsažené v přípravku HUMASTAR příznivě ovlivňují růst a vývoj rostlin, pozitivně ovlivňují rozvoj kořenového systému rostlin, pomáhají překonávat abiotický stres a kladně ovlivňují příjem živin. V půdě přispívají huminové látky ke zvýšení činnosti mikroorganismů. Přípravek HUMASTAR přispívá ke zvýšení výnosů a zlepšení kvality produkce. Tento přípravek nenahrazuje základní hnojení a používá se u zemědělských, zahradních a speciálních plodin k postřiku na listy (foliární aplikace), k máčení osiva, k máčení semen a kořenů rostlin a k zálivce. Dále se používá k postřiku na půdu k urychlení rozkladu posklizňových zbytků. Pomocný rostlinný přípravek HUMASTAR je založen právě a jen na huminových kyselinách.

13. S ohledem na uvedený popis přípravku HUMASTAR je žalobkyně přesvědčena o tom, že se jedná o pomocný rostlinný přípravek ve smyslu § 2 písm. j) zákona o hnojivech, dle kterého je: „pomocným rostlinným přípravkem látka bez účinného množství živin, která jinak příznivě ovlivňuje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin“. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. specifikuje minimální obsahy živin, aby daná látka mohla být označena a považována za hnojivo, přičemž HUMASTAR těchto hodnot nedosahuje. Vzhledem k uvedenému žalobkyně zařadila dovezené zboží v celním prohlášení jako „rostlinná hnojiva, hnojiva získaná smícháním rostlinných produktů - humát“ a zařadila je do podpoložky 3101 00 00 KN, Taric kód 00, se sazbou cla 0,0 %, jako: „Živočišná nebo rostlinná hnojiva, též smíchaná nebo chemicky upravená; hnojiva získaná smícháním nebo chemickou úpravou živočišných nebo rostlinných produktů.“ 14. Žalobkyně poukázala na to, že uvedené zařazení do podpoložky 3101 00 00 KN bylo celním úřadem vždy, a to až do října 2019, akceptováno, a dále že zařazení do uvedené podpoložky bylo žalobkyní s celním úřadem konzultováno a bylo provedeno na základě neformálního doporučení celního úřadu. Tyto skutečnosti žalobkyně nemůže jakýmkoliv způsobem prokázat, nicméně již samotná skutečnost, že zařazení bylo až do měsíce října 2019 akceptováno, vždy podporovala dobrou víru žalobkyně, že zařadila předmětné zboží pro účely celního řízení správně.

15. Žalobkyně dále uvedla, že celní úřad nejprve zařadil přípravek HUMASTAR do podpoložky 3105 20 90 00 KN, se sazbou cla 6,5 %, s čímž žalobkyně nesouhlasila, a celní úřad v návaznosti na námitky žalobkyně svůj názor změnil a nově přípravek HUMASTAR označil za regulátor růstu rostlin ve smyslu čísla harmonizovaného systému (HS) 3808, který naplňuje pojmové znaky zboží zahrnutého do podpoložky 3808 93 90 90 KN se sazbou cla 6,5 %. Svůj závěr celní úřad odůvodnil tím, že se jedná o přípravek, který se používá k ovlivnění růstových procesů rostliny tak, aby se růst rostliny urychlil nebo potlačil, zvýšila se výtěžnost, zlepšila se jakost nebo usnadnila sklizeň atd. Žalobkyně s tímto zařazením nadále nesouhlasila, když je přesvědčena, že v případě, že by přípravek HUMASTAR měl být regulátorem růstu, jednalo by se o přípravek, který by byl ze strany ÚKZUZ registrován jako „regulátor růstu“ ve smyslu zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rostlinolékařské péči“) a registrace přípravku by proběhla v režimu tohoto zákona, nikoliv v režimu zákona o hnojivech. Jak však vyplývá z rozhodnutí o registraci, které je součástí spisového materiálu celního orgánu, registrace přípravku HUMASTAR je registrací „pomocné látky dle zákona o hnojivech“.

16. Podle názoru žalobkyně žalovaný v průběhu celého řízení o kontrole zcela opomíjí skutečnost, že právní úprava tzv. „regulátorů růstu rostlin“ se nachází v zákoně o rostlinolékařské péči, oproti tomu právní úprava „pomocných rostlinných přípravků“, kterým je i přípravek HUMASTAR, je v zákoně o hnojivech. Vzhledem k tomu, že ÚKZUZ registroval přípravek HUMASTAR jako pomocnou látku podle zákona o hnojivech, neexistuje zde žádný právní důvod k tomu, aby pro účely celního řízení nebyl tento přípravek považován za „pomocný rostlinný přípravek“ dle zákona o hnojivech, ale za „regulátor růstu“ dle jiného právního předpisu. Žalobkyně je přesvědčena, že přípravek HUMASTAR splňuje podmínky pro kategorizaci k číslu 3101 dle všeobecných vysvětlivek.

17. Žalobkyně poukázala na čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dle kterého lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Podle žalobkyně změna zařazení přípravku HUMASTAR, který je dle rozhodnutí o registraci ÚKZUZ pomocnou látkou dle zákona o hnojivech, do kategorie přípravků upravených zcela jiným právním předpisem, nemá žádnou oporu v žádné právní normě, čímž dochází k porušení práv žalobkyně v rámci celního řízení, neboť clo bylo celním úřadem uloženo bez zákonného základu. Daně a poplatky by v právním státě měly být ukládány a vybírány na základě právních předpisů jasných a jednoznačných tak, aby nebyl ani teoreticky připouštěn dvojí právní výklad, což se v daném případě stalo, a to zcela nepochybně v neprospěch žalobkyně. Za důkazy na podporu svých tvrzení žalobkyně označila jí uvedené listiny založené ve správním spisu.

