č. j. 63 A 10/2021 - 84

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci navrhovatele: X bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Janou Čechovou Náplavovou se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 - Vinohrady proti odpůrci: Obec Kunžak se sídlem náměstí Komenského 74, Kunžak o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 4 územního plánu obce Kunžak, vydané usnesením zastupitelstva obce Kunžak č. 19 dne 23. 4. 2020, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a stručný obsah návrhu

1. Návrhem podaným ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 3. 5. 2021 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy – změny č. 4 územního plánu obce Kunžak, vydané usnesením zastupitelstva obce Kunžak č. 19 ze dne 23. 4. 2020, které nabylo účinnosti dne 1. 6. 2020 (dále též jako „OOP“ nebo „změna č. 4“), eventuálně zrušení jeho textové a grafické části, a to v rozsahu dotčení pozemků ve vlastnictví navrhovatele v intencích návrhových bodů.

2. Navrhovatel tvrdí, že OOP nebylo vydáno v souladu se zákonem a že jím byl nezákonně zkrácen na svých právech.

3. Navrhovatel je aktivně legitimován jako vlastník pozemků parc. č. X, ostatní plocha (neplodná půda) o výměře 1 442 m2 a parc. č. X trvalý travní porost, o výměře 11 043 m2, ležících v k. ú. M., obce X, zapsaných na LV č. X vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec.

4. Úvodem navrhovatel v návrhu předestřel podrobnou retrospekci průběhu řízení předcházejícímu návrhu, zejména ve vztahu ke shora označeným pozemkům v jeho vlastnictví, jelikož navrhovatel v územním řízení žádal o umístění stavby seníku na pozemku p. č. X v k. ú. M.

5. Navrhovatel v návrhu označil námitky, které písemně uplatnil po veřejném projednání OOP, resp. ve formě připomínek již k návrhu změny č. 4.

6. Námitkami navrhovatel požadoval: a) úpravu tvaru plochy definované jako SX – Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, umístěné na pozemku p. č. X v k. ú. M. z důvodu, že část předmětného pozemku je užívána k zemědělským účelům a měla by být zařazena v ploše SN – Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské. Navrhovatel navrhoval pouze změnu tvaru této plochy při současném zachování původní výměry. V důsledku toho by dle navrhovatele vznikl přirozený přechodový pás podél lesní plochy, který by bylo možno doplnit výsadbou odolných dřevin, a tím by došlo také k celkovému zvýšení ekologické hodnoty tohoto území. K tomu navrhovatel předložil grafický návrh. b) úpravu navrhované definice pojmů uvedených v odůvodnění změny č. 4 územního plánu, str. 60, a sice stavby lehkých přístřešků: • pro zemědělství, které byly ve změně č. 4 kvalifikovány jako „Otevřené přístřešky pro volné ustájení dobytka o jednom nadzemním podlaží do 50 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky“ s tím, že se jedná o snahu podřadit stavby lehkých přístřešků, které nejsou stavebním zákonem samostatně definovány, pod § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, který umožňuje realizovat jakékoli stavby do 70m2 zastavěné plochy a 5m výšky s jedním nadzemním podlažím a podsklepené nejvýše do 3m. Navrhovatel rovněž upozorňoval na existenci vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. • pro zemědělství – seníky, které byly v návrhu změny č. 4 územního plánu odpůrce kvalifikovány jako „Stavby pro ukládání krmiva a steliva (sena, slámy apod.) o jednom nadzemním podlaží bez možnosti podkroví do 50m2 zastavěné plochy a do 7m výšky“ s tím, že se jedná o snahu podřadit stavby seníků, jež nejsou stavebním zákonem samostatně definovány, pod § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona, přestože parametry staveb v tomto ustanovení uváděné jsou odlišné. Navrhovatel namítal tento nesoulad parametrů staveb definovaných prostřednictvím změny č. 4 s ustanoveními stavebního zákona s tím, že není dán důvod pro existenci rozdílů představujících zásah do práv vlastníků dotčených pozemků.

7. V podrobnostech navrhovatel namítá následující:

8. Dle navrhovatele trvá spor mezi ním a odpůrcem stran otázky limitů volnosti výkonu vlastnických práv na straně jedné a regulatorního přístupu na straně druhé od roku 2012. Jelikož navrhovateli byla stavba seníku na pozemku p. č. X povolena i přes argumentaci odpůrce a navrhovatel ji realizoval, přistoupil odpůrce již v průběhu sporu o povolení stavby seníku k prosazování změny územního plánu za podmínek definovaných tak, aby je již realizovaná stavba seníku nesplňovala. Stalo se tak ke dni 1. 6. 2020, kdy uplynula lhůta pro oznámení změny č. 4, a to bez objasnění, proč bylo přistoupeno ke stanovení parametrů definice lehkých staveb pro zemědělství (zejména pro seníky) nad rámec stavebního zákona, a právě v takovéto podobě. Postup odpůrce se proto jeví jako svévolný, účelový a neodůvodněný. Již realizovaná stavba navrhovatelova seníku kritéria stanovená v odůvodnění změny č. 4 nesplňuje. V rámci daného území obce Kunžak přitom existuje řada dalších staveb určených pro zemědělství, tj. seníků apod., které rovněž tyto neodůvodněné podmínky (str. 61) změny č. 4 nesplňují, čehož si je odpůrce vědom. Navrhovatelovu požadavku na uvedení definic stanovených odpůrcem do souladu se stavebním zákonem nebylo ze strany odpůrce vyhověno. Konkrétně se tak stalo u definice otevřených přístřešků pro volné ustájení dobytka, které se odpůrce snaží podřadit pod § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Odpůrce tímto bez odůvodnění navrhuje přísnější definici, než stanovuje stavební zákon, který samostatnou definici neobsahuje. Odpůrce přitom výrazně zmenšuje možný rozsah zastavěné plochy (o jednom nadzemním podlaží bez možnosti podkroví, do 50m2 zastavěné plochy a do 5m výšky).

9. Navrhovatel s odkazem na vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat také upozornil, že odpůrce návrhem definice staveb lehkých přístřešků pro zemědělství zasahuje do práv provozovatelů těchto staveb, když jim určuje množství zvířat, které mohou v těchto stavbách ustájit.

10. Odpůrce i přes navrhovatelovu námitku rozporu parametrů staveb seníků ve změně č. 4 s definicí obsaženou v § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona bez odůvodnění navrhuje ve změně č. 4 definici přísnější, než jakou vymezuje právě stavební zákon, když konkrétně zmenšuje výrazným způsobem možný rozsah zastavěné plochy stavby (do 50m2 zastavěné plochy a 7 m výšky). Ačkoli tento požadavek vznesl sám odpůrce a zakotvil jej do změny č. 4, neobjasnil, proč považoval za nutné odchýlit se od stavebním zákonem definovaných parametrů pro daný druh stavby.

