č. j. 6 Af 1/2019- 38

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobkyně: ALGON, a.s. sídlem Ringhofferova 1/115, Praha 5 zastoupené advokátem JUDr. Václavem Faltýnem sídlem náměstí Míru 143, Domažlice proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2018, č. j. 43484-4/2018-900000-319, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“), ze dne 21. 3. 2018, č. j. 1596-2/2018-510000-11 (dále jen „platební výměr“). Celní úřad platebním výměrem žalobkyni vyměřil clo ve výši 724 606 Kč, a to podle § 101 a § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s přihlédnutím k zákonu č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“), k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „společný celní sazebník“) a k prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 2015/110 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu“).

II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí)

2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve zrekapituloval předchozí průběh správního řízení (str. 1 – 4 napadeného rozhodnutí) a shrnul odvolací námitky žalobkyně (str. 4 – 7 napadeného rozhodnutí), přičemž uvedl, že žalobkyně podala u celního úřadu celní prohlášení ze dne 25. 10. 2017, ref. č. IM172644, (dále jen „celní prohlášení“) na propuštění zboží čínského původu popsaného jako „Trouby, trubky svařované ze železa nebo nelegované oceli s průměrem 60 a 48 mm s kruhovým příčným průřezem pokovené/potažené zinkem – 4800 ks“ v celní hodnotě 799 785 Kč (dále jen „dovážené trubky“) do celního režimu volného oběhu. Celní úřad v platebním výměru dovážené trubky sazebně zařadil do podpoložky kombinované nomenklatury společného celního sazebníku 7306 30 72 s TARIC kódem 90 a žalobkyni vyměřil clo, vč. antidumpingového cla. Následně žalovaný v napadeném rozhodnutí přistoupil k vypořádání jednotlivých odvolacích námitek žalobkyně.

3. K odvolací námitce, v níž žalobkyně brojila proti nepřezkoumatelnosti platebního výměru pro chybějící obsahové náležitosti podle celního zákona a daňového řádu, neboť neobsahoval datum přijetí celního prohlášení, množství a popis, popř. název zboží, celní hodnotu zboží nebo jiný základ cla a celní sazbu zboží, ani veškeré právní předpisy, podle kterých bylo v projednávané věci rozhodováno (zejména pak nařízení o antidumpingovém clu), žalovaný konstatoval, že obsahové náležitosti platebního výměru jako obecného rozhodnutí podle § 101 daňového řádu byly kompletně upraveny daňovým řádem, nikoliv tedy žalobkyní odkazovaným § 16 odst. 1 celního zákona, když dovážené trubky byly do celního režimu volného oběhu propuštěny rozhodnutím v celním řízení ze dne 30. 10. 2017, ev. č. MRN 17CZ100001A85L9S6. Naposledy zmiňované rozhodnutí v celním řízení přitom plně odpovídalo požadavkům celního zákona na svůj obsah. Co se týkalo náležitostí výroku platebního výměru, žalovaný konstatoval, že platební výměr byl vydán podle celního kodexu ve spojení s daňovým řádem, což v něm také bylo řádně uvedeno. Žalovaný zároveň žalobkyni poskytl vysvětlení k používání kombinované nomenklatury společného celního sazebníku, přičemž částka cla byla dána sazebním zařazením dovážených trubek podle celního prohlášení. Celní úřad přitom podle žalovaného v odůvodnění platebního výměru uvedl jím oproti celnímu prohlášení žalobkyně nově provedené sazební zařazení, k němuž se vázal nový výpočet poplatků definovaný kódy A00/799785/0/0,- a A30/799785/90,6/724606,-. Změnou sazebního zařazení dovážených trubek tak do výpočtu poplatků přibyl druhý z uvedených kódů, v důsledku něhož do výpočtu přibylo antidumpingové clo z celní hodnoty 799 785 Kč, se sazbou 90,6% v částce 724 606 Kč. Pojem „clo“ přitom zahrnoval rovněž konečné antidumpingové clo jako jeden z možných druhů cla, které naplňovalo parametry ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) daňového řádu. Žalovaný ovšem k odvolání žalobkyně doplnil odůvodnění platebního výměru tak, že nově odkázal na nařízení o antidumpingovém clu.

4. Žalovaný se ohradil taktéž proti odvolací námitce žalobkyně, v níž tato vylučovala, že by dovážené trubky odpovídaly sazebnímu zařazení podpoložky kombinované nomenklatury 7306 30 72 s TARIC kódem 80, neboť v případě dovážených trubek šlo o sloupky a vzpěry s přesně definovanými vlastnostmi, které byly jako sloupky a vzpěry na zakázku vyrobeny a použity jako sloupky a vzpěry v ocelové konstrukci oplocení silnice I/26 Ejpovice – Kyšice proti zvěři, když dovážené trubky se v tuzemsku standardně nevyráběly, neobchodovaly, ani nedovážely v rozměrech, v jakých je dovezla žalobkyně. Po popsaném doplnění formou ověření správnosti sazebního zařazení vydaného celním úřadem v platebním výměru žalovaný uzavřel, že pro toto zařazení mělo klíčový význam, že žalobkyní deklarované dovážené trubky nebyly jednoznačně identifikovatelné podle objektivních vlastností jako plotové sloupky. Žalovaný tak odmítl odvolací tvrzení žalobkyně, že vlastnosti či rozměry dovážených trubek by byly charakteristické pro plotové sloupky a že by dokonce v projednávané věci nemělo jít o trubky. Definice trubky přitom byla určena vysvětlivkami k harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží k číslu 7306 vycházející z definice položky čísla 7304, z níž bylo zřejmé, že trouby, trubky a duté profily musely splňovat kritérium, že délka výrobků přesahovala dvojnásobek největšího vnějšího rozměru příčného průřezu, což dovážené trubky nepochybně splňovaly. Krom toho žalovaný upozornil na to, že čínský výrobce dovážených trubek na svých internetových stránkách uváděl délku nabízených výrobků v rozmezí od 1 do 12 metrů v rozpětí vnějšího průměru a tloušťky stěn stejně jako u dovážených trubek, pročež tento výrobek sám výrobce nejen označoval za trouby a trubky, ale takto jej i běžně obchodoval. Za klíčový důkazní prostředek ve prospěch tohoto závěru pak žalovaný označil fakturu, v níž byly dovážené trubky označeny jako „Hot Dipped Galvanized Round Steel Pipes“, čili čínský výrobce toto zboží prodal jako žárově pozinkované ocelové trubky.

