č. j. 6 A 18/2019- 42

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobkyně: XXXXXXXXXXXXXXXX sídlem XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX zastoupena advokátem JUDr. Jiřím Solilem sídlem Jakubská 647/2, Praha 1 proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5 – Motol o žalobě proti rozhodnutí ředitele inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, ze dne 30. 11. 2018, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí ředitele inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, ze dne 30. 11. 2018, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím rozhodl ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze o odvolání žalobkyně proti opatření č. X ze dne 20. 11. 2018 (dále jen „opatření“) inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze (dále též „žalovaná“, kterou je obecně označován též ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění), kterým byla žalobkyni stanovena povinnost zajistit odstranění reklamy obsahující zavádějící informace o totožnosti výrobku s názvem Alavis Triple Blend extra silný, jenž je presentován na webových stránkách http://www.triple-blend.cz. „Tím, že kontrolovaná osoba, společnost XXXXXXXXXXXXXXXX (jako zadavatel a zpracovatel) uvedla na webové stránce http://www.triple-blend.cz/ zavádějící informace týkající se totožnosti výrobku s názvem Alavis Triple Blend extra silný, což je v rozporu čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, porušila § 5 d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Termín splnění: 22. 11. 2018“. Žalovaná napadeným rozhodnutím změnila opatření tak, že po provedené změně zní: „D977-10285/18/D01: Kontrolovaná osoba zajistí odstranění reklamy na webových stránkách http://www.triple-blend.cz/ tak, aby doplňku stravy s názvem ALAVIS sport TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ nebyly přisuzovány informace týkající se veterinárního přípravku s názvem ALAVIS TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ. Tím, že kontrolovaná osoba, společnost XXXXXXXXXXXXXXXX (jako zadavatel a zpracovatel) uvedla na webové stránce http://www.triple-blend.cz/ zavádějící informace týkající se totožnosti výrobku s názvem Alavis Sport Triple Blend extra silný, což je v rozporu čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, porušila § 5 d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Termín splnění: 22. 11. 2018“.

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné, založené na nepodloženém výkladu žalované, jež vedl k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu. Dále namítala, že opatření je uložené neodůvodněně, stejně tak i napadené rozhodnutí, které je nepřezkoumatelné a tedy nezákonné.

3. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí a opatření považuje zcela za subjektivní. Dle žalobkyně je běžná kontrolní praxe v případě kontrol takto exaktně neměřitelných postupů kontrolované osoby vždy založena na subjektivních pocitech inspektorů.

4. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované, že žalovaná měla (v rozhodnutí) vycházet z definice průměrného spotřebitele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. 5. 2005 (dále jen „směrnice č. 2005/29/ES“); kontrolní orgán měl v takovém případě již v opatření dostatečně odůvodnit, proč by právě vytýkané nedostatky měl průměrný spotřebitel vnímat takovým způsobem. Inspektoři tak měli řádně a důkladně zkoumat dostatek informací u spotřebitele, v rozumné míře pozornost a opatrnost spotřebitele a sociální, kulturní a jazykové faktory takového spotřebitele.

5. Žalobkyně dále namítala, že žalovaná nekonkretizovala svá tvrzení, že ohledně daných webových stránek údajně v poslední době evidovala několik spotřebitelských podnětů, když žalovaná tím prokazuje, že se spotřebitelé mají údajně domnívat, že by měli nebo mohli propagovaný produkt konzumovat a stránka tak na ně působí matoucím dojmem. Tvrzení, že by se spotřebitel dle výrazu tváře mohl domnívat, že uvedení lidé předmětný produkt sami konzumovali, přestože je určen pro koně, dle žalobkyně vychází ze subjektivních pocitů inspektorů. Žalobkyně nastínila, zda se inspektoři a žalovaná pouze nesnaží mařit podnikání žalobkyně, když takové subjektivní dojmy jsou fakticky použitelné pro jakýkoliv výrobek jakéhokoliv distributora.

6. Žalobkyně namítala, že žalovaná ničím nepodložila svůj názor, že žalobkyně (jako odvolatel) doporučuje užívání humánní verze přípravku (Barny´s Triple Blend), přičemž tato informace má být údajně zcela účelová a údajným obranným mechanismem, kdy se má údajně jednat o další pro spotřebitele zavádějící fakt. Dle žalobkyně je to právě žalovaná, kdo se snaží zakrýt skutečnost, že se ve svých rozhodnutích opakovaně nevypořádává s řádnými věcnými námitkami.

7. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. K žalobním námitkám uvedla, že v rámci vyřizování odvolacích námitek opětovně posoudila opatření a upravila je, aby bylo konkrétnější a více odůvodněné; provedenou změnou nicméně nedošlo ke změně skutkového stavu věci, ani právní kvalifikace. Opětovné posouzení proběhlo v souladu s běžnou kontrolní praxí a s příslušnou metodikou; nevycházelo ze subjektivních pocitů inspektorů, či odvolacího orgánu. Dle žalované se informace posuzovaly v celkovém kontextu, tak, jak působí na průměrného spotřebitele. Předmětem kontroly byly informace na webových stránkách provozovaných žalobkyní, z nichž nebylo jednoznačně zjistitelné, zda tyto patří k doplňku stravy, či k veterinárnímu přípravku. Žalovaná shrnula, že s ohledem na smýšlení průměrného spotřebitele, včetně ochrany oprávněných zájmů spotřebitele a k zamezení možné záměny potraviny za veterinární přípravek, tak došlo k uložení předmětného opatření.

8. Žalovaná dále uvedla, že vychází mj. z definice průměrného spotřebitele podle směrnice č. 2005/29/ES, jak definici vymezil Soudní dvůr Evropské unie. Takový spotřebitel podrobuje mu poskytnuté informace přiměřené kritice, není laxní, je obezřetný a musí mít dostatek pravdivých informací, aby se mohl rozhodovat o koupi prezentovaných výrobků. V nyní posuzované věci spotřebitel nedostal veškeré pravdivé informace, když žalobkyně na svých stránkách uváděla spotřebitele v omyl ohledně totožnosti prezentovaných výrobků – chaoticky uváděla informace o veterinárním přípravku u doplňku stravy a naopak. Žalovaná přitom při posuzování skutkového stavu vycházela z judikatury Soudního dvora (např. rozsudek ESD C- 47/09) a zohlednila podněty samotných spotřebitelů, kteří se cítili být uvedenými informacemi poškozeni.

9. Žalovaná dále uvedla, že je kompetentním kontrolním orgánem ohledně uvádění na trh doplňků stravy prostřednictvím e-commerce a související reklamy, přičemž je povinna zahájit kontrolu na základě oprávněného podnětu. Žalovaná v poslední době eviduje několik spotřebitelských podnětů (dva z nich jsou součástí kontrolního spisu, byly podkladem pro provedení kontroly a žalobkyně má právo do nich nahlédnout), což dokládá, že informace mohou ve spotřebiteli vyvolávat dojem, že je veterinární přípravek určen i k lidské konzumaci. Na zmatečnost informací tak poukazují i samotní spotřebitelé. Za rok 2018 provedla žalovaná u žalobkyně na základě podnětů od spotřebitelů celkem tři kontroly uzavřené třemi protokoly o kontrole; celkem bylo provedeno devět kontrolních vstupů. Žalovaná v jednom z celkem čtyř podnětů kontrolu vůbec nezahájila, tj. podněty nejprve prověřovala, aby se nejednalo o nedůvodnou a neopodstatněnou kontrolu.

10. Žalovaná označila námitku žalobkyně týkající se maření a znemožňování jejího podnikání ze strany inspektorů za irelevantní. Žalovaná v dané oblasti vykonává dozor a kontroluje dodržování příslušných právních předpisů. Žalobkyně může produkt prezentovat i nadále za podmínky dodržení platných právních předpisů. Jedním ze zájmů spotřebitele je možnost získávat přesné, pravdivé, nezavádějící informace o potravinách. Žalovaná je povinna uložit příslušné opatření, jestliže z prezentace výrobků na předmětné webové stránce není zřejmé, zda se jedná o informace k veterinárnímu přípravku, či k doplňku stravy.

11. Při ústním jednání konaném před soudem dne 25. 8. 2021 účastníci řízení setrvali na své dosavadní argumentaci.

12. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti.

13. Žalovaná (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze) dne 20. 11. 2018 na základě kontroly dodržování povinností při uvádění potravin na trh a skutkových zjištění popsaných v kontrolním dokumentu č. X ze dne 20. 11. 2018 vydala opatření tohoto znění: „X: Kontrolovaná osoba zajistí odstranění reklamy obsahující zavádějící informace o totožnosti výrobku s názvem Alavis Triple Blend extra silný, jenž je presentován na webových stránkách http://www.triple-blend.cz/. Tím, že kontrolovaná osoba, společnost XXXXXXXXXXXXXXXX (jako zadavatel a zpracovatel) uvedla na webové stránce http://www.triple-blend.cz/ zavádějící informace týkající se totožnosti výrobku s názvem Alavis Triple Blend extra silný, což je v rozporu čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, porušila § 5 d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Termín splnění: 22. 11. 2018“.

14. K odvolání žalobkyně ze dne 26. 11. 2018 bylo vydané opatření změněno napadeným rozhodnutím žalované (ředitele inspektorátu Státní zemědělské a potravinářská inspekce v Praze) tak, že nadále zní: „X: Kontrolovaná osoba zajistí odstranění reklamy na webových stránkách http://www.triple-blend.cz/ tak, aby doplňku stravy s názvem ALAVIS sport TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ nebyly přisuzovány informace týkající se veterinárního přípravku s názvem ALAVIS TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ. Tím, že kontrolovaná osoba, společnost XXXXXXXXXXXXXXXX (jako zadavatel a zpracovatel) uvedla na webové stránce http://www.triple-blend.cz/ zavádějící informace týkající se totožnosti výrobku s názvem Alavis Sport Triple Blend extra silný, což je v rozporu čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, porušila § 5 d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Termín splnění: 22. 11. 2018“.

15. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí byla na základě podnětu v provozovně žalobkyně, na adrese XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX, zahájena kontrola; předmětem byly webové stránky http://www.triple-blend.cz/ provozované žalobkyní. Podklad kontrolních zjištění činily kopie webových stránek ze dne 16. 11. 2018, s nimiž byla žalobkyně seznámena. Jednatel žalobkyně při kontrole sdělil, že pod obchodní značkou ALAVIS jsou nabízeny přípravky určené pro zvířata a pod obchodní značkou Alavis sport doplněk stravy.

16. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo kontrolou zjištěno, že na úvodní stránce webových stránek s obrázky jezdců na koních (viz PrtSc č. 1) se nachází: „ALAVIS sport značka vítězů“ a dále je uvedeno: „Značka ALAVIS má veškeré produkty schválené jako veterinární přípravky ověřené na kvalitu i účinnost, která se na rozdíl od doplňků krmiva musí prokazovat. Za veterinární přípravek označený logem ALAVIS neseme 100% zodpovědnost a garantujeme jeho prokazatelnou kvalitu.“ Na stránce se dále nacházelo černé pole „ZA ALAVIS RUČÍME“ (viz PrtSc č. 2), jímž se dalo prokliknout na webovou stránku https://www.alavis.cz/cs/pece-o-klouby/42-alavis-triple-blend.html (viz PrtSc č. 14), která nabízela ke koupi veterinární přípravek ALAVIS Triple Blend Extra silný 700g. Následovalo oranžové pole „TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ EXISTUJE LEPŠÍ PRODUKT NA KLOUBY?“ a text: “Pokud hledáte opravdu účinný prostředek s prokázanými výsledky, nenechte se napálit náhražkami, které nemají s ověřeným veterinárním přípravkem nic společného a jsou jen pouhými doplňky krmiva.“ (viz PrtSc č. 2). Dále se na webové stránce nacházel blok videí výrobků uváděných na trh pod obchodní značkou ALAVIS (viz PrtSc č. 3), kdy se za polem spouštěče videí nacházelo: „Nemusí chutnat, ale pomáhá“ (viz PrtSc č. 3), přičemž následovaly fotografie osob s výrazem ve tváři naznačujícím odpor (viz PrtSc č. 3, 4), se zobrazením výrobku Alavis Triple Blend extra silný a texty např.: „Hai, 23 let, studentka. Když bolí klouby, chuť neřeším.“ nebo „Miloš, 56 let. Byl to pro mě hořký zázrak, který nechutná, ale vážně pomáhá.“ nebo „Monika, 51 let. Nemůžu říct, že mi chutná. Můžu říct, že mi opravdu pomáhá.“ nebo „Renáta, 41 let, rekreační golfistka. Mě nechutná, ale mým kloubům ano.“ nebo „Robert, 49 let. Při maximálním výkonu neřeším co mi chutná, klouby si žádají svoje“. Při zvětšení obrázku výrobku Alavis Triple Blend extra silný (viz PrtSc č. 5) bylo zjištěno, že na jeho etiketě je čitelně uvedeno „doplněk stravy“. Na stránce s poli s aktivnímu prokliky (viz PrtSc č. 6) se v nadpisech nacházely informace, že jde o veterinární léčivo a jednotlivé články (viz PrtSc č. 7 až 11). V textu „Vybrané kvalitativní rozdíly mezi doplňky krmiva a veterinárními přípravky“ s grafickým zobrazením výrobku Alavis Triple Blend extra silný (viz PrtSc č. 8 a 9) bylo uvedeno: "Veterinární přípravek schválen ÚSKVBL pod číslem 130-16/C“ a dále: „Každá šarže tohoto doplňku stravy je testovaná na obsah účinné látky v souladu s EU Pharmacopoeia.“ (viz PrtSc č. 9). V závěru webové stránky se nacházela část „Chci originál“, s nabídkou výrobku Alavis Triple Blend extra silný (veterinární přípravek) s aktivním proklikem na webovou stránku https://www.alavis.cz/cs/pece-o- klouby/42-alavistriple-blend.html (viz PrtSc č. 14 a 15) a výrobku Barny´s TRIPLE blend EXTRA SILNÝ (doplněk stravy) s aktivním proklikem na webovou stránku https://www.barnys.cz/cs/klouby-a-kosti/3-barny-s-triple-blend-extra-silny.html (viz PrtSc č. 16 až 20).

17. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí kontrolní orgán s ohledem na smýšlení průměrného spotřebitele dospěl k závěru, že na základě předmětných fotografií osob se znázorněním výrobku Alacis Triple Blend extra silný (viz PrtSc č. 3 a 4), se spotřebitel může domnívat, že tito lidé produkt sami konzumovali; spotřebiteli je tak podávána zavádějící informace. Text "Vybrané kvalitativní rozdíly mezi doplňky krmiva a veterinárními přípravky“ obsahuje rozporuplné informace o tom, že se jedná o veterinární přípravek a současně doplněk stravy. Celá webová stránka http://www.triple-blend.cz/ byla v kontextu shledána jako zavádějící co do totožnosti doplňku stravy Alavis Sport Triple Blend extra silný a žalobkyni bylo proto uloženo předmětné opatření k odstranění reklamy. Žalovaný po opětovném posouzení změnil (konkretizoval) výrok opatření, jak je uvedeno v textu.

18. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná doplnila, že zjištěný nedostatek spočívá v tom, že na webových stránkách nejsou jednoznačně specifikovány informace, jež souvisí s doplňkem stravy a které souvisí s veterinárním přípravkem, což může na spotřebitele působit jako zavádějící. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí příkladem uvedla, že např. pod nadpisem „ALAVIS sport“ (viz PrtSc č. 1) (tj. označení produktové řady doplňků stravy) je uveden text vztahující se k veterinárnímu přípravku; doplňku stravy jsou tak přisuzovány informace, které ve skutečnosti mají souviset s veterinárním přípravkem. V případě videospotu k veterinárnímu přípravku ALAVIS TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ (viz PrtSc č. 3) se v těsné blízkosti nachází informace „Nemusí chutnat, ale pomáhá“, na níž navazují fotografie osob prezentující své názory a zkušenosti s užíváním (viz Hai, 23 let, studentka, Když bolí klouby, chuť neřeším atd.). Spojení obrázků na webových stránkách s videem prezentujícím veterinární přípravky je pro spotřebitele matoucí, a to i vzhledem k tomu, že na fotografiích zobrazený produkt nese označení „doplněk stravy“. Spotřebitel se tak může domnívat, že lidé užívali veterinární přípravek, když ten vypadá téměř totožně; jediným rozdílem je, že na veterinárním přípravku jsou vyobrazeny tři koně a na doplňku stravy pouze jeden kůň. Žalovaná s odkazem na PrtSc č. 9 uvedla, že je tento taky zavádějící, jelikož zobrazuje doplněk stravy ALAVIS SPORT TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ, vedle něhož se nachází informace k veterinárnímu přípravku; v textu jsou současně uvedeny informace o doplňku stravy, tedy spotřebitel nemůže jednoznačně rozeznat, zda se informace vztahují k doplňku stravy, či veterinárnímu přípravku.

19. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná k odvolacím námitkám žalobkyně uvedla, že v případě kontrolních zjištěních uvedených v Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. X a opatření žalovaná postupovala v souladu s běžnou kontrolní praxí a na základě příslušné metodiky; nevychází ze subjektivních pocitů, ale informace posuzuje v kontextu, jak působí na spotřebitele. Skutečnost, že informace mohou ve spotřebiteli vyvolávat dojem, že jde o produkt určený k lidské konzumaci, dokládá také to, že žalovaná ohledně předmětných webových stránek eviduje několik spotřebitelských podnětů. Dle žalované je tak prokázáno, že se běžní spotřebitelé domnívají, že by produkt měli/mohli konzumovat. Webové stránky na ně taktéž působí do jisté míry matoucím dojmem, když nelze jednoznačně určit rozdíl mezi veterinárním přípravkem a doplňkem stravy. Žalovaná v kontrolním zjištění neshledala pochybnosti, přesto uznala dostatečnou neodůvodněnost opatření, proto jeho výrok změnila. Žalovaná vycházela z definice průměrného spotřebitele dle směrnice č. 2005/29/ES, kdy tento má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory; jak ji vymezil Soudní dvůr EU, jde přitom o tzv. normativní model průměrného spotřebitele. Žalovaná je kompetentním kontrolním orgánem, oprávněným zahájit kontrolu na základě oprávněného podnětu. Námitka maření a znemožňování podnikání je tak zcela irelevantní. Předmětné opatření nebylo uloženo ve vztahu k zákazu nabízených výrobků, ale k jejich propagaci. Jestliže budou informace u doplňků stravy uváděny v souladu s právními předpisy, může být produkt dále prezentován. O maření a znemožňování podnikání žalobkyně by šlo teoreticky uvažovat v případě, kdy by žalobkyně svůj podnikatelský záměr stavěla na informacích, jež se nesmí doplňkům stravy přisuzovat a jež byly předmětem opatření.

20. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k odvolací námitce žalobkyně, že z opatření není zřejmé, o které konkrétní údajně zavádějící a nejasné informace se jedná, když samotné napadené opatření je zcela zjevně nesrozumitelné a nedostatečně odůvodněné, žalovaná uvedla, že tuto námitku shledala důvodnou. Z toho důvodu žalovaná přistoupila ke změně výroku napadeného výroku; změny se promítnou také do textu protokolu o kontrole. Žalovaná uvedla, že porušení nebylo zjištěno jen v určitých pasážích, či termínech, ale v celém kontextu. Opatření bylo uloženo k odstranění reklamy na předmětné webové stránce, aby produktu Alavis Sport Triple Blend extra silný nebyly přisuzovány zavádějící informace (tj. aby produkty nebyly zaměňovány). Způsob splnění uloženého opatření je na žalobkyni, tedy zda např. zcela znemožní přístup na webovou stránku, či změní formulaci textů, popř. zvolí jiný způsob. Výčet chybných informací má žalobkyně k dispozici přímo v textu dokladu o provedených kontrolních úkonech, v opatření i v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že skutečnost, že žalobkyně změnila informace a vzhled webových stránek, nasvědčuje tomu, pochopila nesoulad původních informací s právními předpisy. Žalovaná k námitce žalobkyně uvedla, že její doporučení na webových stránkách ohledně užívání humánní verze přípravku (Barny´s Triple Blend) považuje za účelové a za jakýsi obranný mechanismus; jedná se o další z faktů, který může být s ohledem na ostatní poskytnuté informace zavádějící. Z celkové prezentace výrobků na webových stránkách není zřejmé, která informace patří k veterinárnímu přípravku a která k doplňku stravy. Žalovaná uzavřela, že opatření bylo vydáno v souladu se zákonem, bylo řádně odůvodněné; žalovaná k podanému odvolání konkretizovala výrok a odůvodnění opatření.

21. Soud následně napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění dalších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž podle ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Městský soud neshledal žalobu důvodnou.

22. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZPI“) vydá inspektor opatření, kterým kontrolované osobě uloží povinnost podle § 7c zákona upravujícího regulaci reklamy.

23. Podle ust. § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“) reklama na potraviny musí splňovat požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.

24. Podle ust. § 7c odst. 1 zákona o regulaci reklamy může orgán dozoru nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou jako protiprávní jednání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou. Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; to však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením.

25. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“) nesmějí být informace o potravinách zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání.

26. Městský soud v Praze předně uvádí, že v nyní posuzované věci bylo žalobkyni na základě provedené kontroly a skutkových zjištění popsaných v kontrolním dokumentu č. D977-10285/18 uloženo výše specifikované opatření, vydané žalovanou podle ust. § 5 odst. 1 písm. j) zákona o SZPI. O odvolání žalobkyně proti opatření rozhodl ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze (jako odvolací orgán), dle ust. § 5 odst. 5 zákona o SZPI, tak, že vydané opatření změnil, jak již bylo podrobně popsáno výše.

27. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2010 č. j. 7 As 33/2010- 99, publ. pod č. 2323/2011 Sb. NSS (všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), je opatření vydané inspektorem na základě výsledků provedené kontroly podle § 5 odst. 1 zákona o SZPI rozhodnutím, na něž se subsidiárně použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), přičemž je nezbytné, aby písemný záznam o tomto opatření obsahoval náležitosti uvedené v § 67 odst. 2 a § 68 odst. 3 správního řádu.

28. O takové rozhodnutí se jedná i v nyní posuzovaném případě a předmětné opatření i napadené rozhodnutí splňují náležitosti stanovené ust. § 67 a násl. správního řádu.

29. Městský soud se v této souvislosti nejprve zabýval námitkou žalobkyně ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a předmětného opatření.

30. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. spočívá v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, kdy nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost má přednost před případnou nepřezkoumatelností pro nedostatek jeho důvodů, neboť důvody rozhodnutí lze zkoumat jen u rozhodnutí srozumitelných (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007-84). Jako nepřezkoumatelné rozhodnutí pro nesrozumitelnost lze shledat takové rozhodnutí, ze kterého nelze seznat, jak správní orgán vůbec rozhodl, což může být založeno absencí výroku rozhodnutí, nedostatky jazykového vyjádření výroku nebo vnitřní rozporností. Takové nedostatky musí zabraňovat porozumění výroku, tj. zabraňovat zjištění, jak správní orgán rozhodl (Kühn, Zdeněk; Kocourek, Tomáš; aj. Soudní řád správní: Komentář, Praha, 2019 [Systém ASPI]. ISSN: 2336-517X). Dalším případem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodu nesrozumitelnosti rozhodnutí může být výrok správního orgánu, který nemá oporu v zákoně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, č. j. 7 A 181/2000-29). Nesrozumitelnost rozhodnutí lze dále spatřovat v případě nesrozumitelnosti odůvodnění rozhodnutí, pokud odůvodnění nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, jež správní orgán vedly k vydání rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, č. j. 7 A 547/2002-24), či v případě rozporu výroku s odůvodněním (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2003, č. j. 2 Ads 33/2003-78). Pro nedostatek důvodů je rozhodnutí nepřezkoumatelné zejména pro nedostatek důvodů skutkových (Kühn, Zdeněk; Kocourek, Tomáš; aj. Soudní řád správní: Komentář, Praha, 2019 [Systém ASPI]. ISSN: 2336- 517X), tj. v případě, kdy soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti, které v řízení nebyly zjišťovány, případně byly zjištěné v rozporu se zákonem, či v případě, kdy není seznatelné, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75). Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí může plynout také z nedostatečného vypořádání námitek, vyjádření a návrhů účastníků řízení, tedy i z toho, že se odvolací orgán v rozhodnutí nevypořádal se všemi odvolacími námitkami (rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 51/2007-84 a č. j. 8 Afs 66/2008-71).

