č. j. 62 Ad 4/2021 - 31

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyň: a) nezl. S.J., narozená dne X bytem X b) N.Y. narozená dne X bytem X společně zastoupeny advokátem Mgr. Janem Hoškem sídlem Sokolovská 980, Strakonice proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2021, č. j. MPSV-2021/18413-913 takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně b) se odmítá.

II. Žaloba žalobkyně a) se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 1. 4. 2021 se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2021, č. j. MPSV-2021/18413-913 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a) proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích (dále též „prvostupňový správní orgán“) ze dne 3. 11. 2020, č. j. 89931/20/CBU (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta její žádost (dále též „žádost“) o příspěvek na zvláštní pomůcku-motorové vozidlo (dále též „příspěvek“), a to v souladu s § 9, § 10 a § 11 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (dále též „zákon č. 329/2011 Sb.“), ve znění pozdějších předpisů, resp. přílohy k tomuto zákonu a příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

2. Žalobkyně po podrobné rekapitulaci správního řízení uvedly, že se závěry žalovaného nesouhlasí. Vymezují se jak vůči hodnocení zdravotního stavu žalobkyně a), tak i vůči rozsahu provedeného dokazování a způsobu hodnocení důkazů.

3. Co se týče námitek do hodnocení zdravotního stavu žalobkyně a), včetně způsobu jeho hodnocení, v žalobě je učiněn výčet skutkového stavu, resp. zdravotního stavu žalobkyně a) tak, jak dle žalobkyň plyne z lékařských zpráv. S ohledem na tento výčet pak žalobkyně namítají, že v situaci, kdy u žalobkyně a) několikrát denně dochází v důsledku epileptických záchvatů k funkční ztrátě obou horních i dolních končetin, tj. k těžkému ochrnutí, které nastává dočasně při epileptických záchvatech a které je spojeno se spontánním pomočováním, žalobkyně a) není schopna se vůbec pohybovat a celý její pohybový aparát dočasně ztrácí funkčnost. Tím je splněno žalovaným popírané kritérium přílohy zákona č. 329/2011 Sb., které je podmínkou pro přiznání předmětného příspěvku. Uvedené je zřejmé tím spíše, že ze závěrů lékařů vyplývá, že žalobkyně a) musí být voděna ze schodů dvěma osobami a do školy dopravována rodiči výlučně automobilem. Jedna z podmínek vyžadovaná § 9 odst. 2 a 4 zák. č. 329/2011 Sb. a přílohy, tj. těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je u žalobkyně a) jednoznačně dána.

4. U žalobkyně a) je rovněž konstatována mentální retardace, aniž by u ní někdy byla zjišťována úroveň IQ, což rovněž plyne z žalobou citovaného napadeného rozhodnutí. Zde se uvádí, že žalobkyně a) má závažné psychické problémy, žádné odborné vyšetření však neprokázalo, že se jedná o těžkou či hlubokou retardaci – IQ 34 a méně. Dokazování tudíž nebylo provedeno vyčerpávajícím způsobem ve smyslu § 3 správního řádu. U žalobkyně a) je těžká retardace ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zák. č. 329/2011 Sb., resp. přílohy dána, avšak nemohla být prokázána, když nikdy žádné vyšetření v tomto smyslu prováděno nebylo, což potvrzuje lékařský nález MUDr. L.Š.. Kompetentním k takovému posouzení je dle žalobkyň toliko znalec z oboru psychiatrie.

5. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že zdravotní stav žalobkyně a) ve vztahu k naplnění podmínek pro poskytnutí příspěvku nebyl přesvědčivě zkoumán znalecky, ale pouze ošetřujícími lékaři. Žalovaný tedy při rozhodování vycházel z lékařských zpráv. Žalobkyně pochybují také o způsobilosti posudkové komise, když pouze dva z jejích členů jsou lékaři, a pouze jeden z nich má prokazatelně specializaci v oboru dětská neurologie (MUDr. D.D.); žádný ze členů posudkové komise nemá specializaci na pohybové ústrojí (ortopedie), žádný z lékařů rovněž není psychiatrem kompetentním posoudit IQ posuzované nezletilé žalobkyně a).

