č. j. 59 A 5/2021 - 109

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: I. B., nar. xx. x. xxxx, P., zastoupený Mgr. Ulyanou Šauerovou, advokátkou, se sídlem Plovární 478/1, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Magistrát města Plzně, se sídlem Škroupova 5, 306 32 Plzeň za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Bc. S. M., bytem P. 2) I. M., bytem P. 3) A. B., bytem P. 4) V. B., bytem P. 5) PhDr. I. B., bytem P. 6) K. B., bytem P. 7) J. S., bytem V. zast. JUDr. Petrem Šlaufem, advokátem, se sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň 8) J. S., bytem P. 9) Ing. A. B., bytem P. 10) Mgr. M. S., bytem P. o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci vydané Magistrátem města Plzně, odborem dopravy, dne 30. 10. 2020 č. j. X, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy ze dne 30. 10. 2020, č. j. X, sp. zn. X, o stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci vydané Magistrátem města Plzně se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 15 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně Mgr. Ulyany Šauerové, advokátky.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Návrhem ze dne 15. 6. 2021 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy v podobě stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci vydané odpůrcem dne 30. 10. 2020, sp. zn. X, č. j. X (dále též: „napadené opatření obecné povahy“).

2. Obsahem napadeného opatření obecné povahy je místní úprava provozu na území městského obvodu Plzeň 5-Křimice, a to na silnici II. třídy č. II/605 v ulici X a na veřejně přístupných účelových komunikacích p. č. XA a XB v k. ú. X, areál společnosti Keramika S., a.s., X. Tato úprava spočívá v osazení, odstranění, přesunu, vyznačení a umístění svislého a vodorovného dopravního značení a dopravního zařízení dle odsouhlasené dokumentace, která je nedílnou součástí opatření obecné povahy. Jako důvod místní úpravy provozu uvedl odpůrce zvýšení bezpečnosti v areálu společnosti Keramika S., a.s.

3. Věcně se jedná o umístění dopravního značení takovým způsobem, aby bylo možno zásobovat areál společnosti Keramika S. právě tak, že do něj bude vjezd umožněn z ulice X a výjezd z něj bude organizován do ulice X. Obsah podaného návrhu na zrušení opatření obecné povahy 4. V návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatel nejprve zrekapituloval rozhodné skutečnosti, které k vydání napadeného opatření obecné povahy vedly. Konstatoval, že napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno v souladu se zákonem, a to především z důvodu nevypořádání se s námitkami podanými dotčenými osobami v průběhu řízení. Navrhl proto, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil v celém jeho rozsahu. Dále se věnoval otázce své aktivní procesní legitimace, přičemž zdůraznil, že byl osobou dotčenou v řízení o vydání napadeného opatření obecné povahy, jelikož to stanovuje místní úpravu provozu tak, že ji svádí z ulice X. do ulice X., ve které bydlí. Vydáním napadeného opatření obecné povahy byl zkrácen na svých právech zejména neúměrnými imisemi a zásahem do svého soukromého života, jelikož napadené opatření obecné povahy významně ovlivňuje životní podmínky všech obyvatel rodinných domů v X. ulici (prašnost, hluk, vibrace, poškozování staveb a kanalizací atp.).

5. Po věcné stránce se navrhovatel nejprve zabýval nedostatky jednotlivých podkladů pro vydání opatření obecné povahy. Ze stanoviska Policie ČR č. j. X, vyplývá, že po provedeném posouzení hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu s návrhem jako dotčený orgán souhlasí. Dle navrhovatele se však stanovisko policie nezabývá průjezdem kamionové dopravy křižovatkou, jež je v ulicích X a X, kam vydané opatření obecné povahy kamionovou dopravu svedlo. Takovéto řešení dopravní situace nelze považovat z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu za způsobilé k provozu kamionové či jiné nadměrné dopravy, když toto řešení může být značně komplikované i pro běžnou dopravu zajišťovanou osobními automobily. Nelze se proto ztotožnit se závěrem, že se jedná o bezpečnou křižovatku.

6. Navrhovatel se neztotožňuje se stanoviskem Správy a údržby silnic Plzeňského kraje č. j. X, dle kterého: „křižovatka X x X odpovídá svým uspořádáním a svým stavem počtu odbočujících kamionů.“ Stanovisko nereflektuje reálný stav křižovatky a ani nebere v úvahu právní kvalifikaci ulice X (silnice II. třídy č. II/605) a zejména ulice X (místní komunikace III. třídy, písm. C). Rovněž nereflektuje ani normy stanovující pravidla pro rozměry křižovatky nutné k provozu, stejně tak neobsahuje fakt, že zde absentuje dopravního značení. Uvedené stanovisko jeví známky značných nedostatků, a to zejména v tom směru, že jeho podkladem není dostatečná platná právní úprava a reálný stav věci.

7. Ke kladnému vyjádření Správy veřejného statku města Plzně č. j. X navrhovatel uvedl, že Správa veřejného statku města Plzně se zabývá bezpečností soukromé podnikající osoby, ačkoli tato nekoresponduje s jejím Organizačním řádem. V kladném vyjádření tak nebyla reflektována právní úprava. Vyjádření je rovněž vnitřně rozporné, když je v něm uvedeno, že by: „uvítali, kdyby situace v areálu firmy Keramika S. a. s. umožnila otáčení kamionů na pozemku areálu a obsluhu pouze z ulice X“ a následně že: „toto řešení však vyžaduje určité náklady a zábor pozemku určeného k zástavbě (v souladu s ÚP) a správce komunikace nemá prostředky, jak by přiměl vlastníka k realizaci této investice“. Řešení nákladů spojených se záborem v areálu Keramika S., a.s. ze strany Správy veřejného statku města Plzně shledává navrhovatel za zcela zcestné, neboť žádnou takovouto problematikou se neřídí. Ačkoli předmětné vyjádření nemůže ze své podstaty dotčené osoby k čemukoli přinutit, záporné vyjádření by minimálně reflektovalo veřejný zájem a právní úpravu. Vyjádření není podloženo na relevantní právní úpravě a ani nekoresponduje s cíli, které jsou uvedeny ve zmiňovaném Organizačním řádu, a proto svým odůvodněním působí značně podjatě ve vztahu k J. S.

8. Z vyjádření starosty městského obvodu Plzeň 5-Křimice je patrné, že se stanovením místní úpravy nesouhlasí a uvádí k tomu i patřičné důvody. Z vyjádření navrhovatel vyzdvihl argument, že dle plánu městského obvodu Plzeň 5-Křimice má dojít k celkové rekonstrukci ulice se zákazem pohybu vozidel nad 5 tun.

9. Z námitek a vyjádření k podkladům dotčených osob jasně vyplývá, s čím obyvatelé ulice X nesouhlasili. Uváděli konkrétní právní úpravu, která byla v řízení naprosto pominuta, a též rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 30 A 28/2010, který se zabýval výstavbou skladovací haly a na jehož základě bylo původní stavební rozhodnutí zrušeno pro nepřezkoumatelnost a věc vrácena k novému projednání, z něhož vzešlo dne 26. 6. 2013 rozhodnutí Magistrátu města Plzně, odbor stavebně správní, sp. zn. X, které stanovilo, že: „vjezd i výjezd staveništní dopravy i dopravy obsluhující dokončenou stavbu se povoluje pouze z a do ulice X.“ 10. Dále navrhovatel konstatoval, že současný průjezd kamionové dopravy nemůže být v souladu s platnou právní úpravou, z níž přímo nevyplývá a ani není jejím cílem svádět nákladní dopravu a jinou obdobnou okolí zatěžující techniku do ulice X. Areál společnosti Keramika S., a. s. vždy využíval vjezd a výjezd pouze z ulice X, výjezd do ulice X byl stanoven pouze jako požární. Ve vztahu k současnému průjezdu kamionů lze dle navrhovatele pouze dodat, že tvrzené množství 7 – 10 kamionů denně neodpovídá realitě.

11. Navrhovatel rovněž namítal, že napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným postupem. Bylo totiž vydáno na základě kladných stanovisek a vyjádření sledujících pouze bezpečnost v areálu Keramika S. a. s., avšak bez ohledu na právní úpravu, jiné oprávněné zájmy dotčených osob, či další faktické alternativní způsoby řešení, např. v podobě vlastní úpravy provozu v areálu nebo využívání ulice X. Takové opatření obecné povahy nelze mít za vydané na základě dostatečného množství relevantních důvodů. Navrhovatel namítal, že nebyl dodržen zákonem stanovený postup uveřejňování veřejných vyhlášek na úředních deskách tak, jak je stanoveno v § 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce Magistrátu města Plzně, nikoli však na úřední desce městského obvodu Plzeň 5- Křimice, jehož obvodu se opatření obecné povahy týká. Rovněž starosta městského obvodu Plzeň 5-Křimice, který bydlí v ulici X, o žádné změně úpravy provozu nevěděl.

12. Dle navrhovatele nebyla v průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy dodržena ani zásada procesní rovnosti. Správní orgán sice v odůvodnění opatření obecné povahy uvádí, že za účelem projednání věci svolal společné jednání, které se uskutečnilo dne 18. 6. 2020, avšak na jednání byl přizván pouze pan J. S. a zástupci dotčených orgánů. Jiné osoby dotčené opatřením obecné povahy přizvány nebyly, čímž ztratily možnost hájit svá práva.

13. Správní orgán se dle navrhovatele dále nedostatečně vypořádal s námitkami a vyjádřeními, které slouží jako podklad pro vydání opatření obecné povahy. Správní orgán postavil celé své odůvodnění pouze na existenci tří kladných stanovisek od dotčených orgánů. Správní orgán nedostatečně řešil otázky uvedené v námitkách, připomínkách a vyjádřeních, což způsobilo vydání nezákonného opatření obecné povahy.

14. Nezákonnost nebyla odstraněna ani po podání námitek a vyjádření k podkladům. Jedná se zejména o klasifikaci ulice X jako místní komunikace III. třídy písm. C (MK III. třídy C8801), která je stanovena na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a dále provedena skrze vyhlášku Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., jejíž součástí je i seznam souvisejících českých technických norem, zejména norma ČSN 73 6110. Pro funkční skupinu C je dle normy ČSN 73 6110 dle bodu 5.1.4, 5.1.5 a 5.1.9 stanoveno, že obslužné komunikace ve stávající i nové výstavbě nemají umožňovat zbytečné průjezdy obytnými okrsky, sběrná dopravní funkce je zde nežádoucí a mají v nich být v co největší míře uplatněna zklidňovací opatření. Navrhovatel má za to, že svedení dopravy podle napadeného opatření obecné povahy je zmíněným zbytečným průjezdem, jelikož zde existuje alternativa v podobě ulice X, která je svým technickým stavem více než dostačující a jsou zde svislé i vodorovné dopravní značky s odbočovacími pruhy. Z právní úpravy ani z rozhodnutí Magistrátu města Plzně, odboru stavebně správního, sp. zn. X, nevyplývá úmysl svádět nákladní a jinou obdobně okolí zatěžující techniku a dopravu do ulice X.