5. K námitce žalobkyně, že se v projednávané věci jednalo o zcela dokončené výrobky plotových sloupků a vzpěr na oplocení dálnice proti zvěři, žalovaný uvedl, že nebylo podstatné, jaký byl účel, k němuž je žalobkyně nakonec použila, když dovážené trubky byly předmětným rozhodnutím v celním řízení propuštěny do celního režimu volného oběhu jako trubky s univerzálním použitím, což bylo ověřeno jejich fyzickou kontrolou i následnou laboratorní analýzou. Žalovaný nijak nezpochybnil, že žalobkyně tedy dovážené trubky nakonec použila při realizaci oplocení silnice I/26 Ejpovice – Kyšice, nicméně dodal, že k okamžiku jejich dovozu bylo nutné na takto dovážené zboží nahlížet jako na běžné trubky, které nebyly nijak zvlášť připravené, či specificky rozpoznatelné pro použití v konstrukcích, ani nenesly znaky takového opracování, které by je předurčovaly pro jejich použití jako plotové sloupky. Rozhodující význam pro sazební zařazení dovážených trubek tak neměl subjektivní účel použití, ani následné skutečné použití dovážených trubek, nýbrž bylo nutné účel použití dovážených trubek hodnotit objektivně jako zcela univerzální. Názor žalovaného o správnosti sazebního zařazení podpořil podle jeho vyjádření v odůvodnění napadeného rozhodnutí i stanovisko odborného útvaru žalovaného k sazebnímu zařazení dovážených trubek. Naopak předmětné zařazení dovážených trubek pod položkou číslo 7308 nebylo možno provést, protože dovážené trubky nenesly žádné znaky opracování nasvědčujícímu tomu, že se mohlo jednat o část či součást konstrukce ve smyslu vysvětlivky k harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží k položce čísla 7308, když z jejich znění vyplývalo, že se muselo jednat o takové části a součásti, mj. trouby, které byly připraveny (např. vrtány, ohýbány nebo drážkovány) pro použití v konstrukcích. Tak tomu ovšem v projednávané věci nebylo. Žalovaný rovněž odmítl sazebně dovážené trubky zařadit do položky čísla 7326, protože ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží k položce čísla 7326 se podávalo, že do tohoto čísla patřily všechny železné nebo ocelové výrobky jiné než výrobky zahrnuté v předchozích číslech této kapitoly nebo uvedené v poznámce 1 ke třídě XV nebo zahrnuté v kapitole 82 nebo 83 nebo specifičtěji uvedené jinde v nomenklatuře. Žalovaný tak k odvolacím námitkám žalobkyně tohoto okruhu uzavřel, že dovážené trubky svými vlastnostmi a rozměry zcela odpovídaly kritériím pro sazební zařazení do podpoložky kombinované nomenklatury 7306 30 72 s TARIC kódem 80.

III. Žaloba

6. Žalobkyně v podané žalobě shrnula dosavadní průběh správního řízení, přičemž zevrubně popsala své jednotlivé námitky, které uplatňovala v rámci vedeného řízení, zejména pak v samotném odvolání proti platebnímu výměru.

7. Následně žalobkyně přistoupila k formulaci jednotlivých žalobních námitek. V první řadě tak v žalobě brojila proti nesprávnosti závěru žalovaného v napadeném rozhodnutí, že sazební zařazení dovážených trubek do podpoložky kombinované nomenklatury 7306 30 72 s TARIC kódem 80 nebylo v rozporu s účelem jejich použití správné, a proto dovážené trubky nepodléhaly antidumpingovému clu. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval jen tím, jak byla definována trubka, ale vůbec se nezabýval otázkou definice plotového sloupku či vzpěry, resp. jak se takové výrobky odlišovaly od trubek a jak byly sazebně zařazovány. Tím se žalovaný opomněl vypořádat se zásadní skutečností důležitou pro napadené rozhodnutí, když zároveň uznal a měl za prokázané, že dovážené trubky byly dovezeny jako zcela dokončené výrobky použitelné jako plotové sloupky a vzpěry v rámci realizace zakázky na oplocení dálnice, jak ostatně byly i reálně použity. Celní sazebník, ani vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře přitom žádnou definici plotových sloupků ani vzpěr neobsahovaly, proto byl podle žalobkyně důležitý účel dovážených trubek. Dovážené trubky při téže příležitosti žalobkyně označila za hotový výrobek mající tvar a jiné vlastnosti trubky, jenž byl bez dalšího použitelný a byl také použit, k zabudování do konstrukce ocelového plotu, oplocení dálnice proti zvěři ve smyslu definice dle zadávací dokumentace. V projednávané věci tedy bylo zřejmé, že dovážené zboží bylo na první pohled možno označit jako ocelovou trubku, ale také jako ocelový sloupek nebo vzpěru, přičemž neexistoval žádný důvod pro prioritizaci označování dovážených trubek jako trubek, neboť v řízení bylo prokázáno, že šlo o zboží objednané a dovezené za účelem stavby oplocení dálnice proti zvěři.

8. Zboží označované jako sloupek bylo podle žalobních námitek žalobkyně výslovně jmenováno v celním sazebníku, a to v popisu k položce čísla 7308 v příkladném výčtu částí a součástí konstrukcí ze železa nebo oceli. Ve vysvětlivkách k položce čísla 7308 byly pak konstrukce, mj. i vyrobené z trubek, definovány charakteristikou, že jakmile se postaví na určité místo, obvykle na tomto místě zůstávají. Kromě toho byly plotové sloupky také výslovně jmenovány ve vysvětlivkách k položce čísla 7326, k čemuž se přiklonila i Celně technická laboratoř, když zjistila, že dovážené trubky byly dovezeny za účelem jejich zabudování do konstrukce oplocení dálnice. Z těchto důvodů žalobkyně uzavřela, že správní orgány měly dát přednost sazebnímu zařazení dovážených trubek do podpoložky kombinované nomenklatury 7308 90 59 s TARIC kódem 00, eventuálně 7308 90 98 s TARIC kódem 00, jakož i do podpoložky kombinované nomenklatury 7326 90 98 s TARIC kódem 90, přičemž ani v jednom z těchto případů by dovážené trubky nepodléhaly antidumpingovému clu.

