č. j. 8 A 91/2018- 98

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobců: a) MUDr. K. N., b) J. H. c) Ing. arch. R. S. všichni zastoupeni advokátem Mgr. Viktorem Klímou se sídlem Melantrichova 477/20, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 2, za účasti: ROLANO s.r.o., IČO: 24205257 se sídlem 182 00 Praha 8, Na Úbočí 16/1167 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2018 č. j. MHMP 497145/2018 sp.zn. S-MHMP 1775912/2017, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2018 č. j. MHMP 497145/2018 sp.zn. S-MHMP 1775912/2017, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žaloba žalobce b) se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a c) náklady řízení ve výši 23 456,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

IV. Mezi žalovanou a žalobcem b) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Osobě zúčastněné na řízení se náklady řízení nepřiznávají.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobci brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2018 č. j. MHMP 497145/2018, sp. zn. S- MHMP 1775912/2017, kterým rozhodl o odvoláních žalobců a dalších účastníků řízení proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odbor územního rozvoje a výstavby - oddělení dopravních staveb ze dne 7. 8. 2017, č.j. MCP8 088936/2017, sp.zn. MCP8 122567/2016/OV.Bau, ve věci stavebního povolení „Na úbočí, bytový dům – komunikace“, na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X v katastrálním území X obec X.

2. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl podle § 92 odst. 1 správního řádu tak, že odvolání žalobce b), Mgr. O. T., J. T. a žalobkyně a) se zamítají podle § 90 odst. 5 s.ř. a napadené prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje, a odvolání podané žalobcem c) se v souladu s ustanovením § 92 odst.1 s.ř. zamítá jako nepřípustné.

3. Dne 11. 10. 2016 bylo pod sp. zn. MCP8 089016/2016/OV.Ši zahájeno též související řízení o povolení odstranění stavby a zahájení stavebního řízení ve věci „Novostavba bytového domu při ul. Na Úbočí, Praha 8“ na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X a X v k. ú. X, obec X a „Odstranění stávajícího přízemního objektu č. p. X při ul. X“, na pozemku parc. č. X v k. ú. X“ (dále též jen „hlavní stavební řízení“).

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Pochybení žalovaného správního orgánu spatřují žalobci v nesprávném právním a skutkovém posouzení celé věci, jakož i v zásadních procesních pochybeních žalovaného i správního orgánu prvního stupně, čímž bylo a zejména bude zasaženo do jejich práv, jelikož tak dojde k zásadnímu omezení jejich vlastnických práv.

5. Žalobkyně a) předně namítala, že se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumatelným způsobem nevypořádal s její námitkou, že ze strany správního orgánu prvého stupně nebyly řešeny její rozsáhlé námitky, které dne 8. 11. 2016 podala žalobkyně, které se prokazatelně v bodě VII. a VIII. vztahují k tomuto řízení (na tuto skutečnost byl správní orgán prvého stupně upozorněn na ústním jednání ze dne 15. 6. 2017).

