č. j. 6 A 170/2016-39

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkyně: XXXXXXXXXXXXXX s.r.o., IČ XXXXXXXX, sídlem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX zastoupená advokátem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX, sídlem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, IČ XXXXXXXX, sídlem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 13. 7. 2016, č. j. 39997/2016-MZE- 14112, sp. zn. 26RP3811/2016-14112 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci 1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 13. 7. 2016, č. j. 39997/2016-MZE-14112, sp. zn. 26RP3811/2016-14112 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Ministerstvo zemědělství (dále jen „žalovaný, kterým je obecně označován i správní orgán 1. stupně, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění“) zamítlo návrh žalobkyně podle ust. § 141 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) na vydání rozhodnutí, kterým by byla Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, IČO: XXXXXXXX (dále jen „správní orgán 1. stupně “ nebo „Fond“) uložena povinnost ve smyslu čl. III. odst. 1 a 2 Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR ze dne 29. 8. 2013, reg. č. 13/018/1310b/671/000333, přiznat a poskytnout žalobkyni podporu formou dotace v plné výši uplatněných výdajů na základě žalobkyní podané žádosti. Tvrdila, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 14. 7. 2016 a není proti němu přípustný žádný řádný opravný prostředek. 2 Uvedla v žalobě, že dohoda o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR ze dne 29. 8. 2013, reg. č. 13/018/1310b/671/000333 (dále jen „Dohoda“) je veřejnoprávní smlouvou sui generis, kterou se Fond zavázal poskytnout žalobkyni dotaci z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 ve výši 488.200 Kč určenou na žádost o dotaci z PRV reg. č. 13/018/1310b/671/000333 s projektem nazvaným: Vzděláváním a novými informacemi k prosperitě. 3 Dle žaloby Fond dopisem ze dne 14. 10. 2015 oznámil žalobkyni, že bylo zjištěno nedodržení podmínek Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 platných pro 18. kolo, opatření I.3.1 (dále jen „Pravidla“) a Dohody, a to konkrétně preferenčního kritéria č. 8.

1. Ekonomická efektivnost projektu – náklady na student-hodinu do 500 Kč, což bylo posouzeno jako nedodržení podmínek dotace, v důsledku toho byla žalobkyni uložena sankce kategorie „C“ ve výši 100%. Dopisem ze dne 20. 10. 2015 Fond žalobkyni oznámil, že k tomuto dni byla administrace žádosti o dotaci ukončena z důvodu nedodržení preferenčního kritéria č. 8.

1. Na dotaz žalobkyně jí odborný referent Fondu telefonicky sdělil, že její kritérium vychází na 532 Kč za student-hodinu, což je o 32 Kč více, než je povolený limit. 4 Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila a dne 14. 10. 2015 podala žádost k Přezkumné komisi pro projektová opatření Programu rozvoje venkova zřízené u žalovaného o přehodnocení postupu Fondu. V návaznosti na to byla žalobkyně dopisem žalovaného ze dne 26. 11. 2015 informována, že daná komise případ projednala a rozhodnutí Fondu o uložení sankce typu „C“ a ukončení administrace žádosti žalobkyně potvrdila. V důsledku toho žalobkyně na základě ust. § 141 správního řádu podala návrh žalovanému, kterým se domáhala určení, že žalobkyně dodržela preferenční kritérium č. 8.1., a dále zrušení postupu Fondu, kterým byla ukončena administrace žádosti o dotaci a vyměřena žalobkyni 100% sankce z přislíbené dotace. II. Žalobní body 5 Žalobkyně v prvním okruhu námitek brojila proti výpočtu podmínek splnění preferenčního kritéria č. 8.1. učiněného Fondem, který dospěl k částce 532 Kč, neboť dle názoru žalobkyně nesprávně připočetl DPH. Měla za to, že správný výpočet nákladů na student-hodinu činí 441 Kč, kde DPH obsažena není, tato částka kritéria splňuje. Uvedla, že je plátcem DPH. 6 Tvrdila, že na žádném místě v Pravidlech není definováno, zda celkové výdaje na projekt, ze kterých je odvozena též hodnota preferenčního kritéria č. 8.1., jsou počítány s nebo bez DPH, domnívala se však, že analogicky podle částky maximální výše dotace uvedené v části B kapitole č. 4 str. 17 Pravidel, jsou pro plátce DPH zamýšleny jako částka bez DPH. 7 Namítala, že je třeba vycházet z částky celkových výdajů na projekt bez DPH, tj. z částky 520.347,11 Kč, při počtu 1184 student-hodin tedy dle jejího názoru činí ekonomická efektivnost projektu 439,48 Kč. Žalovaný však vycházel z částky 629.620 Kč, což je částka celkových výdajů s DPH, není pravda, že jde o navýšení o akce, které nebyly způsobilé. 8 Poukázala na to, že dle Pravidel se ekonomická efektivnost projektu stanovuje jako náklady (celkové výdaje na projekt)/celkový počet student-hodin, nikde v textu Pravidel však není uvedeno, co se rozumí pojmem náklady (celkové výdaje na projekt), ani to, zda zahrnuje DPH či nikoliv. Pokud se však někde v Pravidlech hovoří o výdajích, jedná se o částky bez DPH, k tomu poukázala na různé příklady. Uvedla, že pokud žalobkyně je plátcem DPH, pak v jejím případě DPH nepatří do výdajů projektu. 