9. Za nesprávnou a zavádějící žalobkyně v žalobě označila rovněž tu část argumentace žalovaného v napadeném rozhodnutí, v níž uváděl, že dovážené trubky nenesly žádné znaky opracování, které by nasvědčovaly tomu, že se v jejich případě mohlo jednat o část či součást konstrukce. Žalobkyně ze znění vysvětlivek k číslu 7308 dovodila, že ocelové sloupky a vzpěry dovezené žalobkyní jako části (součásti) oplocení dálnice proti zvěři nemusely být pro použití v konstrukci oplocení nijak speciálně připraveny, protože připravenost použití v konstrukcích se vztahovala jen ke druhé části předmětné definice za středníkem, nikoliv však k první části, kde byly přímo uvedeny sloupky ze železa a oceli.

10. Žalobkyně následně za nesprávný označila také názor žalovaného uvedený v napadeném rozhodnutí, podle něhož bylo nutné v případě dovážených trubek hodnotit jejich účel objektivně. V napadeném rozhodnutí tak žalovaný rozlišováním subjektivního a objektivního účelu použití dovážených trubek vlastně nehodnotil účel použití zboží, ale zabýval se otázkou, o jaké zboží se jednalo. Hodnocením této otázky však bylo lze dospět rovnocenně k závěrům, že se v projednávané věci jednalo jak o trubku, tak o sloupek. Proto musel žalovaný v předmětné věci přihlédnout ke všemu, co v daném ohledu vyšlo najevo, a nikoliv jen zohledňovat to, jak dovážené zboží vypadalo. Účel opatření dovážených trubek z celní ciziny byl přitom zjevný, když šlo o části a součásti konstrukce oplocení dálnice. Podstatné přitom podle žalobkyně nebylo ani to, co nabízel prodávající v Číně a jak zboží označil ve fakturách. Argumentoval-li žalovaný internetovými stránkami čínského dodavatele bez přesnějšího popisu, žalobkyně upozornila, že takový podklad se nestal částí spisu a nebyl proveden jako důkaz.

11. Konečně žalobkyně v žalobě konstatovala, že by se ztotožnila s názorem žalovaného co do zařazení dovážených trubek pod položku čísla 7326, ale jen za předpokladu, pokud by dovážené trubky byly zároveň sazebně zařazeny do podpoložky kombinované nomenklatury 7308 90 59 s TARIC kódem 00, eventuálně 7308 90 98 s TARIC kódem 00, jelikož se jednalo o části (součásti) ocelové konstrukce oplocení dálnice proti zvěři, nikoliv však do podpoložky kombinované nomenklatury 7306 30 72 s TARIC kódem 80.

IV. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě setrval v názoru, že napadené rozhodnutí bylo zákonné a správné a odmítl, že by se v rámci řízení nezabýval otázkou, zda dovážené trubky nebylo lze sazebně zatřídit podle návrhu žalobkyně pod položky kombinované nomenklatury čísel 7308 a 7326. Žalovaný tak setrval na své argumentaci použité na straně 11 v napadeném rozhodnutí. Za klíčový důkazní prostředek, na základě kterého bylo možno určit charakter dovážených trubek, žalovaný znovu označil fakturu přiloženou k předmětnému rozhodnutí v celním řízení, jímž byly dovážené trubky propuštěny do volného oběhu a v němž bylo dodávané zboží označeno „Hot Dipped Galvanized Round Steel Pipes“. Z ní bylo zřejmé, že čínský vývozce toto zboží nepochybně prodal jako žárově pozinkované ocelové trubky, čili dovážené trubky byly dovezeny jako trubky, nikoliv jako plotové sloupky a vzpěry. Rovněž v celním prohlášení byly dovážené trubky označeny žalobkyní jako „trouby, trubky svařované ze železa nebo nelegované oceli s průměrem 60 a 48 mm s kruhovým příčným průřezem pokovené/potažené zinkem – 4800 ks“.

13. Žalovaný dále setrvale vyjádřil přesvědčení, že hodnocení kritéria účelu použití dovážených trubek bylo třeba odvíjet od objektivních vlastností zboží předloženého v celním řízení, přičemž subjektivní účel pozdějšího použití deklarovaného zboží s univerzální použitelností nemohlo mít dopad na jeho sazební zařazení.

14. Rovněž z vysvětlivek k harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží bylo zcela zjevné, že dovážené trubky nebylo možné sazebně zařadit do položky čísla 7308, příp. čísla 7326, nýbrž jen do položky čísla 7306, neboť právě pod něj se zařazovaly také trouby a trubky používané ke stavbě lešení nebo jiných trubkových staveb či stavebních konstrukcí za předpokladu, že tyto trouby a trubky nebyly zpracované na specificky rozpoznatelné výrobky připravené např. k použití v konstrukcích. Plotový sloupek v režimu položky čísla 7326 by musel být ostatní výrobek ze železa nebo oceli jiný než zahrnutý v předchozích číslech položek kombinované nomenklatury; do tohoto zařazení tedy nemohla patřit prostá ocelová trubka zařazovaná pod číslem položky 7306, nýbrž kupříkladu ozdobný kovaný plotový sloupek.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

15. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). O podané žalobě přitom soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, protože s tímto postupem účastníci řízení souhlasili. Vady napadeného rozhodnutí, ke kterým by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud u napadeného rozhodnutí neshledal.