11. Jelikož odpůrce přistoupil k tomu, že v rámci změny č. 4 nahradil definice pojmů upravené stavebním zákonem (mj. též „stavby lehkých přístřešků pro zemědělství“), předložil tak novou úpravu pojmů, uvedené je tedy předmětem změny č. 4 a navrhovatel byl oprávněn proti nově stanoveným definicím uplatnit námitky. Tím byla založena povinnost odpůrce podrobně se těmito námitkami zabývat. Odpůrce tuto povinnost pominul, čímž zatížil změnu č. 4 procesní vadou. V situaci, kdy odpůrce vytvořil nové definice a nahradil jimi pro potřeby změny č. 4 definice stanovené stavebním zákonem, bylo jeho povinností se námitkou navrhovatele zabývat bez ohledu na to, zda se obdobnou námitkou zabýval již v minulosti.

12. Navrhovatel je přesvědčen, že se odpůrce s jeho námitkami dostatečně nevypořádal ve smyslu zákonných požadavků. Z odpůrcova postupu navrhovatel dovozuje snahu o překonání rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o umístění stavby předmětného seníku již v roce 2013. Od té doby se odpůrce opakovaně pokoušel změnit územní plán obce Kunžak tak, aby technické a rozměrové parametry byly stanoveny přísněji, než požaduje zákon, resp. aby stavba obdobného seníku do budoucna nebyla možná, a to bez patřičného odůvodnění chystaného omezení vlastnických práv majitelů příslušných pozemků dotčených změnou č. 4, které se jeví být nad rámec stanovený zákonem.

13. K tomu navrhovatel doplňuje, že seník se nachází na konci obce, poblíž výstavby rodinných domů, kde nelze uvažovat o narušení krajinného rázu, což potvrzuje i stanovisko odboru ochrany přírody a krajiny (dále též „OOPK“). Omezení navrhovaná odpůrcem v rámci změny č. 4 nejsou přijímána ve veřejném zájmu, ale toliko neodůvodněně omezují vlastnická práva majitelů pozemků dotčených změnou územního plánu. To dosvědčuje rovněž skutečnost, že navrhovatelova žádost z 25. 7. 2017 o umístění stavby druhého seníku „Výstavba seníku 1. a 2. etapa Zvůle 16“, splňující parametry dle změny č. 3 územního plánu obce Kunžak, byla vyřízena tak, že stavba seníku č. 2 byla povolena, což dokládá neodůvodněnost opatření přijímaných změnou č.

4. S umístěním seníku č. 2 vyjádřila souhlas také Agentura ochrany přírody a krajiny. V případě, že by umístění seníku daných parametrů bylo v rozporu s veřejným zájmem, souhlas by příslušným správním orgánem udělen nebyl. Odpůrce přitom nikdy netvrdil, že jím přijaté nastavení definic staveb lehkých přístřešků pro zemědělství bylo přijato právě z důvodu ochrany veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny. Nepodal ani relevantní vysvětlení toho, proč by otevřené přístřešky pro volné ustájení dobytka či seníky měly mít právě parametry stanovené odpůrcem, tj. parametry přísnější, než stanovuje zákon.

14. S ohledem na výše uvedené navrhovatel pochybuje o přiměřenosti opatření přijatých odpůrcem v rámci změny č. 4.

15. Řešení zvolené odpůrcem v rámci změny č. 4 způsobuje vlastníkům nemovitostí nacházejících se v daném území omezení způsobu využití těchto nemovitostí, a to nad rámec zákona. Je zde sice umožněna zemědělská výroba, ovšem bez možnosti skladování zemědělské produkce v k tomu určených stavbách a jejího následného využití pro zemědělský dobytek, což omezuje podnikatelskou činnost i vlastnická práva majitelů dotčených pozemků. V situaci, kdy není dán důvod pro taková omezení, odpůrce pominul řádně odůvodnit rozsah jím přijatých opatření v rámci změny č. 4.

16. Navrhovatel připomíná čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) s tím, že do vlastnických práv může být zasaženo jen z důvodu ochrany práv jiných či veřejného zájmu, kdy omezení musí sledovat legitimní cíl a nesmí přesáhnout spravedlivou míru (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 10 Ao 1/2009-120). Musí být zkoumáno, zda omezení přijatá změnou č. 4 takový legitimní cíl mají. Posouzena musí být rovněž obecná přiměřenost regulace, její vhodnost, potřebnost a také to, zda jsou zásahy provedeny pouze v nezbytně nutné míře a způsobem vylučujícím diskriminaci. Musí být postaveno najisto, že neexistuje zjevný nepoměr mezi využitím území a omezením vlastnického práva. Navrhovatel je přesvědčen, že tato kritéria splněna nebyla (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2013, č. j. 9 Aos 1/2012-48 a ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98).

17. Navrhovatel se domnívá, že schválením změny č. 4 došlo k zásahu do práv vlastníků předmětných pozemků ve smyslu čl. 26 LZPS, pod který lze zařadit správu a rozmnožování majetku, když bylo omezeno jejich právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Toto právo lze omezit toliko zákonem, přičemž omezení musí být přiměřené a šetřit podstatu a smysl tohoto práva. V danou chvíli není jasné, jakým způsobem mají vlastníci dotčených pozemků vykonávat správu svého majetku, když jsou povinováni pečovat o svůj majetek (sečení, čištění apod.), a současně je jim upřena možnost seno získané sekáním těchto pozemků skladovat.

18. Co se týče požadavku na úpravu plochy označené jako SX - Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, nacházející se na pozemku p. č. X v k. ú. M., navrhovatel uvádí, že nepožadoval změnu ve výměře, pouze změnu ve funkčnosti dotčené plochy tak, aby formální změna korespondovala se skutečným stavem užívání této plochy. Navrhovatel tedy požadoval pouze definovat tvar této plochy tak, aby odpovídala skutečnosti.

19. Navrhovatel má za to, že jsou dány důvody pro zrušení změny č. 4, jelikož nebyly kumulativně splněny následující podmínky: • ústavně legitimní cíl a zákonný důvod pro zásah do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků, • nezbytně nutná míra zásahu do vlastnických práv, • co nejšetrnější způsob zásahu do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků vedoucí rozumně k zamýšlenému cíli, • nediskriminační způsob zásahu do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků, • vyloučení libovůle při zásahu do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků.

