č. j. 6 A 143/2020- 56

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX bytem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX proti: žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 o žalobě proti nečinnosti žalovaného správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Žalobce se žalobou ze dne 16. 4. 2020 podanou původně ke Krajskému soudu v Praze domáhá ochrany před nečinností žalovaného správního orgánu v řízeních o obnově řízení a uvádí, že se dne 27. 1. 2020 dostavil k žalovanému k úkonu nahlédnutí do spisu, spis mu byl předložen v neuspořádaném a v neúplném stavu, chyběly v něm údajné důkazy, které žalobce požadoval, dále bylo žalobci odepřeno právo pořídit kopie důkazů ve spisech uvedených. Žalovaný pak ani po urgencích nevydal usnesení o odepření pořídit kopie a nahlédnout do spisu ve smyslu ust. § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Pokud spis neobsahuje požadované údajné důkazy, o které jsou opírána rozhodnutí, jsou rozhodnutí nicotná, nezákonná, zmatečná, a žalobce požaduje jejich zrušení a požaduje vydání rozhodnutí odpovídajících skutečnosti a uplatňovaným právům na spravedlivý proces. 2 V podání ze dne 9. 6. 2020 žalobce doplňuje, že podanou žalobou reagoval na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019 č.j. 11 A 95/2018-52, který byl zrušen Nejvyšším správním soudem. Žalobce požaduje nahlédnutí do spisu o všech řízeních, má za to, že se v jeho věci jedná o jediný případ, jednu zdravotní dokumentaci, jednoho účastníka řízení, má být tedy vedeno jediné správní řízení. 3 V podání ze dne 3. 7. 2020 žalobce opakuje námitku nevydání usnesení podle ust. § 38 odst. 5 správního řádu a krácení svých práv, opakuje, že žádá o nahlédnutí do všech spisů o všech řízeních. Uvádí, že všechna správní řízení byla ukončena zamítavým rozhodnutím, od ledna 2019 s ním není vedeno žádné správní řízení, postup žalovaného považuje za účelový. Uvádí, že žalovaný jistě disponuje záznamem o nahlížení do spisu ze dne 27. 1. 2020, k němuž došlo na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019 č.j. 11 A 95/2018-52, v souvislosti se zrušením tohoto rozsudku Nejvyšším správním soudem ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019-40 pak žalobce brojí proti závěrům zrušujícího rozsudku. 4 V podání ze dne 2. 9. 2020 žalobce označuje části spisů, do nichž mu dne 27. 1. 2020 bylo odepřeno nahlédnout. 5 Zaprvé se jedná o důkazy, na základě kterých žalovaný dospěl k závěru, že žalobce odmítl poskytnout důvody obnovy řízení. Žalobce k tomuto žalobnímu bodu uvádí, že v rozhodnutích žalovaného i v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019-40 je tvrzeno, že žalobce odmítl poskytnout důvody obnovy řízení, je zřejmé, že toto tvrzení muselo být prokázáno a s důkazy se musel seznámit i Nejvyšší správní soud. Pak ovšem tyto důkazy měly být žalobci poskytnuty k nahlédnutí. 6 Zadruhé se jedná o důkazy, na základě kterých Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019-40 dospěl k závěru, že žalobcova čtvrtá žádost je založena na týchž tvrzeních jako žádost třetí. Ani tyto důkazy nebyly žalobci poskytnuty k nahlédnutí. 7 Zatřetí se jedná o protokoly, v nichž žalovaný posuzoval jednotlivá žalobcova podání dle obsahu, a o písemné reakce na žádosti o nahlédnutí do spisů. Dle žalobce byl žalovaný povinen podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu takové protokoly a písemné reakce vyhotovit, ve spise však tyto nebyly založeny. 