15. Správní ani dotčené orgány se neřídily základními zásadami, ani platnou právní úpravou a sledovaly svým postupem pouze jediný záměr, a to zvýšení bezpečnosti v areálu Keramiky S. a.s. Takovýto postup nelze vnímat jako souladný s platnou právní úpravou, ani jej nelze přijmout jako řešení přijaté v souladu s veřejným zájmem a taktéž nelze tvrdit, že se jedná o postup, ve kterém nikomu nevznikají zbytečné náklady a správní orgán jím dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Správní orgán se nezabýval námitkami a vyjádřeními dotčených osob v celé jejich šíři. Pozornost nebyla věnována ani rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 30 A 28/2010, a navazujícímu rozhodnutí ze dne 26. 6. 2013 vydané Magistrátem města Plzně, odbor stavebně správní, sp. zn. X, které bylo vydáno v souladu se závěry Krajského soudu v Plzni.

16. Napadené opatření obecné povahy rovněž nebylo vydáno v souladu se zásadou proporcionality. Změna úpravy provozu formou osazení dopravních značek je zjevně samoúčelná a sleduje pouze ochranu práv a zvýšení bezpečnosti v areálu Keramika S. a.s. Nereflektuje však námitky dotčených osob, které bydlí v ulici, ve které nejsou vybudována parkovací místa, neexistují chodníky a nejsou zde žádná zklidňující opatření. Nepřiměřenost rozhodnutí umocňuje i skutečnost, že zde existuje alternativa v podobě X ulice, která svým stavem vyhovuje vjezdu i výjezdu kamionové dopravy a nikterak nenarušuje bydlení a jiná práva obyvatel na úkor ostatních. Skutečnost, že si J. S. není jako soukromá osoba schopen zajistit bezpečnost ve svém areálu Keramika S., a. s., není dostatečným důvodem pro to, aby správní orgány sjednávaly nápravu na úkor širšího okruhu osob.

17. Správní orgán vydáním opatření obecné povahy nepřiměřeně zatížil vlastníky nemovitostí a obyvatele ulice neúměrnými imisemi, značně jim ztížil jejich bydlení i tržní hodnotu nemovitostí, což významně ovlivní životní podmínky obyvatel rodinných domů ve zmíněné ulici (prašnost, hluk, vibrace, poškozování staveb, poškození kanalizací apod.). Vozovka v ulici je vedena převážně nad úrovní přízemí rodinných domů, a tím provoz kamionů podstatně zintenzivňuje její negativní vliv (hluk, výfukové emise, vibrace apod.). Nadměrný provoz dále poškozuje vozovku (viz současný stav, kdy sklon vozovky svádí veškerou dešťovou vodu na přilehlé pozemky rodinných domů), která není dimenzována pro kamiony.

18. Dle názoru navrhovatele působí napadené opatření obecné povahy i vyjádření a stanoviska dotčených orgánů svým odůvodněním značně podjatě a nereflektují platnou právní úpravu. Jednání příslušných správní orgánů není souladné se zákonem, přičemž konkrétní postupy vykazují podstatné nedostatky, pro něž lze opatření obecné povahy označit jako nezákonné. Vyjádření odpůrce 19. Odpůrce ve vyjádření k podanému návrhu uvedl, že trvá na svém stanovisku, jež vedlo k vydání napadeného opatření obecné povahy. Zopakoval, že dosud probíhala dopravní obsluha areálu společnosti Keramika S., a. s. tak, že vozidla nad 3,5 tuny vjížděla do areálu ze silnice II/605 ulice X a z areálu vyjížděla na místní komunikaci III. třídy č. C8801 ulice X. Nejedná se tudíž o nové zavedení kamionové dopravy do X ulice, jen o změnu směru jejich jízdy ve stejném úseku.

20. Ke společnému projednání návrhu opatření obecné povahy odpůrce nezval vlastníky nemovitostí na X ulici, neboť jejich stanovisko již znal z podané námitky. Proto pozval pouze zástupce správních orgánů k posouzení hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

21. K argumentům, o něž se opírá návrh na zrušení napadeného opatření obecné povahy, pak odpůrce konstatoval, že při svém postupu vycházel ze stanovisek policie a správců dotčených pozemních komunikací. Jejich správnost musí předpokládat. Všechny tyto subjekty s navrženou místní úpravou provozu souhlasily a jejich stanoviska obsahovala přiléhavá zdůvodnění. Těžko pak mohl odpůrce návrhu nevyhovět, tedy rozhodnout jinak, než znějí tato stanoviska. Navíc připomněl, že musí posuzovat i aspekt bezpečnosti, který je jedním z klíčových atributů, jenž se při stanovení místní úpravy provozu uplatní.

22. Odpůrce má stále za to, že situaci by nejlépe vyřešil ten postup, kdyby J. S. obsluhoval svůj areál pouze z X ulice a v areálu zajistil obratiště. K tomu jej ale nemá jak přinutit. Proto za situace, kdy jsou stanoviska dotčených orgánů a institucí taková, jaká jsou, nebylo možno návrhu na místní úpravu provozu nevyhovět. Správní soud si zřejmě může v tomto směru dovolit hlubší úvahu, správnímu orgánu to ale nepřísluší.

23. Dále odpůrce nesouhlasil s názorem navrhovatele, že návrh opatření obecné povahy byl nesprávně zveřejněn, když nebyl vyvěšen na úřední desce Úřadu městské obvodu Plzeň 5- Křimice. Podle zákona měl být návrh zveřejněn na úřední desce obce, jejíhož správního obvodu se týká. Městský obvod Plzeň 5-Křimice ale touto obcí není, jde stále o statutární město Plzeň, jehož součástí zmíněný městský obvod je. Na úřední desce magistrátu města Plzně návrh zveřejněn byl.

24. K problematice procesní rovnosti pak odpůrce uvedl, že veřejné projednání návrhu provedl za účasti dotčených orgánů, resp. odborných institucí podle § 172 odst. 1 správního řádu. Navrhovatele opatření obecné povahy k tomu přizval, aby jej podrobněji zdůvodnil. Nejednalo se v žádném případě o obcházení ostatních dotčených osob, byť odpůrce připouští, že to tak mohou vnímat. Tyto osoby měly k dispozici všechny informace, měly možnost se seznámit s podklady ve spise a vyjádřit se k nim. Dílčí pochybení si v této věci však odpůrce uvědomuje, přesto trvá na tom, že procesní práva nebyla krácena žádným výrazným způsobem. Takové nedopatření dle názoru odpůrce nemůže mít za následek nezákonnost vydaného opatření obecné povahy.

25. Konečně odpůrce sdělil, že podle jeho názoru je napadené opatření obecné povahy řádně a dostatečně odůvodněno. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení J. S.

26. K podanému návrhu se písemně vyjádřil i J. S. coby osoba zúčastněná na řízení. Ve svém vyjádření sdělil, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy, neboť jím nebyl zkrácen na svých právech zejména neúměrnými imisemi. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že napadeným opatřením obecné povahy nedochází k žádné zásadní změně týkající se provozu na X či X ulici, která by zásadním způsobem omezovala či zhoršovala životní situaci obyvatel ulice X. Před vydáním opatření obecné povahy byl totiž veden plný provoz jak po X ulici, tak i po X ulici. Opatřením obecné povahy, které řešilo provoz v rámci areálu společnosti Keramika S., a. s., došlo pouze k zjednosměrnění provozu v rámci areálu této společnosti, čímž dochází i k úbytku dopravy v rámci X ulice. Napadené opatření obecní povahy naopak vede ke zlepšení životní situace obyvatel ulice X, když prakticky přes ulici X budou kamiony mířící do areálu společnosti nyní projíždět pouze jedním směrem; do vydání napadeného opatření byl veden obousměrný provoz. Předmětným opatřením obecné povahy rovněž byla zlepšena i bezpečnost v rámci X ulice, neboť se jeho prostřednictvím zamezí vzniku dopravních nehod v rámci komunikace X.

27. Osoba zúčastněná na řízení dále poukázala na to, že navrhovatel nijak neprokázal, že by byl v důsledku provozu nákladní dopravy dotčen na svých právech zvýšenými imisemi. Navrhovatel ani žádné důkazy v tomto směru přednášet nemůže, neboť ke zhoršení jeho práv nedochází.

28. Současně osoba zúčastněná na řízení konstatovala, že areál společnosti Keramika S., a. s. se nachází v části obce, která je územním plánem vymezena jako smíšené území pro bydlení a lehký průmysl. Dále je nutné si uvědomit, že v době, kdy vznikal v daném území areál této společnosti, resp. kdy byl modernizován, aktuální rodinné domy byly vedeny pouze jako chaty. Nejednalo se tedy o nemovitosti, které by byly určeny k trvalému bydlení. Ke změně došlo až po zbudování areálu Keramika S., a. s., který zde tedy stál dříve než nemovitosti určené k bydlení. Společnost Keramika S., a. s. se přitom snažila obyvatelům X ulice vyjít vstříc. Snažila se hledat řešení tak, aby obyvatelé X ulice byli spokojeni, ať již jim bylo nabízeno vybudování protihlukové stěny, chodníků, točny v rámci areálu atd., avšak vždy bezvýsledně. Smyslem obyvatel ulice X nebylo se domluvit na situaci, která by byla akceptovatelná pro obě dvě strany, ale pouze zamezit společnosti Keramika S., a. s., resp. osobě zúčastněné na jednání, jakémukoli podnikání a zvelebování daného areálu. Ze strany obyvatel ulice X tak nedochází od samého počátku ke konstruktivnímu jednání, ale pouze k hledání důvodů, jak společnosti Keramika S., a. s. zkomplikovat její fungování, což představuje i tento návrh na zrušení opatření obecné povahy.

29. Tvrzení ohledně procesních pochybení, která uplatnil navrhovatel, neodpovídají skutečnosti, když dle osoby zúčastněné na řízení je zřejmé, že starosta Městského obvodu Plzeň 5-Křimice, V. M. o jednání věděl, dokonce jednání v této věci byla pro všechny zúčastněné strany svolána na jeho popud. Veškerých jednání, která probíhala na Magistrátu města Plzně ohledně dopravní situace v rámci areálu společnosti Keramika S., a. s., se starosta Městského obvodu Plzeň 5- Křimice účastnil a na těchto jednání vznášel své návrhy a připomínky. S ohledem na to, že se jednalo o neprůchodné připomínky, zejména pro dotčené orgány, nemohlo být na tyto přistoupeno. Možná, kdyby starosta Městského obvodu Plzeň 5 - Křimice chránil zájmy obyvatel Křimic a nikoli výhradně své, bylo by možné nalézt řešení akceptovatelné pro všechny strany. Jde-li o tvrzené porušení zásady procesní rovnosti, poukázala osoba zúčastněná na řízení na to, že veřejného projednání návrhu napadeného opatření obecné povahy se zúčastnil právě starosta Křimic, který v X ulici rovněž bydlí. Jednání se zúčastnil i projektant územního obvodu tímto územním obvodem najatý. Ze strany Křimic pak byla navrhována jiná řešení, která byla pro dotčené orgány nepřijatelná. S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že byla dodržena zásada procesní rovnosti.