20. Navrhovatel je s ohledem na shora uvedenou argumentaci přesvědčen, že změna č. 4: • nesleduje ústavně legitimní cíle a nedisponuje o zákonné cíle opřeným důvodem, • není činěna v nezbytně nutné míře, • není činěna co nejšetrnějším způsobem vedoucím ještě rozumně k zamýšlenému cíli, • není činěna s vyloučením libovůle.

21. Ke shora popsanému návrhu bylo kromě textové části Územního plánu obce Kunžak ve znění jeho poslední změny dále navrhovatelem předloženo odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak; veřejná vyhláška Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru výstavby a územního plánování ze dne 14. 5. 2020, kterou bylo oznámeno vydání změny č. 4 územního plánu Kunžak; písemnosti osvědčující navrhovatelova vlastnická práva k dotčeným nemovitostem; zápis ze schůze zastupitelstva obce Kunžak ze dne 28. 6. 2012, na kterém byla projednávána žádost navrhovatele o vyjádření k umístění stavby seníku na pozemku p. č. X v k. ú. M. s tím, že uvedený záměr není v souladu s platným územním plánem Kunžak; zápis ze schůze zastupitelstva obce Kunžak ze dne 16. 8. 2012, na kterém bylo schváleno znění námitky obce Kunžak uplatňované v rámci zahájeného územního řízení o umístění stavby seníku na p. č. X v k. ú. M.; rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 4. 9. 2012, kterým byla na žádost navrhovatele umístěna stavba seníku na pozemku p. č. X v k. ú. M.; zápis ze schůze zastupitelstva obce Kunžak ze dne 13. 9. 2012, v rámci které bylo projednáno znění odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby seníku na pozemku p. č. X v k. ú. M.; rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 1. 2013, kterým bylo částečně změněno a ve zbytku potvrzeno uvedené rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec o umístění stavby seníku; Zápis č. 28 ze schůze zastupitelstva obce Kunžak ze dne 17. 1. 2013, v rámci které bylo mimo jiné zastupitelstvo seznámeno s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 1. 2013, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 4. 9. 2012, jímž byla navrhovateli povolena stavba seníku na pozemku p. č. X v k. ú. M., zastupitelstvo dále schválilo záměr podat správní žalobu proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu; zápis ze schůze zastupitelstva obce Kunžak ze dne 30. 5. 2013, v rámci kterého zastupitelstvo odsouhlasilo znění dílčí změny obsažené v návrhu změn č. 3 územního plánu Kunžak – konkrétní definice staveb lehkých přístřešků pro zemědělství, myslivost a seníky; rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 23. 8. 2013, kterým bylo v přezkumném řízení zrušeno uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje a jemu předcházející rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec; rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 7. 2. 2014, kterým byl zamítnut rozklad navrhovatele směřující proti rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 23. 8. 2013 vydaném v přezkumném řízení; rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016, kterým bylo na základě žaloby navrhovatele zrušeno rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 7. 2. 2014, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj v přezkumném řízení nedodrželo lhůtu pro vydání rozhodnutí v přezkumném řízení; rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 22. 5. 2017, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 23. 8. 2013 a řízení zastaveno.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

22. Odpůrce navrhl zamítnutí projednávaného návrhu na zrušení OOP. Do vyjádření uvedl, že stavba předmětného seníku byla vybudována legálně a není v současnosti příslušnými správními orgány zpochybňována. Navrhovatel je dle odpůrce při podání návrhu na zrušení části OOP veden obavou, že by odpůrce mohl na základě stávajícího územního plánu činit kroky k jejímu odstranění. Takový záměr však odpůrce odmítá, neboť tak u řádně povolené stavby postupovat nelze. Oprávněnost existence stavby se posuzuje podle právního stavu v době, kdy byla povolována. Návrhem navrhovatel brojí nejen proti v návrhu projednávané změně č. 4, ale jeho argumentace směřuje rovněž proti změně č. 3, která nabyla účinnosti dne 30. 8. 2014, tudíž ji přezkoumat nelze z důvodu uplynutí lhůty. Odpůrce reflektoval námitky podané navrhovatelem ke změně č. 3 ÚP odůvodněním rozhodnutí o námitce, navrhovatel pak nevyužil možnosti podat návrh na zrušení části OOP. Jedním z bodů změny č. 4 bylo nutno definovat pojmy užívané v územním plánu, které nejsou nikde legislativně specifikovány, a které ÚP běžně používá. Bylo tak učiněno z důvodu jednoznačného výkladu těchto pojmů. Již definované pojmy staveb lehkých přístřešků pro zemědělství zakotvené ve změně č. 3 zůstaly neměnné co do plošného a prostorového uspořádání, byly pouze zapracovány jinou formou, tj. do tabulky. Argumentace navrhovatele o nahrazení původní definice pojmů proto není pravdivá. Definice uvedeného pojmu je tedy zcela přejata z předchozí závazné a řádně projednané dokumentace. S tím souvisí navrhovatelova námitka, že nedošlo k řádnému vypořádání jím uplatněné námitky. Zde lze rovněž odkázat na fakt, že řešení změny č. 4 měnilo ve vztahu k lehkým přístřeškům pro zemědělství pouze formu textu, nikoli obsah definice, proti němuž navrhovatel brojí. Pořizovatel ÚP se tedy s navrhovatelovou námitkou vypořádal správně, neboť tato směřovala do věcného obsahu definice, který však nebyl předmětem změny č. 4, nýbrž změny č. 3 ÚP, kterou ovšem navrhovatel v zákonné lhůtě nenapadl. Co se týče limitu volnosti výkonu vlastnických práv, navrhovatel zcela ignoruje znění stavebního zákona pro umístění staveb, když spojuje definice lehkých přístřeší s ustanoveními, která nejsou ve vztahu ke stavbám definiční; ustanoveními § 103 a 104 stavebního zákona není dotčena povinnost stavbu vždy nejprve umístit. Navrhovatelova tvrzení o omezeních uvedených v územním plánu se nezakládají na pravdě. Územní plán tyto stavby sice reguluje, ale při tvorbě územně plánovací dokumentace a stanovování podmínek využití jednotlivých ploch není nikde zakotvena povinnost vycházet z parametrů staveb dle § 103 a 104 stavebního zákona sloužících pro stanovení formy povolovacího procesu, čímž navrhovatel argumentuje. Výroková část změny č. 4 sice obsahovala formulaci o zrušení definice pojmů, avšak s tím, že se nahrazují textem v tabulce. Původní textová definice pojmů lehkých staveb tudíž nebyla zrušena či změněna, pouze přesunuta do tabulky. Navrhovatel proto nebyl postupem odpůrce zkrácen na svých právech, neboť definice pojmů lehkých staveb pro zemědělství byla již obsažena ve změně č. 3 ÚP. Vydáním ÚP obec Kunžak pouze deklarovala, že hodlá chránit a zachovat hodnotnou krajinu na svém území a využila možnosti omezení stanovených podmínek umístění staveb. Změnou č. 3 vyloučila některé stavby a zařízení, či jejich výstavbu připustila v prostorově omezené podobě. Bylo zohledněno, že v této krajině se roztroušené seníky nevyskytovaly a zemědělské stavby byly vázány na sídlo. Územní plán je koncipován se snahou o zachování krajiny a přírodních hodnot území. Není ve veřejném zájmu připustit neomezenou realizaci zemědělských staveb mimo urbanizované území. Záměry staveb odpovídající požadavku navrhovatele lze realizovat v urbanizovaném území na plochách s rozdílným způsobem využití, které tyto stavby neomezují. Další možností je iniciace změny ÚP. Omezení definovaná změnou č. 4 respektují principy ochrany krajiny a vztahují se na celý správní obvod obce Kunžak, jsou závazná pro budoucí stavebníky, ale neomezují způsob využití nemovitostí stávajících vlastníků. Nedochází tedy k žádné diskriminaci navrhovatele. Část pozemku, u které navrhovatel požadoval zařazení do plochy SN – plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, do této kategorie nebyla zahrnuta proto, že stávající podmínky využití plochy SX – plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, nebrání navrhovateli na této ploše provádět výsadbu odolných dřevin, jak požadoval. Odpůrce je toho názoru, že navrhovatelovy námitky ze dne 11. 10. 2019 byly vypořádány řádně. Co se týče námitky ohledně plochy definované jako SX – plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, bylo o ní rozhodnuto odůvodněním změny č. 4 (str. 141).