9 Žalobkyně při svém výpočtu vycházela z údajů uvedených v části B Podmínek, kapitola 5, strana 18 specifikujících maximální hodnoty některých výdajů, ze kterých plyne, že DPH je výdajem pouze pro neplátce DPH nebo DPH bez nároku na odpočet, žalobkyně však plátcem DPH je, a proto v jejím případě DPH nepatří do výdajů projektu. 10 Pokud by byl výpočet preferenčního kritéria proveden z částky s DPH, došlo by k diskriminaci těch příjemců o dotaci, kteří si neurčitá Pravidla vyložili méně přísně, odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63. Vzhledem k nejasnému výkladu Pravidel co do pojmu „celkové výdaje“ se žalobkyně při určení preferenčního kritéria 439,48 Kč pohybovala v legálním prostoru, nelze vůči ní za to uplatňovat 100% opravu dotace. 11 Odmítla argumentaci žalovaného, že by vyplněním žádosti o dotaci a žádosti o proplacení určitým způsobem potvrdila zahrnutí DPH do celkových výdajů, dotační podmínky nemůžou záviset na chování příjemce dotace, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33, dle kterého musejí být dotační podmínky předem vymezeny jasně, nejasnosti nemůžou jít k tíži příjemce, a na rozhodnutí ze dne 11. 11. 2010 č. j. 1 Afs 77/2010-81. 12 Ve druhém okruhu námitek žalobkyně in eventuum napadala výši sankce, neboť výše 100 % neodpovídá rozsahu a míře závažnosti tvrzených pochybení, žalobkyně překročila limit pouze o 32 Kč. Jedná se o obdobný případ, jako je institut odvodu za porušení rozpočtové kázně, lze tedy použít související judikaturu. 13 Poukázala na to, že stanovený účel dotace byl žalobkyní beze zbytku naplněn, žalobkyně zpracovala a předala poskytovateli dotace všechny dokumenty stanovené v Pravidlech. 14 Odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2014 č.j. 4 As 117/2014-39 a na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 21. 12. 2011 ve věci C-465/10. 15 Měla za to, že v dotačních podmínkách nelze mechanicky stanovit okruh pochybení, za který bude uplatňována sankce ve výši 100 %, takový postup nezohledňuje rozsah a míru závažnosti porušení stanovených podmínek, ani smysl a účel dotace. Dle Přílohy č. 3 Pravidel jsou preferenční kritéria závazná a jakékoli nesplnění jejich podmínek nebo předložení nepravdivých či neúplných údajů pro hodnocení preferenčních kritérií se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace, z toho vyplývá, že sankce ve výši 100 % z přislíbené dotace by byla udělena i při překročení kritéria 8.1 byť o jeden haléř. Žalobkyně však s takovou formulací nesouhlasí, považuje ji za neústavní, neboť nezohledňuje míru a závažnost pochybení, a naplnění účelu, pro který měla být dotace poskytnuta. 16 Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k novému rozhodnutí a uložil mu povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 17 Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobkyně účelově zaměňuje pojmy „celkové výdaje projektu“ a „způsobilé výdaje“, ačkoli dle Pravidel se jedná o dva různé pojmy, v příloze č. 3 Specifické části Pravidel je jasně stanoveno, že celková ekonomická efektivnost projektu se počítá z celkových výdajů projektu. Žalobkyně se v žádosti o dotaci zavázala ke splnění preferenčního kritéria č. 8 „ekonomická efektivnost projektu (náklady na student-hodinu) je do 500 Kč“, toto kritérium bylo blíže upřesněno v příloze č. 3 Specifické části Pravidel, kde je uvedeno, že ekonomická efektivnost projektu=náklady (celkové výdaje na projekt)/ celkový počet student- hodin“. 18 Dle přílohy č. 2, bodu 4 Specifické části Pravidel má žadatel do žádosti uvést „celkové výdaje resp. rozpočet projektu“ a z toho odvozené položky, tedy „celkové výdaje projektu, z nichž může být poskytnuta dotace“ a „výdaje, na které není požadována dotace“; tomu odpovídá struktura formuláře žádosti o dotaci, část A2, která obsahuje stejné položky. Z toho vyplývá, že celkové výdaje projektu v sobě zahrnují způsobilé výdaje, tj. výdaje, na které může být poskytnuta dotace, a nezpůsobilé výdaje, tj. výdaje, na které dotaci nelze poskytnout. 19 Tvrdil, že DPH je způsobilým výdajem pouze pro neplátce DPH, což vyplývá z kapitoly 5 Specifické části Pravidel, pro plátce DPH je tato daň nezpůsobilým výdajem (viz kap. 7 písm. h) Obecné části Pravidel), celkové výdaje projektu však zahrnují způsobilé i nezpůsobilé výdaje, a tak je nezbytné do nich DPH v každém případě zahrnout. 20 Namítal, že žalobkyně si shora uvedených skutečností byla vědoma, žádost o dotaci i žádost o proplacení výdajů vyplnila správně, v žádosti o dotaci uvedla celkový rozpočet projektu ve výši 561 430 Kč, a to jako součet výdajů, na které může být poskytnuta dotace ve výši 488 200 Kč a výdajů, na které nemůže být poskytnuta dotace ve výši 73 230 Kč. Částku 73 230 Kč pak v části B3 žádosti označila jako částku odpovídající kalkulaci předpokládané výše DPH, kterou jakožto plátce DPH nepožaduje k proplacení. Z celkových výdajů 561 430 Kč a počtu 1 136 student- hodin byla stanovena efektivnost projektu na částku 494 Kč, žalobkyně tedy preferenční kritérium ekonomické efektivnosti projektu splnila a dne 29. 8. 2013 s ní byla uzavřena Dohoda. 