č. j. 59 A 4/2021 - 102

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jana Šmakala ve věci navrhovatele: Š. H., zastoupeného JUDr. Klárou Dvořákovou, advokátkou, Za Poříčskou bránou 365/21, 180 00 Praha 8, proti odpůrci: Městský úřad Sušice, náměstí Svobody 138, 342 01 Sušice, zastoupenému JUDr. Jindřichem Sojkou, advokátem, Pražská 119/I, 339 01 Klatovy, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Městského úřadu Sušice ze dne 27. 4. 2021, ev. č. SUS-3319/2021, č.j. 380/21DOP/Pa - Stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy Městského úřadu Sušice ze dne 27. 4. 2021, ev. č. SUS- 3319/2021, č.j. 380/21DOP/Pa - Stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci, se zrušuje devadesátým dnem od právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 13 228 Kč k rukám zástupkyně navrhovatele JUDr. Kláry Dvořákové do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

[I] Předmět řízení 1. Návrhem ze dne 21. 5. 2021, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručeným dne 24. 5. 2021, se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy – Stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci ev. č. SUS-3319/2021, č.j. 380/21DOP/Pa, ze dne 27. 4. 2021 vydané Městským úřadem Sušice, a to devadesátým dnem od nabytí právní moci rozsudku.

2. Dne 27. 4. 2021 bylo Městským úřadem Sušice, odborem dopravy a silničního hospodářství, vydáno opatření obecné povahy ev.č. SUS-3319/2021, č.j. 380/21DOP/Pa, které stanovilo místní úpravu provozu na pozemní komunikaci - na sil. II/145, II/190, III/1451, III/1452, III/1453, III/1454, III/1455, III/1891, III/1892, na místních a některých účelových komunikacích ve správním území města Hartmanice zahrnující obce: město Hartmanice (k.ú. Hartmanice I) a jeho místní části Dobrá Voda (k.ú. Hartmanice II, Kundratice II), Dolejší Krušec (k.ú. Dolejší Krušec), Prostřední Krušec (k.ú. Dolejší Krušec), Hořejší Krušec (k.ú. Hořejší Krušec), Dolejší Těšov (k.ú. Dolejší Těšov), Hořejší Těšov (k.ú. Hořejší Těšov), Chlum (k.ú. Chlum u Hartmanic), Javoří (k.ú. Javoří u Hartmanic), Keply (k.ú. Kochánov III), Kundratice a Štěpanice (k.ú. Kundratice I a k.ú. Štěpanice), Palvínov (k.ú. Štěpanice), Světlá a Loučová (k.ú. Světlá u Hartmanic a k.ú. Loučová), Vatětice (k.ú. Vatětice) a Vlastějov (k.ú. Vlastějov) v rámci Pasportu a projektu svislého dopravního značení a dopravního zařízení města Hartmanice (dále jen „OOP“ nebo „opatření obecné povahy“).

3. Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení napadeného OOP pro nezákonnost.

4. Navrhovatel tvrdil, že je vydaným OOP dotčen na svých subjektivních právech, a to konkrétně tím, že ve městě Hartmanice byly zrušeny přechody pro chodce, byla zrušena obytná zóna, OOP umožňuje průjezd vozidly těžšími než 7,5 tun, a v místních částech Kundratice a Světlá nebyla snížena nejvyšší dovolená rychlost ani instalována ochranná opatření chodců. Navrhovatel je tak ohrožován vozidly v místě svého trvalého bydliště při přecházení vozovky a při pohybu po komunikacích v místních částech. Stejně jsou ohrožovány jeho děti při samostatném pohybu po městě, například při cestách do samoobsluhy, do mateřské školky a základní školy. Po realizaci OOP se zvýší možnost, že navrhovatel nebo členové jeho rodiny se bez svého zavinění mohou stát účastníky dopravní nehody, zejména při srážce s rychle jedoucími automobily.

5. Vydané OOP představuje nepřiměřený zásah do práva na svobodu pohybu navrhovatele a jeho rodiny, zásah do práva na ochranu zdraví a zásah do práva na respektování soukromého života a vlastního sebeurčení, která jsou zaručena Listinou základních práv a svobod, a zároveň porušuje základní podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Napadané OOP zcela nepřiměřeným a nevhodným způsobem stanovuje místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, a to zcela v rozporu se základními limity vyplývajícími ze zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy a všech zúčastněných osob na ní.

6. Zásah do práv navrhovatele spočívá dle jeho tvrzení zejména v tom, že: a. v celém městě Hartmanice byly zrušeny veškeré přechody pro chodce, a to i před školou a autobusovou zastávkou, před kostelem, před samoobsluhou, ale i před domem, kde má navrhovatel trvalé bydliště; b. byla zrušena obytná zóna, čímž opětovně dochází k ohrožování života a zdraví navrhovatele, zejména při cestě do mateřské školky, jsou více ohrožováni automobily; c. v místní části Kundratice není snížena maximální dovolená rychlost na 30 km/h, a to ani v nepřehledných místech před hostincem na návsi; d. v místní části Světlá není snížena maximální dovolená rychlost na 50 km/h, a to ani v nepřehledných místech před hostincem, což je rovněž spojeno s přímým ohrožením navrhovatele, zejména s ohledem na to, že ve Světlé není možné projít jinudy nežli po hlavní silnici. [II] Návrh 7. Navrhovatel své připomínky proti OOP včlenil do návrhových bodů ve smyslu algoritmu přezkumu opatření obecné povahy popsaného v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98 (toto i další rozhodnutí kasačního soudu jsou k dispozici na www.nssoud.cz), který spočívá v pěti krocích: 1. přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2. přezkum otázky, zda správní orgán při jeho vydávání nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); 3. přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup při vydávání opatření obecné povahy); 4. přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu se zákonem (materiální kritérium rozporu s hmotným právem); 5. přezkum z hlediska jeho proporcionality (kritérium přiměřenosti právní regulace). a) Přezkum procesního postupu vydávání OOP 8. Dle názoru navrhovatele selhal odpůrce v procesu vydávání OOP. Dle § 68 odst. 3 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se „v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“ Dle § 174 odst. 1 správního řádu „platí pro řízení podle této části obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé.“ Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č.j. 1 Ao 3/2008-136, „je nutno uvést i v odůvodnění opatření obecné povahy důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost“.

