č. j. 6 Af 48/2015- 97

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: XXXXXXXXXXXXXXXX místem podnikání XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.5.2015, č.j. 20595-2/2015-900000-304.7 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25.5.2015, č.j. 20595-2/2015-900000-304.7 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14.800 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí Generálního ředitelství cel (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován i správní orgán 1. stupně, pokud rozlišení nemá význam pro samotný text odůvodnění) ze dne 25.5.2015, č.j. 20595-2/2015-900000-304.7 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný k odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále též „celní úřad“ nebo „správní orgán 1. stupně“) ze dne 11.3.2014, č.j. MRN 14CZ51000012VQ2KB4, (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) změnil sazební zařazení dovezeného zboží a výpočty poplatků tak, že nedoplatek na cle činil 6.376 Kč a nedoplatek na dani z přidané hodnoty činil 1.339 Kč. 2 Žalobce uvedl, že dne 11.3.2014 prostřednictvím celního deklaranta společnosti XXXXXXX, s.r.o., požádal o propuštění dovezeného zboží, a to 198 kusů „rehabilitačních lavic neboli autotrakčních lehátek“ (dále též „zboží“ nebo „výrobek“) do volného oběhu v tuzemsku. Celní deklarant zboží označil v chybném kódu (celní zařazení: 9402900 90 – Zubolékařská křesla, křesla pro holičství a kadeřnictví nebo podobná křesla a jejich části a součásti – ostatní) a jakmile žalobce chybu zjistil, řešil ji přímo s příslušným celním úřadem. Žalobce celnímu úřadu navrhoval celní zařazení 9019 10 00 00/80, zatímco celní úřad navrhoval celní zařazení 73269098 (90). 3 Žalobce nesouhlasí se způsobem použití Všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury (dále též „Všeobecná pravidla“), konkrétně pravidla 3 b), namítá nesprávné použití poznámky 1 d) ke kapitole 72 celního sazebníku. Je toho názoru, že žalovaný zařadil předmětné zboží do nesprávné kategorie 73269098 (90) určené pro výrobky výhradně ze železa a oceli, což ani názvem, funkcemi, účelem, poměrným použitím materiálu neodpovídá popisu zboží. Rovněž žalovaný zřejmě omylem zmínil výtah z kontextu týkající se výhradně vysvětlivky výrazu „litina“ a složení oceli, což nemá se správností celního zařazení zboží nic společného. Zdůraznil dále, že dle judikatury Evropského soudního dvora je rozhodujícím kritériem pro sazební zařazení účel použití výrobku, přičemž žalovaný se účelem dostatečně nezabýval. 4 Žalobce vysvětlil, že předmětné zboží reflektuje zařazení pod kód 9019 10 00 00/80 – přístroje pro mechanoterapii, masážní přístroje, psychotechnické přístroje. Specifikoval a podpořil citací z odborné literatury, jaký je význam pojmu mechanoterapie, kdy zejména jde o využití mechanické energie k ovlivnění tkání, například jde o aktivní a pasivní pohyby těla a trakce a extenze. Trakce je působení tahu na svaly, klouby, vazy, šlachy, extenze je natahování a napínání končetin. Do kategorie mechanoterapie se řadí i terapie přístroji. Podle jiné definice je principem mechanoterapie využití vlastní energie k terapeutickým účelům, kdy dochází k protažení ligamentózního aparátu, zlepšení reologických vlastností synovie a snížení tlaku na kloubní chrupavky; distrakční síla může být vyvolána vahou pacienta, speciláním trakčním zařízením (polohováním) nebo vahou závaží. 