6. Konkrétně se pak jednalo o tyto námitky žalobkyně: a) Stavebník krom jiného nezaložil do správních spisů příslušná rozhodnutí o povolení pokácet vzrostlé stromy a rostliny nacházející se na tomto místě, kterým se při odstranění stavby nelze vyhnout, jakož i příslušné odborné posudky k těmto rostlinám, jež mají být vykáceny a odstraněny. b) Nutnost souladu s požadavkem TSK hl.m. Prahy zachovat kamenný obrubník a krajníky, c) Absentuje ve stavební dokumentaci příčný a podélný řez účelovou komunikací na par.č. X, k.ú. X, obec X, d) Projekt ochrany nemovitosti (včetně hydroizolace) paní T., jež se nachází cca 5m od předmětné odstraňované stavby, e) Neřešení problému vjezdu automobilů po výše uvedené účelové komunikaci do garáží a na dvůr sousedů v případě zahájení stavebních prací, f) Absentuje vytčení dopravních tras a fotodokumentace stavu okolních komunikací. a dále a) Odstavná a parkovací stání nejsou řešena vzhledem k řízení o výjimce jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami. b) Stavby nejsou zřejmě vzhledem k probíhajícímu řízení u MČP8 pod sp.zn. MCP8 122570/2016/OV.Bor řádně napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. Dále není dle názoru účastníka řízení zcela zřejmé, že každá přípojka stavby je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná a že místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení budou přístupná a trvale označená. c) Není zajištěno dle názoru účastníka řízení, že povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavbu budou řádně odváděny, když akumulační nádrž je dle názoru účastníka řízení nedostatečná. d) Dle názoru účastníka řízení prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo křížení nejsou stanoveny v souladu s normovými hodnotami. e) Navržené oplocení pozemku svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušuje charakter okolí a omezuje rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. f) Dle názoru účastníka není řádně a jednoznačně vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. g) Účastník řízení je přesvědčen, že založená dokumentace neposkytuje jednoznačné a dostatečné opatření a průběžný monitoring, které vzhledem k místu stavby (nestabilizovaný svah), poskytují ochranu veřejných zájmů, tj. zejména neočekávané sesunutí půdy a ohrožení statiky okolních budov. h) Účastník řízení vzhledem k nepřiměřeně stanoveným lhůtám namítá absenci či neúplnost všech doposud založených stanovisek, vyjádření a povolení dotčených orgánů, jež právní normy vyžadují pro vydání stavebního povolení a žádá jejich doplnění či přezkoumání nadřízenými správními orgány.

7. V další žalobní námitce žalobkyně a) napadá tzv. „ping pong“ správního úřadu mezi správními řízeními, jež má dle jejího názoru za cíl vyhnout se zákonnému meritornímu přezkoumání jejích námitek (další skupina neřešených námitek). Správní žalobou napadené rozhodnutí na konci strany 4, vyjma námitek žalobkyně v bodě VII. a VIII. ze dne 3. 11. 2016, které vůbec neřeší (viz výše), rozděluje na 2 skupiny, tj. na skupinu námitek, kterou velmi stručně vypořádá a na skupinu, kterou v napadeném rozhodnutí řešit nebude, jelikož dle jejího právního názoru měli být řešeny v územním řízení či je má řešit obecný stavební úřad. Žalovaný však jaksi opomněl, že to byl on, kdo žalobkyni nezákonně odepřel uplatnit relevantní námitky v územním řízení, resp. je doposud zákonným způsobem nijak nevyřídil, když jí nezákonně nepovažoval za účastníka územního řízení, jak byl konstatováno v rozsudku zdejšího soudu č.j. 10 A 94/2016 – 60 ze dne 29. 3. 2017.

8. Rovněž rozhodnutí žalovaného, že námitka vybrakování (pokácení) stávající zeleně musí být uplatněna v řízení o povolení kácení dřevin, je dle názoru žalobkyně nepřezkoumatelné a navíc nepřesné. Rozhodnutí správního úřadu musí obsahovat důvody, které je pro rozhodnutí vedly, nikoliv pouhé doporučení, kam se má účastník obrátit.