8 Vzhledem ke všemu uvedenému žalobce požaduje, aby žalovaný vydal usnesení podle ust. § 38 odst. 5 správního řádu, a aby žalobci umožnil realizovat jeho právo nahlížet do kompletního spisu, ve všech s žalobcem vedených řízeních, kdy ve spisu bude uveden obsah spisu, bude zaznamenáno, komu a kdy byl spis poskytnut k nahlédnutí, nebo jakému soudu a kdy byl poskytnut jako důkazní materiál, případně kdy byl důkazní materiál vrácen zpět. 9 Podáním ze dne 2. 9. 2020 žalobce rozšířil návrh rozsudku o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2021 č.j. 6 A 143/2020-44 vyloučil návrh žalobce na ochranu před nezákonným zásahem k samostatnému projednání. Věc je u Městského soudu v Praze vedena pod sp.zn. 6 A 88/2021. 10 Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že závěry žalobce, že spisová dokumentace není kompletní, jsou založeny na ryze subjektivním hodnocení žalobce, jeho nesprávném výkladu právních předpisů a na nepochopení odůvodnění jak rozhodnutí žalovaného, tak i rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019- 40. Dle vyjádření žalovaného byly žádosti o obnovu řízení zamítány právě proto, že žalobce nepředložil důkazy k svému tvrzení. Chtěl-li se žalobce následně seznámit s důkazy, které byly podkladem k rozhodnutí o obnovách řízení, pak požadoval seznámit se právě s něčím, co žalovanému nebylo předloženo. Žalovaný trvá na tom, že dával k nahlédnutí kompletní spisovou dokumentaci a nic nezatajoval. Z toho důvodu nebylo nutné vydávat usnesení podle ust. § 38 odst. 5 správního řádu. 11 K žalobní argumentaci specifikované v bodu 5 tohoto rozsudku žalovaný uvedl, že žalobce obchází ustanovení o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, přičemž podotýká, že i proti rozhodnutím správních orgánů žalobce žaloby již podal. K žalobní argumentaci specifikované v bodu 6 tohoto rozsudku žalovaný uvedl, že ve věci údajné nečinnosti žalovaného, která se má týkat mimo jiné neumožnění nahlédnutí do spisové dokumentace, je vedeno soudní řízení u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 11 A 95/2018, obsah podání třetí a čtvrté žádosti o obnovu je předmětem tohoto řízení, tudíž žalobcova argumentace podléhá překážce litispendence. K žalobní argumentaci specifikované v bodu 7 tohoto rozsudku žalovaný uvedl, že spisová dokumentace předložená žalobci dne 27. 1. 2020 nemohla jím požadované protokoly či záznamy obsahovat, neboť takové ani neexistují a žalovaný nebyl ani povinen takové vyhotovit. 12 Zopakoval, že posouzení podání (jeho hodnocení a naložení s ním) není úkonem, o kterém se sepisuje záznam či protokol, správní řád nic takového nestanoví. Pokud jde o podání v rámci správních řízení, je jejich posouzení uvedeno právě v odůvodnění rozhodnutí (obdobně tak v případě rozsudku soudu). Dále objasnil, že na základě žalobcem podaných žalob je vedeno několik soudních řízení, z tohoto důvodu si žalovaný pořídil kopie spisové dokumentace předložené správním soudům, a proto nemohl žalobci předložit k nahlédnutí veškerou originální spisovou dokumentaci. Vylučuje však, že by kopie spisové dokumentace opakovaně předkládané žalobci k nahlédnutí byly nekompletní. Žalovaný nemá důvod jakékoli informace zatajovat. 13 K požadavku žalobce na předložení záznamu o nahlížení do spisu žalovaný uvedl, že záznam o nahlížení do spisové dokumentace dne 27. 1. 2020 existuje a žalobce kopii obdržel. Nadto tento záznam je rovněž dokladem, že žalobci bylo umožněno do spisové dokumentace nahlédnout, mohl si činit kopie a byla mu rovněž poskytnuta kopie listin, o které požádal. Žalobci nebylo sděleno, že spis není kompletní, nýbrž že spisová dokumentace je předkládaná v kopiích. 