5 Žalobce předmětný výrobek popsal jako rehabilitační lavici nebo také autotrakční lehátko, konstruované k polohování. Úhel polohy je ovládán ručně pomocí pohybu rukou – tzv trakcemi. Těmi dochází k uvolňování svalů, kloubů, páteře a dalšímu, přičemž končetiny pacienta jsou upnuty k přístroji. K výrobku je poskytován písemný dokument, kde jsou popsány a vyobrazeny údaje o tom, jak se správně provádějí cviky. Výrobek může být využit ve zdravotnických zařízeních i pro domácí použití. Skládá se z odlehčené kostry s gumovými částmi ve spodu, z lůžka, bezpečnostních madel, rukojetí (páka k pevnému uchopení) a zajištění chodidel. Dále žalobce uvedl, že výrobek slouží k účelovému využití jako polohovací pomůcka /přístroj, který může být použit samostatně či v kombinaci pro použití u člověka /pacienta, který svou funkcí mírní, léčí či preventivně působí (trakčním polohováním) na onemocnění jako vertebogenní syndrom, ortostatické poruchy, skolióza, hyperlordóza, bolesti kolenních kloubů, protažení posturálního svalstva těla končetin, podpora žilního návratu, zlepšení prokrvení orgánů v těle, umírnění bolesti při vyhřezlé ploténce, zpomalení procesu při začínajících artrózách. K účelovému využití výrobku žalobce odkázal na odbornou literaturu. Dále popsal materiály použité k výrobě výrobu, jedná se o dřevo (zaujímá 50 % objemu výrobku), dutou odlehčenou ocel (zaujímá 50 % objemu výrobku), koženku, molitan, gumu, plast, pěnovou gumu, pryž. 6 Žalobce namítl, že by nemělo být směrodatné porovnávání výrobků, které jsou domněle totožné, aniž by bylo známo jejich složení, váha komponentů, funkce, účel a v neposlední řadě správné zařazení deklaranta k propuštění zboží do volného oběhu, či odlišné klasifikování z důvodu rozdílné aplikace totožných definic v jiném státě, kdy důsledkem tohoto stavu jsou případy, kdy totožné výrobky od tří různých výrobců jsou zařazeny do tří odlišných tříd, aniž by mohly příslušné státní orgány efektivně zasáhnout. V předmětné věci je přitom známo, že výrobek nemůže být nikterak duplikován či napodobován, neboť je chráněn prostřednitvím Úřadu průmyslového vlastnictví. 7 Ve vztahu k doručování žalobce namítl, že v průběhu správního řízení celnímu deklarantovi oznámil zpětvzetí plné moci k zastupování, a celnímu úřadu oznámil, že se již delší dobu nezdržuje na adrese, kterou celní úřad disponoval, a korespondence byla vždy směřována na adresu žalobcova trvalého bydliště. Patrně v dubnu nebo květnu 2014 celní úřad žalobci odeslal výzvu, aby se vyjádřil k navrhovanému celnímu zařazení, výzva byla doručena fikcí, stejný způsob doručení byl potom realizován ve věci doručení napadeného rozhodnutí. 8 Vzhledem ke všemu uvedenému žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a nahradil jej tak, že změní kód předmětného zboží na odpovídající kód 9019 10 00 00/80. 9 Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Shrnul, že předmětem sporu je sazební zařazení zboží nazvaného žalobcem v celním prohlášení „Otočná lavice pro rehabilitaci páteře a uvolnění svalů“, konkrétně, zda má být zboží s ohledem na účel jeho použití posouzeno jako přístroj pro mechanoterapii, jak tvrdí žalobce, nebo jako ostatní výrobky ze železa nebo oceli, jak tvrdí žalovaný. Žalovaný zastává názor, že předmětné zboží nenaplňuje definici zboží používaného v mechanoterapii, jelikož mechanoterapie označuje pouze léčení týkající se pohybu kloubů při mechanickém napodobování různých pohybů kloubů nebo svalů, což předmětné zboží nesplňuje. Žalovaný se ve svém posouzení zabýval vlastnostmi zboží, účelem použití i jeho materiálovým složením, s výsledným právním názorem seznámil žalobce a umožnil mu se vyjádřit a navrhnout další důkazy. Nevidí důvod ke zpochybnění svých skutkových zjištění, a to především proto, že ve svém rozhodnutí vycházel zejména z podkladů předložených samotným žalobcem. Odmítl, že by bylo možno vycházet z odborné literatury z oboru rehabilitace a fyzioterapie jako k relevantním podkladům, neboť sazební zařazení je třeba učinit striktně v souladu s právními předpisy uplatňovanými při sazebním zařazování zboží. 10 K žalobcem namítanému použití Všeobecných pravidel žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11 K materiálovému složení žalovaný uvedl, že až v žalobě žalobce procentuálně konkretizoval podíl hlavních materiálů (dřevo 50 % objemu produktu a odlehčená ocel 50 % objemu produktu). Tímto novým překvapivým tvrzením žalovaný ve správním řízení nedisponoval, žalobce jej ani nijak nedokládá, jde navíc o tvrzení zjevně neodpovídající skutečnosti za současné evidentní přítomnosti materiálů dalších a žalobcem rovněž uvedených. Žalovaný poukázal na to, že ve správním řízení žalobce předmětné zboží podrobně popsal a poskytl fotografii. 