III. Replika navrhovatele

23. Navrhovatel v replice ze dne 19. 7. 2021 podané k vyjádření odpůrce zopakoval, že jeho návrh je veden obavou, dle níž v důsledku napadené změny č. 4 nebude mít možnost realizovat záměr výstavby seníku č.

2. Navrhovatel dále opětovně upozornil na nedostatečné vypořádání jeho námitky směřující vůči změně územního plánu č. 3, a to v části týkající se definic pojmů lehkých staveb, kdy odpůrce nijak nezohlednil namítanou nedostatečnou kapacitu těchto staveb a tato námitka nebyla změnou č. 3 řádně vypořádána. Odpůrce nerespektoval kritéria přípustnosti omezení vlastnických práv a jím nastolené zpřísnění nijak neodůvodnil. Věcný přezkum zmiňovaných definic lehkých staveb je možný i ve vztahu ke změně č. 4, neboť tato změna původní pojmy nenahrazuje, nýbrž je ruší a stanovuje definice nové, jak plyne z textu změny č.

4. V další části repliky navrhovatel zpochybňuje důvody, pro které byly nadefinovány parametry lehkých staveb. Jako nevěrohodné a plané byly označeny stěžejní důvody této úpravy v podobě ochrany a zachování jedinečné krajiny a přírodních hodnot daného území. Zmiňován je v této souvislosti plánovaný dopravní koridor vedoucí přes nezastavěné území obce Kunžak, jenž snahu o ochranu tamější přírody a krajiny popírá.

24. K námitce týkající se změny tvaru a určení plochy SX navrhovatel uvádí, že existence tzv. kamenných stád na jeho území nebude změnou tvaru dané plochy nijak dotčeno. Územní plán není tvořen dle hranic pozemků, nýbrž dle potřeb krajiny. Pokud není mezi odpůrcem a navrhovatelem spor ohledně způsobu užití dotčené plochy, navrhovatel nezná důvod, pro který nebylo jeho žádosti o změnu tvaru plochy vyhověno.

25. Navrhovatel závěrem upřesnil eventuální petit rozhodnutí, který doplnil o dovětek „ve vztahu k pozemkům navrhovatele“.

IV. Skutková zjištění vycházející z obsahu spisové dokumentace

26. Z obsahu odpůrcem předložené spisové dokumentace byly pro nyní projednávanou věc zjištěny následující rozhodné skutečnosti: Z obsahu odpůrcem doložené změny č. 3 územního plánu Kunžak se podává, že nově byla na str. 59 zavedena definice konkrétních pojmů vyskytujících se v obsahu územního plánu Kunžak. Kromě jiných byla uvedena definice pojmu: stavby lehkých přístřešků pro zemědělství – otevřené přístřešky pro volné ustájení dobytka – o jednom nadzemním podlaží do 50 m zastavěné plochy a do 5 m výšky; včelíny – o jednom nadzemním podlaží do 25 m zastavěné plochy a do 3 m výšky; seníky – stavby pro ukládání sena o jednom nadzemním podlaží do 50 m zastavěné plochy a do 7 m výšky.

27. Z části odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak vyplývá, že navrhovatel v rámci uplatněné námitky požadoval úpravu výše zmíněných definic pojmů – staveb lehkých přístřešků pro zemědělství, staveb lehkých přístřešků pro myslivost a staveb seníků. Obsah odůvodnění této námitky odpovídá námitce uplatněné v rámci změny č. 4 územního plánu Kunžak – rozměry uvedené pro dotčené stavby dle navrhovatele neodpovídají potřebám pro hospodaření na zemědělské půdě a nejsou v souladu s parametry zakotvenými v § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona. Takto uplatněné námitce navrhovatele nebylo odpůrcem vyhověno, a to s odkazem na § 18 odst. 5 stavebního zákona, které umisťování staveb shora uvedeného charakteru podmiňují tím, že nejsou výslovně vyloučeny územním plánem obce. Podmínky územního plánu obce Kunžak připouští stavby pro zemědělství a myslivost v podobě „lehkých přístřešků“, a proto bylo dle odpůrce nutné definovat obsah těchto pojmů. Jejich definice pak odpovídá charakteru daného krajinného rázu a vysoké kvalitě tamního přírodního prostředí. S ohledem na jedinečnost přírodních hodnot daného území tak není ve veřejném zájmu v nezastavěném území neomezeně připustit realizaci zemědělských staveb. Odpůrce odmítl rozpor takto zakotvených definic se stavebním zákonem, neboť navrhovatelem odkazované ust. § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona uvádí výčet staveb, které lze umisťovat na základě územního souhlasu v zastavěném území či zastavitelné ploše, nejedná se tak o stavby povolované do nezastavěného území.