14 K požadavku žalobce na opatření spisové dokumentace soupisem spisu žalovaný uvedl, že jeden soupis neexistuje, neboť ke každému jednotlivému řízení je veden samostatný spis, nadto případné nedostatky ohledně soupisu nemohou být důvodem pro vydání usnesení dle ust. § 38 odst. 5 správního řádu. 15 Z vlastní úřední činnosti a z obsahu správního spisu předloženého žalovaným Městský soud v Praze k posuzované zjistil následující skutečnosti. 16 Žalobce byl rozhodnutím Úřadu práce - krajské pobočky v Příbrami č.j PBC- 146/2015-M, ze dne 22. 1. 2015, vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce, neboť se bez vážného důvodu nedostavil ve stanoveném termínu. Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce bylo rozhodnutím č.j. 2015/9330421/1, ze dne 13. 3. 2015, zamítnuto. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal správní žalobu či žádost o přezkumné řízení. Poté, co žalobce obdržel zamítavé odvolací rozhodnutí, začal usilovat o obnovu řízení o svém vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 17 První takovou žádost obdržel žalovaný dne 19. 10. 2015. Žalovaný žádost zamítl, proti tomuto prvnímu rozhodnutí o obnově řízení se žalobce neúspěšně bránil rozkladem. Žalobce žádal o obnovu řízení znovu dne 2. 3. 2017, opět bez úspěchu. Třetí žádost o obnovu řízení podal žalobce dne 22. 5. 2017. V průběhu řízení o ní obdržel žalovaný dne 3. 7. 2017 další podání žalobce (datované dnem 28. 6. 2017), jímž požádal počtvrté o obnovu řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalovaný posoudil toto podání podle obsahu jako vyjádření žalobce v rámci probíhajícího správního řízení o jeho předchozí (v pořadí třetí) žádosti o obnovu řízení. Následně tuto třetí žádost zamítl rozhodnutím ze dne 4. 8. 2017, rozklad žalobce proti němu byl zamítnut jako opožděný. Následovaly ještě další čtyři žádosti o obnovu řízení. Jak městský soud zjistil, žádosti o obnovu řízení žalobce zjednodušeně řečeno odůvodňoval tím, že se k úřadu práce nedostavil ve stanoveném termínu ze zdravotních důvodů. Žalovaný pak žádosti o obnovu řízení zamítal především z důvodu, že žalobce nepředložil důkazy o svém tvrzení, tj. nepředložil výsledky zdravotních vyšetření. 18 Žalobce se žalobou ze dne 6. 4. 2018 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany před nečinností žalovaného, který nerozhodl o jeho žádosti o obnovu řízení ze dne 28. 6. 2017. Podle žalobce žalovaný tuto žádost nesprávně posoudil jako pouhé vyjádření v rámci řízení o třetí žádosti o obnovu řízení. Požádal proto městský soud, aby žalovanému uložil rozhodnout bez průtahů o jeho (v pořadí čtvrté) žádosti o obnovu řízení. Vedle toho žalobce požádal městský soud o ochranu před nečinností žalovaného ve věcí týkající se nahlédnutí do dvou spisů a o sdělení, kde se spisy nacházejí. Do třetice žalobce žádal městský soud o ochranu před nečinností žalovaného ve věci týkající se doručení usnesení o odepření pořízení kopie ze spisu dne 18. 3. 2015. 19 Městský soud rozsudkem ze dne 9. 4. 2019 č.j. 11 A 95/2018 – 52 prvním dvěma žalobním návrhům vyhověl, třetí žalobní návrh zamítl. Nejvyšší správní soud v již výše zmíněném rozsudku ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019-40 rozsudek Městského soudu v Praze zrušil, z důvodů, které Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku podrobně rozvedl, a které není potřebné na tomto místě rekapitulovat. Rozsudkem ze dne 3. 6. 2021 č.j. 11 A 95/2018-137 Městský soud v Praze žalobcovu žalobu ze dne 6. 4. 