12 K doručování v průběhu správního řízení žalovaný uvedl, že ani žalobce, ani jeho zástupce (celní deklarant) nevyrozuměli správní úřady o ukončení zastoupení, pročež plná moc zůstala vůči správním úřadům účinná. Doručení výzvy k vyjádření a doručení napadeného rozhodnutí zástupci žalobce tedy bylo řádné. 13 Městský soud v Praze o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 23.5.2019 č.j. 6 Af 48/2015-44 tak, že žalobu zamítl. Městský soud při jednání provedl důkazy prohlášením Nemocnice ve Svitavách z října 1999, závěrečnou zprávou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 15. 12. 2001 o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku, fotodokumentací předmětného výrobku, užitným vzorem č. 26222, průmyslovým vzorem č. 35683, nákresem předmětného výrobku, popisem stádií degenerace ploténky, odvoláním plné moci celnímu deklarantovi ze dne 1. 7. 2014, uživatelskou příručkou – rehabilitační lavice (autotrakční lehátko) a korespondencí mezi žalobcem a celním deklarantem. Důkazy, které měly prokázat, že je účelem předmětného výrobku použití v mechanoterapii, městský soud nepovažoval za rozhodné. Naopak vyšel z vysvětlivek Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, vypracovaných Světovou celní organizací, platných v roce 2014 a 2015 (dále jen „vysvětlivky HS“), neboť ty jsou podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (EU) použitelným interpretačním vodítkem. V důsledku tohoto názoru též neprovedl další žalobcem navrhované důkazy (odbornou literaturu), neboť měl za to, že z nich při výkladu toho, co lze pro účely celního zařazení považovat za přístroj pro mechanoterapii, nelze vycházet. Městský soud uzavřel, že předmětný výrobek měl sloužit k prostému vyvěšení pro uvolnění příslušných svalových skupin a páteře, a nikoliv k léčení nemocí kloubů nebo svalů pomocí mechanického napodobování různých pohybů (jak vyplývá z vysvětlivek HS ke kódu 9019). Žalovaný tedy podle městského soudu zařadil předmětný výrobek správně. Postupoval podle pravidla 3 b) hlavy I oddílu A kombinované nomenklatury, podle kterého se zboží zařadí podle materiálu nebo komponentu, který mu dává podstatné rysy. Městský soud souhlasil s žalovaným, že pro celní zařazení nebylo možné použít žádné předcházející pravidlo a že z hlediska materiálového složení předmětný výrobek patří pod žalovaným zvolený kód. 14 Uvedený rozsudek Městského soudu v Praze byl k žalobcově kasační stížnosti zrušen Nejvyšším správním soudem, který v rozsudku ze dne 29.5.2020, č.j. 5 Afs 242/2019-31, nesouhlasil zejména s tím, že městský soud odmítl žalobcovy argumenty směřující k zařazení předmětného výrobku jako přístroje pro mechanoterapii, přičemž svůj názor založil na vysvětlivkách HS. Nejvyšší správní soud v obecné rovině souhlasil, že vysvětlivky HS jsou důležitým nástrojem k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad, a to navzdory tomu, že nemají kogentní povahu, a v tomto konkrétním případě je vzhledem k tomu, že spor je veden o zařazení předmětného výrobku do různých tříd, označil za významné interpretační vodítko. Na druhou stranu však zdůraznil, že sazební zařazení zboží podle celního sazebníku je otázkou právní, zatímco vlastnosti a účel zboží jsou otázkou skutkovou, která je předmětem dokazování. V této souvislosti konstatoval, že v nyní projednávaném případě je pro zařazení podle celního sazebníku (právní otázka) rozhodný právě účel použití předmětného výrobku (skutková otázka). Posouzení účelu použití předmětného výrobku proto potřeba provést s odpovídajícími odbornými znalostmi. Nelze a priori předpokládat, že je účel použití zřejmý ze samotného popisu výrobku, a to zvláště v případech, kdy se jedná o výrobky s léčebnými účinky, které nelze hodnotit bez odborných znalostí. 