č. j. 65 A 13/2018-78

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph. D., a soudců Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jany Volkové ve věci žalobce: M. s. M. T., IČO X sídlem S. 841, T. zastoupen advokátem JUDr. Vlastimilem Roubalem sídlem Žerotínovo nám. 641/5, Přerov proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc za účasti osob: Z. A. a. s. sídlem R. 790/23, T. zastoupena advokátem JUDr. Radkem Židlíkem sídlem Třída Tomáše Bati 1560, Zlín o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2017, č. j. KUOK 120140/2017, ve věci prohlášení plodiny za vysokocennou, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhá přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2017, č. j. KUOK 120140/2017, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Přerova (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 9. 2017, č. j. MMPr/124208/2017/STAV/ZEM/He, kterým správní orgán podle § 54 odst. 1 zák. č. 449/2001 Sb., zákona o myslivosti, (dále jen „ zákon o myslivosti“ ) stanovil, že plodina kedluben, pěstovaný v prostoru osoby zúčastněné na řízení v části zemědělského půdního bloku, vedeného v LPIS, čtverec 540-1140, kód bloku/díl 0004 v k. ú. T. n. B., tvořen honebními pozemky č. X – X, případně na dalších zemědělských půdních blocích na území společenství honitby T. (dále jen „kedluben“), není vysokocennou plodinou.

2. Krajský soud předně konstatuje, že se jedná již o druhou správní žalobu v téže věci. Původně správní orgán I. stupně posoudil kedluben jako vysokocennou plodinu (rozhodnutí ze dne 11. 6. 2014, č. j. MMPr/071901/2014/STAV/ZEM/He) a žalovaný jeho rozhodnutí po odvolání nynější osoby zúčastněné na řízení (dále jen „pěstitel“) potvrdil (rozhodnutí ze dne 26. 8. 2014, č. j. KUOK 71954/2014). Žaloba proti tomuto rozhodnutí byla krajským soudem zamítnuta (rozsudek ze dne 2. 3. 2016, č. j. 65 A 40/2014-42), následně však Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu i napadené rozhodnutí žalovaného s tím, že se podrobně vyjádřil k výkladu neurčitého právního pojmu vysokocenná plodina a kritériím pro jeho posuzování (rozsudek ze dne 31. 5. 2016, č. j. 7 As 86/2016-29). V novém řízení pak správní orgány rozhodly, jak uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku.

3. Žalobce s rozhodnutím žalovaného nesouhlasí a požaduje jeho zrušení, neboť jej považuje za nezákonné, neurčité a nepřezkoumatelné. Konkrétně namítá, že: a) rozhodnutí žalovaného, jakož ani rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neobsahuje žádné určení časového intervalu, ve kterém nebyl kedluben stanoven jako vysokocenná plodina, přičemž to je rozhodující vymezení vzhledem k účelu vedeného řízení. Časové určení má být podle žalobce jako nezbytná náležitost součástí výroku rozhodnutí, nikoli až v odůvodnění; b) žalovaný nezrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přestože tento dospěl k nesprávnému závěru. Kedluben je podle žalobce vysokocennou plodinou, a to i při zohlednění závěrů, které v této věci vyslovil Nejvyšší správní soud. Žalobce kritéria stanovená Nejvyšším správním soudem vymezuje jako i) jak je pěstování dané plodiny běžné, a ii) jak se způsob pěstování dané plodiny promítá do její ceny. Závěry následně zpracovaného znaleckého posudku, který zpracovala ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů dne 28. 8. 2017, však nerespektují kritéria Nejvyššího správního soudu a jsou nejednoznačné, když znalec uvádí, že „v některých aspektech lze u předmětné plodiny spatřovat charakter vysokocenné plodiny, … bylo by možné označit z hlediska nákladovosti zeleninu jako vysokocennou, z hlediska ziskovosti však nikoli jednoznačně…“). Proto by z něj nemělo být vycházeno. Naproti tomu znalecký posudek ze dne 19. 2. 2018, který si nechal na základě závěrů Nejvyššího správního soudu zpracovat žalobce znalcem prof. Ing. J. K., Csc., znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací na škody způsobené chybami v pěstebních technologiích polních plodin, náklady a produkce při pěstování polních plodin, obsahuje zcela odlišné závěry, a sice, že vyšší spotřebitelská hodnota a podpora speciálních dotací jsou zvláštností, které by měly být brány v úvahu při rozhodování o porostu kedlubny pěstované v systému IPZ jako vysokocenné plodiny a že z hlediska nákladovosti pěstování vytvořené hodnoty produkce a zisku z jednoho hektaru lze kedluben v tomto případě považovat za vysokocennou plodinu. Žalobce uzavřel, že je evidentní, že v odborné veřejnosti existují naprosto rozdílná stanoviska k výkladu pojmu vysokocennosti dané plodiny. Odborné posudky a z nich vycházející rozhodovací činnost správních orgánů musí být zcela jednoznačná a nezpochybnitelná. V daném případě však žalobou napadené rozhodnutí tomuto atributu nedostálo, neboť vyšlo z neúplných, vadných a nejednoznačných odborných podkladů. Posudek správního orgánu tak nemohl být dostatečným a jednoznačným pro rozhodnutí žalovaného. Ačkoli žalovaný tvrdí, že respektuje právní názor rozsudku Nejvyššího správního soudu, fakticky tento názor vadně a nesprávně aplikuje ve smyslu požadovaného merita věci; c) Žalobce posudku z 28. 8. 2017 dále vytýká, že: i) byl zpracovaný znaleckým ústavem kvalifikovaným pro znaleckou činnost zemědělství, avšak je sporné, zda dle zapsaných oborů mohl podávat znalecké posudky pro daný předmět správního řízení, byť byl správním orgánem I. stupně osloven; ii) posudek navíc neobsahuje určení, kdo může stvrdit jeho správnost a podat požadovaná vysvětlení. Tento posudek tak nemohl být po odborné a formální stránce dostatečným a jednostranným podkladem pro rozhodnutí žalovaného.

4. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že zcela setrvává na závěrech napadeného rozhodnutí a že je přesvědčen o své příslušnosti k rozhodnutí o tom, která plodina je vysokocenná.

5. Pěstitel jako osoba na řízení zúčastněná k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je věcně správné a vydáno bylo v souladu s právními předpisy. Správní orgány se řídily závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že ze znalecké zprávy Ing. Hájka lze vycházet, a že na základě všech kritérií posuzovaný kedluben nenaplňuje znaky vysokocenné plodiny. Správní orgán I. stupně přesto přistoupil k zadání dalšího znaleckého posudku, který žalobce napadá, i ten však dospěl k závěru, že kedluben není vysokocenná plodina. Nově předkládaný znalecký posudek žalobce s opačným závěrem nemůže být podkladem pro odlišné rozhodnutí, neboť tento posudek nerespektuje kritéria posuzování stanovená Nejvyšším správním soudem a srovnává náklady, produkci a zisk pěstování kedlubny s jinými plodinami, nikoli ve vztahu k běžnému kedlubnu, resp. ke kedlubnu pěstovanému běžným způsobem. K tomuto posudku tak nelze přihlížet.

6. Dne 17. 4. 2019 rozhodl zdejší soud rozsudkem č. j. 65 A 13/2018-54 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. Krajský soud dospěl k závěru, že správní orgán posoudil věc správně, když dovodil, že kedluben pěstovaný zúčastněnou osobou na daném místě v rámci integrovaného systému produkce zeleniny není vysokocennou plodinou ve smyslu zákona o myslivosti.

7. Tento rozsudek byl rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2020, č. j. 8 As 156/2019-37 zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k novému projednání. Podle názoru Nejvyššího správního soudu krajský soud hodnotil znalecký posudek prof. Ing. J. K., CSc., aniž by jej provedl k důkazu, čímž dle jeho názoru zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. Tímto názorem je krajský soud v souladu s ustanovením § 110 odst. 4 s. ř. s.

8. Při jednání soudu konaném dne 15. 7. 2020 krajský soud provedl k důkazu znalecký posudek zpracovaný ke dni 19. 2. 2018 prof. Ing. J. K., CSc., znalcem v oboru ekonomika, zemědělství, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací na škody způsobené chybami v pěstebních technologiích polních plodin, náklady a produkce při pěstování polních plodin. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že jej zadal žalobce za účelem posouzení následujících problémů: 1. vyhodnotit porost kedlubny pěstovaný v roce 2013 na bloku vedeném v LPIS čtverec 540-1140, kód bloku/dílu 0004 v k. ú. T. n. B. v systému IPZ.