9. Další žalobní námitka žalobkyně a) směřuje do otázky, zda pozemek 669/1 je či není předmětem tohoto řízení. Dne 10. 10. 2016 bylo zřejmě pouze adresně oznámeno zahájení předmětného stavebního řízení sp.zn. MCP8 122567/2016/OV.Bau, č.j. MCP8 130347/2016, jehož předmětem je kromě jiného - Stavební úpravy části účelové komunikace s veřejným přístupem na pozemku parc. č. X, k.ú. X. Celá věc je umocněna skutečností, že pozemek č. X, k.ú. X, obec X je tou úzkou částečně hliněnou účelovou komunikací, která je dle stavebníka požární únikovou cestou, po které mají ad absurdum přijíždět 20 tunové požární automobily. Na této dle žalobkyně na první pohled zjevné absurdnosti nemůže ničeho změnit žádné závazné stanovisko HZS, natož to ze dne 28. 6. 2016, jež je založeno ve spise a týká se zřejmě hlavního stavebního řízení „Novostavba bytového domu“. Argumentace správního orgánu prvého stupně, dle které nejsou zásahy do účelové komunikace na pozemku parc. č. X, k.ú. X součástí stavby resp. hlavního stavebního řízení, je dle žalobkyně nejen zjevně nelogická až absurdní, když je ve zjevném rozporu s vymezením předmětu tohoto řízení. Tento pozemek č. X je uváděn a to hned na 3 místech v oznámení o zahájení řízení 10. 10. 2016. Stejně tak strohá argumentace žalovaného, že pozemek je zasažen povolovanou stavbou jen okrajově a to připojením severního chodníku k bytovému domu a stavební úpravou části komunikace v X přesahující do účelové komunikace, je nepřezkoumatelná, nic neříkající a nezákonná. Zřejmě si s touto účelovou komunikací správní orgány vůbec nevědí rady a jen se za každou cenu snaží nezákonně vyhovět stavebníkovi, aby na ní mohl provádět nelegálně jakékoliv stavební úpravy. O tom svědčí i bod 23 prvostupňového správního rozhodnutí, dle kterého „součástí této stavby není podle sdělení stavebníka a předložené projektové dokumentace obnova krytu účelové komunikace s veřejným přístupem po pokládce inženýrských sítí na pozemku parc. č. X, k. ú. X.“ Obnova krytu této komunikace bude stavebním úřadem projednána samostatně podle povahy a rozsahu stavební úpravy. Tedy ad absurdum podle prvostupňového rozhodnutí není tento pozemek předmětem stavebního řízení, podle napadeného rozhodnutí naopak sice je, ale pouze okrajově. Dle žalobkyně zůstane tento pozemek po pokládce inženýrských sítí tedy několik let rozkopán, dokud nebude v jiném nespecifikovaném řízení, ze kterého se správní orgán pokusí všemi možnými prostředky vyloučit účastníky, rozhodnuto, jak bude zakryt. Tedy ad absurdum předmětem tohoto stavebního řízení jsou inženýrské sítě k Novostavbě, avšak pokrytí účelové komunikace bude pro změnu předmětem hlavního stavebního řízení resp. jiného nespecifikovaného řízení.

10. Argumentace žalovaného, že k uložení inženýrských sítí postačí dle ustanovení §103 písm. e) bod 10 SZ vydání územního rozhodnutí je s ohledem na výše uvedený pravomocný rozsudek č. j. 10 A 94/2016 – 60 ze dne 29. 3. 2017 zjevně nezákonná, když nezákonným postupem správních úřadů bylo žalobkyni odepřeno právo relevantně vznést a obdržet rozhodnutí o vznesených námitkách v územním řízení. Dle názoru žalobkyně je pak nevídané, že vzdor výše uvedenému rozsudku nadepsaného soudu stále nebylo do dne podání žaloby o námitkách, které vznesla v územním řízení, rozhodnuto. Žalobkyně dále poukazuje na skutečnost, že žalovaný se dle názoru žalobkyně nikterak, natož přezkoumatelným, či dokonce přesvědčivým způsobem nevypořádal s námitkou žalobkyně týkající se závěru stavebního úřadu prvého stupně, že stavební zásahy do předmětné účelové komunikace nejsou součástí stavby. K takovému závěru stavebního úřadu je třeba upozornit na to, že účelová komunikace není dálnicí, silnicí, a ani místní komunikací, jedná se o pouhou zákonným způsobem nepovolenou stezku, tudíž nelze v žádném případě postupovat dle ustanovení § 25 odst. 6, písm. d). zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Pokud by tomu tak bylo, jde o jednoznačné zneužití této výjimky, pro věc musí být vydáno stavební povolení, když tudy povedou téměř veškeré inženýrské sítě. Jinak se bude jednat o mimořádný zásah do svahu a statiky bezprostředně sousedících domů.

