č. j. 61 A 7/2020-42

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: Development Trade, s. r. o., IČO 04854799 se sídlem Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1 zastoupené advokátem Mgr. Michalem Varmužou se sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2020, sp. zn. 132446/2019-520000-61, čj. 6395/2020-520000-6, takto:

Výrok

I. Žaloba se v části požadující přikázat žalovanému navrácení zadržených technických zařízení Pegasus odmítá.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 10. 9. 2019 zahájil žalovaný kontrolu v provozovně „NONSTOP BAR K1“ na adrese Volyňská 37, 386 01 Strakonice, již provozuje ARTEX Co., s. r. o. Na základě úředního záznamu o zadržení věcí ze dne 11. 9. 2019, čj. 106563-5/2019-520000-61, následně žalovaný zadržel 4 kusy technických zařízení se soutěží Pegasus.

2. Žalobkyně je osobou, která má pronajatý prostor pro provozování technických zařízení se soutěží Pegasus (dále též jen „technická zařízení“), a je subjektem, který tuto soutěž provozuje. Přímo na vstupu do provozovny je označení žalobkyně a přímo u zadržených technických zařízení je oznámení o užívání prostoru žalobkyní. Obsluhu technických zařízení si žalobkyně zajišťuje osobami v pracovněprávním poměru na základě dohod o provedení práce.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný námitkám žalobkyně proti zadržení technických zařízení nevyhověl.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 16. 3. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobkyně předně uvedla, že žalovaný neměl nikterak podloženo důvodné podezření, že se v případě soutěže Pegasus jedná, nebo může jednat o hazardní hru. Stejně tak chybí důvodné podezření žalovaného na provoz nelegální hazardní hry.

6. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný neučinil prakticky žádné kroky k tomu, aby řádně a v dostatečném rozsahu ověřil, jaké jsou principy hry Pegasus, jaká je interakce hry se soutěžícím, co ví soutěžící předem, jaké jsou mu poskytnuty informace před hrou a v rámci hry, že má soutěžící náhled na celý průběh soutěže, co zjistí z náhledu na jednotlivá kola atd. Žalovaný tak musí mít podezření, že se jedná o soutěž, jež je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, a musí již od začátku být schopen vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách.

7. Žalobkyně následně velmi podrobným způsobem popsala způsob fungování soutěže Pegasus, přičemž zdůvodnění žalovaného ve vztahu k „údajné náhodě v soutěži“ je dle žalobkyně nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu věci. Žalovaný dle žalobkyně zcela účelově a bez bližšího zdůvodnění rozděluje hru na moduly Tetrix, Vizualizace a Pegasus Banka, aby si obhájil onu důvodnost podezření.

8. Žalobkyně následně poukázala na protokol o kontrole celního úřadu pro Zlínský kraj, čj. 15951-11/2019-640000-61, a na protokol o kontrole celního úřadu pro Karlovarský kraj, čj. 27509-12/2019-540000-61, ve kterých celní úřady na jednu stranu potvrzují možnost hráče nahlédnout ve hře na veškerá kola, čímž je mu umožněno rozhodnout se, zda bude či nebude hrát, na druhou stranu však protokoly končí vyjádřením celních úřadů, že zde existuje prvek náhody, neboť soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v nyní posuzovaném případě nezjišťoval vše, co zjišťoval celní úřad pro Zlínský kraj, čímž postupoval nezákonným způsobem.

9. Žalovaný dle žalobců vůbec nepochopil princip soutěže Pegasus a evidentně není schopen hru Pegasus správně porovnat se zákonem o hazardních hrách, aby obhájil ono důvodné podezření.