16. Podstatou sporu mezi účastníky řízení je celně-sazební zařazení zboží dováženého žalobkyní, kterým jsou jí deklarované svařované trubky, či sloupky, ze železa s povrchovou úpravou pozinkováním o příčném průměru 60 mm nebo 48 mm. Již na tomto místě zdejší soud předesílá, že se již dříve zabýval souvisejícím případem žalobkyně, kdy jí bylo doměřeno antidumpingové clo za další dovoz svařovaných trubek, a to v rozsudku ze dne 1. 7. 2020, č. j. 11 Af 46/2018 - 39. Zdejší soud tímto rozsudkem žalobu žalobkyně zamítl a aproboval právní názor žalovaného správního orgánu, shodný s právním názorem žalovaného v posuzované věci. Vzhledem k tomu, že nyní rozhodující senát neshledal důvody, na základě kterých by se měl od závěrů vyslovených v rozsudku jedenáctého senátu odchýlit, na tyto závěry odkazuje a ve svém dalším odůvodnění z nich také vychází.

17. V článku 1 společného celního sazebníku se zavádí kombinovaná nomenklatura (dále jen „KN“), která se skládá z nomenklatury HS a dalšího třídění. KN je založena na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací, a zaveden mezinárodní úmluvou schválenou jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. 4. 1987. Tato nomenklatura přejímá čísla a šestimístné položky harmonizovaného systému, přičemž pouze sedmé a osmé místo je jejím dalším vlastním tříděním. Kombinovaná nomenklatura a smluvní celní sazby a doplňkové statistické jednotky jsou uvedeny v příloze I společného celního sazebníku, která je každoročně k 1. 1. daného roku obměňována v souladu s přijatými opatřeními v celní oblasti.

18. Článek 2 společného celního sazebníku zavádí Integrovaný sazebník Evropských společenství (TARIC), který se zakládá na KN a obsahuje opatření stanovená společným celním sazebníkem, doplňkové třídění Společenství (podpoložky TARICu), informace nezbytné pro uplatňování a správu kódů TARICu a doplňkových kódů, sazby cel a jiných dovozních nebo vývozních poplatků, včetně osvobození od cla a preferenčních cel a opatření uplatňovaná při vývozu nebo dovozu specifického zboží. Podle článku 3 odst. 1 společného celního sazebníku má každá podpoložka KN osmimístný číselný kód, kdy prvních šest míst jsou číselné kódy vztahující se k číslům a položkám nomenklatury HS, sedmé a osmé místo určuje podpoložky KN a podpoložky TARICu jsou určeny podle ustanovení článku 3 odst. 2 společného celního sazebníku devátým a desátým místem, tvořícím spolu s KN číselné kódy TARICu. Neexistuje-li žádné další třídění, označuje se deváté a desáté místo číslicemi „00“. KN obsahuje Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou závazná pro zařazování dováženého zboží do KN. Na základě článku 9 odst. 1 písm. a) se pak vydávají vysvětlivky ke KN.

19. Zařazení dováženého zboží se zakládá na všeobecných interpretačních pravidlech 1 a 6 pro výklad KN, která mají následující znění: „Pravidlo 1: Znění názvů tříd, kapitol a podkapitol má pouze orientační charakter; pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i následujících pravidel, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek. Pravidlo 6: Pro právní účely je zařazování zboží do položek určitého čísla stanoveno zněním těchto položek a poznámkami k těmto položkám, jakož i mutatis mutandis (po nezbytných úpravách) výše uvedenými pravidly, přičemž se tím rozumí, že srovnávány mohou být jen položky stejné úrovně. Pro účely tohoto pravidla se rovněž uplatňují příslušné poznámky ke třídě a kapitole, není-li stanoveno jinak.“ 20. Pro zařazení je nutno brát ohledně dovážených trubek na zřetel, ve spojitosti s všeobecnými pravidly 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, Všeobecné vysvětlivky HS 1) a 2) ke kapitole 73: „1) Trouby a trubky - koncentrické (soustředěné) duté výrobky o stejnoměrném průřezu pouze s jednou dutinou uzavřenou po celé jejich délce, které mají vnitřní i vnější plochy téhož tvaru. Ocelové trouby mají převážně kruhový, oválný, pravoúhlý (včetně čtvercového) průřez, avšak mimo tohoto mohou zahrnovat i výrobky s rovnostrannými trojúhelníkovými a jinými pravidelnými vypouklými polygonálními průřezy. Výrobky o nekruhovém průřezu se zakulacenými rohy po celé jejich délce a trouby se zapěchovanými (uzavřenými) konci je třeba rovněž považovat za trouby. Mohou být leštěné, potažené, ohýbané (včetně spirálově vinutých trubek), též opatřené závity a spojované, vrtané, zúžené, rozšířené, tvarované kónicky nebo vybavené přírubami, hrdly nebo kroužky. 2) Duté profily - Duté výrobky neodpovídající výše uvedené definici a hlavně ty, které nemají vnitřní a vnější plochy stejného tvaru.“ a dále vysvětlivky HS k položce čísla 7306 tohoto znění: „Do tohoto čísla zejména patří trouby a trubky používané pro přepravu ropy nebo plynu, pažnice a trubky používané pro vrtnou těžbu ropy nebo plynu, trouby a trubky vhodné k použití v kotlích, přehřívačích, výměnících tepla, kondenzátorech, ohřívačích napájecí vody pro parní elektrárny, galvanizované nebo černé (tzv. plynové) trubky pro rozvod vysokotlaké nebo středotlaké páry nebo vody v budovách, jakož i trouby pro hlavní pouliční rozvody vody nebo plynu. Mimoto se trouby, trubky a duté profily používají při výrobě automobilových a jiných strojních dílů, rámů jízdních kol, dětských kočárků, případně pro jiné konstrukční účely, ke stavbě lešení nebo jiných trubkových staveb či stavebních konstrukcí. Trubky s „netěsnými svary“ se používají například na rámy kovového nábytku. Do tohoto čísla rovněž patří trouby, trubky a duté profily potažené plasty nebo skleněnou vlnou kombinovanou s bitumenem (asfaltem), jakož i žebrované trouby s podélnými nebo příčnými žebry.“ 21. Vysvětlivky HS k položce čísla 7306 stanoví, že ustanovení vysvětlivky k položce čísla 7305 se použije, mutatis mutandis (po příslušných úpravách), též na výrobky tohoto čísla. Vysvětlivky HS k položce čísla 7305 pak uvádějí, že „Trouby a trubky tohoto čísla se získávají například svařováním nebo nýtováním neuzavřených trubkovitých tvarů vyrobených z plochých válcovaných výrobků. Zkroužení do trubkovitých tvarů se provádí: - podélně nebo spirálovitě v kontinuálních operacích pomocí sady válečků u plochých válcovaných výrobků ve svitcích; nebo - podélně v diskontinuálních operacích pomocí lisu nebo válcovačky u plochých válcovaných výrobků, které nejsou ve svitcích. V případě svařovaných výrobků se přiložené hrany svařují bez přídavného kovu, na tupo odtavením, elektrickým odporovým nebo indukčním svářením nebo svařovacím obloukem pod tavidlem s přídavným kovem pod ochranou tavidla nebo plynu, aby se předešlo oxidaci. Pokud se jedná o výrobky získané nýtováním, dotýkající se konce se navzájem překrývají a spojují se pomocí nýtů. Výrobky tohoto čísla mohou být potaženy například plasty nebo skleněnou vlnou kombinovanou s bitumenem (asfaltem). Do tohoto čísla rovněž patří trouby a trubky pro ropovody nebo plynovody, pažnice pro ropné nebo plynové vrty, trouby pro dálkové vodovody nebo potrubí pro přepravu suspenze uhlí či jiných tuhých látek, trouby pro pilíře nebo stavební (konstrukční) sloupy, jakož i potrubí pro hydroelektrárny, zpravidla zesílené prstenci…“ 22. Z článku 1 odst. 1 nařízení o antidumpingovém clu vyplývá, že se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu a o vnějším průměru nepřevyšujícím 168,3 mm, v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77 (kódů TARIC 7306304120, 7306304920, 7306307280 a 7306307780), pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu nebo přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech. Z tabulky obsažené v odstavci 2 citovaného ustanovení se pak podává, že sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu zboží podle odstavce 1 s dodáním na hranice Evropské unie před proclením činí pro všechny společnosti z Čínské lidové republiky 90,6%.