11. Žalobkyně dále upozornila na alarmující stav předmětné účelové komunikace, která v žádném případě nemůže vyhovovat výše uvedenému. Žalobkyně dále poukázala, že dle jejího názoru není ve správním spise založeno povolení příslušného silničního správního úřadu a Policie ČR. Je nepochybné, že technika 11HZS'1 po této stezce nemůže projet, i kdyby kdokoliv tvrdil opak.

12. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vysvětluje zákonné důvody, proč jsou řízení matoucím způsobem rozdělena, avšak nikterak přezkoumatelným způsobem neřeší námitky žalobkyně proč jsou v tomto stavebním řízení ad absurdum řešeny inženýrské sítě k Novostavbě v hlavním stavebním řízení a naopak není zakrytí účelové komunikace na pozemku č. X, k.ú. X, obec X.

13. Dále žalobkyně namítá, že žalovaným, fakticky i správním orgánem prvého stupně nebyla řešena námitka žalobkyně ohledně ochrany živočichů, jež v daném místě žijí, natož pak explicitně uváděného prskavce většího a ještěrky zelené.

14. V další žalobní námitce žalobkyně uvádí, že se žádný ze správních orgánů nikterak, natož přezkoumatelným způsobem, nevypořádal s námitkou žalobkyně, že na daném pozemku, který je ve vlastnictví Hl. m. Prahy, je již v současnosti cca 8 parkovacích stání, tj. s těmito parkovacími stáními nelze počítat v řízení o stavebním povolení hlavní stavby a žalobkyni není zřejmé, jak byl splněn požadavek na odlišení severního nároží křižovatky. Realizaci prostřednictvím čáry jednak považuje za nedostatečnou, a dále tato čára bude vzbuzovat pocit, že daná parkovací stání náleží k plánované stavbě, tj. ve výsledku obyvatelé okolí přijdou dle jeho názoru o 8 parkovacích stání, jichž je již nyní v dané lokalitě nedostatek. Projekt „X“ počítá s umístěním 39 bytových jednotek a dále dvou pater podzemních garáží, v nichž bude umístěno celkem 42 parkovacích míst, což bude mít za následek zásadní zvýšení imisních limitů a hlukové zátěže a zejména podstatné zvýšení provozu na pozemních komunikacích v dané oblasti. Toto zvýšení provozu je pak dle rozsudku Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 31. 7. 2013, čj. 7 As 17/2013 – 25 nutno považovat za přímé dotčení vlastníků okolních pozemků a staveb. Zejména je však nutné dle platných norem umístit zde 47 parkovacích stání, nikoliv jen 42. Žalobkyně je pak přesvědčena, že tato námitka musí být jednoznačně řešena v tomto stavebním řízení a nikoliv k v hlavním stavebním řízení resp. v územním řízení, kde jí je zcela evidentně doposud odepřeno právo na obdržení rozhodnutí o svých námitkách, které vznesla.

15. V další žalobní námitce se žalobkyně domnívá, že předmětem tohoto řízení je jí vznesená námitka dopravní zátěže, tj. že novostavba je zcela zjevně předimenzovanou stavbu, která by měla bez nedůvodných výjimek splňovat příslušné podmínky a limity dané českými právními předpisy. Nejvyšší prioritou by mělo vždy být zachování příznivého životního prostředí a okolí. U nových staveb je tedy nutno zcela nekompromisně trvat na dodržení a nepřekračování imisních limitů a hlukové zátěže, minimálního počtu parkovacích stání, případně dalšího působení nad míru stanovenou právními předpisy, a to v kontextu již existujícího pozadí antropogenního původu. Z hlukové mapy vyplývá, že v denní i noční dobu jsou hlukové limity v bezprostředním okolí umisťované stavby, především v důsledku dopravy, trvale překračovány, což bude realizací stavby umocněno.