2. Vyhodnotit, zda porost kedlubny na uvedeném bloku lze klasifikovat jako vysokocennou plodinu.

3. Vyhodnotit průběh počasí, zvláště v období mezi 21. -28. 6. 2013 z hlediska vlivu počasí na výnos kedlubny.

4. Vyčíslení škody s přihlédnutím k ceně kedlubny v rámci Olomouckého kraje.

5. Posoudit tabulkový přehled uvedený ve znalecké zprávě č. 102 Ing. I. H. ze dne 15. 1. 2014. S tím, že úkoly jsou vztahovány k problému hodnocení škody způsobené zvěří na porostu kedlubny, pěstovaném v roce 2013 v systému integrované ochrany zeleniny (IPZ) firmou Z. A. a. s. na pozemku v k. ú. T. n. B. Předmětem pochybnosti je, zda uvedený porost kedlubny náleží mezi vysokocenné plosiny ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o myslivosti. Znalec dospěl k závěru, že:

1. Vyšší spotřebitelská hodnota a podpora speciální dotací jsou zvláštnosti, které by měly být brány v úvahu při rozhodování o porostu kedlubny pěstované v systému IPZ jako vysokocenné plodiny.

2. Z hlediska nákladovosti pěstování, vytvořené hodnoty produkce a zisku z jednoho hektaru lze porost kedlubny na bloku v LPIS čtverec 540-1140, kód bloku/dílu 0004 v KU T. n. B. pěstovanou v systému IPZ považovat za vysokocennou plodinu.

3. Průběh počasí, především intenzivní deště mezi 20. -24. 6. 2013 mohly nepříznivě ovlivnit růst a vývoj rostliny kedlubny, včetně úhynu jednotlivých rostlin. […]

4. K vyčíslení škody byla použita cena kedlubny, která je v souladu s oficiálně uváděnými cenami na celostátní úrovni v červenci a v srpnu 2013. […]

5. Náklady na pěstování kedlubny uváděné v tabulce 3 znalecké zprávy č. 102 Ing. H. jsou relativně nízké […] Nicméně jsou mnohokrát vyšší než na pěstování polních plodin. […]

9. Žalobce dále navrhoval k důkazu výslech znalce prof. Ing. K., CSc.

10. Krajský soud na základě správní žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 152/2002 Sb., soudního řád správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Pojem vysokocenná plodina 11. Podstatou sporu je, zda je posuzovaný kedluben vysokocennou plodinou ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o myslivosti, neboť tato právní vlastnost plodiny určuje, zda nastupuje odpovědnost uživatele honitby za škodu způsobenou zvěří na plodině pěstované v honitbě. Podle tohoto ustanovení platí, že se nehradí škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti.

12. Zákon o myslivosti ani jiný právní předpis pojem vysokocenná plodina nijak blíže nevymezuje. Interpretací tohoto neurčitého právního pojmu a postupem při posouzení konkrétní plodiny se v této konkrétní právní věci již zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2016, č. j. 7 As 86/2016-29. Nejvyšší správní soud zcela jasně vyložil, jaká jsou kritéria posuzování vysokocennosti, a jaká naopak nemohou být brána v potaz. Zdůraznil, že roli nehrají přijatá opatření pěstitele k ochraně plodiny (oplocení apod.), neboť ta lze posuzovat až ve chvíli, kdy je odpovědnost za škodu dána a rozhoduje se o náhradě škody. Stejně tak nelze vycházet z atraktivity plodiny pro zvěř, neboť tu nelze považovat za výjimečnou okolnost a navíc se nijak nepromítá do vyšší ceny plodiny.