18. V rámci žalobního bodu namítajícího nesprávné a nedostatečné zjištění skutkového stavu věci žalobkyně poukázala na to, že v odvolacím řízení předložila e-mailovou komunikaci žalobkyně s ÚKZUZ, přičemž z e-mailu vedoucí oddělení povolování přípravků ÚKZUZ, Ing. J. O. ze dne 19. 5. 2020 vyplývají skutečnosti, na které žalobkyně poukazovala v celém průběhu kontrolního řízení. Namítala, že i přes vyjádření Ing. O. k právní úpravě tzv. regulátorů růstu žalovaný v napadeném rozhodnutí uzavřel, že přípravek HUMASTAR je nutno považovat za regulátor růstu rostlin ve smyslu čísla harmonizovaného systému (HS) 3808, když tento naplňuje pojmové znaky zboží zahrnutého do podpoložky 3808 93 90 90 KN. Žalovanému tak opakovaně vytýkala, že zcela pomíjí skutečnost (resp. tuto skutečnost nepovažuje za důležitou stran celního zařazení), že právní úprava tzv. „regulátorů růstu rostlin“ se nachází v zákoně o rostlinolékařské péči, respektive v nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009. Oproti tomu právní úprava „pomocných rostlinných přípravků“, kterým je i přípravek HUMASTAR, je v zákoně o hnojivech.

19. Dle názoru žalobkyně je zřejmé, že za předpokladu, že přípravek HUMASTAR je ze strany ÚKZUZ považován jako pomocný rostlinný přípravek (pomocná látka) dle zákona o hnojivech, nelze shodný přípravek považovat pro účely vyměření cla za regulátor růstu. Takovéto zařazení přípravku HUMASTAR ze strany celního orgánu je zcela v rozporu s právní jistotou a legitimním očekáváním žalobkyně.

20. Žalobkyně poté poukázala na svůj důkazní návrh, který učinila v odvolacím řízení, a to aby si žalovaný vyžádal zprávu ÚKZUZ, ve které by se tento státní orgán měl vyjádřit k otázkám, (i) jaké vlastnosti má předmětný přípravek HUMASTAR; (ii) jaká je kategorizace uvedeného přípravku, v jakém právním režimu byl předmětný přípravek klasifikován a registrován; (iii) jaký je rozdíl mezi přípravky, jejichž právní režim je upraven zákonem o hnojivech a regulátory růstu. Žalovaný tím, že tento důkazní návrh zamítl jako nadbytečný a nedůvodný, zatížil řízení vadou, která vedla k nesprávně a nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci. V návaznosti na to žalobkyně uvedla, že na provedení tohoto důkazu trvá.

21. Úplným závěrem žalobkyně navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a dále aby jí přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

22. Ve svém vyjádření ze dne 23. 2. 2021 žalovaný poté, co zrekapituloval obsah žaloby, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde byl průběh provedeného řízení popsán a kde žalovaný vypořádal odvolací námitky, které se v podstatné části překrývají s námitkami žalobními, a dále pak odkázal na obsah předkládaného správního spisu.

23. Následně žalovaný uvedl, že žalobkyně sama po celou dobu řízení tvrdí, že předmětné zboží není hnojivem, neboť neobsahuje předepsané množství živin, a má se tak, ve smyslu zákona o hnojivech, jednat o pomocný rostlinný přípravek, resp. pomocnou látku. Mezi žalobkyní a celními orgány tedy není sporu, že předmětné zboží není hnojivem, přesto se žalobkyně dovolává jeho sazebního zařazení do podpoložky 3101 00 00 KN jako rostlinné hnojivo, což odůvodňuje zejména Rozhodnutím o registraci, které bylo příslušným správním orgánem vydáno v režimu zákona o hnojivech a které předmětné zboží jako pomocnou látku vymezuje. Podle žalovaného ovšem úsudek žalobkyně, že pokud je předmětné zboží registrováno v režimu zákona o hnojivech, tak je třeba jej sazebně zařadit jako hnojivo, je zcela nesprávný. Ač se na první pohled podle zkráceného názvu tohoto zákona může jevit, že zákon o hnojivech upravuje pouze podmínky pro nakládání s hnojivy, z předmětu úpravy podle § 1 je patrné, že upravuje i nakládání s pomocnými půdními látkami, pomocnými rostlinnými přípravky (§ 2 písm. j) zákona o hnojivech) a substráty (pro účely tohoto zákona dále souhrnně označeny jako „pomocné látky“), sedimenty a kaly. Podobnou optikou by se žalobkyně kupříkladu mohla domáhat sazebního zařazení rašeliny, jakožto substrátu (§ 2 písm. k) zákona o hnojivech) do podpoložky 3101 00 00 KN mezi hnojiva, neboť i podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání rašeliny podléhají úpravě dle zákona o hnojivech, přičemž ÚKZUZ běžně rašelinu, jakožto substrát, v režimu zákona o hnojivech registruje (viz Registr hnojiv - Hoštická rašelina zahradní, dostupné na http://eagri.cz/public/app/rhpub/hnojivaVerejnostVF.do?id=15036). Rašelině ovšem bez jakýchkoliv pochyb přináleží sazební zařazení do čísla 2703 celního sazebníku, což je ostatně patrné mj. i z vysvětlivek k HS ke kapitole 31, citovaných v odůvodnění napadeného rozhodnutí na str.