23. Z napadeného rozhodnutí je podle názoru soudu nepochybné, že žalovaný zařadil dovážené trubky do podpoložky KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80, čili jako: Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným rámem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané) ze železa nebo oceli - Ostatní, svařované s kruhovým příčným průřezem, ze železa nebo nelegované oceli - - Ostatní - - - Ostatní s vnějším průměrem - - - - Nepřesahujícím 168,3 mm - - - - - Pokovené nebo potažené zinkem - - - - - - Trouby a trubky, se sazbou cla pro třetí země 0% a sazbou konečného antidumpingového cla pro výrobky čínského původu 90, 6%.

24. Z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), konkrétně např. z rozsudku SDEU ve věci Korado, a.s. ze dne 15. 5. 2019, C-306/18, plyne, že pro sazební zařazení zboží je nutné výrobky posuzovat v závislosti na jejich objektivních charakteristických znacích a vlastnostech a jejich přirozeném určení. V rozsudku SDEU ve věci G. E. Security ze dne 25. února 2016, C-143/15, bylo podle názoru SDEU třeba obecně hledat jako rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech tak, jak jsou definovány zněním čísel KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám. SDEU rovněž judikoval, že účel použití výrobku může představovat objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní uvedenému výrobku, přičemž tato skutečnost musí být posouzena v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech výrobku (rozsudky ve věci Uroplasty ze dne 13. července 2006, C-514/04, bod 42, a ve věci Stryker EMEA Supply Chain Services ze dne 26. dubna 2017, C-51/16, bod 40).

25. V návaznosti na tuto rozhodovací praxi SDEU Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 19. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 - 40, konstatoval, že z judikatury SDEU vyplývají tři principy řazení zboží do kódů kombinované nomenklatury: „První z těchto obecných principů je možné vyjádřit jako nezbytné úsilí hledat (za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol) rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží v objektivních charakteristikách a vlastnostech tohoto zboží, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám [viz např. rozsudky Soudního dvora ze dne 18. 7. 2007 ve věci Olicom (C-142/06), ze dne 20. 5. 2010 ve věci Data I/O (C-370/08) a ze dne 16. 12. 2010 ve věci Skoma-Lux s. r. o. v Celní ředitelství Olomouc (C-339/09)]. Dalším (objektivním) kritériem pro sazební zařazení je účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží [viz rozsudky Soudního dvora ze dne 1. 6. 1995 ve věci Thyssen Haniel Logistic (C-459/93), ze dne 5. 4. 2001 ve věci Deutsche Nichimen (C-201/99) nebo ze dne 8. 12. 2005 ve věci Possehl Erzkontor (C-445/04)]. Konečně, podle ustálené judikatury platí, že význam a dosah pojmů, které právo Společenství nijak nedefinuje, je třeba určit v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí [v tomto smyslu hovoří zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 10. 3. 2005 ve věci easyCar (C-336/03), odstavec 21 a v něm citovaná souladná prejudikatura Soudního dvora].“ 26. S přihlédnutím ke shora představené judikatuře SDEU, potažmo principům akcentovaným ze strany Nejvyššího správního soudu, zdejší soud zdůrazňuje, že žalovaný v napadeném rozhodnutí jí nastavené zásady respektoval. Tento závěr ostatně vyplývá z napadeného rozhodnutí, v němž při sazebním zařazení dovážených trubek celní úřad i žalovaný vycházely jednak z celního prohlášení samotné žalobkyně, kde byly dovážené trubky označeny jako „trubky, trouby svařované ze železa nebo nelegované oceli s průměrem 60 a 48 mm s kruhovým příčným průřezem pokovené/potažené zinkem – 4800 ks“, jednak z faktury přiložené k předmětnému rozhodnutí v celním řízení (čili faktury společnosti TIANJIN QUANYUXING INTERNATIONAL TRADING CO. LTD č. YX007-17146 ze dne 31. 8. 2017), v němž bylo dodávané zboží označeno „Hot Dipped Galvanized Round Steel Pipes“. Z označení dovážených trubek na této faktuře tudíž bylo zřejmé, že čínský odesílatel/vývozce dovážené trubky prodal jako „žárově pozinkované ocelové trubky s kruhovým příčným průřezem“. Žalovaný proto při sazebním zařazení zboží vycházel z toho, že se jednalo o běžné trouby a trubky, které nebyly v době dovozu zpracované na specificky rozpoznatelné výrobky.