13. Jako klíčová kritéria označil Nejvyšší správní soud: i) výjimečnost (vzácnost) plodiny a ii) její vysoká cena, u níž se však musí vždy zjišťovat její příčina, neboť ne vždy je vysoká cena propojená se vzácností plodiny. Cenou se přitom nemůže rozumět výnosnost plodiny, tedy pouze zisk z jejího pěstování, ale celkové náklady jako ekvivalent výše možné náhrady škody, tedy i ušlý zisk při zohlednění výtěžnosti (protože právě příliš vysoká a nepředvídatelná náhrada škody je důvodem, proč jsou z odpovědnosti za škodu vysokocenné plodiny pěstované v honitbě vyloučeny). Nejvyšší správní soud dále označil za problematický bod posouzení, kdy je cena vysoká a kdy ještě nikoliv. Nejvyšší správní soud v tomto směru uzavřel, že s ohledem na důsledky (vyloučení odpovědnosti za škodu) je možné tento institut aplikovat pouze na případy, kdy je cena plodiny z důvodu výjimečných okolností výrazně vyšší, než za okolností běžných. Ony výjimečné okolnosti jsou pak určující také pro vymezení, s čím by měla být cena posuzované plodiny poměřována. Spočívají-li například v samotné specifičnosti dané plodiny, je nutno její cenu poměřovat s cenou jiných, zejména svými vlastnostmi a účelem obdobných plodin. Je-li však výjimečnou okolností specifický způsob pěstování, je nutno poměřovat cenu plodiny pěstované takto specificky a cenu téže plodiny pěstované běžně. Není-li rozdíl v ceně zásadní, nelze okolnosti pěstování považovat za natolik výjimečné, aby mohla být plodina považovaná za vysokocennou.

14. Vysokocennou je tedy dle závěrů Nejvyššího správního soudu zpravidla plodina, která má z důvodu své výjimečnosti, výjimečnosti způsobu či účelu pěstování, nebo pěstování ve výjimečné lokalitě výrazně vyšší cenu, příkladmo některé léčivé plodiny, šlechtitelský materiál, plodiny pro výzkumné účely, ohrožené druhy plodin, či některé okrasné plodiny.

15. Při aplikaci kritérií na posuzovaný kedluben vycházel Nejvyšší správní soud ze závěrů obsažených ve znalecké zprávě č. X Ing. I. H., neboť dospěl k závěru, že z ní lze vyčíst odborné informace, jak je pěstování dané plodiny běžné a jak se způsob pěstování dané plodiny v rámci integrovaného systému produkce zeleniny promítá do jeho ceny. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že znaleckému zkoumání nemůže být podroben neurčitý právní pojem (vysokocennost plodiny), jeho výklad přísluší pouze rozhodujícímu orgánu. Znalec tedy nemůže odpovídat na otázku, zda je kedluben vysokocenná plodina, či nikoliv, ale může odborně hodnotit způsob a účel jeho pěstování, výjimečnost lokality pěstování, popř. vzácnost daného druhu plodiny.

16. Na základě těchto kritérií a odborných závěrů dospěl Nejvyšší správní soud k tomu, že posuzovaný kedluben, tedy kedluben pěstovaný zúčastněnou osobou na daném místě v rámci integrovaného systému produkce zeleniny, nenaplňuje znaky vysokocenné plodiny ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o myslivosti (str. 10 uvedeného rozsudku). Kedluben je podle znaleckých závěrů běžná polní zelenina a integrovaný systém produkce zeleniny je také zcela běžný, neboť je používán na více než polovině celkové plochy užívané k pěstování zeleniny. Není na místě proto cenu kedlubnu poměřovat s cenou jiných plodin. Cena posuzovaného kedlubnu není v důsledku způsobu či účelu jeho pěstování vyšší než cena jiného běžně pěstovaného kedlubnu, a kedluben proto v tomto případě vysokocennou plodinou není, neboť nenaplňuje znaky vysokocenné plodiny.

17. Správní orgán I. stupně a následně žalovaný tedy dospěli ke správnému závěru, který je v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, že posuzovaný kedluben není vysokocenná plodina, přičemž vycházeli ze správných a dostatečných podkladů (znalecká zpráva č. X, o kterou své závěry opřel i Nejvyšší správní soud, a nově zpracovaný znalecký posudek České zemědělské univerzity v Praze ze dne 28. 8. 2017, které správní orgán zadal v řízení po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem nad rámec jeho závazného právního názoru).