30. Ani pokud jde o námitku navrhovatele, podle níž je smyslem napadeného opatření obecné povahy svádět nákladní dopravu do X ulice, ani s ní osoba zúčastněná na řízení nesouhlasila. Naopak nové uspořádání v areálu společnosti Keramika S. a. s., zklidňuje dopravu na X ulici. V této souvislosti je nutné dále uvést, že X ulice umožňuje svou podstatou zásobování společnosti Keramika S. a. s., umožňuje, aby na ní jezdila nákladní či jiná obdobná technika. Tento provoz byl na předmětné komunikaci již před samotným opatřením obecné povahy. Není tedy pravdou, že předmětným opatřením by se zpřístupňovala komunikace pro jiný druh vozidel, než které již zde mohly jezdit.

31. Poslední námitkou ze strany navrhovatele je pak hledisko proporcionality, kdy předmětný provoz na X ulici má mít výhody pouze pro areál společnosti Keramika S. a. s. a naopak nevýhody pro obyvatele X ulice. Zde se osoba zúčastněná na řízení odkazuje již na samotný úvod předmětného vyjádření, že pokud obyvatelé X ulice uvádí, že jsou jakýmkoli způsobem omezováni na svých právech, ať již imisemi či jinými okolnostmi, je nutné toto nejenom tvrdit, ale i prokázat. Návrh na zrušení opatření obecné povahy pak neobsahuje jediné konkrétní tvrzení nebo jediný důkaz, který by prokazoval, že předmětným opatřením došlo k zásahu do právem chráněných zájmů obyvatel X ulice. Naopak, pokud by došlo ke zrušení opatření obecné povahy, mělo by to negativní vliv na bezpečnost a plynulost dopravy jak v úseku ulice X, ulice X, tak i uvnitř areálu společnosti Keramika S. a. s.

32. Z toho důvodu osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud podaný návrh na zrušení opatření obecní povahy zamítl. Replika navrhovatele 33. K vyjádření odpůrce a J. S. coby osoby zúčastněné na řízení podal repliku navrhovatel. Uvedl v ní, že s předloženou argumentací nemůže souhlasit pro její vnitřní rozpornost a někdy až absurdní argumentaci. Připomněl, že v roce 2004 byla X ulice slepá, k žádným průjezdům vozidel zde nedocházelo. Křižovatka ulic X a X nebyla nově zbudována, ale obnovena před více než 10 lety, a to pouze z podnětu J. S. za účasti bývalého starosty P. O. bez možnosti jakkoli se ke změně dopravy vyjádřit obyvateli X ulice. Od této chvíle se tak tito obyvatelé snaží dopravu na X ulici omezit, přičemž z pohledu navrhovatele se jedná o nelegální průjezd, který není v souladu s právními předpisy, jež tuto komunikaci kvalifikují jako místní komunikaci III. třídy písm. C, ani v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Plzni zmíněným v návrhu. Napadené opatření obecné povahy tak má pouze legalizovat průjezd kamionů a do budoucna zkomplikovat možné omezení dopravy. Obnovení dříve uzavřené křižovatky a svádění dopravy do obydlené oblasti je pouze reakcí J. S. na neúspěch v soudním řízení uvedeném v návrhu. Jde o další krok směřující ke znepříjemnění života obyvatelům ulice, čehož důkazem je společný souhlas Úřadu městského obvodu Plzeň 5-Křimice ze dne 30. 10. 2020, č. j. X, který byl vydán opětovně bez vědomí a možnosti se k věci vyjádřit obyvateli X ulice.

34. Argument, že areál stál dříve než nemovitosti vlastníků a že příslušná část obce je územním plánem vymezena jako smíšené území pro bydlení a pro lehký průmysl, považuje navrhovatel za absurdní, neboť nic nemění na tom, že nyní v této oblasti rodinné domy jsou. Dřívější modernizace skladu včetně následného řízení před správními orgány nedosahovala žádných kvalit, když Krajský soud v Plzni následně celé rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost. J. S. projevuje nulovou vstřícnost a konstruktivnost při snaze najít řešení vzniklé situace.

35. Otázku, zda starosta městského obvodu o navrhovaných změnách věděl či nikoli, nepovažuje navrhovatel za relevantní, neboť o těchto záměrech nic nevěděl žádný z vlastníků nemovitostí na X ulici. Tato změna měla být oznámena na úřední desce městského obvodu. Obdobně nic v této souvislosti neznamená, že předmětná jednání starosta inicioval, že se jich zúčastnil, ani že v dané ulici sám bydlí. Obyvatelé této ulice přizváni k jednání nebyli a hájit svá práva nemohli.

36. K tvrzení, že X ulice umožňuje svou podstatou, aby na ní jezdila nákladní či jiná obdobná technika, uvedl navrhovatel, že podstata ulice není jediným kritériem při řešení otázky, kterou ulici takovým typem dopravy zatížit. Domáhá-li se J. S. prostřednictvím svého vyjádření důkazů o neúměrných imisích, poukazuje navrhovatel na odkazy na konkrétní právní úpravu v návrhu na zrušení opatření obecné povahy i na jiné listinné důkazy. Přitom otázka existence těchto důkazů nerozhoduje o aktivní legitimaci navrhovatele. Navrhovatel rovněž nadále trvá na tom, že případné zrušení napadeného opatření obecné povahy nebude mít negativní vliv na bezpečnost v ulici, neboť v ulici X bude ukončen provoz kamionové dopravy, která se vrátí do ulice X, jež byla za účelem obsluhy areálu vybudována.

37. Dále se navrhovatel vyjádřil k některým problémům vzneseným ve vyjádření odpůrce. Zopakoval svůj právní názor na nelegálnost současného provozu v X ulici, odmítl tvrzení odpůrce, že k veřejnému projednání návrhu opatření obecné povahy byli pozváni pouze zástupci správních orgánů, neboť toto tvrzení odporuje obsahu pořízeného zápisu, z něhož vyplývá, že se veřejného projednání zúčastnili všichni právě kromě obyvatel žijících v X ulici. Další argumenty obsažené ve vyjádření odpůrce považuje navrhovatel prakticky za opakování odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Navrhovatel se neztotožňuje s názorem, podle něhož jsou vydaná stanoviska garancí správnosti jen z toho důvodu, že jsou vydána orgánem veřejné moci. Obdobně nemůže správní orgán vydat opatření obecné povahy, o kterém ví, že je podloženo jen nedostatečně odborně odůvodněnými stanovisky. Podle názoru navrhovatele pak odpůrce prostřednictvím svého vyjádření v podstatě konstatoval, že vydal opatření obecné povahy, které není v souladu s právními předpisy a neúměrně zasahuje do práv ostatních osob. Připouští také, že nebyla dodržena zásada procesní rovnosti, přičemž navrhovatel nesouhlasí s argumentací, kterou odpůrce toto pochybení relativizuje, a uvádí, že umožnit účast na veřejném projednání návrhu není dobrou vůlí odpůrce, ale jeho zákonnou povinností. Toto pochybení pak nemohlo být zhojeno tím, že odpůrce umožnil vlastníkům nemovitostí v ulici X seznámit se se spisem a podat své vyjádření k němu.

38. Konečně se navrhovatel ani neztotožňuje s názorem odpůrce, že za dané situace nemohl rozhodnout jinak. V průběhu řízení byly uplatněny věcné námitky a důkazní návrhy, které nebyly odpůrcem nijak reflektovány. Odpůrce mohl využít mnoho procesních nástrojů, kterými by objasnil sporné otázky a ani podanými stanovisky nebyl vázán, neboť se nejednalo o závazná stanoviska. Takto bezmyšlenkovité vedení řízení ostatně nepřipadá v úvahu ani v situaci, kdy jsou závazná stanoviska podána. Ani tehdy nemůže správní orgán vydat nerozumné rozhodnutí, ani rozhodnutí, které by bylo v rozporu s právem. Průběh řízení o vydání opatření obecné povahy 39. Ze správního spisu soud zjistil, že návrh na stanovení místní úpravy provozu na uvedených pozemních komunikacích podal dne 24. 2. 2020 pan J. S.. Uvedl v něm, že žádá „[o] přidání dopravních značek na křižovatku z ulice X do areálu Keramiky S. z důvodu usměrnění směru jízdy v areálu Keramiky S. Dříve se najíždělo z hlavní silnice X, ale kamiony blokovaly hlavní silnici a docházelo k ohrožování na zdraví a majetku. Proto nyní chceme, aby kamiony najížděly do areálu Keramiky S. z ulice X. Nyní jsme z důvodu bezpečnosti umístili zákazové značky v areálu keramiky S., ale dochází k tomu, že řidiči si nevšimnou značení a vjedou do areálu a otáčí se směrem na hlavní frekventovanou silnici.“ Součástí návrhu byl i souhlas dopravního inspektorátu Policie ČR, městského ředitelství policie Plzeň ze dne 19. 12. 2019, č. j. KRPP-169592-1/ČJ-2019-030506.

40. Předmětný návrh byl zveřejněn prostřednictvím veřejné vyhlášky Magistrátu města Plzně vyvěšené na úřední desce odpůrce dne 1 4. 2020 a sňaté dne 17. 4. 2020. Rovněž v této veřejné vyhlášce se jako o důvodu navrhované místní úpravy provozu na pozemních komunikacích hovoří výlučně o zvýšení bezpečnosti v areálu společnosti Keramika S., a.s.

41. Dne 15. 5. 2020 bylo odpůrci doručeno podání nazvané jako námitka ve věci veřejné vyhlášky podepsaná PhDr. I. B. a doprovozená podpisovým archem s devíti podpisy. Obsahem tohoto podání je upozornění, že provedení navrhované místní úpravy provozu významně negativně ovlivní životní podmínky obyvatel rodinných domků na X ulici, a to v důsledku provozu nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Jedná se přitom o místní komunikaci III. třídy, která slouží jako obslužná komunikace a není žádoucí, aby sloužila jako sběrná komunikace či byl do ní sveden průtah vozidel nad 3,5 tuny. V podání se dále uvádí, že územní plán stanovil severní stranu X ulice jako zónu pro bydlení a rekreaci, takže uvažovaná doprava je zde nežádoucí. Ve směru z Křimic do Plzně není vyřešeno odbočování z X do X ulice. Vozovka v ulici je vedena převážně nad úrovní přízemí rodinných domů, a tím provoz kamionů podstatně zintenzivňuje její negativní vliv (hluk, výfukové emise, vibrace). Provoz kamionů v zóně pro bydlení také snižuje hodnotu rodinných domů a negativně ovlivňuje pohodu bydlení. Provoz poškozuje vozovku a obytné domy. Pokud pan S. zdůvodňuje návrh zvýšením bezpečnosti v areálu své společnosti, lze vzniklou situaci řešit technickoorganizačnímu úpravami přímo uvnitř areálu. Jednodušší je ale hledat řešení na úkor bezpečnosti a kvality bydlení v X ulici včetně komplikací pro provoz vozidel a chodce, neboť na ulici nejsou chodníky. Tato ulice musí sloužit zde žijícím, nikoli těžké dopravě stavebnin, pro kterou je rozměrově i zátěžově dimenzována X ulice.