8. Z uvedeného je zcela nepochybné, že zákon o hnojivech upravuje z pohledu celního zařazování širší škálu produktů, nikoliv jen hnojiva ve smyslu sazebního zařazení do podpoložky 3101 00 00 KN.

24. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že pro správné sazební zařazení není určujícím faktorem skutečnost, dle jakého zákona bylo předmětné zboží registrováno na vnitřním trhu, neboť jeho registrace je samostatným řízením zcela nezávislým na řízení o určení sazebního zařazení, ale bezpodmínečné dodržení přesně stanoveného postupu při zařazování zboží, který je dostatečně podrobně popsán v odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz zejména str. 6 až 8 a str. 14). Z uvedených důvodů žalovaný v odvolacím řízení neprovedl navržený důkaz vyžádáním zprávy ÚKZUZ, neboť o vlastnostech předmětného výrobku není mezi žalobkyní a celními orgány sporu a skutečnost v jakém právním režimu bylo předmětné zboží klasifikováno a registrováno není pro správné určení sazebního zařazení rozhodujícím kritériem. Proto pro objasnění skutkového stavu nepřinesla nic nového ani žalobkyní předložená neformální e-mailová komunikace s vedoucí oddělení povolování přípravků ÚKZUZ, neboť ta pouze odkazuje a cituje z právní úpravy povolování přípravků na ochranu rostlin, mezi něž jsou zařazeny i regulátory růstu. Ostatně tuto skutečnost žalovaný ani nerozporoval, když mj. s odkazem na vysvětlivky k HS k číslu 3808 (viz str. 10 napadeného rozhodnutí) dovodil, že za regulátory růstu rostlin se pro účely sazebního zařazení do čísla 3808 považují nejen prostředky proti klíčení a k potlačení fyziologických procesů v rostlinách (registrované, jak je výše uvedeno, v režimu zákona o ochraně rostlin), ale i prostředky sloužící k urychlení růstu, zlepšení kvality a zvýšení výtěžnosti (stimulanty registrované v režimu zákona o hnojivech). Žalovaný podotkl (shodně s odůvodněním na str. 13 a 14 napadeného rozhodnutí), že v uvedené e-mailové komunikaci se zjevně jedná o regulátory růstu rostlin ve smyslu jejich ochrany, resp. k potlačení fyziologických procesů, což je patrné kupříkladu i z údajů ve věstníku ÚKZUZ. V případě předmětného zboží se však jedná o jiný druh regulátoru růstu rostlin, a to stimulátor růstu rostlin, resp. biostimulant.

25. K námitce žalobkyně, že jí uváděné sazební zařazení v příslušných celních prohlášeních bylo celním úřadem až do října 2019 vždy akceptováno, žalovaný opakovaně uvedl, že předmětem řízení o propuštění zboží do určitého celního režimu není schvalování sazebního zařazení zboží, ale pouze otázka, zda jsou splněny předpoklady pro propuštění zboží do příslušného režimu. Pokud tedy celní orgány při následné kontrole dospějí k závěru, že sazební zařazení je nesprávné, jsou povinny tuto nesprávnost napravit. To, že celní orgány propustily předmětné zboží do žalobkyní navrženého celního režimu na základě celního prohlášení obsahujícího mj. nesprávný údaj o sazebním zařazení zboží uvedený žalobkyní, tak nemohlo po právu založit její legitimní očekávání. Tento závěr nemůže ovlivnit ani ničím nepodložené žalobkyní tvrzené neformální doporučení celního úřadu. Pokud žalobkyně chtěla získat jistotu v oblasti sazebního zařazení konkrétního zboží, mohla požádat celní orgány o vydání tzv. závazné informace k sazebnímu zařazení předmětného zboží na základě čl. 33 UCC. O této možnosti žalobkyně, jakožto podnikatel se zbožím, které podléhá celním procedurám, zajisté měla určité povědomí.

26. Závěrem žalovaný shrnul, že při posouzení odvolání dospěl ke stejným závěrům a stejnému sazebnímu zařazení předmětného zboží jako celní úřad, s jeho závěry se ztotožnil a neshledal důvody k jejich revizi. Postup a úvahy žalovaného jsou pak dostatečně podrobně popsány v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný tak nemá pochybnosti o tom, že celní orgány při vydání napadeného rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového zcela respektovaly veškerá pravidla pro zařazování zboží, skutkový stav byl zjištěn v potřebném rozsahu, napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě správného právního posouzení, obsahuje dostatečně konkrétní a přesvědčivé odůvodnění, přičemž námitky žalobkyně v odvolacím řízení byly dostatečným způsobem vypořádány a napadené rozhodnutí tak není nepřezkoumatelné ani nezákonné. Proto navrhl, aby soud podanou žalobu v celém jejím rozsahu zamítl.

IV. Průběh řízení

27. Soud ověřil, že žaloba byla u soudu podána včas (napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 11. 11. 2020, přičemž žaloba byla podána dne 8. 1. 2021, tj. v rámci zákonné dvouměsíční lhůty pro podání správní žaloby), osobou k tomu oprávněnou (žalobkyně je adresátem napadeného rozhodnutí), proti žalovanému, který je pasivně legitimován (jako odvolací orgán, který vydal napadené rozhodnutí), po vyčerpání řádných opravných prostředků (proti napadenému rozhodnutí nebylo odvolání přípustné) a obsahovala všechny požadované formální náležitosti. Soud proto mohl přistoupit k věcnému přezkoumání žaloby.