18. Domnělá rozporná tvrzení ve znaleckém posudku, na která poukazuje žalobce [žalobní bod b)], (lze u předmětné plodiny spatřovat charakter vysokocenné plodiny, … bylo by možné označit z hlediska nákladovosti zeleninu jako vysokocennou, z hlediska ziskovosti však nikoli jednoznačně…“), na tomto závěru ničeho nemění, protože, jak již bylo uvedeno, k výkladu neurčitého právního pojmu od znalce nelze přihlížet, neboť interpretace tohoto pojmu je otázkou právní nikoli odbornou.

19. Správní orgány vycházely jen z odborných závěrů znalecké zprávy a nově zpracovaného posudku, z nichž se podávaly informace rozhodné pro posouzení naplnění kritérií vysokocennosti plodiny, a sice, že se jedná v tomto způsobu pěstování o polní plodinu, není pěstována neobvyklým způsobem v lokalitě, která by pro daný druh byla nevhodná a netypická, nebyla pěstována pro účely výzkumu, šlechtitelského zaměření, požadavků farmakologie nebo zachování ohroženého druhu plodiny. Atributy zeleniny vypěstované v integrované produkci nemají zásadní vliv na její cenu. Na základě uvedeného správní orgány zcela v souladu s interpretací rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2016, č. j. 7 As 86/2016-29 hodnotily kedluben tak, že nepatří mezi vysokocenné plodiny.

20. K žalobcově námitce, že absentuje srovnání ceny kedlubnu s jinými plodinami, pak krajský soud opětovně akcentuje, že tento údaj není pro posouzení vysokocennosti na základě kritérií stanovených Nejvyšším správním soudem rozhodný, neboť ten zcela jednoznačně dovodil, že v případě běžně pěstované plodiny (jíž kedluben v českých podmínkách je), lze srovnávat pouze cenu posuzované plodiny vzhledem ke stejnému druhu. Jinými slovy, není rozhodné, zda je kedluben dražší nebo levnější než např. mrkev nebo pšenice, ale zda kedluben pěstovaný na daných pozemcích vykazuje nějaké cenové (či jiné) zvláštnosti oproti běžně dostupnému kedlubnu. Tak tomu však podle všech v řízení učiněných odborných závěrů není.

21. Nově zpracovaný znalecký posudek netrpí formálními vadami, které žalobce namítá [žalobní bod c)]. Znalecký ústav je v souladu s § 6 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, zapsán v seznamu ústavů, od nichž lze žádat posudky, a to pro znaleckou činnost pro daný předmět sporu, neboť jeho oborem je zemědělství, včetně oblastí Kvalita a zpracování zemědělských produktů a Obecná produkce rostlinná i Speciální produkce rostlinná. Znalecký ústav – Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů – tak nepochybně může odborně posoudit vzácnost plodiny i povahu její produkce, způsob a účel pěstování, popř. výjimečnost lokality, na které je daná plodina pěstovaná. Pokud jde o určení osoby, která posudek připravovala a která může před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení (§ 22 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících), pak toto označení posudek obsahuje na str. 5 pod bodem „Kontakt na zpracovatele posudku“ a je jím doc. Ing. M. K., Ph.D., z F. Č. v P. Pokud jde o tvrzení žalobce, že závěry tohoto posudku jsou ve vztahu k vysokocennosti nejednoznačné, krajský soud znovu akcentuje skutečnost, že závěry ohledně vysokocennosti znalci nepřísluší. Krajský soud v tomto ohledu dále poukazuje na závěry Nejvyššího správního soudu, který v citovaném rozsudku uvedl, že nelze učinit obecný výčet vysokocenných plodin, neboť posouzení vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a výjimečnost plodiny či okolnosti jejího pěstování se mohou v čase měnit.