2018 jako nedůvodnou zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 7. 2021. 20 Z obsahu Protokolu sepsaného podle ust. § 18 správního řádu dne 27. 1. 2020 (dále též „Protokol“) městský soud zjistil, že žalobce se dne 27. 1. 2020 dostavil k žalovanému k nahlédnutí do spisové dokumentace. Žalobce požádal o pořízení kopie jeho podnětu ze dne 26. 9. 2017 a reakce na něj. Žalobce dále požádal o poskytnutí kopie o tom, že žalobce odmítl poskytnout důvody obnovy řízení a odmítl doložit skutečnosti a důkazy. Dále žalobce požádal o poskytnutí kopií o tom, jaké důvody obnovy řízení žalovaný porovnával ve třetí žádosti ve vztahu k čtvrté žádosti, a požádal o poskytnutí důvodů obnovy řízení v páté žádosti, které žalovaný porovnával s žádostmi 6, 7, 8. Žalovaný dle obsahu Protokolu na tuto žádost reagoval poskytnutím kopie listiny „Žádost o přiměřené poučení“ č.j. MPSV-2017/208208 ze dne 10. 10. 2017. 21 Z obsahu Protokolu dále městský soud zjistil, že žalobci byly předloženy k nahlédnutí kopie spisů č.j. MPSV-2017/208228-421 a MPSV-2018/66072-513/1, ohledně nichž žalobce namítal nepřehlednost a absenci číslování, měl za to, že nejsou kompletní. K tomu je v Protokolu učiněna poznámka žalovaného, z níž vyplývá, že originály spisů se nacházejí u soudu a žalobci byly předloženy kopie všech podání, chybí pouze doručenky. 22 Následně žalobce vznesl následující námitky. Namítl, že mu byl předložen dokument č.j. MPSV- 2017/223055 ze dne 27. 10. 2017 pod položkou (2), dále mu byl předložen dokument č.j. MPSV- 2018/1233 ze dne 3. 1. 2018 pod položkou (4) a dokument č.j. MPSV-2018/8512 pod položkou (5), ve kterých nejsou žádné záznamy o tom, že by žalobce odmítl doložit důvody obnovy řízení. Dále mu byl předložen dokument č.j. MPSV-2018/11800 ze dne 17. 1. 2018 pod položkou (6), ani v něm není žádný záznam o tom, že by žalobce odmítl doložit důvody obnovy řízení, jsou tam pouze záznamy, kde se žalobce domáhá prokázání důkazního břemene. Dále byl žalobci předložen dokument č.j. MPSV-2018/16823 ze dne 24. 1. 2018 pod položkou (8), dokument č.j. MPSV-2018/27052 ze dne 7. 2. 2018 pod položkou (9), v nichž opět dle žalobce nejsou žádné záznamy o tom, že by žalobce odmítl doložit důvody obnovy řízení. Žalobce namítal, že u dokumentů chybí záznam podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu, takže není zřejmé, zda byla podání podkladem pro rozhodování. Namítal nesoulad předložené spisové dokumentace se seznamem dokumentů, neoznačení a neočíslování některých listů. Spisový materiál pak dle námitek žalobce neobsahuje ani žádný doklad o tom, že by žalobce odmítl doložit důvody obnovy řízení v řízení o páté žádosti o obnovu řízení. 23 Následně žalobce požádal o nahlížení do původního spisu ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, byl mu navržen další termín 28. 1. 2020, což žalobce ze zdravotních důvodů odmítl a požádal o stanovení nového termínu s přihlédnutím k ust. § 6 správního řádu. 24 Při jednání, které se před Městským soudem v Praze konalo dne 25. 8. 2021, účastníci řízení setrvali na svých dosavadních stanoviscích. Žalobce při jednání rekapituloval postup správních orgánů ve věci žádostí o obnovu řízení, opakovaně vznášel požadavek, aby mu bylo umožněno nahlédnout do důkazních prostředků, ze kterých bylo vycházeno ve správních řízeních o žádostech o obnovu řízení. Dále žalobce při jednání před soudem mínil rozšířit návrh na ochranu před nezákonným zásahem (viz bod 9 tohoto rozsudku), poté, co mu bylo soudem připomenuto, že návrh byl vyloučen k samostatnému projednání, žalobce od záměru rozšířit žalobní návrh upustil. K argumentaci žalovaného ohledně nemožnosti předložit originály listin z důvodu jejich zapůjčení soudu žalobce namítl, že dne 10. 