28. Dne 18. 10. 2018 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno zveřejnění změny č. 4 územního plánu Kunžak. Na str. 57 tohoto návrhu došlo k vyškrtnutí definic pojmů mimo jiné pro stavby lehkých zemědělských přístřešků a stavby lehkých přístřešků pro myslivost, přičemž totožná definice těchto pojmů byla vložena do tabulky na str. 60 návrhu. Zmiňovaná tabulka se nachází na str. 58 – 61 návrhu změny č. 4 územního plánu Kunžak a obsahuje vždy pojem a k němu přináležející definici/vysvětlivku.

29. Proti uvedenému návrhu změny č. 4 územního plánu Kunžak byly navrhovatelem dne 30. 11. 2018 podány připomínky. První připomínkou je navrhovatelem požadována změna úpravy tvaru plochy definované jako SX – Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň nacházející se na jeho pozemku p. č. X v k. ú. M. Navrhováno je zachování velikosti této plochy, změněn má být její tvar, který by nově měl kopírovat hranici pozemku a tvořit tak přechodový pás podél plochy lesní, kam by bylo možno doplnit výsadbu dřevin. Část předmětné plochy je využívána k zemědělským účelům, a proto by měla být zařazena do plochy SN – Plochy smíšeného nezastavěného území – zemědělské. Druhou námitkou bylo navrhovatelem požadováno změnit definice pojmů na str. 60 návrhu, a to pojmu stavby lehkých zemědělských přístřešků a lehkých přístřešků pro zemědělství, které jsou dle navrhovatele v rozporu se stavebním zákonem. Pořizovatel by měl uvedené definice uvést do souladu s § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 a § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, kde jsou tyto stavby a jejich parametry uvedeny. Dle navrhovatele uvedené definice staveb zasahují do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků a zpracovatel tak excesivně vykonává samosprávu daného území.

30. Dne 10. 10. 2019 bylo uskutečněno veřejné projednání o návrhu změny č. 4 územního plánu Kunžak. Následujícího dne byly navrhovatelem proti výslednému znění návrhu podány námitky, jenž se obsahově shodují se shora popsanými připomínkami.

31. Dne 15. 5. 2020 bylo oznámeno vydání změny č. 4 územního plánu Kunžak. V odůvodnění návrhu byla na str. 141 vypořádána námitka navrhovatele týkající se požadavku změny tvaru plochy nacházející se na pozemku p. č. X v k. ú. M. a změny jejího využití na plochu „SN – Plochy smíšeného nezastavěného území – zemědělské“ z důvodu jejího částečného využívání pro zemědělské účely. Této námitce nebylo vyhověno s tím, že podmínky využití plochy SX připouští mimo jiné i zemědělskou a další činnost, které nenaruší hlavní využití dané plochy, jímž je rozptýlení zeleně v krajině sloužící pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot. Z tohoto důvodu není dán důvod pro změnu hranic a označení dané plochy. Dále byla na str. 158 vypořádána připomínka navrhovatele – k žádosti o úpravu definic bylo uvedeno, že se jedná o požadavek, který nebyl změnou č. 4 dotčen, neboť jejich význam ani rozsah nebyl touto změnou nijak dotčen. Totožné námitky navrhovatele již byly vypořádány v odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak.

V. Splnění procesních podmínek řízení

32. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž lze návrh věcně projednat. Dospěl k závěru, že návrh byl podán včas, a to ve lhůtě 1 roku od účinnosti opatření obecné povahy dle § 101b odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel je osobou oprávněnou k podání návrhu, neboť bylo prokázáno, že je vlastníkem nemovitostí nacházejících se v regulovaném území obce Kunžak, katastrální území M., jedná se o pozemky p. č. X a X a plausibilně myslitelným způsobem tvrdí, že byl napadeným opatřením obecné povahy dotčen na svém vlastnickém právu k uvedeným pozemkům, a to jednak z důvodu úpravy parametrů staveb lehkých přístřešků pro zemědělství, které lze v nezastavěném území realizovat a jednak zamítnutím jeho požadavků na změnu tvaru plochy nacházející se na pozemku p. č. X v k. ú. M. v jeho vlastnictví a změnu jejího funkčního využití. Oba uvedené požadavky byly navrhovatelem promítnuty do námitek uplatněných vůči návrhu změny č. 4 územního plánu Kunžak. Návrh na zahájení řízení netrpí žádnou vadou.

33. V daném případě byl původní územní plán obce Kunžak vydán usnesením zastupitelstva obce Kunžak dne 23. 10 2008. Následně pak dne 24. 4. 2010 nabyla účinnosti změna č. 1, dne 3. 5. 2013 změna č. 2, dne 1. 9. 2014 nabyla účinnosti změna č. 3 a dne 1. 6. 2020 nabyla účinnosti změna č. 4.

34. O vydání opatření obecné povahy rozhodlo zastupitelstvo odpůrce na veřejném zasedání konaném dne 23. 4. 2020 usnesením č.

19. Opatření obecné povahy bylo v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce odpůrce dne 15. 5. 2020 a sejmuta dne 1. 6. 2020. Napadený akt je tedy opatřením obecné povahy, které bylo řádně vydáno a je účinné.

35. Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatel se domáhá zrušení celého opatření obecné povahy, eventuálně v částech, které se týkají pozemků navrhovatele.

36. Pasivní procesní legitimace v řízení o návrhu na zrušení územního plánu náleží obci, tedy odpůrci.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

37. Při přezkoumání opatření obecné povahy vycházel soud podle § 101b odst. 3 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. Projednání návrhu se děje postupem podle § 101d s. ř. s. a napadeným územním plánem se soud zabývá se zřetelem k návrhovým bodům, pro jaké navrhovatel územní plán napadá. Krajský soud při tom neshledal vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Ve věci proběhlo dne 2. 8. 2021 ústní jednání, během kterého účastníci řízení setrvali na svých tvrzeních a závěrech obsažených v podáních, jež jsou součástí soudního spisu.

38. Návrh není důvodný.

39. V úvodu první uplatněné námitky se uvádí, že dotčenou změnou č. 4 územního plánu Kunžak jsou účelově, svévolně a neodůvodněně měněny podmínky pro stavby lehkých přístřešků pro zemědělství, aby navrhovatelem již realizovaná stavba seníku (rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 4. 9. 2012 a rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 1. 2013) tyto podmínky nesplňovala. V této souvislosti navrhovatel dále zmiňuje další stavby obdobného charakteru nacházející se v regulovaném území, které v důsledku dotčené změny podmínky pro lehké zemědělské stavby rovněž nesplňují, s čímž je odpůrce dle navrhovatele srozuměn.