31. Městský soud takové vady napadeného rozhodnutí, ani opatření v nyní posuzované věci neshledal. Napadené rozhodnutí i opatření kritéria přezkoumatelnosti splňují a netrpí žádnými vadami, které by měly vliv na jejich přezkoumatelnost dle ust. § 76 odst. 1 s. ř. s. a které by měly vést k jejich zrušení. Žalovaná se řádně vypořádala se všemi odvolacími námitkami žalobkyně, uvedla, z jakých skutečností vyšla, a řádně zdůvodnila, které své závěry i závěry prvostupňového orgánu považuje za správné a které závěry prvostupňového orgánu je nutné ještě napadeným rozhodnutím konkretizovat, což také učinila, tedy zcela dostatečným způsobem vysvětlila, proč přistoupila ke změně předmětného opatření. Nelze tak přisvědčit obecné námitce žalobkyně, že napadené rozhodnutí je neodůvodněné a nepřezkoumatelné. Uvedené dokládá i skutečnost, že žalobkyně vůči napadenému rozhodnutí uplatnila své věcné námitky, kterými reaguje právě na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí.

32. Městský soud v této souvislosti připomíná, že správní řízení je ovládáno zásadou jednotnosti řízení, podle které řízení představuje jeden celek až do vydání rozhodnutí a je třeba na něj nahlížet komplexně. Jako jeden celek jsou vnímána též všechna rozhodnutí vydaná v jednotlivých fázích řízení (srov. např. rozsudek ze dne 15. 3. 2017, č. j. 5 Azs 270/2016-39). Zásadně tak není vyloučeno, aby odvolací orgán napravil vady řízení před prvostupňovým správním orgánem. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, a rozsudky ze dne 28. 12. 2007, č. j. 4 As 48/2007-80, ze dne 26. 3. 2008, č. j. 9 As 64/2007-98, či ze dne 29. 11. 2012, č. j. 4 Ads 97/2012-66), případné nedostatky odůvodnění prvostupňového rozhodnutí lze napravit v druhostupňovém rozhodnutí, neboť rozhodnutí správních orgánů prvního a druhého stupně tvoří jeden celek, zejména s ohledem na to, že odvolací orgán vychází ze shodného spisového materiálu, resp. stejných skutkových zjištění jako prvostupňový správní orgán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2017, č. j. 7 Azs 86/2017-33).

33. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze napadeným rozhodnutím dostatečně konkretizoval předmětné opatření, když jej k odvolání žalobkyně změnil a doplnil jeho výrokovou část i jeho odůvodnění. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze ve spojení s prvostupňovým orgánem, v odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečným způsobem a správně uvedl, v čem konkrétně spočívalo porušení ust. § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy – tedy že žalobkyně jako zadavatel a zpracovatel na předmětné webové stránce v rozporu čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, uváděla u doplňku stravy ALAVIS sport TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ zavádějící informace, týkající se veterinárního přípravku s názvem ALAVIS TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze porušení zjištěné žalovanou podrobně a zcela jednoznačným a dostatečným způsobem rozvedl v odůvodnění předmětného napadeného rozhodnutí. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze podrobně popsal, o které konkrétní závadné informace, obrázky a videa se na předmětných webových stránkách jednalo, a to včetně odkazů na jednotlivé shromážděné podklady rozhodné pro vydání opatření, resp. napadeného rozhodnutí (viz např. odkazy na jednotlivé printscreeny).

34. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze v napadeném rozhodnutí taktéž jasně a určitě konkretizoval, jakou povinnost žalobkyni ukládá, tedy že jí ukládá povinnost zajistit odstranění reklamy na předmětných webových stránkách tak, aby s uvedeným doplňkem stravy ALAVIS sport TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ nebyly spojovány informace, které se týkají odlišného produktu – veterinárního přípravku ALAVIS TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ. Žalovaná přitom jednotlivá porušení popsala v odůvodnění opatření, resp. v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobkyni tak muselo být z opatření, ve znění napadeného rozhodnutí, jako celku zřejmé, které zavádějící informace je povinna odstranit. Stejně tak ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze žalobkyni nastínil možné způsoby řešení zjištěného pochybení – tj. např. znemožnění přístupu na webovou stránku, či přeformulováním vadných textů tak, aby byly v souladu s právními předpisy atd. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze tedy žalobkyni poskytnul i návod k nápravě zjištěného závadného stavu webových stránek.