16. Dopravní situace v ulici X, jakož i v ulici X již nyní není dobrá, neboť tyto ulice jsou používány k objíždění kolon v ulici X. Plánovaná výstavba pak tuto situaci pravděpodobně ještě dále zhorší. Zvýšení hluku a smogu v dané lokalitě pak povede ke zhoršení kvality prostředí žalobkyně. K tomu žalobkyně upozorňuje na nedostatečnou velikost rozptylových ploch. Tyto by měly být dle § 5 odst. 1. výše uvedené vyhlášky č. 268/2009 Sb. odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch pak dále musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Dle názoru žalobkyně není reálné, vzhledem k velikosti stavby a nedostatku veřejných ploch před stavbou, aby taková rozptylová plocha byla vytvořena. Opět tato námitka žalobkyně zůstala v tomto správním řízení, jakož i v územním řízení bez jakékoliv právně relevantní sebemenší reakce.

17. Žalobce b) ve svých žalobních námitkách brojí předně proti kácení stromů. Správní orgán prvého stupně se s touto relativně podrobnou námitkou žalobce vypořádal tak, že o ní je oprávněn rozhodovat odvolací orgán. Odvolací správní orgán se pak ad absurdum vypořádává s touto námitkou tak, že není předmětem tohoto rozhodnutí a jedná se o samostatné řízení mimo působnost speciálního stavebního úřadu. Žalobce s tímto nezákonným postupem nesouhlasí, když je evidentní, že alespoň jeden ze správních úřadů se měl s touto námitkou žalobce meritorně zaobírat, když je zřejmé, že proti uvedenému dle žalobce „tajnému“ rozhodnutí ÚMČ P8, odbor životního prostředí č.j. MCP8 019045/2017 ze dne 24. 2. 2017, které nebylo nezákonně zveřejněno na úřední desce, nemohl podat jako neúčastník odvolání (odvolání proti němu podal v rámci svého odvolání ze dne 3. 9. 2017 ihned jak se o něm dozvěděl).

18. Další námitka se týká účelové komunikace na pozemku parc. č. X1 k.ú. X, obce X, kdy správní orgány samovolně dospěly k absurdním a odlišným závěrům (samo o sobě zakládá dle názoru žalobce nepřezkoumatelnost), že tato přilehlá komunikace na pozemku parc. č. X, je součástí stavby, pokládka podzemních sítí bude provedena na podkladě (již neplatného) rozhodnutí o umístění stavby, obnova stavební rýhy a konstrukce účelové komunikace je vázána (na již neplatné) územní rozhodnutí a rozsah stavebních prací, které je povinen stavebník samostatně projednat se speciálním stavebním úřadem. Dle odvolacího správního orgánu bude uvedený pozemek - účelová komunikace (pro změnu) zasažena pouze okrajově a k uložení inženýrských sítí postačí dle ustanovení § 103 písm. e) bod stavebního zákona vydání územního rozhodnutí. Způsobilost veřejné účelové komunikace pro HZS byla řešena v územním (již neplatném) a stavebním řízení (v tomto hlavním stavebním řízení ani nebylo vydáno prvostupňové rozhodnutí), kde bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS. Nejenže žalobce považuje vyřízení za zcela nepřezkoumatelné, nelogické (ad absurdum, proč je tento pozemek uveden ve výčtu pozemků), nezákonné a konečně není nijak ani řešena problematika příčného řezu, k jehož předložení se stavebník zavázal a stavební úřad prvého stupně jí požadoval.

19. Celá věc je umocněna skutečností, že stavebník se k této problematice vyjádřil pouze takto “účelová komunikace bude výstavbou bytového domu nezasažena (v tomto řízení to nikoho nezajímá a rozporuje odůvodnění odvolacího orgánu). Z důvodu pokládky bude nutné provést výkop po nezbytně dlouhou dobu (dle žalobce zcela irelevantní). Poté bude provedena oprava horního krytu vozovky (tedy sám stavebník potvrzuje, že je ad absurdum předmětem tohoto řízení). Stavební zásahy do této komunikace lze vyhodnotit jako zvláštní užívání místní komunikace dle § 25 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb.“ Je zjevné, že tuto nezákonnou argumentaci stavebníka nepřebírají ani správní úřady, jež evidentně jinak nejsou nestranné.