1. 2020 byla spisová dokumentace vrácena Nejvyšším správním soudem žalovanému, proto je argumentace žalovaného nepravdivá. Žalovaný na tuto námitku při jednání před soudem reagoval tak, že soudních řízení bylo v rozhodné době vedeno více. 25 Městský soud v Praze rozhodoval podle ust. § 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 26 Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy. 27 Podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo vydat osvědčení. 28 Městský soud se nejprve zabýval otázkami, které se týkaly uplatnění opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 odst. 3 správního řádu žalobcem. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014, č.j. 8 Ans 2/2011-278, jehož právní věta zní: „Účastník řízení je povinen vyčerpat prostředek ochrany proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu z roku 2004 před podáním žaloby podle § 79 s. ř. s. i za situace, kdy se domáhá ochrany proti nečinnosti ústředního správního úřadu.“ Nejvyšší správní soud zde učinil rovněž jazykový výklad ust. § 178 správního řádu k významu pojmu „nadřízený správní orgán“, v bodě 38 rozhodnutí uvedl, že: „Ve světle ustanovení § 178 správního řádu lze dovodit, že v případě nečinnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu je jeho nadřízeným správním orgánem ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu – tedy „představitel“ tohoto úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu je, zkráceně řečeno, tato osoba sama.“ 29 Městský soud v Praze konstatuje, že žalobce byl pro splnění podmínek řízení před správním soudem povinen podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ust. § 80 odst. 3 správního řádu k nadřízenému správnímu orgánu, kterým je v této věci ministryně práce a sociálních věcí. Městský soud hodnotil, zda žalobce požádal o učinění opatření proti nečinnosti dle ust. § 80 odst. 3 správního řádu výzvou ze dne 30. 3. 2020. Tato výzva sice není označena jako opatření proti nečinnosti, to však není podstatné, jelikož dle ust. § 37 odst. 1 věta druhá správního řádu se podání účastníků posuzují podle jejich obsahu a nikoli podle toho, jak jsou označeny. Z výzvy je zřejmé, že dle žalobce o jeho žádosti o nahlédnutí do spisu dosud nebylo rozhodnuto, nahlédnutí nebylo umožněno a žalobce proto žádá nápravu. Výzvu pak žalobce směřoval vůči témuž správnímu orgánu, který byl dle jeho názoru nečinný, a nikoli vůči nadřízenému orgánu. Podle judikatury správních soudů však není za této situace namístě požadovat předchozí využití ochrany proti nečinnosti (srov. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2008, č.j. 62 Ca 39/2008-102, publ. pod č. 1760/2009 Sb. NSS), neboť by bylo proti smyslu a účelu dané právní úpravy znovu žádat po osobě, která se dovolává činnosti správního orgánu, aby nadále kontaktovala správní orgán, který je vůči ní nečinný. Tyto závěry byly akceptovány ze strany Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 23. 8. 2012, sp.zn. II. ÚS 3698/11). S ohledem na odkazovanou soudní judikaturu městský soud uzavírá, že výzvu žalobce ze dne 30. 3. 2020 lze považovat za dostačující úkon k naplnění podmínky uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu, a podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků nápravy lze v posuzovaném případě považovat za naplněnou. Následně soud přistoupil k vypořádání žalobních námitek. 