21 Uvedl, že po realizaci projektu žalobkyně podala žádost o proplacení výdajů, z níž vyplynulo, že došlo k navýšení celkových nákladů projektu na 629 620,80 Kč, tím se náklady na student-hodinu zvýšily na 532 Kč a dané preferenční kritérium tím nebylo splněno. Dle přílohy č. 3 je s nesplněním preferenčního kritéria spojena sankce C tj. snížení dotace o 100%. 22 Z výše uvedeného postupu žalobkyně při administraci žádosti o dotaci je zřejmé, že o významu pojmu „celkové výdaje projektu“ neměla žádné pochybnosti, věděla, že tento pojem zahrnuje též nezpůsobilé výdaje, nynější tvrzení žalobkyně o neurčitosti pojmu „celkové výdaje projektu“ je zcela účelové, pokud se žalobkyně řádně neseznámila s Pravidly, jde to k její tíži. 23 Poukázal na to, že části Pravidel citované v bodu 19. žaloby se týkají výše dotace, nikoli celkových výdajů na projekt; mezi stranami není sporu o tom, že do výše poskytnuté dotace (způsobilých výdajů) se DPH nezapočítává. 24 Uvedl, že v Dohodě byla kromě částky způsobilých výdajů ve výši 488 200 Kč stanovena též částka celkových výdajů projektu, a to ve výši 561 430 (viz čl. III. odst. 1), i z toho musel být žalobkyni zřejmý rozdíl mezi oběma typy výdajů. 25 K námitkám ohledně nepřiměřené výše sankce sdělil, že přijetím preferenčního kritéria žadatel na sebe bere závazek plnit určité zvláštní povinnosti či podmínky, za to obdrží bodové zvýhodnění a tedy výhodu oproti ostatním žadatelům. Současně má však povinnost toto preferenční kritérium dodržet, vyplývá to z přílohy č. 3 Specifické části Pravidel, s jeho nedodržením je spojena sankce „C“, tedy snížení dotace o 100% (kapitola 15, bod 2 Obecné části Pravidel). 26 Pravidla se pro žadatele stávají závaznými podpisem dohody o poskytnutí dotace, což vyplývá z jejího čl. XIII odst. 1, žadatel k nim přistupuje dobrovolně, tím přijímá též v nich obsažený sankční systém. 27 Poukázal na to, že poskytovatel dotace musí ve vztahu ke všem žadatelům uplatňovat podmínky Pravidel stejně a jednotně, v případě podmínek obsahujících přesné číselné ukazatele neexistuje možnost, jak zohlednit míru a závažnost konkrétního pochybení, nelze ani přihlížet k tomu, zda projekt v celkovém kontextu dotačního opatření naplnil svůj účel či nikoli, v opačném případě by se jednalo o nerovný přístup k žadatelům. 28 Uvedl, že dle judikatury jsou za splnění podmínek dotací odpovědni výlučně příjemci podpor, odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012 č. j. 1 Afs 15/2012-38 a ze dne 25. 6. 2009 č. j. 5 Afs 70/2008-152. 29 Navrhl, aby Městský soud v Praze žalobu v plném rozsahu zamítl. IV. Obsah správního spisu 30 Ze správního spisu soud učinil následující zjištění podstatná z hlediska předmětu řízení. 31 Žalobkyně dne 15. 3. 2013 podala Fondu žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova (dále jen „žádost o dotaci“) na projekt „Vzděláváním a novými informacemi k prosperitě“, na straně 2 uvedla následující položky struktury financování projektu: celkové výdaje projektu – 561 430 Kč, výdaje, na které není požadována dotace – 73 230 Kč, celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace – 488 200 Kč, procento dotace – 100%, dotace – 488 200 Kč; dále uvedla, že počet student-hodin je 1 136 a ekonomická efektivnost akce činí 494 Kč/student-hodina (strana 8), jako výdaje, na které není požadována dotace, uvedla: výše DPH – 73 230 Kč (strana 11). Na straně 14 žádosti se žalobkyně zavázala k plnění určitých preferenčních kritérií, za které požadovala bodové ohodnocení, mezi těmito kritérii bylo v bodě 8.1. uvedeno: Ekonomická efektivnost projektu (náklady na student-hodinu) je do 500 Kč. 32 Dne 29. 8. 2013 byla mezi žalobkyní a Fondem podepsána Dohoda, a to na základě a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 o financování Společné zemědělské politiky, nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, a dále na základě a v souladu s Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 platných pro 18. kolo příjmu žádostí pro příslušné opatření/podopatření (tedy jedná se o Pravidla ve smyslu bodu 3 výše). Nedílnou součástí Dohody byla žádost o dotaci, v závěru Dohody žalobkyně deklarovala, že byla seznámena s Pravidly, souhlasí s nimi a zavazuje se k jejich plnění. V článku III. se Fond zavázal přiznat a poskytnout žalobkyni finanční podporu formou dotace dle tohoto členění: celkové výdaje projektu 561 430 Kč, celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace 488 200 Kč, způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace 488 200 Kč, celková výše přiznané dotace 488 200 Kč, s tím že nesmí být překročena celková výše přiznané dotace. V článku IV. byl uveden seznam výdajů, na které může být dotace poskytnuta, v těchto položkách nebyla uvedena DPH. 33 Pravidla v příloze 3 definují preferenční kritéria jako závazná s tím, že jakékoliv nesplnění podmínek preferenčních kritérií nebo předložení nepravdivých či neúplných údajů pro hodnocení preferenčních kritérií se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace, je zde uvedena sankce typu (C). Jako preferenční kritérium 8.1. je zde uvedeno „ekonomická efektivnost projektu (náklady na student-hodinu) je do 500 Kč“, dle vysvětlivky 6 se pak ekonomickou efektivností projektu rozumí náklady (celkové výdaje na projekt)/celkový počet student-hodin. 