40. Jak vyplývá z navrhovatelem předložené dokumentace, stavba seníku na pozemku v jeho vlastnictví - p. č. X v k. ú. M. byla realizována mimo jiné na základě rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru výstavby a územního pánování, jímž byla stavba seníku umístěna, uvedené rozhodnutí bylo částečně potvrzeno a ve zbytku změněno rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 7. 1. 2013, které nabylo právní moci dne 23. 1. 2013. K umístění uvedené stavby došlo v době účinnosti územního plánu obce Kunžak ve znění jeho změny č.

2. územního plánu obce Kunžak, v tomto znění územní plán neobsahoval konkrétní podmínky pro výstavbu lehkých zemědělských přístřešků tohoto charakteru. Stavba seníku tudíž byla realizována na základě pravomocného rozhodnutí příslušného úřadu, který ji shledal souladnou s tehdy účinným územním plánem obce Kunžak. Oprávněnost existence dané stavby je nutno posuzovat dle právního stavu v době její realizace, v této době byl na území obce Kunžak účinný územní plán (včetně jeho tehdejších změn), jenž stavbu seníku navrhovatele s jejími tehdejšími parametry umožňoval, resp. stavby tohoto charakteru nijak konkrétně nereguloval. Následná změna územního plánu (změna č. 3 a 4 územního plánu Kunžak), která již konkrétní parametry těchto staveb upravuje, tak nemůže mít na existenci této stavby žádný vliv. Uvedené platí nejen pro stavbu navrhovatele, ale i pro všechny ostatní již existující stavby, které stávající parametry lehkých zemědělských přístřešků nesplňují, avšak byly realizovány v době účinnosti územního plánu, který charakter těchto staveb nijak konkrétně nedefinoval. Případná následná územní či stavební rozhodnutí však již z této změny musí vycházet (jak ostatně dokládá i navrhovatelem zmiňované územní rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru výstavby a územního plánování ze dne 3. 1. 2018, kterým byla umístěna stavba 2. seníku navrhovatele).

41. Další část námitky, která se váže k definici pojmu stavby lehkých přístřešků pro zemědělství, navrhovatel vztáhnul ke svým budoucím záměrům na výstavbu obdobné zemědělské stavby. V této souvislosti uvádí, že definice staveb lehkých přístřešků pro zemědělství tak, jak je uvedena na str. 61 odůvodnění změny č. 4 územního plánu Kunžak, je v rozporu s platným zněním stavebního zákona, a proto požaduje parametry těchto staveb uvést do souladu s § 103 odst. 1 písm. e) bod 2 a § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Odpůrce bez řádného odůvodnění uvádí definici lehkých zemědělských staveb přísnější, než jak stanovuje stavební zákon a výrazným způsobem zmenšuje možný rozsah zastavitelné plochy. Tímto je změnou územního plánu č. 4 zasahováno do práv majitelů a provozovatelů těchto staveb, když ti jsou v důsledku toho nuceni přizpůsobit množství chovaných zemědělských zvířat. V tomto směru je změna územního plánu č. 4 nepřiměřená, zasahující do práv vlastníků nemovitostí v regulovaném území a v důsledku této změny dochází ke vzniku nepoměru mezi veřejným zájmem na využití daného území a omezením vlastnického práva.

42. Nesmyslnost a neodůvodněnost přijaté definice navrhovatel dále demonstruje poukazem na územní rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru výstavby a územního plánování ze dne 3. 1. 2018, kterým byla umístěna stavba 2. seníku navrhovatele. Tato stavba již splňuje parametry stanovené změnou územního plánu č. 3 a 4, avšak vzhledem k tomu, že se nachází v těsné blízkosti 1. seníku navrhovatele, svědčí to dle jeho názoru o tom, že opatření přijatá odpůrcem v územním plánu nejsou ve veřejném zájmu a dochází jimi k omezení vlastnických práv majitelů pozemků v regulovaném území. S umístěním stavby seníku č. 2 navíc vyslovila souhlas Agentura ochrany přírody a krajiny, stavba tak není v rozporu s veřejným zájmem na ochranu přírody a krajiny.

43. Navrhovatel dále připouští, že jím sporovaná definice stanovující konkrétní parametry lehkých zemědělských staveb již byla obsažena v předchozí změně územního plánu Kunžak (změna č. 3), avšak jeho oprávnění brojit proti této definici ve vztahu ke změně č. 4 je dána tím, že odpůrce v rámci změny č. 4 územního plánu výslovně původní definici zrušil a nahradil ji textem v tabulce. Tímto tak došlo k nové úpravě pojmů – mj. stavby lehkých zemědělských přístřešků (str. 61 změny č. 4 územního plánu) a navrhovatel tak byl oprávněn podat opětovně námitky proti takto nahrazené definici a bylo povinností odpůrce tyto námitky řádně vypořádat, což se ovšem nestalo, když se odpůrce touto námitkou nijak nezabýval a toliko konstatoval, že požadavek navrhovatele na změnu definic pojmů stavby lehkých zemědělských přístřešků nebyl změnou č. 4 nijak dotčen, když došlo toliko ke změně formy zpracování této definice, která byla převedena do tabulky.

44. Krajský soud z obsahu odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak zjistil, že definice pojmů staveb lehkých přístřešků pro zemědělství se nachází na straně č. 59 této změny, kde se výslovně uvádí: „Definice pojmů: - stavby lehkých přístřešků pro zemědělství otevřené přístřešky pro volné ustájení dobytka – o jednom nadzemním podlaží do 50 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky včelíny – o jenom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 3 m výšky seníky – stavby pro ukládání sena o jednom nadzemním podlaží do 50 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky“.

45. Z odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak bylo dále zjištěno, že navrhovatel uplatnil požadavek na úpravu definic staveb lehkých zemědělských přístřešků, a to ve shodném znění, jak je popsáno shora v rámci jeho námitky vůči změně č. 4 územního plánu Kunžak. Námitce vyhověno nebylo, když byla konstatována potřeba aktualizovat podmínky ploch nezastavěného území tak, aby bylo zřejmé její přípustné využití s ohledem na potřeby tamější krajiny. S ohledem na hodnoty území a ochranu krajiny bylo přistoupeno k připuštění staveb lehkých přístřešků pro zemědělství s přesně definovaným rozsahem. Poukázáno bylo na vysokou kvalitu přírodního prostředí regulovaného území, kterou je spolu s přírodními hodnotami nutno zachovat. S ohledem na jedinečný potenciál krajiny bylo konstatováno, že není ve veřejném zájmu v nezastavěném území neomezeně připustit realizaci zemědělských staveb. Přijaté řešení naplňuje § 18 odst. 4 stavebního zákona, které územnímu plánování ukládá povinnost chránit krajinu. Stanovené parametry lehkých zemědělských přístřešků zohledňují možnost manipulace technikou v seníku. V případě, že takto stanovené parametry staveb lehkých zemědělských přístřešků neodpovídají záměru navrhovatele, má možnost tyto realizovat v urbanizovaném území. Rovněž nebyl shledán navrhovatelem namítaný rozpor se stavebním zákonem, neboť jím poukazovaná zákonná ustanovení nedefinují stavby, jež by bylo lze umisťovat v nezastavěném území.