28. O podané žalobě soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť žalovaný s tím výslovně souhlasil (viz vyjádření žalovaného ze dne 23. 2. 2021, č. l. 19) a žalobkyně v soudem stanovené lhůtě soudu nesdělila, že požaduje, aby se konalo jednání.

V. Posouzení věci soudem

29. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (srov. § 76 s. ř. s.), přičemž žádné takové vady neshledal.

30. Poté, co soud v projednávané věci přezkoumal napadené rozhodnutí a dále předmětný správní spis, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

31. V projednávané věci je předmětem sporu celní sazební zařazení zboží, a to konkrétně žalobkyní dováženého přípravku HUMASTAR, neboť od správného sazebního zařazení se odvíjí to, zda předmětné zboží podléhá clu ve výši 6,5 % (jak stanovila celní správa v dodatečných platebních výměrech) či nikoli (jak deklarovala žalobkyně v celních prohlášeních).

32. V právním řádu České republiky, coby členského státu Evropské unie, je právní úprava cel primárně obsažena v přímo použitelných předpisech Evropské unie (srov. § 1 celního zákona), mezi které patří v prvé řadě UCC. Dle čl. 56 odst. 1 UCC je clo založeno na společném celním sazebníku obsaženém v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „společný celní sazebník“).

33. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je základním právním předpisem pro sazební zařazení zboží dováženého do EU právě společný celní sazebník, zejména pak jeho příloha I, v níž je uvedena kombinovaná nomenklatura (dále jen „KN“). Ta se skládá z harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace [Úmluva o Harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží. Publikována ve Sbírce zákonů ČR vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb. (dále jen „Úmluva o HS“)] (prvních šest čísel), dalšího třídění EU k této nomenklatuře (podpoložky KN na sedmém a osmém místě), předběžných ustanovení, doplňkových poznámek ke třídám a kapitolám a poznámek pod čarou vztahujících se k podpoložkám. KN představuje společný celní sazebník a od zařazení zboží do tříd, kapitol, čísel, položek a podpoložek KN se odvíjí konečná výše cla dovezeného zboží. Komise každoročně přijímá nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývajících z opatření přijatých Radou EU nebo Komisí, přičemž toto nařízení se použije od 1. ledna následujícího roku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. 10 Afs 120/2019 – 43).

34. Vzhledem k tomu, že předmětem správního řízení byla dvě celní prohlášení žalobkyně z roku 2017 a po jednom celním prohlášení z roku 2018 a 2019, když posuzované zboží celní správa propustila do režimu volného oběhu v letech 2017, 2018 a 2019, aplikují se na projednávanou věc prováděcí nařízení č. 2016/1821 ze dne 6. 10. 2016 (pro rok 2017), č. 2017/1925 ze dne 12. 10. 2017 (pro rok 2018) a č. 2018/1602 ze dne 11. 10. 2018 (pro rok 2019). Všechna tři relevantní prováděcí nařízení obsahují v části položek KN rozhodných pro posouzení předmětné věci obsahově stejné znění.

35. Žalobkyně v celních prohlášeních zařadila přípravek HUMASTAR do podpoložky 3101 00 00 KN vymezené jako: „Živočišná nebo rostlinná hnojiva, též smíchaná nebo chemicky upravená; hnojiva získaná smícháním nebo chemickou úpravou živočišných nebo rostlinných produktů.“, s celní sazbou 0,0 %.

36. Naproti tomu celní úřad ve shodě s žalovaným zařadil přípravek HUMASTAR do podpoložky 3808 93 90 90 KN vymezené jako: „Insekticidy, fungicidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení rostlin a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky a podobné výrobky, v úpravě nebo balení pro drobný prodej nebo jako přípravky nebo výrobky: - Ostatní: -- Herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin: --- Regulátory růstu rostlin: ---- Ostatní.“ s celní sazbou pro třetí země 6,5 %.

37. Shrnutí své aktuální judikatury k otázce správného postupu při celním zařazení provedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 3. 2021, č. j. 4 Afs 316/2020 – 43 (srov. body [27] až [29]), když nejprve poukázal na rozsudek ze dne 30. 3. 2016, č. j. 2 Afs 251/2015 – 272, v němž Nejvyšší správní soud vyložil, že pro celní zařazení je třeba postupovat takto: „Nejprve je třeba (1) přesně určit fyzické vlastnosti zboží a užití, k němuž je určeno; dále (2) je třeba s ohledem na znění položek příslušných tříd a kapitol (a) provést prozatímní zařazení na základě užití, k němuž je zboží určeno, a (b) provést prozatímní zařazení na základě fyzických vlastností zboží; v následující fázi (3) je třeba určit, zda společné posouzení znění položek a poznámek tříd a kapitol umožňuje jednoznačné a přesné zařazení; není-li to možné (4), musí být střet norem vyřešen použitím dalších interpretačních pravidel; nakonec (5) je třeba provést zařazení do (a) podpoložky harmonizovaného systému a (b) podpoložky kombinované nomenklatury“. Poté poukázal na rozsudek ze dne 24. 9. 2019, č. j. 10 Afs 120/2019 – 43, kde Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „podstatné jsou objektivní znaky zboží, nikoliv skutečnost, jak zboží vnímá a používá žalobkyně v konkrétní věci. Sazební zařazení zboží založené na subjektivních okolnostech jednotlivých případů by zcela narušilo poslání společného celního sazebníku, kterým je jednotná sazba cla na stejné zboží. Tento postoj je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU, podle které je třeba za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro celní zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla nebo položky KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám’ (rozsudek ze dne 26. 5. 2016, ve věci C-198/15, Invamed Group a další, bod 18 a tam citovaná judikatura). Objektivním kritériem pro sazební zařazení může být rovněž účel použití výrobku, avšak pouze ‚pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech’ (rozsudek ze dne 5. 9. 2019, ve věci C-559/18, TDK-Lambda Germany, bod 27 a tam citovaná judikatura).“ Konečně připomenul i rozsudek ze dne 13. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 – 40, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že při posuzování celního zařazení zboží jsou rozhodující objektivní vlastnosti a charakteristiky zboží.

38. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z popisu vlastností a způsobu užití přípravku HUMASTAR, jak jej uvedl celní úřad na základě svých zjištění, která vycházela z tvrzení a podkladů předložených žalobkyní. Ostatně i z popisu předmětného zboží obsaženého v žalobě je patrné, že v tomto není mezi žalobkyní a celními orgány sporu. Přípravek HUMASTAR byl popsán následovně: Dle doložených dokladů se jedná o pomocný rostlinný přípravek ve smyslu zákona o hnojivech, který může být uváděn na tuzemský trh na základě Rozhodnutí o registraci vydaného ÚKZÚZ. Přípravek HUMASTAR obsahuje biologicky aktivní huminové látky (vysoce koncentrovaný vodný roztok huminových kyselin) z přírodní suroviny leonarditu. Do roztoku jsou převedeny extrakcí hydroxidem draselným. Přípravek obsahuje řadu stopových prvků, obsah hnojivých prvků (N, P, K) je nízký. Roztok je čištěn filtrací a sedimentací a je stabilizovaný. Huminové látky obsažené v přípravku HUMASTAR příznivě ovlivňují růst a vývoj rostlin, pozitivně ovlivňují rozvoj kořenového systému rostlin, pomáhají překonávat abiotický stres a kladně ovlivňují příjem živin. V půdě přispívají huminové látky ke zvýšení činnosti mikroorganismů. Přípravek HUMASTAR přispívá ke zvýšení výnosů a zlepšení kvality produkce. Tento přípravek nenahrazuje základní hnojení. Přípravek se používá u zemědělských, zahradních a speciálních plodin k postřiku na listy (foliární aplikace), k máčení osiva, k máčení semen a kořenů rostlin a k zálivce. Dále se používá k postřiku na půdu k urychlení rozkladu posklizňových zbytků. Přípravek HUMASTAR je založen právě a jen na huminových kyselinách. (viz str. 4 Zprávy o kontrole, resp. str. 3 žaloby).

39. Dále pak celní úřad s ohledem na popsané vlastnosti a účinky huminových látek (kyselin) dovodil, že přípravek HUMASTAR má charakter stimulátoru růstu rostlin (biostimulátor) obsahujícího huminové látky (huminové kyseliny), jejichž funkcí při aplikaci na rostliny nebo rhizosféru je stimulace výše uvedených přírodních procesů ke zvýšení (prospěchu) příjmu živin, účinnosti živin, tolerance vůči abiotickému stresu a kvality plodin (rostlin). [viz str. 5 Zprávy o kontrole]. Zástupce žalobkyně, pan M. P., jediný člen představenstva, v rámci předmětné kontroly při ústním jednání konaném dne 25. 11. 2019 uvedl na dotaz k popisu kontrolovaného zboží následující: „Dovážené zboží se využívá k foliární aplikaci, tj. postřikem na list u všech zemědělských rostlin, k podpoře jejich růstu. Dovážené zboží je vyráběno na přírodní bázi, rozpouštěním leonarditu a přidáním stopových prvků několika chemických prvků, viz přiložené dokumenty“ (viz str. 4 protokolu č. j. 148840-7/2019-540000-51).

40. Mezi účastníky nebylo sporu, že přípravek HUMASTAR není hnojivem, když celní orgány akceptovaly tvrzení žalobkyně (vycházející z doložené analýzy vzorku ze dne 30. 1. 2013 provedené Biologickým centrem Akademie věd ČR), že přípravek HUMASTAR nedosahuje hodnot stanovených vyhláškou č. 474/2000 Sb. specifikující minimální obsah živin, aby daná látka mohla být označena a považována za hnojivo (viz str. 9 napadeného rozhodnutí, resp. str. 3 žaloby).

41. Žalobkyně však tvrdila, a to s odkazem na způsob, jakým byl přípravek HUMASTAR registrován u ÚKZUZ v Rozhodnutí o registraci, že se jedná o pomocný rostlinný přípravek ve smyslu § 2 písm. j) zákona o hnojivech, tudíž jej v celních prohlášeních správně označila za „rostlinná hnojiva, hnojiva získaná smícháním rostlinných produktů – humát“ a zařadila do podpoložky 3101 00 00 KN s celní sazbou 0,0 %. Žalobní argumentace (resp. shodně žalobkyně argumentovala i v průběhu řízení před celními orgány) stojí na tom, že byl-li přípravek HUMASTAR registrován u ÚKZUZ jako pomocná látka dle zákona o hnojivech, pak jej nelze považovat za „regulátor růstu“, neboť jako takový by musel být registrován u ÚKZUZ dle zákona o rostlinolékařské péči.