34 V příloze 2 bodu 4 Pravidel jsou uvedeny pokyny k sestavení rozpočtu, tj. uveďte celkové výdaje resp. rozpočet projektu, celkové výdaje projektu, na které může být poskytnuta dotace, výdaje, na které není požadována dotace (což zahrnuje (a) výdaje na které nemůže být poskytnuta dotace a b) ostatní výdaje, na které žadatele nepožaduje dotaci), a výdaje, ze kterých je stanovena dotace. 35 Dle části A kapitoly 1 písm. w) Pravidel je způsobilý výdaj výdajem, na který může být poskytnuta dotace. Dle části A kapitoly 7 písm. h) Pravidel nazvané „výdaje, na které může být poskytnuta dotace“ dotaci nelze poskytnout na daň z přidané hodnoty, není-li ve specifických podmínkách Pravidel uvedeno jinak. Dle části B kapitoly 5 Pravidel se mezi výdaje, na které může být poskytnuta dotace, řadí DPH pro neplátce DPH. 36 V části A kapitole 15 bodě 2 Pravidel je stanoven sankční systém pro případ porušení/nedodržení podmínek uvedených v Pravidlech s tím, že sankce typu C znamená snížení dotace o 100 % (před proplacením finančních prostředků na účet příjemce dotace se jedná o ukončení administrace žádosti a po proplacení těchto prostředků se jedná o vymáhání dlužné částky); z bodu 3 vyplývá, že za každou podmínkou Pravidel, která stanovuje žadateli povinnost, je uvedena kategorie sankce příslušné za porušení/nedodržení této povinnosti, a to písmenem (A), (B), (C) a nebo je uloženo opatření k nápravě (D). 37 Po uzavření Dohody podala žalobkyně Fondu celkem 9 hlášení o dílčích změnách v rámci PRV, které se týkaly převážně změn v lokalitách či termínech školení popř. v osobách lektorů. 38 Žalobkyně dne 24. 6. 2015 předložila Fondu žádost o proplacení výdajů, ve které na straně 2 uvedla rozpočet dle skutečnosti - celkové výdaje projektu – 629 620,80 Kč, dále celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace – 488 200 Kč, a na straně 5 počet student-hodin 1 184. 39 Žalovaný přípisem ze dne 24. 6. 2015 oznámil žalobkyni zahájení kontroly fyzické realizace projektu, kontrola na místě byla u žalobkyně provedena dne 7. 8. 2015, o tom byl vypracován protokol o kontrole č. 22095754, v kontrolním listu č. V0112.07 je pod položkou 37. uvedeno, že žalobkyně nedodržela ekonomickou efektivnost projektu do 500 Kč, navýšení celkových výdajů vedlo k efektivnosti 531 Kč, tomu odpovídá sankce C. 40 Dne 14. 10. 2015 zaslal Fond žalobkyni oznámení o uložení sankce příjemci dotace, dle kterého bylo zjištěno porušení preferenčního kritéria 8.1., za což byla uložena sankce kategorie C ve výši 100 %, dne 21. 10. 2015 pak zaslal oznámení o ukončení administrace žádosti v rámci PRV ke dni 20. 10. 2015, dle kterého nebylo dodrženo preferenční kritérium č. 8. 1. uvedené v Pravidlech. Žalobkyně podáním ze dne 14. 10. 2015 požádala Přezkumnou komisi pro projektová opatření Programu rozvoje venkova u žalovaného o přehodnocení postupu Fondu v souvislosti s uložením sankce, dopisem ze dne 25. 11. 2015 bylo žalobkyni oznámeno, že Přezkumná komise předchozí postup Fondu potvrdila. 41 Žalobkyně podala dne 1. 2. 2016 návrh na zahájení správního řízení dle § 141 správního řádu, dne 10. 2. 2016 na základě výzvy žalovaného uhradila správní poplatek za řízení, žalovaný přípisem ze dne 15. 2. 2016 oznámil Fondu zahájení sporného řízení, Fond se ve věci vyjádřil podáním ze dne 17. 2. 2016. Přípisem žalovaného ze dne 29. 3. 2016 bylo účastníkům oznámeno ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve věci a byla jim dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit, zástupce žalobkyně nahlédl do spisu dne 11. 4. 2016. 42 Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na ust. § 141 odst. 7 správního řádu, shrnul skutkový stav, obsah návrhu na zahájení sporného řízení podaného žalobkyní a vyjádření Fondu, sdělil, že dle ust. § 141 odst. 4 správního řádu vyšel z důkazů, které byly účastníky navrženy, neshledal potřebu provádění dalších důkazů. Zjistil, že dotace je poskytována podle Pravidel, v kapitole XIII. Dohody je zakotveno ujednání o tom, že příjemce dotace byl již při zaregistrování žádosti o dotaci seznámen s Pravidly, souhlasil s nimi a zavázal se k jejich plnění, konstatoval, že dodržování Pravidel je základní podmínkou rovného a transparentního přístupu ke všem žadatelům z Programu rozvoje venkova. Dále zjistil, že žalobkyně dne 24. 6. 2015 předložila žádost o proplacení výdajů projektu ve výši 488.200 Kč, v rámci administrativní kontroly žádosti bylo zjištěno porušení preferenčního kritéria týkajícího se ekonomické efektivnosti projektu, neboť náklady na student-hodinu činily 531,7 Kč (nikoli do 500 Kč), v návaznosti na to Fond žalobkyni dotaci na základě Dohody neproplatil. 