30 V této souvislosti soud poznamenává, že v dané věci považuje za vhodné přistoupit k soudnímu přezkumu tak, že nebude koncipovat soudní přezkum odděleně ve vztahu k jednotlivým dílčím námitkám nečinností, ale vystaví jej na souhrnné argumentaci týkající se „odepření možnosti nahlížet do spisu a pořídit z něj kopie a nevydání usnesení o takovém odepření“. 31 Podle ust. § 38 odst. 1 správního řádu mají účastníci a jejich zástupci právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce. 32 Podle odst. 4 téhož ustanovení je s právem nahlížet do spisu spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. 33 Podle odst. 5 téhož ustanovení odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě. 34 K povaze institutu usnesení o odepření nahlížení do spisu nebo jeho části dle ust. § 38 odst. 5 správního řádu městský soud nejprve zdůrazňuje, že v posuzovaném případě žalobce požádal o nahlédnutí do spisů po pravomocném skončení správních řízení ve věcí žádostí žalobce o obnovu řízení. Usnesení dle ust. § 38 odst. 5 správního řádu se v takovém případě posuzuje jako rozhodnutí konečné (srovnej: usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2003 č.j. 6 A 164/2002-8, č. 15/2003 Sb. NSS), tudíž je možné se proti němu (po vyčerpání řádného opravného prostředku) bránit žalobou podle ust. § 65 s.ř.s. (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010 č.j. 5 Afs 33/2009-43, č. 2232/2011 Sb. NSS, a ze dne 4. 6. 2010, č.j. 5 As 75/2009-78, č. 2233/2011 Sb. NSS) a logicky je i možné domáhat se jeho vydání prostřednictvím žaloby na nečinnost. 35 Aby soud mohl posoudit, zda byl žalovaný nečinný při vydání usnesení dle ust. § 38 odst. 5 správního řádu, musí zhodnotit, zda měl žalovaný povinnost takové usnesení vydat. Jen v případě, že existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí, může být případně shledána nečinnost takového správního orgánu, pokud k vydání rozhodnutí nepřistoupí. Soud tedy zjišťoval, zda žalovaný dne 27. 1. 2020 odepřel žalobci nahlížet do spisové dokumentace, případně z jakého důvodu. 36 Z ničeho, co soud zjistil o postupu žalovaného v dané věci, nevyplývá, že by žalovaný neumožnil žalobci nahlédnout do spisů nebo do části spisů a odepřel pořídit jejich kopie, ať už z důvodu, že by žalovaný takový úkon úmyslně odmítl (odepřel), či z důvodu, že by žalovaný nedisponoval kompletním spisovým materiálem. Při nahlížení do spisů dne 27. 1. 2020 žalobce především namítal, že v předložené spisové dokumentaci chybí záznamy o tom, že žalobce ve správních řízeních o obnově řízení odmítl doložit důvody obnovy. Jak však soud spolehlivě dovodil z obsahu správního spisu žalovaného, z vlastní úřední činnosti (oba rozsudky ve věci vedené pod sp.zn. 11 A 95/2018) a z obsahu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2019 č.j. 6 Ads 118/2019-40, a ostatně i ze samotného opakovaného vyjádření žalobce vůči žalovanému i vůči správním soudům, v dotčené spisové dokumentaci žádné takové listinné důkazy být založeny nemohly. Žalobce v předmětných správních řízeních neodmítl doložit důvody obnovy explicitním vyjádřením zachyceným v listinné formě, ale učinil tak tím, že na výzvy k doložení důvodů obnovy zůstal pasivní a žádné relevantní důkazy nepředložil. Jednání žalobce tedy spočívalo v nekonání, a je logické, že o něm nemůže být ve správním spisu založen doklad. Žalovaný tudíž nebyl nečinný, pokud takový neexistující doklad nepředložil žalobci k nahlédnutí. 37 Žalobce dále namítal, že ve správním spisu chybí záznamy o vyhodnocení úkonů a jednání žalobce v průběhu správního řízení. 