42. Žalovaný (ve shodě s celním úřadem) s touto argumentací žalobkyně nesouhlasil. Poukázal přitom na to, že skutečnost, zda je předmětné zboží registrováno podle zákona o hnojivech či podle zákona o rostlinolékařské péči, není pro správné sazební zařazení rozhodující skutečností (byť je lze zohlednit, což celní orgány učinily), neboť sazební zařazování zboží má svá přesně stanovená pravidla [navíc unifikovaná, jak bylo uvedeno výše – pozn. soudu], kterými se celní orgány musejí bezpodmínečně řídit. S tímto východiskem žalovaného se soud plně ztotožňuje. I podle názoru soudu je pro správné sazební zařazení rozhodující dostát shora popsaným postupu a pravidlům pro správné sazební zařazení, které vycházejí z unijní úpravy a které byly i opakovaně vymezeny judikaturou Nejvyššího správního soudu (soudem citovanou výše).

43. Soud poté, co se obeznámil s odůvodněním napadeného rozhodnutí, jakož i s obsahem správního spisu, dospěl k závěru, že celní orgány provedly sazební zařazení přípravku HUMASTAR do podpoložky 3808 93 00 KN plně v souladu s platnou právní úpravou.

44. Ze shora uvedeného popisu přípravku HUMASTAR, jakož i ze skutečností nesporných mezi účastníky, byl plně odůvodněn závěr celních orgánů, že se v případě předmětného zboží nejedná o hnojivo, ale o přípravek na podporu (stimulaci) růstu rostlin. Takovéto charakteristice odpovídají jak popsané vlastnosti předmětného přípravku, tak i způsob jeho užití (včetně zástupcem žalobkyně výslovně zmiňované aplikace postřikem na list všech zemědělských rostlin za účelem podpory jejich růstu). Za tohoto stavu je podle názoru soudu zcela přiléhavé zařazení přípravku HUMASTAR do podpoložky 3808 93 90 KN, která výslovně obsahuje tzv. „regulátory růstu rostlin“, a naopak je nepřiléhavé, aby tento přípravek byl řazen do žalobkyní prosazované podpoložky 3101 00 00 KN, která zcela zjevně obsahuje pouze hnojiva (byť i získaná smícháním nebo chemickou úpravou rostlinných produktů), zvláště pak je-li nesporné, že přípravek HUMASTAR nedosahuje minimálních hodnot živin stanovených platnou právním úpravou k tomu, aby mohl být označen a považován za hnojivo. Žalovaný též poukázal na to, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003, o hnojivech, definovalo hnojivo jako materiál, jehož hlavní funkcí je poskytovat rostlinám živiny, což zjevně nebyl případ přípravku HUMASTAR.

45. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, celní orgány navíc své sazební zařazení přípravku HUMASTAR opřely o všeobecná pravidla pro výklad KN [Část první (Úvodní ustanovení) Hlava I. (Všeobecná pravidla) KN], která jsou závazná. Dále použily jako interpretační nástroj 6. vydání vysvětlivek k harmonizovanému systému vydávaných dle čl. 8 Úmluvy o HS (konkrétně vysvětlivky ke kapitole 31 (Hnojiva) a k položce 3808) a také vysvětlivky ke KN publikované v Úředním věstníku EU č. 2019/C 119/1 ze dne 29. 3. 2019 (konkrétně vysvětlivky k podpoložce 3808 93 90 KN). Soud souhlasí se žalovaným, že tyto interpretační zdroje podporují sazební zařazení přípravku HUMASTAR do podpoložky 3808 93 90 KN, přičemž v podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění obsažené na str. 8 až 11 napadeného rozhodnutí. Ostatně žalobkyně v žalobě ani nenamítala, že by celní orgány aplikovaly nesprávná všeobecná pravidla pro výklad KN, popř. nesprávné vysvětlivky k harmonizovanému systému či KN, resp. ani neargumentovala, jaká všeobecná pravidla pro výklad KN, popř. vysvětlivky k harmonizovanému systému či KN dávají oporu pro jí tvrzené sazební zařazení.

46. Soud shledal odůvodněným a přesvědčivým i výklad žalovaného, na základě kterého žalovaný dospěl k závěru, že pro účely celního zařazení je třeba považovat přípravek HUMASTAR za stimulátor růstu rostlin, jakožto jeden z druhů regulátorů růstu. Žalovaný poskytl výklad k žalobkyni v odvolání namítané právní úpravě regulátorů růstu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, doplněné novelou provedenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1009, s tím, že rostlinné biostimulanty jsou odlišovány od přípravků na ochranu rostlin. Dále žalovaný citoval z dostupných odborných článků zabývajících se huminovými látkami majícími především funkci stimulátorů růstu. Soud i na tomto místě pro stručnost v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 11 a 12). Žalovaný též dostatečně vypořádal námitku žalobkyně, že přípravek HUMASTAR neobsahuje fytohormony, a to odkazem na vysvětlivky k harmonizovanému systému, podle kterého fytohormony představují pouze jeden z typů regulátorů růstu rostlin, a dále odkazem na odbornou literaturu, dle které huminové látky mají vysokou hormonální aktivitu a stimulují růst rostlin podobně jako fytohormon auxin (viz str. 14 napadeného rozhodnutí).