22. Krajský soud po provedeném dokazování setrvává na svém názoru a konstatuje, že odborné závěry ohledně rozhodných kritérií byly ve správním řízení zjištěny v dostatečném rozsahu a nově byly potvrzeny provedeným dokazováním. Jak vyplývá ze zadání znaleckého posudku prof. Ing. K., který byl krajský soud povinen provést k důkazu, rovněž tento znalecký posudek nehodnotil řádně kritéria pro učinění závěru o vysokocennosti plodiny, jak je vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2016, č. j. 7 As 86/2016-29, neboť žalobce v zadání žádal, aby znalec mj. vyhodnotil, zda porost kedlubny na uvedeném bloku lze klasifikovat jako vysokocennou plodinu. Krajský soud znovu opakuje a zdůrazňuje, že otázka vysokocennosti plodiny je otázkou právní, jejíž posouzení svědčí pouze rozhodujícím orgánům, nikoli znalci. Navíc, jak již krajský soud uvedl v předchozím svém rozsudku, závěr znalce (citovaný v žalobě žalobcem) o tom, že „z hlediska nákladovosti pěstování vytvořené hodnoty produkce a zisku z jednoho hektaru lze kedlubnu v k. ú. T. n. B. pěstovanou v systému IPZ považovat za vysokocennou plodinu“, nákladovost vytvořené hodnoty produkce a zisk není rozhodným kritériem vysokocennosti, viz výše. Z posudku vyplývá, že dle znalce je vysokocennost plodiny dána vysokou hodnotou pěstovaných rostlin, které je třeba chránit tak, aby tato hodnota nebyla zvěří zničena (str. 7 posudku). Tento náhled na vysokocennost plodiny však není souladný s kritérii vysokocennosti vymezenými Nejvyšším správním soudem.

23. Krajský soud z tohoto posudku dále zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými závěry, které učinil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku, tedy že posuzovaný kedluben není sám jako takový ani v důsledku způsobu pěstování nikterak výjimečný a jeho cena není vyšší než cena běžně pěstovaného kedlubnu, přičemž se zaměřil na takové skutečnosti, které Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku označil za ty, jež znalec může odborně hodnotit, a to způsob a účel pěstování plodiny, výjimečnost lokality pěstování, popř. vzácnost daného druhu plodiny. Prof. K. ve svém posudku shodně s ostatními podklady uvádí, že integrovaný systém produkce zeleniny se řadí mezi konvenční a organickou produkci plodin, zeleninu z integrované produkce lze pořídit za přijatelnou cenu, neboť není významně dražší než zelenina vypěstovaná konvenčními způsoby, ve zprávách o trhu zeleniny vydávaných SZIF není cena konveční a integrované produkce zeleniny rozlišována. Při integrovaném pěstování kedlubny jsou zvýšené náklady na kvalitní osivo a speciální opatření kompenzovány finanční dotací (str. 4 posudku). Při pěstování na větších výměrách orné půdy lze kedlubnu pěstovat s využitím řady postupů používaných při pěstování polních plodin a lze ji označit jako polní zeleninu (str. 5 posudku). Lokalita (v níž byl posuzovaný kedluben pěstován-pozn. soudu) se nachází v řepařské výrobní oblasti a má dlouholetou zelinářskou tradici (str. 10 posudku).

24. Další závěry, které znalec v posudku učinil, jako např. že kedluben je atraktivní pro zvěř (str. 5, 10 posudku), že jeho vysokocennost je dána vysokou hodnotou pěstovaných rostlin, které je třeba chránit tak, aby tato hodnota nebyla zvěří zničena, přičemž následuje věcná argumentace, a to hodnotová a ekonomická analýza pěstování kedlubnu v daných podmínkách a zabezpečení zeleniny pěstované na dotčeném pozemku před poškozením zvěří (str. 7 posudku), porovnávání nákladů na ochranu polní plodiny při pěstování na menší a větší ploše, vysoké náklady na hektar a nutnost zajistit kvalitní ochranu porostu proti zvěři (str. 9 posudku), a poměřování nákladovosti a výnosnosti kedlubnu ve vztahu k jiným plodinám jako např. ozimá pšenice, řepka, kukuřice na zrno (str. 9, 15 posudku) jsou skutečnosti, které podle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu nejsou rozhodujícími kritérii vysokocennosti. Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že za kritérium vysokocennosti nepovažuje atraktivitu plodiny pro zvěř, stejně jako plnění povinností ze strany vlastníka pozemku, která se posuzují až při rozhodování o náhradě škody. Krajský soud za takové kritérium nepovažuje ani počasí a jeho vliv na výnosnost plodiny, neboť ani nepříznivé počasí nemůže ovlivnit to, jakým způsobem je plodina pěstována a k jakému účelu.