46. Z obsahu odůvodnění změny č. 4 územního plánu Kunžak bylo zjištěno, že shora uvedená definice byla na str. 58 a 59 shora vyškrtnuta a pojmy v této definici zahrnuté byly přemístěny do tabulky obsahující vždy pojem a jeho definici (vysvětlivku): Pro názornost krajský soud níže uvádí pro věc rozhodnou část tabulky obsahující definice staveb lehkých přístřešků pro zemědělství dle odůvodnění textové části změny č. 4 územního plánu 47. Požadavek navrhovatele týkající se úpravy definic staveb lehkých přístřešků pro zemědělství, které svým obsahem odpovídají námitkám uplatněným proti změně č. 3 územního plánu, byl reflektován na str. 158 odůvodnění coby připomínka k návrhu změny. Odpůrce dospěl k závěru, že se jedná o požadavek, který nebyl řešením změny č. 4 dotčen, a proto nebude zohledněn. Definice dotčených pojmů již byla obsažena ve změně č. 3 územního plánu, změna č. 4 neobsahuje změnu těchto definic co do jejich významu ani co do jejich rozsahu, byla toliko přesunuta do tabulky spolu s jinými pojmy. O totožné námitce navrhovatele již bylo rozhodnuto v rámci odůvodnění změny č. 3 územního plánu Kunžak.

48. Krajský soud se ve světle uplatňované námitky musí v prvé řadě vypořádat s otázkou, zda napadenou změnou č. 4 územního plánu Kunžak (resp. jeho dotčenou částí), byla dotčena subjektivní práva navrhovatele, a to za situace, kdy se úprava definice staveb lehkých zemědělských přístřešků již objevila v předchozí změně č. 3 územního plánu Kunžak.

49. Nastolená otázka již byla řešena Nejvyšším správním soudem v rozhodnutí vydaném pod č. j. 6 As 141/2019 – 64 dne 28. 8. 2020 (4077/2020 Sb. NSS) a krajský soud z odůvodnění tohoto rozhodnutí v rámci nyní projednávané věci vycházel, neboť nebyl shledán důvod, pro který by bylo nutno se od závěrů Nejvyššího správního soudu odchýlit. Šestý senát v uvedeném rozhodnutí přehledně shrnul judikaturu vztahující se k situacím, kdy je odůvodnění původního znění územního plánu přejímáno do územního plánu nového, v těchto případech judikatura správních soudů dospěla k závěru, že je do práv dotčených subjektů zasahováno „nově“, neboť nové opatření obecné povahy odstraňuje staré opatření a začíná se „s čistým stolem“. Naproti tomu je situace odlišná v případech, kdy původní opatření zůstává nadále v platnosti a je toliko v příslušném rozsahu upravováno změnou. V takovém případě platí, že subjektivní práva navrhovatele nejsou dotčena, pokud návrhem napadá tu část regulace, která byla pouze převzata z původního územního plánu. Je tomu tak protože k omezení došlo již předchozím územním plánem a správní soudy navrhovatele před jeho dopadem nyní již nemohou chránit, neboť pokud by ke zrušení aktuálně napadené změny došlo, musel by se aktivovat územní plán v jeho předchozím znění, který již dotčená omezení obsahoval. (srov. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 905, a tam citovanou judikaturu).

50. Ve věci nyní projednávané nastala situace, kdy původní znění územního plánu (ve znění změny č. 3) bylo upravenou pouze změnou, a to změnou č. 4 územního plánu Kunžak. Tato změna v dotčených částech (str. 61 změny) toliko převzala definice staveb lehkých zemědělských přístřešků z předchozího znění územního plánu, aniž by tyto definici jakkoliv upravovala či měnila jejich rozsah, jednalo se toliko o změnu formy, což je zřejmé z obsahu bodů 37 a 39 tohoto rozsudku. Skutečnost, že původní definice byla škrtnuta a v totožném znění převzata do tabulky z důvodu větší přehlednosti, neznamená, že došlo k nové úpravě vysvětlivky staveb lehkých zemědělských přístřešků a došlo tak nově k zásahu do subjektivních práv navrhovatele. Pokud by krajský soud přistoupil k výkladu uváděnému navrhovatelem, tedy, že jde o novou úpravu pojmů (pokud ta původní úprava byla změnou vyškrtnuta), a změnu č. 4 územního plánu by z důvodu konstatovaného nepřiměřeného zásahu do subjektivních práv navrhovatele v dotčeném rozsahu zrušil, nastala by situace, kdy by se aktivoval původní územní plán ve znění změny č. 3, který však již totožnou definici pojmu staveb lehkých přístřešků pro zemědělství obsahoval a nelze jej vzhledem k uplynutí zákonem stanovené lhůty (§ 101b odst. 1 s. ř. s.) napadnout správní žalobou. Navrhovatelovo právní postavení by se tudíž zrušením změny č. 4 územního plánu nijak nezměnilo.

51. S ohledem na uvedené závěry lze shrnout, že odpůrce v odůvodnění změny č. 4 územního plánu správně vyhodnotil požadavek navrhovatele na úpravu definic staveb lehkých zemědělských přístřešků jako připomínku, neboť tento požadavek navrhovatele není napadenou změnou (resp. její rozhodnou částí) dotčen. Z totožného důvodu odpůrce rovněž správně uvedl, že k této připomínce v rámci odůvodnění změny č. 4 územního plánu nebude přihlížet.

52. S ohledem na shora uvedené krajský soud nehledal námitku navrhovatele o nedostatečném vypořádání jeho požadavku na úpravu definice pojmu staveb lehkých přístřešků pro zemědělství důvodnou. Odpůrce nebyl povinen tento požadavek věcně vypořádat, neboť se vztahuje k územnímu plánu obce Kunžak ve znění změny č. 3 (v jehož odůvodnění bylo zamítnutí této námitky řádně vypořádáno) a návrhem napadená změna č. 4 pouze v jiné formě přejala původní definici pojmu staveb lehkých přístřešků pro zemědělství, aniž by tak nově zasáhla do subjektivních práv navrhovatele. Vzhledem k tomuto závěru se krajský soud namítanou nepřiměřeností uvedené definice ve vztahu k vlastnickým právům navrhovatele a dalšími námitkami vztahujícími se k dotčené definici nijak blíže nezabýval, když uvedené námitky měly směřovat proti územnímu plánu obce Kunžak ve znění změny č.