20. Žalobce b) vznesl rovněž stejnou námitku jako žalobkyně a) týkající se pozemku č. X, k.ú. X, obec X, tj. nejasnosti, zda je předmětem řízení či nikoliv.

21. Žalobce c) namítl, že mu rozhodnutí ze dne 7. 8. 2017 nebylo doručeno a ani mu nebylo možno jej dohledat na úřední desce správních úřadů, které žalobce pravidelně a důsledně kontroluje. Když se od sousedů dozvěděl, že již bylo vydáno rozhodnutí, dne 21. 11. 2017 oznámil úřadům své účastenství spolu s podrobným odvoláním do prvostupňového rozhodnutí.

22. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího správní soudu ohledně účastenství (viz. rozsudek ze dne 17. 12. 2008, č.j. 1 As 80/2008-68 a rozsudek ze dne 19. 6. 2009, č.j. 5 As 67/2008), která podává extenzivní výklad pojmu účastenství ve stavebním řízení a to z důvodů emisí, hluku a zvýšené intenzitou dopravy v místě stavby, které mohou zasahovat do vlastnických práv těchto osob, v rozporu s restriktivním výkladem, který provedl žalovaný.

23. Žalobce dále nesouhlasí se závěry žalovaného a to jednak z důvodu, že nemovitosti, jejichž je spoluvlastníkem se nacházejí jen cca 5-10 m od pozemku č. X, na kterém je stavba prováděná, a jednak z důvodu, že žalobkyně a) byla uznána jako účastnice, ačkoliv se její nemovitost nachází fakticky dále od stavby než nemovitosti žalobce c).

24. Žalovaná k žalobě žalobkyně a) a žalobce c) odkázala na odůvodnění výroku svého rozhodnutí a k žalobě žalobce b) se nevyjádřila.

III. Posouzení žaloby

25. Městský soud v Praze v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel přitom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované.

26. Dle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s., soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

27. Dle ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 8. 2017, účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 109 písm. g), může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží.

28. Dle odst. 2 k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží.

29. Soud se nejdříve zabýval námitkami žalobkyně a) a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

30. Žalobkyně totiž předně namítala, že se žalovaný nikterak ve svém rozhodnutí nevypořádal s odvolací námitkou, že v řízení nebyly vypořádány všechny její námitky a to předně námitky vznesené podáním ze dne 3. 11. 2016 pod bodem VII a VIII.

31. Žalobkyně ve svém odvolání v bodě III. nazvaném „Záměrná nepřehlednost řízení a z toho pramenící nezákonnost“ kromě jiného uvádí, že se správní orgán prvého stupně nikterak, vlastně vůbec nevypořádal s námitkami odvolatelky, jež vznesla ve svých námitkách ze dne 3. 11. 2016 a které se zcela neoddiskutovatelně týkají tohoto řízení. Dále vznesla další odvolací námitky – otázka pozemku 669/1, námitka kácení dřevin, parkovací stání, absence hydrologického výzkumu, architektonická nevhodnost, zeleň, dopravní zátěž, výrazný nesoulad s architekturou okolní zástavby.

32. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí se vyjádřil k těmto dalším námitkám, k první odvolací námitce namítající, že nebyly vypořádány její námitky vznesené podáním ze dne 3. 11. 2016 se však nikterak nevyjádřil. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. V dalším řízení tak bude na žalovaném, aby se s touto námitkou vypořádal, resp. uvedl, které z těchto rozsáhlých námitek míří do „hlavního řízení“, ke kterým námitkám nemůže být přihlíženo, jelikož měly a mohly být uplatněny v územním řízení, a které námitky je potřeba vypořádat.