15 Nejvyšší správní soud městskému soudu vytkl, že, stejně jako žalovaný, vycházel z právního názoru, že pro celní zařazení jsou názory odborné literatury irelevantní, protože se musí použít pouze právní předpisy a vysvětlivky HS. Městský soud tak své podstatě opomenul skutkovou otázku. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že vysvětlivky HS jsou pouze interpretačním vodítkem, nikoliv závazným právním předpisem, od kterého by nebylo možné se odchýlit. I kdyby však právním předpisem byly, nebylo by možné je interpretovat doslovně pouze na základě použitých slov, jak učinil městský soud. Přestože pokud je v kombinované nomenklatuře vymezena položka jako „přístroje pro mechanoterapii“, je rozlišení mezi skutkovou otázkou určení účelu použití a právní otázkou celního zařazení předmětného výrobku jako přístroje pro mechanoterapii velmi obtížné, nelze zcela rezignovat na posouzení skutečného účelu užití předmětného výrobku. 16 Nejvyšší správní soud korigoval interpretaci vysvětlivek HS městským soudem ve vztahu k jejich výkladu. Pokud v nich stojí, že přístroje pro mechanoterapii „jsou hlavně používány k léčení nemocí kloubů nebo svalů, pomocí mechanického napodobování různých pohybů“, nelze uzavřít, že předmětný výrobek do této kategorie nespadá jen proto, že slouží k prostému vyvěšení pro uvolnění příslušných svalových skupin a páteře. Bez odborného posouzení nelze vyloučit, že má přístroj léčebný efekt i na klouby dolních končetin a žilní návrat, jak tvrdí žalobce, a neuvolňuje pouze příslušné svalové skupiny a páteř, jak uvedl městský soud. Dále poznamenal, že uvádí-li vysvětlivky HS, že přístroje pro mechanoterapii jsou „hlavně používány k léčení kloubů nebo svalů“, není vhodné z této kategorie vyřadit předmětný výrobek jen na základě toho, že jeho účinky striktně vzato nejsou z laického pohledu léčebné, ale pouze napomáhají při zotavení po nemoci nebo při ní poskytují úlevu. Jediným aspektem předmětného výrobku, který nespadá do definice uvedené ve vysvětlivkách HS, je působení vyvěšením, a nikoliv napodobováním různých pohybů. Podle názoru Nejvyššího správního soudu však nelze a priori vyloučit, že i prosté vyvěšení bude mít obdobný léčebný účinek jako napodobování pohybů, a proto též nelze vyloučit použití předmětného výrobku pro účely mechanoterapie výhradně na základě absence pohybu a neuvedení prostého vyvěšení ve vysvětlivkách HS. 17 Dle Nejvyššího správního soudu je tedy vymezení provedené ve vysvětlivkách HS v obecné rovině použitelné, ale nelze jej aplikovat bezvýjimečně. Při úvahách o celním zařazení se nelze zaměřit na jediný znak (zde vyvěšení namísto napodobování pohybu) a opomenout ostatní znaky, vlastnosti a účel posuzovaného výrobku. Nejvyšší správní soud vyslovil přesvědčení, že je třeba předejít situaci, kdy by byl předmětný výrobek využíván odborníky praktikujícími mechanoterapii právě v tomto oboru, resp. v oboru fyzioterapie či léčebné rehabilitace, ale celně by jej sem nebylo možné zařadit pouze kvůli tomu, že vlastnosti výrobku nebyly náležitě zohledněny ve vysvětlivkách HS. Uvedl, že pokud by se městský soud zabýval dostatečně účelem použití výrobku, mohl by dojít k závěru, že je určen pro mechanoterapii, a tím pádem by přicházelo v úvahu použití jiných všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury (konkrétně pravidla 1, podle kterého se zařazuje podle znění položek a poznámek tříd a kapitol, nebo pravidla 3. a), podle kterého se zboží, které lze prima facie zařadit do více čísel, zařadí pod to číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis), která by před žalovaným použitým pravidlem 3. b) měla přednost vzhledem k tomu, že mu předcházejí. 