42. K projednání žádosti a podaných námitek svolal odpůrce veřejné projednání, nejprve na 11. 6. 2020, později je odložil na 18. 11. 2020, kdy nakonec i proběhlo. K jednání byl pozván žadatel o vydání opatření obecné povahy, pan J. S., městský obvod Plzeň 5-Křimice, dopravní inspektorát Policie ČR, Městské ředitelství policie v Plzni, Správa veřejného statku města Plzně a Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Ani PhDr. B., ani kterýkoli z občanů podepsaných na podpisovém archu připojeném k námitce jím vznesené k jednání pozván nebyl.

43. Ze zápisu z uskutečněného veřejného projednání vyplývá, že se jednání zúčastnil vedoucí odboru dopravy odpůrce, JUDr. R. K., MBA, starosta městského obvodu Plzeň 5-Křimice, V. M., zástupce navrhovatele opatření obecné povahy J. S., JUDr. Petr Šlauf (v zápisu veden ovšem jako „právní zástupce společnosti Keramika S., a.s.“, přestože plná moc, kterou se prokázal, byla udělena právě jen J. S.) a zástupci Správy a údržby silnic Plzeňského kraje a Správy veřejného statku města Plzně. Vedoucí odboru dopravy odpůrce na jednání uvedl, že „[ú]řad respektuje názor obyvatel, že dopravní obsluha by se měla odehrávat na vlastním pozemku s vjezdem a výjezdem na silnici II/605 X, která má vybudovány odbočovací pruhy do areálu.“ Starosta městského obvodu Plzeň 5-Křimice sdělil, že společnost Keramika S., a.s. má již navržené dopravní značení částečně zrealizováno, a to bez povolení. Otáčení kamionů by se mělo dít na vlastním pozemku uvedené společnosti uvnitř areálu s vjezdem a výjezdem na ulici X. X ulice nemá chodníky, neodpovídá provozu kamionů, nemovitosti jsou napojené pod úrovní komunikace, kamionů je větší počet, než jaký udává společnost Keramika S., a.s. Městský obvod připravuje projekt na celkovou rekonstrukci X ulice, přičemž počítá se zúžením, parkovacími místy, chodníkem a nepočítá s provozem vozidel nad 3,5 t. Zástupce navrhovatele opatření obecné povahy pak sdělil, že dopravní obsluha doposud probíhala tak, že vozidla vjížděla do areálu ze silnice II/605 X a z areálu vyjížděla na X ulici. Vzhledem ke kolizním situacím v křižovatce X x účelová komunikace v areálu společnosti a nebezpečným nepřehledným dopravním situacím na areálových komunikacích, ke kterým docházelo při sjetí kamionů, požádala společnost o odsouhlasení změny úpravy, která spočívá ve změně směru jízdy zásobování, a to tak, že kamiony by odbočovaly z X do X ulice, ze které by odbočily do areálu společnosti a po odbavení by po projetí areálem vyjely na silnici II/605 X. Tím budou zcela vyloučeny kolizní situace v křižovatce X x areál, když tato křižovatka bude sloužit pouze pro výjezd. Nejedná se o zavedení nové kamionové dopravy do X ulice, kamiony již touto ulicí v krátkém úseku projíždí, jedná se jen o změnu směru jejich jízdy v témže úseku. Společnost měla v minulosti připravenu projektovou dokumentaci na výstavbu nových hal včetně vybudování místa pro otáčení kamionů na vlastním pozemku, městský obvod s vlastníky přilehlých nemovitostí však tento záměr v rámci správního řízení nepodpořil, a proto majitel společnosti nyní o žádné stavbě na volném pozemku neuvažuje. Do areálu nyní zajíždí zhruba 7 – 10 kamionů denně. Zástupce Správy veřejného statku města Plzně uvedl, že X ulice odpovídá svým stavebním i technickým stavem provozu uváděného počtu kamionů. Nový návrh dle jeho názoru eliminuje problémový vjezd z X ulice přímo do areálu. Zástupce dopravního inspektorátu Policie ČR pak konstatoval, že se změnou souhlasí a že křižovatka X x X odpovídá svým uspořádáním a svým stavem počtu odbočujících kamionů.

44. Po skončení jednání předložila společnost Keramika S., a. s. počty kamionů vjíždějících do jejího areálu v měsíci květnu 2020.

45. Starosta městské části Plzeň 5-Křimice následně některým účastníkům veřejného projednání zaslal dopis, ze kterého vyplývá, že křižovatka X x X byla ve své původní podobě vybagrována v roce 1999; od roku 2006 jednají obyvatelé X ulice se zástupci Keramiky S., a. s. o plánované výstavbě skladovacích hal, přičemž v projektové dokumentaci byla zahrnuta i zcela nová křižovatka zmíněných ulic. Když v roce 2009 „nejvyšší soud“ výstavbu nových hal i křižovatky zamítl, byla křižovatka vybudována obcí a prezentována tak, že byla pouze vyčištěna. Proto kolaudaci vybudované křižovatky dodnes nikdo neviděl. Dále starosta označil za nebezpečné vjezdy a výjezdy kamionů z X ulice do areálu Keramiky S., a. s., stejně jako jejich odbočování v křižovatce X x X, a to proto, že pokaždé tyto kamiony vjíždějí do protisměru. Při vjíždění do areálu z ulice X ignorují řidiči kamionů dopravní značení zákaz vjezdu všech vozidel. V současné době dopravní značení nelegálně společnost Keramika S. a. s. odstranila a umístila nové značky dle svých potřeb. Předmětná silnice není stavebně-technicky přizpůsobená kamionové dopravě. Dle měření městského obvodu činí denní průjezdnost 30 nákladních vozidel. Starosta městského obvodu rovněž upozornil, že většina domů byla v předmětné lokalitě trvale obydlena již před II. světovou válkou, není proto namístě jejich vlastníky nazývat chataři. Sám městský obvod zamýšlí příslušnou část X ulice revitalizovat, nechce proto, aby v ní byl povolen pohyb vozidel nad 5 t.

46. Ve správním spisu jsou dále založena vyjádření dopravního inspektorátu Policie České republiky, městského ředitelství policie Plzeň ze dne 30. 7. 2020, č. j. X, v němž se uvádí, že dopravní inspektorát s navrhovanou úpravou místního provozu na pozemních komunikacích souhlasí. Z vyjádření Správy veřejného statku města Plzně ze dne 16. 7. 2020 pak vyplývá, že nemá námitek k navržené organizační změně, neboť stávající stavební uspořádání areálu Keramiky S., a. s. neumožňuje otočen zásobovacího kamionu na vlastním pozemku tak, aby ten mohl být obsluhován jen z X ulice, přičemž navržená místní úprava provozu eliminuje nebezpečné situace na X ulici. Správa veřejného statku města Plzně by sice uvítala, kdyby situace v areálu Keramika S., a. s. umožnila otáčení kamionů na pozemku areálu a obsluhu pouze z ulice X; to by však vyžadovalo jisté náklady a správce komunikace nemá prostředky, jak by vlastníka areálu k realizaci této investice přiměl.

47. Odpůrce poté o doplnění spisu vyrozuměl jak navrhovatele, dotčené orgány, tak i vlastníky nemovitostí, kteří proti návrhu na opatření obecné povahy podali námitky. S obsahem spisu se seznámili pan A. B. a pan I. E. B.. Odpůrci bylo následně předloženo podání nazvané jako vyjádření k podkladům ve spisu, jež bylo doprovozeno podpisovým archem s podpisy celkem dvanácti občanů, ve kterém tito oponují záměru vydat navrhované opatření obecné povahy s odkazem na to, že odpůrce řeší pouze zájmy společnosti Keramika S., a. s., opomíjí přilehlou zástavbu rodinných domů, přičemž tvrdí, že obsluha areálu Keramika S., a. s. byla vždy vedena pouze po X ulici, změna nastala v okamžiku výstavby regálového hospodářství na místě určeném pro manipulaci s vozidly uvnitř areálu, dále postavením výprodejového stanu, svévolné úpravě značení v areálu a nerespektování závěrů rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, č. j. 30 A 28/2010-291, který byl k podání připojen. Společnost Keramika S., a. s. má kolaudaci na vjezd a výjezd z areálu jen z ulice X a výjezd na ulici X je veden toliko jako požární. Občané rovněž připomněli své námitky týkající se klasifikace komunikace na X ulici coby III. třídy písm. C a z toho plynoucí důsledky. Polemizovali s tvrzením, že se nezvýší intenzita provozu kamionů v X ulici, upozornili, že tvrzená nebezpečnost dopravní situace na křižovatce X ulice a vjezdu do areálu se pouze posune na ulici X. Podle jejich názoru by měla být dopravní situace řešena v areálu společnosti Keramika S., a. s., přičemž odpůrce nemusí řešit, jaké náklady a zábor pozemku je potřeba, neboť jde o pozemek soukromé podnikající osoby. Ve vyjádření je dále argumentováno bezpečností navrhované úpravy provozu na pozemních komunikacích z hlediska kapacity křižovatky ulic X a X, současného i budoucího počtu kamionů, které budou do areálu vjíždět a opět z něj odjíždět. Poukázali přitom na to, že v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, č. j. 30 A 28/2010-291, bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu města Plzně sp. zn. X, které v bodě 6. c) zakotvilo, že vjezd i výjezd staveništní dopravy i dopravy obsluhující dokončenou stavbu se povoluje pouze z a do ulice X. Tato rozhodnutí měla být vzata jako závazná i pro vydání navrhovaného opatření obecné povahy.