27. Jestliže žalobkyně namítala, že předmětné zboží byly již zcela dokončené (hotové) výrobky – kruhované svařované sloupky ze železa s povrchovou úpravou pozinkováním o daném průměru, tedy sloupky a vzpěry oplocení s přesně definovanými rozměry, dalšími definovanými vlastnostmi a zejména s přesně definovaným účelem použití jako sloupky a vzpěry oplocení dálnice proti zvěři, které byly bez jakékoliv další úpravy použity k montáži ocelové konstrukce oplocení dálnice jako jeho části (součásti), musí tento závěr soud odmítnout. Soud se zcela ztotožnil se žalovaným, že v projednávané věci byla splněna podmínka všeobecné použitelnosti výrobků, která byla posuzovaná v závislosti na objektivní charakteristice dovážených trubek. Pouhá skutečnost, že byly dovážené trubky objednány u žalobčina čínského obchodního partnera s přesně definovanými vlastnostmi (zejména průměr a délka), a dovážené trubky byly právě z tohoto důvodu vyráběny na zakázku dle technické dokumentace, nemohlo na jejich univerzální použitelnosti nic změnit. Na relevantnost žalobkyní namítaného účelového určení dovážených trubek přitom podle závěru soudu nemohla poukazovat ani žádná inherentní skutečnost spočívající v objektivních charakteristikách a vlastnostech dovážených trubek, které nejevily žádné objektivní známky takový účel zjevně předurčující.

28. Zařazení výrobků do položky čísla 7306 nemohlo přitom bránit ani to, že žalovaným posouzené dovážené trubky byly použity jako součást plotu, neboť dle vysvětlivek HS k položce čísla 7306 lze do této položky zařadit i trouby, trubky a duté profily, které se používají při výrobě automobilových a jiných strojních dílů, rámů jízdních kol, dětských kočárků, případně pro jiné konstrukční účely, ke stavbě lešení nebo jiných trubkových staveb či stavebních konstrukcí. Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že žalovaným provedené zařazení do podpoložky KN 7306 30 72 80 tedy bylo správné, přičemž žalovaný toto zařazení řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil, když uvedl, proč posoudil dovážené trubky jako běžné trouby a trubky, které nebyly v době dovozu zpracované na specificky rozpoznatelné výrobky, a co jej vedlo k závěru o jejich univerzálním použití.

29. Podle soudu celní úřad i žalovaný ve svých rozhodnutích v projednávané věci srozumitelně objasnili, jaké vlastnosti dovážené trubky měly, a pokud dospěly k závěru, že dovážené trubky neměly jasně daný účel, odpovídal tento závěr skutkovým okolnostem zjištěným v řízení. Pro sazební zařazení zboží byla totiž rozhodující skutečnost, zda dovážené trubky byly určeny k tomu, aby společně s dalšími součástmi plnily konkrétně vymezený účel či zda mohly být tyto trubky využity i jiným způsobem než tím, za jakým tvrdila a v řízení dokazovala žalobkyně, že byly do země dovezeny. Vzhledem k tomu, že dovezené trubky tedy svou povahou byly trubkami dle poznámek a vysvětlivek harmonizovaného systému a kombinované nomenklatury, pak se jako trubky musely zařadit s přihlédnutím k tomu, že právě pro trubky byla určena vlastní celně nomenklaturní položka, a to „trouby a trubky“, a nebylo je tedy možno zařazovat jako „ostatní“, jak namítala žalobkyně. Zařazení tak, jak jej provedl žalovaný do podpoložky KN 7306 30 72 80 tak bylo zcela správné, v souladu se společným celním sazebníkem i kombinovanou nomenklaturou.

30. Pokud jde ohledně dovážených trubek o odpověď na žalobkyní v žalobě kladenou otázku „na co to je“, žalovaný nezpochybnil, že dovážené trubky byly dovezeny jako zcela dokončené výrobky a bez jakékoli další úpravy je bylo možné použít, mimo jiné, i jako plotové sloupky a vzpěry v rámci realizace zakázky na oplocení dálnice proti průniku zvěře. Celní úřad, potažmo žalovaný po rozhojnění spisové dokumentace o stanovisko odboru 21 GŘC k sazebnímu zařazení zboží ze dne 5. 9. 2018, č. j. 50451/2018-9000000-212, však na základě zjištění učiněných při laboratorním odebrání vzorků dovážených trubek učinil závěr, který řádně odůvodnil, a to že dovážené trubky měly objektivně široký rozsah dalších možných způsobů použití, což bylo dáno tím, že neměly žádnou specifickou vlastnost, která by předurčovala jejich jedinečné použití jako plotového sloupku na oplocení dálnice proti pronikání zvěře. Proto soud považuje za správný i závěr obou správních orgánů, že na dovážené trubky bylo k okamžiku jejich dovozu nutné objektivně nahlížet jako na běžné trubky, které nebyly nijak zvláště připravené či specificky rozpoznatelné pro použití v konstrukcích, ani nenesly znaky takového opracování, které by předurčovaly jejich použití právě jako plotové sloupky. Z hlediska sazebního zařazení proto bylo nutné objektivně hodnotit účel použití předmětného zboží jako zcela univerzální, přičemž deklarovaný subjektivní účel použití, ani následné skutečné použití dovážených trubek (na základě subjektivního rozhodnutí žalobkyně) neměly za tohoto stavu při sazebním zařazování rozhodující význam. V dotčeném případě tedy popsané zjištění, že dovážené trubky, propuštěné do celního režimu volného oběhu, byly použity při realizaci zakázky na oplocení dálnice jako sloupky a vzpěry, nemohlo vést k závěru, že dovezené trubky daných rozměrů a vlastností, které odpovídaly sazebnímu zařazení do podpoložky KN 73063072 TARIC kód 80, se zařadily jako části a součásti konstrukcí, neboť k tomuto účelu nebyly předem specificky připraveny. V tomto směru tedy soud jako důvodnou neshledal námitku žalobkyně, že se žalovaný účelem použití dovážených trubek vůbec nezabýval. Žalobkyně v této námitce totiž fakticky jen, a to v zásadě účelově, polemizovala s odlišným závěrem žalovaného ohledně širšího (univerzálního) užití dovážených trubek, s nímž se sama odmítala ztotožnit. Názorovou odlišnost žalovaného tedy v tomto případě nebylo lze identifikovat jako absentující vypořádání žalobčiných námitek.