10. Žalobkyně zdůraznila, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé Vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže atd. K tomuto žalobkyně odkázala na rozhodnutí ředitele celního úřadu pro Plzeňský kraj, čj. 100767-12/2019-600000-12, který v rozhodnutí uvádí, že při zkoušce hry Pegasus pracovník celního úřadu vyzkoušel v rámci hry Tetrix náhled na 3 kola dopředu a následně při ‚válcové‘ hře se postavení symbolů na válcích po jejich zastavení shodovalo s náhledem. Navzdory tomu dospěl i celní úřad pro Plzeňský kraj k závěru, že se jedná o hru s náhodným prvkem. Dále žalobkyně za důkaz označila protokol o kontrole Celního úřadu pro Kraj Vysočina, čj. 110924-10/2019-630000-61, kde celní úřad uvedl kontrolní zjištění v tom směru, že z náhledu na průběh hry Tetrix zjistil i postavení symbolů pro dané kolo a následně se po zakoupení soutěžního kola postavení symbolů shodovalo s náhledem. Tímto potvrdil celní úřad tvrzení žalobkyně ve vztahu k (ne)náhodnosti rozmístění symbolů.

11. Žalobkyně dodala, že v soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých Vizualizacích, aniž by ztratil jedinou korunu: - ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže, - ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši, - jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole (nejedná se tudíž o neznámou skutečnost či náhodu) a - jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho kreditu po těchto například 20 kolech a jakou bude mít v Pegasus bance – vědomostní části soutěže a kolik tedy může celkem ve hře získat do kreditu podle toho, jak úspěšný bude dále ještě v Pegasus vědomostní soutěži.

12. Žalobkyně na základě výše uvedeného namítla, že u uvedeného druhu soutěže nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo možné soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící má předem informace o tom, jak bude hra probíhat.

13. Žalobkyně konstatovala, že žalovaný nemohl výše uvedené skutečnosti řádně zjistit, neboť kontrolní nákupy trvají několik málo minut, což je zcela nedostatečné, namísto toho, aby řádně a pečlivě vyzkoušel soutěž a všechny její principy.

14. Žalobkyně k argumentu žalovaného, dle kterého je vytváření náhledu ve hře časově náročné, uvedla, že Tetrix vychází z hry Tetris, kterou zvládne i desetileté dítě s jednou rukou za zády, a lze tudíž předpokládat, že ji zvládnou i pracovníci žalovaného. Hra Tetrix dle žalobkyně rozvíjí dovednostní a logické myšlení a postřeh, neboť při hře soutěžící získá zkušenosti, jak vytvoření náhledu urychlit, jak skládat symboly tak, aby rychleji vytvořil více linií současně a tím průběh hry urychlil atd. K posouzení náhody odkázala žalobkyně na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, čj. 1 As 136/2018-32, a Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, čj. 57 Af 23/2016.

15. Následně žalobkyně opakovaně popsala principy a způsoby fungování hry Pegasus.

16. S ohledem na uvedené považuje žalobkyně postup žalovaného spočívající v zadržení technických zařízení za nezákonný, neboť od počátku zcela jasně absentuje důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

17. Současně považuje žalobkyně žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné, vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, a to pro absenci důvodů rozhodnutí, zejména pro nedostatečně zjištěný skutkový stav. Žalovaným uvedený skutkový stav je v zásadním rozporu s právním hodnocením věci.

18. V neposlední řadě žalobkyně odkázala na pravidla hry Pegasus, na principy soutěže Pegasus a na znalecký posudek, který si nechala k soutěži Pegasus zpracovat ve zkušebním znaleckém Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině.

19. Žalobkyně nad rámec uvedeného dodala, že dle § 9 písm. e) kontrolního řádu bylo povinností kontrolní skupiny umožnit kontrolovaným osobám účastnit se kontroly, což se nestalo, neboť se kontrolní skupina ani nepokusila o zkontaktování žalobkyně.

20. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a zároveň přikázal žalovanému navrátit zadržená zařízení Pegasus.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

21. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení.