3. Pokud navrhovatel svého práva podat návrh na zrušení územního plánu obce Kunžak ve znění změny č. 3 ke správnímu soudu nevyužil, nelze toto opomenutí reparovat napadením změny č. 4 územního plánu.

53. Druhou námitkou navrhovatel brojí proti nevyhovění jeho požadavku na úpravu tvaru plochy definované jako SX – Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, která je umístěna na pozemku p. č. X, ostatní plocha (neplodná půda) o výměře 1 442 m2, a to z důvodu, že část uvedeného pozemku je využívána k zemědělským účelům a měla by být zařazena do plochy SN – Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské. Změna tvaru plochy SX je požadována za současného zachování její dosavadní výměry. Důvodem takto navrhované změny je vznik přirozeného přechodového pásu podél lesní plochy, který by bylo možno doplnit výsadbou odolných dřevin, čímž by došlo k celkovému zvýšení ekologické hodnoty daného území.

54. Z obsahu grafické části změny č. 4 územního plánu bylo zjištěno, že na pozemku navrhovatele p. č. X v k. ú. M. je plocha SX – z obsahu odůvodnění změny na str. 80 bylo zjištěno, že toto označení nesou Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň, jejíž hlavní využití spočívá v existenci zeleně rozptýlené v krajině, jenž slouží k zachování a obnově přírodních a krajinných hodnot. Mezi přípustné využití byly zařazeny např. dřeviny rostoucí mimo les či extenzivní hospodaření na zemědělské půdě, jako podmíněně přípustné využití byly označeny pozemky určené k plnění funkcí lesa za podmínky zachování převažujícího hlavního využití.

55. Navrhovatelem požadovaná plocha označená SN představuje Plochu smíšenou nezastavěného území – zemědělskou (str. 79 změny), jejímž hlavním využitím je hospodaření na zemědělské půdě přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území. Jako přípustné využití se uvádí např. extenzivní hospodaření na zemědělském půdním fondu či přirozené a přírodě blízké ekosystémy.

56. Obsahově shodnou námitku uplatnil navrhovatel v rámci procesu přijímání změny územního plánu, tato námitka byla odpůrcem vypořádána na str. 141 změny, námitce vyhověno nebylo. Uvedený požadavek byl posouzen jako námitka, byť samotné řešení využití jednotlivých ploch je přebíráno z původního územního plánu, neboť na základě dílčí změny Z1/13 došlo k překreslení grafické části územního plánu tak, aby plochy s rozdílným způsobem využití byly aplikovány na aktuální mapový podklad. Odpůrce odkazuje územním plánem na stanovené podmínky pro využití plochy SX, které zemědělskou činnost a další činnosti, jež nenaruší využití dané plochy, připouští. Proto nebyl shledán důvod pro změnu plochy SX na SN ani důvod pro změnu jejího tvaru, když obě tyto plochy označují jako přípustné využití zemědělské a rovněž obě podporují realizaci krajinné zeleně.

57. V rámci vypořádání této námitky je nutno připomenout závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2020, č. j. 2 Ao 3/2007 – 73, kde uvedl, že v případě územního plánování jde vždy „o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níž je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje [...] omezena, a to nikoli nevýznamně, požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. [...] Jinak řečeno – není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta využití území, která se takto ‘vejde’ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou.“ 58. Z uvedeného vyplývá, že soud není oprávněn posuzovat vhodnost funkčního využití konkrétních ploch obsažených v územním plánu, je však oprávněn mimo jiné posoudit, zda zvolené řešení není ve vztahu k osobě navrhovatele nepřiměřené, nezdůvodnitelné či diskriminační. Krajský soud v případě projednávané námitky nedospěl k závěru, že by odpůrcem přijaté řešení v podobě vymezení plochy SX nacházející se na pozemku navrhovatele p. č. X v k. ú. M., bylo nepřiměřené, nezdůvodnitelné či diskriminační. Z obsahu uplatněné námitky se podává, že jediným důvodem pro změnu využití plochy na plochu SN a pro změnu tvaru této plochy, byla skutečnost, že pozemek je navrhovatelem využíván k zemědělské činnosti a jeho záměrem by po této změně byla výsadba odolných dřevin na hranici této plochy, která by změnou byla umístěna podél hranice lesa. Odpůrce důvod, pro který nebylo námitce vyhověno, zcela logicky opřel o skutečnost, že územním plánem stanovené přípustné využití dotčené plochy SX zahrnuje mimo jiné i zemědělskou činnost, což je zcela v souladu s dosavadní činností i budoucími záměry navrhovatele. Rovněž realizace dřevin rostoucích mimo les byla do přípustného využití plochy SX zařazena. Proto neexistuje důvod, pro který by bylo třeba měnit hranice plochy SX a tuto plochu zařazovat do plochy SN.

59. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že neexistuje veřejné subjektivní právo na konkrétní způsob využití území v rámci územního plánu a navrhovateli tudíž nemůže vzniknout legitimní očekávání na změnu určení plochy nacházející se na pozemcích v jeho vlastnictví. [vizP rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51]

60. Skutečnost, že navrhovatelova představa o funkčním využití dotčených pozemků p. č. X a X v k. ú. M. neodpovídá řešení uvedenému ve změně územního plánu (ale ostatně ani dřívějším podobám územního plánu), proto nemůže vést ke zrušení napadeného opatření obecné povahy, resp. jeho části.

61. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že nevyhověním požadavku navrhovatele na úpravu tvaru plochy a na změnu v podobě jejího zařazení do plochy SN, nebylo zasaženo do jeho práv (zvolené řešení není nepřiměřené, nezdůvodnitelné či diskriminační), o čemž ostatně svědčí i skutečnost, že navrhovatel i před nabytím účinnosti změny č. 4 na vymezené ploše SX na pozemku p. č. X v k. ú. M. zemědělskou činnost realizoval.

VII. Závěr a náklady řízení

62. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádný z návrhových bodů důvodným a ani z obsahu správního spisu nevyšla najevo vada procesu pořizování opatření obecné povahy, k níž by byl soud povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl návrh na zrušení opatření obecné povahy v plném rozsahu, tj. ve vztahu jak k primárnímu, tak i k eventuálnímu petitu (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.).

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neměl v řízení úspěch, nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pokud jde o procesně úspěšnou odpůrkyni, v jejím případě nebylo prokázáno, že by jí v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu jí krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.