9. Navrhovatel na podkladě § 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu a závěrů z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č.j. 1 Ao 3/2008-136, konstatoval, že jakékoliv opatření obecné povahy musí obsahovat náležité odůvodnění. Odpůrce na tuto povinnost v OOP však zcela rezignoval, čímž zatížil napadané OOP zcela zásadní vadou materiálně odpovídající nepřezkoumatelnosti. Z tohoto důvodu je nutné napadané OOP pro jeho nezákonnost zrušit.

10. Navrhovatel zdůraznil, že napadané OOP neobsahuje v zásadě žádné odůvodnění. Pokud by v napadaném OOP byly odstraněny části týkající se námitek navrhovatele, tj. část od druhé poloviny 2. strany do konce 6. strany, tj. překopírované námitky navrhovatele, přes rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění a poučení, neobsahuje OOP dále jakékoliv odůvodnění s výjimkou konstatování, že „po posouzení celé věci dospěl zdejší správní orgán k závěru, že vydá toto opatření obecné povahy, kterým bude stavena místní úprava na sil. II/145 (…). Všechny zákonem požadované podmínky pro stanovení místí úpravy provozu na sil. II/145 (…) byly splněny“. Navrhovatel zdůraznil, že takový postup odpůrce v rámci OOP svědčí o ignoraci zákonných podmínek pro OOP, jelikož bez řádného odůvodnění dané úpravy nemůže napadené OPP z hlediska zákonnosti obstát. Navrhovatel měl za to, že aby odpůrce v OOP splnil své zákonné povinnosti, měl minimálně uvést v odůvodnění skutečnosti, z nichž vycházel, a to např. ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 1 Ao 3/2008, zejména za jakým účelem je přijata místní úprava provozu na pozemních komunikacích, proč je stanovena právě tato úprava v kontextu hodnocení jiných možností, které odpůrce při vydávání OOP měl k dispozici, co plyne z jednotlivých podkladů pro vydání OOP, jak byly tyto podklady hodnoceny aj., tedy řádné odůvodnění, které by vedlo k přezkoumání důvodů pro vydání OOP. Tyto aspekty však OOP zcela postrádá.

11. Navrhovatel dále nesouhlasil s rozhodnutím o jeho námitkách, které řádně uplatnil, jelikož opětovně odpůrce pouze mechanicky jednotlivé námitky zamítl, aniž by je podrobil dostatečnému odůvodnění.

12. Odpůrce uvedl, že dne 29. 3. 2021 obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření Policie ČR, DI Klatovy ze dne 29. 3. 2021, č.j. KRPP-24589-1/ČJ-2021-030406. Dne 1. 4. 2021 bylo odpůrci doručeno vyjádření SÚSPK ze dne 31. 3. 2021, zn. 391/21/SÚSPK, k námitkám Mgr. Š. H. a Města Hartmanice. Aniž by odpůrce jakkoliv popsal, co z těchto vyjádření vyplývá, rozhodl tak, že námitky zamítl. Pouze k bodu stran zákazu vjezdu automobilů těžších než 7,5 t mechanicky převzal závěr Policie ČR, DI Klatovy č.j. KRPP-24589-1/ČJ-2021-030406. Není tak možné dovodit žádné konkrétní závěry ani bližší skutečnosti, které z těchto vyjádření vyplývají, ani proč na základě nich přistoupil odpůrce ke změně stanovení provozu na pozemních komunikacích, natož aby konkrétně odůvodnil konkrétní změny. Takovéto obecné prohlášení je nedostačující a činí OOP nepřezkoumatelným.

13. Stanovisko Policie ČR není závazným stanoviskem a nikterak nenahrazuje povinnost odpůrce OOP řádně odůvodnit. To vyplývá mj. z rozsudků Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2020, vydaných pod č.j. 65 A 2/2020-172, č.j. 64 A 2/2020-149 a č.j. 67 A 1/2020-172. Soud v těchto rozsudcích konstatoval, že stanovisko Policie České republiky vydávané podle § 77 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu pro úřad není závazným stanoviskem, neboť je zákon o silničním provozu formálně jako závazné neoznačuje a ani materiálně jej nelze považovat za závazné.

14. Navrhovatel tedy dle shora uvedeného postrádal konkrétní odůvodnění nejen samotného OOP a přijaté úpravy, ale rovněž i odůvodnění vypořádání jeho uplatněných námitek, tj. naprosté většiny provedených změn. Dle citovaného rozsudku byl odpůrce povinen uvést důvody k přijetí OOP, resp. důvody, které ho vedly ke změně stanovení provozu; podklady pro jeho vydání; úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení. Odpůrce se s námitkami vypořádal značně nedostatečně. Přechody 15. Navrhovatel uvedl své námitky k sedmi konkrétním místům, kde byly historicky umístěny přechody pro chodce, které však byly po přestavbě průtahu zrušeny, a žádal obnovu těchto přechodů. Navrhovatel uvedl své námitky ke každému přechodu zvlášť. Přitom argumentoval, proč by který přechod měl být obnoven zejména s ohledem na zachování bezpečnosti přecházejících chodců. Odpůrce tyto připomínky zcela ignoroval a nijak se k nim nevyjádřil. Pouze obecně konstatoval, že „v místech s nižší četností chodců se jako vhodnější řešení jeví místo pro přecházení“. Téměř absurdně působí, že přechod pro chodce odpůrce odmítl zřídit mezi základní školou a zastávkou autobusu na místě, které je stavebně vymezeno jako místo pro přecházení včetně sjezdu pro vozíčkáře, právě s odkazem na to, že se jedná o nepřehledné místo u horizontu.

16. Stejně tak není patrné, proč není možno doplnit dopravní značení k místu pro přecházení, jak bylo vyprojektováno Ing. D. Š., a změnit jej na přechod pro chodce, zejména pokud by tak došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců, zejména v situaci, kdy chodník podél komunikace II/190 byl na základě projektu Ing. D. Š. střídavě zřízen pouze na jedné či pouze na druhé straně vozovky, takže chodec, který hodlá projít z centrální části Hartmanic od domu č.p. 1 podél komunikace II/190 přibližně 400 metrů k okraji Hartmanic, je donucen místy pro přecházení přejít komunikaci sem a tam celkem 6x, nepočítaje v to účelové komunikace.

17. Námitky navrhovatele ohledně jednotlivých přechodů nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obytná zóna 18. K námitce, že neměla být zrušena obytná zóna na sídlišti, uvedl odpůrce pouze to, že obytnou zónu nelze zřídit bez podpory stavebními úpravami. Navrhovatel zdůraznil, že požadoval pouze zachování této obytné zóny ve stávajícím stavu, nikoliv její nové zřizování. Odpůrce zcela pominul skutečnost, že obytná zóna se bez stavebních úprav v řešeném území nachází již řadu let. Rovněž se nijak nevypořádal s námitkou, že zrušení obytné zóny sníží bezpečnost chodců, zejména dětí, které si zde hrají nebo chodí do mateřské školy. Odpůrce se nevypořádal ani s tím, že v obytné zóně je umístěna pošta či dům s pečovatelskou službou a je žádoucí zachovat bezpečnost osob, které tyto instituce využívají.