43 K námitkám žalobkyně uvedl, že při realizaci projektu došlo ke zvýšení jeho celkových výdajů, v žádosti o dotaci žalobkyně do celkových výdajů uvedla částku 561.430 Kč, která se skládala z částky způsobilých výdajů a z částky DPH (strana B3 žádosti), předpokládaná výše DPH byla 15 %, dle Pravidel a formuláře žádosti se částka celkových výdajů skládala z výdajů, na které může být poskytnuta dotace a z výdajů, na které není požadována dotace, posledně jmenované výdaje jsou definovány ve Specifických podmínkách pravidel, kap. 6, a dále ty, které nejsou uvedeny v kap. 5 nazvané „výdaje, na které může být poskytnuta dotace“, neboť mezi nimi je uvedena DPH pouze pro neplátce DPH. Z toho dovodil, že DPH pro plátce DPH je výdaj, na který nemůže být dotace poskytnuta. Poukázal na to, že počet student-hodin byl 1136, částka student-hodiny byla vypočítána na 494 Kč, z toho bylo dovozeno plnění preferenčního kritéria, v žádosti o proplacení však žalobkyně uvedla celkové výdaje 629.620 Kč, která se skládala ze způsobilých výdajů a DPH, došlo ke zvýšení student-hodin na 1184, tím došlo k navýšení nákladů na student-hodinu na částku 531,70 Kč a tedy i k porušení daného preferenčního kritéria, k jehož dodržení se žalobkyně dobrovolně zavázala, dle Pravidel bylo porušení preferenčního kritéria posuzováno jako nedodržení podmínek dotace C. Dospěl k závěru, že z Pravidel, z formuláře žádosti o dotaci i žádosti o proplacení je zřejmé, že „celkové výdaje projektu“ jsou vždy složeny z výdajů, na které není požadována dotace, a z celkových výdajů, ze kterých je stanovena dotace, vždy se při jejich vyčíslení postupuje stejně, nejedná se o neurčitý pojem, což potvrzuje i skutečnost, že žalobkyně v obou žádostech potvrdila, že do celkových výdajů projektu zahrnuje DPH. 44 Pokud jde o namítanou nepřiměřenost sankce, uvedl, že Pravidla se stávají závaznými podpisem Dohody, jde o veřejnoprávní smlouvu, která vyjadřuje vůli smluvních stran být touto smlouvou vázány. Poukázal na to, že preferenční kritéria si žalobkyně vybrala z důvodu získání maximálního počtu bodů, vedlo to k zařazení její žádosti mezi doporučené žádosti, tato kritéria mají hodnotící charakter a jsou nejdůležitější podmínkou pro obdržení dotace, jejich dodržení má tudíž zásadní význam. Žalobkyně věděla již v době vyplňování žádosti o dotaci, že toto preferenční kritérium musí při realizaci projektu splnit, věděla též o sankci ve výši 100 % dotace, přesto celkové náklady projektu zvýšila. I když se jednalo pouze o přesah ve výši 31,70 Kč na student-hodinu, došlo k porušení Pravidel, poskytovatel dotace nemůže svévolně určovat závažnost nebo míru pochybení, musí vycházet pouze z toho, že k pochybení došlo. Z toho dovodil, že postup Fondu byl oprávněný a v souladu s Pravidly. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 45 Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž podle ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. přitom vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím o věci samé bez jednání, rozhodl soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání. Soud shledal, že žaloba není důvodná. 46 V dané věci se jedná o soudní přezkum rozhodnutí, které bylo vydáno podle § 141 odst. 7 ve spojení s § 169 a násl. správního řádu, dle tohoto ustanovení písm. d) jsou řešeny spory z veřejnoprávní smlouvy, rozhoduje o nich správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Zde byly stranami veřejnoprávní smlouvy Fond, jehož nadřízeným správním orgánem je žalovaný, a žalobkyně. Žalobkyně podala návrh na zahájení řízení o sporu z dohody o poskytnutí dotace podle § 141 správního řádu dne 1. 2. 2016, žalovaný jej napadeným rozhodnutím zamítl podle § 141 odst. 7 správního řádu jako nedůvodný. Podle ust. § 169 odst. 2 správního řádu proti tomuto rozhodnutí žalovaného nelze podat odvolání ani rozklad. 47 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu“), rozhoduje Fond v souladu s právními předpisy, právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace (písm a), a provádí programy strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu a Program rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (písm. l). 48 Podle § 11 odst. 4 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje náležitosti uvedené pod písm. a) až g); pod písm. f) jsou uvedeny další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. 49 Nejvyšší správní soud konstatně judikuje, že v případě dohody o poskytnutí dotace se jedná o veřejnoprávní smlouvu, kdy jejím uzavřením dochází k úpravě vztahu mezi příjemcem a poskytovatelem dotace, který je modifikován jak v oblasti práva hmotného, tak v oblasti práva procesního, a že zásada „pacta sunt servanda“ platí jak pro správní orgán, tak pro příjemce dotace. 50 Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu žádná zvláštní pravidla týkající se nakládání s daní z přidané hodnoty (dále též „DPH“) v rámci dohod o poskytnutí dotace nestanoví, je tedy třeba vycházet přímo z úpravy obsažené v Dohodě, v žádosti o dotaci a v Pravidlech, které byly součástí smluvního ujednání mezi žalobkyní a Fondem, a představovaly tak dotační podmínky. 51 Soud se ztotožňuje s argumentací žalovaného, že dotační podmínky resp. smluvní ujednání obsažená zejména v Pravidlech byly co do režimu úpravy DPH a pojmu „celkové výdaje projektu“ jednoznačné a srozumitelné, nejedná se zde o jejich neurčitost. Tento závěr vyplývá z následujících ustanovení Pravidel. 