18 Nejvyšší správní soud tedy uložil Městskému soudu v Praze, aby v dalším řízení především konfrontoval své dosavadní závěry a obsah vysvětlivek HS na straně jedné s odborně posouzeným účelem předmětného výrobku na straně druhé. Označil za vhodné zabývat se také žalobcem zmiňovanou odbornou literaturou, a za nezbytné náležitě zhodnotit již provedené důkazy, s tím, že dospěje-li městský soud k závěru, že k posouzení věci nemá dostatek odborných znalostí, bude potřeba doplnit dokazování též o odborné vyjádření nebo znalecký posudek v oboru zdravotnictví (např. odvětví ortopedie či zdravotnická odvětví různá, specializace: fyzioterapie či rehabilitace). Nejvyšší správní soud však upozornil, že v tomto ohledu neučinil žádné závěry, a nevyloučil tedy, že městský soud i po doplnění dokazování může dojít ke stejnému závěru jako v zrušeném rozsudku ze dne 23.5.2019 č.j. 6 Af 48/2015-44. 19 V reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.5.2020, č.j. 5 Afs 242/2019-31 žalovaný doplnil své stanovisko o odkaz na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-547/13 ze dne 4.3.2015 ve věci „Oliver Medical“, z něj dle žalovaného vyplývá, že posuzovaný výrobek není určen pro mechanoterapii. 20 Ze spisového materiálu předloženého žalovaným vyplývají následující skutečnosti. 21 Žalobce dovezl předmětné zboží do České republiky z Čínské lidové republiky a prostřednictvím celního deklaranta jej v elektronickém celním prohlášení ze dne 10.3.2014 zařadil do podpoložky (zbožového kódu) KN 9019109000 se sazbou cla 0 %. Zboží bylo v celním prohlášení popsáno jako „Otočná lavice pro rehabilitaci páteře a uvolnění svalů, 198 kusů, náhradní kostry: 2 kusy, plastové části ke konstrukci: 16 kusů. Zbožový kód č. 9019109000 je určen pro „Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje: - Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje: - - Ostatní“. 22 Dne 11.3.2014 zástupce žalobce provedl změnu sazebního zařazení předmětného zboží v celním prohlášení na kód celní nomenklatury 9402900000, který je určen pro „Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek (například operační stoly, vyšetřovací stoly, nemocniční lůžka s mechanickým zařízením a zubolékařská křesla); křesla pro holičství a kadeřnictví a podobná křesla, vybavená jak otáčecím, tak i sklápěcím a zdvihacím zařízením; části a součásti těchto výrobků: - Ostatní“, se sazbou cla 0 %. 23 Dne 11.3.2014 celní úřad prvostupňovým rozhodnutím propustil předmětné zboží do navrženého celního režimu dle kódu č. 9402900000 s vyměřením daně z přidané hodnoty ve výši 54.365,90 Kč, odpovídající sazbě DPH 21 %. Tuto daň žalobce dne 19.32014 uhradil. 24 V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce požadoval změnit celní zařazení dle kódu č. 9019109000, jak bylo navrženo v původním celním prohlášení, a snížit sazbu DPH z 21 % na 15 %. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že zboží je určeno pro mechanoterapii. Dále uvedl, že se jedná o zdravotní pomůcku, proto požadoval snížit daň z přidané hodnoty. 25 Dne 3.4.2014 podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí též zástupce žalobce. Vzhledem k tomu, že se dozvěděl, že ve stejné věci podal odvolání také žalobce sám, vzal zástupce žalobce své odvolání zpět. Žalovaný dne 27.6.2014 rozhodl o zastavení řízení ve věci odvolání zástupce žalobce a v řízení pokračoval již jen s žalobcem, kterému též doručoval příslušné písemnosti. 26 V napadeném rozhodnutí žalovaný změnil prvostupňové rozhodnutí následujícím způsobem. 38 Předmětné zboží charakterizoval dle údajů v dokladech předložených žalobcem jako rehabilitační lavici, která je určena k uvolňování páteře, kloubů a svalů, kdy k uvolnění dochází otočením těla do polohy hlavou dolů, s nohama ukotvenýma v držáku, pomocí kolíbkového mechanismu. Pevnou část lavice tvoří dřevotříska, která je potažena molitanovou vrstvou a koženkou, nosnou část tvoří ocelová (kovová) konstrukce, ve které se otáčejí hřídele, které jsou s lavicí spjaty, a díky tomu lavice umožňuje měnit polohu desky. Žalovaný dospěl k závěru, že zboží má být podřazeno pod kód celní nomenklatury 73269098 90 jako „Ostatní výrobky ze železa nebo oceli: - Ostatní: - - Ostatní výrobky ze železa nebo oceli: - - - Ostatní: - - - - Ostatní“ se sazbou cla 2,70 %. S ohledem na charakteristiku zboží žalovaný shledal, že zboží ve smyslu celního sazebníku není lékařským nábytkem ani ortopedickou pomůckou či ortopedickým přístrojem a není ani určeno pro tělesné cvičení. V odvolacím řízení žalovaný doručoval písemnosti zástupci žalobce, neboť konstatoval, že plná moc zástupci nebyla vypovězena a žalobce je tak stále zastoupen i přes to, že zástupce vzal zpět své odvolání a ve správním řízení je projednáváno odvolání, jež podal žalobce samotný. Žalovaný tedy napadeným rozhodnutím změnil vyměřovací dovozní poplatek (clo, DPH). 39 Městský soud napadené rozhodnutí znovu přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). V souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu se městský soud zaměřil na posouzení skutkové otázky určení účelu použití předmětného výrobku jako přístroje pro mechanoterapii. 40 Při jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 27.8.2020 účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích. Městský soud, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu o tom, že skutkový stav dosud nebyl dostatečně zjištěn, při jednání nejprve zopakoval provedení listinných důkazů, které již provedl v předchozím řízení, a to Prohlášení Nemocnice ve Svitavách z října 1999, Závěrečnou zprávu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 15.12.2001 o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku, fotodokumentaci předmětného výrobku, užitný vzor č. 26222, průmyslový vzor č. 35683, nákres předmětného výrobku, popis stadií degenerace ploténky, a uživatelskou příručku – Rehabilitační lavice (Autotrakční lehátko). 41 Dále při jednání městský soud provedl další důkazy navržené žalobcem, a to odborný článek Vadné držení těla, M. Scheuermann, reg. č. a/079/110, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, autor: Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc., výňatek z odborné literatury: Základy fyziatrické léčby, Ján Čapko, Praha, Grada 1998, str. 273 a 274, a sjetinu z webových stránek Národního registru zdravotnických prostředků – detail zdravotnického prostředku Autotrakční lehátko MEDIC, stav ke dni 26.6.2020. 42 Ostatní důkazy označené žalobcem Městský soud v Praze při jednání neprovedl, a to z následujících důvodů. Důkazy označené žalobcem jako Zásady použití autotrakčního lehátka Medic, autor Prim. MUDr. Jan Miklánek, a Neurológovia sa pýtajú, autor MUDr. Jan Vacek, Klinika rehabilitačního lékařství FN KV IPVZ, městký soud k důkazům neprovedl proto, že listiny jsou kopiemi z neidentifikovatelného zdroje, a soud proto nemohl ověřit jejich autentičnost. Důkazy tedy bez doplnění originálu nebo věrohodné kopie (z níž by byl patrný název publikace, rok vydání atd.) nejsou způsobilé relevantně osvědčit skutkový stav. Žalobce přitom originály ani věrohodné kopie soudu nepředložil, a soud je při jednání neměl k dispozici. Městský soud na tomto místě společně pro všechny žalobcem označené důkazy uvádí, že v rámci přípravy jednání žalobce k předložení kopií listinných důkazů opakovaně vyzýval, žalobce však výzvě nevyhověl. Důkaz označený jako Rehabilitace: Sborník příspěvků, Alena Kačinetzová a kol., Praha, Triton 2010, str. 186-188, městský soud neprovedl proto, že žalobce jej sice označil, ale nepředložil jej soudu, a soud jej proto při jednání neměl k dispozici. Důkaz označený jako Projekt průběžného vzdělávání učitelů základních škol vzdělávajících žáky mentálním postižením, (online), 2010, soud neprovedl z důvodu jeho nedostupnosti, kdy žalobcem uvedený odkaz na webové stránky již není aktuální. Další listinné důkazy pak soud neprovedl z důvodu, že žalobce je označil natolik obecným a neurčitým způsobem, že z nich nelze seznat, zda vůbec směřují k osvědčení skutkového stavu. Žalobce neuvedl nic o tom, jaké konkrétní údaje mají