35. Městský soud tak uzavírá, že napadené rozhodnutí, resp. předmětné opatření, ve znění napadeného rozhodnutí, je zcela přezkoumatelné a je taktéž dostatečně odůvodněné.

36. Městský soud k námitce žalobkyně ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu uvádí, že žalovaná ve věci zjistila skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti (ust. § 3 správního řádu). O věrohodnosti shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí (ust. § 50 správního řádu) nemá městský soud žádných pochybností; žalobkyně jejich nevěrohodnost v žádném konkrétním případě ani nenamítala. Žalovaná ve věci shromáždila dostatečné množství podkladů, z nichž lze dojít k jednoznačnému závěru, že se žalobkyně zjištěného porušení § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy skutečně dopustila, což v opatření, resp. v napadeném rozhodnutí taktéž podrobně popsala. Tuto námitku tak městský soud shledal jako nedůvodnou.

37. Městský soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že zjištěné závěry vychází ze subjektivních pocitů inspektorů, přičemž se tak děje běžně v případě takto exaktně neměřitelných postupů kontrolované osoby. S touto také souvisí námitka žalobkyně, že žalovaná nekonkretizovala svá tvrzení, že ohledně daných webových stránek v poslední době evidovala několik spotřebitelských podnětů. Dále žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované, že by se spotřebitel dle výrazu tváře mohl domnívat, že uvedení lidé předmětný produkt sami konzumovali, přestože je určen pro koně, neboť tento vychází ze subjektivních pocitů inspektorů. Dále vznesla námitku, že se inspektoři a žalovaná snaží mařit podnikání žalobkyně.

38. K tomu městský soud uvádí, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je specializovaným orgánem, jež vykonává státní dozor nad zemědělskými výrobky, potravinami nebo tabákovými výrobky (ust. § 3 zákon o SZPI). Plněním jejich kontrolních úkolů jsou pověřeni kvalifikovaní inspektoři, kteří jsou se svými odbornými znalostmi dostatečně způsobilí posuzovat porušování povinností stanovených právními předpisy v působnosti svěřené Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

39. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze v napadeném rozhodnutí vysvětlil, že žalovaná postupovala s běžnou kontrolní praxí a na základě příslušné metodiky. Zdůraznil, že informace jsou posuzovány v kontextu a jak působí na spotřebitele. Tyto závěry ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze v napadeném rozhodnutí dokládal skutečností, že žalovaná v poslední době eviduje několik spotřebitelských podnětů na předmětné webové stránky, tedy že se i běžní spotřebitelé domnívají, že by veterinární přípravek měli a mohli konzumovat. Předmětné webové stránky na ně působí matoucím dojmem, neboť nelze jednoznačně odlišit veterinární přípravek od doplňku stravy. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze uznal „dostatečnou neodůvodněnost“ předmětného opatření, a proto výrok opatření v napadeném rozhodnutí změnil. K tomu v odůvodnění napadeného rozhodnutí doplnil definici průměrného spotřebitele dle směrnice č. 2005/29/ES a judikatury Soudního dvora Evropské unie, z níž žalovaná vychází. Ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze dále shrnul, že žalovaná je kompetentním kontrolním orgánem, který je povinen zahájit kontrolu na základě oprávněného podnětu. Dále se v odůvodnění zabýval odvolací námitkou ohledně údajného maření a znemožňování podnikání žalobkyně (viz str. 4 napadeného rozhodnutí).

40. Městský soud k námitkám žalobkyně uvádí, že je neshledal důvodnými. Žalovaná, resp. ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze v odůvodnění opatření, ve znění napadeného rozhodnutí, podrobně popsali, jaké konkrétní zavádějící a matoucí informace, včetně zavádějících a matoucích ilustračních obrázků a videí u doplňku stravy ALAVIS sport TRIPLE BLEND EXTRA SILNÝ, při kontrole na předmětných webových stránkách provozovaných žalobkyní (jako zadavatelkou a zpracovatelkou) zjistili. K tomu městský soud odkazuje na bod 16. tohoto rozsudku (resp. str. 2-3 napadeného rozhodnutí), ve kterém jsou jednotlivá zjištění správního orgánu podrobně popsána, včetně odkazů na konkrétní podklady pro vydání rozhodnutí. Žalovaná svá zjištění provedla za pomoci svého odborného aparátu (tj. za pomoci odborně způsobilých inspektorů) a následně svá zjištění v opatření, resp. v napadeném rozhodnutí řádně posoudila a vyhodnotila. Dle názoru městského soudu jsou závěry žalované zcela objektivní a dostatečné. Žalovaná tak ve věci dostatečným způsobem zjistila skutkový stav, o němž nemá městský soud důvodné pochybnosti. Opatření, ve znění napadeného rozhodnutí, tak s ohledem na skutková zjištění a z nich učiněné právní závěry zcela obstojí. Je pravdou, že žalovaná svá již takto dostatečná zjištění doplnila o odkazy na podněty spotřebitelů (str. 4 napadeného rozhodnutí: „Zjištění, že informace […] mohou ve spotřebiteli vyvolávat dojem, že je produkt (o kterém kontrolovaná osoba tvrdí, že je veterinárním přípravkem) určen i k lidské konzumaci, dokládá i skutečnost, že na dané webové stránky SZPI eviduje v poslední době několik spotřebitelských podnětů.“), přičemž tak učinila spíše úsporným způsobem, kdy jednotlivé podněty v odůvodnění napadeného rozhodnutí nijak blíže nespecifikovala a nerozvedla. Uvedené nicméně nemůže mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí jako celku, neboť již výše uvedená skutková zjištění žalované tvoří dostatečný a úplný podklad pro rozhodnutí ve věci.