6. Žalobkyně jsou na základě shora označených námitek přesvědčeny o nezákonnosti napadeného rozhodnutí ve smyslu § 78 odst. 1 s. ř. s., když porušení ustanovení o řízení před správním orgánem je natolik podstatné, že mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

II. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný do vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. K jednotlivým žalobním bodům uvedl, že ve věci žalobkyně a) shromáždil veškeré zákonem předpokládané podklady. Co se týče posouzení zdravotního stavu žalobkyně a), posudková komise vycházela z kompletních podkladů, včetně lékařských zpráv. Tento posudek žalovaný vyhodnotil jako kterýkoli důkaz a shledal jej úplným, přesvědčivým, přezkoumatelným a prostým rozporů. Žalovanému nebyly předloženy žádné skutečnosti, které by posudkové závěry zpochybnily. Žalovaný při rozhodování postupoval v souladu se zákonem, své závěry odůvodnil s odkazem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně a). Žalovaný je přesvědčen, že v projednávané věci nedošlo k žádnému pochybení, napadené rozhodnutí je bez vad a žaloba tedy není důvodná.

III. Právní názor soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s takovým postupem vyslovili účastníci řízení souhlas.

9. Na prvním místě se krajský soud zabýval otázkou aktivní procesní legitimace žalobkyně b) a dospěl k závěru, že žalobkyni b) nesvědčí aktivní procesní legitimace. Ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 329/ 2011 Sb., má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Dle odst. 2 tohoto ustanovení má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Touto osobou je v projednávané věci toliko žalobkyně a), neboť právě ta je osobou, o jejíž žádosti bylo rozhodováno a jejíž zdravotní stav byl pro účely tohoto příspěvku posuzován. Žalobkyně b) je pouze zákonnou zástupkyní žalobkyně a). O veřejných subjektivních právech žalobkyně b) nebylo v řízení před správními orgány rozhodováno.

10. Dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Jelikož žalobkyni b) z uvedených důvodů nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, výrokem I. tohoto rozsudku soud podanou žalobu ve vztahu k této žalobkyni odmítl.

11. Žaloba žalobkyně a) není důvodná.

12. Jak již soud výše uvedl, podle § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

13. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

14. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 5 se za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i), a l), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu.

15. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 1 se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.

16. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku pořízení motorového vozidla nemá každá osoba s těžkou poruchou nosného nebo pohybového ústrojí, která podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než rok, nýbrž jen taková osoba, která trpí zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., a u níž přiznání příspěvku nevylučuje zdravotní stav charakterizovaný v téže příloze.

17. Uvedenému odpovídá i znění části I bodu 4 písm. a) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., v němž se výslovně uvádí, že za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla se považují zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b) d) až i), l) a m). Jejich výčet je přitom formulován uzavřeně, přičemž ani ze znění § 9 zákona č. 329/2011 Sb. či jiných ustanovení jeho přílohy není možné usuzovat, že by okruh těžkých vad nosného a pohybového ústrojí, pro něž lze tuto dávku přiznat, byl stanoven pouze demonstrativně. Naopak je zjevné, že v příloze k tomuto zákonu je obsažen taxativní výčet zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla. Ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. a bodu 4 písm. a) jeho přílohy tedy výslovně stanovují, že za zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku pořízení motorového vozidla se považují jen v příloze vyjmenované nemoci. Z tohoto důvodu tato dávka nemůže být poskytnuta osobě s jinou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, i kdyby byla lékařsky diagnostikována jako těžká porucha.