19. Námitky navrhovatele, proč by měla být obytná zóna zachována, nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Zklidnění Kundratic 20. Navrhovatel navrhoval snížení rychlosti v Kundraticích na 30 km/hod především z důvodu bezpečnosti, neboť celá historická obec má východy z domů přímo do silnice, chodci nejsou chráněni chodníky, není ani žádoucí chodníky budovat, a dále v místě před hostincem je dopravní situace velmi nepřehledná. Pro zvýšení efektivity opatření navrhovatel navrhoval u vjezdu do místní části namalovat optický zpomalovací pruh a do úzkého místa před hostinec namalovat z obou stran klikatou čáru, která řidiče upozorní na problematické místo. Značky s omezením rychlosti na 30 km/h je žádoucí umístit ke vjezdu do Kundratic ze směru od Hartmanic a dále k zrcadlu u zámku. To je zdůrazněno tím, že požadavek na snížení rychlosti podpořilo v petici 75 osob, které v Kundraticích bydlí nebo zde tráví volný čas a dále tím silnice III/1452 je sice formálně silnicí třetí třídy, ale je nutno poznamenat, že tato silnice slouží prakticky jen obsluze místních chalup a přilehlých pozemků a je neprůjezdná k dalším sídelním celkům. Komunikace tak má v reálu charakter místní komunikace.

21. K těmto námitkám se odpůrce nijak nevyjádřil.

22. K námitce, že regulace maximální rychlosti spolu s upozorněním na problematická místa je výrazně levnějším řešením nežli budování chodníků a dalších stavebních úprav, a tedy proporcionálním řešením, se odpůrce nevyjádřil. Pouze konstatoval, že v zastavěném území má být dopravní prostor vždy stavebně rozčleněn na vozovku a chodník.

23. Lze konstatovat, že námitky navrhovatele ohledně zvýšení bezpečnosti v Kundraticích nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Vymezení obce Světlá 24. Ani námitce ohledně nutnosti zvýšit bezpečnost chodců v místní části Světlá nevěnoval odpůrce náležitou pozornost. Odpůrce i v tomto případě nelogicky argumentoval, že nelze snížit rychlost tam, kde nejsou vybudovány chodníky. To nelze považovat za dostatečné vypořádání námitky, že je v tomto místě nutno v zájmu bezpečnosti chodců třeba redukovat nejvyšší povolenou rychlost, resp. vymezit zde obec.

25. Lze konstatovat, že námitky Navrhovatele ohledně zvýšení bezpečnosti ve Světlé nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Zákaz vjezdu automobilů nad 7,5 tuny 26. Napadené OOP stanoví zákaz vjezdu automobilů o okamžité hmotnosti převyšující 7,5 t u horního konce města Hartmanice směrem na Prášily. Námitce, že je logičtější přesunout tento zákaz již na křižovatku silnic II. třídy II/145 a II/190 tak, aby nákladní automobily vůbec nevjížděly do centrální části Hartmanic ke kostelu, odpůrce nevyhověl. Nevypořádal se vůbec s námitkou, že tyto automobily podle vydaného OOP projedou zcela nesmyslně Hartmanicemi až k zákazové značce, aby se zde buď složitě obracely anebo v horším případě couvaly celými Hartmanicemi zpět.

27. Lze konstatovat, že námitky navrhovatele ohledně přesunutí značky zákazu vjezdu vozidel o okamžité hmotnosti převyšující 7,5 t nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Snížení rychlosti na Rovině a zřízení autobusové zastávky 28. V odůvodnění OOP dále zcela chybí důvody, proč je umístění autobusové zastávky a snížení maximální dovolené rychlosti kolem hojně navštěvované chaty Rovina na rozhraní správních obvodů Hartmanic a Prášil podmíněno provedením stavebních úprav.

29. Rovina je jedním z logických výchozích či cílových bodů při návštěvě národního parku, zejména oblasti Křemelné, Stodůlek a Vysokého hřbetu. Tím, že u chaty Rovina není snížena maximální dovolená rychlost na 50 km/h a není zde zřízena autobusová zastávka, dochází jednak k nepřiměřenému ohrožování života a zdraví při pohybu lidí kolem tohoto hojně navštěvovaného místa při přecházení, ale současně i k nepříznivému zásahu do životního prostředí, kdy návštěvníci národního parku musí k přepravě volit namísto hromadné dopravy výhradně individuální dopravu automobily, neboť z autobusu zde nelze vystoupit ani do něj nastoupit.

30. Námitky navrhovatele opět nebyly řádně vypořádány, a rozhodnutí je v této části přezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

31. Na podkladě výše uvedeného lze uzavřít, že OOP v 3. kroku algoritmu soudního přezkumu zcela selhává. b) Přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu se zákonem (materiální kritérium rozporu s hmotným právem)

32. OOP dle navrhovatele selhává i ve čtvrtém kroku soudního přezkumu. Navrhovatel namítal, že zachování přechodů a obytné zóny, snížení rychlosti a zákaz vjezdu těžkých automobilů přispěje k bezpečnosti pohybu chodců. OOP nadbytečně zasahuje do navrhovatelovy svobody pohybu zaručené čl. 14 Listiny základních práv a svobod, přičemž pro omezení svobody pohybu je potřeba mít dle odstavce 3 zákonný důvod, který v tomto případě chybí. Toto OOP dále zasahuje do navrhovatelova práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Tím, že není z důvodu obavy o zdraví a život dětí schopen posílat své děti samostatně na nákup přes ulici do samoobsluhy anebo do základní školy, dochází navíc k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života dle čl. 10 odst. 2 Listiny. Předmětné OOP je tudíž v rozporu se všemi těmito ustanoveními Listiny.

33. Z celého OOP je patrné, že odpůrce považuje „právo na rychlý průjezd“ automobilem a snahu o omezení nehod na přechodech pro chodce tím, že je jednoduše zruší, za důležitější nežli výše uvedená ústavní práva.