38 Podle ust. § 15 odst. 1 správního řádu se jednotlivé úkony v řízení činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do spisu, nestanoví-li zákon jinak. 39 Podle ust. § 68 odst. 3 věta první správního řádu se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 40 Z uvedené právní úpravy vyplývá, že záznamy o obsahu úkonů prováděných jinou než písemnou formou je třeba odlišit od hodnocení a informací o tom, jak se správní orgán vypořáal s návrhy a námitkami účastníků řízení. Zatímco pro první kategorii právní úprava (ust. § 15 odst. 1 správního řádu) stanovila povinnost učinit záznam do správního spisu, pro druhou kategorii právní úprava (ust. § 68 odst. 3 správního řádu) ukládá správnímu orgánu vypořádání v rámci rozhodnutí o věci samé. 41 S ohledem na to městský soud konstatuje, že žalovaný nemá povinnost žalobcem požadované záznamy vyhotovovat, neboť namítané vyhodnocení spadá až do sféry rozhodnutí o věci samé. Posouzení úkonů a jednání žalobce, včetně toho, že bylo určité podání posouzeno podle obsahu (jmenovitě na tomto místě soud zmiňuje též vyhodnocení sporné dle žalobce čtvrté žádosti o obnovu řízení žalovaným jakožto zopakování žádosti třetí), či jak byly posouzeny žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu, se projeví až v rozhodovací činnosti správního orgánu. Z uvedeného důvodu žalovaný nebyl nečinný, pokud záznamy v průběhu správního řízení nevyhotovil, a nelze tudíž hovořit ani o jeho nečinnosti při umožnění nahlédnutí do spisu po skončení správního řízení, kterou žalobce dovozuje ze skutečnosti, že při nahlížení do správních spisů v nich takové záznamy absentovaly. 42 Pouze pro úplnost městský soud podotýká, že námitka nečinnosti ohledně absence protokolů, v nichž žalovaný posuzoval jednotlivá žalobcova podání dle obsahu, a ohledně reakcí žalovaného na žádosti o nahlédnutí do spisů, je žalobcem vznesena značně neurčitě, neboť z ní není zřejmé, k jakým jednotlivým konkrétně specifikovaným podáním je vznášena. Měststký soud v Praze se proto k námitce vyjádřil ve stejné míře obecnosti. 43 Žalobce dále namítal, že žalovaný porušil povinnost umožnit žalobci realizovat jeho právo na pořízení kopií spisů nebo jejich částí (ust. § 38 odst. 4 správního řádu). 44 Městský soud v Praze však ověřil ze spisové dokumentace přeložené žalovaným, že tvrzení žalobce o neumožnění pořídit kopie spisů nebo jejich částí nemá oporu ve skutkovém stavu. Dle Protokolu sepsaného dne 27. 1 2020 žalobce požádal o pořízení kopie jeho podnětu ze dne 26. 9. 2017 a reakce na něj, v čemž mu bylo vyhověno. Žalobce předmětný Protokol podepsal a ač proti jeho obsahu přímo na místě vznesl několik námitek, námitku neposkytnutí výše uvedené požadované kopie neuplatnil. Městský soud v Praze tak nemá důvod pochybovat, že požadované kopie listin byly žalobci dne 27. 1. 2020 poskytnuty. Žádal-li žalobce také poskytnutí kopií listin, z nichž se dovozuje odmítnutí součinnosti při dokazování důvodnosti žádostí o obnovu řízení, takové listiny nemohly být žalobci poskytnuty, neboť neexistují, jak je objasněno výše v odůvodnění tohoto rozsudku. 45 Žalobce v žalobě dále namítal nepřehlednost správních spisů a nedostatky v jejich číslování, tedy porušení povinnosti žalovaného na řádné vedení správního spisu. 46 Podle ust. § 17 odst. 1 správního řádu se v každé věci zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. 