33. Co se týče dalších žalobkyní uplatněných námitek, ty soud považuje za nedůvodné.

34. Soud má za to, že žalovaný se správně vypořádal s námitku týkající se tzv. ping pongu řízení. Povolovací řízení dle stavebního zákona má určité fáze. První fází je územní řízení, které řeší „dopad“ rozhodnutí o umístění stavby na její okolí. Druhým je samotné stavební povolení, které řeší splnění zákonných požadavků na provedení stavby, s tím, že z toho vyplývá rozdílná šíře okruhů posuzovaných otázek v obou řízeních, viz § 114 odst. 1 stavebního zákona. Je logické, že zásadně výrazně větší vliv, co se týče „dopadu“ stavby na její okolí, má právě rozhodnutí o umístění stavby. Námitky brojící právě do tohoto dopadu a nikoliv do technického provedení stavby proto musí být vzneseny v územním řízení a ve stavebním řízení jsou již nepřípustné, resp. se k nim nepřihlíží, viz ust. § 114 odst. 2 stavebního zákona. Zrovna tak mohou být určité námitky, které míří do hlavní novostavby bytového domu, vypořádány v územním řízení nebo ve stavebním řízení týkajícím se této stavby a nelze je již vznášet v řízení o komunikaci.

35. Soud pak souhlasí se žalovaným, že námitky žalobkyně namítající výrazný nesoulad novostavby s architekturou okolní zástavby, její architektonickou nevhodnost, dopravní zátěž a ztrátu soukromí s tím související, a absenci hydrologického výzkumu, jsou námitky, které se předně týkají hlavní stavby tj. Novostavby bytového domu a musí být vzneseny a řešeny v územním řízení týkajícím se Novostavby a nikoliv v řízení týkajícím se komunikace. Obdobně námitky týkající se zeleně a ochrany živočichů mohou řešeny pouze orgánem ochrany životního prostředí. Stavební úřad ani žalovaný nejsou oprávněni přezkoumávat správnost stanovisek popř. rozhodnutí tohoto orgánu.

36. Rovněž není důvodná její námitka týkající se pozemku č. X k.ú. X, obec X, resp. otázky proč jsou v tomto stavebním řízení řešeny inženýrské sítě k Novostavbě a naopak není řešeno zakrytí účelové komunikace na pozemku č. X. Žalovaný ve svém rozhodnutí jasně uvádí, že tento pozemek je zasažen pouze stavební úpravou části komunikace v X a dále připojením severního chodníku k bytovému domu s tím, že k uložení inženýrských sítí postačí vydání územního rozhodnutí. Namítaný alarmující stav a způsobilost předmětné účelové komunikace pro požární auta řešil ve svém závazném stanovisku Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, přičemž tato otázka musí být a byla řešena v územním a stavebním řízení týkajícím se stavby obytného domu.

37. Rovněž tak byla v rozhodnutí prvého stupně vypořádána námitka týkající se parkovacích míst s tím, že hlavní stavba bytového domu plní v garáži požadavky na parkovací místa a že navržené definitivní dopravní značení bylo schváleno silničním správním úřadem a Policií ČR. Otázka počtu parkovacích míst připadajících na bytový dům měla být řešena v územním řízení týkajícím se Novostavby bytového domu.

38. Soud rovněž souhlasí se žalovaným, že otázka dopravní zátěže a s tím spojeným hlukem, smogem a rozptylových ploch rovněž patří do územního řízení týkajícího se Novostavby bytového domu, ve kterém se řeší právě soulad záměru stavebníka s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s obecnými požadavky na využívání území, a hlavně jeho vliv na okolí včetně veřejné dopravní nebo technice infrastruktury.

39. Soud se dále zabýval žalobou žalobce b) a dospěl k závěru, že jeho žaloba je nedůvodná.

40. Žalobce b) předně namítal, že se stavební úřad nevypořádal správně s jeho námitkou týkající se kácení stromů. Soud má však za to, že se žalovaný s touto námitkou vypořádal zcela správně. Předmětem tohoto řízení není a nemůže být otázka kácení stromů. Ta musí být vyřešena odborem životního prostředí v jiném správním řízení, což v tomto případě bylo a bylo rovněž vydáno povolení ke kácení dřevin v obvodu stavby. Žalovaný ani správní orgán prvého stupně není oprávněn toto povolení přezkoumávat nebo zpochybňovat.