34. Navrhovatel měl však i za to, že napadené OOP zcela rezignuje na zachování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jak tento požadavek plyne přímo ze zákonné úpravy. Bezpečnost a plynulost dopravy, jakožto základní princip na úseku této části státní správy, v sobě nutně zahrnuje i ochranu osob zúčastněných, tj. zejména chodců. Napadané OOP však na tuto ochranu rezignuje a marginalizací ochranných a bezpečnostních prvků naopak tyto zúčastněného osoby, včetně navrhovatele, zcela neúměrně ohrožuje. Takový přístup odpůrce vyjádřený v napadeném OOP je však nutné zcela kategoricky odmítnout a pro rozpor se základními limity plynoucími ze zákonné úpravy napadené OOP pro nezákonnost zrušit. c) Přezkum z hlediska jeho proporcionality (kritérium přiměřenosti právní regulace)

35. K testu proporcionality v rámci přezkumu opatření obecné povahy se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98 (č. 740/2006 Sb. NSS). Posléze tyto zásady v principu zopakoval ve věci ze dne 26. 5. 2016, č.j. 7 As 39/2016-47, a ve výše v citované věci ze dne 23. 5. 2018, č.j. 10 As 336/2017-46 (bod 41). Při posuzování přiměřenosti je třeba postupně zkoumat vhodnost opatření obecné povahy, jeho potřebnost, naplnění požadavku minimalizace zásahů do práv adresátů (zda nelze cíle dosáhnout jinou mírnější regulací) a nakonec otázku, zda je jeho následek přiměřený sledovanému cíli.

36. Dle kritéria vhodnosti je třeba zkoumat, zda napadené OOP vůbec umožňuje dosáhnout sledovaného cíle. Z odůvodnění napadeného OOP není vůbec zřejmé, proč je OOP vydáváno. Proto je možno jen konstatovat, že OOP je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

37. Při zkoumání kritéria potřebnosti je třeba se dle judikatury zabývat tím, zda napadené OOP a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem. Vzhledem k tomu, že z napadeného OOP není vůbec zřejmé, proč je vydáváno, je OOP nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů i z tohoto důvodu.

38. Z hlediska kritéria minimalizace zásahů je třeba v tomto kroku zkoumat, zda napadené OOP omezuje své adresáty co nejméně.

39. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č.j. 10 As 336/2017-46, tento soud uložil Městskému soudu, aby při posuzování požadavku minimalizace zásahů do právní sféry adresátů zjistil zejména to, zda nová regulace není samoúčelná, šikanózní, a zda by deklarovaného cíle nebylo možné dosáhnout jinou a mírnější úpravou (zejména jinou organizací parkování, čímž by se dosáhlo rozšíření vozovky ve sporných ulicích).

40. V této části je třeba konstatovat, že vydané OOP pouze zhoršuje bezpečnost chodců. Má-li být OOP proporcionální, musí zohledňovat nejen potřeby lidí projíždějících obcí automobily, ale také lidí, kteří se zde pohybují pěšky. Odpůrce ale zcela odmítá vést jakoukoliv debatu a jakkoliv omezovat prostor vymezený jednomu z druhů dopravy, tj. automobilům. Přitom i normy ČSN naopak vyžadují preferenci chodců a cyklistů. Např. v ČSN 73 6110 se v bodě 8.1.2 uvádí: „Příčné uspořádání prostoru místní komunikace při rekonstrukcích v omezeném prostoru musí vytvořit příznivé podmínky jednotlivým účastníkům provozu v tomto pořadí důležitosti: chodci, veřejná doprava, cyklisté, motorová vozidla.“ 41. Lze konstatovat, že tomuto kritériu napadené OOP zásadně nevyhovuje. Kritérium minimalizace zásahů není splněno.

42. V neposlední řadě je třeba zkoumat, zda je následek napadeného OOP úměrný sledovanému cíli, tj. zejména to, zda daného cíle (tj. de facto zájmu) není možné dosáhnout mírnějšími (méně invazivnějšími) prostředky. Vzhledem k tomu, že z napadeného OOP není vůbec zřejmé, proč je OOP vydáváno, je OOP nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů i z hlediska kritéria proporcionality v užším smyslu. Lze tak shrnout, že z napadeného OOP není vůbec zřejmé, proč je OOP vydáváno. Proto vydané OOP nevyhovuje testu proporcionality a zcela selhává i v 5. kroku soudního přezkumu. [III] Vyjádření odpůrce k návrhu 43. Odpůrce se k návrhu vyjádřil v podání ze dne 12. 7. 2021. Tvrzení navrhovatele, že v celém městě Hartmanice byly zrušeny přechody pro chodce, měl odpůrce za zcela zavádějící, neboť OOP žádné právně existující přechody neruší. V dané obci se nacházela pouze místa pro přecházení, která vznikla a byla zavedena v rámci stavby průtahu obcí Hartmanice v roce 2019. Ohledně průtahu obcí bylo vedeno stavební řízení a stavba byla řádně zkolaudována. Přechody pro chodce a místa pro přecházení jsou zcela jiná dopravní řešení, která jsou upravena odlišnými normami. Bez stavebních úprav nelze v dané lokalitě zřídit přechod pro chodce pouze umístěním dopravních značek. Naopak v dané lokalitě jsou místa pro přecházení řešením lépe odpovídající místním podmínkám.

44. Při zřizování přechodu pro chodce zpravidla dochází k vážným pochybením, v jejichž důsledku a v rozporu s dobrým úmyslem mohou být chodci naopak ohroženi, stejně jako řidiči. Aby přechody pro chodce byly respektovány a měly v místních podmínkách kladným význam, nelze je zřizovat příliš často (150 - 200 m) a je třeba je budovat pouze na odůvodněných místech, jak vyplývá z ČSN 73 6110 - projektování místních komunikací. Při zřizování přechodu pro chodce je nutno posoudit konkrétní dopravní podmínky, zejména je nutno zohlednit intenzitu pěšího provozu v porovnání s intenzitou provozu vozidel.

45. Alternativou k přechodu pro chodce je místo pro přecházení, které je v těchto podmínkách zcela odpovídajícím řešením. Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že chodec na místě pro přecházení nezíská falešný pocit bezpečí a neohrožení, kterého může nabýt na přechodu. Místo pro přecházení navíc lze využít i na místech, kde přechod pro chodce nesplňuje rozhledové poměry. Avšak i místo pro přecházení nutně musí být správně stavebně upraveno.

46. K námitce zrušení obytných zón odpůrce v zájmu objektivního posouzení znovu konstatoval, že OOP žádné obytné zóny neruší. V praxi se v obci nacházela „zóna 30“ (zpomalení rychlosti). Zavedení obytné zóny nelze řešit pouhým umístěním dopravní značky, jak se mylně navrhovatel domnívá, avšak je třeba určitých stavebních úprav, které odpůrce podrobněji popsal.