47 Městský soud v Praze k posuzované námitce uvádí, že takové případné nedostatky nespadají pod pojmové vymezení nečinnosti správního orgánu, a proto nemohou mít vliv na posouzení důvodnosti projednávané žaloby. Městský soud v Praze proto pravdivost námitky blíže nezkoumal a neověřoval, zda žalovaný vedl správní spisy nepřehledně, zda řádně čísloval jednotlivé listy a zda náležitě opatřil spis správným a úplným soupisem všech součástí, neboť takové zjišťování by bylo nadbytečné. Žalobní námitka tedy není důvodná. 48 K námitce, dle níž žalovaný žalobci umožnil nahlédnutí do kopií listin místo originálů, městský soud musí konstatovat, že nespatřuje, jak by tato namítaná skutečnost mohla v posuzovaném případě zasáhnout do právní sféry žalobce a porušit jeho právo na nahlížení do spisu. Žalobce nenamítá, že by kopie dokumentů obnášely potřebu ověření shody s originálem, a ani soud po zhodnocení jemu známých skutečností o průběhu správních řízení nezaznamenal nic, co by vzbudilo pochybnost o relevanci kopií listin. Nadto městský soud poznamenává, že postup žalovaného, který v souvislosti se zapůjčením spisů či částí spisů jiným orgánům pořídil kopie půjčených listin, je nejen zcela legitimním, ale pro účely nahlížení do spisu též vhodným řešením učiněným nad rámec zákonných povinností, neboť po dobu dočasného postoupení správního spisu správnímu soudu (či jinému orgánu) nemá správní orgán stanovenou povinnost kopírovat správní spis. Problém s dočasnou nedostupností spisu je pak třeba řešit v součinnosti s žadatelem například vyčkáním návratu spisu, postoupením žádosti příslušnému soudu či krátkodobým vyžádáním spisu zpět (srovnej: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2016, č.j. 2 As 240/2015-70, bod 24). Městský soud tedy na postupu žalovaného neshledává ničeho závadného a uzavírá, že ani tato žalobní námitka není důvodná. 49 Ze všech uvedených skutečností nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že průběh správního řízení o nahlížení do spisu nevyvolal povinnost žalovaného vydat rozhodnutí o odepření nahlížet do spisu nebo jeho části dle ust. § 38 odst. 5 správního řádu. 50 K ust. § 38 odst. 5 správního řádu městský soud pouze pro doplnění svých úvah konstatuje, že smyslem odkazovaného ustanovení je vydat usnesení o odepření nalížet do spisu při naplnění některé z podmínek zakotvených v ust. § 38 správního řádu, kdy mezi tyto podmínky patří skutečnost, že žadatel není osobou uvedenou v odst. 1 předmětného ustanovení, nebo není osobou uvedenou v ost. 2 předmětného ustanovení, nebo proto, že předmětná část spisu je podle odst. 6 předmětného ustanovení vyloučena z nahlížení. Žádná z těchto zákonných podmínek nebyla v projednávané věci žalobcem namítána a nebyla ani fakticky naplněna. Je tedy nepochybné, že usnesení ve smyslu ust. § 38 odst. 5 správního řádu žalovaný nebyl povinen vydat. 51 Vznáší-li žalobce v rámci nečinnostní žaloby námitky proti rozhodnutím o žádostech o obnovu řízení (kdy žalobce dovozuje souvislost, neboť dle jeho závěrů rozhodnutí o žádostech o obnovu řízení vycházela z důkazů, které ve správních spisech chybí), pak se nejedná o námitku nečinnosti žalovaného správního orgánu dle ust. § 79 a násl. s.ř.s. Takové námitky mohly být uplatněny v žalobách na zrušení rozhodnutí dle ust. § 65 s.ř.s. Městský soud v Praze se proto uvedenými námitkami věcně nezabýval. 52 Městský soud v Praze tak uzavírá, že žalobce se svými námitkami neuspěl, v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti. Městský soud v Praze proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ust. § 81 odst. 3 s.ř.s. 53 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné účelné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.