52 V příloze 3 Pravidel je jako preferenční kritérium 8.1. uvedeno „ekonomická efektivnost projektu (náklady na student-hodinu) je do 500 Kč“, dle vysvětlivky 6 se pak ekonomickou efektivností projektu rozumí náklady (celkové výdaje na projekt)/celkový počet student-hodin. V příloze 3 se preferenční kritéria obecně definují jako závazná s tím, že jakékoliv nesplnění podmínek preferenčních kritérií nebo předložení nepravdivých či neúplných údajů pro hodnocení preferenčních kritérií se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace, je zde uvedena sankce typu (C). 53 Dle části A kapitoly 1 písm. w) Pravidel je způsobilý výdaj výdajem, na který může být poskytnuta dotace. Dle části A kapitoly 7 písm. h) Pravidel nazvané „výdaje, na které může být poskytnuta dotace“ dotaci nelze poskytnout na daň z přidané hodnoty, není-li ve specifických podmínkách Pravidel uvedeno jinak. Dle části B kapitoly 5 Pravidel se mezi výdaje, na které může být poskytnuta dotace, řadí DPH pro neplátce DPH. Z toho je zřejmé, že pro plátce DPH není DPH způsobilým výdajem, na tuto daň nemůže být plátci DPH dotace poskytnuta. 54 Dle přílohy 2 bodu 4 Pravidel je v rozpočtu projektu nezbytné uvést jeho celkové výdaje – rozpočet projektu, a v rámci toho jednak celkové výdaje projektu, na které může být poskytnuta doatce a dále výdaje, na které není požadována dotace, což zahrnuje a) výdaje na které nemůže být poskytnuta dotace a b) ostatní výdaje, na které žadatele nepožaduje dotaci. S tímto členěním koresponduje formulář žádosti o dotaci, z údajů na straně 2 vyplývá, že celkové výdaje projektu představují součet celkových výdajů, na které může být poskytnuta dotace (tedy tzv. způsobilých výdajů) a výdajů, na které nemůže není požadována dotace. 55 Žalobkyně v žádosti o dotaci uvedla, že celkové výdaje projektu činí 561 430 Kč, jako výdaje, na které není požadována dotace, uvedla částku 73 230 Kč, přičemž na straně 11 specifikovala, že tato částka představuje DPH, a dále uvedla, že celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace, činí 488 200 Kč. Pokud ze shora uvedené úpravy, která je součástí smlouvy mezi žalobkyní a Fondem, vyplývá, že celkové výdaje projektu = celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace + výdaje, na které není požadována dotace, tedy konkrétně pro daný případ, že 561 430 Kč = 488 200 Kč + 73 230 Kč, není žádná pochybnost o tom, že DPH i u plátců DPH musí být zahrnuta do celkových výdajů projektu a je jejich součástí. Zároveň z toho vyplývá, že ani žalobkyně o tom neměla žádné pochybnosti, žádost vyplnila v souladu se shora popsanými pravidly, DPH do celkových výdajů projektu zahrnula. Rovněž uvedla, že počet student-hodin je 1136 a ekonomická efektivnost projektu činí 494 Kč/student-hodina, tedy pokud 561 430 Kč: 1136 = 494,216549, je evidentní, že žalobkyně ekonomickou efektivnost projektu, tj. preferenční kritérium č. 8.1. v žádosti o dotaci počítala z celkových výdajů projektu, co kterých byla DPH zahrnuta. Žalovaný se správností tohoto postupu souhlasil, vyhodnotil, že žalobkyně dané preferenční kritérium splnila a na základě toho s ní uzavřel Dohodu. 56 Stejným způsobem postupoval žalovaný též v případě hodnocení údajů obsažených v žádosti o proplacení výdajů předložené žalobkyní po realizaci projektu. Zde žalobkyně uvedla, že celkové výdaje projektu, které dle Dohody měly činit 561 430 Kč, ve skutečnosti činily 629 620,80 Kč a počet student-hodin činil 1184, žalovaný z toho a na základě výsledků provedené kontroly výpočtem ekonomická efektivnost projektu = celkové výdaje projektu/celkový počet student-hodin (629 620,80 : 1184 = 531,77) správně dovodil, že ekonomická efektivnost projektu činí 532 Kč, což částku 500 Kč přesahuje, a že žalobkyně tedy preferenční kritérium 8.1. nesplnila. V této souvislosti je nezbytné uvést, že žádost o proplacení žádné zvláštní pokyny ohledně definice pojmu celkové výdaje projektu neobsahovala a je tedy třeba vycházet z toho, že tento pojem měl stejný obsah jako v případě žádosti o dotaci resp. ujednání v Dohodě a Pravidlech. 57 Argumentace žalobkyně o tom, že mělo být vycházeno z částky celkových nákladů na projekt bez DPH, tj. nikoli z částky 629 620,80 Kč, ale z částky 520 347,11 Kč, tak není opodstatněná, analogii s kapitolou 4 části B Pravidel vůbec nelze použít, neboť tato kapitola se týká druhu a výše poskytnuté dotace, nikoli výdajů na projekt, a ohledně DPH ani žádnou úpravu neobsahuje. 58 Ani další ustanovení Pravidel, na které žalobkyně poukazuje, její stanovisko nijak nepodporují, kapitola 14 části A Pravidel se týká způsobu účtování o poskytnuté dotaci popř. vedení daňové evidence, žalobkyní tvrzená skutečnost, že u plátců DPH tvoří daňově uznatelný základ vždy částka bez DPH, nemá souvislost s konstrukcí celkových výdajů dle Pravidel. Odkaz na str. 9 odst. h) Pravidel je pak zavádějící, neboť je v něm uvedeno, že: dotaci nelze poskytnout na daň z přidané hodnoty, není-li ve specifických podmínkách Pravidel uvedeno jinak. Žalobkyně dále poukazuje na pravidla při zadávání veřejných zakázek, o tuto právní problematiku se však v dané věci nejedná. Rovněž odkaz na kapitolu 5 části B Pravidel je nepřiléhavý, z tohoto ustanovení v souvislosti se shora popsanými dalšími ustanoveními Pravidel vyplývá, že DPH je nebytné do celkových výdajů projektu zahrnout i u plátců DPH. 59 V posuzovaném případě se nejedná o nejednoznačnost ani neurčitost dotačních podmínek a tedy ani z toho plynoucí případnou diskriminaci. Naopak, celkové výdaje projektu dle Pravidel vždy zahrnují DPH, a to jak u neplátců, kteří tuto daň zahrnují do složky celkové výdaje, na které může být poskytnuta dotace, tak u plátců DPH, kteří však DPH zahrnují do složky výdaje, na které není požadována dotace, tím je zajištěno zachování rovného přístupu při posuzování daného preferenčního kritéria. 