47. Stran zklidnění situace v Kundraticích je třeba dle odpůrce zmínit, že komunikace III. třídy č. 1452 v obci Kundratice je formálně komunikací třetí třídy. Tato komunikace slouží prakticky jen obsluze místních chalup a přilehlých pozemků a je neprůjezdná k dalším sídelním celkům. Komunikace tak má v reálu spíš charakter místní komunikace. Navrhovatel v návrhu uvedl, že snížení rychlosti podpořilo 75 osob v podepsané petici, přičemž objektivně v obci trvale žije 44 občanů. Navíc není patrný důvod. Pouhé tvrzení o zvýšení bezpečnosti občanů nemůže být samo o sobě důvodem pro snížení zákonem přípustné rychlosti. Jelikož komunikace ve své podstatě nikam nepokračuje, využívají ji téměř výhradně místní občané. Pokud tedy chtějí oni jezdit nízkou rychlostí, samozřejmě mohou i bez existence požadované dopravní značky. Pravidla provozu na pozemních komunikacích platí stejně pro velké i malé obce a argument navrhovatele, že vybudováním chodníků by místní část ztratila svůj vesnický charakter a že chodníky jsou prvkem primárně náležejícím městům, nemá oporu v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Silnice č. 1452 je komunikace III. třídy, TP 145 a ČSN, stejně jako zákon o provozu na pozemních komunikacích, platí pro všechny obce všeobecně bez rozlišení velikosti. Pojem vesnický charakter obce zákon o provozu na pozemních komunikacích nezná. Umístění DZ č. B 20 a Nejvyšší dovolená rychlost – 30 - je nadbytečné, neboť zcela postačuje již současná místní úprava provozu, neboť DZ č. IZ 4a Obec, označuje začátek území, kde platí pravidla pro provoz v obci, tzn. že každý řidič smí jet nejvýše 50 km/hod.

48. Dodržování snížené rychlosti se musí podpořit dle TP 145 adekvátními stavebními opatřeními. Z citovaných technických podmínek vyplývá, že uspořádání prostoru komunikace má být takové, aby řidiče cestou psychologické motivace „automaticky“ vedlo k takovému dopravnímu chování (zejména volbě takové jízdní rychlosti), jaké je z hlediska bezpečnosti silničního provozu žádoucí. Kromě přiměřené rychlosti je pro bezpečnost velice důležité, aby dopravní prostor byl, pokud možno, homogenní. Z vyjádření Policie ČR vyplývá, že v zastavěném území má být dopravní prostor vždy stavebně (např. zvýšený obrubník) rozčleněn na vozovku a chodník, přičemž navrhovatel vybudování chodníků odmítá (ztráta vesnického charakteru). Tímto naopak navrhovatel staví vizuální charakter obce nad bezpečnost, přitom právě tuto skutečnost vyčítá odpůrci.

49. Stran vymezení obce Světlá je nutné znovu opakovat, že zákon o provozu na pozemních komunikacích a vyhláška zcela jasně stanoví pravidla provozu na pozemních komunikacích v obci. Zákonné omezení rychlosti již samo omezuje maximální rychlost v obci právě z důvodu zajištění bezpečnosti provozu a ochrany veškerých účastníků na území obce. Pokud by měl být zákon ve své podstatě v místních podmínkách prolomen, musí být k tomu skutečně objektivně pádné důvody. Pouhé konstatování, že části Světlá jsou nepřehledná místa, nemůže být argumentem. Navíc, znovu s odkazem na technické podmínky, nelze omezit max. rychlost v obci bez provedení stavebních úprav a prvků (chodník, alespoň jednostranný, veřejné osvětlení apod.), které by byly pro řidiče jasným signálem snížení rychlosti a pro chodce jasným garantem jejího snížení a jakéhosi navození pocitu „falešného bezpečí“. V opačném případě by pouhé umístění dopravní značky přineslo spíše negativní než pozitivní dopad.

50. Stran vymezení zákazu vjezdu automobilů nad 7,5 tuny odpůrce uvedl, že předmětná komunikace je místní komunikací, nejedná se obchvat Hartmanic, na který lze převést dopravu ze silnice II. třídy - navíc provoz těžké nákladní dopravy nad 7,5 tuny. Nebylo tvrzeno a ani doloženo, z jakého důvodu je nutné ze zrekonstruované komunikace II. třídy – kolaudace v roce 2019 (např. nevyhovující únosnost vozovky na základě provedené diagnostiky silniční laboratoře) převést provoz vozidel nad 7,5 t na komunikaci nižší třídy - místní komunikaci, o které nemáme žádné informace, není k dispozici projekt, ze kterého by byly zjevné parametry této místní komunikace.

51. Po silnici II/190 nad obcí Hartmanice je zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez - 7,5 t stanovené dopravní značkou B13. Je zde povolen provoz pouze pro vozidla, která mají výjimku z místní úpravy provozu podle § 77 odst. 7 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Výjimku z místní úpravy provozu povoluje zdejší silniční správní úřad se souhlasem Policie ČR, DI Klatovy, souhlasem správce silnice - SUSPK a souhlasem Správy NP Šumava. Výjimku mají vozidla pro přepravu dřeva, vozidla ZKD pro zásobování prodejny Prášily, ČEZ Obnovitelné zdroje pro údržbu MVE Černé jezero, Silnice Klatovy a.s. pro provádění stavebních prací apod. Právě z důvodu, aby těžká nákladní vozidla, která tuto výjimku nemají, nevjížděla do centrální části Hartmanic a nemusela se u zákazu otáčet, je stanovena místní úprava provozu dle návrhu Policie ČR, DI Klatovy. Na omezení na silnici č. II/190 v úseku od konce obce Hartmanice ke křižovatce se silnicí č. 1/27 by mělo být upozorněno již na silnici č. II/145 v Hartmanicích, např. Dopravní značkou IS 9c (Návěst před křižovatkou s omezením) nebo alespoň doplněním předběžné dopravní značky B 13 (Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez - 7,5 t) + dodatková tabulka E 3a (Vzdálenost) na silnici č. II/190 bezprostředně za křižovatkou se silnicí II/145 – viz bod 2 Stanovení místní úpravy provozu.