41. Rovněž tak nejsou důvodné další námitky žalobce b) týkající se pozemku č. X, k.ú. X, obec X, a komunikace, která se zde nachází. Námitky jsou stejného znění jako námitky žalobkyně a), ke kterým se soud vyjádřil v bodě 36 tohoto rozsudku.

42. Soud se dále zabýval žalobou žalobce c) a dospěl k závěru, že je důvodná.

43. Žalovaný ve svém rozhodnutí konstatuje, že žalobce c) není účastníkem řízení, neboť jeho vlastnické právo nemůže být prováděním stavby přímo dotčeno, jelikož žalobce c) je spoluvlastníkem pozemků kromě jiného i pozemku č. X v k.ú. X s tím, že „tyto pozemky se nacházejí v kopci nad uvažovanou stavbou úpravy komunikací a chodníku na pozemcích parc. č. X, přičemž bráno odspoda z ulice X jsou pozemky dotčené osoby vzdáleny nejkratší vzdušnou čarou 50 metrů, jeho dům pak cca 56 metrů. Mezi nemovitostmi pana R. S. a projednávanou stavbou vzniknou oba obytné soubory, které nejsou předmětem tohoto řízení. Stavební úřad do měření vzdálenosti proto nezahrnul pozemek parc. č. X, neboť na něm vzniknou obytné domy. Provádění projednávané stavby spočívá ve vybudování parkovacích míst a úpravě povrchů komunikací – nejde tedy o intenzivní stavební práce způsobilé imisemi zasáhnout přímo vlastnická práva osoby, jež se domáhá účastenství v řízení.“ 44. Z katastrální mapy se však podává, že nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobce na pozemcích parc. č. X, X jsou ve stejné nebo spíše v ještě menší vzdálenosti, než jsou nemovitosti žalobkyně a), o jejímž účastenství žalovaný resp. správní orgán prvého stupně nepochyboval, a také to, že pozemek č. X je mezním pozemkem k pozemku X, na kterém má stavba rovněž probíhat, a jeho vlastnické právo tak může být stavbou dotčeno. Žalovaný se však těmito skutečnostmi ve svém rozhodnutí nezabýval. Soud má tedy za to, že rozhodnutí žalovaného týkající se účastenství žalobce c) je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.

45. Co se procesní procesních otázek týká, v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2017, č. j. 4 As 155/2016 – 46, který žalovaný ve svém rozsudku cituje, se v závěru rovněž uvádí následující: „Z uvedeného je zřejmé, že odvolací správní orgán buď na základě posouzení splnění podmínek pro účastenství odvolatele v řízení dospěje k závěru, že odvolání je nepřípustné, nebo o odvolání rozhodne rozhodnutím ve věci samé.“ 46. Bude proto na žalovaném, aby se otázkou účastenství žalobce c) opětovně zabýval, jak naznačeno shora, s tím, že pokud dojde k závěru, že je žalobce účastníkem řízení, rozhodne o jeho odvolacích námitkách v novém rozhodnutí.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

47. Městský soud s ohledem na shora uvedené žalobou napadené rozhodnutí dle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalobu žalobce b) jako nedůvodnou dle ust. § 78 odst. 7 zamítl.

48. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. ve věci úspěšným žalobcům a) a c) přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 7 000 Kč (2 x 3 000 Kč, 1 x 1 000 Kč), odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 35 odst. 2 s. ř. s. se pro určení výše odměny užije vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží celkem za dva úkony právní služby u obou žalobců, a sice za převzetí a přípravu zastoupení a za podání žaloby, celkem 12 400 (4 x 3 100 Kč dle § 7 advokátního tarifu). Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 1.200 Kč (4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobců plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o částku 2 856 Kč odpovídající DPH ve výši 21 % z částky 13 600 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 16 456 Kč a dále 7 000 Kč jako náhrada za zaplacený soudní poplatek.

49. Soud vůči žalobci b) náhradu nákladů řízení žalovaného nepřiznal, jelikož žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

50. Rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení osobě zúčastněné soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V inkriminované věci soud jí žádné povinnosti neuložil a důvody zvláštního zřetele hodných nebyly shledány.