31. Žalobkyně dále v podané žalobě svými námitkami opakovaně připustila, že jí navržené sazební zařazení dovážených trubek nemuselo být správné, a proto navrhla dovážené trubky zařadit případně do podpoložky KN 7308 90 59 s TARIC kódem 00, neboť šlo o sloupky a vzpěry vyrobené svařením stočeného ocelového plechu, případně do podpoložky 7308 90 98 s TARIC kódem 00 jako „ostatní“. Navrhla také jako možné sazební zařazení do podpoložky KN 7326 90 98 s TARIC kódem 90, když ani v jednom případě takového alternativního sazebního zařazení dovážené trubky nepodléhaly konečnému antidumpingovému clu.

32. Z napadeného rozhodnutí je podle zjištění soudu patrné, že se žalovaný zabýval i touto odvolací námitkou žalobkyně a podle závěru zdejšího soudu řádně odůvodnil, proč nebylo možné dovážené trubky do žalobkyní alternativně navrhovaných podpoložek KN zařadit. S těmito závěry se přitom soud ztotožnil. Nejprve tak žalovaný v napadeném rozhodnutí vyloučil zařazení předmětného zboží do čísla položky 7308 HS, neboť dovážené trubky nenesly žádné znaky opracování, které by nasvědčovalo tomu, že se mohlo jednat o část či součást konstrukce tak, jak osvětlovaly vysvětlivky k číslu 7308 HS, které v tomto směru s dále naznačeným zdůrazněním žalovaného uváděly, že „(d)o tohoto čísla rovněž patří takové části a součásti, jako jsou ploché válcované výrobky, široká ocel včetně tzv. univerzální široké oceli, pásy, pruty, úhelníky, tvarovky, profily a trouby, které byly připraveny (např. vrtány, ohýbány nebo drážkovány) pro použití v konstrukcích“. Ke shodnému závěru bylo možné dle žalovaného dospět taktéž na základě vysvětlivek k položce 7306 HS, která definovala výrobky, jež do tohoto čísla nepatřily, a pod písm. f) s opět žalovaným použitím zdůrazněním uváděla: „Trouby, trubky a duté profily zpracované na specificky rozpoznatelné výrobky, např. připravené k použití v konstrukcích (číslo 7308)“.

33. Pokud tedy žalobkyně již v odvolání namítala, že sloupky byly uvedeny ve znění položky čísla 7308 v demonstrativním výčtu výrobků, které do tohoto čísla položky spadaly, uvedl k tomu žalovaný, že jmenované sloupky musely současně splňovat podmínku znění položky čísla 7308, tudíž že byly připravené pro použití v konstrukcích, přičemž znovu zdůraznil, že dovážené trubky byly výrobkem s univerzálním použitím, na kterém nebyla provedena žádná příprava pro použití v konstrukcích. Soud ke korespondující žalobní námitce žalobkyně na tomto místě výslovně uvádí, že tak se jí již od žalovaného v napadeném rozhodnutí dostalo k prakticky jen znovu opakované odvolací námitce náležitého vysvětlení, proč její výklad části vysvětlivky k číslu položky 7308 před středníkem nemohl obstát, čili že i v případě dovážených trubek by se bývalo v projednávané věci muselo jednat o neomylně identifikované sloupky, nikoli tedy o zboží, které vskutku potenciálně mělo variabilní využití.

34. Žalovaný podle ověření soudu odmítl i žalobkyní navrhované sazební zařazení do položky čísla 7326, když, opět s použitím níže zachovaného textového zdůraznění, odkázal na vysvětlivky k položce čísla 7326 HS, které uváděly: „Do tohoto čísla patří všechny železné nebo ocelové výrobky zhotovené kováním nebo vysekáváním, řezáním nebo ražením nebo jinými procesy jako například ohýbáním, sestavováním, svařováním, soustružením, frézováním nebo děrováním, jiné než výrobky zahrnuté v předchozích číslech této kapitoly nebo uvedené v poznámce 1 ke třídě XV nebo zahrnuté v kapitole 82 nebo 83 nebo specifičtěji uvedené jinde v nomenklatuře“. Žalovaný tak zcela vyloučil možnost sazebního zařazení dovážených trubek pod položku 7326 HS, neboť toto zboží bylo specifičtěji zahrnuto v podpoložce KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80. Jednalo se totiž o výrobek s univerzálním použitím, který nenesl takové znaky opracování, pro které by mohl být sazebně zařazen pod tuto položku, když příkladně za takový podřaditelný výrobek označil např. ozdobný kovaný plotový sloupek. Ze začlenění sazebního zařazení do podpoložky KN 7326 90 98 s TARIC kódem 90 pak žalovaný podle soudu zcela správně dovodil, že by se muselo jednat o výrobek z kategorie „ostatní“, tedy takový, který neodpovídal kritériím předchozích čísel kapitoly 73, což ovšem zdaleka nebyl případ dovážených trubek, které bylo možno nepochybně specifičtěji zahrnout do podpoložky KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80.