52. Ohledně snížení rychlosti na Rovině a zřízení autobusové zastávky odpůrce sdělil, že snížení rychlosti na Rovině a zřízení autobusové zastávky vyžaduje stavební povolení a musí být v souladu s příslušnými ČSN 736425-1 a 736110 Z1 a ČSN 736102 a odsouhlaseno příslušným orgánem Policie ČR - bezpečnost silničního provozu. Stanovení místní úpravy provozu je pak součástí stavebního řízení. OOP nemůže samo bez uvedeného stavebního řízení autobusovou zastávku jakýmkoliv způsobem zřizovat. K omezení rychlosti odkázal odpůrce na již shora uvedené.

53. Odpůrce popřel, že by v řízení procesně pochybil a rezignoval na svoji povinnost OOP jakkoliv odůvodnit a vypořádat se s námitkami. V rámci rozhodnutí OOP odpůrce řešil umístění dopravního značení dle pasportu dopravního značení zpracovaného společností PasProRea s.r.o. V rámci OOP nelze řešit další otázky, které jdou mimo a nad rámec uvedeného pasportu dopravního značení. Pokud tedy odpůrce v rámci rozhodnutí o námitkách odkázal na ČSN a technické podmínky, ze kterých vyplývá, že bez stavebních úprav a zásahů nelze navržená opatření dle námitek realizovat v rámci rozhodnutí dle předmětného pasportu, pak toto odůvodnění je zcela legitimní a plně dostačující a nelze z tohoto pohledu jakkoliv dovozovat nepřezkoumatelnost OOP.

54. Rovněž tvrzení navrhovatele o tom, že vyjádření Policie ČR k námitkám není a nemůže být pro odpůrce závazné a odkazem na něj nelze rozhodnutí o námitkách odůvodnit, je zavádějící a nesprávné. Policie ČR je ve věci stanovení místní úpravy provozu podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dotčeným orgánem a posuzuje návrhy (námitky) z hlediska bezpečnosti silničního provozu a z hlediska dodržení ČSN, příp. TP. Z tohoto pohledu nemůže být stanovisko Policie ČR pominuto, navíc se odpůrce ve všech bodech s vyjádřením Policie ČR, Dl Klatovy ztotožnil a v této věci neshledal důvod, proč vyjádření Policie nebrat v úvahu.

55. Odpůrce se v neposlední řadě vyjádřil i k námitkám stran přezkum OOP z hlediska proporcionality.

56. OOP dle odpůrce v odůvodnění jednoznačně konstatuje, co mají jednotlivá opatření přinést a z jakého důvodu. Je vydáno na základě žádosti Města Hartmanice a v souladu s jím předloženým pasportem dopravního značení. OOP bylo vydáno v souladu s předloženým pasportem zpracovaným odbornou firmou. Navíc se skutečně omezuje pouze na umístění dopravního značení v souladu se žádostí obce a potřebou místní úpravy. Při posouzení uvedených kritérií nelze dospět k závěru, že OOP je nepřezkoumatelné a nevyhovuje testu proporcionality, jak tvrdil navrhovatel.

57. Odpůrce vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a s odkazem na obsah spisu navrhoval, aby byl návrh odpůrce rozhodnutím soudu zamítnut. [IV] Replika k vyjádření odpůrce 58. Navrhovatel reagoval na vyjádření replikou ze dne 12. 8. 2021, v níž se znovu věnoval jednotlivým změnám v silničním provozu zřízeným v souvislosti s vydáním napadeného OOP. Navrhovatel zopakoval, že napadené OOP neobsahuje v zásadě žádné odůvodnění či zhodnocení navrhované úpravy pro chodce, čímž nesplňuje základní podmínky pro zákonnost OOP.

59. S odpůrcovým tvrzením, že v řešeném území nebyly realizovány žádné přechody pro chodce, resp. že nedochází k jejich rušení, navrhovatel nesouhlasil. Přechody pro chodce v Hartmanicích existovaly, jak ostatně vyplývá z vyjádření projektantky Ing. Š. ze dne 13. 7. 2021, byť ne na všech místech, kde byla během stavebních úprav nově vytvořena příprava pro tzv. místa pro přecházení a byly zde sníženy obruby chodníků. Při nedávné rekonstrukci ulic v centru Hartmanic označovaných jako „průtah“, však nebyly obnoveny. Napadené OOP tento nežádoucí stav nyní potvrzuje. V celém městě Hartmanice od rekonstrukce ulic neexistuje nově vůbec žádný přechod pro chodce, tj. vodorovné značení ani svislé značení „přechod pro chodce“ (značka V7a, IP6 či A11 dle vyhlášky 294/2015 Sb.) ani vůbec žádné vyznačené místo pro přecházení (značka V7b dle vyhlášky 294/2015 Sb.). Napadené OOP tento stav potvrzuje a přechody i místa pro přecházení v Hartmanicích definitivně ruší.

60. Navrhovatel doložil existenci přechodů pro chodce mj. i fotografiemi z portálu mapy.cz z dubna 2016, z nichž je zřejmé, že existoval např. přechod před domem Hartmanice č. p. 1, kde má navrhovatel trvalé bydliště, rovněž mezi zastávkou autobusů hromadné dopravy a základní školou.

61. Navrhovatel opakovaně uváděl, že právě tento přechod je pro zachování bezpečnosti jeho i osob jemu blízkých zcela nezbytný, neboť v okolí škol musí být dána primárně ochrana chodců – dětí. Navrhovateli není znám důvod, proč má dojít ke zrušení přechodu pro chodce právě u základní školy, u níž má být ochrana chodců ba naopak zvýšena na maximální možnou úroveň (např. světelnými signály, dodatečnými označeními, či i snížení maximální povolené rychlosti).

62. Postoj odpůrce, jakož i Policie ČR, včetně projektanta, že je správné rušit přechody pro chodce v zájmu jejich ochrany je naprosto nelogický. Přednost pro chodce na přechodu pro chodce stanovil sám zákonodárce za účelem zajištění bezpečnosti chodců při přechodu přes pozemní komunikaci [srov. § 5 odst. 1 písm. h) a f) zákona o silničním provozu]. Ruší-li odpůrce přechody pro chodce, snižuje tak ochranu chodců v důsledku odebrání povinností řidičů vozidel. Navrhovatel měl tak za to, že závěry odpůrce jdou v této věci přímo proti zákonným ustanovením. Odpůrce místo toho, aby vytvořil podmínky pro ochranu chodců, a zajistil tak bezpečnost všech účastníků provozu a plynulost dopravy, volil raději řešení absolutního odstranění přechodů pro chodce. Tím má dojít ke snížení počtu dopravních nehod.