18. Námitku nesprávného hodnocení zdravotního stavu žalobkyně a) nejsou důvodné. U žalobkyně a) nebylo splněno kritérium přílohy zákona č. 329/2011 Sb., které je podmínkou pro přiznání předmětného příspěvku, resp. jedna z podmínek vyžadovaná § 9 odst. 2 a 4 zák. č. 329/2011 Sb. a přílohy, tj. těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zároveň nebyla splněna ani alternativní podmínka těžké či hluboké mentální retardace charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Onemocnění, která jsou popsána ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně a), podle posudkové komise a žalovaného, zákonem stanoveným kritériím neodpovídají.

19. Posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska splnění podmínek nároku na dávku osobám se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž správní orgán ani soud nemají potřebné odborné znalosti. Pro účely odvolacího správního řízení o přiznání takové dávky posuzuje zdravotní stav žadatelů Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí o odvolání (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).

20. Při rozhodování nároku na příspěvek na pořízení motorového vozidla je zásadním důkazem posudek, který prokazuje či vylučuje těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí. Na tento posudek je podle konstantní judikatury třeba nahlížet jako na kterýkoliv jiný důkazní prostředek a takto jej i hodnotit. Při rozhodování ve věci příspěvku však správní orgán neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, viz relevantní judikatura Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“ ze dne 3. 2. 2010, č. j. 3 Ads 77/2009-59; či ze dne 22. 10. 2009, č. j. 3 Ads 48/2009-104, a obdobně u příspěvku na péči rozsudek ze dne 23. 9. 2009, č. j. 4 Ads 57/2009-53, podle kterého „…na posudek jako svou podstatou rozhodující důkaz je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti“). Posudková komise se nadto musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zejména s těmi, které posuzovaný namítá, a své posudkové závěry je povinna náležitě odůvodnit (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2014, č. j. 3 Ads 77/2013-22).

21. V projednávané věci byl tedy pro žalovaného stěžejním důkazem posudek posudkové komise ze dne 13. 1. 2021. Dle závěru uvedeného posudku nebyla žalobkyně a) v rozhodné době osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. U žalobkyně a) nebyla shledána těžká vada nosného (pohybového) ústrojí uvedená v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu ani mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části I téže přílohy. Při vypracování posudku vycházela posudková komise z posudkového spisu OSSZ, zdravotnické dokumentace praktického ošetřujícího lékaře a z nálezů dle výčtu uvedeného v posudku, včetně lékařských zpráv doložených k odvolání (psychologické vyšetření MUDr. N. ze dne 4. 12. 2020, neurologické vyšetření MUDr. P. ze dne 2. 11. 2020) a vyjádření školy ze dne 10. 11. 2020. Posudková komise po posouzení těchto podkladů nenalezla u žalobkyně a) takové zdravotní postižení, které by splňovalo kritéria pro poskytnutí příspěvku na pořízení motorového vozidla.

22. Posudek posudkové komise se vypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédl k veškerým zdravotním potížím. Posudková komise jednoznačně a konkrétně zdůvodnila své posudkové závěry, přičemž náležitě vysvětlila, proč není možné zdravotní postižení žalobkyně a) považovat za některou z těžkých vad nosného nebo pohybového ústrojí uvedených v části I bodu 1 písm. a), b), d) až i), l) a m) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., resp. za mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části I téže přílohy. Bylo konstatováno, že ačkoli je žalobkyně a) pohybově omezena, nebyla zdokumentována těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, která odůvodňuje přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla ve smyslu platné legislativy, neboť se nejedná o stavy v posudku vyjmenované. Současně bylo stejným postupem uzavřeno, že přestože má žalobkyně a) závažné psychické problémy, žádné odborné vyšetření neprokázalo, že se jedná o těžkou nebo hlubokou mentální retardaci (IQ 34 a méně) a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. Rovněž z důvodu psychického postižení tak posudková komise vyhodnotila, že nelze vystavit posudek kladný.