48. Svá vyjádření předložila i paní M. S. a Ing. A. B., MBA. Rovněž obsahem jejich vyjádření je polemika se změnou úpravy provozu na pozemních komunikacích dle návrhu opatření obecné povahy. Poukazuje se na to, že stávající dopravní obsluha areálu Keramiky S., a. s. je vedena po X ulici, silnici II. třídy, na které je za tím účelem vyznačen samostatný odbočovací pruh; je proto nepochopitelné, proč dopravní inspektorát i Správa a údržba silnic Plzeňského kraje nyní tento odbočovací pruh eliminují jako nebezpečný a podporují vjezd nákladní kamionové dopravy přes dispozičně zcela nevhodný a nebezpečný vjezd přes křižovatku X x X, která je klasifikována jako místní komunikace III. třídy, písm. C, je úzká i pro dvě protijedoucí osobní vozidla, a dále odbočením do areálu z X ulice pod úhlem 120, což vede ke kolizním situacím. Průjezd těžkých kamionů má navíc negativní vliv na povrch vozovky. Zpochybňováno je tvrzení zástupce Keramiky S., a. s., podle něhož do areálu vjíždí denně pouze 7 kamionů. Přílohou podání zmíněné skupiny občanů je pak jednak kopie rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, č. j. 30 A 28/2010-291 a rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. X, č. j X.

49. Odpůrce následně vyzval navrhovatele opatření obecné povahy, pana J. S., k zaslání denní frekvence počtu kamionů přijíždějících do areálu Keramiky S., a. s., a to za období leden až červen 2020, kdy nebyla ekonomika omezena z důvodu opatření přijatých pro ochranu před koronavirovou pandemií. Žádaná listina byla předložena dne 8. 9. 2020. Vydání opatření obecné povahy a jeho zdůvodnění 50. Dne 3. 11. 2020 byla na úřední desce Magistrátu města Plzně vyvěšena veřejná vyhláška obsahující napadené opatření obecné povahy.

51. Z jeho odůvodnění kromě rekapitulace průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy vyplývá, že důvodem pro jeho vydání je zvýšení bezpečnosti v areálu společnosti Keramika S., a. s. Odpůrce opřel vydání opatření obecné povahy o ustanovení § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když uzavřel, že v daném případě je naplněn předpoklad bezpečnosti silničního provozu. Důvodnost tohoto zájmu dovozuje odpůrce jednak z obsahu návrhu na vydání opatření obecné povahy, jednak ze souhlasu dopravního inspektorátu, který byl vydán „po posouzení z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.“ Odpůrce se konečně opírá i o vyjádření Správy veřejného statku města Plzně, podle něhož budou navrhovanou místní úpravou eliminovány nebezpečné situace na X ulici, a o souhlas Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, podle něhož bude navrhovanou úpravou eliminován problémový vjezd z X ulice přímo do areálu. Jako legitimní a relevantní označil odpůrce námitky vlastníků nemovitostí v X ulici, kteří poukazují na negativní jevy doprovázející provoz nákladní dopravy, přičemž uspokojivé řešení spatřuje v tom, že by navrhovatel opatření obecné povahy sám ve svém areálu, tedy na svých pozemcích, učinil taková technická opatření, která by umožnila nákladním vozům se otáčet přímo uvnitř areálu. Pak by nebylo nutné areál obsluhovat z X ulice, ale jen z X ulice, která je k tomuto účelu uzpůsobena prostřednictvím vybudovaného odbočovacího pruhu. Není však v gesci odpůrce, aby navrhovatele k realizaci takových opatření přiměl. Za dané situace nemohl odpůrce učinit jiný závěr, než místní úpravu provozu tímto opatřením stanovit.

52. Současně odpůrce rozhodl ve smyslu § 172 odst. 5 správního řádu o námitkách vlastníků nemovitostí v X ulici tak, že tyto zamítl. Odůvodnění tohoto rozhodnutí je doslovnou kopií té části odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, které počíná od § 78 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích a jež byla rekapitulována v předchozím odstavci tohoto rozsudku. Posouzení věci soudem 53. Soud při přezkumu návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy postupoval podle § 101b odst. 3 s. ř. s., vycházel tedy ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

54. Návrh je důvodný. a) podmínky řízení 55. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení. Podle § 101b odst. 1 s. ř. s. platí ohledně lhůty k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy: „Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí.“ 56. Podle § 173 odst. 1 věta třetí správního řádu: „Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.“ 57. V poměrech projednávané věci je ze správního spisu zřejmé, že napadené opatření obecné povahy bylo oznámeno veřejnou vyhláškou na úřední desce magistrátu města Plzně dne 3. 11. 2020. Podle citovaného § 173 odst. 1 věty třetí správního řádu tedy nabylo účinnosti patnáctým dnem po tomto dni, kterým byla středa 18. 11. 2020. Od tohoto data tedy dlužno počítat lhůtu k podání návrhu na zrušení tohoto opatření obecné povahy, která činí dle § 101b odst. 1 s. ř. s. jeden rok. S ohledem na to, že návrh na jeho zrušení byl v této věci podán dne 15. 6. 2021, je očividné, že tento návrh byl podán v zachované zákonné lhůtě, a tedy včas.

58. Jde-li o aktivní legitimaci k podání návrhu, kterou učinila v případě navrhovatele spornou osoba zúčastněná na řízení, J. S., stanoví zákon v § 101a odst. 1 s. ř. s. toto: „Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.“ 59. Osoba zúčastněná na řízení tvrdí, že navrhovatel nedisponuje aktivní legitimací k podání návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy, neboť neprokázal, že by byl skutečně tímto opatřením obecné povahy na svých právech zkrácen. Takový názor osoby zúčastněné na řízení je však mylný. Směšuje totiž podmínky aktivní procesní legitimace, o které tu jde a jež jsou stanoveny v § 101a odst. 1 s. ř. s., a podmínky aktivní věcné legitimace, která rozhoduje o tom, zda podaný návrh bude či nebude úspěšný. Jak je totiž patrno ze shora provedené citace § 101a odst. 1 s. ř. s., spojuje zákon aktivní procesní legitimaci toliko s tvrzením o zkrácení na právech. Toto tvrzení jistě musí být do určité míry plausibilní, nemůže se jednat o zcela nesmyslnou konstrukci (k tomu srovnej např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, v jehož bodě 34 se hovoří o logicky konsekventním a myslitelném tvrzení možnosti dotčení právní sféry).

60. Tyto podmínky aktivní procesní legitimace přitom v projednávané věci splněny. Navrhovatel bydlí (na příslušné adrese má hlášen i trvalý pobyt) v nemovitosti nacházející se na X ulici, které se napadené opatření obecné povahy přímo dotýká, a tvrdí, že změna místní úpravy provozu na pozemní komunikaci provedená tímto opatřením obecné povahy povede k zásahu do jeho právní sféry v důsledku negativních jevů spojených s provozem nákladní dopravy. V návaznosti na to pak namítá i procesní pochybení, k nimž mělo při vydávání napadeného opatření obecné povahy dojít. Za takové situace je třeba uzavřít, že návrh na zrušení opatření obecné povahy byl podán i aktivně legitimovanou osobou, neboť tvrzení, o která se návrh opírá, plausibilně dávají předpoklad možnosti dotčení navrhovatelových práv napadeným opatřením obecné povahy.

61. Vzhledem ke shora řečenému soud konstatuje, že návrh byl podán včas a k tomu oprávněnou osobou. b) věcný přezkum 62. Navrhovatel ve svém návrhu nejprve kriticky komentuje jednotlivé podklady pro vydání opatření obecné povahy; těžiště návrhu spočívající v návrhových bodech lze však spatřovat až v konkrétní argumentaci (kritické poznámky navrhovatele týkající se podkladů však pominuty nebudou a soud k nim zaujme stanovisko v rámci vypořádání jednotlivých návrhových bodů) vycházející z algoritmu přezkumu dovozeného v judikatuře Nejvyššího správního soudu, konkrétně v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, č. 740/2006 Sb. NSS. Tento algoritmus sestává z těchto kroků: 1) Přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy. Správní orgán postupuje v mezích své pravomoci, pokud mu na základě zákonného zmocnění především náleží oprávnění vydávat opatření obecné povahy, jejichž prostřednictvím autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení s tímto orgánem. 2) Přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti. Správní orgán postupuje v mezích své působnosti, jestliže prostřednictvím opatření obecné povahy upravuje okruh vztahů, ke kterým je zákonem zmocněn (v rámci nichž tedy realizuje svoji pravomoc vydávat opatření obecné povahy). 3) Přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup správního orgánu při vydávání opatření obecné povahy). 4) Přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu (nebo rozporu jeho části) se zákonem. 5) Závěrečným krokem algoritmu (testu) je přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace). Kritické poznámky navrhovatele týkající se podkladů však pominuty nebudou a soud k nim zaujme stanovisko v rámci vypořádání jednotlivých návrhových bodů níže.

63. Prvé dva kroky uvedeného algoritmu nebyly v mezích návrhových bodů, jimiž je soud v řízení o zrušení opatření obecné povahy vázán dle § 101d odst. 1 s. ř. s., aktivovány. Koncepce podaného návrhu na zrušení opatření obecné povahy je vybudována z dílčích námitek, které jsou zařazeny do širších návrhových bodů. Ty navrhovatel přiřazuje jednak k otázce procesního postupu odpůrce při vydávání napadeného opatření obecné povahy (třetí krok shora citovaného algoritmu), jednak k problematice jeho souladu se zákonem (čtvrtý krok algoritmu) a konečně k otázce jeho proporcionality (pátý krok algoritmu). Je však třeba konstatovat, že po obsahové stránce je převážná část námitek spíše procesního charakteru v širším slova smyslu a jejich jednotlivé, samotným navrhovatelem učiněné, rozčlenění z hlediska citovaného algoritmu, není v zásadě respektováno. Jako takové je soud veden zájmem na přehlednosti tohoto rozsudku, tedy aby jeho struktura v zásadě odpovídala uplatněným námitkám, také postupně vypořádá.

64. První návrhový bod se týká otázky procesního postupu vydání předmětného opatření obecné povahy a skládá se ze tří dílčích procesních námitek. Dvě z nich důvodné jsou, jedna nikoli. Obecně však lze uzavřít, že jako celek je tento návrhový bod důvodný, neboť procesní postup, který k vydání napadeného opatření obecné povahy vedl, byl zatížen podstatnými procesními vadami.