25. Krajský soud tedy uzavírá, že kedluben pěstovaný zúčastněnou osobou na daném místě v rámci integrovaného systému produkce zeleniny není vysokocennou plodinou ve smyslu zákona o myslivosti, jak správně dovodily v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2016, č. j. 7 As 86/2016-29 správní orgány, a námitky žalobce proti jejich závěru nejsou důvodné, neboť k němu dospěly na základě dostatečně a procesně správně zjištěného skutkového stavu. Krajský soud přisvědčuje žalobci v tom ohledu, že v odborné veřejnosti dosud nebyla shoda na tom, které konkrétní plodiny a jaký druh pěstování lze podřadit pod pojem vysokocenné plodiny, a že v tomto ohledu různí odborníci upřednostňovali různá kritéria. Je však nutno zdůraznit, že pokud se již v této otázce vyslovil Nejvyšší správní soud, nadto při posouzení této konkrétní plodiny, který provedl podrobnou analýzu pojmu a jednotlivých kritérií, pak nelze nadále postupovat jinak, než respektovat právě jeho závazné posouzení, které nutně povede i ke sjednocení dosud nejednotných odborných stanovisek. Znalecký posudek předložený žalobcem na východiscích, z nichž Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení konkrétního kedlubnu pěstovaného osobou zúčastněnou na řízení, tedy způsobu jeho pěstování a jeho ceny v porovnání s běžně pěstovaným kedlubnem, ničeho nezměnil, naopak v těchto rozhodných aspektech se shoduje se všemi podklady, z nichž soudy a správní orgány vycházely.

26. Právě z těchto důvodů krajský soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu výslech znalce navržený žalobcem, neboť skutečnosti, které se v jednotlivých znaleckých posudcích liší, nejsou určujícími kritérii pro posouzení vysokocennosti plodiny. Časové vymezení vysokocennosti plodiny 27. Žalobce žalovanému dále vytýkal, že napadené rozhodnutí, jakož ani rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neobsahuje ve výroku časové určení, pro které se vyslovuje, že kedluben pěstovaný na konkrétním území je plodinou vysokocennou [žalobní bod a)]. Ani v tomto bodě však krajský soud neshledal žalobu důvodnou.

28. Podle § 68 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) se ve výrokové části rozhodnutí uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu.

29. Výrok napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně splňuje požadavky správního řádu. Obsahuje označení účastníka řízení i správního orgánu a ve výroku v užším slova smyslu (enunciátu) řešení předmětu sporu (deklarace, že předmětný kedluben není vysokocennou plodinou) s odkazem na příslušné právní ustanovení (§ 54 odst. 1 zákona o myslivosti). Řešení sporu přitom odpovídá podanému návrhu pěstitele ze dne 28. 11. 2013 i úpravě zákona o myslivosti, která časové určení pro stanovení vysokocennosti plodiny výslovně nepředpokládá. Výrok v rozhodnutí správního orgánu I. stupně je tak dostatečně určitý, neboť je zde zcela jasně vymezena posuzovaná plodina, její druh, způsob pěstování v porostu a místo pěstování.

30. Se žalobcem lze souhlasit, že do budoucna může dojít ke změně např. účelu či způsobu pěstování kedlubnu, nyní však všechny skutkové okolnosti, včetně doby a místa jeho pěstování, byly zohledněny při jeho posouzení Nejvyšším správním soudem a v souladu s jeho rozhodnutím správními orgány, a byl učiněn jednoznačný závěr o jeho vysokocennosti. Za této situace tak absence tohoto údaje nemůže nijak poškodit žalobce na jeho právech.

31. Pokud by z hlediska kritérií posouzení vysokocennosti plodiny došlo k zásadní změně rozhodných skutečností, je orgán státní správy myslivosti oprávněn rozhodnout znovu a jeho závěr může být odlišný od závěru učiněného Nejvyšším správním soudem v nyní posuzovaném případě. I s vědomím této konstrukce však není časové určení vysokocennosti plodiny obligatorní náležitostí rozhodnutí podle § 54 odst. 1 zákona o myslivosti a není proto důvod napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně pro absenci časového určení rušit jako nezákonné.

32. Na základě všeho uvedeného krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému, který se omluvil z nařízeného jednání, nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující obvyklou činnost.

34. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když této osobě neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení této osobě odůvodňovaly.