47. Správnost sazebního zařazení provedeného celními orgány dle názoru soudu podporuje i žalovaným uvedený výsledek šetření předmětných podpoložek KN v databázi závazných informací k sazebnímu zařazení vedené Evropskou komisí, dle kterého celní orgány Nizozemí pro podpoložku 3808 93 90 (jako regulátor růstu) zmiňují též biostimulant pro plodiny, který se používá jako doplněk k normálnímu výživovému programu, pro zlepšení výkonnosti plodin; má být naředěn vodou; je aplikován na stonek a list (viz str. 15 napadeného rozhodnutí).

48. Soud v dané souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které platí, že: „Není nezbytné, aby odvolací orgán ve vztahu k správnímu orgánu prvního stupně (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu z 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013 – 25), či soud ve vztahu k předchozímu správnímu řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005 – 130, publ. pod č. 1350/2007 Sb. NSS), každou již dříve vznesenou námitku vypořádaly originálním odůvodněním, podstatné je, aby z rozhodnutí bylo patrné, že se touto argumentací zabývaly, a jakým způsobem se s ní vypořádaly. To lze učinit i vyjádřením souhlasu s tím, jak již totožné okolnosti hodnotil dříve rozhodující orgán.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, č. j. 2 Afs 168/2019 – 39).

49. Soud dále uvádí, že pouhá skutečnost, že přípravek HUMASTAR byl ze strany ÚKZUZ v Rozhodnutí o registraci povolen jako pomocná látka dle zákona o hnojivech pod názvem „HUMASTAR, pomocný rostlinný přípravek“, neznamená, že se musí jednat o žalobkyní deklarované „rostlinné hnojivo“, které by mělo být sazebně zařazeno do podpoložky 3101 00 00 KN. Ze zákona o hnojivech (z jeho obsah, ale i celého názvu) je totiž jasně patrné, že tento zákon upravuje nejen hnojiva, ale též tzv. pomocné látky (včetně pomocných rostlinných přípravků), které ale nejsou jakousi podmnožinou hnojiv, byť pro ně v mnohém platí obdobný režim ve smyslu zákonné regulace obsažené v zákoně o hnojivech. Tudíž zjednodušená argumentace žalobkyně v duchu „je-li pomocný rostlinný přípravek obsažen v zákoně o hnojivech, pak se musí jednat o rostlinné hnojivo“ nemůže pro účely celního zařazení obstát, pokud daný pomocný rostlinný přípravek (v posuzovaném případě přípravek HUMASTAR) svými vlastnostmi a užitím objektivně naplňuje pojmové znaky stanovené pro skupinu „regulátorů růstu rostlin“ dle podpoložky 3808 93 90 KN.

50. Soud na základě právních argumentů a výkladu předloženého celními orgány nemá výhrad proti jejich závěru, že byť jsou regulátory růstu dle jejich vlastností posuzovány a upraveny ve dvou režimech právní úpravy (tj. v právní úpravě hnojiv jako „pomocné látky“ a v právní úpravě na ochranu rostlin jako „látky ovlivňující růst“), tak společný celní sazebník po splnění příslušných pojmových znaků tyto látky jednotně zařazuje do podpoložky 3808 93 90 KN jako „regulátory růstu rostlin“. Přitom celní orgány shromáždily dostatek právních argumentů pro závěr, že přípravek HUMASTAR pojmové znaky regulátoru růstu rostlin naplňuje.

51. Namítala-li žalobkyně, že clo bylo celním úřadem uloženo bez zákonného základu (přičemž odkazovala na čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), pak je z výše uvedeného zcela zřejmé, že se jedná o námitku nedůvodnou, neboť sazební zařazení přípravku HUMASTAR provedené celními orgány mělo dostatečnou oporu v relevantní právní úpravě, jak bylo podrobně popsáno výše. K velmi obecné námitce o tom, že daně a poplatky nelze v právním státě ukládat na základě nejasných právních předpisů, aby nebyl dán dvojí právní výklad, soud uvádí, že výklad předkládaný žalobkyní neshledal rovnocenným či alespoň srovnatelným s výkladem, který zvolil žalovaný s odkazem na platnou právní úpravu pro sazební zařazení zboží (a aplikaci obecně uznávaných interpretačních pravidel a pomůcek), tudíž žalobkyně nemohla úspěšně argumentovat, že v jejím případě byl zvolen ten z rovnocenných výkladů, jež byl v její neprospěch.

52. Soud na základě výše uvedeného neshledal důvodnou první žalobní námitku o tvrzeném nesprávném právním posouzení věci.

53. Žalobkyně za svou druhou žalobní námitku označila nesprávně a nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, když brojila proti postupu žalovaného, který označil jako nadbytečný důkazní návrh na vyžádání si zprávy od ÚKZUZ ohledně vlastností a kategorizace přípravku HUMASTAR pro účely jeho registrace a dále rozdílů mezi přípravky, jejichž právní režim je upraven zákonem o hnojivech, a regulátory růstu. Žalobkyně tento důkazní návrh učinila v návaznosti na jí v odvolacím řízení předloženou e-mailovou komunikaci mezi zástupcem žalobkyně a Ing. O., vedoucí oddělení povolování přípravků ÚKZUZ. Ani tuto žalobní námitku soud nehledal důvodnou.