65. Nejprve navrhovatel uvedl, že opatření obecné povahy nebylo vydáno na základě relevantních důvodů. Soud předesílá, že za obecnou zásadu každé koncepční práce, kterou je nepochybně i vydání opatření obecné povahy, je třeba považovat důkladné zmapování a vyhodnocení situace, která má být řešena. Ohledně uvedené námitky je nicméně nutno uzavřít, že z obsahu odůvodnění vydaného opatření obecné povahy ani ze správního spisu skutečně nejsou konkrétní důvody vydání opatření obecné povahy zřejmé, a to mimo jiné právě proto, že vyhodnocení stávající situace nebylo odpůrcem fakticky provedeno. Jen proto mohou dosud mezi dotčenými osobami, v daném případě mezi navrhovatelem a osobou zúčastněnou na řízení, panovat nadále spory o tom, zda úprava provozu na X ulici předcházející vydání napadeného opatření obecní povahy byla či nebyla legální. Není věcí soudu rozhodujícího o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, aby tuto otázku vyšetřoval; naopak, měl ji najisto postavit odpůrce v rámci řízení o vydání napadeného opatření obecné povahy právě v rámci mapování a hodnocení výchozí situace. Tím spíše tak měl učinit, pokud v tomto směru obdržel i námitky vlastníků nemovitostí na X ulici. Tato problematika je přitom pro posouzení věci podstatná, neboť teprve od vyhodnocení a posouzení stávající situace (rozuměj: před změnou provedenou napadeným opatřením obecné povahy) lze odvíjet řádné vypořádání některých námitek uplatněných vlastníky napadeným opatřením obecné povahy dotčených nemovitostí. Nezhodnocení dosavadního stavu věci tak přímo způsobuje, že některé námitky vlastníků dotčených nemovitostí ani nemohly být žádoucím způsobem vypořádány.

66. Je nicméně mimo vší pochybnost, že primárním záměrem vydaného opatření obecné povahy bylo zvýšení bezpečnosti v areálu společnosti Keramika S., a. s. Tímto hlediskem byl ostatně odůvodněn již návrh na vydání opatření obecné povahy. Navrhovatel J. S. (nikoli tedy sama společnost Keramika S., a. s., jak někdy v odůvodnění nesprávně odpůrce uvádí, viz např. druhý odstavec str. 3, případně nepřímo na straně 8 odůvodnění či v odůvodnění rozhodnutí o námitce, jako by sám neměl zcela vyjasněnou odpověď otázku, kdo vlastně vydání opatření obecné povahy navrhuje, protože není možné ztotožňovat fyzickou osobu J. S. a obchodní společnost Keramika S., a. s.) v návrhu uvedl, že se mu jedná o „[u]směrnění směru jízdy v areálu Keramiky S. Dříve se najíždělo z hlavní silnice X, ale kamiony blokovaly hlavní silnici a docházelo k ohrožování zdraví a majetku. Proto nyní chceme, aby kamiony najížděly do areálu Keramiky S. z ulice X. Nyní jsme z důvodu bezpečnosti umístili zákazové značky v areálu Keramiky S., ale dochází k tomu, že řidiči si nevšimnou značení a vjedou do areálu a otáčí se směrem na hlavní frekventovanou silnici.“ Z odůvodnění napadeného opatření obecné povahy ale není vůbec patrné, zda tyto tvrzené důvody odpůrce, vzhledem k tomu, že je zjevně akceptoval, ověřil, případně jakým způsobem. Přitom nelze přehlédnout, že citovaná formulace zdůvodnění návrhu na vydání opatření obecné povahy po ověření volá. Z návrhu především není patrné, jaká konkrétní „ohrožování zdraví a majetku“ byla způsobována v důsledku dosavadní úpravy provozu, tj. vjezdu do areálu Keramiky S., a. s. z X ulice; jakési vágně specifikované důvody, ovšem stále nikoli prokázané, zazněly až v rámci veřejného projednání návrhu uskutečněného dne 18. 6. 2020 (tvrzeny byly kolizní situace v křižovatce X x účelová komunikace v areálu společnosti a nebezpečné a nepřehledné dopravní situace na areálových komunikacích). Přehlédnutelné tak není ani to, že fakticky návrh působí tak, že úprava provozu je navrhována pro předejití dopravním komplikacím vznikajících uvnitř areálu Keramiky S., a. s., a to v přímém důsledku osazení dopravního značení uvnitř tohoto areálu samotnou společností Keramika S., a. s., která není respektována řidiči do tohoto areálu vjíždějícími (k tomu srovnej z návrhu na vydání opatření obecné povahy již citovanou větu: „Nyní jsme z důvodu bezpečnosti umístili zákazové značky v areálu Keramiky S., ale dochází k tomu, že řidiči si nevšimnou značení a vjedou do areálu a otáčí se směrem na hlavní frekventovanou silnici.“), že se tedy v podstatě jedná o řešení soukromého problému vzniklého ze soukromého rozhodnutí samotné společnosti Keramika S., a. s., který se až posléze snad přenáší na X ulici.

67. Odpůrce se těmito tvrzeními zjevně vůbec meritorně nezabýval a akceptoval je jako fakt. Jedině tak je vysvětlitelné, že se v odůvodnění opatření obecné povahy zcela vágně opírá o § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu, když uvádí, že v daném případě je naplněn předpoklad bezpečnosti silničního provozu. Jinými slovy, v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy zcela schází jakékoli skutkové zjištění, že jsou naplněny tvrzené důvody pro jeho vydání; ty přitom nelze nahrazovat odkazem na obsah vyjádření dopravního inspektorátu Policie ČR, v němž se uvádí, že bylo vydáno po posouzení z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, neboť ani z jeho obsahu není patrné, že by tehdejší úprava provozu byla nedostatečná či nebezpečná a čím se tedy ono posouzení vůbec zabývalo. Totéž platí pro vyjádření organizace Správa veřejného statku města Plzně, podle něhož mají být navrženou změnou v úpravě provozu eliminovány nebezpečné situace na X ulici, neboť ani ono o žádných konkrétních nebezpečných situacích nehovoří, natož aby jakkoli analyzovalo, že tyto údajné nebezpečné situace vznikají v důsledku nesprávné úpravy provozu. Pokud navíc odpůrce ve vyjádření k návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy tvrdí, že tato stanoviska obsahovala přiléhavá odůvodnění, naprosto s tím nelze souhlasit, neboť tato stanoviska naopak takřka žádná odůvodnění neobsahují.

68. Je tedy třeba uzavřít, že otázka důvodu pro vydání napadeného opatření obecné povahy zůstala nezodpovězena. Již tuto skutečnost je třeba hodnotit jako podstatnou vadu vydaného opatření obecné povahy, protože ve svém důsledku způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.

69. Soud v této souvislosti připomíná, že i ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že na odůvodnění opatření obecné povahy dlužno klást v zásadě podobné nároky jako na odůvodnění správního rozhodnutí, k tomu např. již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136 (část VIII.). Ze shora zmíněných důvodů ale odůvodnění napadeného opatření obecné povahy těmto nárokům v žádném případě nedostojí.

70. Nedůvodná je naopak ta dílčí námitka, v níž navrhovatel tvrdí, že veřejná vyhláška, kterou byl doručen návrh opatření obecné povahy, nebyla řádně vyvěšena, jak stanoví § 172 odst. 1 správního řádu.

71. Podle § 172 odst. 1 správního řádu platí: „Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.“ Z citovaného ustanovení ohledně doručování veřejnou vyhláškou vyplývá, že tato veřejná vyhláška bude vyvěšena na úřední desce správního orgánu (který vede řízení o vydání opatření obecné povahy) a dále na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat.

72. V předmětné věci byl návrh opatření obecné povahy vyvěšen dne 1. 4. 2020 na úřední desce Magistrátu města Plzeň. Tím bylo citovanému zákonnému pravidlu učiněno zadost. Domnívá-li se navrhovatel, že veřejná vyhláška s návrhem opatření obecné povahy měla být vyvěšena i na úřední desce městského obvodu Plzeň 5-Křimice, mýlí se. Statutární město Plzeň se člení na městské obvody, jedním z nichž je i městský obvod Plzeň 5-Křimice; tyto obvody však samy o sobě nejsou obcemi (městy), jsou toliko jejich součástí. Vyplývá to z § 4 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, podle něhož: „Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.“ Přestože tedy vymezená městská část může vykonávat určitou svěřenou působnost, není samostatnou právnickou osobou, samostatnou obcí. Pochopitelně, prospělo by zájmu na informovanosti potenciálně dotčených osob, aby byl návrh opatření obecné povahy zveřejněn i veřejnou vyhláškou na úřední desce příslušného městského obvodu. Takový postup by odpovídal i tzv. uvědomovací zásadě zakotvené v § 4 odst. 3 správního řádu, podle níž: „Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu.“ Nepochybně by takový krok bylo možno hodnotit kladně. Pokud však na druhé straně učiněn nebyl, nelze v tom spatřovat procesní pochybení odpůrce, respektive nezákonnost v jeho postupu.

73. Konečně v rámci tohoto návrhového bodu navrhovatel namítl, že v průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy nebyla respektována zásada procesní rovnosti. Po skutkové stránce se jedná o to, že odpůrce svolal k veřejnému projednání návrhu opatření obecné povahy jednání, jež se uskutečnilo dne 18. 6. 2020, aniž by k němu přizval vlastníky nemovitostí v X ulici, jichž se opatření obecné povahy dotýká a z nichž někteří proti němu uplatnili námitky. Tato dílčí námitka je důvodná.

74. V tomto směru je možno předeslat, že správní řád obecně neukládá povinnost konat o návrhu opatření obecné povahy jednání. Podle § 172 odst. 3 věta prvá správního řádu naopak platí, že řízení o vydání opatření obecní povahy je zásadně písemné, byť zvláštní zákon může stanovit, nebo správní orgán rozhodnout, že se uskuteční veřejné projednání návrhu. Tak tomu bylo i v projednávaném případě, ve kterém se veřejné projednání návrhu napadeného opatření obecné povahy mělo nejprve konat dne 11. 6. 2020, přičemž následně bylo odloženo na den 18. 6. 2020, kdy se také uskutečnilo.