tyto dokumenty obsahovat. Žalobce přitom tyto označené důkazy soudu nepředložil, a soud je proto při jednání neměl k dispozici. Žalobce ani k dotazu soudu neuvedl nic bližšího o jejich obsahu. Z názvu těchto dokumentů přitom jednoznačně nevyplývá, že by se vůbec musely týkat otázky mechanoterapie. Jedná se o tyto označené důkazy: Botlíková, V., Vadné držení těla u dětí, Praha, Svojtka a Vašut, 1992, Čermák J., a kol., Záda už mě nebolí, Praha, Svojtka a Vašut, 1992, Hošková, B. a kol., Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy, Praha, Karolinum, 2000, Chválová, O., Vyrovnávací cvičení: vybočení páteře, Praha, Svojtka a Vašut, 1992, Chválová, O., Vyrovnávací cvičení: „kulatá“ záda, Praha, Svojtka a Vašut, 1992, Kopecký, M., Zdravotní tělesná výchova, Kubánek, M., Základy zdravotní tělesné výchovy pro žáky základních škol, Olomouc, Hanex, 1992, Kučera, M. a kol., Pohyb v prevenci a terapii, kapitoly z tělovýchovného lékařství pro studenty fyzioterapie, Praha, Nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998, Kyralová, M. a kol., Zdravotní tělesná výchova II. část, Praha, Onyx, 1996, Lewit, K., manipulační léčba v rámi léčebné rehabilitace, Praha, NaDaS, 1990, Straková, T., Disertační práce: Vztah tělesné výchovy a funkčního vztahu pohybového systému ve věku adults, Brno, Fakulta sportovních studií MU, 2006, Strnad, P., Vybrané kapitoly z tělesné výchovy zdravotně oslabených, Praha, SPN, 1973, a Pernicová, H. a kol., Zdravotní tělesná výchova, Praha, Fortuna 1993. 43 Provedené důkazy městský soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Po takovém dokazování městský soud shledal, že v řízení ani po doplnění dokazovaní není možné přesvědčivě zodpovědět skutkovou otázku, jaký je účel použití posuzovaného výrobku, zda je předmětný výrobek používán pro účely mechanoterapie. Z žádného z důkazů provedených před soudem odpověď na spornou otázku, zda je posuzované autotrakční lehátko určeno pro mechanoterapii, podle názoru městského soudu nevyplývá. Snad pouze z listinného důkazu Základy fyziatrické léčby, Ján Čapko, Praha, Grada 1998, str. 273 a 274 městský soud vyrozuměl, že pod pojem „mechanoterapie“ by se zřejmě dala podřadit i prostá trakce vyvolaná tíhou jiného těla, a že je možné dosáhnout jí mimo jiné nakloněním trakčního stolu. Tento důkaz je však v řízení prozatím osamocený, a navíc jde o pouhý výňatek z odborné publikace, s níž jako s celkem nebyl soud seznámen, a soud je přesvědčen, že tento výňatek nelze řádně zhodnotit bez znalosti kontextu celé odborné publikace, neboť nelze vyloučit zavádějící výklad. Proto soud tomuto jedinému důkazu nepřikládá váhu. 44 Skutkový stav tak i po doplnění dokazování městským soudem zůstal nezjištěn, vadu napadeného rozhodnutí se nepodařilo odstranit. Městský soud proto dospěl k závěru, že dokazování tedy bude potřeba ještě doplnit, a to o buď o výňatky z relevantní odborné literatury, nebo o odborné vyjádření či znalecký posudek v oboru zdravotnictví (např. odvětví ortopedie či zdravotnická odvětví různá, specializace: fyzioterapie či rehabilitace) dle vyhlášky č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. 45 Podle ust. § 77 odst. 2 s.ř.s. může soud v rámci dokazování zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem. Tato norma zakládá právo soudu dokazováním ujasnit nebo upřesnit, jaký byl skutkový stav, ze kterého správní orgán ve svém rozhodnutí vycházel, ale také pravomoc soudu novými důkazy zjistit nový či jiný skutkový stav jako podklad pro rozhodování soudu v rámci plné jurisdikce. Interpretovaná norma však nedává správním soudům nijak neomezenou možnost prováděním nových důkazů v podstatě nahradit činnost správního orgánu (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.4.2005, č.j. 5 Afs 147/2004- 89, č. 618/2005 Sb. NSS). Ostatně ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. klade správnímu soudu povinnost zrušit napadené rozhodnutí mj. tehdy, pokud skutkový stav vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. 