23. Posudková komise se dostatečně vypořádala také s lékařskými zprávami a objasnila, z jakých důvodů nelze ani na základě jejich obsahu žalobkyni a) přiznat příspěvek na pořízení motorového vozidla. Na základě těchto skutečností je možné předmětný posudek posudkové komise považovat za úplný, přesvědčivý a náležitě odůvodněný, proto o jeho správnosti nemá soud shodně se žalovaným žádné pochybnosti.

24. Žalobkyně a) ani v žalobě konkrétně netvrdila a nepředložila žádný důkaz, že by u ní bylo některé zdravotní postižení uvedené v příslušných ustanoveních přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Žalobkyně a) tvrdí, že u ní dochází k dočasné funkční ztrátě obou horních i dolních končetin, tj. k těžkému ochrnutí, které nastává dočasně při epileptických záchvatech a které je spojeno se spontánním pomočováním, kdy se pak žalobkyně a) není schopna vůbec pohybovat a celý její pohybový aparát dočasně ztrácí funkčnost. Skutečnost, že žalobkyně a) popsané zdravotní komplikace subjektivně podřazuje pod bod I odst. 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., nelze považovat s ohledem na závěry posudkové komise za správné. Závěr žalovaného, že postižení žalobkyně a) nelze podřadit pod žádnou položku bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., nebyl zpochybněn.

25. Stejný závěr soud učinil ve vztahu k námitce, že u žalobkyně a) byla konstatována mentální retardace, aniž by u ní někdy byla zjišťována úroveň IQ. Jak je řečeno výše, posudková komise uzavřela, že ani z důvodu psychického postižení u žalobkyně a) nelze mít zákonem stanovené podmínky za splněné. Rovněž v tomto ohledu se posudková komise vypořádala s lékařskými zprávami a objasnila, z jakých důvodů nelze ani na základě jejich obsahu žalobkyni a) přiznat příspěvek na pořízení motorového vozidla. I v této části lze předmětný posudek posudkové komise považovat za úplný, přesvědčivý a náležitě odůvodněný.

26. Žalobou napadenému rozhodnutí je dále vytýkáno, že pokud u žalobkyně a) nebyla zjišťována úroveň IQ, je možné, že žalobkyně a) trpí těžkou či hlubokou retardací. Toto tvrzení je dle žalobkyně a) podpořeno lékařským nálezem MUDr. Š., který byl součástí posudkového hodnocení, kde se rovněž uvádí, že u žalobkyně a) nebylo IQ přesně vyšetřeno. Tato skutečnost však není nikým rozporována.

27. Z obsahu posudku plyne, že posudková komise hodnotila, zda se u žalobkyně a) nejedná o těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. Posudková komise dospěla k závěru, že přestože má žalobkyně a) závažné psychické problémy, žádné odborné vyšetření neprokázalo, že se jedná o těžkou nebo hlubokou mentální retardaci (IQ 34 a méně) a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. Posudková komise se přitom dostatečně vypořádala s lékařskými zprávami a objasnila, z jakých důvodů nelze ani na základě jejich obsahu žalobkyni a) přiznat příspěvek na pořízení motorového vozidla. Posudek posudkové komise žalobkyně v této části účinně nezpochybnila. Posudková komise hodnotila stav žalobkyně dle dostupných podkladů, lékařských zpráv, ze kterých byla schopna s ohledem na svoji odbornost (viz níže) posoudit i tuto rozhodnou skutečnost. Věcnou správnost hodnocení žalobkyně účinně nezpochybňuje.

28. Žalobkyně a) v žalobě navrhla vypracování posudku znalcem z oblasti psychiatrie, neboť lékařské zprávy nejsou dle jejího hodnocení dostatečným podkladem pro rozhodování. Absenci posudku psychiatra v řízení žalobkyně a) považuje za vadu dokazování, které neodpovídá standardům správním řádem stanoveným. S názorem žalobkyně a) se soud neztotožnil.