60 Soud dospěl k závěru, že daná námitka žalobkyně není důvodná, Pravidla jsou co do výkladu pojmu „celkové výdaje projektu“ a nezbytnosti zahrnutí DPH jednoznačná, žalobkyně preferenční kritérium č. 8.1. nesplnila, postup žalovaného byl správný. 61 Pro případ neúspěchu shora uvedené námitky o neurčitosti dotačních podmínek žalobkyně eventuálně brojila proti nepřiměřenosti výše uložené sankce odpovídající 100% dotace, soud však shledal, že ani tato námitka není opodstatněná. 62 V rozsudku ze dne 9. 6. 2016 č. j. 6 Afs 274/2015-36 Nejvyšší správní soud k povaze veřejnoprávních smluv týkajících se poskytnutí dotace dovodil, že: „veřejnoprávní smlouva, stejně jako smlouva soukromoprávní, je primárně založena na smluvním konsenzu, tj. vzájemně adresovaných, obsahově shodných a v zásadě svobodných projevení vůle dvou nebo více stran. Na rozdíl od vztahů občanskoprávních, ve kterých jsou jejich účastníci v rovném ostavení, však při uzavírání smlouvy o poskytnutí dotace dochází fakticky ke stanovení podmínek poskytnutí dotace poskytovatelem a veškerá smluvní volnost příjemce spočívá v možnosti tyto podmínky akceptovat nebo odmítnout.“ 63 Obdobně dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2018 č. j. 1 Afs 370/2017-39: „Poskytování dotací ze státního rozpočtu nebo ze zdrojů Evropské unie je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů, tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace, avšak pouze v té míře, jak stanoví zákon nebo relevantní předpis práva EU, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel (srov. rozsudky NSS ze dne 21. 7. 2005, čj. 2 Afs 58/2005 - 90, či ze dne z 29. 10. 2009, čj. 1 Afs 100/2009 - 63). Samotné poskytnutí dotace je tedy přísně vázáno na splnění stanovených podmínek, které odpovídají určitému účelu poskytování podpory ve formě dotací. Poskytovatel vyplatí žadateli dotaci pouze tehdy, splňuje-li žadatel beze zbytku požadované podmínky (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2014, čj. 8 Ans 4/2013 - 44).“ 64 Z ust. § 11 odst. 4 písm. f) zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu vyplývá, že dohoda o poskytnutí dotace může obsahovat další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. 65 V posuzovaném případě Pravidla obsahovala možnost pro žadatele o dotaci přijmout závazek k plnění různých preferenčních kritérií (viz příloha 3 Pravidel), se kterými bylo vždy spojeno určité bodové hodnocení, podle výše bodové evaluace pak žadatel případně získával výhodu proti ostatním žadatelům o dotaci, neboť stanovení pořadí žadatelů z hlediska splnění preferenčních kritérií bylo určující pro rozhodnutí o tom, komu bude dotace poskytnuta (viz kap. 5.5 části A Pravidel). Zároveň bylo stanoveno, že preferenční kritéria jsou závazná a jejich nesplnění se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace, s čímž je spojena sankce C – snížení dotace o 100 %. 66 K tomu je nezbytné uvést, že předmětné preferenční kritérium č. 8 - ekonomická efektivnost projektu, obsahovalo různé varianty, tedy náklady na student-hodinu do 500 Kč s bodovým ohodnocením 4, náklady na student-hodinu 501 -700 Kč s bodovým ohodnocením 3 a náklady na student-hodinu 701 – 900 Kč s bodovým ohodnocením 2. Zároveň Pravidla v kapitole 15 části A obsahovala různé druhy sankcí, a to např. též sankci A – snížení dotace o 10 %, sankci B – snížení dotace o 50 %. 67 Žalobkyně se při uzavření Dohody dobrovolně zavázala, že preferenční kritérium č. 8 splní v jeho nejpřísnější, ale zároveň též bodově nejvíce ceněné variantě, tj. že dosáhne nákladů na student-hodinu pouze do 500 Kč, byť Pravidla připouštěla též možnost vyšší tolerance. Přitom si musela být vědoma rizika, že pokud tento závazek nedodrží, ztratí tím nárok na dotaci v plné výši, neboť každé porušení preferenčních kritérií je spojeno s nejpřísnější sankcí typu C. 68 Soud však takovou výši sankce za porušení preferenčních kritérií, bez ohledu na druh takového porušení, neshledal nijak neadekvátní, neboť preferenční kritéria a jejich plnění byla klíčová z hlediska stanovení pořadí uchazečů o dotaci. Přijetím daného závazku (mezi jinými) žalobkyně dosáhla toho, že byla se svou žádostí o dotaci úspěšná, tím pádem však nebyli úspěšní další žadatelé, kteří dosáhli nižšího bodového hodnocení, v tomto kontextu je přiměřené, pokud při nedodržení preferenčího kritéria žalobkyně musí nést důsledky v podobě ztráty nároku na dotaci v plném rozsahu. 