75. Platí-li, že úprava řízení o vydání opatření obecné povahy ve správním řádu vycházela z potřeby zajistit alespoň určitý procesní standard pro osoby, které mohou být opatřením obecní povahy dotčeny na svých právech, je veřejné projednání jeho návrhu vrcholným výrazem tohoto záměru. Právě veřejné projednání díky své bezprostřednosti a ústnosti zajišťuje nejlepší podmínky pro vysvětlení důvodů návrhu, diskuzi nad připomínkami a námitkami dotčených osob, hledání případných variant řešení atd. K tomu, aby tuto svou nezastupitelnou úlohu mohlo případné veřejné projednání návrhu opatření obecné povahy splnit, je nutné, aby se jej mohly dotčené osoby vůbec zúčastnit. Za tím účelem je třeba tyto osoby o jeho konání řádně vyrozumět. Nejvyšší správní soud dospěl ve svém rozsudku ze dne 7. 9. 2010, č. j. 9 Ao 3/2010-43, k jednoznačnému závěru: „Proto pokud se jedná o osobu, která opatřením obecné povahy (či jeho částí) mohla být na svých právech zkrácena, je nedostatek vyrozumění o veřejném projednání, a tudíž i nemožnost uplatnění ať připomínek, nebo námitek u tohoto jednání procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonnost takového opatření obecné povahy.“ 76. V projednávané věci bylo veřejné projednání návrhu opatření obecné povahy svoláno odpůrcem poté, co obdržel námitky některých vlastníků nemovitostí v X ulici, a to výslovně mj. za účelem jejich projednání, jak plyne ze samotného vyrozumění o jeho konání. Zamýšlel-li tedy odpůrce projednat proti návrhu opatření obecné povahy uplatněné námitky, přičemž současně opomněl o tomto veřejném projednání kteroukoli z těch osob, jež námitky vznesla, vyrozumět, nelze dospět k jinému závěru, než že odpůrce účel takového veřejného projednání zcela zmařil. Takový postup je pak i v intencích shora citovaného závěru Nejvyššího správního soudu dlužno hodnotit jako odpůrcovo zcela fatální procesní pochybení. Toto pochybení je o to těžší, že k veřejnému projednání návrhu přizval navrhovatele, tedy osobu, jejíž zájmy byly evidentně v konfliktu se zájmy dotčených vlastníků nemovitostí. Soud nemůže akceptovat názor odpůrce obsažený v jeho vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy, podle něhož navrhovatele pozval za účelem bližšího odůvodnění návrhu. Jednak je třeba zdůraznit, že veřejné projednání se konalo až poté, co byl návrh opatření obecné povahy zveřejněn a byly vůči němu uplatněny námitky; v takové procesní fázi už musí mít správní orgán o důvodech návrhu jasnou představu. Neměl-li ji v projednávané věci, jde to jen k jeho tíži. Případné nejasnosti měl totiž odstranit dříve tak, aby jimi nebylo ztíženo uplatňování práv dotčených osob. Za dostatečnou v tomto směru nelze považovat ani účast starosty městského obvodu Plzeň 5-Křimice na zmíněném veřejném projednání, neboť ten není oprávněn vlastníky nemovitostí, již proti návrhu opatření obecné povahy vznesli námitky, jakkoli zastupovat či hájit jejich stanovisko, byť s návrhem opatření obecné povahy evidentně rovněž nesouhlasil. Takové veřejné projednání bylo tedy zcela neúčelné, neboť od počátku nemohlo nijak přispět k diskuzi uplatněných námitek, samotného návrhu a případného hledání kompromisu mezi dotčenými osobami. Kromě toho soud i na tomto místě poukazuje znovu na určitou zmatečnost v postupu odpůrce patrnou z toho, že ačkoliv navrhovatelem opatření obecné povahy byla fyzická osoba J. S., který také ke svému zastupování na veřejném projednání zmocnil advokáta JUDr. Petra Šlaufa, ze zápisu o veřejném projednání vyplývá, že vyjádření JUDr. Pera Šlaufa byla protokolována jako vyjádření společnosti Keramika S., a. s., což ale neodpovídá realitě. Ve spise se totiž nenachází žádné zplnomocnění JUDr. Petra Šlaufa ze strany zmíněné obchodní společnosti k jejímu zastupování.

77. Jinými slovy řečeno je třeba uzavřít, že odpůrce svým procesním postupem zbavil dotčené vlastníky nemovitostí v X ulici důležitého práva účastnit se svolaného veřejného projednání návrhu opatření obecné povahy, přičemž toto právo ale zachoval navrhovateli. Tím skutečně odpůrce porušil zásadu rovnosti zúčastněných osob, a zatížil tak posléze vydané opatření obecné povahy procesní vadou, která mohla mít za následek jeho nezákonnost.

78. Tento závěr pak nemůže být zpochybněn tvrzením odpůrce, že nebylo třeba vlastníky nemovitostí na X ulici k projednání zvát, neboť jejich stanovisko mu již bylo známo z podané námitky. Účelem veřejného projednání návrhu dle § 172 odst. 3 správního řádu totiž není jen zopakování obsahu námitek, resp. vyjádření stanoviska dotčených osob. Pak by takové jednání vlastně nebylo nutno svolávat nikdy, neboť námitky musejí být ve smyslu § 172 odst. 5 správního řádu správnímu orgánu podány v konkrétní lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout. Jinými slovy správní orgán, který koná veřejné projednání návrhu opatření obecné povahy, již obsah těchto námitek v zásadě vždy zná, doplňovat je není možno. Smysl veřejného projednání je však hlubší, jak už soud shora konstatoval, je jím právě provedení diskuze všech zainteresovaných osob nad návrhem, hledání možného kompromisu či provedení úpravy takové, která bude co nejméně zatěžující. Naplnění tohoto smyslu veřejného projednání však v projednávané věci odpůrce svým nesprávným procesním postupem znemožnil.

79. Konečně, přisvědčit nelze ani tvrzení odpůrce, že k jednání přistoupil v intencích § 172 odst. 1 správního řádu, tedy veden snahou projednat návrh s dotčenými orgány. Postup podle citovaného ustanovení již z logiky věci chronologicky předchází rozhodnutí o konání veřejného projednání návrhu. Výsledky projednání návrhu s dotčenými orgány tak popřípadě mohou sloužit jako podklad pro veřejné projednání návrhu, nepovedou-li například vůbec k opuštění záměru opatření obecné povahy vydat; projednání s dotčenými orgány však jednoznačně nemůže nahradit samotné veřejné projednání návrhu podle § 172 odst. 3 správního řádu, pokud se pro jeho uskutečnění správní orgán rozhodne, respektive pokud jeho provedení nařizuje zvláštní zákon. Odpůrce tu tedy nepřijatelně směšuje dva rozdílné instituty.

80. V druhém návrhovém bodu se navrhovatel zaobírá problémem přezkumu obsahu napadeného opatření obecné povahy se zákonem. Namítá přitom dvě skutečnosti. Prvou z nich je nedostatečné vypořádání s uplatněnými námitkami a vyjádřeními, které byly shromážděny jako podklady pro vydání opatření obecné povahy. Odpůrce ale odůvodnění opatření obecné povahy opřel toliko o tři kladná stanoviska dotčených orgánů, aniž by řešil otázky nadnesené v podaných námitkách, respektive vyjádřeních.

81. Obsahově je tedy i tato námitka spíše procesního charakteru, nejde v ní totiž o rozpor věcného obsahu opatření obecné povahy se zákonem. Přesto je i tato námitka v projednávané věci relevantní, neboť, jak už soud dovodil výše, z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že na odůvodnění opatření obecné povahy nutno klást podobné nároky jako na odůvodnění správního rozhodnutí. Vypořádání námitek je esenciální součástí odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. V případě opatření obecné povahy je situace ještě závažnější, neboť námitky jsou správním řádem upraveny jako kvalifikovaný nástroj ochrany práv vlastníků nemovitostí, jejichž práva mohou být opatřením obecné povahy dotčena. O takových písemně odůvodněných námitkách, jsou-li včas uplatněny, musí správní orgán vedoucí řízení o návrhu opatření obecní povahy podle § 172 odst. 5 správního řádu rozhodnout. Toto rozhodnutí přitom musí obsahovat vlastní odůvodnění; v tomto směru je tedy nutno uzavřít, že odůvodnění rozhodnutí o řádně uplatněných námitkách musí splňovat předpoklady vyplývající z již citovaného § 68 odst. 3 správního řádu, ostatně Nejvyšší správní soud konstatoval ve svém usnesení ze dne 27. 10. 2010, č. j. 2 Ao 5/2010-24, že rozhodnutí o námitkách naplňuje formální znaky správního rozhodnutí. Jde-li pak o konkrétní náležitosti takového odůvodnění, jedná se v prvé řadě o jeho přezkoumatelnost. „Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. (…) [V] odůvodnění správního rozhodnutí je nutno uvést: (i) důvody výroku rozhodnutí, (ii) podklady pro jeho vydání, (iii) úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro rozhodnutí a při výkladu právních předpisů a (iv) informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (z odůvodnění rozhodnutí musí být mj. seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené).“ (rozsudek NSS ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008-109, shodně též rozsudek ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009-46).

82. Prizmatem těchto východisek je možno posoudit uplatněnou dílčí námitku navrhovatele. Ze správního spisu vyplývá, že navrhovatel se na odpůrce obrátil s námitkou datovanou dnem 14. 5. 2020 doručenou mu dne 15. 5. 2020. V ní, ve stručnosti rekapitulováno, tvrdí, že navrhovaná úprava provozu výrazným způsobem ovlivní dopravu a provoz nákladních vozidel nad 3,5 tuny na místní komunikaci III. třídy v ulici X, což významně ovlivní životní podmínky tam bydlících obyvatel. Dále se konstatuje, že tato komunikace není vhodná pro provoz nákladní kamionové dopravy, že dle územního plánu je stanovena severní strana X ulice jako zóna pro bydlení a rekreaci, a uvažovaná doprava je tak zde nežádoucí. Vozovka je vedena nad úrovní přízemí rodinných domů, což zintenzivňuje negativní dopady provozu (hluk, výfukové plyny, vibrace). Provoz kamionů také snižuje hodnotu rodinných domů a negativně ovlivňuje pohodu bydlení. Provoz poškozuje vozovku a rodinné domy. Potřeby vyplývající ze zájmu na zvýšení bezpečnosti v areálu Keramika S., a. s., je možno saturovat technickoorganizačními úpravami ve vlastním areálu, nikoli na úkor bezpečnosti a kvality bydlení v X ulici, včetně komplikace pohybu vozidel a chodců, to při absenci chodníků v této ulici.

83. Odpůrce námitku zamítl. Zopakoval přitom zcela doslova odůvodnění opatření obecné povahy. Vyšle tedy z § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu a ze tří souhlasných vyjádření organizací. Pokud jde o samotnou námitku, uvedl, že ji považuje za relevantní a legitimní, ale uspokojivé řešení situace by přineslo jen technické opatření v areálu Keramiky S., a. s., které by umožnilo otáčení nákladním vozům přímo v areálu. Přimět však navrhovatele (jak soud již jednou podotkl, jedná se o nesprávný údaj, společnost Keramika S., a. s. navrhovatelem opatření obecné povahy není a k jeho obsahu se fakticky nikdy nijak nevyjádřila) k takovému opatření v gesci odpůrce není. Proto odpůrce uzavřel, že v situaci, kdy zde je návrh, jenž sleduje vyšší míru bezpečnosti silničního provozu a ten je odsouhlasen všemi příslušnými subjekty, nemá jinou možnost než námitku zamítnout. Dodal, že X ulice je zřejmě svým technickým a stavebním provedením vhodná pro provoz nákladních vozidel, pokud s ním její správce souhlasí.