29. Lékařské zprávy zachycují objektivizovaný zdravotní stav žalobkyně a), který pak posudková komise vyhodnotila. Absence znaleckého posudku není vadou dokazování, neboť rozhodná otázka v tomto směru byla zodpovězena na základě dostupných podkladů, kterými byla zpráva psychologa (PhDr. N.) odborně popisující psychický stav žalobkyně a) ve spojení s lékařskými zprávami ošetřující lékařky (MUDr. Š.) Současně soud podotýká, že nikde v posudku posudkové komise ani v doložených lékařských zprávách se neuvádí, že u žalobkyně a) byla konstatována mentální retardace, tím spíše ne těžká nebo hluboká mentální retardace či stavy na rozhraní těžké mentální retardace. PhDr. N. v rámci své odbornosti zcela konkrétně popsala stav žalobkyně, který byla komise schopna objektivně zhodnotit. V tomto směru považuje soud posudek za vyhovující.

30. Žalobkyně a) dále zpochybňuje způsobilost posudkové komise, když pouze dva z jejích členů jsou lékaři, a pouze jeden z nich je prokazatelně specializován v oboru dětská neurologie (MUDr. D. D.); žádný ze členů posudkové komise nemá dle žalobkyně a) specializaci v oboru pohybové ústrojí (ortopedie), žádný z lékařů rovněž není psychiatrem kompetentním posoudit IQ posuzované nezletilé žalobkyně a). Ani tato námitka není důvodná.

31. Posudková komise zasedla ve složení dle § 16b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOPSZ“). Dle § 16b odst. 1 ZOPSZ jsou posudkové komise ministerstva nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.

32. O konkrétní složení posudkové komise rozhoduje podle § 16b odst. 3 ZOPSZ předseda posudkové komise. Ten se při určení jejího složení řídí zejména zdravotním postižením posuzované osoby, které lze v konkrétním případě považovat za posudkově nejvýznamnější.

33. V projednávané věci zasedala komise ve složení předseda (MUDr. V. T.), tajemník (Mgr. I. J.) a odborná lékařka příslušného klinického oboru (MUDr. D. D.). Předseda posudkové komise rozhodující o jejím složení je jako lékař osobou plně kompetentní pro vyhodnocení oboru specializace lékařů, kteří jsou ustaveni členy posudkové komise. Předsedou komise je v projednávané věci zcela v souladu s § 16b ZOPSZ posudkový lékař, tj. lékař posudkové služby se zvláštní odborností v posudkovém lékařství. Posudkové lékařství je samostatný nástavbový lékařský obor. Dalším členem posudkové komise byla odborná lékařka s příslušným klinickým oborem odpovídajícím diagnóze žalobkyně a), tj. dětská neuroložka MUDr. D.

34. Posudková komise zasedala v řádném složení. Žalobkyně a) v projednávané věci řádné složení posudkové komise účinně nezpochybnila a soud nemá za to, že posudková komise by zasedala co do odbornosti v nedostatečném či nevhodném složení. Z tvrzení žalobkyně a) neplyne nezbytná nutnost toho, aby členem posudkové komise byl lékař z oboru psychiatrie, potažmo ortopedie. Úkolem posudkové komise je zhodnotit objektivizovaný zdravotní stav posuzované osoby. Odbornost posudkové komise je garantována posudkovým lékařem, který je z titulu své zvláštní odbornosti oprávněn hodnotit naplnění zákonem stanovených zdravotních kritérií, a to ve všech posudkově významných lékařských oborech.

IV. Závěr, náklady řízení

35. Z důvodů výše uvedených krajský soud uzavřel, že žaloba žalobkyně a) důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Žalobu žalobkyně b) soud dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl, rovněž z důvodů popsaných shora.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladu řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však dle § 60 odst. 2 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně a) s ohledem na uvedené ustanovení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně b) rovněž nemá dle § 60 odst. 3 s. ř. s právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve vztahu k ní byla žaloba odmítnuta.