35. Jak soud již výše uvedl, žalovaný své závěry ohledně nemožnosti zařazení zboží do dalších sazebních položek KN navržených žalobkyní v podaném odvolání řádně odůvodnil, když zejména zdůraznil, že pro celní zařazení zboží nebylo podstatné, zdali zboží bylo objednáno a dovezeno za účelem stavby oplocení dálnice dle kritérií stanovených v zadávací dokumentaci Ředitelství silnic a dálnic, nýbrž za zásadní pro toto zařazení bylo třeba chápat zjištění, že dovážené trubky objektivně vzato měly široký rozsah dalších možných způsobů použití, což bylo dáno tím, že neměly žádnou specifickou vlastnost, která by předurčovala jejich jedinečné použití. Tomuto závěru nasvědčuje podle názoru soudu i dokumentace ze správního spisu, kde se např. v podkladu nazvaném „Požadavky na provedení a kvalitu plotů pro zabránění průniku zvěře a osob na dálnicích a silnicích ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, vydání 08/2017“ v bodě 4 odst. (10) uvádí, že „(s)loupky plotu jsou z hladkých ocelových trubek s tloušťkou stěny min. 2,5 mm. Vhodné je použít trubky rozměru 60,3×2,9 mm. Nejvýše mohou být použity trubky rozměru 70,0×3,0 mm...“, (zdůrazněno soudem) resp. v podkladu Ministerstva dopravy, odboru infrastruktury, z března 2008 nazvaném „Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitola 12, Trvalé oplocení“, kde se v bodu 12.2.3 písm. a) uvádí, že „ocelové plotové sloupky, vzpěry a vratové sloupky jsou z trubek nebo válcovaných profilů normalizované výroby...“ (zdůrazněno soudem). Již ze správního spisu tedy v tomto směru vyplývá, že plotové sloupky a vzpěry sekundárně vznikají z normalizovaných ocelových profilů – ocelových trubek, tedy materiálu, který je teprve v důsledku dalšího zpracování transformován ve sloupky, vzpěry, potažmo vrata a vrátka trvalého oplocení dálničních těles, čili onoho materiálu, který žalobkyně do tuzemska dovezla.

36. Proto soud spolu se žalovaným hledí k okamžiku dovozu na dovážené trubky jako na běžné trubky, které nebyly nijak zvláště připravené či specificky rozpoznatelné pro použití v žalobkyní namítaných konstrukcích, ani nenesly znaky takového opracování, které by předurčovaly jejich unikátní použití právě jako plotové sloupky (či vzpěry). V projednávané věci tak byla zcela zásadním skutkovým momentem skutečnost, že s ohledem na nespecifičnost parametrických predispozic dovážených trubek bylo nutné objektivně hodnotit účel použití předmětného zboží jako zcela univerzální, přičemž deklarovaný subjektivní účel použití ani následné skutečné použití předmětného zboží (např. na základě subjektivního rozhodnutí žalobkyně) nemělo za tohoto stavu při sazebním zařazování předmětného dováženého zboží rozhodující význam. S uvedeným závěry se soud s ohledem na zjištění učiněná ve správním řízení zcela ztotožňuje, a námitky žalobkyně týkající se nesprávného zařazení předmětného zboží do podpoložky KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80 proto neshledal důvodnými. Ostatně správnosti tohoto sazebního zařazení dovážených trubek v neposlední řadě podpůrně přisvědčuje i judikatorní hledisko obvyklosti smyslu použití označení žalobkyní dováženého zboží jak ve shora uváděné faktuře k dováženým trubkám, tak jejich označení žalobkyní v celním prohlášení. Označil-li jak čínský výrobce, tak žalobkyně jako dovozce dovážené trubky jako „žárově pozinkované ocelové trubky s kruhovým průřezem“, bylo jen stěží představitelné z nich v zásadě bez dalšího účelově determinujícího, či předurčujícího opracování činit plotové sloupky a vzpěry, když bylo současně představitelné jejich další rovnocenné, a to poměrně široké využití v nejrůznějších dočasných (např. lešení), či trvalých (např. rámy jízdních kol) konstrukcích. Obdobně soud seznal, že v projednávané věci bylo rovněž naplněno judikatorně předpokládané kritérium cíle sledovaného právní úpravou nařízení o antidumpingovém clu, když právě dovoz svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu a o vnějším průměru nepřevyšujícím 168,3 mm, m.j. položky KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80, pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky podléhalo ve vztahu ke všem jejím výrobcům pro detekované dumpingové ceny, resp. pro deklarovanou neochotu spolupracovat na šetření podezřele nízkých cen za takto dovážené zboží, konečnému antidumpingovému clu, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na společném evropském trhu.

37. Žalobkyně konečně v poslední žalobní námitce nesouhlasila s tím, že žalovaný v napadeném rozhodnutí argumentoval internetovými stránkami čínského dodavatele dovážených trubek, navíc bez přesnějšího popisu, což považovala za argumentaci postavenou na neexistujícím podkladu, neboť tento nebyl součástí spisu, a nebyl ani proveden k důkazu. Soud ani tuto námitku žalobkyně neshledal důvodnou, neboť z napadeného rozhodnutí bylo patrné, že žalovaný obsahem internetových stránek argumentoval pouze okrajově a jen na podporu a dokreslení svých závěrů, k nimž dospěl na základě jiných zjištění, zejména pak faktury čínského dodavatele, v níž dovážené trubky rozhodně nebyly specifikovány jako plotové sloupky a vzpěry. Pro závěr o sazebním zařazení předmětného zboží do podpoložky KN 7306 30 72 s TARIC kódem 80 tak klíčový důkazní prostředek na straně žalovaného tvořila faktura přiložené k předmětnému rozhodnutí v celním řízení, v níž byly dovážené trubky označeny jako „Hot Dipped Galvanized Steel Pipes“. Žalovaný tuto skutečnost v napadeném rozhodnutí na str. 10 otevřeně zdůraznil, když ozřejmil, že čínský odesílatel a vývozce toto zboží prodal jako žárově pozinkované ocelové trubky s kruhovým průřezem. I pokud tedy nebyl obsah předmětných internetových stránek čínského výrobce dovážených trubek součástí správního spisu, nemohla mít tato skutečnost na zákonnost napadeného rozhodnutí žádný vliv. Soud tedy i ve vztahu k poslední subnámitce žalobkyně uplatněné v žalobě dospěl k závěru, že není důvodná, a proto ji odmítl.

VI. Závěr a náklady řízení

38. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.