22. K námitce žalobkyně, dle které žalovaný nepopsal principy hry, interakce hry se soutěžícím, informace, které má o hře soutěžící předem a v rámci hry a jaký má soutěžící náhled na celý průběh soutěže a na jednotlivá kola, žalovaný uvedl, že v průběhu kontrolního nákupu dne 10. 9. 2019 principy hry provozované prostřednictvím zařízení Pegasus ověřil. Další kontrolní nákup následně provedl dne 11. 9. 2019. Na základě provedených kontrolních nákupů pojal žalovaný podezření, že dochází k porušování zákona o hazardních hrách a tato zařízení dne 11. 9. 2019 zadržel.

23. Žalovaný následně popsal, co se v průběhu hry odehrává. Dle žalovaného veškeré principy a fungování hry náležitě popsal a vyhodnotil v protokolu o kontrole ze dne 4. 5. 2020, čj. 13002-5/2020/2020-520000-61.

24. K námitce, že hra Pegasus neobsahuje prvky náhody a že není dáno důvodné podezření z provozování nelegální hazardní hry, žalovaný zopakoval, že se hra skládá ze tří základních částí a následně popsal základní charakteristiku těchto částí. Z provedených kontrolních nákupů je evidentní, že hráč, pokud nechce hrát hru Tetrix, může hrát pouze hru Vizualizace, která je z pohledu hráče vizualizovanou „klasickou válcovou hrou“. Vizualizace je totiž samostatným modulem hry na technickém zařízení Pegasus, jehož hraní není závislé ani na hře Tetrix, ani na hře Pegasus bank. Žalovaný dodal, že žalobkyně provozuje obdobnou síť technických zařízení Pegasus napříč územím České republiky, přičemž žalovaný postupuje při kontrole obdobným způsobem, jako ostatní celní úřady, a je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce proti zadržení technických zařízení Pegasus podala vícero v podstatě totožných žalob, jakou jsou žaloby podané u zdejšího soudu. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, čj. 29 A 150/2019-87.

25. K námitce, dle níž v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, a všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem, žalovaný konstatoval, že žalovaný prozkoumal principy hry Pegasus z pohledu průměrného hráče, z jehož pohledu je náhodou skutečnost, v jakém postavení bude ukončeno vizualizované postavení „protáčených válců“ a zároveň to, jaká bude hráči položena otázka ve hře Pegasus bank.

26. K tvrzení žalobkyně, dle kterého si v rámci hry Tetrix soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech, žalovaný uvedl, že si hráč nemůže vytvořit náhled na celý průběh soutěže, neboť technické zařízení Pegasus umožňuje hráči hrát hru Vizualizace i nad rámec jemu známých platforem ze hry Tetrix a technické zařízení ho v průběhu hry Vizualizace na tuto skutečnost neupozorní. Zároveň hráč není nikdy informován ve hře Tetrix o otázkách, které mu budou kladeny ve hře Pegasus bank, kde hráč hraje o sázky, které do této hry přesouvá technické zařízení Pegasus v případě „nevýherního postavení válců.“ 27. Žalovaný se dále vyjádřil k tvrzení žalobkyně, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže a dále stručně popsal důvody, pro které považuje návratnost hráčova vkladu za nejistou a nezaručitelnou.

28. Žalovaný nad rámec uvedeného dodal, že kontrolní hlídky provedly kontrolní nákupy na všech čtyřech technických zařízeních Pegasus, umístěných v provozovně, a tyto nákupy zdokumentovaly. Žalovaný se tak s tvrzením žalobkyně, dle kterého si kontrolní hlídky záměrně vybraly pouze některé způsoby hry a jiné schválně vynechaly, odmítl.

29. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Procesní postup soudu

30. Žalobkyně v žalobě navrhla žalobou napadené rozhodnutí zrušit. Zároveň však navrhla, aby krajský soud přikázal žalovanému navrátit zadržená zařízení Pegasus. Mimo uvedené žalobkyně navrhla přerušení řízení do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 1 As 79/2020. Krajský soud proto žalobkyni usnesením ze dne 30. 3. 2020, čj. 61 A 7/2020-19, vyzval k upřesnění návrhu výroku rozsudku soudu, neboť nebylo zřejmé, zda se žalobkyně domáhá zrušení žalobou napadeného rozhodnutí nebo ochrany před nezákonným zásahem.

31. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 7. 4. 2020 výslovně uvedla, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí dle § 65 s. ř. s., přičemž trvá na obou předestřených výrocích. Spolu s tímto navrhla opětovně přerušení řízení do doby, než Nejvyšší správní soud rozhodne ve věci vedené pod sp. zn. 1 As 79/2020.

32. Na základě uvedeného vyjádření žalobkyně krajský soud žalobu vyhodnotil jakožto žalobu proti rozhodnutí žalovaného, neboť v tomto ohledu již krajský soud nemá jakoukoli pochybnost o žalobčině skutečné vůli.

33. Pro úplnost krajský soud dodává, že nevyhověl žádosti žalobkyně na přerušení řízení, neboť pro tento postup neshledal důvod. Žalobkyně zdůvodňovala svou žádost o přerušení řízení probíhajícím řízením ve věci vedené pod sp. zn. 1 As 79/2020 u Nejvyššího správního soudu, v rámci kterého měla být řešena otázka, zda soud může uložit žalovanému povinnost navrácení zadržených věcí po zrušení rozhodnutí ředitele celního úřadu o námitkách proti zadržení. Nejvyšší správní soud však řízení usnesením ze dne 13. 8. 2020, čj. 1 As 79/2020-38, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

V. Právní hodnocení krajského soudu

34. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

35. Krajský soud se v první řadě zabýval návrhem, v němž žalobkyně požadovala, aby krajský soud žalovanému uložil povinnost navrátit zadržená zařízení Pegasus.

36. Krajský soud shledal, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s. není takovýto postup ve výrokových možnostech soudu, neboť § 78 s. ř. s. umožňuje pouze v případě důvodnosti žaloby žalobou napadené rozhodnutí, potažmo rozhodnutí prvoinstanční zrušit (případně též na návrh moderovat výši uložené sankce) a v případě nedůvodné žaloby tuto zamítnout. V této části proto soud žalobu odmítl pro absenci pravomoci představující neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v řízení pokračovat [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

37. Dále krajský soud přistoupil k samotnému posouzení věci, pro které je rozhodným charakter technických zařízení Pegasus a (ne)existence důvodného podezření žalovaného.

38. Touto problematikou se již zabýval Krajský soud v Brně ve shora citovaném rozsudku čj. 29 A 150/2019-87. Se závěry tam uvedenými se krajský soud ztotožňuje. Jelikož se i v nyní posuzované věci jedná o shodný typ technických zařízení ve vlastnictví žalobkyně, která i v nynějším řízení uplatňuje v podstatě totožné žalobní námitky, zdejší soud níže reprodukuje pouze základní rámec odůvodnění uvedeného rozsudku a ve zbytku na něj odkazuje.

39. Podle § 121 odst. 1 věty první zákona o hazardních hrách je osoba pověřená dozorujícím orgánem povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona (k přípustnosti žaloby proti typově stejným rozhodnutím viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2018, čj. 30 Af 19/2017-60).

40. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku uvedl, že „[j]ak vyplývá z důvodové zprávy k citovanému ustanovení, institut zadržení věci, je-li důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách, má představovat neopomenutelný a efektivní nástroj využitelný k zabránění porušování zákonem stanovených povinností. Z důvodu zamezení nadměrného administrativního zatížení dozorujících orgánů a potencionálního snížení jejich operativní schopnosti při boji s nelegálním provozováním hazardních her byla zvolena úprava, kdy není třeba vydat rozhodnutí o zadržení věci, nýbrž se pouze zákonem stanoveným postupem provede opatření zadržení věci, které se následně oznámí osobě, která měla věc v době zadržení u sebe. K tomuto postupu není třeba, aby bylo vydáno formální rozhodnutí. […] Z uvedených důvodů není možné, aby již ve fázi kontroly na místě (kdy dochází k zadržení věci) bylo prováděno složité dokazování za účelem, aby bylo postaveno najisto, že soutěž provozovaná na předmětném zařízení je hazardní hrou provozovanou prostřednictvím technického zařízení. Takový požadavek je třeba odmítnout jako absurdní, neboť tímto by byla efektivní a účelná kontrola fakticky znemožněna. Podmínkou k zadržení věci je tedy ‚pouhé‘ důvodné podezření na nelegální provozování hazardní hry.“ 41. K principu hry Krajský soud v Brně uvedl, že „[p]okud žalobce a) namítal, že celní úřad neučinil žádné kroky k ověření principu hry provozované prostřednictvím zadrženého zařízení Pegasus, ani této argumentaci soud nepřisvědčil. Jak vyplývá ze spisového materiálu, základní principy hry byly popsány v protokolu o kontrole (na str. 3 – 4), ze kterého mimo jiné vyplývá, že v průběhu hry dochází k vygenerování hodnoty ‚Pegasus banka‘, která je vždy 200 % sázky, nebo hodnoty ‚Tetrix odměna‘, jejíž výše je proměnná. Kdykoli v průběhu hry může hráč ze hry odejít a přesunout se do Pegasus banku, což je znalostní část hry. Před zahájením hry a kdykoliv v jejím průběhu má hráč možnost náhledu na průběh hry prostřednictvím hry Tetrix – jedná se o klasickou hru ‚Tetris‘, jejíž podstatou je složení obrazců tak, aby vznikla vodorovná linie, která zmizí; při dosažení konečného skóre se hráči zobrazí výsledek kola, a to typ hodnoty, která ve hře nastane (Tetrix odměna nebo Pegasus banka) a její výše. Princip hry popsaný v protokolu o kontrole se v zásadě nijak neodlišuje od principu hry popsaného žalobcem v žalobě. Žalovaný tedy netvrdí, že by hra Pegasus probíhala jiným než žalobcem tvrzeným způsobem.“ 42. Ve vztahu k prvku náhody krajský soud uvedl, že „má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a její výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře ‚Tetris‘, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. […] Jinými slovy tak soud konstatuje, že v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát tak, že nevyužije možností vyplývajících z hry Tetrix, je ‚nenáhodný‘ prvek soutěže, jak o něm žalobci hovoří, (přinejmenším z pohledu soutěžícího) natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o ‚důvodném podezření‘ ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách. O tom, že taková možnost tu pro soutěžícího je (tedy přejít bez dalšího ‚na válce‘), se soud přesvědčil např. z videozáznamu o kontrolním nákupu, který je součástí správního spisu (k primárnosti posouzení přítomnosti prvku náhody v průběhu hry z pohledu hráče a ‚projevování‘ se technických zařízení ‚navenek‘, nikoli z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herních zařízení viz odstavec 22-25 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018-32).“ 43. Krajský soud neměl důvod se od výše uvedeného právního názoru Krajského soudu v Brně jakkoliv odchýlit, přičemž uvedené závěry zcela odpovídají obsahu správního spisu i v nyní posuzované věci. S ohledem na výše uvedené proto již krajský soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování žalobkyní navrženými listinami (zejména protokoly o kontrole, rozhodnutí jiných celních úřadů a znalecký posudek).

44. K žalobčině námitce, dle níž žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 9 písm. e) kontrolního řádu, tj. povinnost umožnit, žalobkyni, aby byla přítomna kontrole, krajský soud uvádí, že není zřejmé, jak v posuzované věci toto mohlo pochybení ve světle shora uvedeného ovlivnit zákonnost správních rozhodnutí. I kdyby tak krajský soud této námitce přisvědčil, nemohlo by to na výsledném posouzení věci ničeho změnit.

VI. Závěr a náklady řízení

45. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že je žalobu v části požadující přikázání žalovanému navrácení zadržených zařízení Pegasus nutné dle § 46 odst. 1 písm. a) odmítnout. Ve zbytku dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.