84. Z provedené rekapitulace obsahu odůvodnění zamítavého rozhodnutí o podané námitce je očividné, že zmíněným zákonným nárokům, jež jsou na ně kladeny, nedostojí. S ohledem na to, že sám odpůrce pojal odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách tak, že jen zkopíroval vlastní odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, je nabíledni, že i toto odůvodnění trpí stejnými vadami, o nichž již soud hovořil výše. Proto postačí jen ve stručnosti zopakovat, že hovoří-li odpůrce o tom, že návrh opatření obecné povahy sleduje vyšší míru bezpečnosti silničního provozu, bylo by potřebné uvést, v čem konkrétně byla předchozí úprava nevhodná, k jakým potížím kvůli ní docházelo atd. Podstatné také je, že odpůrce zcela rezignoval na poměření případného zájmu na zlepšení dopravní situace s dalšími veřejnými zájmy, případně soukromými zájmy vlastníků nemovitostí nacházejících se v X ulici, jak o nich hovořila podaná námitka proti návrhu směřující. Odůvodnění rozhodnutí o námitce tak působí dojmem, jako by zájem na určitém způsobu provozu kamionové dopravy do areálu Keramiky S., a. s. byl zcela nadřazen jakýmkoli jiným zájmům veřejným či soukromým. Jinak si nelze vysvětlit až odevzdanou argumentaci odpůrce, který fakticky konstatoval, že pokud záměr byl odsouhlasen „příslušnými subjekty“, nezbývá mu než mu vyhovět. Tak ovšem věc nestojí. Správní orgán rozhodující o vydání opatření obecné povahy není pomyslným zajatcem podaného návrhu (připomenout v tomto směru dlužno, že řízení o vydání opatření obecné povahy je stále řízením vedeným nikoli na návrh, ale z moci úřední, byť při zachování určitých procesních práv navrhovatele při případném zamítnutí návrhu), tím méně důvody, které jsou v tomto návrhu pouze toliko tvrzeny. Je tedy především na samotném správním orgánu, který o vydání opatření obecné povahy rozhoduje, aby postavil najisto všechny relevantní skutkové a právní okolnosti věci a z nich vyšel při odůvodnění svého rozhodnutí. To se ale v projednávané věci nestalo.

85. Lze tedy shrnout, že k řádnému vypořádání podané námitky vskutku nedošlo. Odpůrce se k jejímu obsahu nijak konkrétně nevyjádřil, toliko lakonicky konstatoval, že jde o námitku legitimní a relevantní, aniž by s tímto svým vlastním závěrem jakkoli dále pracoval. Takové vypořádání námitky je zcela neefektivní a ve svém důsledku vyprazdňuje smysl tohoto nástroje ochrany práv dotčených vlastníků nemovitostí. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 9. 2010, č. j. 4 Ao 5/2010-48, konstatoval dokonce ve vztahu k pouhým připomínkám, jež jsou svou právní povahou slabším nástrojem ochrany práv než námitky (k tomu viz § 172 odst. 4 správního řádu), neboť správní orgán je povinen se jimi toliko zabývat (nikoli o nich rozhodnout), že „[n]elze dovodit, že by bylo možné či snad správné se připomínkami zabývat toliko formálně a vypořádat se s nimi obecnými frázemi, aniž by se zohlednila jejich podstata.“ Tím méně je takový postup akceptovatelný ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o uplatněné námitce. I zde se tedy jedná o vážné procesní pochybení odpůrce.

86. Druhá dílčí námitka tohoto návrhového bodu se týká možnosti „svádět nákladní a jinou obdobně zatěžující techniku a dopravu do ulice X“, a to s ohledem na to, že se jedná o místní komunikaci III. třídy. V tomto směru je třeba konstatovat, že i tuto otázku měl odpůrce vypořádat v rámci svého rozhodnutí o podané námitce, resp. v jeho odůvodnění, neboť i jí se podaná námitka týkala. Rovněž nevypořádání této dílčí námitky činí rozhodnutí o námitce nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Proto je třeba, aby tuto otázku znovu zvážil odpůrce. Správní soudnictví je vybudováno na zásadně retrospektivní kontrole zákonnosti postupů veřejné správy. Proto je třeba, aby o obsahu této námitky nejdříve usoudil právě odpůrce. Není rolí soudu, aby správní orgány usměrňoval tím způsobem, že jim bude sdělovat, jak mají nahlížet na řešení určité právní otázky, kterou se samy ještě nezabývaly, ač tak učinit měly a mohly.

87. Následně navrhovatel uplatnil opětovně námitky spíše procesního charakteru, když uvedl, že odpůrce se neřídí základními zásadami, ani platnou právní úpravou a svým postupem sledoval pouze zájem na zvýšení bezpečnosti v areálu Keramiky S., a. s., respektive, že se nijak nevypořádal s argumentací v podané námitce, která se týkala rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2010, č. j. 30 A 28/2010-291. Jak plyne již ze shora uvedeného, soud se ztotožňuje s navrhovatelem v tom, že existuje-li v oblasti, jež má být upravena opatřením obecné povahy, kolize zájmů, je potřeba se jí zabývat a přijaté rozhodnutí rovněž řádně odůvodnit i z hlediska poměření těchto vzájemně kolidujících zájmů. To se skutečně v projednávané věci nestalo. I na tomto místě soud znovu zdůrazňuje, že ve správním spisu naprosto absentuje jakýkoli podklad, z něhož by bylo patrné, že provedení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích bylo skutečně důvodné. Již proto ostatně nemohl odpůrce ani potřebné poměření protikladných zájmů provést. Za takové situace není přijatelné, aby správní orgán dal absolutní přednost zájmu na bezporuchovém provozu uvnitř soukromého areálu společnosti Keramika S., a. s., notabene za situace, kdy sám uznává, že je v možnostech této společnosti ošetřit svůj vnitřní provoz tak, aby byl bezproblémový, na pozemcích uvnitř tohoto areálu.

88. V tomto směru je pak možno navázat vypořádáním posledního uplatněného návrhového bodu, který se týká přezkumu proporcionality napadeného opatření obecné povahy a jenž je rovněž důvodný. Na tomto místě již není třeba opakovat shora řečené, postačí poukázat na to, že odpůrce si při vydávání napadeného opatření obecné povahy byl, přinejmenším z podaných námitek, vědom možných negativních dopadů navrhované místní úpravy provozu. V odůvodnění napadeného opatření obecné povahy dokonce uvedl, že tyto námitky považuje za „legitimní a relevantní“. Pak bylo ale namístě, jak soud uvedl v předchozím odstavci, provést poměření jednotlivých zájmů. To však odpůrce neučinil a učinit ostatně ani nemohl, neboť ze spisu se nepodává, že by postavil najisto vůbec samu potřebu provedení navrhované místní úpravy. Možnými negativními vlivy provozu nákladní dopravy se také nezabýval, a to s výjimkou vyžádání si přehledu počtu kamionů vjíždějících do areálu společnosti Keramika S., a. s., za určité období, aniž by opět s obsahem těchto listin jakkoli viditelně dále pracoval. I tento návrhový bod proto soud považuje za důvodný. c) závěr 89. Shora uvedené odůvodnění je možno shrnout tak, že napadené opatření obecné povahy trpí zcela zásadními vadami procesního i hmotněprávního charakteru. Ty je nutno shledat jednak v nesprávném provedení veřejného projednání návrhu napadeného opatření obecné povahy, které sice bylo svoláno mj. k projednání námitek, samotní podatelé těchto námitek (včetně navrhovatele) však k veřejnému projednání námitek pozváni nebyli. Jedná se tu o natolik podstatné porušení ustanovení zákona upravujících řízení o vydání opatření obecné povahy, že mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., které se i na řízení o zrušení opatření obecné povahy uplatní přiměřeně podle § 101b odst. 4 s. ř. s., platí: „Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.“ Tento zákonný důvod zrušení opatření obecné povahy byl v projednávané věci jednoznačně naplněn.

90. Jako naplněný shledal soud i kasační důvod dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., které se i na řízení o zrušení opatření obecné povahy uplatní přiměřeně podle § 101b odst. 4 s. ř. s. a podle něhož: „Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.“ Jak je zřejmé ze shora uvedeného odůvodnění, odpůrce vycházel ze závěrů týkajících se potřeby vydání napadeného opatření obecné povahy, které nemají jakoukoli oporu ve spisu.

91. Stejný závěr pak soud učinil ohledně otázky týkající se řádného odůvodnění napadeného opatření obecné povahy včetně rozhodnutí o podaných námitkách. Jak soud dovodil výše v tomto rozsudku, odůvodnění napadeného opatření obecné povahy je natolik deficitní, že samotné opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Odpůrce v něm neobjasnil klíčové skutkové a právní okolnosti věci, nevěnoval se otázce potřebnosti vydávaného opatření obecné povahy, nezabýval se přezkoumatelným způsobem samotným obsahem návrhu, nevěnoval náležitou pozornost konkurujícím zájmům vlastníků nemovitostí nacházejících se na X ulici, neobjasnil své rozhodnutí o vydání opatření obecné povahy i z hlediska možného konfliktu s veřejným zájmem, nevypořádal řádně a přezkoumatelně podané námitky. Rozhodnutí o námitkách je odůvodněno toliko vágně a paušálně. Žádná pozornost nebyla věnována otázce poměření v konfliktu stojících veřejných a soukromých zájmů dotčených napadeným opatřením obecné povahy provedenou úpravou provozu. V této souvislosti pak soud odkazuje na § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., které se rovněž podle § 101b odst. 4 s. ř. s. použije přiměřeně i na řízení o zrušení opatření obecné povahy, podle něhož platí: „„Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.“ I tento zákonný důvod zrušení opatření obecné povahy byl v projednávané věci naplněn.

92. Citovaná ustanovení § 76 odst. 1 písm. a), b) i c) s. ř. s. ukládají soudu zrušit napadené opatření obecné povahy bez jednání. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o zrušení napadeného rozhodnutí. Současně rozhodl o tom, že se napadené opatření obecné povahy ruší ke dni právní moci tohoto rozsudku, čímž v zásadě vyhověl návrhu navrhovatele (který se účinnosti zrušení napadeného opatření obecné povahy domáhal ke dni vyhlášení tohoto rozsudku), protože z obsahu spisu, ani vyjádření účastníků či osob na řízení zúčastněných neshledal žádné relevantní důvody pro stanovení pozdější účinnosti. Náklady řízení 93. Výrokem II. tohoto rozsudku soud konečně rozhodl i o nákladech řízení mezi účastníky. Toto rozhodnutí vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovateli, který v řízení dosáhl plného procesního úspěchu, soud přiznal k jeho návrhu náhradu nákladů řízení vypočtenou podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 15 200 Kč. Přiznaná náhrada nákladů řízení je představována zaplaceným soudním poplatkem za návrh ve výši 5 000 Kč, odměnou za právní zastoupení navrhovatele za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis a podání návrhu, sepis a podání repliky) a třikrát náhradou hotových výdajů po 300 Kč. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo odpůrci určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem odpůrce tuto platbu realizovat).

94. Výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení. Podle prvé věty citovaného ustanovení: „Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil.“ Protože soud osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti neuložil, nemohly jim ani vzniknout zákonem předvídané náklady, za něž by jim příslušela náhrada. Z toho důvodu soud i o osobách zúčastněných na řízení rozhodl, že nemají na náhradu nákladů řízení právo.