41. Městský soud dále k obecné námitce žalobkyně, že se žalovaná snaží mařit její podnikání, ve stejné míře obecnosti uvádí, že tvrzené jednání žalované ze správního spisu, ani z napadeného rozhodnutí nezjistil. Žalovaná v nyní posuzované věci pouze vykonávala kontrolní činnosti, svěřenou jí zákonem, přičemž městský soud nezjistil, že by žalovaná, či snad ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze při výkonu státního dozoru jakkoli překročili své pravomoci, či vybočili z rozsahu své působnosti. Tato námitka tak není důvodná.

42. Městský soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že žalovaná měla již v opatření dostatečně odůvodnit, proč by vytýkané nedostatky měl průměrný spotřebitel vnímat tvrzeným způsobem; inspektoři měli řádně a důkladně zkoumat dostatek informací u spotřebitele, v rozumné míře pozornost a opatrnost spotřebitele a sociální, kulturní a jazykové faktory takového spotřebitele.

43. K tomu městský soud uvádí, že ani tuto námitku neshledal důvodnou. Městský soud zde musí zopakovat (viz bod 32. tohoto rozsudku), že správní řízení je ovládáno zásadou jednotnosti řízení, kdy správní řízení tvoří až do vydání pravomocného rozhodnutí jeden celek (např. rozsudek ze dne 15. 3. 2017, č.j. 5 Azs 270/2016-39). Žalovaná tak v souladu s touto zásadou napadeným rozhodnutím napravila vadu prvostupňového rozhodnutí, spočívající v absenci vymezení užitého neurčitého právního pojmu spotřebitel. Žalovaná na str. 4 napadeného rozhodnutí pojem vyložila za pomoci definice průměrného spotřebitele dle směrnice č. 2005/29/ES a judikatury Soudního dvora Evropské unie a v napadeném rozhodnutí dostatečným způsobem popsala, na základě jakých konkrétních skutečností došla k závěru, že uváděné informace, obrázky a videa zveřejněné na předmětné webové stránce působí na tam definovaného spotřebitele zavádějícím a matoucím dojmem (jak již bylo uvedeno výše). Městský soud tak ani tuto námitku neshledal důvodnou.

44. Městský soud poté přistoupil k poslední námitce žalobkyně, v níž nesouhlasila s tvrzením žalované, že se v případě doporučení užívání humánní verze přípravku (Barny´s Triple Blend) na webových stránkách ze strany žalobkyně jedná o zcela účelovou informaci a obranný mechanismus. Žalobkyně také nesouhlasila s názorem žalované, že se i v tomto případě má jednat o další zavádějící fakt pro spotřebitele; žalovaná se těmito vyjádřeními dle žalobkyně snažila zakrýt nedostatečné vypořádání věcných námitek.

45. Městský soud ani tuto námitku žalobkyně neshledal důvodnou. Žalobkyně ve svém odvolání ze dne 26. 11. 2018 proti opatření v odvolacím řízení namítala, že žalovaná opomněla v opatření uvést, že se v předmětném textu na webových stránkách taktéž nachází doporučení užívání humánní verze přípravku Barny´s Triple Blend. Městský soud se ztotožnil s názorem ředitele inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, tj. že tato informace může taktéž v celkovém kontextu a s ohledem na celkové zavádějící a matoucí vyznění informací, obrázků a videí na předmětných webových stránkách vyznít zavádějícím způsobem. Tato zveřejněná informace totiž sama o sobě není způsobilá odstranit celkový matoucí a zavádějící dojem webových stránek, z nichž není zřejmé, které informace a které obrázky zveřejněné na webových stránkách se vztahují k doplňku stravy a které k veterinárnímu přípravku. Městský soud musí s ohledem na výše uvedené taktéž konstatovat, že se žalovaná se s věcnými námitkami žalobkyně dostatečným způsobem vypořádala.

46. Městský soud v nyní posuzované věci uzavírá, že žalobkyně se svými námitkami neuspěla, v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti. Městský soud v Praze proto žalobu zamítl jako nedůvodnou (ust. § 78 odst. 7 s. ř. s.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalované pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.