63. S daným názorem se navrhovatel neztotožnil, jelikož odstranění přechodů pro chodce nepovede k tomu, že by chodci pozemní komunikace nepřecházeli, ale budou je přecházet na místech se sníženou ochranou, resp. bez příslušných povinností pro řidiče vozidel plynoucích přímo ze zákonné úpravy, tedy budou více ohroženi na svých životech a zdraví.

64. Navrhovatel požaduje, aby byly zřízeny přechody pro chodce pouze na místech, která byla stavebně připravena jako místa pro přecházení. Pokud jsou chodci již nyní na tato místa fakticky směřováni, jejich bezpečnost se může na těchto místech po zřízení přechodu pro chodce anebo alespoň vodorovného značení V7b (místo pro přecházení) pouze zvýšit. Navrhovatel přitom vycházel z toho, že v rámci nedávného stavebního řízení nebylo žádné z 8 míst pro přecházení zřízeno na místech, která k přecházení nejsou vhodná.

65. Stran obytných zón odpůrce ve svém vyjádření opět uvedl, že OOP žádné obytné zóny neruší, Navrhovatel k tomu uvedl, že toto tvrzení opět není pravdivé, jelikož tato zóna zde existovala a do dnešního dne existuje (odkaz na fotografie z portálu mapy.cz z dubna 2016 a srpna 2021). Z fotografií jednoznačně plyne, že v předmětném území byly a do dnešního dne jsou umístěny obytné zóny. Tyto obytné zóny v Hartmanicích bezproblémově fungují, a to i bez stavebních úprav. Není zde tedy dán důvod obytné zóny rušit, a tím vystavovat chodce a hrající si děti zbytečnému nebezpečí v zájmu zvýšení rychlosti vozidel.

66. Odpůrcův postup vnímal navrhovatel za velmi zjednodušující. Místo toho, aby odpůrce zachoval stávající obytné zóny a případně učinil kroky vedoucí k tomu, aby odpovídaly jeho požadavkům, které jdou nad rámec zákonné úpravy, volil opětovně cestu „raději zrušíme“. Takový postup navrhovatel odmítl. Napadené OOP v této části opět neobsahuje žádné odůvodnění, které by zhodnocovalo význam obytné zóny pro předmětné území, ani jakékoliv zhodnocení proč tuto obytnou zónu zachovat, změnit či zrušit.

67. Stran zklidnění v obci Kundratice navrhovatel uvedl, že vyjádření odpůrce je v tomto bodu nesrozumitelné. Navrhovatel připomněl, že snížení rychlosti požadoval zejména z důvodu, že východy z jednotlivých domů jsou realizovány přímo do silnice, v obci nejsou chodníky a v místě před hostincem je dopravní situace velmi nepřehledná. Snížení dopravní rychlosti by vedlo ke zvýšení bezpečnosti chodců. Odpůrce se však k danému nevyjadřuje, resp. obecnými a ničím nepodpořenými argumenty uvádí, že jsou nutné stavební úpravy.

68. Napadené OOP v této části neobsahuje žádné odůvodnění. Sám odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že „stanovení konkrétních hodnot nejvyšší dovolené rychlosti vyžaduje zvážení mnoha okolností, za hlavní z nich lze považovat intenzitu provozu vozidel, intenzitu příčných vztahů, četnost chodců a cyklistů, citlivost okolí“. Navrhovatel souhlasil s odpůrcem, že je nutné podrobit snížení rychlosti shora uvedeným kritériím, nicméně v napadeném OOP taková kritéria postrádal. Odpůrce se k danému nevyjádřil, čímž zatížil napadené OOP vadou, pro níž je nutné OOP pro nezákonnost zrušit.

69. Ve zbytku repliky navrhovatel parafrázoval vyjádření odpůrce, k nimž vesměs odkázal na již uplatněné návrhové námitky. Navrhovatel uzavřel, že vyjádření odpůrce nepřineslo žádné zásadní skutečnosti, které by mohly zvrátit nezákonnost napadeného OOP, a odkázal na svůj návrh. [V] Posouzení věci soudem 70. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).

71. Podle § 101a odst. 1 soudního řádu správního, návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

72. Podle § 101b odst. 2 soudního řádu správního, návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit.

73. Podle § 101b odst. 3 soudního řádu správního, při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

74. Podle § 101d odst. 2 věty prvé a druhé soudního řádu správního, dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne.

75. Soud rozhodl ve věci v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tím souhlasili oba účastníci sporu.

76. Návrh je důvodný.

77. Postup soudu při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vymezil Nejvyšší správní soud takto: „Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) spočívá v pěti krocích; za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.“ (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98, publikovaný pod č. 740/2006 Sb. NSS; rozhodnutí kasačního soudu jsou k dispozici na www.nssoud.cz).

78. Při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je soud podle § 101d odst. 1 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody návrhu. „Nynější právní úprava počítá s přísnějším promítnutím dispoziční zásady, a soud je tak vázán při přezkumu rozsahem i důvody návrhu, podobně jako je tomu u žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2013, čj. 2 Aos 1/2013-138).“ (Lukáš Potěšil a kol.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd. Praha 2014, str. 954).

79. Stran nyní posuzovaného opatření obecné povahy soud považuje za významné zmínit názor kasačního soudu vyjevený v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č.j. 1 Ao 3/2008-136. Nejvyšší správní soud tu mj. konstatoval: „Podle § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení (tak např. z § 172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění; podle § 60 odst. 3 stavebního zákona pak odůvodnění opatření obecné povahy, jímž se vymezuje zastavěné území, vždy obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2 téhož zákona). Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.“.