46 Městský soud v Praze nemá pochybnosti, že dokazování, které bude potřebné provést v posuzované věci, pro svou rozsáhlost a zásadní význam vybočuje z rozsahu, v jakém mohou doplnit dokazování správní soudy. Rozsáhlost městský soud spatřuje v okolnosti, že žalobce navrhl k důkazům množství listinných důkazů, které se nepodařilo při jednání před soudem provést, avšak nelze vyloučit jejich relevanci. Také další možné důkazní prostředky (odborné vyjádření, znalecký posudek) nelze považovat za dokazování malého rozsahu (ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a contrario), obzvlášť když takové důkazní prostředek dosud ani nebyly vyhotoveny. Zásadní význam pak městský soud spatřuje v okolnosti, že vyjasnění dané skutkové otázky může mít zcela rozhodující vliv na správnost napadeného rozhodnutí; nejde tedy o pouhé vyjasnění určité dílčí otázky nebo o rozptýlení dílčí pochybnosti. Pokud by měl nastíněné dokazování provést soud, v podstatě by jej provedl namísto správního orgánu, a nahradil by tak jeho činnost. Nic takového ovšem zákon nepřipouští. Je třeba zdůraznit, že důkazní břemeno o vlastnostech výrobku tíží především dovozce. Mají-li však celní orgány pochybnosti o vlastnostech dováženého výrobku, je jejich povinností dovozce (deklaranta) k prokázání vlastností dováženého výrobku vyzvat a v součinnosti s ním pochybnosti odstranit. Tuto povinnost nelze zcela přenést na správní soud. Městský soud v Praze předesílá, že Nejvyšší správní soud jej v předchozím zrušujícím rozsudku ze dne 29.5.2020 č.j. 5 Afs 242/2019-31 nezavázal k tomu, jaký konkrétní procesní postup má zvolit, tedy zda má danou věc znovu kompletně posoudit s tím, že provede i další dokazování, nebo zda dalším dokazováním zaváže žalovaného. Městský soud ze shora objasněných důvodů shledal, že je namístě uložit doplnění dokazování žalovanému. Po doplnění dokazování žalovaný vyjasní, jaký je účel a charakteristické vlastnosti posuzovaného výrobku, a zda byly naplněny podmínky pro jeho zařazení do předmětné kombinované nomenklatury. Jako vhodnější a přiměřenější prostředek pro zjištění skutkového stavu se městskému soudu jeví znalecký posudek, ale ponechá na úvaze žalovaného, který z důkazů provede a který nikoli. 47 K odkazu žalovaného na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-547/13 ze dne 4.3.2015 ve věci „Oliver Medical“, z něj dle žalovaného vyplývá, že předmětný výrobek není určen pro mechanoterapii, městský soud připouští, že ve věci projednávané před Soudním dvorem Evropské unie šlo o posouzení pohledově a konstrukčně podobného výrobku. To však správní soud a potažmo správní orgány nezbavuje povinnosti postavit najisto skutkový stav právě toho výrobku, který je předmětem nyní projednávané věci. Nadto soud znovu poukazuje na závazný právní názor Nejvyššího správního soudu, který si městský soud vyložil tak, že doplnění dokazování je v dané věci nezbytné. 48 S ohledem na vše uvedené soud s odkazem na ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení, neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje rozsáhlé a zásadní doplnění. Zároveň soud v souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř s. věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je právním názorem městského soudu vázán, je tedy povinen doplnit dokazování, a o věci následně znovu rozhodne. 49 O nákladech řízení městský soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce, kterému vznikly náklady spočívající v zaplacení soudních poplatků ve výši 3.000 Kč a 5.000 Kč a náklady na právní zastoupení advokátem v řízení před Nejvyšším správním soudem, které představují odměnu za dva úkony právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání kasační stížnosti) dle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem náhrada nákladů řízení ve výši 14.800 Kč. Proto soud uložil žalovanému tyto náklady žalobci nahradit.