69 Nelze tak souhlasit se žalobkyní, že by stanovená sankce typu C nijak nezohlednila rozsah a míru závažnosti porušení stanovených podmínek, neboť daná sankce závažnosti porušení, kterého se dopustila žalobkyně, zcela odpovídá. V této souvislosti je rovněž třeba uvést, že překročení preferenčního kritéria o 32 Kč na student-hodinu představuje při počtu 1184 student-hodin částku 37 888 Kč, což činí 7,76 % výše dotace, nejedná se tudíž o zanedbatelnou částku, jak tvrdí žalobkyně. 70 K tomu lze poukázat též na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016 č. j. 6 Afs 274/2015-36: „Soud považuje v této souvislosti za vhodné zopakovat i to, že v oblasti dotací musí být podmínky splněny po celou dobu trvání závazku. i když tedy je s žadatelem uzavřena dohoda, musí si být vědom toho, že při nesplnění stanovených podmínek mu nemusí být dotace vyplacena, případně že na něm může být požadováno i její vrácení, pokud porušení podmínek vyjde najevo až po vyplacení dotace.“ 71 Nepřiléhavá je též námitka žalobkyně o tom, že na tento případ je možné vztáhnout judikaturu správních soudů týkající se realizace institutu odvodu za porušení rozpočtové kázně. 72 V ust. § 11a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu je upraven postup při vrácení dotace a placení penále v případě, že že příjemce dotace nesplnil některou z podmínek, na kterou je poskytnutí dotace vázáno. Dle odst. 5 se na postup při vrácení dotace nepoužijí rozpočtová pravidla tj. zákon č. 218/2000 Sb. 73 Zákon tak použití zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), při vrácení dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu přímo vylučuje. Postup při udělení sankce před proplacením dotace za porušení dotačních podmínek sice není v zákoně přímo upraven, nicméně v souladu s následně uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ke vztahu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu k zákonu č. 218/2000 Sb. se ani v tomto případě nelze analogicky řídit judikaturou týkající se odvodu za porušení rozpočtové kázně. 74 Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 3. 5. 2018 č.j. 10 Afs 158/2017-63 zaujal následující stanovisko: „NSS se zabýval tím, zda na tento případ nedopadá otázka, kterou jeho první senát předložil rozšířenému senátu usnesením ze dne 29. 11. 2017, čj. 1 Afs 291/2017-23, tj. zda je s každým porušením rozpočtové kázně ve smyslu § 44a odst. 4 písm. c), resp. b), zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které se vztahuje k celému objemu poskytnuté dotace, spojen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé poskytnuté dotace, nebo je správní orgán povinen stanovit výši odvodu přiměřeně s ohledem na závažnost zjištěného porušení. Dospěl však k závěru, že na tuto situaci se daná otázka nevztahuje, neboť se týká sankcí za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech, kdežto tento případ se posuzuje podle zákona o SZIF, který výslovně v otázce vracení dotace vyloučil v § 11a odst. 5 použití zákona o rozpočtových pravidlech. Zákon o SZIF neobsahuje žádné ustanovení, které by umožnilo prominout penále či přímo povinnost vrátit dotaci (jako je např. § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech) a neposkytuje fondu ani žádný prostor pro moderaci výše sankce postihující porušení podmínek, za kterých byla poskytnuta dotace. Pro příjemce dotace tak podle zákona o SZIF nejpřísněji platí pravidla, která musejí v souvislosti s dotovaným projektem dodržovat. Podobné zmírňující ustanovení neobsahují ani pravidla pro poskytování dotací, ani dohoda o poskytnutí dotace. Naopak zde poskytovatel v dohodě o poskytnutí dotace ve spojení s pravidly pro poskytování dotací konkrétně označil typ sankce za konkrétní způsob porušení podmínek dotace. Bylo stanoveno, že pokud bude příjemce dotace vykonávat ekonomickou činnost v objektu, na který byla dotace poskytnuta (nebo to umožní provozovateli objektu), bude muset vrátit celou částku poskytnuté dotace. Nejedná se zde tedy o nevýznamné porušení podmínek např. administrativního charakteru, u kterého by snad mohl být prostor pro uvážení ohledně výše sankce“. Dále zde Nejvyšší správní soud dovodil, že: „Dotace je formou určitého dobrodiní ze strany státu, a právě proto je její poskytnutí vázáno na dodržování přísných podmínek. I v případě dotace poskytované podle zákona o SZIF proto příjemce odpovídá za dodržení podmínek, které se na poskytnutí dotace váží a které se zavázal dodržovat i po dokončení projektu.“ 75 Soud shledal, že obdobně jako ve shora uvedeném případě posuzovaném Nejvyšším správním soudem, se žalobkyně ve veřejnoprávní smlouvě uzavřené s Fondem zavázala dodržovat přísná pravidla spojená s poskytnutím dotace s vědomím výše sankce, která by následovala při jejich porušení, a to aniž by smluvní ujednání obsahovala možnost zmírnění dané sankce. Dotační podmínky žalobkyně následně nedodržela, přičemž se nejedná o bagatelní porušení, musí tak nést důsledky v podobě sankce uložené žalovným odpovídající ztrátě 100 % dotace. IV. Závěr 76 Městský soud v Praze tedy uzavírá, že žalobkyně se svými námitkami neuspěla, v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, Městský soud v Praze proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. 77 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné účelné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.