80. A právě nedostatek odůvodnění je dle (krajského) soudu zásadním nedostatkem jím posuzovaného opatření obecné povahy.

81. Odpůrce ve výrokové části OOP stanovil „místní úpravu provozu na pozemní komunikaci - na sil. II/145, II/190, III/1451, III/1452, III/1453, III/1454, III/1455, III/1891, III/1892, na místních a některých účelových komunikacích ve správním území města Hartmanice zahrnující obce: město Hartmanice (k.ú. Hartmanice I) a jeho místní části Dobrá Voda (k.ú. Hartmanice II, Kundratice II), Dolejší Krušec (k.ú. Dolejší Krušec), Prostřední Krušec (k.ú. Dolejší Krušec), Hořejší Krušec (k.ú. Hořejší Krušec), Dolejší Těšov (k.ú. Dolejší Těšov), Hořejší Těšov (k.ú. Hořejší Těšov), Chlum (k.ú. Chlum u Hartmanic), Javoří (k.ú. Javoří u Hartmanic), Keply (k.ú. Kochánov III), Kundratice a Štěpanice (k.ú. Kundratice I a k.ú. Štěpanice), Palvínov (k.ú. Štěpanice), Světlá a Loučová (k.ú. Světlá u Hartmanic a k.ú. Loučová), Vatětice (k.ú. Vatětice) a Vlastějov (k.ú. Vlastějov) v rámci Pasportu a projektu svislého dopravního značení a dopravního zařízení města Hartmanice: 1) Dotčený úsek: sil. II/145, II/190, III/1451, III/1452, III/1453, III/1454, III/1455, III/1891, III/1892, na místních a některých účelových komunikacích ve správním území města Hartmanice 2) Stanovené dopravní značení a zařízení: viz pasport dopravního značení na MK zpracovaný společností: PasProRea s.r.o., Holkov 32, 383 32 Velešín, IČ: 023 43 100, v dubnu 2020, s doplněním: na sil. II/145 v obci Hartmanice doplnit dopravní značku IS 9c (Návěst před křižovatkou s omezením) nebo alespoň doplněním předběžné dopravní značky B 13 (Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez – 7,5 t) + dodatkové tabulky E 3a (Vzdálenost) na silnici č. II/190 bezprostředně za křižovatkou se sil. II/145 3) Doba platnosti: trvalé dopravní značení 4) Podmínky, za kterých lze provést tímto stanovenou místní úpravu provozu na pozemní komunikaci: - veškeré dopravní značky a zařízení musí svým provedením odpovídat příslušným ustanovením zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na vyhlášku č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, na související předpisy a na platné ČSN - použité dopravní značky budou provedeny výhradně jako retroreflexní třídy minimálně 1 dle platné ČSN - použité dopravní značky budou po celou dobu udržovány v plně funkčním stavu a v čistotě a budou správně umístěny a připevněny - výškové a boční umístění v obci i mimo obec a vzdálenosti mezi dopravními značkami musí odpovídat Zásadám pro dopravní značení na pozemních komunikacích – TP 65 - na jednom sloupku, nebo nosné konstrukci nesmí být umístěny více jak dvě dopravní značky (kromě dodatkových tabulek).

82. Část OOP označená jako „Odůvodnění“ počíná na str. 2 a končí na str. 6 textu opatření obecné povahy, když str. 2 – str. 5 jsou věnovány citaci písemných námitek Š. H. a města Hartmanice uplatněných dne 26. 2. 2021, resp. 1. 3. 2021. Na str. 5 OOP odpůrce dále konstatoval, že „zdejší silniční správní úřad na základě těchto připomínek požádal (…) o vyjádření Policie ČR, DI Klatovy a (…) správce sil. II/190, II/145, III/1452, III/1453 – SÚSPK“ s tím, že požadovaná vyjádření následně obdržel. Rovněž na str. 5 odůvodnění OOP je pak rozhodnutím odpůrce šest uplatněných námitek zamítnuto. Vypořádání jednotlivých námitek je pak uvedeno na str. 5 (námitka č. 1) a str. 6 (námitky č. 2 – 6).

83. Soud by a priori nepovažoval odůvodnění OOP i skrze vypořádání uplatněných námitek za nemožné (odporující požadavkům na odůvodnění). Odpůrce však vůbec nevyjevil to základní – tedy proč zvolil jím přijaté řešení, co ho k tomu vedlo, příp. jaké (a zda vůbec) poměřoval možné varianty řešení. Navrhovatel (i ostatní adresáti OOP, potažmo soud) se skrze výrokovou část dozvěděl pouze to, že odpůrce stanovil místní úpravu provozu na specifikovaných komunikacích a v čem tato úprava spočívá, s tím, že se tak děje „v rámci Pasportu a projektu svislého dopravního značení a dopravního zařízení města Hartmanice“. Stran stanoveného dopravního značení a zařízení je pak rovněž ve výroku odkazováno na „pasport dopravního značení na MK zpracovaný společností: PasProRea s.r.o., Holkov 32, 383 32 Velešín, IČ: 023 43 100, v dubnu 2020, s doplněním“.

84. Dá se tedy dovodit, že zásadní okolnosti a důvody přijetí OOP jsou (patrně) vyjeveny v onom pasportu, na který je ve výrokové části opakovaně odkazováno. Co je jeho obsahem však zůstalo tajemstvím, protože odůvodnění OOP neobsahuje nic, co by se dalo podřadit pod vymezení důvodů výroku, podkladů pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Onen pasport není ani přílohou OOP a není povinností navrhovatele (ani nikoho jiného) si jeho obsah zjišťovat a následně z něj dovozovat, co a proč vedlo odpůrce k vydání předmětného opatření obecné povahy. Odůvodnění OOP tak nesplňuje ani minimální požadavky na něj kladené.

85. Uvedené nedostatky proto soud vedly k závěry o nepřezkoumatelnosti „Opatření obecné povahy Městského úřadu Sušice ze dne 27. 4. 2021, ev. č. SUS-3319/2021, č.j. 380/21DOP/Pa - Stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci“ a k jeho zrušení, když tak učinil, při respektování vůle navrhovatele, devadesátým dnem od právní moci tohoto rozsudku. Přistoupí-li navrhovatel k jeho opětovnému vydání, pak bude nezbytné řádně odůvodnit, co ho k takovému kroku vedlo, jakými úvahami a podklady se řídil, z čeho vycházel a proč zvolil jím stanovenou variantu.

86. Za daných okolností se soud nezabýval dalšími vznesenými námitkami, včetně těch na nedostatečné vypořádání námitek uplatněných v procesu přijímání OOP. Nebylo tak možno učinit proto, že odůvodnění OOP neposkytovalo žádný relevantní základ pro posouzení důvodnosti těchto námitek. [VI] Náklady řízení 87. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. proti žalovanému správnímu orgánu, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem. Navrhovatel nárokoval náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby a příslušné DPH.

88. Soud proto navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 13 228 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za návrh ve výši 5 000 Kč a dále z odměny advokátky za dva úkony právní služby v plné výši, tj. po 3 100 Kč/úkon, a z náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč/úkon podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Za úkony právní služby oceněné plnou výší se považují převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu. Úkon právní služby spočívající v replice nebyl navrhovatelem nárokován, a proto mu soud za tento úkon náhradu nákladů řízení nepřiznal.

89. Odměna advokáta a náhrada advokáta byly dále navýšeny o částku 1 428 Kč odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (§ 57 odst. 2 s. ř. s.).

90. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo odpůrci určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena pariční lhůta podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem odpůrce tuto platbu realizovat).