54. Je nepochybně odpovědností správního orgánu, aby ve svém rozhodnutí vycházel z řádně zjištěného skutkového stavu věci. Ovšem o tom, jaké důkazní návrhy budou ve správním řízení provedeny, rozhoduje správní orgán, když dozajista není povinen vyhovět každému důkaznímu návrhu, který účastník řízení učiní, zvláště pokud správní orgán usoudí, že ten který důkazní návrh je nadbytečný. Správní orgán je přitom povinen uvést důvody, proč jistý důkazní návrh neprovedl. V projednávané věci žalovaný této své procesní povinnosti dostál, když v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „neprovedl odvolatelem navržený důkaz vyžádáním zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, neboť o vlastnostech předmětného výrobku není mezi odvolatelem a celními orgány sporu a skutečnost v jakém právním režimu bylo předmětné zboží klasifikováno a registrováno není pro správné určení sazebního zařazení, z důvodů výše popsaných, rozhodujícím kritériem“ (viz str. 9 napadeného rozhodnutí). Soud se s tímto odůvodněním žalovaného o nadbytečnosti předmětného důkazního návrhu ztotožňuje, a tudíž ani soud tento důkazní návrh, který žalobkyně opakovala i ve své žalobě, neprováděl pro zjevnou nadbytečnost z hlediska správného sazebního zařazení přípravku HUMASTAR.

55. Soud v dané souvislosti doplňuje, že dle judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že: „sazební zařazení zboží podle celního sazebníku je otázkou právní. Žalobce nerozporoval skutková zjištění správních orgánů ohledně povahy a účelu výrobku, nýbrž pouze jeho sazební zařazení. Sazební zařazení zboží je přitom úkolem orgánů celní správy, které může být předmětem soudního přezkumu. Nejedná se však primárně o skutkovou otázku, která by byla předmětem dokazování. Takovou otázkou mohou být vlastnosti a účel zboží, které však v posuzovaném případě předmětem sporu nebyly.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2018, č. j. 4 Afs 127/2017 – 59, bod [31]). I v projednávané věci přitom nebylo o vlastnostech a užití přípravku HUMASTAR sporu (skutková otázka), sporné mezi účastníky bylo jeho správné sazební zařazení (právní otázka).

56. Nedůvodným byl i odkaz žalobkyně na blíže nespecifikovanou neformální konzultaci s celními úřady ohledně zařazení přípravku HUMASTAR do podpoložky 3101 00 00 KN, ke které dle tvrzení žalobkyně mělo dojít, resp. tvrzení, že až do října 2019 bylo sazební zařazení provedené žalobkyní akceptováno. Ponecháme-li stranou, že velmi obecně tvrzené neformální doporučení ze strany celních orgánů nebylo žalobkyní ničím doloženo (ostatně i samotná žalobkyně uvádí, že to nemůže jakýmkoli způsobem prokázat), pak případné neformální konzultace s pracovníky celního úřadu (pokud by takové skutečně proběhly, což neměl soud za prokázané) nemohou založit dobrou víru či legitimní očekávání žalobkyně stran správného sazebního zařazení zboží. Soud souhlasí se žalovaným i v tom, že předmětem řízení o propuštění zboží do určitého celního režimu není schvalování sazebního zařazení zboží, ale pouze otázka, zda jsou splněny předpoklady pro propuštění zboží do příslušného režimu, tudíž propustily-li celní orgány předmětné zboží do žalobkyní navrženého celního režimu na základě celního prohlášení obsahujícího mj. nesprávný údaj o sazebním zařazení zboží uvedený právě žalobkyní, tak to bez dalšího nemohlo založit její legitimní očekávání, že jí provedené sazební zařazení je správné.

57. Žalovaný v tomto ohledu přiléhavě namítal, že pro získání (právní) jistoty v oblasti sazebního zařazení konkrétního zboží slouží institut závazné informace k sazebnímu zařazení vydávané na základě čl. 33 UCC, které se pak může daný subjekt vůči celním orgánům dovolávat, ovšem žalobkyně v daném případě této možnosti nevyužila. Ostatně na postup dle čl. 33 UCC odkazuje i judikatura Nejvyššího správního soudu v těch případech, kdy účastník řízení (povinná osoba) chce mít jistotu ohledně sazebního zařazení, neboť vydané rozhodnutí je po stanovenou dobu závazným podkladem pro sazební zařazení zboží pro celní orgány ve vztahu k držiteli rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. 10 Afs 120/2019 – 43, bod [22]).

58. Ze všech výše uvedených důvodů soud neshledal v postupu žalovaného, jakož i celního úřadu žádné vady či pochybení, které by měly za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Celní orgány v projednávané věci dostatečně zjistily skutkový stav věci, když si opatřily dostatek relevantních podkladů, a jejich závěry tak vycházejí ze shromážděného spisového materiálu a mají náležitou oporu v platné právní úpravě.

59. Závěrem soud uvádí, že neprováděl žádný z žalobkyní navržených důkazů pro jejich zjevnou nadbytečnost. K nadbytečnosti důkazního návrhu na vyžádání si zprávy od ÚKZUZ k žalobkyní předloženým otázkám se soud již vyjádřil výše. Ostatní důkazní návrhy představovaly listiny, které byly součástí správního spisu, jimiž soud dokazování v zásadě neprovádí.

VI. Rozhodnutí soudu

60. Vzhledem k tomu, že soud shledal žalobní námitky směřující proti napadenému rozhodnutí nedůvodnými, žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

VII. Náklady řízení

61. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. má právo na náhradu nákladů ten účastník, který byl v řízení plně úspěšný. V projednávané věci by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Žalovanému nicméně žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ostatně žalovaný ani žádnou náhradu nákladů nepožadoval, a proto mu soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.